Rok 2002, č. 3, s. 205-214
Novinky zahraniční knihovnické literatury
45. ANGHELESCU, Hermina G.B.
The National Library of
Romania’s Precursors : Early Beginnings through the Communist Period [Předchůdci Rumunské národní knihovny : od
raných počátků včetně komunistické epochy] / Anghelescu, H.G.B.
In: Alexandria. - [London]. - 0955-7490. - 13, č. 3 (2001), s. 165-191. Lit.
O historii a vývoji Rumunské národní knihovny se dodnes vedou mezi rumunskými odborníky spory.
Jedni za jejího předchůdce považují jednu z nejstarších knihoven v současné provincii Valašsko (dnešní Rumunsko je
tvořeno třemi provinciemi: Valašsko, Moldavsko a Transylvánie), a sice Univerzitní knihovnu svatého Sávy, která měla
již od roku 1832 právo povinného výtisku. Druhá teorie jej vidí v Ústřední státní knihovně Lidové republiky Rumunsko,
vybudované v roce 1955, která byla v roce 1990 přejmenována na Národní knihovnu Rumunska. V roce 1951 vznikly také
Knižní komora a Státní knižní sbírka. Knižní komora průběžně vytvářela depozitní fond národní bibliografie na základě
povinného výtisku, zatímco Státní knižní sbírka byla vytvořena z fondů znárodňovaných starých knihoven, které
redistribuovala do několika málo knihoven a výzkumných institucí. V roce 1970 bylo 148 000 svazků z této sbírky
začleněno do fondu Ústřední státní knihovny.
46. ANISIMOV, S. A. - TICHOMIROV, M. M.
Nekotoryje
informacionnyje i pravovyje aspekty regulirovanija otnošenij v virtual´nych sredach [Některé informační a právní
aspekty reglementace vztahů ve virtuálních prostředích] / S. A. Anisimov, M. M. Tichomirov
In:
Nauč. Techn. Inform. Ser. 1. - [Moskva]. - 0549-0019. - č. 10 (2001), s. 27-30.
Problémy právní
úpravy informačních vztahů ve virtuálních prostředích informačních systémů (virtuální prostředí jako nehmotný nosič
obsahu informace), informační právo. - Zvláštní zájem právníků o virtuální prostředí se objevuje v souvislosti s
globálním fenoménem internetu, autor však upozorňuje, že internet není jedinou sítí, jíž je třeba se zabývat - i v
jiných informačních systémech vznikají obdobné právní problémy. Z tohoto důvodu by neměly být vytvářeny speciální
zákony pro síť internetu, ale mělo by se zdokonalovat stávající zákonodárství na základě zkušeností s využíváním
nových informačních prostředků a technologií. Autor dokazuje, že řadu problémů spojených s hmotnými nosiči informace
již upravují stávající zákony, technické normy a standardy (s tím, jak informační vztahy vznikají prakticky ve všech
oblastech činnosti člověka, z toho důvodu se i samotné informace rozlišují na technické, vědecké, právní, ekonomické,
finanční, statistické, obchodní atd.). Na druhé straně se v různých oblastech činnosti objevují podobné informační a
právní problémy, dublují se postupy jejich řešení a často dochází k právním kolizím. Řešení podobných problémů v
praxi začíná řešením dílčích otázek, teprve potom nastupuje období zobecňování, unifikace a standardizace. Autor je
toho názoru, že čas pro zobecňování již v informační oblasti nastal, a proto se stává aktuálním (a účelným) spojení
otázek právní reglementace všech informačních vztahů v rámci jednoho - informačního - odvětví práva jako komplexní
oblasti práva. Je však nutno postupovat systémově a nahlížet na informační právo v souvislosti s celým právním
systémem (v tomto případě Ruské federace), při respektování mezinárodního práva. Doposud byly vztahy ve virtuálních
prostředích informačních systémů upravovány zákony a podzákonnými akty, které nedostatečně respektovaly podstatu
informačních vztahů a základní informační principy; kvůli řadě nekvalitních zákonů se pak v systému právní ochrany
objevuje řada struktur, které nemají obecnou právní kvalifikaci, zákony se nahrazují rezortními předpisy, technickými
instrukcemi atd. Jeden informační kodex by pomohl zavést pořádek do reglementace informačních vztahů vznikajících v
souvislosti s vytvářením, manipulací, vlastněním a využitím informací všech úrovní od prvotních (monitoringových)
informací po analytické a prezentační, a to ve virtuálních prostředích různých typů.
47. BOGDANOVSKAJA, I. Ju.
Internet : global´noje regulirovanije i nacional´nyje jurisdikcii [Internet : globální regulace a národní jurisdikce]
/ I. Ju. Bogdanovskaja
In: Nauč. Techn. Inform. Ser. 1. - [Moskva]. -
0548-0019. - č. 10 (2001), s. 1-3.
Problémy právní
reglementace internetu v souvislosti se vztahem mezinárodního a národního práva, a také otázky
řešení kolizí právních norem v oblasti internetu. - Internet je jedním z projevů globalizace. Během relativně krátké
doby, po kterou internet nabýval charakteru globální sítě, se zásadně měnily názory na jeho právní reglementaci.
Jeden směr právního uvažování vychází z toho, že internet je zvláštní časoprostorovou sférou (kyberprostor), která
vyžaduje netradiční právní úpravu, protože překračuje národní rámec (národní jurisdikce není schopna ho řídit) a je
to samoregulující se systém (názor, že normy pro internet mají tvořit sami uživatelé a poskytovatelé připojení). Toto
chápání se objevuje v polovině 90. let 20. století především v USA a dnes již ustupuje do pozadí. Tomuto chápání je
blízký směr, který tvrdí, že internet vede k posílení mezinárodního práva (je to názor, že internet působí proti
základnímu příznaku práva, čímž je účinnost na území státu, a tím kategoricky vylučuje možnost reglementace internetu
v rámci národních jurisdikcí). Další skupina právníků se zase domnívá, že internet zůstane tradičně v rámci národních
jurisdikcí. Praxe je taková, že účastníci - uživatelé internetu mají zájem na zpracování jednotných mezinárodních
standardů, které by především při komerčních operacích snížily riziko ztrát a jasněji vymezily odpovědnost účastníků
těchto operací. Různost národních právních systémů k tomu nepřispívá. Na druhé straně právníci připomínají i opačný
jev: znepokojení státních orgánů v případě, že přijímané zákony nejsou vždy aplikovatelné ve sféře internetu
(především se to týká ochrany národního jazyka, kultury, náboženství); samy státní orgány pak mají zájem na vytvoření
jednotných mezinárodněprávních přístupů, které by mj. vyřešily problém exteritoriálního působení internetu a
zvláštnosti kolizních norem. Tento proces se však teprve rozvíjí - je uveden příklad aktivit Evropské unie a OSN
(komise pro mezinárodní obchodní právo UNCITRAL) ve směru vytváření koncepce regulace elektronického obchodu (včetně
elektronického podpisu). Dochází k přehodnocování přístupů k právní reglementaci internetu. Proces formování
internetu jako globálního systému proběhl rychleji než vznik koncepce právní reglementace. V praxi se pak tato
koncepce vytváří tradiční cestou: od národního práva (“vtahování” internetu do národní jurisdikce) k mezinárodnímu a
pak zpět - k revizi národních modelů. Zatím nelze hovořit o tom, že by internet přispěl k výraznému posílení pozic
mezinárodního práva. Na druhou stranu ukázal různost jednotlivých národních právních kultur, a i proto je proces
tvorby projektů, které by měly širší platnost, tak obtížný a zdlouhavý.
48. DORNER, Daniel G.
The essential
services policy network : Organizational influence in Canada´s information highway policy development process
[Politika určení základních informačních a komunikačních služeb v síti : organizační vlivy ve vývoji politiky
kanadské informační dálnice] / Daniel G. Dorner
In: The Libr. Quarterly. - [Chicago]. - 0024-2519.
- 72, č. 1 (2002), s. 27-84. Lit. 89.
Popisovaný
výzkum je doktorskou dizertací obhájenou na University of Western Ontario (Faculty of
Information and Media Studies). Získal cenu Americké společnosti pro informační vědu a technologii (ASIST) za rok
2000. - Kanadská vláda podnikla v 90. letech kroky k vybudování informační dálnice, a to tím, že zavedla konkurenční
prostředí v rozhlase a telekomunikacích. Předložená studie zkoumá organizační vlivy v “politické síti”, které
působily při vymezování základních služeb, jež by měla kanadská informační dálnice poskytovat. Data pro výzkum byla
získána v letech 1995-1996 ze 47 rozhovorů, politických dokumentů a komparativních strukturálních charakteristik z 21
organizací včetně tří organizací s vazbou na knihovny. Při výzkumu bylo použito smíšené metodologie, kombinující
kvalitativní a kvantitativní metody výzkumu. Kvantitativní analýza identifikovala šest klíčových hráčů podle
subjektivních dojmů dotazovaných a sedm klíčových organizací podle síťových interakcí. Kvalitativní obsahovou
analýzou se zjistilo, že problém základních služeb má dva hlavní aspekty: zajištění všeobecného přístupu k
telekomunikačním sítím a určení kritérií pro definování základních informačních a komunikačních služeb. Nejlepším
ukazatelem vlivu bylo vysoké uznání komunikačních interakcí organizace jinými. Tři organizace s vazbou na knihovny
nebyly shledány jako příliš vlivné. Bylo zjištěno, že komunikace - formální i neformální - a akceptace této
komunikace jsou podstatnými složkami vlivné veřejné politiky. Aby byly organizace efektivní, zvláště při svých
omezených zdrojích, musí spolupracovat s dalšími a zdroje použít tak, aby dosáhly maximální návratnosti. Politický
proces směřující k určení základních telekomunikačních služeb patrně neskončí v blízké budoucnosti, naopak pokračuje
a šíří se do dalších zemí. Organizace s vazbami na knihovny by se měly snažit získat větší vliv v politickém procesu
usilujícím o rozvoj informační dálnice.
49. ESTERHUYSEN, Anriette
Global Cooperation and Global
Dialogue in Development Research and Information [Celosvětová spolupráce a dialog ve výzkumu a informačním zajištění
procesů rozvoje] / Anriette Esterhuysen
In: Information Development. - [London]. - 0266-6669. - 17,
č. 1 (2001), s. 42-45.
Autorka článku (výkonná ředitelka Společnosti pro progresivní komunikaci,
Jižní Afrika - http://www.apc.org) se
krátce, leč velmi kriticky zamýšlí nad otázkou vývoje výzkumu v kontextu celosvětových vztahů “Sever” vs. “Jih”.
Hovoří o čtyřech klíčových faktorech, které vedou v oblasti výzkumu k dominanci “Severu”. Prvním faktorem je výzkumný
program vytvářený expertními agenturami, akademickými institucemi a vědci převážně ze “Severu”. Druhým faktorem jsou
vzory pro výzkum vznikající na “Severu” a zákonitě ovlivňující “Jih”. Třetím faktorem jsou samotní badatelé. Před
rozvojem informačních a komunikačních technologií vědci ze “Severu” osobně shromažďovali informace na “Jihu”. Dnes
pouze krátce navštíví své vzdálené kolegy, provedou “klíčová jednání” a následuje výzkum “od stolu” pomocí WWW a
e-mailu. Tyto prostředky jsou pro “jižní” kolegy často nepřístupné. Čtvrtým faktorem jsou výsledky výzkumu. Způsob,
jakým se s nimi dále pracuje, značně diskriminuje “Jih”. Internet zrychluje komunikaci informací a má proto schopnost
umožnit dialog mezi “Severem” a “Jihem”. Internetově založené mezinárodní odborné portály jsou obecně vnímány jako
řešení pro rozšiřování informací z oblasti výzkumu a vývoje, ale tyto podněty samy o sobě nemohou vést ke
smysluplnému dialogu mezi “Severem” a “Jihem”. Autorka uvádí příklady, které vedou k nerovné hře. K článku je
připojen komentář Daniela Baudina, výkonného ředitele společnosti IBISCUS (nezisková nevládní organizace zabývající
se informačními službami a podporou mezinárodní spolupráce v zájmu hospodářského a společenského rozvoje “Jihu”:
dokumentací, tvorbou bibliografických databází, vzděláváním, technickou asistencí, expertizami, vydáváním publikací -
pozn. red.; http://www.ibiscus.fr , viz též http://www.anais.org/QUIESTQUI/IBISCUS.HTML).
50. CHAUDHRY, Abdus Sattar - MENG, Choo
Understanding of library jargon in the information seeking process [Pochopení knihovnického žargonu v procesu
požadování informací] / Abdus Sattar Chaudhry, Meng Choo
In: J. Inform.Sci. -
[London]. - 0165-5515. - 27, č. 5 (2001), s. 343-349. Lit. 15.
Autoři se zabývají efektivitou
rozhovoru mezi knihovníkem a uživatelem při vyjasňování referenčního dotazu. Zvažují a příklady z literatury
dokladují jeho význam a úspěšnost. Rozlišují rozhovory vedené ústně (z očí do očí i telefonicky) a e-mailem. Každý
typ dává jiné možnosti - komunikace elektronickou poštou např. nemá k dispozici gesta, mimiku, okamžité reakce a
upřesňování. Výzkumy dokazují značné procento selhání a chyb při plnění požadavku. Kamenem úrazu může být i užívání
knihovnického žargonu, kterému uživatel nerozumí. K tomu uskutečnili pracovníci knihoven v Singapuru průzkum
porozumění knihovnickému žargonu. Uživatelé vybírali v dotazníku, který obsahoval 20 termínů, jednu správnou definici
ze čtyř možných. Termíny byly vybrány z e-mailové korespondence mezi uživateli a knihovníky. Výsledky (v angličtině)
jsou prezentovány v tabulkách v textu. Asi 70 % uživatelů bylo schopno (odhadem nebo znalostí termínu) úspěšně
zodpovědět 70 % dotazů. Relativně dobrý výsledek však neznamená konec starostí s vyjadřováním - jde např. o nové
uživatele. Doporučuje se dát čtenářům k dispozici slovníček vybraných odborných termínů s přístupným vysvětlením
pojmů. Autoři uvádějí příklady takových slovníčků, které knihovny začaly vystavovat na svých webovských stránkách v
samostatných rubrikách nazvaných “Library Lingo” - “Knihovnická hantýrka”; nejde však zdaleka jen o termíny z
odborného žargonu (např. http://www.cmins.com/library/glossary.asp,
http://web.uflib.ufl.edu/msl/toolbox/stackmaint/lingo.html atd. - pozn. red.).
51. JAMES, Jeffrey
Bridging the digital divide with low-cost
information technologies [Jak překlenout informační rozdělení pomocí levnějších informačních technologií] / Jeffrey
James
In: J. Inform. Sci. - [London]. - 0165-5515. - 27, č. 4 (2001), s. 211-217. Lit. 27.
Využití levnějších technologií jako jedna z cest, jak odstranit či zmírnit dělení světa na bohaté a
chudé země. Z přiložených tabulek vyplývá, že jsou míněny rozvojové země třetího světa a v Evropě Albánie, případně
Turecko. Horší je situace na venkově než v městských oblastech. V zavádění nových technologií je obsažena řada
možností, jak pomoci rozvoji chudých zemí. O této otázce se často diskutuje, např. na schůzce představitelů G8 v
Tokiu bylo zdůrazněno, že svět má historickou příležitost i povinnost pomoci chudým, aby těžili z výhod informačních
a komunikačních technologií. Z možných cest (institucionální reformy, pomoc menším firmám apod.) se autor článku
zabývá jedinou - využitím levnější technologie. Problém člení na tři kategorie, které spolu úzce souvisí. V
jednotlivých oddílech přináší náměty, jak pořídit levněji telekomunikační technologie, počítače (hardware i software)
a komunikační technologie. Ilustruje je konkrétními příklady z některých zemí.
52. JAMES, Jeffrey
A Web-based registry of low-cost
information technologies for developing countries [Webovské seznamy levnějších informačních
technologií pro rozvojové země] / [Jeffrey James
In: J. Inform.Sci. - [London]. - 0165-5515. - 27,
č. 4 (2001), s. 219-225.
Autor navazuje na článek, v němž zdůrazňuje význam levnějších technologií
pro rozvojové země. Při jejich získávání by pomohlo, kdyby byl na webu zveřejněn jejich centrální seznam. Autor ve
svém příspěvku vysvětluje, proč takový seznam neexistuje. Příčiny vidí v roztříštěnosti informací (a technologií
samých, různých úhlů pohledů atd.), které nejsou navíc systematicky shromažďovány. Další problém je i ve vlastnostech
internetových vyhledávačů. Připojená tabulka informuje o některých existujících zdrojích. V závěru navrhuje strategii
k dosažení žádoucího stavu, tj. vytvoření vyhrazené webovské stránky.
53. KATUŠČÁK, Dušan
Prechod na zákon o
verejnej službe a systemizácia miest v SNK : základné knihovnícke profesie a činnosti [Přechod na zákon o veřejné
službě a systemizace míst ve Slovenské národní knihovně : základní knihovnické profese a činnosti] / Dušan Katuščák
In: IT Lib. Informačné technológie a knižnice. - [Bratislava]. - 1335-793X. - 6, č. 2 (2002), s.
12-13.
Ředitel Slovenské národní knihovny (SNK) v Martině předkládá knihovnické veřejnosti k
diskusi návrh, kterým by se specifikovala klasifikace profesí (popisy prací) v knihovnách v souvislosti s aplikací
zákona č. 313/2001 o veřejné službě (viz též záznam č. 68 v této rubrice). Autor v článku zdůvodňuje potřebu
vypracování takové specifikace: zaměstnavatel musí zpracovat nové popisy prací, pracovní a platové zařazení v souladu
se zákonem, je tedy potřebné přesné pojmenování knihovnických profesí a činností. V rámci Slovenské republiky je
nutno postupovat srovnatelným způsobem a podle společně dohodnutých a objektivizovaných principů. Stanovení jasných
pravidel ulehčí a zpřehlední pracovněprávní vztahy a řídicí praxi, na druhé straně zaměstnanci budou mít jasnou
představu o tom, co se od nich očekává po pracovní i vědomostní stránce. Autor rekapituluje předpisy, nařízení a
doporučení, z nichž vychází navrhovaná specifikace popisu prací, vědomostí a dovedností zaměstnanců, definuje cíle
předložené specifikace (včetně potřeby taxativního vyjmenování všech základních činností, které vykonávají pracovníci
v knihovnách, ale i určení kvalifikačních předpokladů, návrhu výkonových norem atd.) a stručně charakterizuje
základní dvě skupiny, do nichž navrhuje dělit zaměstnance knihoven: 1) knihovníci, 2) specialisté (s podskupinami
knihovní specialisté, knihovní asistenti a knihovní úředníci a referenti). Zmiňuje se o zamýšlených postupech v SNK.
Tento a další texty jsou přístupné na webovských stránkách SNK (http://www.snk.sk
, rubrika Oznamy a správy - Návrh na verejnú diskusiu; pozn. red.) - jsou určeny k veřejné diskusi a během
roku 2002 o nich má jednat slovenská Ústřední knihovnická rada.
54. KING, Edmund M.B.
National Provision
of Newspapers : A Brief Survey [Zajišťování novin na celostátní úrovni : stručný přehled] / Edmund M. B. King
In: Alexandria. - [London]. - 0955-7490. -
13, č. 2 (2001), s. 103-111. Lit., příl.
Problematika uchovávání a zpřístupňování novin v
knihovnách se zvláštním zřetelem na zkušenosti Britské knihovny. Překážkou je špatná kvalita papíru (tisk není určen
k dlouhodobému uchovávání), velké formáty, ale i mohutnost produkce novin. Britská knihovna z původních postupně
vznikajících depozitářů vytvořila Newspaper Lib-rary (NLBL) a rozvinula program mikrofilmování, který nahradil vazbu
(především u regionálních tiskovin). V osmdesátých letech byl připraven projekt Newsplan. Výsledkem mapování
novinových fondů byly zprávy s doporučením pro regiony a projekt mikrofilmování fondů financovaný též z výnosu
loterie. Zahájení prací bylo naplánováno na podzim roku 2001. V Británii existují i další rozsáhlé novinové fondy v
národních knihovnách Severního Irska, Walesu a Skotska, ve veřejných knihovnách nebo archivech. S výraznějším
rozvojem internetu roste význam digitalizace. Britská knihovna přistoupila také k této formě uchovávání a
zpřístupnění novinového fondu, v dohodě s vydavateli a se zachováním autorských práv. Autor dále podává přehled praxe
uchovávání a zpřístupňování novin v národních knihovnách Austrálie (http://www.nla.gov.au/collect/newscoll.html),
Brazílie, Kanady (http://www.nlc-bnc.ca/services.enews.htm,
http://www.nlc-bnc.ca/pubs/irm/cmp), Číny, Francie, Ruska, Španělska (http://www.bne.es/inglesa52.htm)
a USA (http://lcweb.loc.gov/rr/news/about.html). Výsledky průzkumu v rámci kulatého
stolu IFLA publikované v Directory of Newspaper Collections v roce 2000
(http://www.ifla.org/VII/rt13/directory.html) ukazují přístup ke katalogizaci novin v
jednotlivých zemích, tj. především zda existuje samostatná katalogizace nebo zda jsou vedeny v generálním katalogu.
Existuje dostatek příkladů spolupráce uvnitř zemí (např. Německo - viz
http://www.dbilink.de/en/dbilink.htm, USA - viz US Newspaper Program,
http://www.neh.gov.preservation.usnp.html) i mezi nimi (uveden příklad mezinárodní organizace ICON - International Coalition on Newspapers - viz
http://www.crl.uchicago.edu/info/icon/proicon.htm). V posledních deseti letech se objevují webovské stránky nabízející speciálně přístup k novinám (například
http://www.actualidad.com), roste také
tendence zveřejňovat na internetu i starší novinové texty.
55. LESTER, Ray
The Convergence of Museums and Libraries?
[Propojování muzeí a knihoven?] / Ray Lester
In: Alexandria. - [London]. -
0955-7490. - 13, č.3 (2001), s. 183-191. Lit.
V posledních deseti letech se objevují snahy o určité
propojení institucí knihovního a muzejního typu, a to zejména s využitím rozvinutých informačních technologií.
Existují i snahy o sblížení knihoven s jinými typy institucí, jako jsou archivy a galerie. Často je kladena otázka,
jakou roli budou tyto instituce plnit ve věku globalizace. Tyto problémy je nutno řešit především v oblastech, které
se zatím zdají být při tomto propojování spíše bariérami. Jde zejména o oblast informačních technologiií a s ní
spojené propojování sbírek v rámci globálních sítí. V této souvislosti se řeší otázky vlastního obsahu sbírek,
problémy přístupnosti, zabezpečení apod. Řeší se obsah digitálních sbírek, jímž jsou vlastní digitální objekty
(unikátní, nahraditelné, duplicitní), a obsah sbírek digitalizovaných. V tomto směru vznikají například snahy o
vytváření a rozvoj celosvětových digitalizačních programů apod. Sbližování či propojování zmíněných institucí brání
již samotná povaha uchovávaných objektů či zdrojů. Každý fyzický objekt uchovávaný v muzeu je jedinečný, naproti tomu
řada knihoven uchovává identické kopie jednoho dokumentu. Důležitým faktorem je také podpora výstavby informační
infrastruktury, a to zejména vytvářením řídicích kontrolních systémů (např. RDN - Resources Discovery Network -
kooperační sdružení vzdělávacích a vědeckých organizací včetně British Library a Natural History Museum,
http://www.rdn.ac.uk) a snahou o udržení
spolupráce mezi různými propojenými informačními systémy. V rámci přídavných aktivit jsou vytvářeny klasifikace,
indexační schémata, soubory autorit apod. Vzhledem k odlišnému charakteru a specifičnosti jednotlivých muzejních a
knihovních sbírek je však nelze zcela sjednotit. Dále se řeší otázky konkurence těchto institucí, poplatky za
zpřístupňování produktů apod. Konvenční muzea v dlouhodobé perspektivě zřejmě přetrvají, neboť všechny jejich sbírky
nelze digitalizovat. Naproti tomu velká většina knihovních sbírek digitalizována bude a sbírky původních tištěných
verzí budou sloužit jako “muzea”. Do budoucna se nejvíce uplatní trojí profesní orientace: na počítačovou vědu (řeší
otázky propojování), informační vědu (otázky digitálního obsahu) a muzejnictví (otázky fyzických objektů). Závěrem
lze říci, že v podstatě nejde o to v současnosti fungující knihovny a muzea propojovat, ale především o to, aby
jejich současná podoba byla překonána.
56. LINE, Maurice B.
Changing Perspectives on National
Libraries : a Personal View [Změny perspektiv národních knihoven : osobní stanovisko] / Maurice B. Line
In: Alexandria. - [London]. - 0955-7490. - 13, č.1 (2001), s. 4
3-49. Lit.
Maurice B. Line působí v národních knihovnách už od roku
1970. V letech 1974-1988 byl ředitelem Britské knihovny. Kromě toho je také zakladatelem a vydavatelem časopisu
Alexandria. Článek vychází z autorova příspěvku na sympoziu o národních knihovnách organizovaném Kongresovou
knihovnou ve Washingtonu v říjnu 2000, v němž se vyjadřuje k problémům národních knihoven. Zdůrazňuje, že se knihovny
od začátku jeho působení v nich změnily, stejně jako on sám. Před 30 lety byly národní knihovny izolovány a vedly
svůj vlastní vnitřní život. Tento stav změnila elektronická revoluce. Využití počítačů a informačních technologií
dovoluje knihovnám poskytovat mnohem kvalitnější služby, počínaje bibliografickými. Dalšími výhodami informačních
technologií, hlavně digitalizace, je zpřístupnění sbírek knihoven širšímu okruhu lidí. Autor se zabývá dvěma hlavními
otázkami. Na první, k čemu jsou národní knihovny určeny, odpovídá, že především shromažďují na jednom místě skutečnou
národní sbírku, tedy i to, co ostatní knihovny nemohou nebo nechtějí sbírat. Dále má knihovna svým rozsahem služeb
umožňovat, aby byla co nejplněji a nejefektivněji využívána. To souvisí s autorovou druhou otázkou, jak by mohly
národní knihovny poskytovat kvalitnější služby. Poprvé v historii se může uvažovat o vytvoření globální virtuální
knihovny, v níž by hlavními komponentami byly národní knihovny. Budoucnost národních knihoven není ohrožena, protože
budou nadále podporovány státem. Národní knihovny jsou projevem kultury národa, obdobně ja
ko národní muzea a galerie.
57. LOVE-RODGERS,
Christine
Opening the book : developing e-book resources at the Open
University Library [Otevírání knihy : rozvoj knižních elektronických zdrojů na Open University Library] / Christine
Love-Rodgers
In: Vine. -
[London]. - 0305-5728. - č.125 (2001), s. 12-17.
Elektronickou knihou není v současnosti již
myšlena jen naskenovaná verze tištěné knihy, ale kniha, která v digitální podobě již vznikla. Open
Libr@ry , elektronická knihovna budovaná na Open University (OU) v
Milton Keynes ve Velké Británii (http://oulib1.open.ac.uk), se snaží těmito prostředky
uspokojovat zejména potřeby svých externích posluchačů. Zajišťuje mj. přístup k informačním zdrojům, jako jsou např.
Web of Science, JSTOR, EBSCO, Science Direct, OCLC, Lexis/Nexis. Studenti stále více požadují online zpřístupňování
běžných studijních materiálů, zejména knih. Texty volně dostupné na internetu se mnohdy ukazují být ke studiu
nevhodné (nelze je přesně citovat apod.). Proto jsou upřednostňovány zdroje typu Literature Online (LION) - databáze
obsahující plné texty více než 300 000 prací anglo-americké literatury - nebo elektronické verze klíčových děl
příručkového či encyklopedického charakteru jako např. Oxford English Dictionary. V roce 2000 OU zakoupila
plnotextovou digitální sbírku Early English Books Online (EEBO) obsahující texty knih vydaných v letech 1470-1700.
Později přibyly další zdroje - např. History Online (zahrnuje Palmer´s Index to the Times 1790-1905, plné texty
deníku Times 1800-1870). Jedním z nejznámějších producentů elektronických textů ve Velké Británii je netLibrary (http://www.netlibrary.com), která mj. sama vytváří
elektronické kopie tištěných knih. OU zakoupila její zkušební sbírku knih s náboženskou tematikou Religious Studies a
všeobecně zaměřenou sbírku knih encyklopedického charakteru. Otázky využívání elektronických knih řeší projekt EBONI
(Electronic Books On-Screen Interface, http://eboni.cdlr.strath.ac.uk/), který mj. vytváří návody pro co nejefektivnější práci s nimi (
vyhledávání, zobrazování textu, tisk…). Open Libr@ry se snaží zpřístupňovat
elektronické knihy nejen prostřednictvím osobních počítačů, ale i přes různá aplikovaná přenosná zařízení.
58. MARCUM, James W.
Rethinking information literacy [Opětné úvahy o informační gramotnosti] / James. W. Marcum
In: The Libr. Quarterly. - [Chicago]. - 0024-2519. - 72, č. 1 (2002), s. 1-26. Lit. 125. Informační gramotnost stojí dnes v centru zájmu knihovnictví, což je úspěch, který si vyžádal deset
let práce. Informační gramotnost se dostala i do vysokoškolských učebních osnov a stala se strategickým cílem na
cestě k úspěchu akademických knihoven. Autor však přistupuje k existujícímu modelu kriticky, počínaje paradigmatem
zpracování informací, které je stále chápáno jako základní předpoklad informační gramotnosti. Zvláštní pozornost
věnuje obecně předpokládanému vztahu mezi informacemi a znalostmi, včetně názoru na jazyk jako na pouhou komunikaci.
Zabývá se dále neadekvátním chápáním role počítačů v interakci člověk - počítač. Uvádí alternativy informační
gramotnosti, za něž považuje vizuální gramotnost, násobné (multiple) a interaktivní gramotnosti. Cílem článku je
pokus o zdůvodnění potřeby přesunu hlavního zájmu informační gramotnosti od informací k učení a od gramotnosti ke
schopnosti nenásilně vplynout do sociotechnického prostředí.
59. MEYYAPPAN, N. - CHOWDHURY, G. G. - FOO, Schubert
Use of a
digital work environment prototype to create a user-centred university digital library [Využití modelu digitálního
pracovního prostředí pro vytvoření uživatelsky zaměřené univerzitní digitální knihovny] / N.
Meyyappan, G.G. Chowdhury, Schubert Foo
In: J. Inform. Sci. - [London]. - 0165-5515. - 27, č. 4
(2001), s. 249-264.
Příspěvek navrhuje strukturu modelu digitálního pracovního prostředí (DWE -
digital work environment) pro akademickou komunitu a komentuje nejdůležitější procesy, které je třeba provést při
projektování takového systému. Popisovaný model byl vyvinut na Technické univerzitě v Nanyang v Singapuru (
http://www.ntu.edu.sg/sce). Důležitým krokem při
vytváření DWE je identifikace informačních zdrojů přístupných v akademickém prostředí, definování kategorií uživatelů
a definování úkolů spojených s každou uživatelskou kategorií. Digitální informační zdroje samozřejmě zahrnují
fulltextové články, databáze, diplomové a disertační práce, elektronické časopisy a knihy, multimediální databáze
atd., ale členové akademické obce potřebují i další informační zdroje, jako jsou univerzitní kalendáře a předpisy,
registrační formuláře na přednášky apod. Jestliže jsou tyto zdroje uloženy na různých serverech a na různých
webovských stránkách, je pro uživatele náročné vyhledat potřebné informace v požadovaném formátu a v pravý čas. DWE
soustřeďuje odkazy na různé informační zdroje založené na konkrétních potřebách uživatelů, knihovníků a informačních
pracovníků. Příspěvek popisuje různé etapy vývoje modelu DWE, důraz je dán na vývoj budoucí. Článek provází grafická
znázornění struktury modelu a ukázky uživatelského rozhraní.
60. NISNEVIČ, Julij Anatol´jevič
Pravo na
informaciju kak konceptual´naja osnova formirovanija informacionnogo zakonodatel´stva [Právo na informace jako základ
koncepce formování informační legislativy ] / Julij Anatol´jevič Nisnevič
In: Nauč. Techn. Inform.
Ser. 1. - [Moskva]. - 0548-0019. - č. 12 (2001), s. 1-7. Lit. 15.
Autor předkládá analýzu problémů
právní reglementace souvisejících s právem na informace. Zabývá se v této souvislosti koncepčním přístupem k
formování a rozvoji ruské informační legislativy založené na transformaci přirozeného práva člověka a občana na
informace do systému pozitivního práva (problém překonání kolize mezi přirozeným a pozitivním právem a problém
maximálního zajištění přirozených práv a zájmů člověka a společnosti v pozitivním právu). Informační legislativa je
chápána jako přirozený mnohoúrovňový systém právní reglementace celého komplexu informačních vztahů a úkonů. Ruská
informační legislativa se nachází teprve na začátku svého konstituování, provádí se však seriózní výzkum různých
aspektů právní reglementace informačních vztahů a vedou se diskuse o možnosti existence informačního práva jako
samostatné oblasti práva. Paralelně s teoretickým výzkumem se dostatečně intenzivně rozvíjí základna konkrétních
normativních aktů informační legislativy. Autor se zabývá otázkami možné struktury informační legislativy, základními
směry procesu formování této legislativy v Rusku, subjekty, obsahem a mechanismem realizace práva každého svobodně
vyhledávat, získávat, dostávat, vytvářet, předávat a šířit informace. Důležitým aspektem je chápání informace jako
intelektuálního i materiálního zdroje (v posledním případě s jeho občanskoprávními a ekonomickými dosahy a dopady -
autor je názoru, že v případě Ruska má např. negativní ekonomický dopad zatím slabý rozvoj “oficiálního” informačního
trhu a nízká úroveň legálního dodávání informačních služeb občanům i společenským institucím; naproti tomu uznání
strategického charakteru informací na stínovém trhu činí tento trh velmi mohutným atd.). Autor si všímá i
elektronických dokumentů, různých aspektů, které přináší internet zejména do masového šíření informací (síťové
hromadné sdělovací prostředky) - v této souvislosti se dotýká zákona o spojích, o elektronickém obchodování a
elektronickém podpisu. Dochází k závěru, že pro praktickou realizaci ústavního práva na informace a pro přeměnu této
obecné normativní kategorie v subjektivní právo konkrétního jedince je nezbytný intenzivní rozvoj informační
legislativy jako speciálního odvětví práva a co nejrychlejší přijetí řady zákonů, které by regulovaly vztahy v
informační sféře.
61. OWUSU-ANSAH, Edward K.
The Academic Library in the Enterprise of Colleges and Universities : Toward a New
Paradigm [Vysokoškolská knihovna zřizovaná kolejemi a univerzitami : k novém
u paradigmatu] / Edward K. Owusu-Ansah
In: J. Acad. Librarianship. -
[New York]. - 0099-1333. - 27, č. 4, (2001), s. 282-294. Lit. 124.
Nutnost nového definování role
vysokoškolské knihovny. Je samozřejmé, že vysokoškolská knihovna musí přispívat k úspěšnému učení, efektivitě vědecké
práce a přípravě studujících pro informační společnost. Tento požadavek však nebývá dokonale naplňován. Přetrvává
napětí mezi učiteli a knihovníky. Knihovníci by měli být schopni zdůraznit svou jedinečnou připravenost k pořádání,
ověřování a vyhledávání informací. Knihovny by se měly povznést nad své funkce uchovávání a zpřístupňování fondu a
usilovat o získání statutu výukového oddělení, které organizuje základní kurzy pro studenty. Autor po obecném úvodu
podrobněji rozebírá skryté konflikty a potlačované napětí ve vztazích škola - knihovna, problémy na straně knihovníků
a puritanismus a utilitarismus jako specifické rysy amerických vysokých škol. Dále se zmiňuje o standardech, které
připravilo sdružení Association of College and Research Libraries (ACRL), a to poprvé v roce 1959. K článku je
připojena obsáhlá bibliografie.
62.
PALMER, Carole L. - NEUMANN, Laura J.
The information work of
interdisciplinary humanities scholars : exploration and translation [Informační práce mezioborově orientovaných vědců
v humanitních vědách : průzkum a převod] / Carole L. Palmer, Laura J. Neumann
In: The Libr.
Quarterly. - [Chicago]. - 0024-2519. - 72, č. 1 (2002), s. 85-116. Lit. 79.
Mezioborový výzkum se v
posledních letech sice značně rozšířil, ale stále toho víme málo o tom, jak tento výzkum provádět, jakož i o
informačních problémech s ním spojených. Cílem popisovaného projektu je identifikovat kritické složky mezioborového
informačního procesu, určit, zda a jak se liší napříč přírodními, humanitními a společenskými vědami, a zhodnotit,
jak mohou informační systémy a služby lépe tento mezioborový výzkum podporovat. Prostřednictvím kvalitativní analýzy
pracovních praktik mezioborově orientovaných vědců se zkoumaly aktivity a informační zdroje spojené s vědeckou
činností, které překračují oborové hranice. Výsledky průzkumu osvětlily základní rysy práce v humanitních vědách ve
vztahu k mezioborovým procesům, které vědci využívají k rozšíření své znalostní báze a které vedou k vytváření textů
pro nové čtenáře a studenty. Důležitou roli zde hrají neformální vztahy mezi vědci. S jejich pomocí vědci řídí svoji
mezioborovou informační práci, a to rozvíjením strategií vyhledávání informací a jejich převodem z neobvyklých
oblastí. Sítě aktivit a informačních zdrojů vybudované mezioborově orientovanými vědci v humanitních oborech nabízejí
pracovní rámec pro rozvoj elektronických vědeckých knihoven tak, aby tyto knihovny podporovaly komplexní a
integrativní vědeckou práci. K článku je připojen obšírný seznam literatury a rámcový dotazník využitý při průzkumu.
63. RASMUSSEN, Anja Moller
Information and Development : the information effect [Informace a rozvoj : informační
efekt] / Anja Moller Rasmussen
In: Inform. Development.
- [London]. - 0266-6669. - 17, č. 1 (2001), s. 12-17.
Informační a
komunikační technologie mají pozitivní i negativní vliv na rozvoj. Je však velmi obtížné tento informační efekt
dokázat na kterémkoliv stupni - národním, institucionálním či individuálním. Autorka na úvod definuje základní pojmy,
jako jsou rozvoj (pokrok), data, informace, znalosti apod. V kapitole “Rozvoj a informace” hovoří o pěti aspektech
rozvoje, kde důležitou roli hrají informace: sociální, kulturní a makro- a mikroekonomické aspekty, aspekty ve
vzdělávání a výzkumu. V rámci všech pěti aspektů rozvoje je nezbytné zlepšovat a rozšiřovat informační infrastrukturu
a docílit tak žádoucího informačního efektu, k tomu však musí přispět státy celého světa včetně rozvojových. Agentury
vyspělých států proto již několik let podporují budování informační infrastruktury v rozvojových zemích. Tato podpora
zahrnuje zavedení informačních služeb na všech úrovních (místní, národní, regionální a mezinárodní), ulehčení
přístupu ke světovým informačním zdrojům, vzdělání a školení informačních specialistů a uživatelů a vytváření
informační politiky. Otázky informační politiky mají podstatný vliv na všechny vrstvy společnosti: vládní,
společenské, organizační a individuální. Úkol svést všechny tyto vrstvy ke spolupráci na integraci informační a
komunikační politiky s ostatními politickými potřebami je náročný. Je nutné dobře pochopit vývoj informační politiky
v ostatních státech. Tento článek přispívá k uvědomění si toho, že hodnotné a efektivní využití informací bude v
budoucnosti hrát důležitou roli a chce mj. přispět k vyvolání diskuse na mezinárodní úrovni o otázce, jak rozvojové
země mohou využívat výsledky informačního rozvoje.
64. ROWLEY, Jennifer
Knowledge management in pursuit of learning : the learning
with Knowledge Cycle [Řízení znalostí se zájmem o učení : učení a koloběh znalostí] / Jennifer
Rowley
In: J. Inform. Sci. - [London]. - 0165-5515. - 27, č. 4 (2001), s. 227-237. Lit. 40.
V úvodu se autorka zabývá pojmy jako “učící se organizace” (learning organization), “organizace
vytvářející znalosti” (knowledge created organization), “učení v organizaci” (organizational learning). V článku
zkoumá pojetí učící se organizace a řízení znalostí (knowledge management) a vztah mezi řízením znalostí a učením.
Koloběh znalostí (knowledge cycle) vyjadřuje jednotlivé fáze vytváření a užívání znalostí, jak explicitních, tak
nevyslovených. Model koloběhu znalostí, představující proces učení uvnitř organizace, je graficky znázorněn ve
fázích: vytvoření znalosti - artikulace znalosti - aktualizace zdroje znalostí - zpřístupnění znalosti - užití
znalosti - revize znalosti. V připojené tabulce jsou podrobněji rozepsány konkrétní činnosti spojené s jednotlivými
fázemi.
65. SANDER, Helge
ERA needs defining, says Danish research minister [ERA musí být jasně
definována, tvrdí dánský ministr pro vědu a výzkum] / Helge Sander
In: CORDIS focus. - [Luxembourg].
- 1022-6559. - č. 204 (2002), s. 2.
V souvislosti s dánským předsednictvím EU vystoupil dánský
ministr pro vědu, technologii a inovace Helge Sander s výzvou vytvořit koncept Evropského výzkumného prostoru ERA (European
Research Area) a s cílem specifikovat tuto iniciativu, stanovit konkrétní postup a plánování. Upozornil na význam,
který může mít nové pojetí evropského výzkumu pro jednotlivé oblasti, speciálně v podobě finančního zvýhodnění v
rámci vzájemné spolupráce ve výzkumu. Uvedl fakta ilustrující současnou situaci: Evropská unie dnes financuje pouze 5
% nákladů vynaložených v jednotlivých členských státech EU a je potřeba zaměřit pozornost na zbývajících 95 %
finančních nákladů (zajistit nárůst podílu na jejich úhradě ze strany EU). V tomto směru může prospět ideový záměr
budování pevného spojení mezi oblastí výzkumu a inovační politikou v jednotlivých členských státech EU. Uvedený záměr
byl již na několika úrovních projednáván, jeho realizaci může napomoci i 6. rámcový program EU pro výzkum a rozvoj
technologií a jejich inovaci. Bude akcentován etický přístup k výzkumu. Na základě jednání se zástupci jednotlivých
členských států je nutné dojít k určitému kompromisu mezi předepsanými - oficiálními - postupy a potřebou. Smlouva by
měla být uzavřena v průběhu září 2002. Během dánského předsednictví je plánován vznik jediné komise pro výzkum,
informační technologie a telekomunikace, posílení plánů implementace atd. Podle názoru H. Sandera může být v roce
2005 realizován i koncept tzv. eEurope.
66. SEGBERT, Monika - VISLYI, Alexander
Creating an Information System for the
Russian State Library : A Pilot Project of the European Union Tacis Programme [Tvorba
informačního systému pro Ruskou státní knihovnu : pilotní projekt evropského programu Tacis] / Monika Segbert,
Alexander Vislyi
In: Alexandria. - [London]. - 0955-7490. - 13, č.1 (2001), s. 17-25. Lit. 2.
Dnešní Ruská státní knihovna (do roku 1992
známá jako Leninova státní knihovna, plní funkce národní knihovny Ruské federace) vznikla v roce 1862, když hrabě N.
P. Rumjancev odkázal v závěti státu svoji bohatou sbírku. Již od počátku své existence knihovna dostávala zdarma
kopie všech publikací, které na území Ruska vycházely. V šedesátých letech 20. století začala pracovat na výzkumu
automatizace. Nakonec, po sérii neúspěšných pokusů a selhání, byla v roce 1995 připravena projektová studie zaměřená
primárně na automatizaci knihovny, ve výsledku však i na rozvoj fondu, konzervaci, akvizici a vývoj skladby
zaměstnanců. Návrh podporuje Evropská komise, která Ruskou státní knihovnu zařadila do svého projektu Tacis (http://europa.eu.int/comm/dgla/tacis/index.htm),
zaměřeného na pomoc rozvoji hospodářské a politické spolupráce mezi zeměmi EU, státy bývalého Sovětského svazu a
Mongolska. Zaměřuje se na obrodu veřejných i soukromých institucí, včetně metodiky, školení zaměstnanců, strategie,
rozvoje a reforem struktury systému organizace, vývoje telekomunikačních sítí, kooperace mezi jednotlivými orgány a
státy. V článku jsou uvedeni evropští partneři projektu a popsány dílčí či navazující programy řešené v rámci
uvedeného pilotního projektu: Středisko právních a podnikatelských informací (
http://www.rgb.jump.ru), projekt elektronické knihovny OREL (Otkrytaja Russkaja Elektronnaja
Biblioteka, http://orel.rsl.ru), středisko elektronického dodávání dokumentů (Russkij
Kur´jer, dostupný ze stránky http://www.rsl.ru), projekt vytvoření bilingvní knihovny dějin osvojování Sibiře a Dálného východu a dobývání amerického
Západu s názvem Meeting of Frontiers/Vstreča na granicach (http://frontiers.loc.gov), vytvoření studovny internetových a dalších elektronických zdrojů, projekt elektronické knihovny starých
slovanských knih 15. a 16. století, projekt Paměť Ruska (http://www.rsl.ru), projekt ADAMANT (digitalizace a zpřístupnění části fondů Ruské státní knihovny ve spolupráci s ruskou
firmou ADAMANT), rozvoj národního bibliografického formátu, Středisko pro národní bibliografii na internetu,
vytvoření Ruského souborného katalogu a katalogizace internetových zdrojů (http://www.rsl.ru/dc).
67. SIJTSMA, Lex
KB-CAT
: Searching the holdings of the Koninklijke Bibliotheek with a single click [KB-CAT : vyhledávání v jednotkách báze
Královské knihovny jediným kliknutím] / Lex Sijtsma
In: Alexandria. -
[London]. - 0955-7490. - 13, č. 2 (2001), s.113-124.
Podrobný popis a historie vývoje systému KB-CAT
nizozemské Královské knihovny (KB). Knihovna od začátku devadesátých let pracuje na projektech vybavení čtenářských
pracovišť počítači, které umožní vyhledávání v bázích v knihovně i na internetu. Jedním z hlavních projektů byl AIW (Advanced
Information Workstation), jehož verze 3 z roku 1998/99 přinesla požadavek homogenního, jednoduchého a přímého
přístupu k různým databázím. Výsledkem byl systém KB-CAT (KB Catalogue), který dovoluje vyhledávat v bázi jednotek
bez nutnosti zvládat další specifické techniky vyhledávání či rozhraní. Tvůrci systému stanovili tři principy: 1)
Uživatel nepracuje s originální bází (to i v zájmu bezpečí dat), nýbrž s kopií. 2) Byl vytvořen jednoduchý, všeobecný
formát typu MARC, který sjednotí všechny báze. 3) Byl zvolen pragmatický přístup k sémantickým otázkám (termín má
stejný význam ve všech bázích bez často velmi jemného rozlišení - pro uživatele je název vždy název bez rozlišování
na podnázev, název edice atd.). Na základě těchto principů byla vytvořena architektura systému se dvěma oddělenými
částmi orientovanými na systém a na uživatele. V uživatelské částí jsou implementovány služby. Na internetu dostupné
na http://www.kb.nl/kb/sbo/catalogus/kbcatalogus.html.
68. SLÍŽOVÁ, Daniela
Zákon o verejnej
službe a knihovnícka profesia [Zákon o veřejné službě a knihovnická profese] / Dani
ela Slížová
In: IT Lib. Informačné
technológie a knižnice. - [Bratislava]. - 1335-793x. - 6, č. 2 (2002), s. 11-12.
Na Slovensku platí
od 1. dubna 2002 zákon č. 313/2001 Zbierky zákonov (Z.z.) o veřejné službě a jeho novela - zákon č. 166/2002 Z.z.
Jejich příprava včetně důležité přílohy - Katalogu pracovních činností s převahou duševní práce ve veřejné službě
(Příloha č. 1 k zákonu č. 313) - trvala 7 let (zákon, jeho novela i přílohy jsou dostupné na
http://www.employment.gov.sk). Zpracovány byly i tzv.
analytické listy, které rozvádějí stručné charakteristiky v Katalogu pracovních činností a jsou tak
pomůckou pro sestavování pracovních náplní a při zařazování pracovníků do konkrétních tříd. Obsah pracovních činností
v jednotlivých kategoriích profese “Knihovník” vychází z odborné přípravy lidí, ze složitosti práce, z míry
odpovědnosti za výsledky práce, za bezpečnost práce, ze zodpovědnosti vyplývající z možného rizika vzniku škody a z
fyzické a psychické zátěže (autorka uvádí příklad). Hodnocení práce v analytických listech vycházela z evropských
předpisů pro tuto oblast; obsah analytických listů přibližuje složitost a náročnost knihovnické profese především
zřizovatelům a lidem odpovídajícím za financování. Celkově jsou tyto nové právní dokumenty hodnoceny jako důležité
nástroje, kterými se po dlouhé době podařilo dostat knihovnickou profesi na společensky vyšší úroveň (úroveň
pedagogických pracovníků). Zařazení pracovníků knihoven do příslušných tříd je tedy povinností ve smyslu zákona, a to
bez ohledu na druh či typ knihovny a na zřizovatele. Je s podivem, že někteří zřizovatelé nejsou ochotni tuto
zákonnou povinnost respektovat - znamená totiž zvýšení platů. Knihovníci však právem očekávají, že zřizovatelé budou
respektovat zákon, ale i skutečnou hodnotu práce knihovníků. (O aplikaci zákona viz též článek č. 53 v této rubrice.)
69. TETŘEVOVÁ, Milena
Vzdelávanie v digitálnom svete : vybrané “e-pojmy” a ich charakteristika [Vzdělávání v digitálním
světě : vybrané “e-pojmy” a jejich charakteristika] / Milena Tetřevová
In: IT Lib. Informačné
technológie a knižnice. - [Bratislava]. - 1335-793X. - 6, č. 2 (2002), s. 39-40.
Autorka se
zaměřuje na definice pojmů, které se objevují v souvislosti s moderními formami vzdělávání, a stručně rozvádí jejich
charakteristiky: e-learning (elektronické vzdělávání, které využívá počítačovou síť k realizaci či podpoře výuky -
viz http://www.e-learners.com/services/faq/q1.asp), online vzdělávání (vzdělávání, které vyžaduje zapojení pracovní stanice do počítačové sítě a distribuci
učebních materiálů mezi účastníky výuky prostřednictvím komunikačních prostředků - viz
http://www.ceskaskola.cz), offline vzdělávání
(nevyžaduje připojení k síti, využívají se paměťová média, např. CD-ROM), distanční vzdělávání (multimediální forma
samostatného studia s použitím speciálně připraveného instrukčního materiálu a s asistencí na dálku, jeho synchronní
a asynchronní forma), otevřené vzdělávání, flexibilní vzdělávání, distribuované vzdělávání (forma využívající řadu
distribučních způsobů výuky a vzdělávání, charakterizuje se jako konvergence technologie a vzdělávání, kromě nových
vzdělávacích médií v něm hraje velkou roli především nový pedagogický přístup). Autorka vymezuje pojmy vůči sobě
navzájem a uvádí výhody a nevýhody jednotlivých forem.
70. VALENTINE, Barbara
The Legitimate
Effort in Research Papers : Student Commitment versus Faculty Expectations [Obecná pravidla pro hodnocení
studentských výzkumných prací : přístup studentů versus očekávání vyučujících] / Barbara Valentine
In: J. Acad. Librarianship. - [New York]. -
0099-1333. - 27, č. 2 (2001), s. 107-115. Lit. 22.
Pracovníci knihoven si ve vzdělávacích
institucích stále drží unikátní postavení. Jsou zároveň pedagogy i informačními specialisty. Rozvoj informačních
technologií vedl knihovníky k přehodnocení způsobu, jakým studenti využívají knihovních služeb. Popisovaná studie
vychází z projektu uskutečněného v roce 1989. Projekt zjišťoval zkušenosti studentů s psaním výzkumných prací.
Dotazovaní studenti byli z různých ročníků a zabývali se rozdílnými úkoly nestejného rozsahu, proto bylo velmi těžké
učinit na základě tohoto projektu nějaké srovnání. Následná studie z roku 1993 se snažila nedostatky odstranit.
Zúčastnili se jí studenti, kteří byli ze stejného ročníku a pracovali na stejném úkolu u stejného vyučujícího. S
jinými účastníky se studie zopakovala ještě jednou v roce 1998. Z několika důvodů bylo jako základní kritérium studie
vybráno zpracování výzkumných prací. Na procesu tvorby výzkumné práce lze vysledovat přístup studenta k zadanému
úkolu a jeho postupy při získávání informací. Nezávislá a samostatná práce nutí studenty využívat ostatní části
univerzity (např. i knihovnu). V rámci studie byli studenti dotazováni na své úvahy, mínění a činnosti týkající se
výzkumného procesu, a to na začátku, uprostřed a na konci zpracování. Profesoři odpovídali na otázky, které se
snažily zachytit rozdíl mezi tím, co od studentů očekávali a co skutečně obdrželi. Výsledkem studie bylo zjištění, že
se studenti zaměřují především na to, co po nich vyučující požaduje (WPW - What the Professor Wants). V tom jim
knihovníci mohou velice pomoci. Zastávají funkci prostředníků mezi studenty a profesory. Příspěvek shrnuje v několika
bodech, jak mohou knihovníci studentům nejvíce prospět.
71. WHITE, Marilyn Domas
Diffusion of
an Innovation : Digital Reference Service in Carnegie Foundation Master’s (Comprehensive) Academic Institution
Libraries [Rozšiřování inovací : elektronické referenční služby v knihovnách vzdělávacích institucí poskytujících
magisterské vzdělávání podle kategorizace Carnegieho nadace] / Marilyn Domas White.
In: J. Acad.
Librarianship. - [New York]. - 0099-1333. - 27, č. 3 (2001), s.173-187. Lit. 61.
Autorka analyzuje
elektronické referenční služby ve vzdělávacích institucích. Elektronické referenční služby definuje jako takové
informační služby, při kterých se lidé dotazují pomocí elektronických komunikačních prostředků (např. elektronická
pošta nebo webovské formuláře), na jejich dotazy odpovídají kompetentní osoby a tyto odpovědi jsou opět předávány
elektronicky. V úvodu cituje v literatuře dostupné informace o využívání a rozšiřování elektronických referenčních
služeb. Jádrem článku je zpráva o průzkumu rozšíření těchto služeb v institucích, které poskytují vysokoškolské
vzdělání do (včetně) magisterské úrovně. Průzkum sledoval rozsah rozšíření elektronických referenčních služeb u
institucí, které by je měly potenciálně zavádět, charakteristické rysy institucí zahrnutých do průzkumu, bez ohledu
na to, zda tyto služby zavedly nebo nezavedly, a poměr mezi nimi. U těch institucí, které sledované služby zavedly,
bylo zjišťováno, jak je modifikovaly. Autorka informuje o průběhu průzkumu a o použitých metodách. Výsledky
prezentuje s doprovodem tabulek. Závěrem upozorňuje, že v digitálním prostředí, kdy nebude klientela knihoven
odkázána na fyzickou přítomnost v budově, budou knihovny nuceny posoudit své tradiční služby a vytipovat, které
služby by mohly a měly být transformovány. Článek je doplněn bohatým přehledem literatury.
72. Yuan, Keli - Jiang, Weiming
Strategic Development of the National Library of China, 2001-2005 [Strategie
rozvoje Čínské národní knihovny v letech 2001-2005] / Yuan Keli , Jiang Weiming
In: Alexandria. -
[London]. - 0955-7490. - 13, č. 2 (2001), s. 125-130.
Strategie rozvoje Čínské národní knihovny zahrnuje pět velmi náročných let. V této době
chce nejen knihovna, ale i celá Čína pokročit v procesu otevírání se zbytku světa. Mezi úkoly, které knihovnu čekají,
patří další budování fondu, výstavba sítí, rozvoj digitální knihovny, zavedení národního standardu knihovních služeb,
zdokonalení přístupu k informacím, spolupráce s vládními, správními i výzkumnými institucemi na úrovni národní i
mezinárodní. Vysoké nároky budou kladeny také na personál knihovny, z něhož chce mít knihovna ve výsledku elitní
profesionály s vysokou produktivitou práce. Mezi prvořadé cíle také patří přehodnocení strategie budování knihovního
fondu, ochrana a konzervace vzácných tisků, zavedení integrovaného knihovního systému určeného pro zahraniční
dokumenty, všeobecné zdokonalení služeb, spolupráce s ostatními čínskými knihovnami a digitalizace některých
důležitých sbírek. K článku jsou připojeny základní statistické údaje o knihovně, především o rozsahu jejích fondů
podle jednotlivých typů dokumentů, v textu jsou údaje o personálu a další.
|
