|
Technická knihovna v Brně (1899 –
1958) [Brigita Exelová]
 Rok
2008 je pro brněnské knihovnictví rokem 200. výročí založení Univerzitní
vědecké knihovny, která v současnosti představuje dominantní složku
Moravské zemské knihovny. Rok 2008 je současně rokem 50. výročí vzniku
Moravské zemské knihovny. Na jeho sklonku uběhne padesát let od sloučení
tří brněnských vědeckých knihoven, dvou vědeckých knihoven
specializovaných a vědecké knihovny všeobecné, již zmíněné Univerzitní
vědecké knihovny, do jedné instituce – do Státní vědecké knihovny Brno,
nynější Moravské zemské knihovny. Jednou z dvojice specializovaných
vědeckých knihoven, před padesáti lety institucionálně zastřešených
Státní vědeckou knihovnou, byla do té doby na všeobecném knihovnictví
nezávisle se rozvíjející technická knihovna. [pokračování...]
Proč jsou české digitální repozitáře
nespolehlivé? [Jan Hutař]
 V
rámci repozitáře, zvláště pokud se jedná o certifikovaný důvěryhodný
repozitář, se počítá s tím, že informace v něm budou uloženy velmi
dlouho, přičemž by měly být stále v použitelné, tedy v čitelné podobě,
kterou je možno zpřístupnit uživatelům. Vyhovět tomuto cíli není v době
překotného vývoje technologií vůbec jednoduché. Technologie se vyvíjejí
obrovským tempem, což přináší nejen zastarávání hardwaru, ale hlavně
zastarávání softwaru a formátů. Je téměř jisté, že formáty jakýchkoli
digitálních dokumentů (text, obraz, video, audio), které jsou dnes
rozšířeny a obecně využívány (.doc, .pdf, .mp3, .avi, .jpg apod.), budou
v blízké budoucnosti nahrazeny formáty jinými, takže dříve či později
může být zpřístupnění současných digitálních dokumentů vážným nebo
dokonce neřešitelným problémem. [pokračování...]
Budou weby veřejné správy skutečně
přístupné? [Hana Bubeníčková, Radek Pavlíček]
 1. března 2008 nabyla účinnosti vyhláška č. 64/2008, tzv. vyhláška o
přístupnosti. Čeho se tato vyhláška týká? Pro koho je její dodržování
povinné? Jak zajistit její naplnění? Tyto a mnoho dalších otázek mohou
vyvstat, pokud se začnete problematikou přístupnosti a jejím ukotvením v
právním řádu zabývat. Přístupný web neslouží jen návštěvníkům s těžkým zdravotním
postižením, ale mohou ho lépe používat i návštěvníci s méně obvyklým
hardwarovým či softwarovým vybavením, operačním systémem atd. Pokud
sečteme všechny tyto skupiny "uživatelů se specifickými potřebami", může
se jednat až o 30 % návštěvníků webových stránek. Prioritní skupinou,
pro kterou je potřeba se přístupností zabývat především, jsou uživatelé
se zdravotním postižením.
[pokračování...]
Služby knihoven pro zdravotně
znevýhodněné. Informace o průzkumu [Zlata Houšková, Vladana
Pillerová]
Problematice služeb knihoven pro zdravotně handicapované je v České
republice věnováno pouze nemnoho aktuálních statí či odborných prací;
většinou jsou to informace o konkrétních realizovaných aktivitách
knihoven či vzdělávání v této oblasti. Zobecňující úroveň má několik
příspěvků přednesených na konferencích Internet pro osoby s postižením.
V roce 2004 vydala Národní knihovna ČR komplexnější práci – sborník,
který shrnuje některé poznatky z oblasti služeb veřejných knihoven
zdravotně handicapovaným v Evropě a částečně též v ČR (česká
legislativa, pohled odborníků na potřeby lidí s jednotlivými zdravotními
handicapy, příklady služeb handicapovaným ze zahraničí i ČR).
[pokračování...]
|
