|
 Nové
budovy rakouských knihoven [Gerald Leitner, Heike Merschitzka,
Helmut Windinger; Jindřich Pilař]
 Knihovny
po celém světě, tedy i v Rakousku, zažívají konjunkturu. Ze skladišť
a úschoven tištěných médií či půjčoven knih se stávají moderní
knihovny – místa komunikace a příjemného trávení času. Kdokoli by se
tak před 15 či 20 lety pokusil uspořádat kongres na téma budovy
knihoven, vypadal by jako nepolepšitelný nostalgik neschopný jít s
dobou. V prognostických kruzích bylo trendem rozmlouvat o umíráčku,
který knihovnám zvoní. Knihám se prorokoval neodvratný konec.
Ohromné knihovní fondy se považovaly za symbol minulých dob. V
časech nových informačních a komunikačních technologií se knihovny
jevily beznadějně zastaralé. Jeden z nejvýznamnějších guru digitální
společnosti, ředitel renomované mediální laboratoře MIT ...[pokračování...]
Stavby českých knihoven [Ladislav
Kurka]
 Čtyři
století. Jen tak je dlouhá historie českého stavitelství knihoven a
jejich architektury. A jak začala? Rozhodnutím významného českého
vladaře. První účelovou knihovní stavbou na českém území byla
budova, kterou dal vystavět rožmberský vladař Petr Vok z Rožmberka v
Třeboni poté, kdy musel z finančních důvodů prodat rodové sídlo Český
Krumlov a kdy se rozhodl rožmberské sídlo přenést na své třeboňské
panství. Roku 1605 tak vznikla vedle zámku jednoduchá dvoupodlažní
budova se služebními byty rožmberských úředníků (včetně knihovníka
Václava Březana), a teprve v patře prostory pro archiv, obrazárnu a dvě
místnosti pro rodovou knihovnu, jak o tom informuje pamětní deska na
budově. Byla to tedy stejně víceúčelová budova
[pokračování...]
Mrtvá
a živá aneb strategie ochrany a zpřístupnění národního kulturního
dědictví v Česku a v Norsku [Bohdana Stoklasová]
 Strategické
dokumenty týkající se ochrany a zpřístupnění národního kulturního
dědictví obsahují dnes ve většině zemí podobné priority a velmi často i
podobné formulace. Je to přirozené, protože národní kulturní dědictví má
ve všech zemích podobnou skladbu a staví instituce odpovídající za jeho
ochranu a zpřístupnění před stejné úkoly. Zatímco v Česku zůstává jejich
řešení převážně na papíře ve formě různých strategií a koncepcí, které
bez adekvátního finančního zabezpečení nemohou být naplněny, v zahraničí
můžeme sledovat jejich praktickou realizaci. Dobrým příkladem promyšlené
strategie ochrany a zpřístupnění kulturního dědictví včetně jejího
praktického naplnění je Norsko.
[pokračování...]
Památník národního písemnictví a jeho
sbírky [Alena Petruželková]
 Knihovna
PNP je specializovanou muzejní knihovnou7, která systematicky získává,
zpracovává, uchovává a zpřístupňuje tištěné doklady k vývoji literatury
a knižní kultury v českých zemích. Badatelské veřejnosti předkládá k
prezenčnímu studiu bohemikální tiskovou produkci od konce 18. století do
současnosti a sbírku rukopisů a starých tisků8. Ve struktuře muzejních
knihoven má knihovna PNP zvláštní postavení. Na rozdíl od podobně
zaměřené knihovny Národního muzea nevyčleňuje knihovna PNP speciální
podsbírky. V CES má zaregistrovány dvě podsbírky z hlediska časového
vymezení. Podobně se liší od dalších muzejních knihoven. V institucích
se sbírkami zaměřenými na umění jsou odděleně budovány speciální sbírky
buď jako součást muzejní knihovny nebo jako zvláštní oddělení.
[pokračování...]
|
