|obsah |index autorů |  | index názvů |  | index témat | | archiv |

 


 

Knihovna plus

2006, číslo 1


 

Jak se podporuje čtení v Evropě

 

Zdeněk A. Tichý
Národní knihovna ČR
zdenek.tichy@nkp.cz

 

Propagaci četby se v České republice věnuje mnoho dílčích projektů v lokálním i celorepublikovém rozsahu. Městské a regionální knihovny, organizace sdružující knihovníky a informační pracovníky SKIP, Obec spisovatelů, Česká sekce IBBY, společnost Svazu českých knihkupců a nakladatelů Svět knihy, Klub ilustrátorů, Agora Central Europe, veletrh dětské knihy v Liberci, nakladatelé knih pro děti a mládež se svými knižními kluby, knihkupci…

Nejde přitom o žádnou postobrozeneckou snahu, která by byla motivována naivním odporem knihovníků a knihkupců k moderním technologiím. Nic takového – kampaně zaměřené na podporu čtení vycházejí ze zkušeností zemí, jako jsou například Spojené státy, Velká Británie, Finsko, Francie či Německo, kde se důsledkům poklesu zájmu o literaturu ve společnosti snaží zabránit nejrůznějšími akcemi, jejichž součástí jsou dokonce i rozhlasové a televizní pořady a soutěže. Ukazuje se totiž, že upadající čtenářská aktivita má mnohem širší dopad na společnost, než by se mohlo zdát. Poslední výzkumy například dokazují, že ti lidé, kteří nečtou knihy, mají větší problémy s hledáním práce. A v konečném důsledku pak upadající čtenářské schopnosti národa mohou způsobovat ekonomice státu stamilionové škody.

Ve většině zemí se dává velký důraz na akce orientované na nejmladší generaci. K takovým patří i projekt Lotyšská dětská porota, který byl zahájen před pěti lety v jedné knihovně v Rize a v jedné malé venkovské knihovně a v současné době je do něj zapojeno již několik set veřejných knihoven. Jeho princip spočívá v tom, že se každoročně vybere kolekce nejzajímavějších dětských knih – od lotyšských i zahraničních autorů – a ta je za státní prostředky zakoupena všem knihovnám, jež se projektu účastní. Knihy jsou označeny logem dětské poroty a roztříděny do skupiny podle věkových kategorií čtenářů, kteří se pak v knihovnách přihlašují s tím, že celý příslušný soubor přečtou a označí v něm titul, jenž je nejvíce zaujme. V roce 2005 se projektu zúčastnilo 15 000 dětí, což představuje 35 % žáků ze základních škol v celém Lotyšsku. Vítězné knihy získají na knižním veletrhu v Rize ceny – čokoládové sovy. Masové zapojení dětských čtenářů navíc představuje vítanou zpětnou vazbu nejen pro knihovny, ale i pro nakladatele a autory.

Ve Francii mají zase čtyřicetileté zkušenosti s projektem La Jolie par les livres (Radost prostřednictvím knih) zaměřeným na knihovníky, učitele, nakladatele a další profese, které mají co do činění s literaturou pro děti. Jeho základem bylo zřízení státního střediska dětských knih, jež financuje ministerstvo kultury. Zde se soustřeďuje příslušná francouzsky psaná literatura z Francie i z dalších zemí, kterou má odborná veřejnost k dispozici. Středisko navíc pořádá různé vzdělávací či propagační akce a vydává několik revue, v nichž se kromě kompletního přehledu o vydaných titulech dětské literatury objevují i fundované recenze. V rámci projektu je také dostupná speciální internetová stránka s kompletní databází francouzsky psaných knih pro děti: www.lajoieparleslivres.com.

V Evropě ovšem existují i akce zaměřené na kategorii dospívajících čtenářů. V Helsinkách tak pro teenagery mj. připravili tzv. Love bus projekt (Autobus lásky) - jeho základem je výrazně designovaný bibliobus, který je přístupný čtenářům od 16 let. V jeho fondu jsou knížky, CD a DVD zaměřené na témata spojená s dospíváním – od seznamování a sexu až po problémy s poruchami stravování (bulimie, anorexie). Novinkou mezi aktivitami Autobusu lásky je rovněž pořádání koncertů.

Jedním z nejpropracovanějších a zároveň nejúspěšnějších systémů na podporu prodeje literatury, respektive zájmu čtenářů o knihy, se mohou pochlubit v Holandsku. Jeho základy byly položeny už ve třicátých letech minulého století a funguje na pragmatické úvaze – v zemi, která má 16 milionů obyvatel, si efektivní knižní marketing může dovolit jen málokterý nakladatel. Ale pokud spojí své finance všichni vydavatelé a knihkupci, může vzniknout skutečně masová akce.

Hlavní akci představuje březnový Týden knihy (pro velký ohlas rozšířený na 10 dnů), do kterého se zapojuje 90 % holandských knihkupců. Vybraný spisovatel napíše nový román, který si mohou knihkupci zakoupit pro své zákazníky za režijní cenu 66 centů. (Pro spisovatele je taková nabídka na úrovni prestižní ceny.) Atraktivní novinku obdrží zákazníci zdarma jako dárek k jiné knize, kterou si během Týdne knihy zakoupí. Čísla dokládají, jak roste zájem veřejnosti o tuto akci. V roce 1984 vydala nadace Stichting Collectieve Propaganda van het Nederlandae Book, která akce propagující literaturu řídí, prémiový titul v nákladu 383 000 výtisků a v roce 2006 to bylo již 813 000 výtisků! Stoupající popularitu má rovněž téematicky vyhraněný Měsíc detektivky, pro nějž byla v roce 2005 vydána prémie v nákladu 495 000 výtisků. A cílená podpora knižního trhu se vyplácí všem. "Za posledních deset let se zvýšil prodej knih v Holandsku o dvaadvacet procent," zdůrazňuje ředitel nadace Henk Kraima.

Ani v Holandsku nicméně nezapomínají na nejmladší čtenáře, kterým je určen říjnový Týden knih pro děti. "Zúčastňuje se ho devadesát procent škol, devadesát procent knihoven a pětasedmdesát procent knihkupectví," upozorňuje Henk Kraima. Součástí je pochopitelně také knižní dárek, jenž v roce 2005 vyšel v nákladu 395 000 výtisků. Program dětského týdne je ovšem ověnčen i různými doprovodnými akcemi – mezi ně patří předčítání knih ve školách, do něhož se zapojují i slavné osobnosti a ředitelé velkých firem. V současné době se uvažuje také o speciální kampani, která by se zaměřila na předškoláky.

Nadace má na své akce ročně zhruba částku 1,8 milionu euro (od knihkupců, nakladatelů a sponzorů), a tak může akcím propagujícím prodej knih v Holandsku připravovat skutečně profesionální reklamní a masivní kampaně. A marketingově to vychází – zájem médií se prolíná se zájmem populárních osobností, což v konečném důsledku přináší i podporu od sponzorů.

"Důležitá je pro nás ale i spolupráce s knihovnami," poznamenává Henk Kraima. "V Holandsku chodí osmdesát procent dětí do knihoven a na jednu prodanou dětskou knihu připadá dvanáct dalších půjčených. U dospělých je tento poměr 1:4." V roce 2006 se do Týdne knihy zapojily i knihovny, jež knižní prémii nabídly novým čtenářům – celkem jich tímto způsobem získaly 11 000.

 

 

 



 

CITACE:
tichý, Zdeněk A. Jak se podporuje čtení v Evropě. Knihovna plus [online]. 2006, č. 1 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus61/podpora_cteni.htm>. ISSN 1801-5948.

 

Valid HTML 4.01 Transitional

 


 

| nahoru | |obsah| | archiv | | domů |

 | index autorů | | index názvů | | index témat |