|
|
• Šedesátá
šestá konference IFLA se
v minulém roce konala od 13. do 18. srpna v Jeruzalémě za účasti více než
1800 delegátů a hostů z 93 zemí. Chyběli knihovníci z arabských a islámských
států, kteří jednání konference bojkotovali na protest proti izraelské
politice vůči Palestině a údajným snahám Izraele ovládnout celý Jeruzalém
na úkor palestinského obyvatelstva. Představitelé IFLA však tento
protestní akt oficiálně odmítli jako nepatřičnou politizaci ryze odborných
snah a cílů konference.
Z České republiky bylo na
konferenci přítomno 7 účastníků, z nichž B. Stoklasová se spoluautorkou
M. Balíkovou přispěly ke konferenčnímu programu referátem The national
bibliography of a small country in international context. Text referátu
najdou zájemci na internetové adrese:
<http://www.ifla.org/IV/ifla66/papers/093-123e.htm>.
Obsažen je rovněž v tradičním konferenčním sborníku Booklet
4. Všechny konferenční materiály včetně Book-lets 0-8 s referátovými příspěvky
jsou díky K. Sosnovi, řediteli Parlamentní knihovny ČR a účastníku generální
konference, uloženy v Odboru knihovnictví NK ČR, který je mu za jeho dar
velmi zavázán.
Programy, referáty
a informace související s minulými i budoucími generálními konferencemi
IFLA najdou zájemci na stránkách IFLANET:
<http://www.ifla.org/IV/index.htm>.
Hlavním heslem konference
bylo téma: Informace pro spolupráci: Vytváření globální knihovny budoucnosti.
Během konference se uskutečnily
volby do vedoucích orgánů IFLA, valné shromáždění přijalo revidované stanovy,
které obsahují určité změny, zejména v pravidlech pro volení a navrhování
ústředních představitelů organizace. Změnu doznal také systém plateb členských
příspěvků, jejichž výše se bude nově řídit podle zařazení členů do 3 skupin,
určených hodnotícími kritérii ekonomické vyspělosti, která uplatňuje UNESCO.
Budou tak významně zvýhodněny snížením poplatků účastníci z rozvojových
zemí a menší venkovské knihovny. Velká pozornost byla na konferenci věnována
přípravě nové koncepce 8. oddělení IFLA, jehož náplní jsou regionální aktivity,
a návazné koordinaci jeho činnosti s klíčovým programem ALP (Rozvoj knihovnictví).
Diskutovalo se i o nutnosti nově uvážit efektivnost a další existenci
klíčových programů, zejména z hlediska možností jejich financování a využitelnosti.
Celkově bylo na konferenci
uvedeno 179 referátů a 51 příspěvků v rámci dílen. Výbor odborníků
zahájil přípravu nového střednědobého programu na léta 2002-2006. Během
konference byl také navržen velký počet směrnic a doporučení pro
knihovnickou práci, např. směrnice pro veřejné knihovny, směrnice
pro knihovnické služby postiženým, nemocničním pacientům, přestárlým a
invalidním lidem v zařízeních dlouhodobé péče, nevidomým a dětem, směrnice
pro knihovnické a informační studium aj. - viz: <http://www.ifla.org/IV/index.htm>.
Delegáti také přijali zásadní
stanovisko IFLA k autorským právům v digitálním prostředí (viz IFLA Journal,
roč. 26, č. 5-6 (2000), s. 374-376, nebo <http://www.ifla.org/V/press/copydig.htm>).
Prosazování tohoto stanoviska na mezinárodní úrovni má zabránit nepřiměřenému
omezování možnosti knihoven pořizovat pro studijní, archivní, informační
a veřejně prospěšné účely kopie autorským právem chráněných dokumentů.
Účastníci jednali i o transparentnějším systému řízení a financování organizace
a o její účasti na programech UNESCO, zejména na obecném informačním
programu (General Information Programme - PGI) a mezinárodním programu
zaměřeném na informatiku (Intergovernmental Informatics Programme - ITP).
Zdůrazněna byla role veřejných a školních knihoven v programu všeobecné
dostupnosti vzdělávání (Education for All) a význam úzké spolupráce
těchto knihoven se vzdělávacími institucemi. O stavu knihoven v Kosovu
podal zprávu FAIFE (Výbor pro svobodný přístup k informacím a pro
svobodu projevu). Zpracoval ji zároveň jako doporučení pro konkrétní akce
zaměřené na obnovu infrastruktury knihoven tamního území.
Informace o průběhu konference
najdou čtenáři v článcích některých českých účastníků (např. článek
J. Burgetové v časopisu Knihovny AV ČR Informace, č. 2-3 (2000),
s. 15-18 a v Bulletinu SKIP, roč. 9, č. 3-4 (2000), s.
8-10, zajímavé ohlédnutí za jeruzalémskou konferencí K. Sosny ve
Čtenáři, roč. 52, č. 11 (2000), s. 311-312 či série příspěvků B. Stoklasové
v elektronickém časopise Daidalos - listopad, prosinec 2000, leden
2001).
Na konferenci bylo schváleno
jako místo konání 71. generální konference IFLA v roce 2005 norské Oslo.
V letošním roce se uskuteční
67. ročník této konference v Bostonu ve dnech 16.-25. srpna, a to pod hlavním
heslem Libraries and Librarians: Making a Difference in the Knowledge Age
(Knihovny a knihovníci: změna situace v epoše vědění).
Další informace
- Nejnovější verzi doporučení
IFLA (ověřenou 13.12.2000) pro užívání kódů v meziknihovní výpůjční službě
najdete na stránce
- Český
překlad směrnice IFLA pro zasílání objednávek MVS elektronickou poštou:
http://www.nkp.cz/o_knihovnach/IFLA_Mail.htm
- Směrnice IFLA o užívání faxu: http://www.nkp.cz/o_knihovnach/IFLA_Fax.htm
- Manifest UNESCO a IFLA o školních knihovnách: http://www.nkp.cz/o_knihovnach/Manifest_sk.htm
- Článek IFLA - Služby veřejných knihoven autorky Jany Sodomkové, věnovaný návrhu pokynů IFLA pro zřizování a fungování služeb veřejných knihoven, najdete ve Čtenáři, roč. 52, č.11 (2000), s. 308 -310.
•
Ve dnech 6.-8. června 2001 se bude konat v Praze 25. mezinárodní seminář
ELAG. ELAG
je zkratka pro European Library Automation Group; jde v podstatě o dobrovolnou
ale velmi vlivnou platformu výměny a tříbení názorů na nejnovější aspekty
zavádění moderních technologií v knihovnách. ELAG má vždy velmi pracovní
expertní charakter a jeho jednání bývají velmi konkrétní. Hovoří se na
nich vždy o aktuálních věcech. Je to de facto pracovní společenství lidí,
jejichž výsledky se po čase objevují na dalších mezinárodních fórech a
jsou vždy respektovány. Letošním tématem je Integrace heterogenních
zdrojů.
Program ELAG se vždy
skládá z několika málo referátů zpracovaných na objednávku řídícího výboru
a zhruba deseti workshopů, které probíhají paralelně v době mezi referáty;
ty pak tvoří společný program. Předsedkyní ELAG je již několik let paní
Paula Goossens z Královské knihovny v Bruselu. Letošní zasedání se koná
v pronajatém sále Městské knihovny a workshopy ve Státní technické knihovně
a Národní knihovně ČR. Za asistence těchto dvou posledně jmenovaných
institucí také ELAG v Praze probíhá.
Kromě problematiky knihovnických
informačních systémů je stále více v poslední době na pořadu programu ELAG
oblast elektronických dokumentů a problematika s tím spojená. Webovská
stránka ELAG 2001 je na URL http://www.stk.cz/elag2001/. Tam lze také získat
další informace o programu a postupně i další materiály s programem související.
V minulých letech se seminářů
ELAG pravidelně účastnili představitelé Národní knihovny ČR a Státní technické
knihovny, na ELAG zazněly i naše referáty a byly organizovány workshopy
pod naším vedením (Martin Svoboda, Adolf Knoll). Je tedy celkem přirozené,
že náš aktivní přístup k ELAG se promítl do požadavku na jeho uspořádání
v Praze.
•
14. ročník mezinárodní konference CS ONLINE určené
nejen pro informační profesionály nebo experty informačního a znalostního
managementu, ale i pro další profese v podnicích, státní správě a dalších
institucích se bude konat ve dnech 5.-8.11. 2001 ve Staré Lesné
ve Vysokých Tatrách. Bližší informace k programu a zaměření konference
včetně kontaktů získáte na URL http://www.csonline.sk.
•
Dne 2. ledna 2001 zemřel PhDr. Rudolf Málek,
jedna z významných osobností, které zásadně zasáhly do vývoje našeho knihovnictví.
Působil jako ředitel
Městské knihovny v Praze a jako pedagog na katedře knihovnictví FF UK.
Byl iniciátorem a spoluzakladatelem mezinárodní asociace metropolitních
knihoven INTAMEL a v letech 1969-1972 místopředsedou IFLA. V roce 1968
se angažoval při ustavení profesní organizace - Svazu knihovníků a informačních
pracovníků (SKIP) a stal se na 2 roky, než byl Svaz zrušen, jeho předsedou.
Po nuceném odchodu z místa
ředitele MK se stal vedoucím knihovny Akademie múzických umění, kterou
vedl až do důchodu. V listopadu 1989 se opět účastnil snahy o obnovení
SKIPu v nových podmínkách. Významná byla také účast dr. Málka na projektu
"Handbuch deutscher historischer Buchbestände in Europa" na jehož realizaci
v České republice se v 90. letech podílel především v jeho počáteční a
koordinační fázi.
