Rok 1999, č. 5, s. 248–249

Dar milovníkům francouzské barokní hudby

Koncem léta tohoto roku dostala Národní knihovna ČR pozoruhodný dar z Centra pro barokní hudbu ve Versailles - Centre de Musique Baroque de Versailles. Jak je patrné již z názvu této instituce, je jejím úkolem péče o odkaz francouzských hudebníků 17. a 18. století. Ediční činnost je jednou z nejvýraznějších aktivit Centra pro barokní hudbu, samozřejmě vedle podpory různých interpretačních projektů, pořádání koncertů, festivalů a mu-zikologických konferencí. Centrum je podporováno několika regionálními radami pro kulturní činnost. Edice u nás nepříliš známé francouzské barokní hudby, které tvoří výše zmíněný dar, jsou za podpory Association Française d´Action Artistique (AFAA - Francouzská asociace pro uměleckou činnost) rozšiřovány a poskytovány hudebním institucím a muzikologickým pracovištím v zahraničí. V letošním roce bylo poctěno šest zemí: Maďarsko, Litva, Moldávie, Česká republika, Slovinsko a Jugoslávie. Hudební oddělení Národní knihovny ČR samozřejmě dostává řadu různých darů, tento je však skutečným darem s velkým “D”, proto má význam podívat se na něj trochu blíže a prostřednictvím naší rubriky s ním seznámit i další hudební knihovny.

Produkci hudebnin versailleského Centra pro barokní hudbu můžeme rozdělit na dvě základní ediční řady. První řadu tvoří výhradně kritické edice a je rozdělena na dvě menší skupiny, Les monumentales a Les anthologies. Druhou, početnější řadou jsou Cahiers de musique, tedy noty vydané bez příslušného kritického aparátu zejména pro praktickou potřebu. Ani kritické edice z první řady však nejsou určeny výhradně pro vědce; ke všem titulům z této řady je možno objednat jednotlivé nástrojové hlasy nebo sborové partitury, obsahem samozřejmě totožné s kritickou edicí. Vedle hudebnin nalezneme v katalogu produkce spíše příležitostně vydávanou muzikologickou literaturu, zejména tematické katalogy nebo monografie. Zůstaňme však u hudebnin.

Snad nejcennější část daru tvoří kompletní (!) soubor kritických edic, které jsou v nabídce Centra pro barokní hudbu. Jedná se celkem o 23 titulů. Hodnota této kolekce vyniká tím spíše, že dosud v hudebním oddělení nalezneme podobný repertoár jen zřídka. Dodnes jsme neměli ani jeden exemplář z produkce tohoto vydavatele a dokonce i jednotliví skladatelé jsou zastoupeni ve fondu pouze nahodile nebo vůbec. Tato nahodilost je zvláště patrná u tak významných osobností jako Marc-Antoine Charpentier, který je v daru reprezentován šesti svazky kritických edic duchovní hudby a sedmi svazky z řady Cahiers de musique; dosud byl však ve fondu hudebního oddělení zastoupen pouze čtyřmi skladbami. Podobně je např. Henry Du Mont zastoupen celkem sedmi svazky, zatímco ve fondu bylo pouze faksimile dobového tisku skladatelových motet. Sebastien de Brossard a mnozí další zde nebyli zastoupeni vůbec.

Z řady Cahiers de musique nalezneme v daru celkem 29 sešitů, v tomto případě se tedy nejedná o kompletní produkci. Někteří skladatelé však jsou zastoupeni skutečně reprezentativně. Nalezneme zde i u nás sotva známou instrumentální hudbu Nicolase Clérambaulta nebo Jean-François Tapraye, nechybí Michel-Richard de Lalande, Jean-Joseph Cassanéa de Mondonville a další. V této řadě se jedná vlastně o transkripce starých tisků nebo rukopisů do současné notace, v předmluvě je pak velmi stručná biografická informace o skladateli a zběžný popis pramene, který byl předlohou.

Snad nejcennějším exemplářem francouzské barokní hudby ve fondu hudebního oddělení je ojedinělý soubor čtyř pařížských prvotisků oper Jean-Baptiste Lullyho. Versailleský dar jim je více než důstojným doplňkem. Doufejme jen, že se budou podobná bílá místa v našich sbírkách zaplňovat i nadále. Nechť je tento článek nejen informací o nových přírůstcích do hudebního oddělení knihovny, ale také poděkováním a přáním, aby spolupráce s Centrem barokní hudby měla pokračování i ve vzájemné výměně zkušeností a informací v oblasti práce s historickými hudebními materiály.

Václav Kapsa