Rok 2001, č. 2, s. 91–98
Ludmila Celbová
Národní knihovna ČR
Úvod
V rámci programu Ministerstva kultury ČR Zpřístupňování a ochrana knihovních fondů formou digitalizace, s využitím sítě Internet v souvislosti s vytvářením informační společnosti, tedy programu zaměřeného na výzkum a vývoj získala Národní knihovna ČR grant také na řešení projektu Registrace, ochrana a zpřístupnění domácích elektronických zdrojů v síti Internet (řešení v letech 2000-2001). Cílem tohoto pilotního projektu je připravit podmínky pro zpracování české národní bibliografie elektronických zdrojů se zaměřením zejména na zdroje vzdáleně přístupné. S bibliografickým zpracováním souvisí zajištění trvalého uchování domácích elektronických monografických i seriálových dokumentů publikovaných v síti Internet a jejich zpřístupnění, respektující autorské právo vydavatelů.
Proč se elektronickými zdroji dostupnými online zabývat?
Exploze v elektronickém publikování, tj. zejména v tvorbě elektronických
zdrojů přístupných v síti Internet, vyžaduje nový přístup ke zpracování,
ochraně a zpřístupňování těchto informací. Vzdáleně přístupné elektronické
zdroje se stávají nedílnou součástí národní produkce a národního kulturního
dědictví, i “obrazem doby”, který je třeba zachytit a uchovat pro budoucnost.
Při budování digitálních knihoven, které se stávají globálními integrovanými
systémy umožňujícími uživatelům přístup k doku-mentům bez ohledu na jejich
typ či lokalitu, se vedle digitalizovaných dokumentů začíná věnovat pozornost
rovněž dokumentům, které jsou publikovány na Internetu a existují často
pouze v elektronické podobě.
Vzhledem k tomu, že v případě internetových elektronických zdrojů se
jedná o nehmotné dokumenty, vůči nimž navíc je zpracovatelská instituce
v externím postavení, je zajištění jejich pokud možno trvalého zpřístupnění
podmíněno řešením řady problémů, z nichž některé jsou společné s tvorbou/zpřístupňováním
tradičních dokumentů převáděných do digitální formy či digitálních dokumentů
uložených na hmotných nosičích (např. digitální zvukové záznamy), některé
jsou zcela specifické pro tuto kategorii digitálních dokumentů. Při procesu
integrace internetových elektronických zdrojů do fondů knihoven vystupují
do popředí technické, knihovnické, organizační a legislativní aspekty,
které lze stěží od sebe oddělit.
V zásadě je třeba řešit několik okruhů problémů:
Ve světě (zejména v USA, Kanadě, Austrálii a v evropských severských zemích) existuje již několikaletá zkušenost s projekty zaměřenými na sbírky elektronických dokumentů publikovaných v síti Internet. V Evropě se za podpory Evropské komise zabývají touto problematikou společné mezinárodní projekty (CoBRA+ [1], BIBLINK [2], NEDLIB [11]), jejichž cílem je stanovit budoucí úlohu evropských národních knihoven ve vztahu k elektronickým publikacím a vytvořit podmínky pro propojení národních bibliografických agentur a vydavatelů elektronických publikací, které by bylo užitečné pro obě strany. K nejvý-znamnějším národním projektům patří PANDORA (Austrálie) [10], EVA (Finsko) [3], INDOREG (Dánsko) [4], Kulturarw3 (Švédsko) [5] a DNEP (Nizozemí) [6]. Ze zemí bývalého východního bloku zatím žádná s řešením obdobného projektu nezačala.
Řešení problematiky v České republice
Ani v České republice se dosud komplexně problematikou registrace, ochrany
a zpřístupňování elektronických publikací nikdo nezabýval. Vzhledem k tomu,
že se jedná o národní bibliografii a národní konzervační fond, přísluší
řešení této problematiky institucionálně především Národní knihovně ČR.
Na projektu Registrace, ochrana a zpřístupnění domácích elektronických
zdrojů v síti Internet, který by měl vejít ve známost pod jednoduchým názvem
WebArchiv, spolupracuje NK ČR s Ústavem výpočetní techniky Masarykovy univerzity
v Brně a s Ikaros, o. s. WebArchiv se prezentuje na webovských stránkách
na adrese http://webarchiv.nkp.cz.
Aplikace v našich podmínkách představuje mj. stanovení kritérií výběru
zdrojů pro národní bibliografii, legislativní zajištění akvizice domácích
elektronických publikací, technické a programové řešení jejich indexace
i archivace, zajištění standardů pro budoucí čitelnost zdrojů a pro vyhledávání
v síti; archivace a zpřístupnění primárních síťových elektronických zdrojů
vyžadují řešení otázek autorského práva, vytvoření podmínek pro kooperaci
centrálních, regionálních a specializovaných knihoven, resp. informačních
pracovišť a propojení s vydavateli elektronických zdrojů.
Problematika řešená v tomto projektu je velmi komplexní, zahrnuje oblast
knihovnictví a vydavatelství, práva i informačních technologií. Navíc vyžaduje
aplikaci mezinárodních standardů a kompatibilitu řešení s jinými podobnými
projekty zpracovávanými ve světě v nedávné minulosti i v současnosti, na
nichž pracují velké týmy specialistů.
Řešitelé proto věnovali značnou pozornost informačním průzkumům, získání
dostupných informačních materiálů publikovaných v tištěné a zejména v elektronické
formě, jejich analýze a navázání kontaktů s vytipovanými zahraničními pracovišti,
od nichž lze získat cenné informace, zkušenosti i softwarové nástroje jako
výsledky řešených národních i mezinárodních projektů.
Jedním z nejrozsáhlejších a nejvýznamnějších mezinárodních projektů
na tomto poli byl projekt NEDLIB [11] podporovaný Evropskou komisí, na
jehož realizaci se podílelo osm národních knihoven západoevropských zemí
a tři instituce zajišťující technickou stránku řešení. Tento projekt, který
navázal na řadu podobně zaměřených národních i nadnárodních projektů (v
oblasti našeho zájmu zejména projekty Nordic Metadata I, II [11] severských
zemí) a jehož předmětem je budování evropské depozitní knihovny elektronických
dokumentů, se zabýval všemi elektronickými dokumenty včetně méně problematických
offline zdrojů. Díky jeho širokému záběru je vhodné a možné převzít mnohé
z toho, čeho v něm bylo dosazeno.
Možnost získání zkušeností z řešení klíčových projektů při zahraniční
cestě do Finska (návštěva Helsinki University Library - národní projekty
i účast v mezinárodních projektech) [23] napomohla do značné míry k technickému
zaměření řešení na využití nástrojů, které jsou výsledkem výše zmíněných
projektů a které lze získat za výhodných podmínek. K účelům testování
softwarových nástrojů na vybraném vzorku elektronických zdrojů slouží vysoce
výkonný počítač s velkými kapacitami operační i diskové paměti pro připojení
na síť, pracující v OS Linux. Tento stroj má ve fázi testování suplovat
unixový server a slouží k instalování nástrojů pro stahování a archivaci
dokumentů, pro ukládání údajů pro popis zdrojů aj. a pro ukládání zdrojů
do webovského archivu.
Řešení pilotního projektu představuje principiálně testování dvou metod, které by v optimálním případě měly být aplikovány paralelně s cílem umožnit dlouhodobé uchování a využívání elektronických zdrojů:
Oblast problematiky vztahů knihoven, vydavatelů a legislativy
Pro účely pilotní fáze projektu, jejímž smyslem je testovat stanovené
postupy při zpracování online dostupných elektronických dokumentů, bylo
vybráno celkem 14 elektronických domácích odborně zaměřených časopisů jako
vhodný vzorek publikačních aktivit v prostředí World Wide Web. Výrazem
“domácí” se v tomto kontextu míní ty dokumenty, které jsou zpřístupněny
na serverech s doménou I. stupně “.cz”. Kategorie “elektronický časopis”
byla vymezena v souladu s příslušnými mezinárodními normativními předpisy
- ISBD(S), ISBD(ER) a AACR2R - jako podmnožina seriálových publikací. Z
těchto titulů pouze časopis Ikaros soustavněji podléhá bibliografické kontrole
v celostátním měřítku (v Bibliografické databázi záznamů o dokumentech
z oblasti VTEI a knihovnictví SPOJ od srpna 1999 a v databázi článků z
českých periodik ANL jako součásti České národní bibliografie od května
1999).
Výběr časopisů byl proveden na základě spolupráce s vysokoškolskými
a dalšími odbornými knihovnami. Jejich přehled je uveden v tabulce 1. Základním
kritériem výběru byla neomezená dostupnost na webu, dalšími kritérii bylo
vydávání minimálně po dobu jednoho roku a nereklamní charakter časopisu
(tzn., že není pouze prostředkem prezentace vydavatele - soukromé osoby,
osob nebo instituce). Základní identifikační údaje byly excerpovány jednak
z vlastních primárních dokumentů, jednak ze sekundárních zdrojů (zejména
ISSN Register). K tomu je nutné dodat, že jen menší část z těchto časopisů
je označena ISSN. Většina z těchto časopisů vychází pouze v elektronické
podobě, některé tituly však mají charakter tzv. online supplementu, který
do jisté míry figuruje jako samostatný dokument, neboť se po obsahové stránce
s tištěným časopisem zcela neshoduje a také má odlišnou periodicitu. Zvláštní
skupinu seriálů, která se vymyká zaběhnuté klasifikaci seriálových publikací,
avšak je třeba ji brát rovněž v úvahu, tvoří průběžně aktualizované systémy
(někdy označované jako zpravodajské servery), které mají z technického
hlediska charakter dynamické databáze, z níž jsou jednotlivé dokumenty
generovány na základě uživatelského dotazu. Z této skutečnosti pak plynou
ve srovnání se staticky zpřístupňovanými časopisy (tj. časopisy, jejichž
obsah se mění v určitých intervalech) různá omezení při registraci dokumentů
na analytické úrovni. Úmyslně byly opomenuty elektronické verze tištěných
časopisů, přestože jim bylo přiděleno vlastní ISSN.
Předběžně byla dohodnuta spolupráce při testování využití metadatového
schématu Dublin Core (viz dále - odstavec Dublin Core) s několika informačními
a dalšími institucemi, které působí současně jako vydavatelé elektronických
zdrojů, neboť v rámci svých webovských prezentací mj. publikují dokumenty,
které nejsou jiným způsobem dostupné, avšak z hlediska cílových uživatelských
skupin jsou považovány za významné.
Spolupráce s vytipovanými vydavateli bude nutná hlavně z legislativních
důvodů. Dohody o spolupráci by měly řešitelům projektu umožnit testování
výše uvedených nástrojů se souhlasem vydavatelů testovaných zdrojů, tj.
umožnit přístup do zdrojů a jejich stahování a uložení na serveru umístěném
v NK ČR. Problematiku archivace a zpřístupňování elektronických online
zdrojů z právního hlediska bude ovšem třeba výhledově řešit obdobně jako
u ostatních druhů dokumentů, tj. uzákoněním práva povinného výtisku pro
depozitní knihovny.
Otázka zákonů o povinném výtisku i otázka autorského zákona je v této
souvislosti velmi živá, v současné době se jí intenzivně zabývá i konference
CENL (Conference of European National Librarians) společně s federací evropských
vydavatelů (FEP - Federation of European Publishers). Na této úrovni došlo
prozatím k dohodě, že vydavatelé budou poskytovat elektronické online publikace
depozitním knihovnám na bázi dobrovolnosti. Byla stanovena pravidla pro
dobrovolné poskytování kopie elektronických online dokumentů do elektronického
archivu. Ve fázi pilotních projektů by měly knihovny s vydavateli dohodnout
otázky definic pojmů dokument a vydavatel, otázky postupů a řízení celého
procesu. Implementace by měla být průběžně monitorována a na základě zkušeností
by měla být navržena účinná a oběma stranám vyhovující legislativa.
Ustanovení CENL/FEP [13] vycházejí z předchozí rozsáhlé práce provedené
v rámci projektu CoBRA+ [1], podporovaného Evropskou komisí a zaměřeného
na zlepšení vzájemné spolupráce evropských národních knihoven. Jeho cílem
bylo nalézt taková řešení, která umožní uložení dokumentů v knihovních
fondech, tj. vytváření (relativně) kompletní sbírky dokumentů, ale současně
umožní také kontrolu přístupu k uloženým dokumentům tak, aby nedocházelo
k narušení komerčních zájmů vydavatelů. Zdůrazňuje se, že implementace
zásad v ustanovení musí přinášet výhody oběma stranám: knihovnám v uchování
kompletní národní produkce pro současné i budoucí uživatele, vydavatelům
v uchování jejich produkce elektronických dokumentů a zpřístupnění informací
o jejich existenci pro širší veřejnost prostřednictvím soupisů národních
bibliografií.
Podle analýzy provedené na základě dostupných informačních pramenů
i dotazů adresovaných na vybrané depozitní knihovny je již v některých
zemích právo povinného výtisku (depozitní kopie) online elektronických
zdrojů uzákoněno, jinde probíhá schvalovací řízení takového zákona (viz
dále - odstavec Výsledky řešení. Legislativa).
Oblast problematiky informačních technologií
Z výsledků zkoumaných zahraničních projektů a výzkumů jsou pro náš projekt
důležité tyto body:
Registrace, ochrana, archivace
Průměrná doba existence elektronického dokumentu na Internetu je asi
tři roky. Z hlediska institucí, jejichž zájmem je dlouhodobé uchovávání
kulturního dědictví, je proto nutné přistoupit k aktivní ochraně těchto
dokumentů formou archivace.
Z dosavadních zahraničních zkušeností, z počtu již existujících dokumentů
a z pokračujícího exponenciálního růstu počtu elektronických online dostupných
dokumentů vyplývá, že jediný prakticky reálný/zvládnutelný způsob vytváření
relativně úplného konzervačního fondu (elektronický archiv) a národní bibliografie
je postup plně automatizovaný. Selektivní přístup je reálný pouze u velmi
omezeného výseku specifických publikací na Internetu.
Odhadovaná velikost “národního webu” je překvapivě relativně malá (poměřováno
technickými i cenovými parametry již dnes běžně dostupných archivačních
technologií); na základě aproximací experimentálně zjištěných parametrů
v severských zemích (Finsko a Švédsko) ji odhadujeme kolem 300 GB. Současné
technologie nám dovolují realizovat automatizovaný způsob archivace za
přijatelnou cenu, pokud se omezíme jen na oblast národních elektronických
zdrojů.
V rámci projektu NEDLIB [11] jsou vyvíjeny nástroje pro sběr, archivaci
a indexaci elektronických online dokumentů. Některé z těchto nástrojů jsou
k dispozici zdarma a jejich lokalizace a nasazení je v našich podmínkách
reálné. Nejvýznamnějším z této skupiny nástrojů je NEDLIB Harvester, nástroj
pro stahování a archivaci elektronických dokumentů.
Zpřístupnění archivovaných dokumentů
Ve švédském projektu Kulturarw3 [5] byly realizovány první pokusy o
zpřístupnění webového archivu s využitím standardních uživatelských přístupových
technologií (webového prohlížeče). Nástroj pro dokonalejší zpřístupnění
archivovaných dokumentů je v projektu NEDLIB sice také vyvíjen, ale už
nebude k dispozici zdarma. Tento nástroj by měl umožňovat prohlížení archivovaných
dokumentů nejen v rámci vzájemných odkazů, ale i vzhledem k časové ose.
V dlouhodobějším horizontu se zde otevírá pole pro uplatnění přístupů
z oblasti analýzy přirozeného jazyka (překračuje rámec stávajícího projektu).
Jak vlastní sběr a archivace, tak zejména zpřístupnění dokumentů
vyžaduje odpovídající národní legislativní rámec.
Metadata
Pro zkvalitnění automaticky vytvářených indexů je vhodné propagovat
mezi veřejností publikující v prostředí World Wide Web jednotné metadatové
standardy pro popis elektronických zdrojů, použitelné přímo samotnými autory.
Nejvýznamnějším z těchto standardů je Dublin Core (DC) [16], případně z
něj odvozené standardy. Za uplynulý rok bylo dosaženo jistého pokroku v
rozvoji kvalifikovaného DC a byly nastartovány významné iniciativy k širšímu
uznání standardu DC (ANSI/NISO standardizace).
Došlo také k vytvoření české verze standardu DC jako základu pro širší
národní využití. Pro podporu používání DC vzniklo několik zdarma online
dostupných nástrojů, po širší lokalizaci použitelných i u nás.
Jednoznačná globální trvalá identifikace
Pro usnadnění identifikace elektronických dokumentů byl vytvořen koncept
Uniform Resource Name (URN) [18] - jednoznačných identifikátorů dokumentu.
Tyto identifikátory jsou generovány a žadatelům přidělovány automaticky.
Jednou z aplikací URN mohou být registrační čísla národní bibliografie
(NBN), dále ISBN a ISSN.
Další možností je vytvořit identifikátor URN na základě kontrolního
součtu MD5 - tímto způsobem je možné snadno ověřit i to, zda byl dokument
po přidělení tohoto identifikátoru změněn.
V této oblasti lze také převzít zkušenosti a postupy z projektů Nordic
Metadata I a II [12] a projektu NEDLIB [11].
Výsledky řešení
Na Linux-serveru pořízeném pro testování vyvíjených, resp. lokalizovaných nástrojů (např. elektronický formulář pro jednoduchý zápis údajů Dublin Core s možností uložení do zdrojového dokumentu, nástroj pro automatické přidělování URN) a pro uložení vybraných elektronických zdrojů stažených z webu (webovský archiv) byla zřízena doména URL: http://webarchiv.nkp.cz, kde jsou prezentovány výsledky řešení projektu WebArchiv a další relevantní informace.
Výběr vydavatelů, resp. dokumentů pro testování
Na základě studia zahraničních projektů byla stanovena kritéria pro výběr typů dokumentů do vzorku, na němž je třeba testovat stanovené postupy při zpracování online dostupných elektronických dokumentů publikovaných v síti Internet. Hlavní kritéria výběru byla následující:
Jako typ dokumentů nejvhodnějších pro testování byly vybrány elektronické
časopisy. Jde o kategorii dokumentů poměrně stabilních. Časopisy mají navíc
tu výhodu, že u nich není v současné době problém s přidělováním ISSN použitelným
pro účely projektu jako identifikátor URN, takže je možné na nich ověřovat
připravené postupy a nástroje.
Další uvažovanou skupinou dokumentů pro testování jsou domovské stránky
vybraných informačních a podobných institucí. Předběžně byla s těmito institucemi
dohodnuta spolupráce při využití metadatového schématu Dublin Core.
Problematika výběru vzorku pro testování a souvisejících otázek již
byla blíže popsána v odstavci Oblast problematiky vztahů knihoven, vydavatelů
a legislativy.
Legislativa
Byla provedena důkladná analýza legislativního zabezpečení získávání elektronických online dostupných publikací a souvisejících otázek ve vybraných zemích. Platný zákon o povinném výtisku zahrnující i vzdáleně přístupné elektronické zdroje je zatím pouze v Dánsku, Norsku a po úpravách původního zákona i na Slovensku; připraven ke schválení je zákon v Austrálii, Finsku, Švédsku; v Holandsku funguje bez problémů spolupráce s vydavateli na základě dohod. Výsledky analýzy byly publikovány v časo-pise Ikaros, č. 10/2000 [20].
Dublin Core
Do češtiny byla přeložena nejnovější verze standardu Dublin Core Metadata
Element Set, Version 1.1 [14]. Národní česká verze DC byla zaregistrována
v rámci DCMI (Dublin Core Metadata Initiative) [17]. Pro iniciativu Dublin
Core byly vytvořeny české webovské stránky [15]. Byly zpracovány přehledové
analýzy z oblasti vývoje a využití standardu Dublin Core [21], [22].
Byla vytvořena beta-verze lokalizovaného DC-metadatového formuláře
převzatého od Helsinské univerzitní knihovny z projektu Nordic Metadata
(obr. 1). Tento nástroj podporuje kvalifikovaný DC podle nejnovější specifikace
a zároveň umožňuje propojení na nástroj pro automatické přidělování URN.
Podporuje jak syntaxi HTML, tak XML (RDF). Hardwarové nároky pro provoz
těchto nástrojů jsou minimální, protože jde o relativně jednoduché skripty
v programovacím jazyce Perl. Oba tyto nástroje budou k dispozici všem zájemcům
publikujícím především na českém Internetu.
Obr. 1: Lokalizovaný generátor záznamu metadat ve schématu Dublin Core vyvinutý v rámci projektu Nordic
Záznamy v metadatovém schématu Dublin Core vygenerované pomocí lokalizového
formuláře jsou pokusně zařazovány do zdrojových kódů článků elektronického
časopisu Ikaros (obr. 2-3).
Obr. 2: Vygenerovaný záznam metadat ve schématu Dublin Core ve formátu HTML
Obr 3: Vygenerovaný záznam ve chématu Dublin Core ve formátu XML (RDF)
Harvester
Je analyzován aktuální stav, možnosti a podmínky lokalizace nástroje
Harvester z projektu NEDLIB na Linux-serveru instalovaném z prostředků
projektu v Národní knihovně ČR.
Na vývoji tohoto nástroje se stále pracuje, nicméně již bylo s jeho
pomocí dosaženo v některých zemích pozoruhodných výsledků. Tento nástroj,
využívající databáze MySQL pro ukládání dat, byl původně napsaný v jazyce
Perl, ale na zakázku Helsinské univerzitní knihovny byl přepsán do jazyka
C, čímž došlo k jeho výraznému zrychlení a zároveň byla zlepšena i jeho
funkčnost.
Harvester má relativně vysoké nároky na hardwarové vybavení pro svůj
provoz. Vzhledem k jeho specifikům vyžaduje rychlou přípojku do sítě Internet,
dostatečnou velikost paměti a odpovídající kapacitu paměti na pevných discích
a případně i páskových jednotkách. Pro rutinní provoz je proto doporučen
některý z větších značkových unixových serverů (Sun, HP, IBM, Compaq) kombinovaný
s dostatečně velkým diskovým a páskovým polem. Pro akce menšího rozsahu
je ale možné použít i stanici s Linuxem, což činí tento nástroj dostupným
i pro náš projekt. Předpokladem je dostatečné množství paměti (nejlépe
alespoň 512 MB), výkonný procesor (např. AMD Athlon) a především velké
diskové pole (v našem případě 90 GB RAID 0+1). Pro uložení větších množství
dat počítáme s možností využití páskové robotické knihovny, která je v
majetku Národní knihovny ČR.
Přestože tento nástroj nebude nutné lokalizovat z hlediska uživatelského,
bude nutné o to větší úsilí věnovat jeho přizpůsobení českým podmínkám
na úrovni programové. Ani samotná instalace tohoto nástroje nebude jednoduchá
vzhledem k tomu, že na jeho finální verzi se stále ještě pracuje. Také
specifikace množiny dokumentů pro archivaci (specifikace “českého webu”)
bude relativně náročná.
Ověřovač URL
Bylo provedeno předběžné orientační zmapování vybraných volně dostupných
nástrojů či programů shareware určených pro kontrolu interních a externích
HTML odkazů. Ve všech případech jde o prostředky na bázi perl skriptů.
Pro serióznější analýzu by bylo třeba specifikovat předpokládaný způsob
nasazení a požadované funkce v kontextu celkového řešení projektu.
Další perspektivní možností je využití existujících volně dostupných
perlovských modulů pro vytvoření aplikace přesně podle potřeb projektu.
Směry dalšího řešení
- zpřístupňování národní článkové bibliografie a plných textů elektronických periodik
- integrace automatizovaných systémů pro systematické a věcné pořádání (Mezinárodní desetinné třídění, Předmětová hesla Národní knihovny a další)
- digitalizace klasických knihovních fondů
- programový projekt Ministerstva kultury ČR “Jednotná informační brána pro hybridní knihovny”.
Závěr
V rámci dosavadního řešení projektu WebArchiv byla analyzována řada
zahraničních i mezinárodních projektů zabývajících se problematikou získávání,
registrace, ochrany a zpřístupňování elektronických online dokumentů. Výzkum
ukázal, že se jedná o velmi komplexní problematiku, zahrnující oblast spolupráce
a propojení knihoven s vydavateli, oblast práva a oblast informačních technologií.
Navíc vyžaduje aplikaci mezinárodních standardů a kompatibilitu řešení
s jinými podobnými projekty.
Díky tomu, že lze využít výsledků jiných projektů (zahraničních a mezinárodních)
a že značná část nástrojů potřebných pro realizaci projektu je volně k
dispozici, je možné v relativně krátkém čase a za relativně nízkých finančních
nákladů připravit v rámci pilotního projektu podmínky pro jeho realizaci.
Na druhé straně je nutné počítat s tím, že jen samotná instalace, lokalizace
a vzájemná integrace není samozřejmou záležitostí a že na dosažení požadované
funkčnosti bude třeba intenzivně pracovat.
Řešení právních otázek, které nelze samozřejmě v této souvislosti opomenout,
je dlouhodobou záležitostí. Nejprve bude nutné zvážit všechny aspekty (provozní,
technické aj.), které se vážou k množině dokumentů podléhajících povinnosti
vydavatelů poskytovat/ohlašovat vydané publikace, a teprve následně bude
možné připravit podklady pro změnu zákona obsahujícího ustanovení o povinném
výtisku seriálových publikací (“tiskový zákon”), resp. výklad a směrnice
k zákonu týkajícímu se povinného výtisku neperiodických publikací a k autorskému
zákonu (zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích; zákon č. 46/2000
Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně
některých dalších zákonů - tiskový zákon; zákon č. 121/2000 Sb., o právu
autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých
zákonů - autorský zákon).
Poznámka:
Ke zpracování článku jsem použila podkladů externích spolupracovníků podílejících se na řešení projektu - RNDr. Miroslava Bartoška, CSc. (ÚVT MU Brno), Ing. Petra Žabičky (MZK Brno), Mgr. Ivy Celbové a Mgr. Filipa Vojtáška (oba Ikaros, o. s.) pro výroční zprávu k projektu za rok 2000 [24].
Použité informační zdroje
1. Cobra+ [online]. Boston Spa : British Library, 1997 [cit.
9. dubna 2001]. Dostupné na World Wide Web: <http://portico.bl.uk/gabriel/en/projects/cobra.html>.
2. Biblink [online]. Bath (Anglie) : UKOLN, last updated 12-Jul-2000
[cit. 9. dubna 2001]. Dostupné na World Wide Web: <http://hosted.ukoln.ac.uk/biblink/>.
3. EVA : the acquisition and archiving of electronic network
publications [online]. Helsinki (Finsko) : Helsinki University Library,
last updated 15-Dec-1997 [cit. 9. dubna 2001]. Dostupné na World Wide Web: <http://www.lib.helsinki.fi/eva/english.html/>.
4. INDOREG : Internet Document Registration : project report
[online]. Ballerup (Dánsko) : Dansk Bibliotheks Center, 16-Sep-1997 [cit.
9. dubna 2001]. Dostupné na World Wide Web: <http://www.purl.dk/rapport/html.uk>.
5. Kulturarw3 Heritage Project [online]. Stockholm (Švédsko)
: Royal Library, [1998] [cit. 9. dubna 2001]. Dostupné na World Wide Web:
<http://kulturarw.kb.se/html/projectdescription.html>.
6. Feijen, Martin. DNEP : fond holandské produkce elektronických
publikací. Národní knihovna, 6, 1995, č. 6, s. 206-210. ISSN 0862-7487.
7. National Library of Canada Electronic Collection [online].
Ottawa (Kanada) : NLC, revised 2001-02-26 [cit. 9. dubna 2001]. Dostupné
na World Wide Web: <http://collection.nlc-bnc.ca/e-coll-e/index-e.htm>.
8. OCLC. Preservation resources [online]. Dublin (Ohio, USA)
: OCLC, c1999, 21-Sep-2000 [cit. 9. dubna 2001]. Dostupné na World Wide
Web: <http://www.oclc.org/oclc/man/catproj/catcall.htm>.
9. OCLC. Internet Cataloging Project [online]. Dublin (Ohio,
USA) : OCLC, 1996 [cit. 9. dubna 2001]. Dostupné na World Wide Web: <http://www.oclc.org/oclc/man/catproj/catcall.htm>.
10. PANDORA [online]. Canberra (Austrálie) : NLA, last updated 10-Oct-2000
[cit. 9. dubna 2001]. Dostupné na World Wide Web: <http://www.nla.gov.au/pandora/>.
11. NEDLIB : Networked European Deposit Library [online]. Hague (Nizozemí)
: Koninklijke Bibliotheek, c1998, last updated 11-Mar-2001 [cit. 9. dubna
2001]. Dostupné na World Wide Web: <http://www.kb.nl/nedlib/>.
12. The Nordic Metadata projects [online]. Helsinki (Finsko) : Helsinki
University Library, 1996, last updated 21-Feb-2000 [cit. 9. dubna 2001].
Dostupné na World Wide Web: <http://www.lib.helsinki.fi/meta/>.
13. International declaration on the deposit of electronic publications
: conference of European National Librarians/Federation of European Publishers
(CENL/FEP). Dialog mit Bibliotheken, 2000, vol. 12, no. 3, s. 2-14. ISSN
0936-1138.
14. Dublin Core Czech : soubor metadatových prvků Dublin Core, verze
1.1 : referenční popis [online]. Brno : Masarykova univerzita, 12-06-2000
[cit. 9. dubna 2001]. Dostupné na World Wide Web: <http://www.ics.muni.cz/dublin_core/
DC-czech-1.1.html>.
15. Dublin Core Czech [online]. Brno : Masarykova univerzita, posl.
aktualizace 26-2-2000 [2001?] [cit. 9. dubna 2001]. Dostupné na World Wide Web: <http://
www.ics.muni.cz/dublin_core/>.
16. Dublin Core Metadata Initiative [online]. Dublin (Ohio, USA) :
DCMI, c2000 [cit. 9. dubna 2001]. Dostupné na World Wide Web: <http://purl.org/dc/>.
17. Dublin Core Metadata Initiative : Translations of DCMI Documents
[online]. Dublin (Ohio, USA) : DCMI, c2001 [cit. 9. dubna 2001]. Dostupné
na World Wide Web: <http://dublincore.org/resources/translations>.
18. Internet Engineering Task Force. Uniform Resource Names (urn) [online].
Preston (Virgin., USA); Leeds : IETF, last modified 30-Mar-2001 [cit. 9.
dubna 2001]. Dostupné na World Wide Web: <http://www.ietf.org/html.charters/urn-charter.html>.
19. CELBOVÁ, Ludmila. Elektronické zdroje publikované v síti Internet
jako součást české národní bibliografie. Ikaros [online]. 2000, č. 6 [cit.
9. dubna 2001]. Dostupné na World Wide Web: <http://ikaros.ff.cuni.cz/2000/c06/elzdroje.htm>.
20. CELBOVÁ, Ludmila. Povinný výtisk elektronických publikací, zejména
vzdálených elektronických zdrojů. Ikaros [online]. 2000, č. 10 [cit. 9.
dubna 2001]. Dostupné na World Wide Web: <http://ikaros.ff.cuni.cz/2000/c10/onlinePV.htm>.
21. ŽABIČKA, Petr. Dublin Core jako standard pro popis elektronických
síťových zdrojů. In Česko-slovenská konference RUFIS 2000, Brno 5.-6. 9.
2000 [online]. Brno : Vysoké učení technické : Masarykova univerzita, 2000
[cit. 9. dubna 2001]. Dostupné na World Wide Web: <http://www.vutbr.cz/konference/rufis2000/sbornik/25-zabicka.pdf>;
<http://www.mzk.cz/DC/rufis2000.html>.
22. ŽABIČKA, Petr. Dublin Core - metadata pro popis elektronických
dokumentů. Předneseno na konferenci DATASEM 2000, konané 21. až 24. října
2000 v Brně. Dostupné na World Wide Web: <http://web-archiv.nkp.cz/datasem2000.pdf>.
23. Zpráva ze služební cesty do Finska. Praha : Národní knihovna ČR,
2000. 2 s. Dostupné též na World Wide Web: <http://webarchiv.nkp.cz/finsko.pdf>.
Registrace, ochrana a zpřístupnění domácích elektronických zdrojů v
síti Internet : souhrnná zpráva za rok 2000 [online]. Praha : Národní knihovna
ČR, 2000 [cit. 9. dubna 2001]. Dostupné na World Wide Web: <http://webarchiv.nkp.cz/dokumenty.html>.