|obsah| |index autorů | | index názvů | | index témat | | archiv |
Knihovna plus
2009, číslo 2
Eva Šenfeldová / Středočeská vědecká knihovna v Kladně / senfeldova@svkkl.cz
K pořádání vzdělávacího cyklu nás přivedly stále se opakující požadavky knihovníků na pořádání přednášek o české literatuře. Přiměly tak metodiky Středočeské vědecké knihovny v Kladně k oslovení PhDr. Petra Šrámka, PhD., který pracuje jako odborný asistent Ústavu české literatury a literární vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na základě zjevných potřeb knihovníků vypracoval stručné teze pro cyklus přednášek pod společným názvem Současné české literární dění.
Bylo naplánováno připravit optimálně osm setkání ve dvou letech. Na celém cyklu by se podíleli 3–4 lektoři a v případě potřeby by byli osloveni další odborníci na konkrétní témata, např. znalec brakové literatury, sci-fi nebo nakladatelský pracovník. Dvouletá periodicita pak umožní mapovat aktuálně a přitom relativně podrobně literární události i „provoz“ na české literární scéně. V roce 2008 byl cyklus zahájen. Přednášky byly již od počátku určené především pracovníkům služeb uživatelům a akvizitérům veřejných knihoven.
Náplní první přednášky byla Prolegomena k nejmladší poezii, a to od roku 1990 s přihlédnutím k aktuálnímu dění. Ujal se jí právě dr. Šrámek, který nabídl posluchačům přehlednou orientaci na českém literárním trhu. Zaměřil se na současné literární ceny, časopisy, nakladatelství a edice. Upozornil také na slovníkové příručky, antologie a zajímavé internetové portály. Samozřejmě neopomenul výrazné počiny a autory.
Pochopitelně největší „hlad“ knihovníků je po současné próze, což vychází také z předpokladu trvale velkého čtenářského zájmu návštěvníků knihoven. Protože produkce českých knih je tak nesmírně rozmanitá a bohatá, je nutné do cyklu zařadit větší počet přednášek právě o prozaických dílech. Témat tak může být nepřeberné množství. Rozdělená podle žánrů a podle aktuální produkce: detektivní romány, historické prózy, paměti, deníky, sci-fi, ženská literatura atd. Ale také např. konfrontace vysoká literatura vs. čtivo.
Následující dvě vzdělávací akce, které se uskutečnily ve spolupráci s Městskou knihovnou v Praze, byly právě o Současné české próze. Na obou vyučovala Mgr. Marta Ljubková, redaktorka A2 kulturního týdeníku, bohemistka a dramaturgyně. Obeznámila posluchače se situací v české próze po roce 1989, označila hlavní tendence současné prózy, hovořila o nejzásadnějších autorech a autorkách polistopadového období. Zhodnotila a doporučila některé stěžejní tituly a autory. Tento osobní pohled lektora je vždy dobře přijímán a uznáván, především hodnocení titulů z hlediska čtivosti a přitažlivosti pro čtenáře. V obsahu nemohly chybět ani literární ceny, tituly kulturně-vědných a literárních časopisů a také literatura na internetu.
Kritika a esejistika se někomu může zdát jako téma trochu okrajové, ale setkalo se se zájmem. Tuto přednášku připravil opět dr. Šrámek. Nejprve hovořil obecně o problematice hodnocení literatury. Označil výrazné literární kritiky současnosti i nedávné minulosti. Představil tituly časopisů a revue, ve kterých je možné najít eseje a kritické stati. Poukázal na vývojové tendence a jakousi krizi kritiky. Během krátké diskuze se společně s posluchači zamýšlel nad otázkou, zda je kritika potřebná a kdo ji dnes potřebuje. Čtenáři či sami spisovatelé? Věřme, že by chyběla oběma skupinám. Závěrem pohovořil o aktualitách z literární historie a doporučil nejnovější učebnice literatury.
Mnozí středočeští knihovníci využili nabídku Městské knihovny v Praze a přišli na výklad PhDr. Dagmar Mocné o Literárním braku. Velmi vhodně tak byl doplněn přednáškový cyklus, přestože nebyla řeč jen o českém literárním braku. Obecné znaky jsou samozřejmě platné i pro české prostředí a ty skvěle demonstrovala na ukázkách ze známého českého filmu Pytlákova schovanka.
K dnešnímu dni se uskutečnila již polovina plánovaného cyklu. Knihovníky tedy ještě čeká několik přitažlivých témat. Na podzim to bude Drama a literatura v médiích. Obsahem přednášky bude tuzemská divadelní produkce, dramatizace literárních děl, edice divadelních textů a také slam poetry. Řeč bude o literatuře ve filmu, v televizi a v rozhlasu.
Další přednáška bude opět věnovaná Poezii. Podle aktuální produkce se lektor zaměří na současné autory, literární ceny za poezii a ankety. Zařadí také antologii a součástí bude i diskuze nad interpretacemi a samozřejmě hodnocení básnických děl.
První kolo cyklu budou uzavírat Nakladatelství a edice. Lektor se bude orientovat na portréty tuzemských nakladatelství. Navrhne, jak a kde co nejlépe sledovat současnou produkci. Předloží bibliografické tipy a závěr bude patřit celkovému stručnému shrnutí.
Bude-li dostatečný zájem o tyto akce s tématikou české literární produkce a kulturního dění vůbec, bude nepochybně cyklus pokračovat i v příštích letech.
K osobnostnímu a profesnímu růstu středočeských knihovníků přispívá rovněž cyklus modelových seminářů o mezilidské komunikaci. Nápad připravit takový cyklus se zrodil před několika lety, když byla vyslovena potřeba konzultací nad otázkami jednání s problémovými nebo přímo konfliktními uživateli. Příprava jednotlivých námětů byla svěřena do rukou MgA. Aleny Špačkové, která vyučuje předmět Kultura mluveného projevu na Husitské teologické fakultě UK a je lektorkou kurzů moderní rétoriky pro dospělé. Ukázalo se, že to byla dobrá volba.
MgA. Špačková vybrala stěžejní témata a rozčlenila je do osmi seminářů, jež na sebe svou problematikou volně navazují a jejich náplně se vzájemně prolínají. Protože již od počátku bylo žádoucí připravovat tyto semináře jako modelové, byli knihovníci dopředu informováni o nutnosti aktivního zapojení po celou dobu každého setkání. Stejně vhodné, nikoli však nutné, bylo, aby se již od počátku účastnili pravidelní frekventanti. Záměrem bylo umožnit jim absolvování celého cyklu, projít jednotlivými tréninky v komunikaci a co nejlépe je tak připravit do každodenní praxe. Aby byla zachována možnost interaktivní výuky, účastnilo se vždy jen 10–12 osob. V roce 2009 již končí první kolo cyklu a můžeme se tedy ohlédnout za tím, čím knihovníci prošli.
Předmětem úvodního semináře byl Vzhled a principy společenského vystupování. Formou soutěžní diskuze a pomocí názorných ukázek aktéři pojmenovali všechny úrovně oblékání připadající v úvahu pro knihovnice (knihovníky). Lektorka doporučila normativní oblečení i doplňky. Všichni si připomenuli, ozřejmili a prakticky vyzkoušeli běžné situace v každodenním provozu knihovny. Tyto situace si doplnili o ty méně časté a mimořádné (např. přijetí významné návštěvy, stolování, účast na pracovních společenských akcích mimo vlastní pracoviště, pracovní návštěva) a na ně vztahovali náležité principy vystupování.
Na druhém semináři s názvem Prezentace frekventanty čekal test v podobě krátkého vystoupení (cca 3–5 min) před plénem. Pak jim mohla lektorka další výuku upravit „přímo na tělo“. Pro prezentaci všichni využili konkrétní situace ze své vlastní praxe, např. vystoupení před dětmi ve škole nebo v knihovně, úvodní promluvu ke čtenářům před besedou. Vystoupení byla snímána videokamerou, následoval rozbor jednotlivých krátkých záznamů a další trénink. Ke každému vystoupení se mohli vyjádřit všichni zúčastnění. Mohli si tak v praxi vyzkoušet hodnocení – vyjádření nejen pochvaly, ale i kritického názoru.
Dalším námětem z cyklu byla Příprava projevu, psychofyzické naladění, stres, tréma. Lektorka nejprve podala obsažný návod, jak se vhodně na projev připravovat. Následovala průpravná cvičení a praktická ověřování metod zvládání trémy na přiměřenou míru. Tato „přátelská“ tréma řečníka vybudí k aktivitě, a pokud vystoupení předcházela alespoň krátká příprava, dobrý výsledek se jistě dostaví. Závěrem semináře si frekventanti trénovali odbourávání únavy a zkoušeli si antistresové techniky.
Nedílnou součástí mezilidské komunikace je samozřejmě umění správného naslouchání a vhodného užívání otázek. Proto byl další, v pořadí čtvrtý, seminář zaměřen na Druhy otázek a jejich užití a nešvary při naslouchání. Prováděla se cvičení ve dvojicích, při kterých si všichni ověřovali vlastní schopnost aktivně naslouchat. Ve druhé části se věnovali Asertivnímu jednání. Lektorka připomenula principy asertivity a účastníci při tréninku uplatňovali jednotlivé metody a zásady.
Při prvním kontaktu se čtenářem nejvíce o knihovníkovi vypoví neverbální stránka jeho vystupování. Právě nad Neverbální komunikací se knihovníci znovu sešli. Hned v úvodu absolvovali malý test z problematiky jednotlivých oblastí. V modelových situacích si osvojovali zrcadlení jako prostředek přiblížení se partnerovi. Rovněž se učili zvládat obranu proti „přesilovým hrám“, nacvičovali její prvky v dialogické komunikaci.
Šestý seminář byl věnován Námitkám a vyjednávání. Frekventanti se učili např. respektovat a pochopit komunikačního partnera, reagovat na nepříjemné podněty, jasně označit problém. Stanovili si zásady argumentace a vysvětlili si pojem polemika. Také odhalování pseudoargumentace je nezbytné v každodenní praxi, proto si zúčastnění některé pseudoargumenty sami vyjmenovali. Na příkladech a tréninkových cvičeních studovali „strategii průlomu“ při vyjednávání.
Při sedmém setkání procvičovali Telefonickou komunikaci. Absolvovali průpravu v profesionálním chování při telefonování a při praktických cvičeních si vyzkoušeli dialogy z reálného života. Došlo také na hrané video ukázky telefonujících, na kterých bylo možné poukázat na chyby a nešvary, jichž se mnozí dopouštějí.
Závěrečný osmý seminář se zabýval Rozhovorem s konfliktním čtenářem. Na něm již všichni mohli uplatnit znalosti a zkušenosti získané při předchozích setkáních. Modelová cvičení byla opět zaznamenána kamerou a následoval rozbor celé komunikační situace. Opravdu byl vidět určitý posun, pravidelný trénink zanechal svou stopu a lektorka mohla mnohé pochválit za dobře zvládnutý dialog. V odpolední části demonstrovala na video ukázkách základní typy konfliktních lidí a zároveň určovala strategie k jejich zvládnutí.
Po dohodě s lektorkou i knihovníky bylo stanoveno ještě bonusové téma Slavnostní projev a jeho nácvik. Snad každý totiž může být nucen okolnostmi, bude muset zastoupit vedoucího a zahájit vernisáž výstavy v knihovně, uvítat hosty na otevření nové pobočky nebo úvodní řečí zahájit nějakou významnou akci. Samozřejmě – těžko na cvičišti, lehko na bojišti, a proto frekventanti absolvují ještě tento „prémiový“ seminář. Před ním bude nutná jistá domácí příprava. Náplní bude samotný projev nahrávaný videokamerou, důkladný rozbor a doporučení lektorky.
Lidé většinou nechtějí být zaznamenáváni kamerou. Ani pro výukové účely. Absolvování takových kurzů s natáčením modelových situací a jejich následným rozborem je vždy pro účastníky velmi zatěžující a stresující. A ne každý je ochotný se takových školení účastnit. Na druhou stranu však právě tato forma bývá nejúčinnější. Co si tělo vyzkouší, to mozek uloží, zapamatuje si a snadněji použije. I přes výše zmíněné obavy ze snímání kamerou semináře o mezilidské komunikaci zaujaly. Některé náměty (Asertivní jednání, Prezentace či Rozhovor s konfliktním čtenářem) se proškolily přímo v městských knihovnách Středočeského kraje s přizváním knihovníků z okolních obcí – v Kolíně, v Kutné Hoře, v Nymburku, ve Slaném a v Kladně.
Zájem o tyto a podobné vzdělávací akce je dobrým signálem. Knihovníci opravdu chtějí na své čtenáře působit sympaticky, chtějí být vstřícní a fundovaní, zkrátka chtějí být profesionální.
CITACE:
Šenfeldová, Eva.
Vzdělávací cykly pro pracovníky knihoven středočeského kraje.
Knihovna plus [online]. 2009, č. 2 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus92/senf.htm>.
ISSN 1801-5948.
| nahoru | |obsah| | archiv | | domů |
| index autorů | | index názvů | | index témat |