Rok 2000, č. 2-3, s. 99–102

Výukové centrum pro další vzdělávání knihovníků v České republice

  
Pavla Kánská
Ústřední knihovna FF MU, Brno

 “Pohybujeme se již jednou nohou v 21. století, ve kterém je kladen čím dál větší důraz na schopnost flexibility. Kritérium toho, co člověk zná a umí, je čím dál víc závislé na jeho schopnosti se stále znovu učit a přeškolovat. To klasické vzdělání je sice hezké a závidíme někomu, že umí latinsky, řecky…, ale není to ta vzdělanost příštího století, kde bude čím dál větší důraz ne na to, co vím, ale na to, jestli jsem schopen se učit něčemu novému. Protože bude víc a víc potřeba flexibility v myšlení, flexibility v pohybu.”

Andrew Lass 1)
 

1. Úvod

Konsorcium regionálních vědeckých a univerzitních knihoven MOLIN (MOravian Library Information Net-work) vzniklo v roce 1994  jako integrovaná část CASLIN Plus a pokračování původního projektu CASLIN.  Stejně jako u jiných projektů CASLIN byla také myšlenka konsorcia MOLIN  motivovaná cílem vytvoření efektivního systému spolupráce mezi 4 velkými akademickými  a vědeckými knihovnami  moravského regionu ve městech Brno a Olomouc. Úspěšná realizace projektu MOLIN v roce 1999 stanovila další cíle konsorcia MOLIN, které se na svém zasedání v červnu 1999 rozhodlo podporovat snahy o vytvoření  Výukového centra MOLIN  pro další vzdělávání knihovníků.

2. Výukové centrum MOLIN pro další vzdělávání knihovníků

Přípravou centra byla pověřena PhDr. Pavla Kánská z Masarykovy univerzity v Brně a RNDr. Dana Lošťáková z Univerzity Palackého v Olomouci. V září 1999 byl předán Open Society Institute/Network Library Programme (OSI/NLP) projekt Training Center for Continuing Education for Librarians in the Czech Republic. Tento projekt byl nadací OSI/NLP přijat a v prosinci 1999 nadace poskytla částku 39 466 USD na činnost centra v roce 2000.
Management centra leží především na pracovnicích čtyř knihoven konsorcia MOLIN, s organizací pak pomáhá osm koordinátorů regionálních center.
Během tříletého projektu má asi 100 lektorů proškolit 3566 zájemců, tj. ročně asi 1200 knihovníků všech typů knihoven. Česká republika má odhadem kolem 4000 profesionálních knihovníků, celkem potřebuje školení asi 1/4 z nich,  tj. kolem 1000 knihovníků ročně. Splnění těchto čísel ukáže budoucnost.
Výukové centrum má kromě integrace a koordinace všech mimoškolních vzdělávacích aktivit českých knihovníků také zaplnit mezeru v tématech školení, která jsou z větší části zaměřena na oblast zpracování fondů, jako jsou AACR2, UNIMARC, akviziční politika a doplňování fondů, ale témata jako sociální komunikace v knihovnách, nácvik asertivního chování, seznámení s legislativou a praxí knihoven EU, anglická konverzace pro pracovníky ve službách apod.  v nabídkách školení pro knihovníky zatím chyběla. Výukové centrum chce tuto mezeru zaplnit a odstranit jazykovou bariéru ve službách, především ve vědeckých knihovnách a na univerzitách, kde je hodně zahraničních studentů a lektorů. Proto také konsorcium MOLIN finančně podpořilo vydání Anglicko-českého a česko-anglického slovníku pro knihovníky ve Vydavatelství Masarykovy univerzity v září roku 1999.
První virtuální podoba výukového centra se objevila v září 1999 na webovských stránkách Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, ale v lednu 2000 navrhla jejich profesionální podobu RNDr. Dana Lošťáková na Univerzitě Palackého v Olomouci. Informační centrum univerzity si vzalo na starost jejich další údržbu a pravidelnou aktualizaci dat (http://www.molin.upol.cz).

3. Cíle výukového centra

• integrace a sjednocení všech mimoškolních vzdělávacích aktivit českých knihovníků včetně  koordinace celoživotního vzdělávání knihovníků všech typů knihoven v České republice
•  zlepšení znalostí a přístupu k informacím o vzdělávání pro co nejširší okruh   knihovníků ČR majících zájem o další vzdělávání
• zvýšení kvality a zajištění flexibility knihovních služeb a přizpůsobení českých knihoven  podmínkám evropských knihoven
• zaměření vzdělávacích knihovnických kurzů především na služby veřejnosti a podpora anglické  konverzace vedoucí k postupnému řešení jazykové bariéry ve službách zahraničním uživatelům
• nový systém hodnocení vycházející z týmového řešení úkolů, písemných testů, závěrečných ústních zkoušek a nového typu vysvědčení
• distanční vzdělávání především pro zahraniční účastníky organizováním mezinárodních seminářů, konferencí, workshopů  nebo jiných společných akcí  zaměřených na speciální problémy dalšího vzdělávání knihovníků
 
 
 

Výukové centrum v roce 2000
 
Regionální centra  Lektoři  Kurzy  Hodiny  Účastníci  Koordinátoři Instituce
Praha  16  9  310  225  Zdena Kloučková  STK Praha
Brno  12  8  356  181  Jitka Manová  MU Brno
Ostrava 9 6 220  190   Milena Slaninová   SVK Ostrava
Olomouc  11 8   104 125   Hana Študentová  SVK Olomouc
Plzeň  9  2  185 100 Miloslava Faitová   ZČU Plzeň
H. Králové 5 3 74  83  Vlasta Hamplová Hradec Králové
Č. Budějovice  7 8  94   132  Zuzana Hájková SVK České Budějovice
Liberec 8   6  72  130  Petr Chvojka  SVK Liberec
Celkem  77  50  1415  1166

4.  Organizační struktura

Ve snaze vytvořit efektivní systém spolupráce mezi regionálními vzdělávacími centry České republiky v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci, Plzni, Hradci Králové, Českých Budějovicích a Liberci jsme v září 1999 kontaktovali přední profesionální knihovnice specializující se na vzdělávání v těchto regionech. Řídící výbor, původně složený z osmi zástupců regionálních center, byl málo operativní, proto došlo k oddělení funkce koordinátora a člena řídícího výboru. Konkretizací a rozdělením jednotlivých úkolů se zvětšila zodpovědnost řídícího výboru:

Řídící výbor:

Autor a koordinátor projektu
Pavla Kánská, Masarykova univerzita Brno
kanska@phil.muni.cz,  tel:  + 420-5-41121315

Integrace a elektronické propojení
Dana Lošťáková, Univerzita Palackého Olomouc
lostakov@risc.upol.cz,  tel:  + 420-68-5631702

Ekonomické záležitosti
 Hana Študentová, Státní vědecká knihovna Olomouc

Statistika a závěrečné testy
 Jana Nejezchlebová, Moravská zemská knihovna Brno


Příprava projektu EU na rok 2001
 Rostislav Hladký, Univerzita Palackého Olomouc

Výzkum a legislativní záležitosti
 Zlata Houšková, Národní knihovna České republiky

Koordinátoři 8  regionálních center:
odpovídají, kromě předávání aktuálních dat na webovské stránky centra, také za spolupráci různých institucí v jejich regionu. Další zájemci o zapojení do aktivit centra v jednotlivých regionech mohou kontaktovat níže uvedené kolegy:

Praha
 Zdena Kloučková,  Státní technická knihovna Praha
 Z.Klouckova@stk.cz, tel: +420-2-21663478

Brno
  Jitka Manová, Masarykova univerzita Brno
 manova@fss.muni.cz,  tel:  + 420-5-41321339/138

Ostrava
 Milena Slaninová, Státní vědecká knihovna Ostrava
 slaninova@svkos.cz,  tel:  + 420-69-6118812

Olomouc
 Hana Študentová, Státní vědecká knihovna Olomouc
hata@office.svkol.cz,  tel:  + 420-68-5227262


Plzeň
 Miloslava Faitová, Západočeská univerzita Plzeň
 faitova@uk.zcu.cz, tel: +420-19-7421420,

Hradec Králové
 Vlasta Hamplová, Státní vědecká knihovna
 Hradec Králové
 hamplova@svkhk.cz, tel: +420-49-5514525

České Budějovice
 Zuzana Hájková, Státní vědecká knihovna,
 České Budějovice
 hajkova@cbvk.cz, tel: +420-38-57561

Liberec
 Petr Chvojka, Státní vědecká knihovna Liberec
 chvojka@svkli.cz, tel +420-48-2710212

Územněsprávní reforma rozdělující Českou republiku na 14 krajů je základem k možnému rozšíření ze současných 8 na 14 regionálních center. Podmínkou jsou však odborníci v knihovnách těchto 6 nových krajů, kteří budou ochotni pomáhat rozšiřovat aktivity centra ve svých regionech. Zájem projevilo Ústí nad Labem, kolegové z dalších krajů se mohou přihlásit Pavle Kánské nebo Daně Lošťákové (kontakt viz výše - řídící výbor).

Poradní výbor:
V poradním výboru centra jsou převážně zahraniční experti (tři z nich budou také hlavními lektory mezinárodního semináře CASLIN 2000 zaměřeného na vzdělávání knihovníků):
Andrew Lass, Mount Holyoke College, USA
Susan Perry, Mount Holyoke College, USA
Sylva Šimsová, Library Systems Consultant, VB
Jiří Cejpek, Univerzita Karlova, Praha

5.  Závěrečné úvahy o dalším rozvoji centra

První čtvrtletí roku 2000 nám všem zapojeným do Výukového centra MOLIN pro další vzdělávání knihovníků ukázalo, jak je těžké rozjíždět projekt zahrnující vzdělávání knihovníků všech typů knihoven v republice. Nedaří se najít další odborníky ochotné přidat ke své práci ještě koordinaci vzdělávacích aktivit a jejich napojení na výukové centrum. Dnes už víme, že splnění našich cílů a plánů nezáleží jen na nás, ale na zapojení dalších kolegů, kteří nejsou spokojeni se současným stavem celoživotního vzdělávání knihovníků a chtějí něco ve svém okolí udělat k jeho zlepšení.
Projekt předpokládá zcela jiný přístup k hodnocení kurzů samotných i jejich absolventů, plánuje přípravu nového systému hodnocení založeného na týmovém řešení zadaných úkolů, jednotných písemných testech a závěrečných ústních zkouškách.  Zlepšení zpětné vazby na uživatele a posílení aktivit účastníků umožní během hodnocení podporovat kvalitu a tvůrčí přístup a nakonec i přispěje k odstranění trémy a nervozity před závěrečnými zkouškami.
Prvním takovým kurzem je právě probíhající Angličtina pro knihovníky, který připravila a řídí Jitka Manová v Brně s lektory z Vyšší odborné školy informačních studií, Britské rady a Masarykovy univerzity. Lektoři začali kurz vstupními testy, které jim ukáží přibližnou úroveň znalostí. Podle ní zvolí metodiku výuky, vyberou učebnice, kazety a jiné studijní materiály. Půjde o kombinaci výuky běžné angličtiny s konverzačními okruhy zaměřenými na knihovnické prostředí a odbornou terminologii.Tento tříměsíční kurz bude ukončen  závěrečnými testy a úspěšní absolventi dostanou vysvědčení.
Čeští knihovníci potřebují zavést v praxi jednotný typ vysvědčení, který by schválila Ústřední knihovnická rada. Knihovnická rada ve spolupráci se Svazem knihovníků a informačních pracovníků (SKIP) může zvýšit prestiž a především zajistit platnost těchto vysvědčení u zaměstnavatelů v celé České republice.
Samotné výukové centrum má být hodnoceno několika profesionálními organizacemi: Ústřední knihovnickou radou, SKIP, konsorciem MOLIN,  poradním a řídícím výborem výukového centra. Ke zlepšení práce centra by mohlo také přispět hodnocení práce centra na jeho webovských stránkách.
Zajímavé podklady o jazykové vybavenosti a jejím hodnocení vedoucími knihoven získala v roce 1999 Národní knihovna ČR při Průzkumu věkové, vzdělanostní a mzdové situace v knihovnách České republiky. Také další zkoumané oblasti průzkumu o kvalifikaci a jejím rozšiřování budou pro výukové centrum důležitým zdrojem informací k porovnávání vzdělanostní úrovně u nás a v zahraničí. S prezentací výsledků tohoto průzkumu vystoupí Zlata Houšková a Vít Richter na semináři CASLIN 2000.
Dalším cenným zdrojem podkladů ke zpracování koncepce celoživotního vzdělávání knihovníků je závěrečná zpráva Mezinárodní komise Vzdělávání pro 21. století2). Komise, pracující při UNESCO pod vedením Jacquese Delorse,  předložila jako klíčové téma nové “učící se společnosti” 21. století - koncept učení se v průběhu celého života, který zdůrazňuje nutnost vracení se ke vzdělávání s cílem vyrovnat se s novou situací v osobním i pracovním životě. Nutnost celoživotního vzdělávání má vzejít ze zájmu a radosti z učení a dokonce vyvolat naši “intelektuální zvídavost”.
Na závěr doporučuji všem, kdo studovali již dříve a chtějí pokračovat dalším vzděláváním v oboru, knihu Jiřího Cejpka Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy.3)  Pro mnohé může být inspirující jak a co dále studovat: zda ekofilozofii Josefa Šmajse4), nebo dát větší prostor samotné psychologii a ekosociální pedagogice,5) která u studentů podporuje pochopení ekologických, sociálních a kulturních problémů a svou pozornost obrací z minulosti na současnost a hlavně budoucnost.


Protože knihovnictví je u nás profesí hodně feminizovanou, neodpustím si nakonec optimistický citát z Milana Machovce:6)
 “…Bude-li lidstvo přesto zachráněno a přežije, bude to především  důsledkem rostoucího uplatnění inteligentních a angažujících se žen.”

 

Literatura:

1)   LASS, A. Rozhovor o vysokoškolské výuce u nás a v USA. Universitas, 1999,  č.1, s. 28.
2)  Učení je skryté bohatství: zpráva mezinárodní komise UNESCO “Vzdělávání pro 21.  století”. Praha : Ústav pro informace ve vzdělávání, 1997. 125 s.
3)  CEJPEK, J. Informace, komunikace a myšlení. Praha : Karolinum, 1998. 179 s.
4)  ŠMAJS, J. Ohrožená kultura. Brno : “Zvláštní vydání”, 1995. 105 s.
5)  BERTRAND, Y. Soudobé teorie vzdělávání. Praha : Portál, 1998. 248 s.
6)  MACHOVEC, M. Filozofie tváří v tvář zániku. Brno : “Zvláštní vydání”, 1998, s. 322.