|
|
Pavel Krbec
Ústav výpočetní techniky
UK, Praha
Mým úkolem bude vyjádřit
se k otázce, zda si XML a Z39.50 konkurují, či zda mohou stát, alespoň
ve světě knihovnickém, vedle sebe. Pokusím se ukázat, že tyto dva produkty
mohou dokonce spolupracovat - domnívám se, že v budoucnosti
určitě budou.
Nejprve se jen velmi stručně
pokusím XML a Z39.50 popsat, začnu jazykem XML. Zkratka znamená "Extensible
Markup Language", tedy "Rozšiřitelný značkovací jazyk". Už název dává tušit,
že by mohl existovat i nějaký značkovací jazyk nerozšiřitelný. Skutečně
tomu tak je, chudším příbuzným je jazyk HTML, známe ho z prostředí
www. Používá se k vytváření www stránek, tedy k popisu jejich vzhledu,
v menší míře i k popisu syntaxe a implicitně dokonce i sémantiky
stránek. Bohatším příbuzným jazyka XML je pak již řadu let existující
jazyk SGML, který se zřejmě právě kvůli své bohatosti (a tedy i složitosti)
nijak široce neujal. Pozice XML je tedy někde uprostřed mezi HTML a SGML
a dokumenty napsané v HTML lze poměrně snadno konvertovat do XML
a samozřejmě i do SGML. Při konverzi obrácené, tedy směrem z mocného SGML
do chudšího XML či dokonce do HTML už hodně ztrácíme. Jazyk XML obsahuje
prostředky usnadňující bezestavovou komunikaci typu klient server
(je to např. jazyk samopopisný). S určitou mírou nepřesnosti se dá říci,
že ve světě knihovnické komunikace je XML analogií standardu ISO 2709.
Tvrzení, že HTML je jen
chudším příbuzným jazyka XML, není, formálně vzato, úplně přesné.
XML totiž na rozdíl od HTML nemá žádné prostředky sloužící k popisu
prezentace dokumentu. Není v něm např. možné vyjádřit, která část textu
má být v dokumentu zobrazena tučným či jinak odlišným druhem písma.
Proto specifikace jazyka XML obsahuje doplněk (prezentační jazyk
XLS a popis transformace tohoto jazyka označovaný zkratkou XSLT), který
otázky prezentačních standardů řeší. A aby to bylo ještě komplikovanější,
jazyk XLS (XML Style Sheet Language) se téměř nepoužívá. Většina návrhářů
používá k popisu stylů jazyk CSS (Cascading Style Sheets), ten je také,
na rozdíl od XLS, podporován všemi standardními www prohlížeči. V tomto
pojednání budu pod XML rozumět vlastní XML jazyk doplněný jazykem CSS (nikoli
doplněný jazykem XLS).
Souhrn: Jazyk XML je, podobně
jako jazyk HTML, prostředek sloužící k zapsání strukturovaného textu (například
unimarcovského záznamu), zvláště pak textu určeného k šíření v prostoru
www. S touto charakteristikou XML v tomto článku vystačíte a předcházející
úvod můžete klidně zapomenout. S protokolem Z39.50 je to jinak -
není to žádný jazyk, je to soustava protokolů sloužících ke komunikaci
mezi heterogenními knihovnickými systémy. Umožňuje (s určitými výhradami)
vyhledávat, editovat (updatovat), up- a downloadovat záznamy. Ke své činnosti
používá další knihovnické standardy, např. standardy typu MARC a ISO 2709
a řadu jiných.
Komunikace prostřednictvím
Z39.50 mezi dvěma knihovnickými systémy probíhá (např. v případě
akce update záznamu v knihovnickém systému B z prostředí knihovnického
systému A) takto: Z39.50 updatovací klient systému A (představujme si např.,
že B je souborný katalog a systém A je systém spolupracující lokální knihovny)
naváže spojení se Z39.50 serverem systému B a ten bude nadále zprostředkovávat
předávání všech editačních informací systému B. Systém B tak zpřístupní
editovaný záznam klientu systému A a bude provádět jeho editační
příkazy. Katalogizátor bude reálně pracovat v systému B, ale bude používat
prostředí svého lokálního systému A. Při komunikaci musí A klient Z39.50
a B server Z39.50 používat stejné rozhraní - to, co jeden vyšle, musí druhý
přijmout (proto použijí např. standard ISO 2709) a navíc oba musí předávané
informace stejně interpretovat (proto použijí např. UNIMARC). Ve
skutečnosti je k úspěšné komunikaci potřeba víc: pro zjednodušení jsme
vynechali např. problematiku profilů a verzí protokolu Z39.50, problematiku
katalogizačních pravidel...
V tomto okamžiku už by mělo
být vzájemné postavení protokolu Z39.50 a jazyka XML jasné. Mohou a asi
i budou existovat vedle sebe a spolu - např. v kombinaci XML/UNIMARC mohou
nahradit dvojici ISO 2709/UNIMARC, a to nejen při komunikaci prostřednictvím
Z39.50.
Poslední verzi tohoto pojednání
četlo několik mých spolupracovnic a spolupracovníků, děkuji jim za připomínky.
Na několik nepřesností mě upozornil kolega Aleš Horák, tomu patří
mé poděkování nejvíce.
Použitá literatura:
BRADLEY, Neil. XML : kompletní průvodce. Přeložil Jiří Brázda. 1. vyd. Praha : Grada, 2000. 537 s.
KOSEK, J. XML pro každého
: podrobný průvodce. 1. vyd. Praha : Grada 2000. 163 s.
