|
|
1. ALKHOVEN, Patricia
La numérisation des collections
: les objectifs stratégiques de la Biblioth?que royale des Pays Bas [Digitalizace
sbírek : strategické cíle nizozemské Královské knihovny] / Patricia Alkhoven
In: Bull. Bibl. France.
– [Paris]. – 0006-2006. – 44, č. 6 (1999), s. 80-87.
Nizozemská Královská knihovna
(Koninklijke Bibliotheek - KB) přistoupila k digitalizaci v roce 1995 vypracováním
strategického plánu (v angličtině publikován roku 1997, v roce 1999 zpracována
jeho revize). Digitalizace se týká zhruba dvou velkých oblastí: speciálních
sbírek (iluminované rukopisy, mapy atd.) a knižních fondů (např. "kolektivní
paměti" 19. století). Autorka seznamuje s koncepčními východisky, cíli,
kritérii výběru sbírek pro digitalizaci, s problémy definování cílových
uživatelských skupin. Dotýká se otázek spolupráce na tomto poli (v Nizozemsku
podobně jako v zahraničí převažuje tendence k interdisciplinárním projektům
- mj. i v souladu s evropským programem Multimedia Content and Tools),
problémů technického zabezpečení, bibliografického popisu, kontroly kvality
zobrazení, zpřístupnění na webu, spolupráce s dalšími institucemi. Tak
například jako výsledek spolupráce KB a British Library byly na webu zpřístupněny
"Atlas Van der Hagen" a "Atlas Beudeker", s Rijksmuseem se spolupracuje
na digitalizaci rytin, brožur a mincí ze 17. století. K dalším zajímavým
projektům patří digitalizace 50 svazků tzv. sbírky Linschoten (cestovních,
resp. lodních deníků z 16. a 17. století zachycujících významné cesty Jana
Huygena van Linschoten, Willema Barentse, Jacoba van Heemskerk a jiných),
vytvoření databáze filigránů od 15. století (přispěje k řešení problémů
s datací papíru), sbírky fotografií, fotokopií a originálních dokumentů
Nizozemského dokumentačního střediska dějin práva, projekt DELTA (společně
s PICA a dalšími odbornými knihovnami, cílem je vytvořit nizozemskou elektronickou
vědeckou knihovnu). Řada projektů je spojena s programy konzervace dokumentů
(včetně digitalizace mikrofilmů), v nichž má KB zodpovědnost za metodologickou
stránku. Některé programy digitalizace jsou realizovány v rámci širšího
mezinárodnímu projektu Bibliotheca Universalis.
2. ANTOPOL'SKIJ, A. B.
Informacionnyje resursy
Rossii [Informační zdroje Ruska] / A. B. Antopol'skij
In: Nauč. Techn. Bibl. –
[Moskva]. – 0130-9765. – č. 1 (2000), s. 43-52.
Autor referuje o přípravě,
struktuře a hlavních závěrech oficiální zprávy o stavu informačních zdrojů
Ruska, která byla připravena na základě zadání Státního výboru Ruské federace
pro spoje (Goskomsvjaz' RF) a jeho komise pro informatizaci. Zpráva se
zabývala tou částí informačních zdrojů v Rusku, které jsou objektem státní
politiky (jsou určeny tzv. vnějším uživatelům nebo jsou využívány k řešení
úkolů spojených s řízením státu) - jde o čtyři základní státní informační
systémy, které mají univerzální charakter (síť knihoven RF, Archivní fond
RF, systém státní statistiky a státní systém vědeckých a technických informací
včetně systému patentových informací a informací o státních a odvětvových
normách), a dále vznikající systém právních informací. Stále větší společenský
zájem představují interní zdroje různých organizací. Povinné státní registraci
však podléhají v současné době pouze databáze vytvářené s využitím protředků
federálního rozpočtu a sloužící vnějším uživatelům - tento soubor zdrojů
se stal předmětem monitoringu, jehož výsledky autor představuje (struktura
databází podle typů, účelu a forem vlastnictví). Vyvozuje závěr o postupném
zpomalování tempa zmenšování podílu kdysi dominantních bází VTI, o zrychlování
rozvoje geoinformačních databází, výukových systémů a databází, které jsou
součástí multimédií. Co se týká otázek využití informačních zdrojů, poukazuje
zpráva na nízkou efektivnost využití státních zdrojů, která má jak subjektivní,
tak objektivní příčiny (organizační, technologické a ekonomické podmínky)
- je nutno pracovat na modifikaci těchto zdrojů směrem k umožnění jejich
využití širokou veřejností, sdělovacími prostředky i nezávislými komerčními
informačními službami. Obdobně se vyjadřuje k nízké informativnosti ruského
sektoru internetu, který zatím funguje jako samostatná struktura nespojená
s kulturou a podnikáním. Poslední část článku představuje náčrt koncepce
státního řízení tvorby, využití a ochrany informačních zdrojů.
3. BISBROUCK, Marie-Françoise
Les bibliotheques universitaires
: L'évaluation des nouveaux bâtiments [Univerzitní knihovny : hodnocení
nových budov] / Marie-Françoise Bisbrouck
In: Bull. Bibl. France.
– [Paris]. – 0006-2006. – 45, č. 3 (2000), s. 31-38. Lit., pozn.
Ve Francii byly v 90. letech
realizovány dva vládní programy zaměřené na zlepšení knihovních služeb
studentům: program Université 2000 (1991-1995) a Rozvoj vysokého školství
(Développement de l'Enseignement supérieur, 1994-1999). Znamenaly nové
vybudování nebo podstatné rozšíření 110 budov univerzitních knihoven, což
představuje nárůst ploch o zhruba 350 000 m2 a vynaložení 45 miliard franků
během 10 let. V souvislosti s přípravou dalšího vládního programu rozvoje
univerzitních budov (U3M - Université troisičme millénaire, Univerzita
-třetí tisíciletí), který má klást ještě větší důraz na knihovny, než tomu
bylo v předchozích programech, ustavilo Ministerstvo školství, vědy a technologií
pracovní skupinu, která se zabývala hodnocením 30 nových budov otevřených
v letech 1992-1998. Autorka rekapituluje tuto práci a její výsledky v souvislosti
s cíli státní politiky (např. vytvořit podmínky pro umístění většiny fondů
ve volném výběru, zpřístupnit všechny typy sbírek, rozvinout elektronický
přístup k informacím, vytvořit co nejrozmanitější konzultační prostory
a zvýšit počet studijních míst v knihovnách, vystavět takové prostory,
které by předjímaly vývoj sbírek a služeb na dobu alespoň 25 let dopředu
atd.). Výsledky analýzy zaznamenávají jak pozitivní reakce veřejnosti promítající
se především do 50% nárůstu uživatelů, tak dosti kritické hodnocení ze
strany knihovníků. Tyto poznatky jsou shrnuty do šesti okruhů: přetrvávající
nedostatek prostor (pro uživatele, sklady i zaměstnance), problémy vznikající
v důsledku rozložení výstavby do etap, v důsledku nízkého stupně anticipace
vývoje informačních technologií, příliš rozsáhlého používání prosklených
ploch, nedostatečného sladění postupu partnerů při realizaci téhož projektu,
stále podhodnocené rozpočty (v kontrastu se zvyšujícími se nároky na bezpečnost
budov, technologií i na technologie samotné atd.). Výsledky této analýzy
vyjdou v publikaci, která bude navazovat na známé dílo "Construire une
bibliothčque universitaire..." (Paris, 1993).
4. Can Technology Democratize
the Workplace? Does It Give Employees More of a Voice? Does It Provide
Equal Access to Information for all Employees? [Může moderní technologie
vytvořit demokratické poměry na pracovišti? Zajistí, aby zaměstnance bylo
víc slyšet? Poskytne všem zaměstnancům rovný přístup k informacím?]
In: Inform. Outlook.
– [Washington]. – 0038-6723. – 4, č. 6 (2000), s. 19-22. Lit. 6.
Článek posuzuje tezi,
že zavádění moderních technologií přináší na pracoviště více demokracie.
Komunikace v podniku, tedy i v knihovně, zprostředkovaná počítačem (e-mail,
telekonference, intranet, elektronický zpravodaj apod.) umožňuje řadovým
zaměstnancům přístup k toku interních informací a způsobuje, že se mohou
vyjadřovat i k tomu, co by je jinak míjelo. Proti tomu stojí názor, že
možnost aktivně se vyjadřovat a komunikovat je dána podnikovou kulturou
a existující hierarchií. Pokud nepřejí takové komunikaci, technologie nic
nezmění a naopak může tento stav potvrdit. Stačí, aby jakoukoli nerovnost
(např. i sociální nebo podle pohlaví) kopíroval i různý přístup k informačním
technologiím a informacím. Jiný případ je, že počítačové technologie umožní
zaměstnanci vyjádřit názor, ale nezajistí, aby byl tento názor vzat na
vědomí nebo aby odeslaná zpráva byla vůbec přečtena. Oba názory jsou reprezentovány
odkazy na další publikace.
5. GREGORY, Vicki L. - WOHLMUTH,
Sonia Ramírez
Better Pay, More Jobs
[Lepší plat, více práce] / Vicki L. Gregory, Sonia Ramírez Wohlmuth
In: Libr. J. – [New
York]. – 0363-0277. – 125, č. 17 (2000), s. 30-36. Tab.
Výsledky průzkumu
uplatnění absolventů studijního oboru knihovní a informační věda v USA
a v Kanadě, který se, soudě podle stručného vysvětlení průběhu a metod,
pravidelně opakuje. Z údajů za rok 1999 vyplývá například, že z 1584 absolventů,
kteří odpovídali na otázky, se jich 97 % uplatnilo v knihovnách. Z nich
94 % pracuje v trvalém nebo dočasném pracovním poměru v oboru, zbytek v
profesích mimo obor. Poslední dva roky stoupá ve zvýšené míře plat knihovníků
a předstihuje tak index spotřebitelských cen. Růst platů je ovlivněn zeměpisnou
polohou a typem knihovny (veřejné knihovny vykazují nejnižší průměrný plat).
Více rostly platy mužů než žen a platy v "netradičních" profesích spojených
s novými technologiemi. Nejvíce absolventů - příslušníků menšin se uplatnilo
ve veřejných knihovnách. Absolventi se také vyjadřovali k uplatnění školní
přípravy při získání zaměstnání. Text je doprovázen řadou tabulek, které
podrobně ilustrují výsledky v jednotlivých okruzích zkoumaných otázek.
6. GRIFFITHS, Jose-Marie
Deconstructing Earth's
Largest Library [Nevytváříme největší knihovnu na světě] / Jose-Marie Griffiths
In: Libr. J. – [New
York]. – 0363-0277. – 125, č. 13 (2000), s. 44-47.
Úvahy o tom, zda a
jak by bylo možno uplatnit v činnosti knihoven principy, které přinášejí
úspěch v oblasti elektronických knihkupectví. Jedná se především o katalogy
a výpůjční službu. Autorka (University of Michigan, Ann Arbor) reaguje
na analýzu Steva Coffmana, která byla zveřejněna na URL <http://www.infotoday.com/searcher/mar99/coffman.htm>.
Coffman doporučuje, aby knihovny uplatnily některé prvky, které se osvědčují
ve službě elektronického knihkupectví Amazon.com, konkrétně například tím,
že místo svých lokálních katalogů společně zpracují jediný obří globální
katalog, který zahrne jak exempláře v lokálních fondech, tak databázi OCLC
WorldCat a Amazon. Coffmanovy názory a návrhy jsou v článku podrobně tlumočeny.
Autorka tyto návrhy dále posuzuje z hlediska knihoven, aniž by je jednostranně
zavrhovala: globální katalog versus lokální, rozšíření katalogizačního
záznamu, otázky uživatelského rozhraní apod. Některé otázky se dotýkají
problémů akvizice a skladování knih. Knihovny i přes některé podobné cíle
nejsou totéž co knihkupectví a nemají s nimi stejný hlavní cíl - hlavním
směrem "podnikání" knihoven je usnadnit přístup k uznanému lidskému vědění.
7. Heavy on the Wire
[Vážně po síti]
In: nfd : Inform.
Wiss. Praxis. – [Frankfurt a.M.]. – 1434-4653. – 50, č. 8 (1999), s. 487-488.
Informace o metodě
výuky angličtiny prostřednictvím webu, zčásti komerčně laděná. WebEnglish
nabízí novou metodu podnikového interaktivního vyučování angličtině. Program
je určen ke zpřístupnění na intranetu. Lektor ho může aktualizovat, vstupovat
do kontaktu s učícím se, lze vytvářet skupinky studentů na stejné úrovni
pokročilosti. V článku je podrobně popsána didaktická koncepce kurzu, systém
testů. V závěru upozornění na analogické produkty pro výuku španělštiny
a němčiny, informace o ceně a kontakt na firmu.
8. KANJILAL, Uma
Education and Training
of Library and Information Science Professionals through Distance Mode
: challenges for the Indira Gandhi National Open University in the next
millennium [Distanční vzdělávání a školení knihovníků a informačních pracovníků
: úkoly pro Otevřenou univerzitu Indíry Gándhíové v příštím tisíciletí]
/ Uma Kanjilal
In: FID Rev. – [Haag].
– 1389-8450. – 1, č. 2-3 (1999), s. 44-49. Lit. 8.
Autorka charakterizuje
distanční vzdělávání knihovníků a informačních pracovníků, které v Indii
zajišťuje Otevřená univerzita Indíry Gándhíové (IGNOU), popisuje současné
kurzy a trendy zaměřené na blízkou budoucnost. Distanční vzdělávání přestává
být řešením nedokonalostí tradičního vzdělávacího systému v zemi. IGNOU,
která byla založena v roce 1985, je jednou z deseti nejvýznamnějších otevřených
univerzit na světě. V oblasti knihovnictví a informační vědy rozvíjí několik
programů: bakalářský (ještě v kombinaci tradičních a moderních metod) a
magisterský, připravuje nový doktorandský program a bakalářské studium
v oblasti informačních studií. Studium je založeno na kombinaci samostudia
a adresně zaměřené výuky. Materiály a formy učení zahrnují jak tištěné
texty, tak video- a audiokazety, vysílání rozhlasové a televizní, videokonference
a konzultace ve studijních centrech, experimentálně se začíná s výukou
v prostředí pracovní skupiny. V nadcházejícím tisíciletí bude i v Indii
postupně zaveden model "virtuální univerzity", který je dnes skutečností
v několika rozvinutých zemích.
9. KUTAFIN, O. Je.
- KOPYLOV, V. A.
Problemy stanovlenija informacionnogo
prava v Rossii [Problémy konstituování informačního práva v Rusku] / O.
Je. Kutafin, V. A. Kopylov
In: Nauč. Techn. Inform.
Ser. 1. – [Moskva]. – 0548-0019. – č. 8 (1999), s. 16-26.
Autoři (rektor a vedoucí
katedry z Moskevské státní právnické akademie) analyzují obsah informačních
práv a svobod jako základ nového komplexního odvětví práva - informačního
práva. S využitím ruských i zahraničních zkušeností definují hlavní směry
rozvoje tohoto odvětví, zabývají se zvláštnostmi právních vztahů vznikajících
v podmínkách informační společnosti, formulují požadavky na vytvoření státního
programu rozvoje informační společnosti a jejího právního zabezpečení.
Navrhují definici pojmu informačního práva jako komplexního odvětví práva,
které zahrnuje soubor společenských norem a vztahů vznikajících v informační
sféře. Analyzují obsah "právní informatiky" jako vědy, která se zabývá
studiem teoretických základů informačního práva (informace v právní oblasti,
informační procesy zajišťující realizaci základních informačních práv a
svobod, informační vztahy vznikající v průběhu reálných informačních procesů,
informační systémy jako prostředky realizace informačních procesů). Autoři
se dále zabývají informací jako objektem právních vztahů a prvkem právního
systému, jejími specifickými zvláštnostmi a vlastnostmi z hlediska práva,
informačními procesy jako mechanismy realizace informačních práv a svobod,
informačními systémy jako objekty právních vztahů v informační oblasti
a mechanismy realizace informačních procesů v samotném právu. Definují
směry rozvoje informační legislativy, analyzují obsah informačního práva
jako studijní disciplíny, připomínají nejdůležitější směry vědeckého zkoumání.
10. LAVRENOVA, O.A.
Elektronnyje katalogi :
tendencii i praktika Rossijskoj gosudarstvennoj biblioteki [Elektronické
katalogy : tendence a praxe v Ruské státní knihovně] / O.A. Lavrenova
In: Nauč. Techn. Bibl. –
[Moskva]. – 0130-9765. – č. 2 (2000), s. 29-35.
Autorka se zabývá několika
aspekty vytváření a fungování elektronického katalogu jedné z ruských národních
knihoven - Ruské státní knihovny (dále RGB) v Moskvě. RGB zpřístupnila
svoje elektronické katalogy vzdáleným uživatelům v roce 1998. Vzhledem
k nedostatku financí nemohla zakoupit "hotový" integrovaný systém a zpracovávala
proto vlastní projekt, který byl realizován díky finanční podpoře Ruského
fondu základního výzkumu a Sorosovy nadace. Jako software byl využit systém
MEKA moskevské firmy LABIS Ltd. (program umožňuje zpracování knih jak v
cyrilici, tak v latince, následné zobrazení jakýchkoli znaků atd.). Autorka
připomíná použité komunikační formáty (RSLMARC, resp. RGBMARC, USMARC/Authorities),
zapojení knihovny do prací na IMARCu a UNIMARCu a vytvoření jeho ruské
verze; více si pak všímá, jak se vytváří a vyvíjí elektronický katalog
RGB v souvislosti s vývojem OPAC (Online Public Access Catalog), jaké jsou
v něm možnosti vyhledávání, jak se formují soubory slov atd. RGB se zapojila
do testování experimentálního autoritního souboru jmen osob a korporací
zpracovávaného v rámci evropského projektu Author v letech 1995-1997, některé
její návrhy byly vzaty do úvahy při rozvoji formátu UNIMARC/Authorities.
Retrospektivní konverze katalogů se uskutečňuje s pomocí grantu Evropské
unie TACIS (Technical Assistance to the Commonwealth of Independent States
- pozn. red.). V první polovině roku 2000 knihovna s podporou tohoto grantu
a za účasti evropských specialistů zpracovávala pilotní projekt nového
automatizovaného knihovnického a informačního systému RGB, který by umožnil
využití protokolu Z39.50 a tím i komfortnější využívání elektronických
katalogů vzdálenými uživateli.
11. LEES, Nigel
Learned & Professional
Libraries - our role as ‚national libraries' [Knihovny učených a profesních
společností - hrajeme roli "národních" knihoven] / Nigel Lees
In: Managing Inform. - [London].
- 1352-0229. - 7, č. 10 (2000), s. 11-12.
Článek je věnován knihovnám
učených společností a profesních spolků. Zmiňuje se o jejich financování,
akvizici dokumentů a především zkoumá úlohu jejich fondů v celonárodním
měřítku, tedy nad jejich původní účel daný činností a zaměřením spolku.
Obsahové bohatství i celkový objem fondů spolu s jejich ukrytím před veřejností
vede autora k použití příměru "skrytá Britská knihovna". Autor uvažuje
o možnostech spolupráce se skutečnou Britskou knihovnou, která zatím není
velká; k pozitivním příkladům patří spolupráce v oblasti lékařských knihoven
(biomedicína). Závěrem konstatuje, že úloha tohoto typu knihoven je ještě
podhodnocena, zatímco by mohly mnohé nabídnout.
12. LIGHTMAN, Harriet - MANILOV,
Sabina
A Simple Method for Evaluating
a Journal Collection : A Case Study of Northwestern University Library's
Economics Collection [Jednoduchá metoda vyhodnocení časopiseckého fondu
: případová studie zaměřená na ekonomické fondy knihovny Severozápadní
univerzity] / Harriet Lightman, Sabina Manilov
In: J. Acad. Librarianship.
– [New York].– 0099-1333. – 26, č. 3 (2000), s. 183-190. Lit. a pozn. 17.
Příklad postupu při vyhodnocení
časopiseckých fondů, který kombinuje citační analýzu s dalšími, nestatistickými
metodami a jehož úkolem je připravit návrhy ke zrušení odběru nebo naopak
k získání časopiseckých titulů. Autorky článku k tomuto kroku musely přistoupit
ve své profesní praxi z praktických důvodů a popisují konkrétní případ
své instituce, který zároveň zobecňují. Charakterizují svoji univerzitu
(Northwestern University, stát Illinois), její knihovny a časopisecký fond
z oboru ekonomie, o který v hodnocení šlo. Popisují metodu, jejíž základ
převzaly z dřívějších zkušeností autorů Davida Carpentera a Malcolma Getze
(Evaluation of Library Resources in the Field of Economics: a Case study.
Coll. Mgmt. 20, č. 1-2 (1995), s. 49-89) a jejíž podstatou byla citační
analýza. Důležitým zdrojem byla webovská verze SSCI (Social Science Citation
Index). Tituly navržené ke zrušení byly ještě ověřovány ve WorldCat s cílem
zjistit, zda jsou k dispozici jinde ve státě. Dále byly zjišťovány ceny
subskripce. Výsledkem práce byl seznam titulů určených ke zrušení odběru,
nebo naopak k objednání, informace pro další plánování rozpočtu, snímek
hlavních oblastí výzkumu fakulty a nástroje pro zkoumání místa časopisů
ve struktuře výdajů knihovny.
13. McBURNEY, Valerie
British Library seeks closer
partnership with the Public Library sector [Britská knihovna usiluje o
těsnější partnerství se sektorem veřejných knihoven] / Valerie McBurney
In: Managing Inform. –
[London]. – 0352-0229. – 7, č. 10 (2000), s. 22.
Změny v pojetí spolupráce
Britské knihovny a veřejných knihoven v Británii. Britská knihovna má dlouholetou
tradici v podporování veřejných knihoven. V současné době politické priority
i měnící se informační technologie připravily prostor pro užší partnerství
ve sdílených agendách. To umožní reagovat na nové příležitosti i nové problémy,
před kterými knihovny stojí. Britská knihovna pokládá za vhodná témata
pro tuto spolupráci rozšíření přístupu, podporu učící se komunity, ekonomické
výsledky a regionální agendy. V konkrétních záměrech ze strany Britské
knihovny se jedná například o vytváření virtuálního okna k veřejným knihovnám
(ve formě webovského portálu), širší zpřístupnění fondů v oblastech značného
významu pro regionální kulturu a historii, rozšiřování spolupráce na webu.
14. McKENZIE, Elizabeth M.
- DUGAN, Robert E. - DJORUP, Kristin
Leaving the Federal Depository
Library Program [Opuštění Programu federální depozitní knihovny] / Elizabeth
M. McKenzie, Robert E. Dugan, Kristin Djorup
In: J. Acad. Librarianship.
– [New York]. – 0099-1333. – 26, č. 4 (2000), s. 282-285. Lit. 3.
Informace o rozhodnutí dvou
spolupracujících vysokoškolských knihoven opustit americký federální program,
který zajišťuje dostupnost vládních a parlamentních dokumentů v knihovnách.
Charakteristikou samotného programu FDLP (Federal Depository Library Program)
se autorky nezabývají (o programu viz např. článek anotovaný v této rubrice
pod číslem 22). Uvádějí důležité informace o dvou knihovnách: Law Library
(právnická knihovna) a Mildred F. Sawyer Library Suffolkské university
v Bostonu, které sdílejí část deponovaných materiálů, a důvody, které je
vedly k vystoupení z programu. V případě Law Library to byla kolize připravovaných
bezpečnostních opatření v budovách univerzity s nutností zajistit otevřený,
všeobecný přístup veřejnosti k deponovaným materiálům. V případě Sawyer
Library hrály roli prostorové problémy. Konflikt vznikl samotným přijetím
koncepce FDLP, který předpokládá služby vzdáleným uživatelům 24 hodin denně
prostřednictvím WWW, přičemž v knihovně jsou deponované dokumenty přístupné
pouze lokálně na papíře, mikrofiši nebo na CD-ROM. Odstoupení od programu
FDLP má svá pravidla, především vzniká povinnost vrátit deponované materiály,
které jsou už ale začleněny do služeb knihovny, takže je nutno je podle
možnosti znovu shromáždit. Určité dopady může takový krok mít i na personální
politiku. Autorky podrobně popisují tyto procesy v obou knihovnách s následujícími
závěry: Ani v jedné knihovně nedošlo k propouštění zaměstnanců nebo k poškození
uživatelů. Většina materiálů, které knihovny musely vrátit, byla nalezena
na WWW nebo zakoupena od komerčních dodavatelů. Sami uživatelé více oceňují
materiály zpřístupněné na WWW. Náklady na doplnění vrácených materiálů
se nestaly rozpočtovým břemenem.
15. MORRIS, Susan
ECIP Program Expands to
Include Clinical Medicine [Program ECIP se rozšiřuje na oblast klinické
medicíny] / Susan Morris
In: Libr. Congress Inform.
Bull. – [Washington]. – 0041-7904. – 59, č. 12 (2000), s. 300.
Informace o uplatnění katalogizačního
projektu ECIP v přípravě CIP záznamů v knihách z oblasti klinické medicíny.
Projekt ECIP (Electronic Cataloging in Publication) řízený Kongresovou
knihovnou spočívá ve zpracování CIP záznamů na základě elektronických sloupcových
obtahů dodaných nakladatelem a zpětné předání záznamů nakladateli elektronickou
formou. Zapojení Národní lékařské knihovny (National Library of Medicine
- NLM), která má na starosti katalogizaci v oboru klinické medicíny (MeSH,
Třídění NLM pro konvenční CIP záznamy v knihách z klinické medicíny) a
je členem konsorcia PCC (Program for Cooperative Cataloging), je logickým
vyústěním jejích aktivit. Autorka stručně připomíná historii programu CIP,
jeho podstatu. ECIP představuje jeho zlepšení redukováním doby obrátky,
eliminováním manipulací s papírem a snížením poštovních nákladů. K 30.
září 2000 se k programu připojilo 589 nakladatelů.
16. Nizza leistet Beitrag
zur Bestimmung der zukünftigen europäischen Forschung [Jednání v Nice přinesla
příspěvek k rozvoji evropské vědy]
In: CORDIS focus. – [Luxembourg].
– 1026-8324. – č. 164 (2000), s. 5.
Jednání konference představitelů
vlád členských zemí Evropské unie ve francouzském městě Nice v prosinci
2000 mělo sice jiný hlavní účel, přesto věnovalo značnou pozornost podpoře
evropského výzkumu a vědy. Snaha vytvořit "evropský prostor výzkumu a inovací"
je podporována nedávnými rozhodnutími Evropské rady, a to finačně, ale
také například aktivitou "Inovace 2000" (tak bylo zaměřeno i jednání ve
Stockholmu, které předcházelo konferenci v Nice). Jde o akční plán mobility
pro členské státy Evropské unie, který představuje 42 konkrétních opatření
z oblasti administrativní, právní, sociální, definuje i mobilitu a snaží
se o zlepšení vnitřní koordinace a zpevnění forem financování. Na vytvoření
potřebných podmínek je počítáno se dvěma lety. Konkrétní postupy tohoto
plánu směřující k modernizaci veřejných služeb v členských státech EU budou
dále propracovávány ve Štrasburku. Významnou roli v dalším rozvoji evropského
výzkumu sehraje projekt GALILEO, při jehož realizaci se počítá s vynaložením
financí z Evropské unie i ze soukromých zdrojů.
17. Novembro é męs de Festival
[Listopad, měsíc "festivalu"]
In: Bibl. Pública. – [Setúbal].
– 0873-7401. – č. 3 (1999), s. 15.
Informace o "festivalu"
- přehlídce či sérii akcí, která se uskutečnila v Lisabonu v listopadu
1999 pod názvem "Informační a komunikační technologie našich veřejných
knihoven". Navazovala na úspěšnou akci "Prostor pro začátečníky" z roku
1998 a zaměřovala se na otázky vytváření podmínek svobodného a spravedlivého
přístupu k mnoha zdrojům informací prostřednictvím počítačů a kybernetického
prostoru. Slavnostní prezentace probíhala současně s Netd@ys (akce organizovaná
v rámci Evropy v listopadu 1999, v Portugalsku koordinovaná ministerstvem
školství). V článku je dále popsáno, jakou funkci zastávají veřejné knihovny
ve zpřístupnění internetu a informačních dálnic (nejrůznější formy školení
od základních kurzů až po semináře, některé knihovny poskytují uživatelům
speciální služby - komunální informace, vzdělávací server Aberta, CD-ROM
s texty portugalských novin, program CONSTAT poskytující informace statistického
zaměření, zprostředkování vědeckých informací produkovaných ministerstvem
pro vědu). Začal vycházet elektronický časopis LIBERPOLIS - Revista das
Bibliotecas Públicas, v němž budou zveřejněny příspěvky z této druhé odborné
akce.
18. ODER, Norman
Cataloging the Net : two
years later [Katalogizace sítě : dva roky poté] / Norman Oder
In: Libr. J. – [New York].
– 0363-0277. – 125, č. 16 (2000), s. 50-51.
Autor navazuje na informace
o projektech katalogizace a organizování webovských zdrojů knihovníky,
které Library Journal přinesl v roce 1998. Za dva roky vzrostl rozsah i
počet projektů. Zůstává přitom k řešení řada koncepčních otázek. V článku
jsou popsány některé projekty. Např. NewHoo, předmětový seznam přejmenovaný
později na Open Directory Project, vznikl v konkurenci s Yahoo. V této
soutěži sice nezvítězil, ale tvůrcům jde o co nejlepší služby malému segmentu
trhu - zákazníkům, kterým záleží na kvalitě získaných informací. CORC (Cooperative
Online Resource Catalog) vytvářený v OCLC je placená webovská katalogizační
služba, která zahrnuje cca 350 000 záznamů převážně z projektů OCLC NetFirst
a InterCat.
19. SJUNTJURENKO, O.V.
Programmy RFFI v oblasti
razvitija informacionnoj infrastruktury nauki i obrazovanija [Programy
Ruského fondu pro podporu základního výzkumu v oblasti rozvoje informační
infrastruktury vědy a vzdělávání] / O.V. Sjuntjurenko
In: Nauč. Techn. Bibl. –
[Moskva]. – 0130-9765. – č. 1 (2000), s. 53-60.
Programy Ruského fondu pro
podporu základního výzkumu (ruská zkratka RFFI) se staly východiskem meziresortního
programu vytváření počítačových sítí a databází základního výzkumu a vysokého
školství (1995-2000). Úroveň informačního zajištění vědy a vzdělání je
v Rusku oproti rozvinutým zemím stále nízká. V důsledku finančních restrikcí
je již od roku 1992 katastrofální nedostatek prostředků na nákup zahraničních
vědeckých časopisů (např. Akademie věd v roce 1991 dostávala 15 384 periodik,
v roce 1998 pouze 1794). RFFI realizuje od roku 1997 Program podpory ruských
vědeckých knihoven, což představuje ročně zhruba 2 miliony dolarů. Od 1.
prosince 1998 RFFI zpřístupnil na internetu server "Vědecká elektronická
knihovna" a zpřístupnil tak (sice v omezeném licenčním režimu) elektronické
verze 350 časopisů nakladatelství Elsevier - zprvu pro vědecké pracovníky
Akademie věd, posléze i pro cca 30 univerzit. Plánuje se vystavovat na
tomto serveru i časopisy dalších nakladatelů včetně ruských. V roce 1998
RFFI zahájil ve spolupráci s Ministerstvem pro vědu pilotní program "Ruské
elektronické knihovny". RFFI podporuje formování jednotného informačního
prostoru vědy a řada jeho projektů byla integrována do evropského programu
Progresivní informační technologie a služby (Advanced Communications Technologies
and Services - součást 4. rámcového programu v oblasti vědy a techniky).
V této souvislosti byla např. podpořena ruská část mezinárodního projektu
NICE (aprobace technologie "IP over ATM" - NICE Global 360 Experiment,
1997). Důležitým výsledkem této spolupráce byl vznik Národního centra vysokokapacitních
komunikačního technologií (Russina National Host, 1997) jako střediska
podpory realizace projektů vývoje telekomunikačních a informačních systémů
nové generace (v souvislosti s evropským programem vytváření národních
"hostů") - popsány jeho hlavní úkoly. Další informace o RFFI lze nalézt
na <http://www.rfbr.ru > a <http://netservl.chg.ru/albom/>.
20. SKINNER, Sally - MARTIN,
Bill
Racist disinformation on
the World Wide Web : initial implications for the LIS community [Rasistické
dezinformace na webu : důsledky pro komunitu knihovníků a informačních
pracovníků] / Sally Skinner, Bill Martin
In: Austr. Libr. J. – [Kingston].
– 0004-9670. – 49, č. 3 (2000), s. 259-269. Lit.
Článek vychází z australského
doktorandského výzkumného programu, který se zabýval z pohledu knihovníků
a informačních pracovníků existencí rasistických dezinformací na webu a
zvažoval, v jakém rozsahu a zda vůbec mohou být tyto materiály vyváženy
obsahem protirasistických webovských stránek. Výzkum se omezoval na informace
přístupné přímo z webu, nikoli další internetovské služby, jako je e-mail
nebo diskusní skupiny. V úvodu autoři vymezují základní pojmy (WWW, rasa,
rasismus, dezinformace, uživatelé apod.). Dále vypočítávají alternativy
zacházení s rasistickými dezinformacemi na webu, např. technické možnosti
filtrování, hodnocení (rating). Uvažují o tom, zda mohou být rasistické
dezinformace na webu regulovány (otázky cenzury na webu). Z hlediska knihovníků
je hlavním problémem otázka volného přístupu k informacím a možnosti šířit
rasovou nenávist. Pokud se podařilo odstranit tištěnou podobu rasových
dezinformací z fondů knihoven, web tuto snahu anuluje. Vzniká tak další
problém spojený s rolí knihovníka jako zprostředkovatele informací.
21. SLADEK, Ruth M.
Evidence-based medicine
: an opportunity not to be missed [Medicína založená na důkazech : příležitost,
která by neměla být promeškána] / Ruth M. Sladek
In: Aust. Libr. J. – [Kingston].
– 0004-9670. – 49, č. 3 (2000), s. 271-277. Lit.
Autorka se zabývá novou
příležitostí pro knihovníky, resp. služby zdravotnických knihoven, kterou
přináší tzv. medicína založená na důkazech (Evidence Based Medicine, EBM).
V úvodu charakterizuje termín EBM jako propojení nejlepších důkazů (tj.
výsledků publikovaného i nepublikovaného výzkumu) s klinickými zkušenostmi,
které se promítne do volby bezpečného a účinného léčebného režimu. Toto
propojení zdaleka není samozřejmé. Autorka cituje z literatury, jaké problémy
se vyskytují na straně lékařů (především nedostatek zkušeností ve vyhledávání)
a jaká by měla být role knihovníků. Ti jsou schopni z titulu své odbornosti
zajistit, že se při vyhledávání informací najde nejenom "něco" či "hodně",
ale že se k problému najde všechno. V literatuře bylo rozlišeno pět stadií
procesu EBM a knihovníci by měli být zapojeni v prvních třech: přeměny
požadavku klinické praxe ve vyhledatelnou otázku, vyhledávání důkazů (lékař
potřebuje nejen informaci, ale i důkaz) a hodnocení důkazů. Na knihovníky
se pak kladou i nové nároky (znalost EBM, metod výzkumu, pochopení rozhodovacího
procesu v léčbě).
22. SMITH, Bruce - FRASER,
Bruce T. - MCCLURE, Charles R.
Federal Information Policy
and Access to Web-based Federal Information [Federální informační politika
a přístup k federálním informacím na webu] / Bruce Smith, Bruce T. Fraser,
Charles R. McClure
In: J. Acad. Librarianship.
– [New York]. – 0099-1333. – 26, č. 4 (2000), s. 274-281. Lit. 36.
Vybrané politické nástroje
rozvíjení informací americkými federálními agenturami na webovských stránkách.
Počet federálních webovských stránek se odhaduje na 3000 v odboru obrany,
100 v odboru dopravy atd. a federální agentury se v informování obyvatelstva
stále více spoléhají na web. Termín "federální informační politika" není
přesný, protože v USA neexistuje pevně stanovený systém nebo zákon, o nějž
by se taková politika mohla opřít; označuje spíše soubor propojených principů,
zákonů, směrnic apod. Autoři uvádějí některé z nich, jež mohou ovlivnit
způsob nabývání a zacházení s informacemi v agenturách. Klíčovými oblastmi
informační politiky jsou přístup k vládním informacím, bezpečnost informací,
ochrana soukromí, intelektuální vlastnictví. Přístup k informacím vytvořeným
vládními agenturami je právem každého občana. Relevantními dokumenty jsou
the Freedom of Information Act (Zákon o svobodě informací, FOIA), Depository
Library Program (program vytváření depozitních knihoven vládních informací,
FDLP - o něm viz též článek anotovaný v této rubrice pod číslem 14), dále
zákon o zlepšení elektronického přístupu k informacím (Electronic Information
Access Enhancement Act), který zajišťuje zpřístupnění základního fondu
vládních dokumentů ve vybraných knihovnách a má doplnit FDLP. V oblasti
bezpečnosti informací platí např. direktiva prezidenta z roku 1984 (National
Security Decision Directive, NSDD), zákon o počítačových podvodech a zneužití
(Computer Fraud and Abuse Act), který zakazuje a trestá neautorizovaný,
podvodný přístup k vládním počítačům. V oblasti ochrany soukromí platí
mj. zákon z roku 1974, který zakázal agenturám odhalovat informace, které
nevyžadoval zákon o svobodě informací. Intelektuální vlastnictví zahrnuje
předpisy upravující řadu vlastnických práv jako např. copyright, patenty,
obchodní známky, obchodní tajemství. V závěru se autoři zmiňují o zásadách
správy elektronických záznamů (Electronic Records Management, ERM) na federálních
webovských stránkách a odkazují na informace na <http://www.nara.gov>.
23. ŠRAJBERG, Ja. L.
Avtomatizacija kak novoje
naučnoje napravlenije v bibliotečno-informacionnoj oblasti : desjat' glavnych
principov avtomatizacii [Automatizace jako nový směr vědeckého zkoumání
v oblasti knihovnictví a informací : deset hlavních principů automatizace]
/ Ja. L. Šrajberg
In: Nauč. Techn. Bibl. –
[Moskva]. – 0130-9765. – č. 2 (2000), s. 5-11.
Autor zdůvodňuje nezbytnost
vyčlenění automatizace knihovnických a bibliografických procesů, systémů
a sítí jako samostatného interdisciplinárního vědeckého směru. Automatizace
knihovnických a informačních procesů je jedním z projevů informatizace
společnosti a zároveň s sebou nese důležité prvky vědeckotechnického a
sociálního rozvoje (zvyšuje efektivnost využívání distribuovaného informačního
zdroje, vytváří podmínky pro realizaci všeobecné dostupnosti informací
a publikací jako jednoho z principů otevřené informační společnosti atd.).
Úroveň rozvoje knihoven je jedním z indikátorů stupně rozvoje celé společnosti,
proto je formulace principů vytváření efektivních automatizovaných knihoven
a knihovnických a informačních systémů nejen úkolem knihoven samotných,
ale úkolem státu a celé společnosti. Z toho vychází autor, když uvádí přehled
úkolů, které je v této souvislosti třeba řešit: vypracovat metody systémové
analýzy knihovnických a informačních procesů (systémů, sítí) jako objektů
automatizace; studovat modely uvedených procesů, systémů a sítí před a
po automatizaci; zabývat se adaptací obecných systémových principů projektování
knihovnických a informačních systémů a sítí; zpracovat metody vytváření
a výběru programových a technických prostředků; zpracovat schémata a soubory
parametrů pro srovnávací analýzu systémů a sítí atd. Autor dále navrhuje
okruh disciplín, jejichž poznatky je třeba při této práci využít. Konstatuje,
že přes množství a různorodost přístupů, které již byly v teoretické práci
uplatněny, leží daný směr v zásadě na rozhraní tří hlavních disciplín:
informační systémy a procesy, knihovní věda a bibliografická věda a počítačová
věda a technologie. Pro vyčlenění nového směru hovoří i jeho praktické
rozvíjení v podobě studijního předmětu na řadě vysokých škol. Autor na
závěr předkládá deset výchozích principů a tezí, na jejichž základě by
se měla tvořit nová vědní disciplína.
24. ŠRAJBERG, Ja. L.
Na puti k sozdaniju koncepcii
Nacional'noj elektronnoj biblioteki [Na cestě k vytvoření koncepce Národní
elektronické knihovny] / Ja. L. Šrajberg
In: Nauč. Techn. Bibl. -
[Moskva]. - 0130-9765. - č. 3 (2000), s. 10-13.
V souvislosti s rozhodnutím
vlády Ruské federace vypracovat státní program elektronických knihoven
(s prozatímním názvem "Národní elektronická knihovna") a s tím spojenými
diskusemi je velmi důležité vyřešit základní pojmy. Autor článku jako předseda
meziresortní skupiny připravující výše uvedený program stručně analyzuje
konflikt založený v pojmu elektronická knihovna (Digital Library) a z něho
vyplývající dichotomii: chápání elektronické knihovny (EK) jako souboru
elektronických zdrojů organizovaných podle knihovnických zásad, tj. na
základě již přijatých pravidel a technologií tradičního knihovnictví, nebo
jako souboru elektronických zdrojů organizovaných jiným, zvláštním způsobem
a nemajících vztah ke knihovně v tradičním pojetí. Existuje ještě celá
řada dalších přístupů (EK jako libovolné informační zdroje na elektronických
nosičích, libovolným způsobem organizované atd.), většina obdobných zahraničních
programů však chápe EK jako systém distribuovaných různorodých elektronických
zdrojů přístupných v režimu online. Zkušenosti velkých ruských knihoven
a dalších institucí, které buď generují nebo využívají elektronické informace,
ukazují, že je nutno odlišovat EK od Národní elektronické knihovny (NEB),
v jejímž případě jde o přípravu jednotného státního programu vytváření,
registrace, katalogizace, využití a rozvoje elektronických zdrojů. NEB
by měla jednak představit veškeré elektronické zdroje vytvořené v zemi
a dostupné uživatelům, jednak mít statut metaprogramu zahrnujícího již
existující federální a resortní programy. Autor považuje za klíčový moment
skutečnost, že v teorii knihovnictví a bibliografie jsou základní pojmy,
procesy a technologie definovány invariantně vzhledem k materiálnímu základu
dokumentu. Je proto důležité neopovrhovat při používání pojmu knihovna
(byť elektronická) existujícím knihovickým teoretickým aparátem, normami
a pravidly.
25. WEBSTER, Janet - MIDDLETON,
Cheryl
Paying for Technology :
student Fees and Libraries [Placení za techniku : poplatky od studentů
a knihovny] / Janet Webster, Cheryl Middleton
In: J. Acad. Librarianship.
– [Stamford]. – 0099-1333. – 25, č. 6 (1999), s. 462-472. Lit. 17, příl.
Článek rozebírá zkušenosti
s využitím poplatků vybraných od studentů pro rozvoj moderních technologií.
Mnoho kolejí a univerzit zavedlo v devadesátých letech poplatky za využití
moderních zdrojů. Knihovny tyto prostředky použily na nákup elektronických
zdrojů, na kurzy bibliografického vzdělávání a na zakoupení nového vybavení.
Začlenění těchto zdrojů, které se od grantů liší tím, že je vytvářejí studenti
a tradičně mají hlavní slovo při jejich redistribuci, vyžaduje strategické
plánování, dobrou komunikaci a angažovanost studentů. Uveden přehled vývoje
a využívání poplatků.
