Rok 1999, č. 1, s. 19-20

Mezinárodní knihovnická konference Veřejné knihovny v nové Evropě II

Společná linie zájmů a vztahů mezi současnými knihovnami evropských států poskytuje řadu možností ke vzájemné výměně informací a ke spolupráci. Problematika veřejných knihoven tvořila obsah mezinárodní knihovnické konference Veřejné knihovny v nové Evropě II. Jde již o druhé mezinárodní setkání knihovníků ze zemí střední a východní Evropy. Konference proběhla ve dnech 3.-4. prosince 1998 v Praze. Zúčastnilo se jí přes sto knihovnic a knihovníků, čtyřicet účastníků bylo ze zahraničí. Zastoupeny byly tyto státy: Maďarsko, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Rumunsko, Bulharsko a rovněž Německo a Francie.

K zajištění konference organizačně přispěla zahraniční kulturní střediska Goethe-Institut a Francouzský institut v Praze. Spolupořadatelem byla i Městská knihovna v Praze.

Program byl rozdělen na dvě části: 3. prosince bylo na pořadu jednání téma Knihovny a obce a 4. prosince Knihovny a vzdělávání. V průběhu konference vystoupili fundovaní odborníci z Německa, Francie, Maďarska a České republiky. Působivý referát ředitelky Městské knihovny ve Stuttgartu paní Hannelore Jouly na téma Veřejná knihovna - zařízení nezbytné pro město ukázal situaci městské knihovny v Německu, její uplatnění v rámci kulturního dění, cesty i snahy o prosazení a zviditelnění. Přednášející hovořila o významu městské knihovny pro občany, poskytování služeb cizincům, o formách vzdělávací práce a o bezesporu přínosné péči o problematické skupiny obyvatel, např. bezdomovce. Paní H. Jouly však neskrývala i jisté konkurenční snahy získat své místo na slunci mezi tamními kulturními organizacemi. Zajímavá je skutečnost, že jedna průkazka může platit pro městskou i univerzitní knihovnu. Další informace a odborné zkušenosti poskytl Manfred Heckmann, ředitel Městské knihovny v Rostoku. Některé formy práce a její organizace v rámci této knihovny překvapily. Příznivá je však skutečnost, že knihovnu navštěvuje přes čtyřicet tisíc občanů města, tzn. každý pátý obyvatel Rostoku. Jistě nelze jím užívané metody, např. časté změny pracovní náplně jednotlivých zaměstnanců, vždy bez připomínek akceptovat. Avšak, dle jeho informací knihovna nemá problémy.

Program prvního dne jednání konference poskytl přítomným možnost srovnání německých a francouzských knihoven. Rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, v tomto případě členy Evropské unie, se dají předpokládat a je s nimi nutno počítat. Přestavba a změna původního poslání knihovny se stala předmětem referátu sympatické Francouzky paní Marie-Pierre Dion, ředitelky městské knihovny ve Valenciennes. Výklad doplněný diapozitivy a dalšími materiály přiblížil zájemcům okolnosti přestavby staré budovy z roku 1801, bývalé jezuitské koleje, na moderní multimediální knihovnu. Činnost spojená s realizací tohoto záměru byla velmi náročná. Vyžádala si plné nasazení jak ředitelky, tak i jejích spolupracovníků. A především také pochopení ze strany města a příslušných úřadů. Za čtyři roky se podařilo projekt realizovat. Přestavba probíhala v letech 1990-1994 a byly na ni uvolněny nejen městské finance, ale i značné finanční prostředky ze strany státu. Cesty směřující k získání potřebných dotací jsou složité a vyžadují velmi koordinovaný postup a pozitivní vztah vedení města ke knihovně. Knihovna bude v budoucnosti využívat především svého hodnotného knihovního fondu tvořeného starými a vzácnými tisky.

Do rámce celkového uspořádání konference dobře zapadl i příspěvek pana Philippa Debriona, ředitele sítí knihoven a mediaték v Saint-Quentin-en-Yvelines. Pohled z úhlu úředníka i organizátora, znalost francouzských poměrů i cest směřujících k získání podpory poslanců a pověřených administrativních úředníků provádějících i správu knihoven byl něčím novým. Ukázal i na různé problémy francouzských veřejných knihoven. Vedle finančních otázek jde i o některé dopady politické, např. z hlediska extremistických stran, které se snaží ovlivňovat činnost a působnost knihoven a také získávat možnost rozhodovat o složení příslušného knihovního fondu.

Druhý den byla pozornost účastníků zaměřena na vzdělávání, které se týká též samotných knihovníků. O tom byl příspěvek pana Rudolfa Minka, ředitele knihovny jazykových a literárních věd na univerzitě v Mann-heimu. V Německu, dle jeho slov, získává stále více prostoru zaměření knihovníků na management knihoven než odborně zaměřené školení. Navrhl a uvedl určité typy a směry těchto školení včetně metodických postupů. Možnost srovnání situace v této oblasti s francouzským přístupem a řešením poskytl referát ředitele Mediatéky Rhône-Alpes z Univerzity Pierre Méndes-France Frédérica Saby. Problémem dalšího vzdělávání knihovníků je nedostatek finančních prostředků. Se zájmem byly sledovány i informace zaměřené na snahy uskutečnit decentralizaci knihoven a navrhnout knihovnický zákon ve Francii. Jde o značně náročnou záležitost. Účastníky konference s ní seznámil Philippe Debrion již první den jednání.

Do jednání konference byla vhodně zakomponována návštěva a prohlídka Ústřední knihovny Městské knihovny v Praze, doplněná promítnutím pořadu o této nově zrekonstruované knihovně. Na závěr vystoupili ředitelka Městské knihovny v Praze Anna Bimková a maďarský kolega István Papp, zástupce ředitele Knihovny Ervina Szabó v Budapešti. Referáty byly zaměřeny na transformaci veřejných knihoven.

Téma druhého dne konference bylo kvalitně koncipováno a přiblížilo zástupcům středoevropských a východoevropských knihoven v podobě méně známých skutečností současnost veřejných, převážně městských knihoven ve Francii a Německu. Vstřícnost pořadatelů i přednášejících umožnila živou výměnu názorů a zkušeností. Diskuse, poskytnuté materiály, příležitost pokračovat v započatých tematických oblastech tvořily ucelený soubor. Otevřela se opět další možnost vzájemného setkávání přátel a kolegů z různých zemí. Potřeba stálého navazování kontaktů v současnosti, kdy Evropa prochází podstatnými změnami a směřuje stále více ke vzájemnému propojení, se ukazuje jako velmi významný prvek dalšího rozvoje knihoven, jejich postavení ve společnosti i plnění náročných služeb v rámci místa, jednotlivých měst i států. Všichni zúčastnění, včetně pořadatelů a zástupců SKIP, si jistě odnesli z tohoto jednání řadu nových poznatků, informací i návodů pro svoji vlastní knihovnickou práci.

PaeDr. Vincenc Streit

Národní knihovna ČR