|obsah |index autorů |  | index názvů |  | index témat | | archiv |

 


 

Knihovna plus

2014, číslo 2


 

Online výuková aplikace rychlého čtení pro čtenáře knihoven zdarma

Ing. Michal Zwinger, Rozečti.se, s.r.o.; Ing. Michal Hudeček, Rozečti.se, s.r.o.; PhDr. Jana Krejčí /Knihovna Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, Library of the Faculty of Mathematics and Physics

 

Resumé:

Seznámení s projektem online výuky rychlého čtení a představení rychlého čtení. Dostupnost výukové aplikace pro všechny knihovny v ČR zdarma a podpoře čtenářství obecně.

Klíčová slova: rychlé čtení, racionální čtení, knihovny, podpora čtení, online learning, e-learning

Summary:

The article brings basic information about the speed reading method and about the project of online learning course for speed reading that all libraries in the Czech Republic have free access to. It also describes activities that should motivate more people to become regular readers.

Keywords: speed reading, effective reading, readers´ support, online learning, e-learning

 

Obr.1, Rozečti.se, Zdroj: Archiv autora

Obr.1, Rozečti.se, Zdroj: Archiv autora

Úvod

O rychlém čtení vyšla celá řada odborných publikací1, a to ve světě, nejdříve ve Spojených státech později v dalších zemích včetně Čech a Slovenska. V Československu je na tuto problematiku upozorňováno nepravidelně již od 60. let. V oboru informační vědy a knihovnictví se o rychlém čtení psalo ve sbornících, ale i v odborných časopisech v zahraničí i u nás např. Československá informatika, Čtenář, ITlib), a autoři oboru jako doc. PhDr. Vladímír Smetáček, CSc., Dr Jiří Toman, ale i prof. PhDr. Jiří Cejpek, CSc. nebo PhDr. Lidmila Vášová metodu zmiňovali, zároveň ji více přibližovali ve svých pracích již před desítkami let. Také ve studijním oboru informační studia a knihovnictví (konkrétně na Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, dále ÚISK FF UK) je této problematice věnován celý akreditovaný předmět a bylo napsáno několik kvalifikačních prací na toto téma.

V roce 2012 vznikla v mladém autorském týmu Rozečti se online learningová verze výuky a tréninku metod rychlého čtení. S tímto týmem spolupracují rovněž lidé z ÚISK FF UK. Autoři online aplikace na výuku rychlého a efektivního čtení již od spuštění svého projektu podporují knihovny a čtenářství obecně.

Knihovny mají v dnešní internetové době své nezastupitelné místo. V knihovnách se lze dostat k řadě dalších často jinak nedostupných zajímavých informačních zdrojů, v dnešní době také prostřednictvím online databází různých typů a zaměření. Knihovníci a informační profesionálové se věnují nejen záležitostem informační gramotnosti, ale jsou partnery škol a učitelů v oblasti čtenářské gramotnosti. Ta se pojí v české republice převážně k nejmladší generaci, ale ve světě se často týká i dospělých, také seniorů. Je vhodné, i když ne nezbytné, aby knihovník byl seznámen s některými aspekty fyziologie a psychologie čtení včetně těch, které pak souvisí s přechodem do informační gramotnosti (schopnost pracovat s dokumenty pro účely např. studia). Jejich role je velmi komplementární (doplňující) k poslání českého školství různých stupňů a metody, které jsou k tomu voleny, jsou na světové úrovni. Světová úroveň českého knihovnictví ještě však ne vždy znamená docenění role knihoven samotných. Jde však o celosvětový problém ocenění a docenění informační a knihovnické profese.

Rychlé nebo efektivní čtení patří bezpochyby k dovednostem, které se v dnešní informacemi přesycené době neztratí.  Většina informací a znalostí se získává právě čtením. 

Je celkem pochopitelné, že autorský tým online learningové výuky se rozhodl spolupracovat s knihovnami a nabídl zdarma absolvování celého kurzu všem čtenářům registrovaným v těchto knihovnách. Tým Rozečti.se již více než dva roky systematicky pracuje na masovém zpřístupnění výuky rychlého čtení. S pomocí odborných metodiků se podařilo vyvinout online kurz, který má za dobu své existence tyto výsledky:

Zdroj: Obr.2, Aplikace Rozečti.se, http://www.rozectise.cz/cze/dashboard/statistics, 22.3.2014

Zdroj: Obr.2, Aplikace Rozečti.se, http://www.rozectise.cz/cze/dashboard/statistics, 22.3.2014

Přiblížení problematiky rychlého čtení

Výuka čtení ve škole zpravidla končí v okamžiku, kdy většina dětí umí souvisle nahlas číst a přechází se do tzv. tichého čtení. Výuka rychlého čtení je vlastně učením navazujících schopností, které umožňují lépe pochopit proces čtení, vylepšit již existující návyky a zdokonalit čtení jako takové.

První pokusy týkající se parametrů procesu čtení byly uskutečněny v roce 1878 francouzským oftalmologem Émilem Javalem (1839-1907). Ten zjistil, že při čtení se oko nepohybuje plynule, ale že se vždy na asi na pětinu sekundy zastaví, mozek uloží, co vidí, a oko pak přeskočí na další část řádku. Zjistil také, že průměrný čtenář na tuto jednu fixaci zachytí pět až deset písmen. Pokročilý čtenář jich může zachytit i více než dvacet.

Za počátky rychlého čtení se považuje první kurz, který byl v roce 1925 vyučován v univerzitním prostředí v New Yorku ve Spojených státech. První kniha o rychlém čtení od Waltera B. Pitkina The art of rapid reading vyšla v roce 1929. Vývoj metod výuky dále pokračoval a v 60. letech 20. století se v jednotlivých zemích začaly objevovat významné osobnosti, které bádaly a psaly vlastní knihy (např. manželé de Leeuwovi, Evelyn Woodová, Fraçois Richaudeau nebo Wolfgang Zielke). Většina těchto metod je nadčasová a jejich tréninkové nasazení ve výuce rychlého čtení se používá i dnes.

Rychlé čtení, jak již název napovídá, je převážně o co nejrychlejším zvládnutí textu. Podle většiny zdrojů je čtení rychlé už při 250 až 300 slovech za minutu. Jeho horní hranice je poněkud nejasná, protože zde se rychlé čtení začíná prolínat s „procházením“ a měnit se v „listování.“ Rychlost ovšem není jediným kritériem rychlého čtení. Tím druhým je pochopení a zapamatování, přičemž obě tyto hodnoty by se rozhodně měly pohybovat nad 50-60 %. Při rychlém čtení není vyžadováno, aby si čtenář pamatoval každý detail a jednotlivé podrobnosti. Cílem je získat základní přehled o informacích v textu a jeho tématice.

Výuka rychlého čtení se soustředí na potlačování špatných čtenářských návyků a zdokonalování přirozeného procesu čtení. Mezi toto zdokonalování patří rozšiřování zrakového rozpětí, při kterém je oko trénováno, aby na jedno zastavení neboli fixaci dokázalo vnímat více znaků. Dále je to snižování počtu fixací na řádku, takže přečíst jeden řádek zabere méně času.

Mezi nežádoucí čtenářské návyky patří subvokalizace (vnitřní řeč) a regresivní pohyby (zpěné pohyby) oka v textu. Subvokalizace souvisí se čtením nahlas a probíhá ve chvíli, kdy slovo přečteme a než se nám objeví v mysli jeho význam, představíme si jeho zvuk. Jedním z cílů rychlého čtení je přeskočení mezičlánku a přechod od textové podoby slova přímo k jeho významu. Dalším způsobem, jak zrychlit čtení, je omezení regresí, tedy nevracet se očima v textu zpět.

Rychlé čtení bývá někdy z neznalosti principů považováno za povrchní, zbytečné nebo dokonce nežádoucí. Rychlému čtení se však cíleně dostává prostoru tam, kde je mnoho četby a málo času. Také je potřeba odlišovat proces čtení a učení. Rychlé čtení může pomoci vyhodnotit podstatné informace z velkého množství textu a tyto později budou zpracovány detailním statarickým čtením, případně zvládnuty procesem učení. A i když je rychlost první věcí, kterou se budoucí čtenář naučí, ani zdaleka není tou poslední, kterou by měl umět. Protože rychlost bez porozumění je zbytečná.

Online výuková aplikace

Seznámení původců projektu online výuky Michala Zwingera a Jana Hlavy s rychlým čtením proběhlo na střední škole díky knize Wolfganga Zielkeho Jak číst rychleji a lépe z roku 1988 (její první vydání v českém jazyce vyšlo v roce 1972 pod názvem Čteme rychleji, čteme lépe). Ta velice srozumitelně popisuje techniku zlepšení práce s textem a práce očí. Kniha jako taková ale obsahovala jen minimum potřebných cvičení a návod na tvorbu dalších spíše odrazoval, protože odpovídal době vzniku knihy, tedy 60. letům 20. století. Přišla tak na řadu improvizace, kdy Michal Zwinger vytvořil jednoduchý program pro trénink rozšiřování zrakového rozpětí. Spolu s Janem Hlavou pak po dlouhé odmlce v roce 2011 začali řešit možnosti interaktivní výuky pro samouky. Toto byl zárodek nového projektu založeného na principu online výukových metod (online learning), resp. na využití webového prostředí (web-based learning).

Pro metodiku výuky byl osloven doc. Richard Papík působící na Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK. Ten se zabývá výukou rychlého čtení, které je řádným předmětem akreditovaného studijního oboru Informační studia a knihovnictví pod názvem Kurz rychlého čtení (od roku 1992). V osnovách oboru byl tento předmět ale již několik let předtím, neboť se předpokládalo, že informační pracovníci by měli nebo mohli lépe ovládat metody racionálního čtení, a vyučovali jej jiní vyučující. Tematikou racionálního čtení se však zabývali literárně informační pracovníci již v 60. letech, za všechny lze jmenovat Dr. Jiřího Tomana ze Základní knihovny Československé akademie věd (nyní Knihovna Akademie věd České republiky), který se zabýval technikami duševní práce a metodami organizace informací a publikoval, zejména v 70. letech, několik odborných publikací. Dalším byl např. Doc. PhDr. Vladimír Smetáček, CSc., mj. také známý čtenářskými výzkumy ze 70. let (např. výzkumy předchůdkyně Národní knihovny ČR – Státní knihovny ČSR). Richard Papík doporučil také sl. Janu Krejčí, která se zabývala metodami efektivního (racionálního, rychlého) čtení ve svých kvalifikačních pracích podobně jako jiní studenti.

Rozečti.se je online výuková aplikace, prostřednictvím které je možné se naučit dovednost rychlého, respektive efektivního čtení a výrazně navýšit efektivitu čtení při práci či studiu.

Jde o online aplikaci, která samoukům pokrývá vše potřebné – zprostředkovává potřebnou teorii ve formě psaných vysvětlení, vizuálních doporučení i videí a především poskytuje dostatek procvičovacích materiálů pro samostatné učení.

Postup výuky je rozdělen do 20-i výukových lekcí, které postupně rostou na obtížnosti (doporučených je alespoň 14, zbytek je jakýsi bonus pro nejlepší). Každá tato lekce zahrnuje část rozšíření zrakového rozpětí, zlepšení očních fixací, část nezbytné teorie s krátkým testem a nakonec test rychlosti čtení pro zakončení lekce. Dále je experimentováno s tzv. gamifikací, podporou soutěživosti uživatelů a propojení maxima výsledků na sociální sítě.

Kromě výukových lekcí a procvičování jsou postupně rozvíjeny další doplňková cvičení a nástroje. Mezi první hotové patří změření šířky zrakového rozpětí, Předčítač a Sloupce.

Prameny a metodiky vychází ze znalostí Jany Krejčí i Richarda Papíka. Počátek je u obecných principů Louis Émile Javala v 19. století, přes Waltera B. Pitkina ve 20. letech minulého století ke shrnutým zkušenostem již zmíněného Wolfganga Zielkeho (zhruba 60. léta). W. Zielke obecně se zaměřuje především na intenzivní až doslova drilová cvičení a blíží se tak spíše pojetí čtení jako „hard-skill“, což je pro online výukovou formu ideální. Co se týká názvosloví a pojetí zvyšování zátěže uživatelů, nejblíže má aplikace opět k W. Zielkemu a odborným pracím Richarda Papíka. S ohledem na existenci samostatné verze pro Slovensko,z důvodu správnému slovenskému názvosloví vycházíme také z prací uznávaného profesora PhDr. Jozefa Mistríka, DrSc., který byl významným a uznávaným slovenským lingvistou a vtělil svým publikacím o rychlém čtení odbornost, nikoliv jen popularizující přístup. Veškeré metodické postupy výuky byly přizpůsobeny moderním technologiím tak, aby uživatelům přinesly maximální užitek (tedy zlepšení) na straně jedné a zároveň maximální možnou přívětivost používání i jistou zábavnost na straně druhé.

Celá aplikace je od začátku pojata ve formě SaaS (Software as a Service), tedy ve formě předplatného za přístup a výuku. Zakoupením přístupu do aplikace ho každý uživatel získá na neomezenou dobu. Do segmentu cílových uživatelů podle původních představ a posléze skutečných výsledků patří hlavně studenti (18-26 let) a lidé pracující v kancelářských profesích a s informacemi, někdy také označování jako duševně pracující. Původní rozdělení 1:1 už dnes není aktuální a více než 70 % zákazníků jsou studenti, kteří oceňují pro ně přístupnou online formu výuky.

Obr.3., Přehled výuky, Zdroj: Aplikace Rozečti.se, http://www.rozectise.cz/cze/dashboard, 22.3.2014

Obr.3., Přehled výuky, Zdroj: Aplikace Rozečti.se, http://www.rozectise.cz/cze/dashboard, 22.3.2014

Rychlé čtení pro všechny registrované čtenáře knihoven

S podporou knihoven a čtenářství to autoři myslí vážně, a proto zpřístupnili výuku zdarma i těm, kteří si ji nemohou například z finančních důvodů dovolit a to prostřednictvím bezplatného přístupu prostřednictvím počítačů fyzicky umístěných v knihovnách. Tato služba byla poprvé zpřístupněna knihovnám na podzim 2013 během akcí Týdne knihoven. Funkční a zdarma však již zůstala a zapojených knihoven pozvolně stále přibývá.

Mezi aktivně zapojenými knihovnami jsou již například Moravská zemská knihovna, Knihovna Kroměřížska, Krajská vědecká knihovna v Liberci, Městská knihovna Břeclav, Univerzitní knihovna Západočeské univerzity v Plzni, Městská knihovna v Semilech, Knihovna Právnické fakulty UK, Městská knihovna v Táboře, Knihovna Václava Čtvrtka v Jičíně, Krajská knihovna Vysočiny, Ústřední knihovna ČVUT, Knihovna Matematicko-fyzikální fakulty UK, Vědecká knihovna Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, Knihovna Petra Bezruče v Opavě a zhruba 150 dalších.

Jak zapojit další knihovny lze nalézt ve stručném návodu v závěru tohoto článku.

Obr.4, Registrace knihovny, Zdroj: Aplikace Rozečti.se, http://www.rozectise.cz, 22.3.2014

Obr.4, Registrace knihovny, Zdroj: Aplikace Rozečti.se, http://www.rozectise.cz, 22.3.2014

Rozdíl mezi běžnou plnou verzí výukové aplikace a verzí pro knihovny spočívá především v tom, že uživatelé na počítačích uvnitř knihoven nemají vlastní účet a historii výuky. V knihovně proto neplatí běžná omezení o postupném procházení výuky, ale každý čtenář si před spuštěním aplikace sám vybere požadovanou obtížnost výuky v jedné z 20-i předpřipravených lekcí. Jakmile čtenář skončí svou výuku, jeho historie je zapomenuta a k počítači může opět usednout další čtenář. Vše je intuitivní a k započetí výuky stačí několik kliknutí myší.

Rozečti.se, online výuka rychlého čtení - registrace knihovny

Dlouhodobě pracujeme na rozvoji aplikace pro výuky rychlého a efektivního čtení a tématu čtení se věnujeme i v dalších projektech. Rádi bychom právě touto prací svým dílem přispěli ke zlepšení čtení nejen v ČR, ale i dále. A knihovny jsou v tomto pro nás naprosto přirozeným i hlavním partnerem.

Jsme proto rádi, že všem knihovnám v celé České republice můžeme nyní zprostředkovat novou službu pro jejich čtenáře – přístup do plné verze online výuky rychlého čtení uvnitř budovy knihovny (v rámci knihovní počítačové sítě) zcela zdarma.

Pro aktivaci knihovnického přístupu stačí oslovit nás emailem na adresu knihovny@rozectise.cz a následovat obdržené instrukce. Celý proces zabere jen pár minut.

 


 

Poznámky:

1 ANDREJEV, O. A., CHROMOV, L. N. Technika bystrovo čtenija. Minsk : Izd. Univ., 1987. 204 s.

MISTRÍK, J. Rýchle čítanie. 2. vyd. Bratislava : Slov. ped. nakl. 1982. 118 s.

PITKIN, W. B. The art of rapid reading. New York : McGraw-Hill, 1929. 233 s.

SMETÁČEK, V. Rychlost čtení a pochopení textu. Čtenář, 1972, roč. 24, č. 5, s. 171-173.

WAINWRIGHT, G. R. Rapid reading : made simple. London : W. H. Allen, 1972. 286 s.

ZIELKE, W. Jak číst rychleji a lépe. 2. vyd. Praha : Svoboda 1988. 168 s.

 


 

Použitá literatura:

KREJČÍ, Jana, 2011. Efektivní čtení z klasických a elektronických dokumentů. Praha. 122 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí diplomové práce Richard Papík.

KREJČÍ, Jana. Seznamte se: rychlé čtení. Ikaros [online]. 2011, roč. 15, č. 5 [cit. 2014-03-22]. Dostupnýz: http://www.ikaros.cz/node/6806

KREJČÍ, Jana. Rychlé čtení – stručné seznámení. Mensa: časopis Mensy České republiky. 2013, č. 5. ISSN 1211-8877.

PAPÍK, Richard. Naučte se číst! Praha: Grada, 1992. 181 s. ISBN 80-85424-93-2.

RICHAUDEAU, François, M. GAQUELIN a F. GAQUELIN. La methóde complète: Lecture rapide Richaudeau. Paris: Retz, c1984. ISBN 2-7256-0012-X.

Zielke, Wolfgang. Čteme rychleji, čteme lépe. Vyd. 1. Praha: Institut řízení, 1972. 180 s.

ZWINGER, Michal,M. HUDEČEK, J. KREJČÍ a R. PAPÍK. Rozečti.se – online výuka rychlého čtení. ITlib : informačné technológie a knižnice [online]. 2013, č. 2 [cit. 2014-03-21]. ISSN 1336-0779. Dostupný z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2013/2/rozecti.se-online-vyuka-rychleho-cteni.html?page_id=2476

 

 



 

CITACE:
Zwinger, Michal; Hudeček, Michal; KrejčíJana. Online výuková aplikace rychlého čtení pro čtenáře knihoven zdarma. Knihovna plus [online]. 2014, č. 2 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus142/zwing.htm>. ISSN 1801-5948.

 

Valid HTML 4.01 Transitional

 


 

| nahoru | |obsah| | archiv | | domů |

 | index autorů | | index názvů | | index témat |