obrázek - zpět na obsah čísla

 

Rok 2003, roč. 14, č. 2, s. 136-137

Akviziční seminář po třinácté

 

13. akviziční seminář pořádaný z pověření Sdružení knihoven ČR tradičně Středočeskou vědeckou knihovnou v Kladně a Severočeskou vědeckou knihovnou v Ústí nad Labem se uskutečnil v červnu v Kladně.

Letošní téma „akvizice regionálních dokumentů“ přivedlo do Kladna především zájemce z veřejných knihoven (Národní, krajských, městských), méně bylo účastníků z odborných knihoven. Malá účast zástupců muzejních knihoven, v nichž je regionálním dokumentům tradičně věnována prvořadá pozornost, byla bezesporu způsobena skutečností, že pozvánka byla zveřejněna pouze v elektronických konferencích KNIHOVNA a REGION. Muzea neměla možnost se o konání semináře dozvědět. Je to zkušenost pro příští léta.

Stěžejní referáty o akvizici regionálních dokumentů v krajských knihovnách kromě výkladu základních pojmů region, definice regionální literatury a hledisko jejího vztahu k regionu (obsahové, územní, autorské, typologické) byly pojaty zcela odlišně a přinesly skutečně plastický pohled na tuto problematiku.

Úvodní příspěvek Akvizice regionálních dokumentů z hlediska legislativy a typů dokumentů (Jiřina Bínová- Kádnerová, Středočeská vědecká knihovna v Kladně) uváděl přehled právních dokumentů vztahujících se k povinnosti odevzdávat povinné výtisky knihovnám včetně stanoviska Ministerstva kultury ČR k některým ustanovením zákona č. 37/1995 Sb., týkajícím se výkladu povinnosti odevzdávání některých typů dokumentů (věstníky, audiální, audiovizuální dokumenty apod.). Část příspěvku upozornila, jak je problematika doplňování, zpracovávání a uchovávání re-gionálních dokumentů řešena ve statutech nebo zřizovacích listinách knihoven různých typů. Závěrečná část upozorňovala na typy regionálních dokumentů vřazovaných do regionálních fondů, zejména na méně časté a obvyklé, ať již se jednalo o tradiční tištěné dokumenty (letáky, katalogy výstav, jízdní řády, telefonní seznamy, firemní literaturu) nebo o dokumenty audiální, audiovizuální i elektronické.

Příspěvek Doplňování regionálních dokumentů a jeho hodnocení formou „konspektu“ ve Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje (Anna Andrlová) upozornil jako jediný na úskalí, která přinášejí změny ve vývoji státoprávního uspořádání regionů. Území, ze kterého plzeňská knihovna regionální dokumenty shromažďuje, se nemění a je přesně definováno v interní směrnici. Regionální fond je jedním z mimořádně cenných částí knihovního fondu, je vypracována strategie jeho budování včetně cíle a příslušných vazeb na informační zdroje. Interní směrnice definují způsoby získávání regionálních dokumentů, typy shromažďovaných dokumentů, počty exemplářů.

Příspěvek Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové Praxe krajských knihoven při doplňování regionálních dokumentů (Olga Pitašová) reagoval na některé informace předchozího referátu upozorněním na praxi hradecké knihovny. Osobitá část příspěvku byla věnována vydavatelům regionu, jejich rozčlenění do skupin (velcí, malí, další, příležitostní nakladatelé) a jejich ochotě či spíše znalosti povinnosti odevzdávat regionální dokumenty, informacím o praxi při urgenci povinných výtisků a úvaze oslovit městské úřady Královéhradeckého kraje jako potenciální vydavatele.

Druhý přípěvek připravený SVK v Kladně REDO - souborná databáze regionálních dokumentů Středočeského kraje (Eva Wróblewská) upozorňoval na tuto a další databáze jako možný akviziční zdroj.

Podobným pohledem byl veden příspěvek Využití databází na internetu k zjišťování údajů o regionálních dokumentech (Aleš Brožek, Severočeská vědecká knihovna Ústí nad Labem) přinášející důkladný výčet vy-užitelných zdrojů. Adresář nakladatelů ČR NAK (zpracovatel agentura ISBN v Národní knihovně ČR) označil přednášející jako nejlepší, ostatní považoval za méně významné, některé dokonce za chybové.

Zkušenosti Městské knihovny v Praze se získáváním regionální literatury (Zdeňka Prahová) jsou tradiční. Vzhledem k velkému počtu vydavatelů se sídlem v Praze je rozhodující obsahové hledisko bez ohledu na místo vydání. Fond pragensií je budován systematicky od roku 1962, ukládán a zpřístupněn je ve Studovně pragensií, některé dokumenty jsou samozřejmě ve fondech knihoven a poboček v městských částech. Povodeň v roce 2002 zničila část pragensií v pobočce Holešovice, kde byla umístěna studovna. Fondy jsou zmrazeny a čekají na obnovu.

Pohled menší městské knihovny Zkušenosti s akvizicí regionálních dokumentů v městské knihovně (Naďa Čížková, Knihovna Jana Drdy v Příbrami) byl ukázkou možné netradiční spolupráce veřejné knihovny a státního okresního archivu.

Společný příspěvek dvou velkých muzejních knihoven Jihočeského muzea v Českých Budějovicích a Regionálního muzea v Teplicích Zkušenosti s akvizicí regionálních dokumentů v muzejních knihovnách (Helena Kopáčová, Jana Michlová) seznámil s praxí v této oblasti v těchto typech institucí.

Pohled „z druhého břehu“ přinesl příspěvek Jana Padevěta, vedoucího knihkupectví Academia (Praha, Václavské náměstí), které je proslulé v knihovnách svým rozsáhlým oddílem regionálních dokumentů z Čech, Moravy a Slezska. Přednášející odhalil, jak tento fond získává. Esejisticky pojaté Úskalí a radosti regionální literatury odlehčilo odbornou tematiku a jako jediné získalo zasloužený potlesk.

Akce se nezúčastnily - jako v jiných letech - distribuční firmy s výjimkou jediné, kterou byla OPA Praha. Bylo by zajímavé, jak by reagovaly na možné dotazy knihoven při pomoci hledání ne vždy snadně získatelných regionálních dokumentů a především informací o nich.

Z příspěvků bylo naprosto jasné, že získávání regionálních dokumentů se veřejné knihovny věnují stále důsledněji a důrazněji a že jsou pro svoji jedinečnost považovány doslova za „rodinné stříbro“. Pozornost věnovaná jejich sběru, především však - nikdy nekončícímu - úsilí získat informace o titulech vydaných neznámými a příležitostnými vydavateli, je téma pro společná jednání knihoven, muzeí a archivů v jednotlivých regionech.

Zájem o problematiku prokázali účastníci semináře také tím, že kromě několika účastníků ze vzdálených knihoven zůstali všichni do konce jednání. Pořadatelé závěrem oznámili záměr pořádat akviziční semináře v budoucí nové Studijní a vědecké knihovně v Hradci Králové a event. na přechodné období je přesunout do Liberce jako součást knižního veletrhu dětské knihy.

Akvizitéři se sejdou při 14. akvizičním semináři v roce 2003.

Jiřina Bínová-Kádnerová
SVK Kladno

obrázek-zpět na obsah