|
|
Rok 2000, č. 2-3, s. 91-92
Letošní zasedání poradního orgánu Mezinárodní agentury ISMN (MA ISMN)
se konalo 14.-15. března v obou částech dříve rozděleného Berlína. Plenární
zasedání proběhlo ve Státní knihovně (Potsdamer Str.), předcházel mu den
naplněný exkurzemi a doprovodnými akcemi.
První z nich byla návštěva hudebního oddělení Státní knihovny (Unter
den Linden). Po pádu Berlínské zdi bylo obohaceno sbírkami z hudebního
oddělení na Potsdamer Str., takže obě státní knihovny mají pouze jedno
hudební oddělení. Došlo však k ochuzení o povinný výtisk, který za
dob NDR oddělení dostávalo a na který po sloučení Německa ztratilo nárok.
Nárok na povinný výtisk hudebnin má pouze Deutsche Bibliothek. Vedoucí
oddělení dr. Hell nás seznámil se složitou historií sbírek, s jejich unikáty,
s válečnými ztrátami i s dosud nevyřešenými problémy, jakými jsou “válečné
kořisti”. K nejcennějším patří ty na Jagellonské univerzitě, která nedávno
projevila ústy polského prezidenta Kwaśniewského ochotu navrátit alespoň
ty části unikátních rukopisů, z nichž část je dnes v Německu a část v Polsku.
Se ztrátou povinného výtisku se knihovna vyrovnává nákupy a v neposlední
řadě dobrými styky s hudebními vydavateli. S některými z nich má nepsanou
dohodu o bezplatném zasílání některých titulů.
Naší další zastávkou bylo Muzeum hudebních nástrojů, které se nachází
v blízkosti “západoberlínské” Státní knihovny a kde se právě připravovala
významná výstava pian (pianin, klavírů, cemball atd.) od historických nástrojů,
z nichž každý je zároveň originálním uměleckým dílem, po supermoderní prosklené
a vybavené elektronikou.
Naši hostitelé nás dále zavedli do nově otevřeného Sony Music Box -
mrakodrapu zábavního průmyslu s množstvím audiovizuálních atrakcí. Za vstupné
12 DM (lístek neztratit - obsahuje čárový kód a nelze bez něj jednak
navštívit jednotlivé atrakce včetně obchodů, jednak opustit budovu) lze
zhlédnout tři 10-15minutové programy: práce hudebního skladatele dnes a
za Beethovena, Yellow Submarine s jízdou ve virtuální ponorce, bojem s
vodními příšerami, ale bohužel s minimem původní hudby Beatles, a procházka
Berlínem - polyekran s doprovodem Berlínských filharmoniků. Kromě toho
si každý může zadirigovat (k výběru má 3 skladby nahrané Berlínskou filharmonií
původně řízenou Herbertem von Karajanem), zatančit ve “stínovém divadle”
a podle svých siluet promítaných na plátno si korigovat pohyby, atd. Zábavní
centrum je sice původně určeno pro děti, ale svojí mnohostranností a technickými
kouzly ohromí i dospělé.
V zajímavém prostředí se odehrávala i slavnostní recepce - v literární
restauraci Theodora Tuchera, přímo v Brandenburské bráně. Mezi 22. a 23.
hodinou se zde předčítají převážně humorně laděné povídky, na něž publikum
živě reaguje.
Vlastní zasedání poradního orgánu probíhalo celý následující den v
budově na Potsdamer Str. Postupimské náměstí je městem ve městě - od roku1998,
kdy se zde konalo zasedání naposledy, vyrostly nové ulice a místo se změnilo
k nepoznání.
Jednáním poradního orgánu MA ISMN předsedal jeho ředitel dr. Hartmut
Walravens. Konstatoval, že systém ISMN se rozvíjí sice pomalu, ale vytrvale.
Novými členy se staly Kypr a Španělsko. V nejbližší době přibudou Slovensko,
Maďarsko, Polsko a Spojené státy americké. Zvláště vstup Spojených států
je očekáván s velkými nadějemi, protože hlavní část finančního břemene
(letošní rozpočet MA ISMN činí 100 000 DM) se rozloží vedle Německa, Francie
a Velké Británie na dalšího majetného člena. Většina východoevropských
zemí se stále potýká s ekonomickými problémy a jejich finanční přípěvek
do pokladny systému je buď symbolický, nebo žádný (to je i případ České
republiky). Důkazem budiž i to, že moje služební cesta se mohla uskutečnit
jen díky tomu, že ubytování a cesta byly sponzorovány MA ISMN. Rozpočet
MA ISMN byl neblaze zatížen i loňskou havárií počítačového systému, který
udržuje databáze knižních a hudebních vydavatelů, z nichž se produkují
celosvětové adresáře (Publishers international ISBN directory a Music
publishers international ISMN directory). Databáze je nutno rekonstruovat
a tak se o rok opozdí vydání adresáře hudebních vydavatelů (místo podzimu
1999 vyjde až na podzim 2000). Hudební adresář vychází v nákladu 300 výtisků
a poslední vydání obsahuje cca 11 000 adres - převážně ještě bez identifikátorů
ISMN.
Pokud jde o rozvoj music-in-print, nejdále je Německo, kde již vychází
pravidelně a jeho poslední aktualizace obsahuje na 180 000 titulů. Německá
agentura ISMN také vyvíjí software pro hudební knihkupectví umožňující
vybudování počítačové sítě a elektronické objednávky hudebnin. Prof. Müller,
který přednesl zprávu této agentury, apeloval na mezinárodní společenství,
aby urychlilo rozvoj systému ISMN, který představuje podstatný prvek infrastruktury
mezinárodního obchodu s hudebninami. Čím vyšší počet zemí bude v systému
a čím vyšší počet vydavatelů v těchto zemích, tím bude celý systém efektivnější.
Česká republika nepatří mezi nejmenší - v systému je již 37 vydavatelů
(ve srovnání s více než 2600 knižními nakladateli u nás zdánlivě malý počet,
ale ve srovnání s dalšími členskými zeměmi systému ISMN, které mají většinou
10-20 vydavatelů, počet relativně vysoký). Také u nás přibývají účastníci
systému pomalu, ale vytrvale. Po zprávách národních agentur ISMN připomněl
dr. Jaenecke jako zástupce IAML (Mezinárodního sdružení hudebních knihoven
a dokumentačních středisek), že letos již uplynulo 11 let od chvíle, kdy
na zasedání v Oxfordu přišel britský delegát pan Alan Pope s myšlenkou
mezinárodního identifikátoru hudebnin, obdobného jako ISBN u knih. Jeho
myšlenka se realizovala již v roce1993, kdy začal systém ISMN pracovat
v německy mluvících zemích. Elektronické music-in-print jsou od roku 1998
v provozu i ve Velké Británii. Od té doby se počet subskribentů zdvojnásobil
na 200.
Hovořilo se i o dalších systémech standardního číslování - ISAN (pro
audiovizuální materiály) a ISWC (pro intelektuální díla), o dalším vydání
mezinárodního adresáře hudebních vydavatelů i o budoucnosti systému ISMN.
Tu vidí ředitel MA ISMN dr. Walravens optimisticky. Myšlenka ISMN zakořenila
již i v Africe (první zemí, která projevila zájem o vstup do systému, je
Nigérie), která pokud jde o hudbu přežívá v našich představách stále spíše
jako působiště hudebních etnografů než hudebních vydavatelů. Provoz systému
ISMN v České republice nedává důvod tento optimismus s dr. Walravensem
nesdílet.
Antonín Jeřábek
Národní
knihovna ČR
