V rámci 69. kongresu IFLA
(Mezinárodní kongresové centrum, Berlín)
jsem se zúčastnila prezentací, workshopů a akcí, jejichž tematika se týká mé pracovní náplně a
činnosti v rámci projektů. Jednou z oblastí je získávání, zpracování a zpřístupnění informací obsažených
v novinách. Zmíním se podrobněji o doprovodném semináři s názvem Newspapers for Libraries.
Newspapers and the press in Central and Eastern Europe: access and preservation
(Berlin-Brandenburgische Akademie der Wissenschaften, 9.-10. 8. 2003).Seminář
podtrhl význam novin v dnešní informační společnosti. V řadě zemí
střední a východní Evropy existují specializovaná pracoviště zabývající se
uchováváním a zpřístupněním novin (tj. deníků, týdeníků a čtrnáctideníků) v
návaznosti na projekty týkající se digitalizace a zpřístupnění těchto
materiálů v celé šíři problematiky
(technika pro převod tištěných dokumentů na různá média včetně automatické
strukturace textu a automatického zpracování metadat). Na mnoha serverech je
možno najít portály, které zpřístupňují tyto dokumenty často podle regionálního
hlediska ze všech konců světa. Akcentuje se význam novin zejména v
některých zemích Afriky a Asie, kde jsou často jediným dostupným
informačním zdrojem. Noviny mají tištěnou formu, existují paralelně v elektronické
nebo pouze v elektronické formě, jsou uchovávány na CD a v mikroformách, zpřístupňovány
v databázích bibliografických i fulltextových, archívech. Je zřejmá
tendence k propojení novin s TV a rozhlasem a k jejich integraci do informačních služeb knihoven. Ve většině
zemí existuje povinný výtisk pro tištěné noviny, elektronický často pouze na
bázi dobrovolnosti jako u ostatních dokumentů. Budování novinových sbírek
závisí na možnostech a podmínkách (daných historicky) v té které zemi, rovněž
tak jejich zpřístupnění na úrovni souborné či analytické. V některých zemích
existují agentury zabývající se monitoringem a „výstřižkovou“ službou. Novinové
články jsou součástí u nás známých databází, např. EBSCO či ProQuest. V současné
době se věnuje velká pozornost samiszdatové a exilové literatuře, jejímu
shromažďování, uchovávání a zpřístupnění. Akvizice novin je součástí akviziční
politiky a často závisí na možnostech jednotlivých knihoven jak je uchovávat a
zpřístupňovat. Stále potřebnější je
kooperace na národní i mezinárodní úrovni. Noviny jsou zpřístupňovány
v samostatných sbírkách nebo spolu se seriály, v rámci portálů a virtuálních knihoven, jsou budovány jejich rozsáhlé archívy.
V některých zemích existuje stanovená strategie budování sbírek těchto informačních zdrojů.
Informace v novinách mapují
ekonomický, sociální, kulturní a politický vývoj společnosti
z různých hledisek a jsou někdy podceňovány. Jejich využití je možné i pro
vědeckovýzkumné účely v těchto oblastech.O nutnosti zabývat se
problematikou novin svědčí i fakt, že byla v r. 2002 založena v rámci
IFLY Sekce pro noviny - Newspapers
Section . Sekce se zabývá strategií, popisem,
digitalizací, novými technologiemi pro zpracování a zpřístupnění novin. Na
stránkách IFLY je vystavena doporučení pro popis novin International Guidelines for the Cataloguing
of Newspapers .
Jednání zmíněného semináře bylo rozděleno do několika bloků a
týkalo se akviziční politiky, copyrightu, uchovávání, digitalizace a
zpřístupnění novin za přítomnosti některých firem, zabývajících se
digitalizací. O některých vystoupeních se zmíním podrobněji (záměrně jsem nepřekládala
názvy služeb, přednášek a pracovní funkce přednášejících). E. King
(Head of Newspaper Collection British Library, London, UK) vystoupil
s příspěvkem Newspapers Acquisition:
keynote Address. Příspěvek podrobně zmapoval situaci z globálního
pohledu s ohledem na specifika v angloamerické oblasti, ve východní
Evropě a částečně střední Evropě. V angloamerické oblasti se věnuje
velká pozornost budování sbírek těchto dokumentů, např. National Library of Australia vystavuje na svých stránkách Australian Newspapers on line. Pozornost též
zaslouží australská strategie budování sbírek Collection Development Policy.
Podobně buduje sbírku novin National Library of Canada. Strategie
budování sbírek v rámci veřejných, universitních, akademických knihoven, školních,
národních a státních knihovnách v rámci USA je zveřejněna pod názvem
Directory of Collection Development on the Web
. Strategii sleduje i British Library. V rámci
projektu COSEELIS
se zpracovává UNION list of Slavonic
and East European Newspapers in British Libraries. Významné jsou i aktivity týkající se
rozšíření práva povinného výtisku na elektronické publikace v rámci britského
parlamentu. V Německu je budovaná Zeitschriftendatenbank
ZDB.
Na internetu existuje množství portálů a serverů
zpřístupňujících noviny často doplněné aktuálním zpravodajstvím. Společnost Worldpress.com
nabízí 1117 deníků publikovaných
v 192 zemích.Newspapers from around
the world poskytuje linky na tituly uspořádané regionálně
v rámci USA, v různých oblastech světa, Kanadě. V Actualidad.com
jsou noviny vyhledatelné podle
kontinentů. Online newspapers.com
nabízí tisíce světových novin vyhledatelných podle regionu. News and Newpapers on-line je služba na University of North Carolina in Greenboro (vstup
přes individuální titul, region, zemi).
Služby ve východní Evropě. V ABYZ News Links
je obsažen výběr titulů z evropských
zemí aj. oblastí světa. NewsDirectory.com
obsahuje evropské zdroje, swnewsherald.com
zahrnuje zdroje východní Evropy a pobaltských zemí, megamallandmall.com zahrnuje
střední a východní Evropu. Inkpot Newspapers Link obsahuje
noviny 17 východoevropských zemní a
Ruska aj. regionů.
Integrum je nejrozáhlejší databázová služba
poskytující služby on-line v Rusku
- obsahuje 4000 databází (přes
140 000 000 dokumentů, 15 000 nových dokumentů denně, archívy
národních a regionálních novin, časopisů, TV a rozhlasových pořadů, zprávy
a archívy hlavních národních a
mezinárodních informačních agentur, plné texty ruských klasiků, dokumenty
audiovizuální) - plnotextové vyhledávání, media monitoring service, placená
služba, automatické překlady.
Zajímavé byly příspěvky z ruských knihoven.
Konstantint M. Suchorukov (Head of National Bibliography Departement in the
Russian Book Chamber) and A. Dzingo (Deputy Director of the Russian Book
Chamber): Work with newspapers at the Russian book Chamber: results, problems
and prospects - příspěvek podrobně analyzující situaci ve vydávání novin v
Rusku, problematiku povinného výtisku a zpracování
článkové bibliografie – Letopis´ gazetnych statej - s týdenní periodicitou (cca 50 titulů
novin). Dále vychází Letopis´ žurnal´nych statej a Letopis´ recenzij. Bibliografie vydává Rossiskaja knižnaja palata.
Elektronické bibliografické báze obsahují novinové články od r. 1988, časopisecké
články od r. 1991.
Některá z další vystoupení se týkala zpřístupnění sbírek alternativní a
samiszdatové literatury a dalších novinových sbírek, např. Christine G. Thomas: Alternative
Russian Press, 1987-2000 v British library. Galina Michejeva: Non Soviet
Newspapers 1918-1922. A National Library of Russia Collection. Tytus M.A.
Jaskulowski : Acquisition and handling of the Press stock in the Osteuropa
Zentrum Berlin. Projects, problems and challange . Alexander Kaštaner:
Newspaper Collection in the National Library of Rossia: access issues. Barbara
Renate Seib (Die Deutsche Bibliothek Frankfurt am Main. Deutsches Exilarchiv):
Digitisation of German language exile newspapers and magazines of the years
1933-1950. Hope Erica Spencer ( Library of
Congress ): Slavic and Baltic Newspapers at the Congress Library. Joachim
Zeller (Landesarchiv Berlin): From Czernowitzer Allgemeine to Rigaer Zeitung –
cooperative preservation of German language newspapers from Eastern Europe. Christa
Müller (Osterreichische Nationalbibliothek, Wien):
ANNO
– AustriaN Newspapers
Online. A digitalization initiative of the Austrian National Library.
Claus Gravenhorst (Cheif Product Management CCS Hamburg): Automated retroconversion of newspapers into
fully tagged XML. Tento zajímavý příspěvek se týkal problematiky
mikrofilmování, digitalizace včetně metod strukturace textu , extrakce a
generování metadat na základě metody vyvinuté CCS - Content Conversion Specialist. Analyzoval
technologii umožňující vytváření a archivování strukturovaných dat během
procesu retrokonverze. Tato technologie je použita v projektu METAe.
Lituji, že jsem neslyšela přednášku, ale byla jsem ráda, že
přednáší Jiří Polišenský (Národní
knihovna ČR): Current activities of the National Library of the Czech Republic
in newspaper digitalization.
Z dalších vystoupení na kongresu, která se
týkala problematiky novin. Denise Rosemary Nicholson (Copyright Services
Librarian, University of the Witwatersrand, Johannesburg, South Africa):What has copyright got to
do with newspapers? – A South African Perspective. Charles Opppenheim (Loughborough University,
UK): Newspaper copyright
developments: a EU and UK perspective.
V obou vystoupeních byly konstatovány malé
pokroky týkající se oblasti zpřístupňování novin s ohledem na copyright,
platné zákonné normy komplikují zpřístupňování článků z novin, které de
facto podléhají dvojnásobné kontrole z hlediska autorských práv: autorská
práva vydavatale novin a autorská práva jednotlivých autorů článků. Potěšitelná
je aktivita ve Velké Británii směrem k elektronickému povinnému výtisku.
Sekci pro noviny jsem poskytla informace o
projektech týkajících se zpracování článků a zpřístupnění článků v rámci
oddělení analytického zpracování NKČR, Kooperačního systému článkové
bibliografie, báze ANL a ANL FULL (akvizice textů a přebírání metadat z db
TamTam Anopress) a o „portálku“ Periodika na WWW na adrese http://full.nkp.cz. V této sekci mně bylo
nabídnuto členství.
Na závěr: z výše uvedeného je vidět, jak
složitá a obsáhlá je problematika novin,
že ji není možné pomíjet a že se hledají rychlejší, kvalitnější,
méně nákladné a efektivnější metody získávání, uchovávání, zpracování a
zpřístupnění těchto důležitých
informačních zdrojů. Tyto metody se již sbíhají nebo budou sbíhat. Souběh je možný a pouze
s ohledem na tradici a specifika z ní vyplývající v příslušné
zemi či oblasti, instituci. Nemyslím tím ale tendenci k nebo setrvávání
v zaběhaných stereotypech myšlení i přístupu k řešení problémů či
naopak až příliš velkorysé pomíjení specifického. Toto specifické naopak může
být obohacením obecného (i když obecné je relativní pojem vzhledem k určité
kultuře a civilizaci) a přinést mu nový rozměr.