|
 Baťova
knihovna ve Zlíně (1. část) [Renáta Salátová]
První zmínky o dělnické knihovně firmy Baťa se nacházejí
v archiváliích z roku 1916. Tehdy knihovník této dělnické knihovny R. B.
Mácha napsal žádost na schválení rusky psaných knih pro ruské zajatce,
kteří pracovali ve firmě T. a A. Baťa. Žádost byla poslána c. k.
Okresnímu hejtmanství v Uherském Hradišti. Seznam obsahoval kolem
60 titulů a 149 svazků. Již v roce 1909 vznesl Tomáš Baťa na schůzi
obecního výboru ve Zlíně požadavek na zřízení veřejné knihovny. Tato
instituce měla mít k dispozici díla, která si jednotlivec většinou
nemohl sám opatřit (například z finančních důvodů) [pokračování...]
Digitalizace jako součást
procesu poskytování informačních služeb v Národním technickém muzeu
[Walter Schorge]
Počátky digitalizace v Národním technickém muzeu se datují do druhé
poloviny devadesátých let dvacátého století. Digitalizace v té době
probíhala pouze účelově, typicky na základě objednávek čtenářů a
badatelů, pro publikační nebo prezentační účely. Data nebyla
systematicky uchovávána. V roce 2002, kdy se podařilo získat první
profesionální technické vybavení, nastoupil první
zaměstnanec-specialista a vzniklo odborné digitalizační pracoviště
[pokračování...]
Aktuální výzkumné směry a aktivity
OCLC [Marie Svozilová]
OCLC je dnes nejvýznamnějším servisním knihovnickým systémem, knihovnickým
počítačovým centrem a výzkumnou organizací. OCLC, neboli Ohio College Library
Center, tedy Knihovnické centrum univerzity v Ohiu, bylo založeno v roce 1967
Frederickem G. Kilgourem (1914-2006)Se založením OCLC v roce 1967 formuloval Frederik G. Kilgour
šest hlavních cílů, které by mělo toto centrum naplňovat – "(1) udržovat a
rozvíjet automatizovanou knihovnickou síť, (2) zajistit celé knihovnictví
rozvojem knihoven a jejich využíváním, (3) sloužit knihovnám a jejich
uživatelům, (4) zvýšit dostupnost knihovních zdrojů čtenářům, (5) redukovat
výdaje knihoven a (6) soustavně usnadňovat přístup čtenářů ke stále rostoucím
poznatkům ve světové vědě a vzdělání"
[pokračování...]
Knižničný pas – multifunkčný
nástroj v knižniciac [Mária Džavíková]
 Aby
knižnica mohla poskytovať knižnično-informačné služby klientom, musí
získať určitý súbor nutných informácií na formalizáciu vzťahu medzi
prijímateľom a poskytovateľom služieb. Registrácia čitateľa má teda
právny, finančný ale i spoločenský aspekt a zaväzuje obidve zmluvné
strany k rešpektovaniu a plneniu svojich úloh a povinností. Z pohľadu
klienta, resp. používateľa, je táto procedúra často obťažujúca,
zdržujúca, ale nemožno sa jej vyhnúť. V súčasnosti všetky knižnice
získavajú od používateľov v podstate rovnaké osobné údaje, ktoré
uchovávajú vo svojich knižničných alebo iných systémoch. Problémom je
fakt, že používateľ musí rovnaké údaje poskytovať opakovane v každej
knižnici. Ďalším problémom môžu byť viaceré softvéry v knižniciach,
okrem knižnično-informačných systémov, ktoré nie sú integrované jednou
aplikáciou, umožňujúcou jediným zápisom osobných údajom ich distribúciu
do všetkých používaných systémov a následne ich využitie pri poskytovaní
služieb knižnice
[pokračování...]
|
