Rok 2003, roč. 14, č. 3, s. 188

Seminář hudebních knihoven ve Zlíně

Řada pravidelných seminářů a setkání zástupců hudebních knihoven, pořádaných v minulých letech na různých místech ČR, pokračovala Seminářem hudebních knihoven ČR a zasedáním České národní skupiny IAML konanými ve dnech 12. a 13. listopadu 2003 v Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně. Hlavním tématem převážně ryze pracovního setkání byla problematika zpracování hudebních dokumentů, zejména tištěných hudebnin. Spolupořádajícími organizacemi byly Národní knihovna ČR, SKIP a ČNS IAML.

Seminář zahájila Zdeňka Friedlová, ředitelka KKFB, spontánním a působivým výkladem o kultuře Zlínského kraje a Zlína, o historii knihovny a její aktuální působnosti. Na něj navázal Jan Slezák (vedoucí odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Zlín) vlastním, vtipně podaným a výstižným názorem na funkci hudebních knihoven. Pak už následovala prezentace hudebních knihoven Zlínského kraje prostřednictvím jejich zástupců. Nejdříve představila hudební oddělení KKFB jeho vedoucí Jana Řeháková, která také celý seminář připravila a organizovala. Následovaly informace z hudebních pracovišť Masarykovy veřejné knihovny Vsetín, knihovny ve Valašském Meziříčí, Knihovny B. B. Buchlovana z Uherského Hradiště a Knihovny Kroměřížska. Kromě charakteristiky hudebních pracovišť bylo referováno o zastoupení jednotlivých druhů hudebních dokumentů a postavení pracoviště v kontextu knihovny a regionu.

Další část semináře byla koncipována jako kulatý stůl v podobě diskusních vstupů zástupců hudebních pracovišť centrálních knihoven svého druhu za spoluúčasti diskutujících z pléna. U kulatého stolu se tak postupně vystřídaly Iva Horová (knihovna HAMU, Praha), Štěpánka Studeníková (Moravská zemská knihovna, Brno), Drahomíra Škrabalová (Knihovna města Hradec Králové), Jana Navrátilová (Městská knihovna, Praha). Při řešení otázek věcného popisu byly mj. konstatovány problémy vzájemného sladění jednotlivých systémů, kterými knihovny disponují. Diskusi u kulatého stolu uzavřela I. Horová stanovením dílčích úkolů spočívajících ve způsobu zápisu obsazení, předmětových hesel, kódu a unifikovaného názvu.

Druhý den semináře otevřelo jednání výročního plenárního zasedání ČNS IAML. Úvodem Julius Hůlek (NK ČR, Praha) podal základní informace o IAML v celosvětovém měřítku a vztahu ČNS k němu s odkazem na své dva zásadní články na toto téma v periodiku Národní knihovna (2002, č. 4; 2003, č. 2). Zuzana Petrášková (tamtéž), která nejen plenární zasedání, ale vpodstatě celý seminář moderovala, hovořila o ČNS IAML, o účelnosti spojení zasedání se seminářem a vztahu Skupiny a SKIP, dále přečetla zprávu o hospodaření a informovala o dění v pracovních skupinách pro RILM (literatura o hudbě) a RISM (hudební prameny). Obdobně vyzněla zpráva Evy Paulové (ČMH, Praha) o pracovní skupině RIdIM (hudební ikonografie), včetně výsledků zpracování konkrétních dokumentů v Českém muzeu hudby. Závěrem zasedání ještě zazněla zpráva z výroční konference IAML 2003 v Tallinnu (Jana Navrátilová (MěK, Praha).

Ve zbylém jednacím času semináře pokračovala živá diskuse o katalogizaci hudebnin včetně ukázek přístupu k on-line katalogům některých knihoven. Účastníci semináře ocenili organizaci a bezchybný chod semináře, jakož i oddechové (večerní představení v Divadélku klubu Městského divadla Zlín) a exkurzní (možnost návštěvy Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně) body programu.

Závěrem semináře, který se už v období příprav těšil zasloužené pozornosti, bylo navrženo, aby se v řešení dané problematiky pokračovalo formou zvláštního pracovního setkání.

Julius Hůlek