Rok 1999, č. 1, s. 18-19

Multimediální knihovny v informační společnosti 

Ve dnech 6.-10. prosince 1998 se konala v Berlíně mezinárodní konference o nové roli knihoven v informační společnosti, nazvaná Die medienkompetente Bibliothek in der Informationsgesellschaft. Pořadateli byly Deutsches Bibliotheksinstitut (DBI) a Zentral- und Landesbibliothek Berlin (dále ZLB).

V úvodní bloku zaujal referát paní Phillippe Doplhi “Konvergence knihoven ve Velké Británii”, v němž se přednášející zaměřila především na úlohu knihoven z pozic staré a nové generace. Stejně jako u nás chybí v Británii, zejména v síti akademických knihoven, kvalifikovaný personál, ochotný k aplikaci nových pracovních metod a postupů, tak jako chybí dostatečný počet čtenářů, kteří takové přístupy vyžadují.

V sekci nazvané Role knihoven a jejich změna v rámci společenského prostředí hovořil B. Usherwood z knihovny v Sheffieldu především o sociální a výchovné úloze knihoven. V této souvislosti zdůraznil význam dalších institucí, jako jsou např. knihkupectví a nákupní centra, jež přivedou ke knihovně a následně i do ní nové návštěvníky, kteří v současné informační společnosti knihovny opomíjejí, resp. nepociťují potřebu jich příliš využívat. Hodnota knihoven spočívá nejen v informacích, které obsahuje, ale především v tom, jak tyto informace dokáže v konečné fázi čtenáři nabídnout. O nasazení veřejných knihoven v rámci poskytování “občanských informací” ve Švédsku hovořila paní Ahlquist, o přínosu a perspektivách knihoven v nové informační společnosti pak paní Buckley (The British Library).

Ve třetí sekci Nové služby, nové výkony informovala paní Sommers Pierce z Informační agentury USA v Berlíně o radikální přestavbě amerických kulturních a informačních center v Evropě a celém světě na základě vyvíjejících se nových informačních technologií. Nekompromisně se omezují počty zaměstnanců v jednotlivých pobočkách a vývoj směřuje v souvislosti s digitalizací knihoven k jejich náhradě za vyškolené informační pracovníky, kteří do sítě serverů USIS a na CD-ROM budou průběžně umísťovat aktuální informace. Do roku 2000 se oproti roku 1997 očekává nárůst těchto aktivit o více než 80 až 100 %.

Pan Reime z EDS Elektronik přednesl referát na téma Šance a rizika Call Center (dále CC), ve kterém účastníky seznámil se současným stavem CC v komerční sféře a s představou zapojení knihoven do této sítě. CC existují ve více než 44 zemích světa, pracuje v nich asi 110 000 pracovníků, roční obrat činí kolem 15 miliard USD. Jen v Německu v nich pracuje asi 3100 zaměstnanců s obratem 1 miliardy DM. CC pracují jak on-line, tak formou dopisu, faxu či e-mailu; dotazy se týkají především oblasti komerce a bankovnictví. Představa, že by se knihovny zapojily do této sítě, nevyvolala mezi přítomnými velký ohlas, spíše byli skeptičtí k faktu, že by knihovník byl nucen odpovídat i na ty dotazy, které nemají s úlohou knihoven přímo mnoho společného.

Ve čtvrté sekci s názvem Telekomunikace vystoupili pan Deider a paní Mautrich ze ZLB, kteří hovořili o možnostech “práce na dálku” (Telearbeit) v knihovnictví. Bylo konstatováno, že přes jednoznačné, především ekonomické výhody je tzv. TIME-technologie (Telekomunikation, Infotechnologie, Medien, Elektronik) využívána v USA na 9 %, ve Švédsku na 4 % a Německu jen na 0,1 % pracovišť. TIME se provozuje ve 4 modelech: výhradně z domova pracovníka, z detašovaného občasného pracoviště (sklad, depozitář), z místa dodavatele firmy a konečně z mobilního pracoviště (cestující). Pro knihovny přichází v úvahu především typ první, kombinovaný s docházením na mateřské pracoviště cca 2x týdně; výběr aktivit je v knihovnictví přes jednoznačné ekonomické úspory omezen na menší okruh prací. Jde zejména o práce překladatelské, zpracování statistik, programování a konečně práce na retrokonverzi katalogů. Nezanedbatelným faktem je, že touto cestou lze udržet odborníky, kteří by pro osobní problémy museli knihovnu opustit (péče o dítě, chronická nemoc, potíže s dopravou atd.). Náklady při této organizaci práce klesají až o 60 %.

O zkušenostech s touto formou práce hovořil dále pan Pluskat od firmy Siemens, o vývoji elektronických služeb obecně hovořila paní Virkus z Tallinu. Ve spolupráci s Norskem probíhá dálková výuka studentů na univerzitě v Tallinu

K tématu 5. sekce Telekonference proběhla diskuse u kulatého stolu, které se pod vedením dr. Stroetmanna zúčastnili dr. Kadlecová a dr. Trmač z Prahy, paní Horvath ze Záhřebu, pan Walter ze Salzburgu, dr. Česarskaja z Moskvy a paní Uverskaja z Tallinu.

V rámci 6. sekce Videokonference - jejich místo a uplatnění v knihovnách informovali zástupci firmy Bosch a Deutsche Telecom o způsobech organizace dvou- a vícestranných videokonferencí (dále VK) a jejich praktickém nasazení v informatice a výuce a uspořádali pro účastníky nejprve dvoustranné, poté čtyřstranné on-line spojení mezi konferenčním sálem, střediskem Deutsche Telecom v Münsteru, Freie Universität Hagen, Karlovou univerzitou v Praze a Univerzitou v Tallinu. V prvé části VK zhodnotil dr. Pilař současný nedobrý stav ve sféře Internetu v ČR obecně; poukázal na 60% zdražení poplatků od 1. 1. 1999 a srovnával jeho dopad s cenzurou v letech minulého režimu. Tomuto faktu nechtěl nikdo z účastníků uvěřit; v současnosti klesají náklady v Německu z 29 feniků za 1 min. na 15 feniků. Během čtyřstranné konference, jejíž význam byl zejména v možnosti simultánního spojení, bylo konstatováno, že zatím, mimo oblast výuky, si účastníci nedokáží představit výhody takových VK ve srovnání s technologiemi, které už máme k dispozici a kterých dosud plně nevyužíváme.

Mediálně kompetentní knihovny a mediálně kompetentní uživatelé byl název 7. sekce, v jejímž rámci pan Moore z Londýna hovořil o nových způsobech získávání a péče o informační profesionály ve 21. století. Vedoucím motivem referátu byla úvaha o způsobech moderní výuky a školení “mediálních” knihovníků v příštích letech tak, aby splňovali požadavky společnosti na kvalitativně i kvantitativně strukturované informace, odpovídající nárokům 21. století.

Poslední, osmá sekce se odehrávala jako kulatý stůl na téma Mediální kompetence a vývoj osobnosti.

Z diskuse vyplynuly zhruba tři oblasti názorů, charakterizující současnost německých knihoven:

1. Určitý stále přetrvávající názor, že “východní” země nemohou mít špičkové technologie, které jsou na “západě” běžně a “lepší”.

2. Názor, že není třeba, aby knihovníci sami cokoli vyvíjeli, vychází z nadměrné nabídky titulů komerčních CD-ROM, které celkem vyhovují požadavkům čtenářů.

3. Současná situace v oblasti informatiky v SRN, která tlačí knihovny k přechodu z “klasické” knihovny do pozice “informačního centra” (viz sekce o CC) s rychlým přeškolením knihovníků na informační brokery. Jedná se zejména o výrazný komerční tlak velkých společností.

4. Nedostatek financí na “záchranné akce” typu digitalizace.

 

RNDr. Jan Hartman

Národní knihovna ČR