10.12.04 - Muzikál Miss Saigon je hit. I v Česku (Mladá fronta Dnes)
22.11.04 - Tři mušketýři v banálním hávu (Lidové noviny)
22.11.04 - Muzikál Tři mušketýři bez příběhu (Večerník Praha)
20.11.04 - Mušketýrská opera bez režiséra (Mladá fronta Dnes)
12.11.04 - Jsem divná, jsem blázen! (Večerník Praha)


Název: Muzikál Miss Saigon je hit. I v Česku
Podnázev: Proslulému příběhu vévodí představitelé tří hlavních hrdinů: Tomáš Savka, Lucie Šoralová a Jiří Korn
Autor: Jan Kábrt
Autor2: Kábrt, Jan
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Zdroj-příl.: Praha
ISSN: 1210-1168
Roč. 15, č. 287 (10.12.2004), s. C/8
Rubrika: Kultura
Předmět. ktg.: hudba: populární hudba; divadlo: hudební představení
MDT: 782.8; 792.57; (070.447); (437.3); (437.311)

Osoba jako předmět: Boublil, Alain
Schönberg, Claude-Michel, 1944-.ola2003193771 -->
Novotný, Petr, 1949-.js20020122014 -->
Korporace jako předmět: GoJa Music Hall (Praha)
Akce jako předmět: Miss Saigon (Praha, Česko : 2004)
Téma jako předmět: muzikály-stol. 20./21.
muzikály (inscenace)-Praha (Česko)-r. 2004 -->
Typ dokumentu: recenze
Geograf. kód: e-xr---; e-xr-pg

Z dá se, že si čeští umělci se světovým muzikálem umějí poradit. Začátkem 90. let to dokázali hned první Bídníci, vysoko posazenou laťku pak ještě nadzvedl Jesus Christ Superstar, nejpovedenější inscenace naší polistopadové muzikálové historie. Po loňském zdařilém návratu Bídníků a nedávné premiéře Cats se včera v pražském divadle GoJa Music Hall představil další mezinárodní hit: Miss Saigon. A velké jméno si dojemná romance krásné Kim a vojáka Chrise, odvíjející se po americkém příchodu do Vietnamu, udržela i na domácí scéně.

Recenze

Co z Miss Saigon dělá dravce v místních muzikálových vodách? Především látka sama, časem prověřená. Dílo dvojice Alain Boublil a Claude Michel Schönberg zhlédly ve světě miliony lidí. A lze předpokládat, že se prosadí i u nás. Na rozdíl od řady domácích konkurentů nabízí Miss Saigon příběh s velkým osudem, jasný a plný emocí, který na cestě k tragickému konci nepotřebuje zbytečné vycpávky ani vysvětlivky. I když se někdy zastaví na chvíli delší, než je nutné, netočí se ve zmateném kruhu jako český Excalibur ani není prostou dětskou povídačkou jako světové Cats. Ty však mají s Miss Saigon jedno společné - skvělý hudební základ. Skoupý na velké rozhlasové šlágry, který však tvoří jednotný a velmi melodický celek, jenž přesně podporuje nálady děje. Umí vehnat slzy do očí při tklivém sólu i přemýšlivě vystupňovat napětí. Jenže nesmrtelné tóny skrývají háček. Se stejnou zarputilostí, s jakou se dostávají pod kůži, si říkají o mimořádné pěvecké výkony. U tří hlavních rolí se jim podařilo vyhovět. Tomáš Savka ze soutěže Česko hledá SuperStar se muzikálovým veteránům i velké roli postavil čelem. Zpívá s nasazením, několikrát se dotýká vlastních možností, ale vojáka Chrise ustojí. Čert vem, že by se měl několikrát zamyslet nad hereckými prohřešky a tu a tam si odpustit světácké gesto po dobře odvedeném partu. Ale to spraví čas. Navíc Savka musel vycítit, že se často pohybuje mezi dvěma absolutními jedničkami příběhu - Lucií Šoralovou (Kim) a Jiřím Kornem (Engineer). Talentovaná Šoralová je nejmilejším překvapením. Není divu, že se producent František Janeček s přísným licenčním dohledem z Londýna rozhodli na první premiéru vyslat právě ji. Náročná role, která střídá hluboké tóny s výškami, je pro ni navenek hračkou. Dech jí stačí na křik i milostné vyznání, při němž všem spolehlivě přechází mráz po zádech. Její dívčí křehkost, pro Kim předurčující, vyvažuje sebevědomý zpěv. Těžko hledat ideálnější představitelku. A Korn? Jeden z nejzkušenějších muzikálových herců svůj um skvěle prodává. Saigonského kuplíře Engineera ovládá spolehlivě hlasem vypočítavým i lítostivým. Ač je v jedné chvíli na scéně sám, dokáže rozehrát parádní divadlo. Jindy, při Americkémsnu, kdy na jevišti nechybí Marilyn Monroe či obtloustlý Elvis Presley, nad hlavami se prohání Superman a mezi diváky tančí hamburgry, si rozverně užívá své velké číslo. Každým tónem dokazuje, že tu není jen jako jméno pro ozdobu. Potíž je však s obsazením Chrisovy manželky Ellen. Ta role jako by byla prokletá. Helena Vondráčková v ní prý byla skvělá. Jenže věkový rozdíl mezi ní a manželem v podání Romana Vojtka ji vyřadil z obou premiér, a tak zpěvačka vzdala Miss Saigon úplně. O druhé neslavné překvapení se postarala její alternantka Tereza Mátlová. Jestliže příběh sympatizuje spíše s Kim, Mátlová svým výkonem vzdala boj o přízeň úplně. Vytvořila karikaturu, jež klopýtá dějem s nečitelnou operetní fistulí, vhodnou snad jen k hysterickému výstupu v závěru. Rezervy má i company, která by měla sladit sborový zpěv a jeho sílu lépe prodat. To jsou jen malé pihy na kráse. Režisér Petr Novotný vytvořil po Bídnících či Ježíšovi další velkou show. Je na co se dívat - před nápaditou scénou, která se z rýžového pole ve chvilce změní v Bílý dům, přistává i obrovská maketa vrtulníku - a naštěstí i co poslouchat. Nejde o muzikál, který ve výsledku vypadá spíše jako veselé ochotnické divadlo, jež předvedli nedávno uvedení Tři mušketýři. Miss Saigon ctí světovou úroveň. I v Česku.

JAN KÁBRT

Fotografie:
ZAMILOVANÝ PÁR. Mezi lásku Chrise (Tomáš Savka) a Kim (Lucie Šoralová) se postaví válka.
Fotografie: MAFA - NGUYEN PHUONG THAO


Obsah

Název: Tři mušketýři v banálním hávu
Autor: Jana Machalická
Autor2: Machalická, Jana, 1958-.jn20000401688
Zdroj: Lidové noviny
ISSN: 0862-5921
Roč. 17, č. 271 (22.11.2004), s. 8
Rubrika: Kultura
Předmět. ktg.: divadlo: české divadlo; hudba
MDT: 792.57; 782/785; (070.447); (437.311)

Osoba jako předmět: David, Michal, 1960-.jn20000400445
Hagen, Lou Fanánek, 1966-.jn19981001381 -->
Vaculík, Libor, 1957-.jn20000402464 -->
Korporace jako předmět: Divadlo Broadway (Praha, Česko)
Dílo jako předmět: Tři mušketýři
Téma jako předmět: muzikály-divadelní inscenace-Praha (Česko)-r. 2004
muzikálová hudba -->
Geograf. kód: e-xr-pg

V Divadle Broadway měl premiéru muzikál Michala Davida, Lou Fanánka Hagena a Libora Vaculíka

MUZIKÁL

Tři mušketýři Michala Davida se za každou cenu snaží ozvláštnit starý příběh, hudebně jsou však velmi banální.

Tři mušketýři Alexandra Dumase se už dočkaly pěkné řádky filmových i divadelních adaptací. Nejlepší přece jenom ale zůstávají Francouzi. V českém divadle je dobře známa skvělá verze Rogera Planchona z konce padesátých let, nebo dArtagnan Jeroma Savaryho nedávno nastudovaný v Divadle ABC.
Úspěch těchto děl spočíval nejenom v tom, že byly lidovým divadlem v pravém slova smyslu, ale vyznávaly také vtip a ironii. To jsou přesně ty dvě položky, které novému muzikálu Michala Davida chybí, anebo jsou předkládány v křečovité poloze.
Hudebně jsou Tři mušketýři velmi banální, nevzrušivě splavné a proudí v jednom úzkém kanále. Je to prvoplánová muzika, kde je každá nota předvídatelná a každé pěvecké číslo se podobá předchozímu. Nelze také nevidět, že tu máme co do činění s vykalkulovaným hudebním eklekticismem, Michal David se umí dobře poučit u jiných, takže nakonec jakéhosi efektu dosáhne.
Autoři libreta a scénáře Lou Fanánek Hagen a Libor Vaculík měli ambice notoricky známý příběh ozvláštnit za každou cenu. Výsledkem jsou různé nejapné posuny a oslí můstky v mnohém zatemňující srozumitelný děj. Zvolili také vyprávěcí rámec, v němž malý chlapec vyhrabe z truhly Tři mušketýry, načež se mu zjeví sám autor (Karel Gott), který žoviálně mudruje nad láskou a přátelstvím. Tato kombinace černého divadla a filmových dotáček má zprostředkovat leitmotiv inscenace, který se tu mimo jiné občas používá jako aktšlus - postavy vystupují z knihy či se do ní vracejí.

Tele Tele plné košilatých vtípků

V úvodu se posléze rozehrává podivná akce, která má zřejmě originálně exponovat děj. Po scéně pobíhá Mylady, Rochefort, dArtagnan, Constance, když se všechno ustálí, je vidět, že manželé Bonacieuxovi jsou hospodští.
V tomto duchu se pak odehrávají další scény, k tomu, co je známé, je téměř vždy přivěšen nějaký nelogický dovětek. K dalším překvapením patří fakt, že Buckinghama otráví Mylady, která se stane jeho milenkou, ale ještě předtím se stačí promenovat s nádherně odhalenými rameny bez poskvrny, natož s katovskou lilií. Vrcholem trapnosti je pak bez jakékoliv opory vepsaná komická scéna Bonacieuxe a Plancheta. V podání Suchánka a Genzera se sem infiltrovalo jakési pokleslé Tele Tele plné hloupoučkých košilatých vtípků a záměr tvůrců profitovat z oblíbené novácké zábavy je průhledný až běda.
Není pochyb o tom, že muzikálové libreto musí zjednodušovat, pracovat se zkratkou a stylizací, v tomto případě však tvůrci předkládají divadelní iluzi jako nekonečný kýč a připsané pasáže a detaily ji nijak neruší, ani nevnášejí nadsázku, jsou jen směšné a někdy trapné. Choreograf Libor Vaculík, který se zde ujal i režie, odvedl slušnou práci, pokud jde o taneční stránku inscenace. O hereckém rozehrávání situací ale nemůže být ani řeč, za všechny stačí jmenovat Martina Maxu (Buckingham), jehož výkon vzbuzuje dojem, že dřevo by mohlo být ohebnější. Ve scéně, kdy tajně navštíví královnu, předstírá, že čistí lustr v její komnatě. To je ovšem vtip vypůjčený od Planchona, jenže když dva dělají totéž...
Vaculík také používá dnes již notně omšelé bednárikovské prostředky - tančící muže do půl těla svlečené a dominy v kůži, vždy dost prvoplánově ilustrující zlo i jiné neřesti (většinou ovšem církevní). Má rovněž rád ohně a kouře. Filmové dotáčky vycházejí jen tam, kde se režie vzdá sladkobolných doplňků ke hraným scénám
Pokud jde o pěvecké výkony, žádné zvláštní překvapení se nekonalo, výtečná je Petra Janů jako Královna Anna, Monika Absolonová (Mylady) má potíže s výslovností, jejímu projevu chybí osobitost, svou démoničnost pěstuje značně uměle a dokonce občas i špatně intonuje. Zaujala ovšem Zdenka Trvalcová jako Constance, která má pro křehkou, lyrickou polohu výhodně posazený hlas. Z pánů pak nezklamal především Bohouš Josef, který kardinálovi Richelieu propůjčil šťavnatou, robustní znělost. Mušketýrům sedí slušně sezpívaný sborový výstup, jako jednotlivci jsou již méně zajímaví a Pavol Habera v roli dArtagnana má také citelné potíže s českou dikcí.
Na závěr premiérového představení se diváci dočkali i živých titulků, které obstarali dva alternující herci. Po americkém vzoru vyjmenovali kdekoho. Tím však veškerá podobnost s pravlastí muzikálu končí. Ještě že pan skladatel sám sebe pochválil...

***

HODNOCENÍ LN: **

Michal David/ Lou Fanánek Hagen/Libor Vaculík: Tři mušketýři

Hudba: Michal David Libreto: Lou Fanánek Hagen a Libor Vaculík volně na motivy románu Alexandra Dumase Režie a choreografie: Libor Vaculík Scénograf: Marek Hollý Kostýmní výtvarník: Roman Šolc Hudební nastudování: Eduard Klezla Divadlo Broadway, světová premiéra 18. 11. 2004

Foto popis: Pavol Habera jako dArtagnan, Richard Genzer coby jeho sluha Planchet, Zdenka Trvalcová v roli Constance a Michal Suchánek jako pan Bonacieux
Foto autor: LN - Tomáš Krist


Obsah

Název: Muzikál Tři mušketýři bez příběhu
Autor: Miloš Skalka
Zdroj: Večerník Praha
Zdroj-příl.: Společnost
ISSN: 1210-1117
Roč. 14, č. 271 (22.11.2004), s. 18
Rubrika: Kultura
Předmět. ktg.: divadlo: české divadlo; hudba
MDT: 792.57, 782/785, (070.447), (437.411)

Osoba jako předmět: David, Michal
Hagen, Lou Fanánek -->
Vaculík, Libor -->
Korporace jako předmět: Divadlo Broadway
Dílo jako předmět: Tři mušketýři
Téma jako předmět: muzikály-divadelní inscenace-Praha (Česko)-r. 2004
muzikálová hudba -->
Typ dokumentu: recenze
Geograf. kód: e-xr-pg

Početné alternace má původní český muzikál Tři mušketýři, který volně na motivy dumasovské klasiky napsal libretista a autor písňových textů Lou Fanánek Hagen spolu s režírujícím choreografem Liborem Vaculíkem a autorem hudby Michalem Davidem. Jde především o velkou jevištní podívanou, o níž se postaral kostýmní výtvarník Roman Šolc. Scéna Marka Hollého už tak bombastická není a pracuje převážně s projekčními plátny, na nichž se střídají často zbytečné filmové dotáčky s průvodním slovem velkého autora (Alexandre Dumas ve věrohodném podání Karla Gotta). Na obsazení měla produkce muzikálu štěstí a vévodí mu především interpreti velkých a charakteristicky zabarvených hlasů - v první premiéře si zasloužili absolutorium především Bohouš Josef (kardinál Richelieu), Petra Janů (královna Anna) a Josef Vojtek (Athos), zatímco Pavol Habera (D'Artagnan) či Martin Maxa (Buckingham) působili poněkud mdle a nepřesvědčivě. Michal David obratně pracuje s výraznými melodickými motivy, ozvláštněnými nápaditými (místy s rockem koketujícími) aranžemi Vladimíra Popelky, a jeho hudba dává muzikálu spád i rytmus. Do hudebního proudu je organicky včleněna také jedna převzatá píseň, deset let stará, vděčná melodie Bryana Adamse All For Love z filmové verze Mušketýrů. Potud by bylo všechno v pořádku. Muzikál je však žánr pořádně ošidný. Divák očekává příběh, byť třeba notoricky známý, a svého hrdinu, kterého by si zamiloval, popřípadě ho nenáviděl. Příběh i hrdina se však v tomto případě vytratili kamsi do neznáma. Zřejmě za to může neujasněná režijní koncepce, která se soustředila bezmála výhradně na vnějškovou podobu představení, zatímco přehledný děj absentuje. Tři mušketýři tak připomínají spíše gejzír jevištních klipů bez ucelené divadelní logiky a magiky vyprávěného příběhu.
- - -

Muzikál Tři mušketýři. Autoři Michal David, Lou Fanánek Hagen a Libor Vaculík. Režie a choreografie Libor Vaculík. Produkce Cleopatra Musical. Divadlo Broadway, premiéra 18. listopadu 2004.

Fotografie: Ovace sklízel při premiéře Bohouš Josef jako kardinál Richelieu.
Foto Jana Pertáková

MILOŠ SKALKA



Obsah

Název: Mušketýrská opera bez režiséra
Podnázev: Dnes už muzikálu nestačí jen známý příběh, barvité kostýmy a pár dobrých zpěváků
Autor: Mirka Spáčilová
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Zdroj-příl.: Kultura
ISSN: 1210-1168
Roč. 15, č. 270 (20.11.2004), s. B/2
Rubrika: Kultura
Předmět. ktg.: hudba: populární hudba; divadlo
MDT: 782.8, 792.57, (070.447), (437.3), (437.311)

Osoba jako předmět: David, Michal, 1960-
Vaculík, Libor, 1957- -->
Korporace jako předmět: Divadlo Broadway
Akce jako předmět: Tři mušketýři (Praha, Česko : 2004, list. 18.)
Téma jako předmět: muzikály-Česko-stol. 21., počátek
Typ dokumentu: recenze
Geograf. kód: e-xr---, e-xr-pg

Tři mušketýři Divadlo Broadway, Praha. Hudba Michal David, libreto a scénář Lou Fanánek Hagen a Libor Vaculík, režie a choreografie představení i filmové projekce Libor Vaculík. Psáno z premiéry 18. listopadu.
Velké očekávání, slabší podívaná. To je muzikál Tři mušketýři, jehož premiéra zaplnila pražské Divadlo Broadway. Recenze Plno bude i nadále, háček je však v tom, že představení přináší pouze to, co si lze předem představit. Ale divák už chce být překvapován. Naučil se žádat od muzikálu útok na smysly a vrcholnou profesionalitu všech oborů. A tu Tři mušketýři podcenili. Jako by po Kleopatře a Rebelech producenti usoudili, že už omrkli, co vlastně dělá scenárista či režisér, a řekli si, že zkušený choreograf Libor Vaculík to zvládne taky.
Jenže v každém řemesle pak něco drhne. Známý příběh nadbytečně rámují hovory dětského čtenáře s Alexandrem Dumasem, jehož mluvený part předtočil Karel Gott - škoda, že nezpívá. Lze chápat důvody úprav, třeba faktu, že na rozdíl od předlohy zabije Buckinghama čili Martina Maxu rovnou sama Mylady - ostatně Maxa si za svůj výkon milost nezaslouží. Ale proč se Mylady podobá erosence od tyče, ač dráždivost je Monice Absolonové cizí, a proč i kolem Kardinála tančí svůdné pekelnice? Čistě pro efekt. "Zlým" jde jen o peníze, mizí radost z léček a her na obou stranách.
Režie nemá jednotnou představu, aranžuje výstup od výstupu jako pásmo a scénkou dua Genzer - Suchánek na téma Už jsi měl chlapa? uhýbá do úplně jiného kusu, někam mezi Tele Tele a kabaret. Nejslabší jsou filmové projekce, záběrům přírody či kordů chybí fantazie, opakují vesměs totéž, co se děje na scéně.
Hudba nezapře dílnu Michala Davida. Zkouší temnější tóny rockové opery téměř bez činohry, ale vzápětí rytmicky lidovou "roztleskávačku" téměř opíše od své udavačské hymny z Rebelů. Hit lze čekat snad jen od písně o ráji, v níž to rozbalí Constance Zuzany Norisové. Nade všemi a vším pěvecky ční Královna Petry Janů: hlas, jenž zaplaví prostor silou i kouzlem. Krok s ní drží jen Bohouš Josef coby Kardinál a Athos Josefa Vojtka, spíše drsný lapka než hrabě, leč jediný uhrančivý chlap mezi mušketýry. Porthos a Aramis jsou tu jen do počtu a d'Artagnan Pavola Habery se horkokrevnosti nenaučil. Naštěstí hlasově to mušketýrské partě ladí, i když pějí rýmovaná klišé o přátelství rozkročeni jako nový Lunetic na koncertu za mír. Za to však nemohou. Když už se oprávněně nešetřilo na barvitých kostýmech, mělo zbýt také na režiséra s jasným nápadem, stylem a cílem.

MIRKA SPÁČILOVÁ

Fotografie: VELKÁ LÁSKA. Constance (Zuzana Norisová) a d'Artagnan (Pavol Habera) tvoří ústřední mileneckou dvojici. Při první premiéře s nimi hrál Porthose Lešek Semelka.
Fotografie: MAFA - MICHAL ŠULA


Obsah

Název: Jsem divná, jsem blázen!
Autor: Zuzana Norisová
Další autoři: Bohumil Křeček
Zdroj: Večerník Praha
ISSN: 1210-1117
Roč. 14, č. 264 (12.11.2004), s. 21
Rubrika: Víkend
Předmět. ktg.: kinematografie: slovenská kinematografie; hudba: populární hudba
MDT: 791.44.071.2, 78.09, (047.53), (437.6)

Osoba jako předmět: Norisová, Zuzana
Téma jako předmět: herečky-Slovensko-r. 2004
zpěvačky-Slovensko-r. 2004 -->
Typ dokumentu: rozhovory
Geograf. kód: e-xo---

Film Rebelové udělal ze Zuzany Norisové ze dne na den hvězdu. Jenže křehká Slovenka se tlaku českého šoubyznysu nepodřídila. Nevydala desku, byť na ni má smlouvu. A nehrála zpočátku ani v divadelní verzi Rebelů. Tři roky o ní nebylo slyšet. Teď se to změní. Příští týden se představí v muzikálu Tři mušketýři, blíží se premiéra filmu Milenci a vrazi i seriálu Strážce duší, v němž má hlavní ženskou roli.

- BOHUMIL KŘEČEK


Tři roky o vás nebylo slyšet. A to jste měla nakročeno stát se prvořadou celebritou.
Ale já nechci být hvězdou!

Prosím? Chci dělat správné věci, za kterými si stojím. Nechci být hvězdou, která je všude, nechci přijít o soukromí. Jsem ráda, že mne lidé nepoznávají. Když mne začínají oslovovat, měním si účes.
Vyhovuje mi, že jsem neposkytla tisíc rozhovorů. Co bych asi tak ještě lidem řekla?

Co jste ty tři roky dělala?
V Čechách platí, že pokud se věnujete činohře, jako byste zmizel, to ale není pravda. Hrála jsem ve Švandově divadle. Natáčela seriál Strážce duší s Lukášem Vaculíkem, půl roku po premiéře nastoupila do Rebelů, v posledních měsících točila film Milenci a vrazi a teď zkouším muzikál Tři mušketýři. Ve volných chvílích jsem chystala desku.

O té jsme mluvili už před třemi roky.
Nechtěla jsem ji vydat jen proto, aby vyšla. Ještě na ní neuzrál ten správný čas. Naštěstí mi dali ve vydavatelské firmě volnost, což oceňuji. Jasně, kdybych album vydala v období boomu po Rebelech, určitě by se dobře prodávala. Jenže já si za ní chci stát stoprocentně. Kdyby mi vydavatel oznámil, že už po těch letech o mne nemá zájem, pochopila bych to.

Dotočila jste před pár dny seriál Strážce duší. Jaký je váš vztah k tajemnu a nadpřirozeným věcem?
Jsem blázen, takže dobrý. Jsem divná a divnosti mne zajímají.

Jak divná? Chodíte třeba k astrologům nebo kartářkám?
Ke kartářce se jít bojím, jsem ovlivnitelná. Raději nevím, co bude. Ale mám doma karty, které mi ukáží současný stav. Zrovna včera jsem si je vytáhla.

Co vám vyšlo?
Blázen. Ale to je hezká karta! Jak říkám - jsem divná a potvrzují mi to i karty. Také mi vyšlo, že moc pracuji, zatímco bych se měla více ponořit do svého nitra.

A proto si teď berete další práci v divadle?
Rýsuje se mi moc hezká činohra. Ale nechci o ní ještě mluvit. Někdy si totiž říkám: Dobrý, dělám muzikály, ale chtěla bych si něco zahrát!

V muzikálech nehrajete?
V mnoha muzikálech na činoherní hraní není prostor, dbá se hlavně na pěvecký projev. Mrzí mne to. Hraji ráda. Ve Švandově divadle jsem hrála potvoru a známí mi pak říkali: To jsme netušili, že umíš být tak hnusná. Tebe bychom doma mít nechtěli! Byla jsem hrozně ráda, že jsem v sobě našla ty hodně temné stránky.

Vladimír Železný často říkal: Lidé jsou jako olivy. To nejlepší ze sebe dostávají, když jsou drceni. Platí to na vás?
Záleží pod jakým jsem tlakem. Když na mne režisér řve, tak ze mne nedostane nic. Ale určitý tlak z množství práce může být dobrý. Přestanete hodně věcí řešit, uvolníte se a makáte.

O muzikálu jste mluvila s lehkým despektem. Proč v něm tedy hrajete?
Já jsem to nechtěla shodit. Jen jsem si posteskla, že se činohra v muzikálu opomíjí. A proč jsem roli vzala? Protože to ráda střídám. Kdybych hrála jen činohru, bude mi scházet zpívání spojené s tancem. A také jsem se na Mušketýrech setkala s příjemnými lidmi, práce s režisérem a choreografem Liborem Vaculíkem byla velmi milá.

Mimochodem, chodíte se ještě "zničit"na diskotéku? Na to si energii najdu, zato s časem je to horší. Ve filmu Milenci a vrazi hrajete manželku Borka Troja- na v podání Jiřího Langmajera. Jaké bylo natáčení?
Mám tam malou roli, ale zajímavou. Na začátku je mi osmnáct, na konci jsem osmatřicetiletá utrápená alkoholička. Pikantní bylo, že je mi ve skutečnosti pětadvacet a dceru mi hraje dvaadvacetiletá holka. Na konci jsem vypadala fakt strašně.

No, alespoň jste viděla, jak budete vypadat ve čtyřiceti.
Doufám, že takhle tedy ne. Nešlo jen o to, že mi bylo čtyřicet, ale byla jsem zničená alkoholička. Snad takhle nedopadnu.

Mimochodem, plánujete rodinu?
Teď děti neplánuji. Nevím, jestli chci muže, ale děti určitě. Co prosím? Nevím, jestli by to on vydržel se mnou a já s ním. Ale třeba se nějaký, co mi dá hodně svobody, najde. Nemyslím svobodu ve smyslu dalších vztahů. To ne, jsem věrný člověk. Ale svobodu v tom, že jak toho mám hodně, potřebuji být dost sama. Což je hodně těžké. Bude muset respektovat, že. . vás uvidí dvakrát za měsíc. No, snad se to časem zlepší. V románu Vladimíra Párala je hodně sexu. Máte tam nějakou postelovou scénu? Ne. Ale mám tam scénu, kdy se líbám s Terezou Duchkovou. Když jsem ve scénáři četla, jak se nám proplétají jazyky, říkala jsem si, že na place asi umřu. Nakonec jsme to pojaly jinak, bez jazyků a smály se u toho. Postelovou scénu tam naštěstí nemám. Nevím, jestli bych to zvládla.

Zvládla, nebo vzala?
Obojí. Ale pokud by ta role byla zajímavá, možná bych to vzala i s tou postelovou scénou. Ale nesmělo by být nic vidět!

Před lety jste do Čech přijela za prací. Neuvažujete, že byste pokračovala ještě dál na západ?
Uvažuji. Chtěla bych jet, dokud ještě nejsem úplná stařena, studovat herectví s tancem do Amsterodamu. Jenže teď mám hodně práce, která mne tu drží.

Když pořád pracujete, to také vyděláváte.
Omyl - období zkoušení vám nikdo nezaplatí. Peníze dostáváte až za představení. Takže když jsme zkoušeli Hříšný tanec a pak z něj sešlo, nedostali jsme ani korunu.

Příští týden, 18. listopadu, je premiéra Tří mušketýrů. Budete v ten slavnostní den hrát?
Nevím, nezáleží mi na tom. Jak jsem říkala, jsem divná. Premiéry neřeším, důležité je pro mne hraní.


Fotografie:
-Společně s Pavlem Haberou se sejde v muzikálu Tři mušketýři.
Foto Richard Čermák

-Zuzana Norisová ve filmu Filipa Renče Rebelové.
Foto www. rebelove. cz

-Při kostýmní zkoušce na snímek Milenci a vrazi.
Foto Ex- voto

-S Michalem Malátným ze skupiny Chinaski.
Foto archiv

-Zuzana Norisová letos v červnu předváděla květinové modely.
Foto Martin Poš



Obsah