Novinky zahraniční knihovnické literatury

Rubrika v tomto čísle Knihovny je zaměřena takřka monotematicky; vybrané články se vztahují k několika velkým národním projektům, které byly v posledních letech přijaty ve Francii a které jsou zastřešeny programem vytvoření rozsáhlé infrastruktury vědy a výzkumu (TGIR – Très Grandes Infrastructures de Recherche). Především se jedná o vládní iniciativu za vytvoření excelentního prostředí pro podporu vědeckých a technických informací (projekt označovaný zkratkou ISTEX) a v jeho rámci Elektronické vědecké knihovny (BSE). Tyto aktivity směřují k odstranění "francouzského handicapu" projevujícího se nedostatečnou úrovní rozvoje vědy, k radikálnímu zkvalitnění a rozšíření přístupu k elektronické vědecké dokumentaci, jak s ohledem na potřebu rozvíjení excelentních center výzkumu, tak s ohledem na širokou dostupnost informací. Vzhledem ke komplexnosti programů a projektů se články týkají vlastní dokumentové základny, jejího zajištění (velké akvizice na základě státní licence) a sdílení, zapojení stávajících konsorcií a dalších struktur (včetně systémů meziknihovních služeb) atd. Jde o články francouzských i zahraničních autorů, které mj. přinášejí cenné informace a zkušenosti z dalších zemí.

10. AYNIÉ, Jean-Philippe. Ambitions et contraintes de la modernisation du prêt entre bibliothèques [Ambice a omezení při modernizaci systému meziknihovních výpůjček]. Arabesques. 2011, no. 63, s. 6-7. Dostupný z WWW: <http://www.abes.fr/Arabesques/Arabesques-n-63>. Elektronické vydání, ISSN 2108-7016.

Francouzské vysokoškolské knihovnictví přistoupilo k modernizaci systému meziknihovních výpůjčních služeb (služba PEB – prêt entre bibliothèques, resp. elektronické dodávání dokumentů – EDD, v rámci vysokoškolského systému Sudoc). Zvýšená aktivita v tomto směru souvisí s projektem vybudování Vědecké elektronické knihovny (BSN), který klade důraz na sbližování informačního aparátu vědy a vysokého školství; pracovní skupina ustavená pro modernizaci PEB se také posléze stala pracovní skupinou nesoucí označení BSN8. Obecně je systém meziknihovního zprostředkování dokumentů (fyzických exemplářů nebo jejich reprodukcí) uživateli, jehož knihovna (v níž je tento uživatel zaregistrován) je nevlastní, jedním z nejefektivnějších způsobů získání takových dokumentů. Online zpřístupnění katalogů přineslo možnost snazší lokalizace dokumentů, zároveň se díky elektronickým zdrojům zvýšila jejich nabídka a díky elektronizaci usnadnilo sdílení přístupů. Autor v této souvislosti poukazuje na paradoxní situaci, která i za těchto rozvinutých podmínek nastala nejen ve Francii: přes všechna pozitiva související s rozšířením a usnadněním přístupu k dokumentům statistiky a studie ukazují, že klesá počet dokumentů vyžádaných a doručených v rámci meziknihovních služeb. Vzhledem ke zvyšujícím se cenám zdrojů a techniky a současně působícím tlakům na úspory v rozpočtech institucí se tak MVS/PEB stala ekonomicky "prodělečnou". Co se týká francouzských vysokých škol (využívají nástroj OCLC Supeb zprostředkovávaný vysokoškolskou bibliografickou agenturou ABES) a vědy (francouzská "akademie věd" CNRS a její informační ústav INIST mají k dispozici systém RefDoc), odborníci se vyslovují pro konverzi obou těchto systémů. Zejména vysokoškolský systém označují jako archaický, především v tom, že při objednávkách služeb nutí čtenáře za každou cenu používat pouze "jeho" univerzitní knihovnu, modul PEB současně s výpůjčkami fyzických děl a tištěných kopií článku neumožňuje zadat požadavek na elektronické dodání dokumentů, čtenář je nucen vyzvedávat zakázku v knihovně atd. a obecně jsou ve vysokoškolském prostředí služby EDD málo rozvinuté. Byla ustavena pracovní skupina (GT PEB), která dospěla k přijetí zásad "Manifestu za revizi sdílení zdrojů" (Manifesto for Rethinking Resource Sharing, francouzsky Manifeste pour une révision du partage des ressources – <http://www.rethinkingresourcesharing.org/manifesto.html>) a k myšlence zpracování Charty kvality PEB.

11. BÉRARD, Raymond. BSN, vite [Vědeckou elektronickou knihovnu, rychle, ať už je tady]. Arabesques. 2012, no. 68, s. 3. Dostupný z WWW: <http://www.abes.fr/Arabesques/Arabesques-n-68>. Elektronické vydání, ISSN 2108-7016.

Organizace vědeckých a technických informací (VTI) ve Francii není dobře čitelná. Strukturních článků, které se podílejí na VTI, je mnoho, existuje dichotomie mezi vysokým školstvím a vědou, prvky informační infrastruktury se historicky vyvíjely nekoordinovaně a fungují tudíž často paralelně. Ve Francii na poli VTI operuje řada institucí (vysokoškolská bibliografická agentura ABES, vědecké informační středisko INIST-CNRS, konsorcium Couperin, úložiště Hal …). V jiných zemích úkoly všech těchto článků zajišťuje jediná organizace, na překážku efektivitě však není ani velká rozmanitost institucí, jak ukazuje příklad Německa nebo Velké Británie.

Ve Francii bylo prvním krokem k nastolení určité koherence vytvoření koordinačního a strategického útvaru společného pro vysoké školství a pro vědu, s úsekem pro vědecké informace a pro informační síť (fr. zkratka MISTRD). Prvním výstupem jeho práce byl návrh projektu Elektronické vědecké knihovny – BSN (Bibliothèque scientifique numérique), jehož cílem je obecně zkvalitnit služby vědecké komunitě, zároveň dosáhnout sladění postupů různých aktérů v oblasti vědeckých informací a udržet určitou úroveň financování (nedopustit nadbytečné výdaje). Znamená to podřídit se určité kultuře vztahů mezi jednotlivými hráči, naučit se spolupracovat s novými partnery. Nezbytnou podmínkou úspěchu je pevné a nezpochybnitelné politické řízení, neboť v tomto procesu je zapotřebí překračovat institucionální hranice a odstraňovat dosud přetrvávající dualitu mezi vysokým školstvím a vědou. Proto byl (i na základě doporučení řady analýz a především tzv. Salençonovy zprávy) zvolen nikoli strukturální (podle institucí), ale funkční přístup. Kromě tohoto přístupu je třeba dosáhnout toho, aby se zaměstnanci participujících institucí nacházeli na shodné úrovni profesní přípravy (profesionální kultury), aby byli přesvědčeni o smyslu projektu a stali se jeho skutečnými vykonavateli, aby všichni zřizovatelé byli přesvědčeni o potřebě tohoto řešení a hovořili jedním hlasem. Zatím je projekt na začátku. Prioritou je nyní vzájemná "akulturace" univerzit a vědeckých pracovišť. Významným završením několikaleté práce bylo jednomyslné přijetí nového statutu vysokoškolské bibliografické agentury ABES, která v celém procesu hraje významnou úlohu, v září 2012.

12. BÉRARD, Raymond. ISTEX: vers des services innovants d´accès à la connaissance [ISTEX: k inovativním službám zpřístupnění znalostí]. Arabesques. 2012, no. 66, s. 6-8. Dostupný z WWW: <http://www.abes.fr/Arabesques/Arabesques-n-66>. Eelektronické vydání, ISSN 2108-7016.

Francie si uvědomuje svoje zaostávání při tvorbě "dokumentového soklu" jako nezbytné podmínky pro rozvoj vysokého školství a tím i vědy na světové úrovni. Současná struktura přístupu k elektronickým zdrojům, které tvoří podstatnou část vědecké literatury (documentation scientifique), nedovoluje vytěžit z této literatury maximum. Přitom řada studií jasně ukazuje jasnou korelaci mezi dostupností zdrojů a produktivitou a kvalitou výzkumu (autor cituje především britskou studii Research Information Network, realizovanou ve 115 univerzitách Velké Británie; studie se zaměřila na korelace mezi výdaji na dokumentové zdroje a stahování článků z vědeckých časopisů a produktivitou vědy vyjádřenou množstvím publikovaných článků, udělených doktorských titulů a uzavřených výzkumných smluv; studie je dostupná na <http://www.rin.ac.uk/our-work/communicating-and-disseminating-research/e-journals-their-use-value-and-impact>).

Francie má ambici pozvednout úroveň vědeckého bádání a vysokého školství na úroveň srovnatelnou s nejlepšími evropskými příklady. Státní program (iniciativa) vytvoření excelentního prostředí pro podporu vědeckých a technických informací označovaný zkratkou ISTEX proto směřuje k odstranění francouzského handicapu, k radikálnímu zkvalitnění a rozšíření přístupu k elektronické dokumentaci, především s ohledem na potřebu rozvíjení excelentních center výzkumu včetně jejich propojení a nabídky doplňkových služeb.

ISTEX má dvě základní složky:

akvizici významného korpusu informačních zdrojů, a to na základě státní licence,
agregaci těchto zdrojů do národní platformy, která by byla schopna poskytnout přidanou hodnotu na základě zpracování plných textů.

Iniciativa ISTEX by měla přinést národní multidisciplinární nástroj garantující fungování robustního úložiště umožňujícího rozsáhlý přístup, posílit postavení veřejných nákupů pro vědecké účely, podpořit různé formy vědeckého zhodnocení rozsáhlého dokumentového korpusu (mj. usnadněním cest k interdisciplinárním výzkumům), přispět k integraci evropské vědy. Rámcem pro toto usilování je projekt Vědecké elektronické knihovny (BSN) vystavěný na principech garance vědecké dokumentace pro všechny disciplíny a směry bádání, i jakkoli minoritní (za tím účelem bude podniknuta rozsáhlá akvizice zdrojů na základě státní licence), a takové transformace, která by umožnila maximální rozšíření, resp. přiblížení informačních služeb potřebám vědy. Autor se dále věnuje očekávanému rozsahu služeb, které má tato národní platforma nabídnout (rozvoj moderních funkcionalit pro vytváření znalostních map, extrakci znalostí z plných textů – Text Mining, Data Mining, kontextových informací, terminologických korpusů ad.). Partnery v projektu ISTEX jsou konsorcium Couperin, vysokoškolská bibliografická agentura ABES, francouzská "akademie věd" CNRS a její informační centrum INIST a Lotrinská univerzita (Université de Lorraine). Otázkami dlouhodobého uchovávání dat se zabývá Národní středisko vysokých škol pro informační technologie (CINES). Další informace jsou např. na <http://www.enseignementsup-recherche.gouv.fr/cid51351/investissements-d-avenir-campus-excellence.html>.

13. BÉRARD, Raymond. Les licences nationale, enfin [Konečně: státní licence]. Arabesques. 2012, no. 64, s. 3. Dostupný z WWW: <http://www.abes.fr/Arabesques/Arabesques-n-64>. Elektronické vydání, ISSN 2108-7016.

Francie se inspirovala v Německu a přistoupila k praxi zajištění státních licencí pro nákup elektronických informačních zdrojů (přímo z rozpočtu Ministerstva vysokého školství a vědy) pro široký okruh uživatelů, včetně veřejných knihoven. Prvním krokem byl podpis smlouvy mezi vysokoškolskou bibliografickou agenturou ABES (byla vládou pověřena dojednáním smlouvy) a jedním z největších světových vydavatelství vědecké literatury Springer Verlag v červenci 2011; poté následovaly další smlouvy. Nový přístup k nákupu licencí elektronických zdrojů byl podnícen národním projektem Vědecké elektronické knihovny (Bibliothèque scientifique numérique, BSN). ABES využila vlastních zkušeností, neboť dlouhodobě nakupuje zdroje pro vysoké školy, a také zkušeností Národního centra vědeckého výzkumu (CNRS), univerzitního konsorcia pro nákup elektronických zdrojů Couperin a dalších.

V roce 2011 byl rozsah akvizic v rámci státní licence nevelký. Šlo pouze o nákup elektronických archivů databází a elektronických knih, nejednalo se o umožnění přístupu do aktuálních bází. Především byla uzavřena zmíněná smlouva s vydavatelstvím Springer představující články z 1000 elektronických časopisů do roku 1996 (35 000 svazků, 22 milionů stran) a více než 8500 elektronických knih vydaných do roku 2004 (téměř 3 miliony stran), které budou přístupné všem veřejným i privátním institucím působícím v oblasti vysokoškolského vzdělávání a vědy, včetně veřejných knihoven. Další smlouva se týkala nákupu souboru 24 nejvýznamnějších slovníků francouzského jazyka 19. a 20. století (Grand Corpus des dictionnaires de la langue française du 19 au 20 siècle vydavatelství Classique Garnier Numérique, viz <http://www.classiques-garnier.com/numerique/>); jedná se o 200 000 stran, které představují 900 000 slovníkových hesel. Akcelerace nákupů se očekává po přijetí projektu na podporu rozvoje vědeckých a technických informací ISTEX.

14. ERLANDSEN, Poul. Au Danemark: Rapidité & gratuité [Dánsko: Rychle a zadarmo] Arabesques. 2011, no. 63, s. 16. Dostupný z WWW: <http://www.abes.fr/Arabesques/Arabesques-n-63>. Elektronické vydání, ISSN 2108-7016.

Využívání meziknihovních výpůjčních služeb bylo v Dánsku významně stimulováno před deseti lety zavedením národní služby Bibliotek.dk. Jde o službu organizující sdílení zdrojů řízenou dánským knihovním střediskem DBC (Dansk Bibliotheks Center). Umožňuje dánským občanům objednávat a dostávat články z jakékoli dánské knihovny prostřednictvím internetu, a to zdarma. Tato služba byla podpořena přijetím knihovního zákona. Způsobila tak obrovský nárůst požadavků, že nakonec vyvolala i technologické přezbrojení jak v oblasti IT, tak v oblasti doručování. Další zajímavý vývoj nastal po roce 2009, kdy se dánský národní souborný katalog (DanBib) zapojil do WorldCat. Zviditelnění národních sbírek na světové úrovni vyvolalo další nárůst požadavků, a to takový, že bylo nutno opravit do té doby obvyklé teze o tom, že literatura (knihovní sbírky) malého národa ve světě nikoho nezajímají a že knihy, které nebyly vyžádány, půjčeny po celá desetiletí, budou "ležáky" i nadále ... Došlo k mezinárodnímu sdílení zdrojů, které má pro dánské knihovny i finanční přínos. V další etapě chtějí severští kolegové rozšířit automatizovaný systém objednávek za hranice Dánska, resp. dosáhnout takového technologického stavu, kdy finální uživatelé budou moci vstupovat přímo do skandinávských knihoven bez prostředníků. Pokouší se o to skupina knihoven pracující na systému BooksBridge, který měl být zpřístupněn v létě 2011.

15. MARIAN, Michel, Stéphanie GROUDIEV. La Bibliothèque scientifique numérique [Elektronická vědecká knihovna]. Arabesques. 2012, no. 65, s. 6. Dostupný z WWW: <http://www.abes.fr/Arabesques/Arabesques-n-65>. Elektronické vydání, ISSN 2108-7016.

Ambiciózní francouzský projekt Elektronické vědecké knihovny (Bibliothèque scientifique numérique, BSN) je součástí širšího programu vytvoření rozsáhlé infrastruktury vědy a výzkumu (TGIR – Très Grandes Infrastructures de Recherche). Začátky programu vytvoření takové infrastruktury spadají do roku 2008, kdy byla zformulována strategická doporučení vycházející ze zprávy akademika Jeana Salançona o vědeckých a technických informacích (VTI). Projekt BSN sleduje dva základní cíle: dosáhnout světových parametrů v úrovni nabídky vědeckých a technických informací pro vědecké účely a lépe "zviditelnit" francouzskou vědu. Prvním krokem vedoucím ke strukturování BSN bylo vytvoření pilotního výboru pro elektronickou akvizici v resortu vysokého školství a vědy (2010). K výboru se vzhledem k velkému rozsahu vlastních akvizic elektronických zdrojů posléze připojil resort kultury a komunikací, nakonec i další ministerstva. Takto byli identifikováni rozliční operátoři akvizic, aby mohla být zahájena koordinace nákupu za účelem zlepšení kvality nabídky a také usměrnění (zpomalení růstu) výdajů. Byl zahájen projekt nákupů ze státního rozpočtu (crédits nationaux), resp. nákup prvních státních licencí (2011).

Elektronická vědecká knihovna má devět segmentů: akvizice časopisů a elektronických archivů, přístup a hostování (hébergement), registrace dokumentů, otevřené archivy, digitalizace, dlouhodobá archivace, vědecké publikování, dodávání dokumentů a výpůjčky, vzdělávání, sledování (veille) a využívání. V jejich rámci působí pracovní skupiny. Původní řídící výbor pro elektronickou akvizici se proměnil v řídící výbor BSN, který se má věnovat všem segmentům. Úlohu technické komise, která má na starosti organizační a komunikační otázky, hraje průřezová skupina BSN (groupe BSN transverse). Pracovní skupiny zformulovaly svoje první doporučení již koncem listopadu 2011. Posléze začalo hledání právního řešení pro usnadnění řízení a spolupráce zapojených institucí.

Počítá se s tím, že BSN bude v následujícím období privilegovanou strukturou při nákupech elektronických archivů, zejména v rámci iniciativy ISTEX zaměřené na vytvoření excelentní národní platformy pro přístup k informačním zdrojům a přidruženým službám.

16. MARIAN, Michel, Stéphanie GROUDIEV. Bibliothèque scientifique numérique: Des constats aux premières orientations [Elektronická vědecká knihovna: několik poznámek k počátečnímu směřování]. Arabesques. 2012, no. 68, s. 4-5. Dostupný z WWW: <http://www.abes.fr/Arabesques/Arabesques-n-68>. Elektronické vydání, ISSN 2108-7016.

Francouzský program vytvoření Elektronické vědecké knihovny (Bibliothèque scientifique numérique, BSN) je součástí strategických vládních dokumentů o rozvoji vědecké infrastruktury ve Francii. Zásadním prvkem či hybatelem realizace programu je politické řízení sdílené velkými institucemi vysokého školství a vědy s cílem vytvořit nabídku služeb celé vědecké komunitě bez ohledu na obor a status jednotlivých vědeckých pracovníků, vytvořit nové modely a dosáhnout ekonomické rovnováhy mezi aktéry vědeckého publikování ve veřejném a privátním sektoru. Prvním počinem strukturního charakteru programu BSN bylo vytvoření instance propojující univerzity a další instituce – šlo o Konferenci vysokých škol (grands écoles) a ministerstva kultury a komunikací (založena koncem roku 2009). Jejím prvním úkolem byla koordinace vyjednávání o akvizicích elektronických zdrojů a vypracování návrhu politiky státních licencí. Konference se v létě 2011 stala řídícím výborem (comité de pilotage) projektu BSN s pravomocí rozhodovat v rámci celého segmentu VTI ve Francii.

První rok projektu BSN byl završen publikací strategické zprávy pro léta 2012–2015. Zpráva analyzuje každý oborový segment VTI, definuje základní východiska a doporučení pro postup programu v jednotlivých segmentech a obecná a metodologická doporučení napříč celou oblastí VTI s cílem dosáhnout vyšší míry koordinace a sdílení mezi jejími jednotlivými aktéry (definování společných nástrojů, vytvoření jednotné platformy pro meziknihovní výpůjční služby mezi informačním centrem vědeckých institucí INIST-CNRS a univerzitami, posílení koordinace ve finanční a ekonomické oblasti, rozvoj politiky zajištění státních licencí, realizace projektu ISTEX).

Doporučení přijatá koncem roku 2011 byla zformulována do 15 prioritních směrů, jejichž realizace byla zahájena v roce 2012. K nejdůležitějším patří zmíněný projekt vytvoření excelentní ISTEX (akvizice elektronických zdrojů na základě státní licence, pro jeho realizaci je alokována počáteční investice 4,5 milionu € z rozpočtu Ministerstva vysokého školství a vědy a další investice, která se předpokládá v rámci tzv. Iniciativ excelence, má činit 60 milionů €), revize otevřeného archivování a rozšíření dlouhodobé archivace.

17. MARTINEZ, Ruth. Discussions ouvertes sur les licences nationales: Élements de réflexion du GFII [Otevřené diskuse o státních licencích: o čem přemýšlí Francouzská skupina informačního průmyslu]. Arabesques. 2012, no. 66, s. 13-14. Dostupný z WWW: <http://www.abes.fr/Arabesques/Arabesques-n-66>. Elektronické vydání, ISSN 2108-7016.

Zahájení francouzského státního programu masivních nákupů informačních zdrojů pro vědu a výzkum na základě tzv. státní licence aktivizovalo společnosti působící na trhu informací a znalostí sdružující se v uskupení GFFI – Groupement Français de l´industrie de l´information (Francouzská skupina informačního průmyslu, viz <http://www.gffi.fr, http://www.i-expo.net>). Rozvinutí státní licence podle názoru jejích členů může změnit zavedenou rovnováhu na trhu s těmito komoditami, proto je třeba se zabývat otázkami vývoje informačního trhu v daném kontextu. Proto byla v GFFI vytvořena pracovní skupina pro anticipaci možných směrů vývoje, pro vytváření srovnávacích analýz existujících národních i nadnárodních programů, výměnu informací, pro ekonomické otázky, otázky změn konkurenceschopnosti atd. Autorka, představitelka GFFI, uvádí jako důležité pozitivum závěr o prospěšnosti rozvinutí široké veřejné diskuse a komunikace zaměřené na všechny aktéry sektoru vědeckých a technických informací, sdělující fakta o předpokládaném postupu projektu, jeho organizaci i o potenciálním rozsahu zdrojů, jichž se nákupy mají týkat, což zároveň umožňuje zapojit další aktéry, nabídnout inovativní přístupy apod. Připomíná, že obdobně postupovala kanadská vláda při zavedení programu státní nákupní licence; dále uvádí pozitivní zkušenosti z Německa podporujícího institucionální nákupy vydavatelských archivů. Vítá tuto francouzskou vládní iniciativu, která může vskutku pomoci dosáhnout lepší kondice francouzské vědy, odstranit existující nerovnosti (slabé zastoupení zdrojů ve francouzštině, nedostatečné informační pokrytí některých disciplín, spravedlivé rozdělování zdrojů mezi technické a humanitní a sociální vědy atd.). Vítá širokou diskusi se zástupci pracovních skupin programu. V této diskusi jsou ze strany GFFI kladeny i otázky týkající se zajištění střednědobého a dlouhodobého financování technické infrastruktury a technologií garantujících dlouhodobé uchování a přístup, vztahu nakupovaných archivů a souběžné produkce, úrovně interoperability jednotlivých nástrojů atd. GFFI si je vědoma, že jejím úkolem není vstupovat do smluvních vztahů mezi garantujícím ministerstvem a dodavateli, vydavateli a agregátory. Může však napomoci při vyhledávání a zveřejňování dobré praxe, zahraničních zkušeností, slabých míst a vznikajících překážek, při rozvíjení diskuse, organizací seminářů apod.

18. MELZAC, Carole. Les licences nationales en France: mode d´emploi [Národní licence ve Francii: návod na použití]. Arabesques. 2012, no. 66, s. 4-5. Dostupný z WWW: <http://www.abes.fr/Arabesques/Arabesques-n-66>. Elektronické vydání, ISSN 2108-7016.

Co se rozumí pojmem "státní licence" (licence nationale), který se stal takřka sloganem v souvislosti s programy zintenzivnění informačního zabezpečení vědy a vysokého školství ve Francii (především ISTEX a Elektronická vědecká knihovna – BSN)? Státní licence je v tomto kontextu chápána jako zajištění práva na přístup k elektronickým zdrojům pro širokou komunitu, a to podle striktně vymezených jednotných modalit. Zahrnuje princip shodných podmínek pro vědce i studenty. Zavedení státní licence předpokládá definovat rozdělení úloh, výběr zdrojů, financování a nákup a také zpřístupnění. Je označováno jako nový model získávání elektronických zdrojů.

K otázce rozdělení úloh: politika státních licencí založená na institucionálních kritériích bývá charakteristická dvěma významnými rysy: centralizací politiky vysokoškolského vzdělávání a tradicí kooperace informačních a knihovnických institucí. Ve Francii v tomto případě centrální financování přebírá Ministerstvo vysokého školství a vědy. Knihovny, vzdorující strategiím "globalizujících se" nakladatelů, jsou již organizovány, využívají zkušeností vysokoškolského konsorcia Couperin, je založena široká spolupráce s profesními organizacemi, to vše v rámci pracovní skupiny BSN 1.

K otázce výběru zdrojů: jde o ústřední bod celého programu, který je zajišťován sdružením Couperin ve spolupráci s veřejnými institucemi vědeckého a technického charakteru. Centralizace hrozí nebezpečím případné uniformizace, selektivního přístupu; tomu je třeba čelit uznáním rovnosti všech zdrojů, ať už je přístup k nim jakéhokoli charakteru (vlastní předplatné, státní licence, Open Access). Francouzský program se zatím týká archivů časopisů (backfiles), e-knih a uzavřených (ukončených) databází. Toto řešení bylo zvoleno z důvodu potřeby vytvořit jakýsi "sokl", základnu, která by zabezpečila určité výchozí podmínky pro všechny disciplíny. Záměr projektu ISTEX předpokládá nákup dat i metadat, tedy vlastnictví, které umožní zpřístupnění na nové vlastní platformě (úkol vědeckého informačního centra INIST-CNRS), a také dlouhodobé uchování. Program centrálního nákupu aktuálních (souběžných) zdrojů by představoval přílišnou finanční zátěž a dlouhodobý závazek (autorka uvádí příklad Irska, jehož podobný ambiciózní záměr musel být z finančních důvodů opuštěn).

K otázce nákupu: oficiální pověření k vyjednávání akvizic získala vysokoškolská agentura ABES, přičemž se předpokládala asistence profesionálních vyjednávačů. Těmi se stali experti britské vládní agentury JISC (JISC Collections), která vyhrála výběrové řízení (viz info na <http://en.abes.fr/Electronic-resources/National-licensing> – pozn. red.).

K otázce přístupu ke zdrojům: je garantován přístup ke zdrojům ještě před vytvořením národní platformy, a to prostřednictvím platforem producentů jednotlivých zdrojů. Kontrola přístupu se děje cestou rozpoznávání IP adres nebo s využitím Shibbolethu. Od jara 2012 slouží aplikace <http://www.licencenationales.fr>.

19. SHORLEY, Deborah. Trop, c’est trop!: L’ASPI1 – Affordable Subscriptions for Periodicals Initiative – à Londres [To už je moc!: ASPI – londýnská Iniciativa za dostupné ceny subskripce periodik]. Arabesques. 2011, no. 63, s. 17. Dostupný z WWW: <http://www.abes.fr/Arabesques/Arabesques-n-63>. Elektronické vydání, ISSN 2108-7016.

Autorka článku, ředitelka knihoven Imperial College v Londýně, vede britskou Iniciativu za dostupné ceny subskripce periodik (Affordable Subscriptions for Periodicals Initiative, ASPI), která se zformovala v roce 2010 v rámci sdružení vědeckých knihoven RLUK – Research Libraries UK (viz <http://www.rluk.ac.uk/>).

V uplynulém desetiletí dosáhly ceny předplatného periodik astronomických výšek. Knihovny byly spíše pasivní a poslušně akceptovaly názor vydavatelů, že pro to, aby mohl být zprostředkováván stále narůstající objem vědeckých publikací, jsou zapotřebí velké peníze. Drakonické rozpočtové škrty britské vlády a klesající kurs britské měny vůči euru, které "problematizují každou fakturu", vyburcovaly sdružení vědeckých knihoven RLUK ke zformulování oficiální pozice k tomuto problému a k vytvoření plánů, jak reagovat v případě, že se vydavatelé nedohodnou na rozumných cenách s agenturou JISC, která pro britské knihovny vyjednává. Knihovny jsou rozhodnuty neakceptovat předplatné velkých, globálních souborů časopisů (nazývaných "big deals") vydavatelů Elsevier a Wiley Blackwell, ale – s využitím vlastních údajů o využívanosti periodik – se vrátit k praxi nakupování jednotlivých titulů a k využívání meziknihovních služeb (a také se na takovou situaci připravit, protože počet žádostí o meziknihovní zprostředkování může enormně narůstat). Knihovny se nemohou spolehnout na British Library, neboť i ona se nachází ve značných finančních problémech a zvažuje zrušení nákupu řady titulů (autorka upozorňuje, že British Library nikdy nepraktikovala nákup souborů big deals). Knihovníci nepodceňují těžkosti, které řešení navržené sdružením ASPI mohou přinést. Věří, že krizový plán nebude nutné použít, ale zastávají stanovisko, že krizové řešení na krátkou dobu je v zájmu zachování kontinuity přístupu k vědecké literatuře akceptovatelné.

Informace o britské iniciativě ASPI a jejích stanoviscích jsou na <http://www.rluk.ac.uk/content/affordable-subscriptions-periodicals-initiative-aspi>.

Rubriku připravila Anna Machová