|
|
Rok 2000, č. 2-3, s. 120-128
20. BERRY, John
The Valley Library Oregon State University [Knihovna Státní oregonské
univerzity] / John Berry
In: Libr. J. - [New York]. - 0363-0277. - 124, č. 11 (1999),
s. 38-41.
Rozhovor s pracovnicí univerzitní knihovny K. Butcherovou, která
byla vyznamenána titulem “Knihovník státu Oregon roku 1998”. Rekonstruovaná
a rozšířená budova Valley Library Oregon State University umožňuje realizovat
program informačních služeb určených nejen univerzitě, ale i široké veřejnosti
ve spolupráci s okresní (county) veřejnou knihovnou. Společnými akcemi
pomáhají školním dětem, aby zlepšily svůj prospěch, naučily se využívat
knihovnu a zvykly si i na prostředí vysoké školy. Jinou aktivitou jsou
služby místním obchodním organizacím, jejichž informační požadavky má na
starosti knihovník pro ekonomický rozvoj. K. Butcherová hovoří také o pomoci
jiným knihovnám, např. školením knihovníků ve funkci informátora, umožněním
přístupu menším školním a veřejným knihovnám ve venkovských oblastech k
internetu a o vstřícných službách studentům univerzity, ať jde o prodlouženou
otevírací dobu v období zkoušek nebo odbornou pomoc při využívání informačních
technologií.
21. CADY, Susan A.
Insuring the Academic Library Collection [Pojištění knihovních
fondů vědeckých knihoven] / Susan A. Cady
In: J. Acad. Librarianship. - [Stamford]. - 0099-1333. - 25,
č. 3 (999), s. 211-215. Lit. 7.
Během posledních let byla řada významných amerických knihoven
postižena velkými neštěstími. Šlo například o požár veřejné knihovny v
Los Angeles, zemětřesení v Northridge v Kalifornii, povodeň ve Fort Collins,
která zasáhla Morganovu knihovnu na Colorado State University, a zcela
nedávno o postižení veřejné knihovny v Bostonu vodou. Tyto události obrátily
pozornost k pojištění fondů, které patří k důležitým aspektům ochrany knihovních
fondů. Pojišťovny určují míru pojištění podle prostředí, v němž se budova
knihovny nachází, a podle odhadu nákladů na náhradu zničených fondů. Při
pojištění se klade důraz na pojištění základní, kmenové sbírky knihovny,
nikoli specifických sbírek, které mají odlišné požadavky na ochranu. Při
stanovení hodnoty sbírek se musí brát v úvahu náklady na jejich zpracování.
Článek je doplněn tabulkou výpočtu hodnoty náhrady na knihovní jednotku
monografie, vázaného periodika, videokazety, mikrofilmu. Stejně lze propočíst
náklady na náhradu dalších médií. Aby bylo možno popisovanou metodu výpočtu
pojištění zevšeobecnit, bylo by třeba provést další průzkum v knihovnách
s různou velikostí knihovních fondů.
22. CARR, Reg
The Bodleian Library : Maintaining Excellence into the New Millennium
[Bodleiana chce udržet výjimečnou kvalitu činnosti i v novém tisíciletí]
/ Reg Carr
In: Alexandria. - [London]. - 0955-7490. - 11, č. 2 (1999), s.
123-134. Lit., příl.
“Bibliotheca Bodleiana” Oxfordské univerzity je zde představena
svou slavnou i pohnutou historií od 20. let 14. století přes zlatou éru
Sira Thomase Bodleye (1545-1613) po naši současnost. S vědomím památkové
hodnoty nejen fondů, ale i vnitřních prostor a architektury budov probíhá
dlouholetá rekonstrukce a modernizace knihovny tak, aby vyhovovala požadavkům
statisíců uživatelů klasických tištěných i elektronických médií: rozsáhlá
konverze katalogizačních záznamů, vydání katalogů na CD-ROM, souborný elektronický
katalog fondů všech knihoven Oxfordské univerzity, převod záznamů zvláštních
fondů, hudebnin, map, vzácných tisků aj. do elektronické podoby, digitalizace
periodik. Informace o modernizaci fondů a čtenářského provozu knihovny
je podrobná, právě tak jako výklad nové organizační struktury, která představuje
integrovaný systém knihovních služeb všech 22 knihoven Oxfordu (autor stati
je jeho ředitelem). Přiložena schémata dosavadní a nové organizační struktury,
tabulka se základními statistickými daty a chronologický přehled vývoje
Bodleiany.
23. CYPKIN, D.O.
Laboratorija kodikologičeskich issledovanij i naučno-techničeskoj
ekspertizy dokumentov otdela rukopisej RNB [Laboratoř kodikologického výzkumu
a vědeckotechnických expertiz dokumentů při oddělení rukopisů Ruské národní
knihovny] / D.O. Cypkin
In: Inform. Bjul. Ross. Bibl. Assoc. - [Sankt-Peterburg]. - č.
12 (1998), s. 193-199.
V roce 1995, po dvouletém přípravném období, začala pracovat
v rámci oddělení rukopisů Ruské národní knihovny v Petrohradu (RNB) laboratoř
kodikologického výzkumu a vědeckotechnických expertiz dokumentů. Její činnost
se rozvíjí ve dvou směrech: provádění kodikologického výzkumu a popisu
rozsáhlých celků rukopisů, vědeckotechnická expertiza jednotlivých rukopisných
kodexů, dokumentů i tištěných publikací z fondů RNB. V kodikologicky zaměřeném
výzkumu jde o vypracování optimální technologie hromadného průzkumu dokumentů
s využitím nejnovějších technologií (s cílem vytvořit databázi kodikologických
informací) a o vytvoření jeho metodiky s využitím jak tradičních kodikologických,
paleografických a filigranologických metod průzkumu rukopisů, tak metod
vypracovaných v kriminalistice, v restaurátorském výzkumu, archeologii,
při expertizách uměleckých děl atd. Autor uvádí některé konkrétní směry
činnosti uvedeného pracoviště: metodika komplexní analýzy středověkých
vazeb s využitím optoelektronických prostředků, metodika komplexní analýzy
rukopisů a inkoustů staroruských listin a knih 16. a 17. století s využitím
metod spektrální analýzy a kriminologických metod, metodika popisu, analýzy
a atribuce evropského ručního papíru, metody optoelektronického srovnávání
a rekonstrukce filigránů atd. Důležitou činností laboratoře je vytváření
samotných nástrojů kodikologických analýz a programových prostředků, z
nichž podrobněji autor popisuje komplex nazvaný “Univerzální kodikologické
pracoviště” a programový balík “Manuscript” (MANUSCRIPT dlja bibliotek,
archivov i muzejev 1.0).
24. DALE, Peter W.
CoBRA+ : a Review, with a Look to the Future [CoBRA+ : přehled
s výhledem do budoucna] / Peter W. Dale
In: Alexandria. - [London]. - 0955-7490. - 11, č. 3 (1999), s.
161-166. Lit. 11.
CoBRA a CoBRA+ byly společné programy výzkumných projektů a předvýzkumů
provedených v průběhu 90. let a směřujících k odstranění bariér ohrožujících
výměnu bibliografických záznamů mezi evropskými zeměmi. Jejich cílem bylo
zpracování norem a dalších metod umožňujících vzájemnou výměnu dat mezi
různými lokálními formáty MARC. Národním knihovnám by se tím též umožnilo
sdílení zdrojů na evropské úrovni prostřednictvím optimalizace používání
počítačových sítí a dalších prostředků informační techniky a společné zkoumání
způsobů, jak se vyrovnat s rychlým rozvojem elektronických publikací. Stručně
jsou charakterizovány dílčí projekty AUTHOR (vzájemná výměna národních
souborů jmenných autorit), NEDLIB (propojení evropských depozitních knihoven
včetně zkoumání modelů depozitního systému pro elektronické publikace),
BIBLINK (řešení vztahu mezi národními bibliografickými agenturami a elektronickými
vydavateli a vytváření autoritních bibliografických informací o elektronických
publikacích). Finanční zdroje Evropské unie, která programy CoBRA a CoBRA+
podporuje, byly vyčerpány počátkem roku 1999, ale partnerské knihovny se
dohodly, že tato iniciativa bude pokračovat. Nová “CoBRA Task Force” bude
zkoumat další potenciální oblasti studia. Pokud nebude splňovat kritéria
pro financování Evropskou unií, budou se hledat alternativní zdroje financování.
Dosavadní výsledky projektů CoBRA a CoBRA+ jsou pozoruhodné, stejně jako
duch spolupráce mezi národními knihovnami, k jehož rozvoji přispěly.
25. DEMPSEY, Lorcan - RUSSELL, Rosemary - MURRAY, Robin
The Emergence of Distributed Library Services : A European Perspective
[Vznik distribuovaných knihovních služeb z evropské perspektivy] / Lorcan
Dempsey, Rosemary Russell, Robin Murray
In: JASIS. - [New York]. - 0002-8231. - č. 10 (1998), s. 942-951.
Lit., pozn.
Článek poskytuje rámec k úvahám o distribuovaných službách knihoven
a uvádí některé evropské aktivity vyvíjené v tomto směru v 90. letech a
financované v rámci projektu Evropské unie Telematics Application Programme:
SOCKER, SR-Target/PARAGON, EURILIA, ARCA (Access to Remote Catalogs), EUROPAGATE,
Case Library (Znavigator), ONE (OPAC Network in Europe), UNIverse, CaseLibrary,
DBV-OSI II. Velká pozornost je věnována protokolu Z39.50. Zatím jsou služby
limitovány stavem automatizace knihoven. Činnosti nebo funkce byly automatizovány
samostatně, v systému stále existují několikery hranice, přes něž data
nemohou plynout (a např. vyhledání dokumentu často vyžaduje použití několika
rešeršních systémů). Systémová integrace je zde jen díky lidskému úsilí.
I když aplikace mohou být “na síti”, stále jsou propojeny pouze předběžně
- stále zůstávají funkčně izolovanými ostrovy. Přitom funkce by se měly
integrovat tak, aby umožňovaly automatizaci úplných procesů. Měli bychom
se dostat k nějakému společně řízenému rámci, který umožňuje výběr, organizaci
a provedení distribuovaných služeb s předvídatelnými postupy a s dosti
vysokou úrovní “vzájemného propojení”, aby se redukovalo přetěžování uživatelů
i zaměstnanců několikrát opakovanými odbornými činnostmi před dosažením
výsledku. Příklad směru, jímž by se měly služby vydat, poskytují iniciativy
experimentálně zaváděné ve Velké Británii.
26. DERGILEVA, Tat’jana Vladislavovna
Informacionno-bibliotečnaja sistema Rossijskoj akademii nauk
: Istorija i sovremennost’ [Knihovní a informační systém Ruské akademie
věd : dějiny a současnost] / Tat’jana Vladislavovna Dergileva
In: Nauč. Techn. Bibl. - [Moskva]. - 0130-9765. - č. 7 (1999),
s. 31-46. Lit. 14.
Vývoj Ruské akademie věd (RAN) je spojen se vznikem a rozvojem
vůbec prvního centralizovaného systému knihoven na světě, a to již na počátku
19. století. Dnes knihovní a informační systém RAN představují dva informační
ústavy (INION - Ústav pro vědecké informace ze společenských věd a VINITI
- Všeruský ústav vědeckých a technických informací) a šest rozsáhlých,
v různé míře centralizovaných systémů či sítí knihoven: celkem 350 knihoven
s 63 miliony dokumentů, které se nacházejí po celém Rusku - od Petrohradu
až po Dálný východ. Autorka stručně rekapituluje dějiny RAN, představuje
jednotlivé informační a knihovní sítě, jejich fondy, další ukazatele o
činnosti, úkoly, produkty. Především jde o petrohradskou (BAN) a moskevskou
síť Knihovny Akademie věd, síť knihovny pro přírodní vědy (BEN), již zmíněné
ústavy INION a VINITI, síť vědeckotechnické knihovny Sibiřského oddělení
Ruské akademie věd (GPNTB SO RAN), síť Dálněvýchodního a Uralského oddělení
(DVO RAN, UrO RAN). Autorka zdůrazňuje význam RAN pro vývoj ruské vědy
v minulosti, ale i v současnosti, kdy knihovny prokazují obdivuhodnou adaptabilitu
ve svízelných finančních podmínkách (rozpočet na vědu činil v Rusku v roce
1998 pouhých 4,8 % oproti roku 1990). Přínosem článku je také stručná definice
pojmů jako systém - síť, částečná - úplná centralizace knihoven a zformulování
obecných rysů a zvláštností, jimiž se knihovny RAN odlišují od knihoven
jiných systémů.
27. ECSEDY, Judit
Desať rokov výskumu dejín knihy v Maďarsku [Deset let výzkumu
dějin knihy v Maďarsku] / Judit Ecsedy
In: Kniž. Inform. - [Martin]. - 1210-096X. - 31, č. 12 (1999),
s. 463-468.
Přehled výzkumných a publikačních aktivit vyvíjených v posledních
deseti letech v maďarských knihovnách (včetně Státní Széchényiho knihovny,
kde pracuje autorka) na poli dějin maďarské knihy - s upozorněním na přesahy
a provázanost s dějinami knihtisku a knihoven na Slovensku. Jde především
o výzkum dějin knihy; autorka podrobně popisuje výstupy retrospektivní
bibliografie hungarik, katalog rukopisů církevních knihoven v Maďarsku,
katalogy starých tisků 16. století (za průkopnickou práci označuje zveřejnění
záznamů 15 000 zahraničních tisků 16. století v Széchényiho knihovně).
Další oblastí je publikování pramenů k dějinám knihy a četby, kde významnou
aktivitu vyvíjí Univerzita Józsefa Attily v Segedíně. Mnohé její publikace
se týkají i slovenských reálií - např. monografie o knižní kultuře v Levoči,
ve slovenských hornických městech, mezi seznamy knih jezuitských knihoven
figuruje i Trnava a Bratislava atd. V oblasti dějin knihtisku se v poslední
době intenzivně pracovalo na výzkumu použitých typů písma. Vyšly např.
dějiny a rekonstrukce tiskárny v Oradei (1610-1622) a v Košicích (Fischer-Fest
- zde se podařilo dokázat bardějovský původ této jezuitské tiskárny). Knerovo
Muzeum typografie v Gyomu, které již od roku 1982 publikuje vzorníky typů
písma a typografických ozdob, vydalo např. vzorník univerzitní tiskárny
v Trnavě z roku 1773 - autorka tento vzorník označuje za jeden z nejkrásnějších
tisků 18. století. Pokračuje vydávání faksimilií hungarik, mezi nimiž jsou
též dokumenty bratislavského nebo trnavského původu. Bylo zpracováno významné
souborné dílo Dějiny knižního obchodu v Uhersku, pětijazyčný slovník z
oblasti restaurování papíru atd. Autorka však připomíná i “bílá místa”
- oblasti, jimž se nevěnuje dostatečná pozornost nebo jejichž zpracování
se zpomalilo či pozastavilo z důvodu nedostatku finančních prostředků (maďarská
retrospektivní bibliografie 1801-1860, souhrnné dějiny knihtisku v Maďarsku,
dějiny knižní ilustrace, bibliofilie, exlibris, období osvícenství v knižním
obchodě atd.).
28. FROHß, Waltraud - LEUTEMANN, Christian - WALTHER, Bärbel
Sonderweg im Freistaat : Das Sächsische Kulturraumgesetz und
die Bibliotheksförderung [Osobitá cesta ve Svobodném státě Sasko: saský
zákon o kulturních územích a rozvoj knihoven] / Waltraud Frohß, Christian
Leutemann, Bärbel Walther
In: Buch Bibl. - [Bad Honnef]. - 0340-0301. - 51, č. 4 (1999),
s. 228-229.
Informace o obsahu a účelu zákona přijatého zemskou správou německé
spolkové země Sasko v lednu 1995 na dobu deseti let. V tradičně vysoce
kulturní zemi vytvořil zákon osm venkovských a tři městská kulturní území
se speciálním programem rozvoje a financováním osmi oblastí kultury. Autoři
si všímají hlavně postavení veřejných knihoven z hlediska tohoto zákona,
problémů jejich řízení a financování ze strany obcí a rozdílů ve vývoji
a modernizaci knihoven v různých kulturních územích.
29. GRAF, Angela
Ist die Öffentliche Bibliothek noch zeitgemäß? : Überlegungen
anlässlich eines Jubiläums [Je veřejná knihovna ještě aktuální? : úvahy
nad jedním výročím] / Angela Graf
In: Buch. Bibl. - [Bad Honnef]. - 0340-0301. - 51, č. 7-8 (1999),
s. 489-491. Lit. 11.
U příležitosti stého výročí založení veřejných knihoven v městských
čtvrtích Hamburku (Bücherhallen Hamburg) připomíná autorka okolnosti jejich
vzniku a cíle, které tehdy sledovaly, tj. především přiblížit knihu dělnickým
rodinám a chudým vrstvám. Článek má silný kritický tón v reakci na skutečnost,
že sociálnědemokratické vedení města ubírá stále víc z rozpočtu na kulturu,
především na veřejné knihovny, a to do té míry, že třináct z nich, včetně
té nejstarší a několika v dělnických čtvrtích, bylo před dvěma roky zavřeno.
Autorka komentuje názory ředitelky hamburských veřejných knihoven a materiál
k jejich rozvoji do roku 2020. Kritizuje pasáže týkající se řešení situace
vzniklé nedostatkem finančních prostředků a vyvozuje, že dojde k dalšímu
prohlubování propasti mezi těmi, kdo budou mít přístup ke knize, k vědění,
a těmi, kterým bude využívání knihoven znemožněno z důvodu sociálního postavení.
30. GRIFFITHS, José-Marie
Why a Web is not a Library [Proč není web knihovnou] / José-Marie
Griffiths
In: FID Rev. - [Haag]. - 1389-8450. - 1, č. 1 (1999), s. 13-20.
Lit. 17.
Článek pojednává o informačních zdrojích na internetu, přesněji
na WWW, ve vztahu ke knihovnám a knihovníkům. Web je široce dostupný, ale
problém je, že není knihovnou. Především postrádá standardy a ověřování,
prakticky nemá katalog. Vyhledávací nástroje jsou často založeny víc na
analýze frekvence slov než na obsahu informace. Klasická role knihovny
(uchovávání a zpřístupňování) se bude působením webu měnit. Jedná se např.
o zpřístupňování dokumentů, které nejsou fyzicky uloženy v knihovně, problematiku
metadat, ochranu fondů včetně metadat a nástrojů k jejich zpřístupnění,
množství služeb týkajících se vyhledávání a navigace, vyřizování dotazů,
školení apod. Obdobně se mění role knihovníka - z budovatele fondů na hledače
informací, z katalogizátora na tvůrce metadat, z referenčního knihovníka
na analyzátora informací. Ve 21. století bude každý potřebovat zběhlost
ve vyhledávání informací a nebude to výhradní úkol knihoven a vysokoškoláků.
V závěru autorka cituje modelový scénář pro pohled do budoucnosti vytvořený
Lawrencem Wilkinsonem.
31. HAYNES, David
Electronic Publications : an Agenda for National Libraries and
Publishers [Elektronické publikace : agenda pro národní knihovny a vydavatele]
/ David Haynes
In: Alexandria. - [London]. - 0955-7490. - 11, č. 3 (1999), s.
167-179. Lit. 7, příl.
Popisují se metodologie a výsledky dotazníkového průzkumu evropských
národních knihoven a vydavatelů elektronických publikací. Průzkum měl za
cíl určit nejdůležitější problémy týkající se archivování elektronických
publikací. Cílem celého projektu bylo shodnout se v tom, jakým směrem by
se měly ubírat další diskuse mezi národními knihovnami a vydavateli. Dotazníkovému
průzkumu předcházely konzultace se členy Společného výboru Federace evropských
vydavatelů (Joint Committee of the Federation of European Publishers -
FEP) a Konferencí ředitelů evropských národních knihoven (Conference of
European National Librarians - CENL). Obě skupiny se shodly na následujících
třech hlavních okruzích problémů: autorské právo, podmínky dostupnosti
(včetně způsobu plateb) a metadata. Bylo doporučeno, aby se “podmínky dostupnosti”
staly prioritou pro budoucí diskusi. Zbývajícími dvěma okruhy se již zabývá
Evropský parlament a normalizační orgány. V rámci “podmínek dostupnosti”
byly řešeny problémy týkající se toho, kdo by měl mít přístup k archivním
elektronickým materiálům, do jaké šíře by měly být dostupné a kolika uživatelům
současně by měl být umožněn přístup k nim. Zkoumaly se i další otázky,
jako např. problém importu dat. Bylo dosaženo shody v tom, že národní knihovny
by měly být hlavními depozitáři elektronických publikací (ty by se podle
názoru národních knihoven měly získávat povinným výtiskem, podle názoru
vydavatelů na základě licencí). Shody bylo dosaženo také v tom, že by též
měly být archivovány offline publikace jako CD-ROM a diskety. Naopak nebylo
dosaženo shody v otázce webovských stránek. V příloze je uveden dotazník
a soupis respondentů (20 vydavatelů elektronických publikací a 20 národních
knihoven včetně Národní knihovny ČR).
32. KURONEN, Timo - PEKKARINEN, Päivi
Ranganathan revisited : a review article [Setkání s Ranganathanem,
přehledně a s dodatkem] / Timo Kuronen, Päivi Pekkarinen
In: J. Libr. Inform. Sci. - [London]. - 0961-0006. - 31, č. 1
(1999), s. 45-48. Lit.
Dva finští autoři připomínají dílo známého teoretika knihovnictví
S. R. Ranganathana. Jeho “colon classification” (dvojtečková klasifikace)
založená na teorii fasetové analýzy podle nich přišla příliš brzy a může
se plně uplatnit až nyní, v době elektroniky a umělé inteligence. Stručně
anotují analytickou práci o Ranganathanovi, kterou vydal M. P. Satija v
roce 1992 (Ranganathan and the Method of Science, New Delhi : Aditya Prakashan)
a v níž přibližuje jeho dílo západnímu pojetí knihovnictví. Autoři článku
se soustřeďují na pět zákonů knihovnictví, které Ranganathana proslavily,
a charakterizují je z pohledu informační společnosti, obdobně jako Satija
ve zmíněné publikaci. Éra globálních informačních sítí umožňuje každému
čtenáři vytvoření vlastní virtuální knihovny a přístup k informacím z celého
světa. Právo občanů na svobodu projevu je dnes prakticky realizovatelné
díky možnosti šíření informací internetem. Takto autoři vysvětlují dva
zákony, jimiž doplňují pět zákonů Ranganathanových: “Každý čtenář svou
knihovnu” a “Každý autor svůj příspěvek knihovně”.
33. LAUG, Ute Maria
Biblio 3 : Beispiel einer internationalen bibliothekarischen
Kooperation im Rahmen der Staatlichen Oberrheinkonferenz [Biblio 3 : příklad
mezinárodní knihovnické spolupráce v rámci Státní konference Horního Porýní]
/ Ute Maria Laug
In: Bibl. Forsch. Prax. - [München]. - 0341-4183. - 22, č. 3
(1998), s. 332-336. Lit. 27.
Článek informuje o vzniku, organizaci, úkolech, projektech a
výhledech “Biblio 3” - dohody o spolupráci knihoven a knihovnických institucí
v hraničním regionu tří zemí (Dreiländereck), tj. Francie, Švýcarska a
německé spolkové země Bádensko-Württembersko. Dohoda vznikla v rámci pracovní
skupiny pro kulturu politického grémia “Státní konference Horního Porýní”,
které vzniklo v roce 1992 ze zástupců zmíněných tří zemí za účelem spolupráce
v řadě odvětví. Jsou popsány tři projekty, které zahájily činnost Biblio
3. Prvním bylo vydání adresáře knihoven daného regionu s informacemi o
jejich službách a fondech. Druhý projekt - studium jazyka sousední země
- byl koncipován jako široká spolupráce škol a knihoven, jeho realizace
se však opožďuje vinou německých a francouzských školských orgánů a zkrácením
finanční dotace na resort vzdělávání v německé spolkové zemi. Třetím projektem
byly mezinárodní konference ke společným otázkám knihovnictví. Jsou popsány
přípravy vzniku tzv. regiotéky - knihovny, která shromažďuje a zpřístupňuje
všechny materiály daného regionu. První regiotéka byla otevřena v Lörrachu,
pak další ve Freiburgu. Připravuje se projekt online regiotéky, která umožní
přístup k databázím institucí různých odvětví v Horním Porýní.
34. LEISTNER, Steffi
Bibliotheksneubau der Westsächsischen Hochschule Zwickau - zeitgemäße
Architektur zwischen Ästhetik und Funktionalität [Novostavba knihovny Západosaské
vysoké školy ve Zwickau - moderní architektura v souladu s estetikou a
funkčností] / Steffi Leistner
In: ABI-Technik. - [Frankfurt a. M.]. - 0720-6763. - 19, č. 3
(1999), s. 256-258, 260-261.
Ředitelka knihovny Západosaské vysoké školy ve Zwickau popisuje
novou budovu knihovny u příležitosti prvního výročí jejího otevření a udělení
ceny za vynikající architekturu stavby v centru města. Zmiňuje se o výhodné
poloze knihovny vzhledem k vysokoškolskému areálu i přístupu veřejnosti,
slovem i obrazem seznamuje s interiérem čtyřpatrové budovy, jejímž hlavním
stavebním materiálem je sklo, dále s výpůjčním protokolem a několika studovnami
se 100 000 svazky ve volném výběru. Popisuje, jak byl do středu stavby
zabudován vnitřní dvůr s živou zelení. Popis je doplněn informací o technickém
vybavení, vlivu barevnosti na estetické působení prostředí a na využívání
knihovny. Připojeny jsou půdorysy jednotlivých podlaží budovy.
35. LIANGZHI, Yu - DEMPSEY, Lorcan - ORMES, Sarah
Community networking : development, potentials and implications
for public libraries [Počítačová síť pro veřejnost : vývoj, možnosti a
důsledky pro veřejné knihovny] / Yu Liangzhi, Lorcan Dempsey, Sarah Ormes
In: J. Libr. Inform. Sci. - [London]. - 0961-0006. - 31, č. 2
(1999), s. 71-83. Lit.
V článku je popsán výzkum zaměřený na podstatu počítačových sítí
určených veřejnosti (komunitních sítí) a na to, jakým způsobem jsou budovány.
Cílem bylo podat veřejným knihovnám i řídícím orgánům přehled o budoucích
trendech v oblasti informačních služeb veřejnosti. Výzkum měl formu analýzy
rozsáhlého souboru literatury (její přehled je k článku přiložen) z let
1992-1997 a webovských stránek určených veřejnosti, které byly náhodně
vybrány z Community Online Forum (např. Birmingham ASSIST, Croydon Online,
Kington Connected Community, Liverpool City Council’s Web a další - jejich
adresy jsou též uvedeny v příloze). V následující fázi výzkumu byly uskutečněny
rozhovory s řadou knihovníků týkající se toho, jak oni sami chápou použití
počítačových sítí v informačních službách veřejných knihoven. Tyto rozhovory
potvrdily v mnoha bodech předchozí průzkum literatury, odhalily další relevantní
literaturu nebo naopak vedly k přehodnocení informací získaných z literatury.
Diskutovanými tématy byly: pojetí počítačových sítí určených veřejnosti;
rozvoj těchto sítí ve Spojených státech a ve Spojeném království; britské
veřejné počítačové sítě využívající neinternetovských technik; sítě na
WWW a intranetech ve Spojeném království; úloha veřejných sítí v komunikaci
a vzdělávání; veřejné sítě jako prostředek podpory participace veřejnosti
na rozhodování prostřednictvím elektronické pošty, diskusních skupin, hlasování
online a širšího přístupu k legislativě a k vládním informacím. Dochází
se k závěru, že počítačové služby umožňují interakci sociálních skupin,
které by spolu jinak nepřišly do styku, poskytují dříve nedostupné služby
a mohly by též vést k novému způsobu dělby práce v knihovnách (např. při
poskytování dokumentů).
36. MARSHALL, Vanessa
The National Preservation Office : Raising Preservation Awareness
in the UK Now - Planning for the Future of our Past [Národní úřad pro ochranu
fondů : zvyšování povědomí o významu ochrany fondů ve Spojeném království
v současné době - plánování pro budoucnost naší minulosti] / Vanessa Marshall
In: Alexandria. - [London]. - 0955-7490. - 11, č. 3 (1999), s.
191-201. Lit. 22.
Národní úřad pro ochranu fondů (National Preservation Office
- NPO) byl zřízen v Britské knihovně v roce 1984. Má za úkol koordinovat
národní strategii ochrany fondů, poskytovat informační služby, pořádat
školení a kurzy a koordinovat a iniciovat výzkum v tomto oboru. Tyto cíle
uskutečňuje prostřednictvím programu seminářů, konferencí, školení i vydáváním
odborného časopisu. NPO spolupracuje nejen s knihovníky, ale i s archiváři,
konzervátory, odborníky na digitální konverzi dat a s vládními agenturami,
aby zvýšil povědomí veřejnosti o ochraně fondů, která je nezbytná pro zajištění
trvalé dostupnosti knihovních a archivních materiálů ve Spojeném království
a Irsku. V čele NPO stojí řídící výbor složený z hlavních sponzorů NPO.
Jeho dalšími orgány jsou Preservations Administrator Panel, který zpracovává
strategii ochrany fondů, dále Committee on Preservation Surrogates a Digital
Archiving Working Group zabývající se digitální konverzí. Jsou zmíněny
v současné době řešené významné výzkumné projekty zaměřené na problém vlhkosti
budov a na ochranu digitalizovaných materiálů. Uveden plán NPO na léta
1999-2002.
37. Mežvedomstvennaja programma “Elektronnyje biblioteki Rossii”
[Meziresortní program “Elektronické knihovny Ruska”]
In: Nauč. techn. Bibl. - [Moskva]. - 0130-9765. - č. 7 (1999),
s. 3-15.
Publikovaný text je důvodovou zprávou k návrhu meziresortního
programu “Elektronické knihovny Ruska” (Elektronnyje biblioteki Rossii
- EBR). Byl zpracován skupinou odborníků z federálních ministerstev a úřadů
v roce 1999 na základě zadání vlády Ruské federace a stručně tento program
- jeho cíle, konkrétní úkoly a časový harmonogram - představuje. Základní
ustanovení obsahují zdůvodnění vzrůstajícího významu informací pro vědecký,
technický a kulturní pokrok, zdůrazněna je teze o informacích jako o jednom
z nejvýznamnějších strategických zdrojů rozvoje státu. Systémy shromažďování,
uchovávání a zpřístupňování informací se ve světě vyvinuly do úrovně distribuovaných
elektronických knihoven. Rusko již má s budováním těchto knihoven zkušenosti,
dosavadní výsledky však strádají nesystémovostí a absencí některých přístupů,
zejména neřešením právních, organizačních a technologických problémů, neefektivním
využíváním a roztříštěností finančních zdrojů. Na tato bílá místa a především
pak na vytváření infrastruktury umožňující shromažďování, uchovávání a
co nejširší a nejefektivnější využívání informačních zdrojů se zaměřuje
předložený program EBR. Mezi jeho cíle patří také uchovávání originálních
dokumentů, podpora ruských producentů informačních zdrojů a technologií,
podpora ruštiny ve světové komunikaci informací atd. Program je rozvržen
do pěti let. Hlavními účastníky jsou federální ministerstva vědy (koordinátor),
kultury, školství, Ruská akademie věd, Rosarchiv, Rospatent, Státní výbor
pro spoje, Státní výbor pro tisk a Ruský fond základního výzkumu. Časem
se předpokládá vstup dalších partnerů.
38. MOSCOSO, Purificacion - MALO DE MOLINA, Teresa
And after automation, what? : Spanish libraries and the challenge
of modernization [Automatizace, a co potom? : španělské knihovny a problém
modernizace] / Purificacion Moscoso, Teresa Malo de Molina
In: J. Libr. Inform. Sci. - [London]. - 0961-0006. - 31, č. 2
(1999), s. 111-119. Pozn., lit.
Autorky analyzují příčiny zaostávání španělských knihoven za
vyspělými západními státy v zavádění automatizovaných informačních systémů:
ekonomické a politické důvody, nedostatečná kooperace a koordinace mezi
knihovnami, nepřipravenost knihovníků. Jako začátek pozitivních změn hodnotí
dohodu skupiny univerzitních knihoven o vzájemné spolupráci a vytvoření
sítě státních veřejných knihoven s programem zpracování souborného katalogu
52 provinciálních knihoven. Modernizace Národní knihovny zůstává neřešena,
což brzdí její vedoucí úlohu v systému knihoven. Problémem je přejímání
některých postupů a systémů, které se uplatnily v západním knihovnictví
v 70. letech, ale z dnešního hlediska nevyhovují. Druhá část stati obsahuje
přehled, co je nutno změnit a uskutečnit v práci knihoven a postojích knihovníků,
aby se otevřela cesta k plné modernizaci španělských knihoven. Je připojen
bohatý soupis odborné literatury zahrnující řadu statí španělských autorů.
39. PRIFTIS, Athanasios - OPPENHEIM, Charles
Development of a National Information Policy in Greece [Vývoj
národní informační politiky v Řecku] / Athana-sios Priftis, Charles Oppenheim
In: Inform. Development. - [London]. - 0266-6669. - 15, č. 1
(1999), s. 32-43. Lit. 30.
Článek je uveden vysvětlením pojmů a obecnou definicí informační
politiky. Seznamuje s předpoklady pro vytvoření informačního systému v
Řecku: ekonomickými, politickými, legislativními (včetně copyrightu), knihovnickými
(vznik národní sítě vědeckých knihoven v roce 1993). Informuje o činnosti
institucí, které by měly mít hlavní roli v informační politice: Národního
dokumentačního centra a Národního knižního centra, které mj. vydává řeckou
národní bibliografii v tištěné a elektronické podobě. Hlavní část stati
popisuje metodiku (včetně soupisu otázek a respondentů) a výsledky průzkumu
provedeného v létě 1998 formou interview s 23 vedoucími pracovníky příslušných
institucí a orgánů. Zjišťoval znalost problematiky národní informační politiky,
názory na její význam, rozvoj a odpovědné instituce. Odpovědi jsou shrnuty
do přehledu o chaotickém stavu informační politiky chápané pouze jako věc
telekomunikací a informačních technologií a brzděné nekoordinovanou činností
velkého počtu více či méně kompetentních organizací. Je připomenuta pomoc
rozvoji informační politiky v Řecku ze strany Spojených států, Evropské
unie a UNESCO, situace Řecka je srovnána s ostatními státy Evropské unie.
V závěru je podrobný, věcný přehled úkolů, jejichž splnění je podmínkou
úspěšného vývoje řecké národní informační politiky.
40. PROHL, Peter
Die Anfänge der Buchförderanlagen in Bibliotheksbauten des 19.
und frühen 20. Jahrhunderts [První zařízení pro dopravu knih v budovách
knihoven v 19. století a začátkem 20. století] / Peter Prohl
In: ABI-Technik. - [Frankfurt a. M.]. - 0720-6763. - 19, č. 3
(1999), s. 250, 252-255. Lit., pozn.
Článek k historii technického zařízení pro dopravu knih, objednávek
a výpůjčních stvrzenek je uveden vysvětlením rozdílu mezi knihovnou v původním
pojetí velké čítárny s volným přístupem ke knihám a knihovnou se skladištním
systémem, tj. bez volného přístupu, která zároveň přinesla rozdělení budovy
na trojí prostor: pro fondy, pro čtenáře a pro zaměstnance. Počínaje návrhem
Leopolda della Santa, knihovníka ve Florencii, který je pokládán za teoretika
skladištního systému veřejné knihovny, přes důmyslný, ale nikdy nerealizovaný
návrh Léona de Laborde pro pařížskou Královskou knihovnu (nákladní výtahy
v litinových sloupech) seznamuje autor názorně s přepravními mechanismy
světových knihoven, jako byla či dosud je potrubní pošta, hlásná trouba
(obojí mj. v Kongresové knihovně v 90. letech našeho století), dálnopis
(Královská knihovna ve Stockholmu koncem 70. let), ručně řízené malé nákladní
výtahy (Knihovna Britského muzea a pařížská Národní knihovna v polovině
19. století, dále řada německých knihoven). Na přelomu 19. a 20. století
přechází většina knihoven k elektrickému zařízení, např. typu lanovky či
pásového přepravníku. Závěrem autor ukazuje, jak přepravní technika ovlivnila
architektonické řešení knižních skladišť, zejména v souvislosti s novostavbami
a rekonstrukcemi knihoven v 1. polovině 20. století, a rovněž uložení svazků,
např. v regálech s kolejovým obslužným zařízením.
41. SEAMAN, Scott - KRISMANN, Carol - HAMILTON, Fred
An Internal Equity Evaluation System Based on Merit Measures
[Systém ověřování interní spravedlnosti založený na měření zásluh] / Scott
Seaman, Carol Krismann, Fred Hamilton
In: Coll. Res. Libr. - [Chicago]. - 0010-0870. - 60, č. 1 (1999),
s. 79-89. Lit. 17.
V článku je popisována statistická metoda výpočtu platové nespravedlnosti
založená na míře produktivity. Platová nespravedlnost (ve smyslu různého
platu za stejnou práci) má často souvislost s rasou, třídou, pohlavím,
náboženskou příslušností nebo věkem a v USA jsou snahy řešit ji zákonem.
Existuje řada studií o tom, jak tuto nespravedlnost zjišťovat, propočítat
a jaké atributy jí přisoudit. Ve vysokoškolském prostředí, resp. ve vysokoškolských
knihovnách se o tomto problému hovoří přes dvacet let a jeho řešení naráží
na otázku, jakými měřítky hodnotit vědeckou práci (zde je souvislost se
začleněním vysokoškolských knihovníků do kategorie vědeckopedagogických
pracovníků). Knihovna Coloradské univerzity v Boulderu zpracovala metodu
výpočtu platové nespravedlnosti - její vývoj autoři podrobně popisují.
Podstatou metody je měření zásluh, které spočívá na třech složkách: profesní
dokumentaci (boduje knihovnickou praxi, účast na výzkumu, publikační činnost,
používá se hodnocení supervizorů, profesní životopisy apod.), každoročním
hodnocení (vždy za poslední tři roky, čímž se vyrovnávají šance pracovníků
s kratší praxí) a profesní zkušenosti. Výsledky se zpracovávají do tabulek,
kde se porovnají se současným platem atd. Možná platová nespravedlnost
se pak projeví jako individuální odchylka od předpokládaného směru.
42. SMETHURST, Michael
The Consortium of European Research Libraries (CERL) [Konsorcium
evropských vědeckých knihoven] / Michael Smethurst
In: Alexandria. - [London]. - 0955-7490. - 11, č. 3 (1999), s.
149-160. Lit. 2.
Sbírky tištěných knih ze staršího období knihtisku (1455-1830),
tzv. prvotisky a staré tisky, uchovávané ve vědeckých knihovnách v Evropě
jsou důležitou součástí evropského kulturního dědictví. Vědci používající
tyto sbírky pro vědecké účely se v minulosti setkávali s potížemi při zjišťování
místa uložení určitých textů a výtisků. Bylo to zejména kvůli omezením
stávajících katalogů a odlišnostem v národních katalogizačních pravidlech.
Rozvoj výpočetní techniky nyní umožňuje vytvoření efektivnějšího přístupu
k těmto sbírkám prostřednictvím online katalogů, retrospektivní katalogizace
a retrospektivních konverzních programů. Konsorcium evropských vědeckých
knihoven (CERL) bylo založeno počátkem 90. let především proto, aby knihovnám
umožnilo sdílet záznamy zpracované v rámci těchto programů a budovat databáze
s lokací knih z uvedeného období, které se nacházejí v Evropě. CERL si
klade za cíl předložit vědcům efektivní a hodnověrný nástroj umožňující
snadný přístup k hledaným titulům včetně jejich lokace a také poskytovat
záznamy knihovnám provádějícím retrospektivní katalogizaci. Článek rekapituluje
vývoj, obsah činnosti, organizační strukturu i způsob financování CERL.
V CERL je dnes zapojeno na 30 evropských vědeckých knihoven (včetně Národní
knihovny ČR - pozn. red.), které spolupracují na budování databáze Hand
Press Book (HPB). Jako výměnný formát používají UNIMARC, jako katalogizační
standard ISBD(A). Spolupracují s programy Evropské unie (CoBRA, EROMM).
Základem databáze HPB se stalo 525 000 záznamů z Bayerische Staatsbibliothek,
k dalším přispěvatelům patří British Library (24 000 záznamů), Koninklijke
Bibliotheek v Haagu (56 000 zázn.), Kongliga Biblioteket ve Stockholmu
(50 000 zázn.) atd. V současné době je v databázi 750 000 záznamů a očekává
se, že během následujících tří let jejich počet stoupne přinejmenším na
2 miliony záznamů.
43. TARAPANOFF, Kira
The knowledge society and the information professional : challenges
and opportunities [Znalostní společnost a informační odborníci : problémy
a možnosti] / Kira Tarapanoff
In: FID Rev. - [Haag]. - 1389-8450. - 1, č. 1 (1999), s. 28-36.
Lit.
Tématem článku je informační a znalostní společnost (information
and knowledge society) a příprava informačních pracovníků na ni. Autorka
se zabývá charakteristikami a definicemi informační společnosti, úkoly
státu, společenských institucí atd. v informační společnosti. Pro přípravu
informačních pracovníků je důležité určit jejich nové role na novém trhu.
Tradiční úkoly knihovníků (výběr, popis, výklad, šíření a uchovávání) nepřestanou
existovat, ale dostanou nové formy. Je třeba zkoumat, které prvky informační
společnosti ovlivňují roli informačních pracovníků (především globalizace,
nové technicko-ekonomické paradigma, komunikace, nové kulturní a sociální
hodnoty a nový světový pořádek). Autorka v textu odkazuje na řadu publikací
a akcí, které se touto problematikou zabývají - často v kontextu Brazílie,
kde sama působí, ale také např. v rámci UNESCO (World Information Report
1997-1998) a FID (materiály 49. kongresu FID, 1998).
44. TUCK, John
Performance and Measurement in Academic Research Libraries [Výkon
a měření ve vysokoškolských knihovnách] / John Tuck
In: LIBER Quart. - [München]. - 1435-5205. - 8, č. 4 (1998),
s. 389-400. Lit. 12.
Tématem článku je měření ve vysokoškolských knihovnách. Po úvodním
shrnutí a zhodnocení dosavadní práce na tomto poli (opírajícím se o citáty
z dalších prací) podává autor podrobnější zprávu o výzkumném projektu,
jehož cílem bylo stanovit přiměřené množství ukazatelů výkonnosti. Projekt
byl realizován na Cranfield University s finanční podporou Výzkumného a
inovačního centra (Research and Innovation Centre) Britské knihovny a pod
dohledem několika organizací, např. Standing Conference of National and
University Libraries (SCONUL) a Consortium of University and Research Libraries
(CURL). Výzkum stanovil konkrétní ukazatele (např. celkové výdaje knihovny
na uživatele, procento, které z celkových výdajů tvoří výdaje na zaměstnance,
počet výpůjček na jednoho uživatele, procento meziknihovních výpůjček z
celkového počtu výpůjček, počet návštěvníků v knihovně v některém z daných
dní, čas zaměstnanců strávený výchovou uživatelů a informačními službami
týdně v průměru na uživatele apod.) a kontextové informace k těmto ukazatelům
(počet /dílčích/ knihoven, prostor, velikost fondu, celkové výdaje, počet
studentů, procento postgraduálních studentů, procento dálkových studentů,
počet akademických a vědeckých pracovníků). Dále autor uvádí řadu doporučení
z oblasti služeb a spokojenosti uživatelů na základě zprávy skupiny pro
ukazatele výkonu, která byla vytvořena na základě Folletovy zprávy z roku
1993 (materiál nazvaný “The Effective Academic Library”). Ty doplňuje informacemi
o výzkumech, které byly provedeny v knihovnách Oxfordské univerzity.
45. UMSTÄTTER, Walther
Die Beziehung der Bibliothekswissenschaft zur Architektur [Vztah
knihovnictví k architektuře] / Walther Umstätter
In: ABI-Technik. - [Frankfurt a.M.]. - 0720-6763. - 19, č. 3
(1999), s. 232, 234-236, 238, 241-242. Lit. 9.
Fakty a daty bohatě vybavený článek se zabývá otázkou, jak se
knihovny různých typů vyrovnávají se stále rychleji narůstajícím množstvím
publikací. Jsou to přestavby a novostavby především národních knihoven
(Berlín, Frankfurt, Paříž, Londýn) takového rozsahu a objemu investičních
a provozních nákladů, že jsou nazývány “dinosaury architektury”. Klasická
budova, jejímž centrem byl katalog s rozlehlým čtenářským prostorem (Britské
muzeum) ustupuje v polovině našeho století výškovým budovám s bočními křídly
skladišť a v nejmladší době zcela jinak členěnému prostoru tzv. digitální
či hybridní knihovny. Autor věnuje nejvíce pozornosti tomuto modernímu
a perspektivnímu typu knihovny, porovnává náklady na digitalizaci fondů
a náklady na údržbu a provoz volného výběru, knižních skladišť, případně
kompaktního uložení svazků v depozitních knihovnách. Dokládá přednosti
(úspora místa, financí, personálu) digitální knihovny několika příklady
moderních vysokoškolských knihoven či tzv. multimediálních studijních center
v USA a Anglii, mimo jiné srovnáním využití čítáren klasického typu a pracovních
míst vybavených výpočetní technikou.
46. VAUGHAN, Misha W. - SCHWARTZ, Nancy
Jumpstarting the Information Design for a Community Network [Ostrý
start: navrhování vhodných informací pro informační síť určenou veřejnosti]
/ Misha W. Vaughan, Nancy Schwartz
In: JASIS. - [New York]. - 0002-8231. - 50, č. 7 (1999), s. 588-597.
Je paradoxní, že počítačové sítě a webovské stránky určené pro
informování veřejnosti (“community networks”) jsou zpravidla navrhovány
počítačovými odborníky, nikoli těmi, komu jsou určeny. Popisuje se proces
budování webovských stránek sítě HoosierNet Inc. Dva výzkumní pracovníci
stanovili po studiu příslušné literatury jako nejvhodnější metodu dotazníkový
průzkum cílové veřejnosti, která se měla vyjádřit k tomu, jak by si představovala
obsah webovské stránky. Tématy byly mj. umění a zábava, obchod a finance,
výchova a vzdělávání, pracovní příležitosti, zdravotnictví, knihovny, počasí,
rekreace, sociální služby, turistika atd. Počítačoví odborníci, kteří tvořili
webovskou stránku, tak získali poměrně přesnou představu o požadavcích
uživatelů na její obsah. Zvolená metoda je použitelná i při budování jiných
počítačových sítí určených veřejnosti, zvláště v podmínkách, kdy jsou k
dispozici pouze omezené finanční zdroje.
47. VOGEL, Heidrun
Neue Teilzeitarbeitsformen : Vor- und Nachteile für den Bibliotheksbetrieb
[Nové formy práce na částečný úvazek : výhody a nevýhody pro provoz knihoven]
/ Heidrun Vogel
In: Buch Bibl. - [Bad Honnef]. - 0340-0301. - 51, č. 4 (1999),
s. 234-238. Lit. 22.
Autorka vysvětluje úvodem formy práce na částečný úvazek, jako
je práce na dálku, rozdělení pracovních dní na práci doma a na pracovišti,
pohyblivá pracovní doba, poloviční úvazek při postupném přechodu do důchodu
atd. Popisuje provedení a výsledky rozhovorů s 19 pracovníky různého postavení
v lidových a vědeckých knihovnách několika německých spolkových zemí. Z
těchto rozhovorů jsou patrny přednosti i zápory tohoto způsobu práce, preferované
především ženami. K záporům patří snížení kontaktů mezi pracovníky a horší
informovanost o dlouhodobých projektech a vývoji knihovny, zvýšení výdajů
na provoz telekomunikací a počítačů, ztížení kontroly kvality práce a využívání
pracovní doby. V některých úsecích knihovních služeb jsou naopak pracovníci
s částečným úvazkem vítáni; perspektivně lze očekávat zvyšování jejich
podílu mezi zaměstnanci knihoven.
