|obsah| |index autorů | | index názvů | | index témat | | archiv |
Knihovna
2011, ročník 22, číslo 1, s. 5-15
PhDr. Petr Škyřík; PhDr. Michal Lorenz / Kabinet informačních studií a knihovnictví, FF MU Brno / pskyrik@phil.muni.cz ; lorenz@phil.muni.cz
Resumé:
Článek popisuje základní teoretická východiska, která stojí za vznikem portálu Knihovna.cz, který společně s partnery vytváří Kabinet informačních studií a knihovnictví v Brně. V článku jsou popsány prvky znalostní a informační infrastruktury, definovány subsystémy z hlediska znalostního managementu a představeny trendy ve vzdělávání. Ve stručnosti jsou také představeny myšlenkové mapy dílčích subprojektů portálu Knihovna.cz, které jsou popisovány na základě konceptuálních a teoretických východisek.
Klíčová slova: portál – znalostní management – trendy v knihovnách – spolupráce – KISK.
Summary:
The article deals with the basic theoretical foundations underlying the creation of the knihovna.cz portal, which is being developed jointly by the Division of Information and Library Studies in Brno and its partners. The article describes the elements of knowledge and information infrastructure, defines subsystems in terms of knowledge management and introduces trends in education. The mind maps of individual subprojects of the Knihovna.cz portal, described on the basis of their conceptual and theoretical foundations, are also briefly presented.
Keywords: portal – knowledge management – trends in libraries – cooperation – KISK.
V Kabinetu informačních studií a knihovnictví v Brně společně s partnery připravujeme znalostní portál, který bude sloužit pro potřeby široké oborové obce. Znalostní portál umožní efektivní platformu komunikace, sdílení materiálů a online vzdělávání informačních pracovníků v ČR (pracovníků knihoven, pedagogů a studentů z oboru Informační studia a knihovnictví). Z důvodů snadné zapamatovatelnosti a potenciálu silné značky jsme pořídili doménu Knihovna.cz, na které bude portál postupně (ve fázích jednotlivých subprojektů) vystavěn.
"Informační a komunikační technologie se stávají prostředím, ve
kterém se uskutečňují hlavní aktivity každé instituce. Mohou je podpořit
nebo paralyzovat. Spotřebovávají stále více zdrojů. Bez inženýrských
postupů je neúspěch pravděpodobný."
Portál bude zaměřený na budování a posílení spolupráce
knihoven a akademických pracovišť při rozvoji oboru Informační studia a
knihovnictví skrze moderní informační a komunikační technologii.
Primární snahou je usnadnit sdílení a transfer znalostí z různých
prostředí a umožnit knihovníkům, informačním specialistům, studentům a
pedagogům horizontální prostupnost elektronických výukových materiálů.
Věříme, že tak napomůžeme rychlejšímu a efektivnějšímu vývoji oboru v
ČR. Základními kameny portálu budou jeho komplexnost, pestrost, kvalita
obsahu, inovativnost a spolupráce více subjektů.
Obr.1. Logo portálu Knihovna.cz
Vzdělávací záměr znalostního prostředí je v souladu s moderními teoriemi konektivismu, sociálních sítí a konstruktivního způsobu využití internetu a technologií ve vzdělávání. Cílová skupina bude moci v tomto virtuálním kontaktním bodu navazovat nové vztahy a současně bude obohacena o znalost inovativní platformy pro komunikaci, týmové aktivity a vzdělávání.
Portál se bude skládat z dílčích subportálů. V průběhu roku 2011 by měly vzniknout tyto:
[citace webovky.knihovna.cz]
Portál se primárně zaměřuje na systematickou podporu knihovníků, studentů a učitelů v oblasti sdílení informací a příkladů dobré praxe, dále pak na rozvoj učící se komunity a efektivní způsob celoživotního vzdělávání. Základ úspěchu implementace znalostního managementu do jakékoliv organizace/společenství spočívá především ve formalizování, distribuování, sdílení, aplikování a obnově organizačních znalostí, zkušeností a expertíz. Existují různé modely znalostních procesů, většina z nich je ale charakteristická tím, že jejich kroky a aktivity probíhají zčásti souběžně, opakovaně, a ne vždy v lineární posloupnosti. Při rozvoji portálu Knihovna.cz vycházíme z modelu C. O’Dellové, která návrh znalostních procesů dělí do sedmi kroků, a na rozdíl od jiných autorů je u ní vyzdvižena potřeba identifikace znalostí. Samotné kroky jsou:
Portál Knihovna.cz by měl napomoci vybudovat znalostní a informační infrastrukturu pro obor Informační studia a knihovnictví v ČR. Infrastruktura v obecném slova smyslu vytváří rámec poskytující základ pro jednotlivé procesy, které mají být realizovány. Úspěch takové infrastruktury je pak hodnocen na základě její schopnosti pracovat se znalostmi a odpovídat na jednotlivé znalostní potřeby efektivním, včasným a nenákladným způsobem.
Jedna z otázek, na kterou si "organizace"
(v užším institucionálním i širším oborovém pojetí) musí odpovědět,
zní: jakým způsobem je možné tyto znalostní toky vytvořit?
Z toho důvodu navrhuje Borghoff [1, 72], aby si každá organizace odpověděla na následující otázky:
Portál Knihovna.cz se snaží být jakousi "znalostní bází" , která hledá odpovědi na výše nastolené otázky a problémy s nimi spjaté. Dílčí znalostní systémy pak můžeme kategorizovat na základě podpory, kterou poskytují jednotlivým procesům znalostního managementu:
Systémy se pak dál dělí podle použité technologie. Jsou to např. EDMS (Electronic Document Management Systems), diskusní systémy, sociální software, wiki, helpdesk aplikace, brainstorming aplikace, groupware a workflow systémy, CMS (Capability Management Systems), systémy pro získání ponaučení, systémy pro objevování znalostí a e-learningové aplikace.
Portál Knihovna.cz by měl přinést také nové možnosti v neformálním oborovém vzdělávání. Je důležité uvědomit si, jaké konkrétní formy může vzdělávání vlastně mít. V první řadě bychom měli rozlišovat vzdělávání na formální a neformální. Formální je naplánované co do času i obsahu a je vždy plně závislé na učiteli, lektorovi či jiném poskytovateli obsahu. Díky své definovanosti je výrazně snazší ho realizovat. Vzdělávání neformální naproti tomu většinou není přímo organizováno ani plánováno. Odehrává se především samovolně, často nečekanými cestami mimo organizaci či školu. Existovalo samozřejmě vždy – lidé si odjakživa předávají znalosti mezi sebou též bez internetu – přímo jeden od druhého. Dnešní rozvoj počítačových sítí však význam neformálního vzdělávání značně zvyšuje. Právě neformální spojení mezi lidmi je značně posilováno sociálními sítěmi. [1]
Jane Hart patří ke špičkovým odbornicím na podnikové vzdělávání. Specializuje se na využití sociálních sítí ve vzdělávání. Ve svých materiálech, jež jsou základem poradenství, které nabízí firmám majícím zájem podporovat vzdělávání zaměstnanců prostřednictvím sociálních sítí, rozlišuje (nezávisle na základním dělení na formální/neformální) 5 typů vzdělávání:
"Díky neustále se zesilující konkurenci a zvětšující se složitosti i proměnlivosti prostředí jsou organizace i jednotlivci nuceni zavádět dynamické vzdělávací postupy. Jedná se o rychlé, adaptivní, kooperativní a samořízené metody vzdělávání aplikované vždy v okamžiku potřeby." [3]
Výroční zpráva projektu Horizon Report 2010 [4] se zvolna stává nejvýznamnější
světovou předpovědí budoucího vývoje na poli vzdělávacích technologií. Již 7 let je tento produkt spolupráce mezinárodního sdružení NMC (New Media Consortium) a EDUCAUSE (mezinárodní asociace vysokých škol) velmi zajímavým čtením, které přináší nejenom obecně definované trendy, ale snaží se i odhalit potenciál konkrétních technologických řešení v horizontu několika let. Jedním z trendů, který je ve zprávě zmiňován, jsou právě volně dostupné výukové materiály. První impuls dal v roce 2003 MIT (Massachusetts Institute of Technology), poté následovala celá řada vysokých škol z celého světa sdružených v Open Courseware Consortium. Snaha zpřístupnit výukové materiály vede ke zřizování a propojování úložišť různých typů výukových objektů, kde si mohou pro konkrétní výukovou situaci najít vhodný materiál jak učitelé či studující z řad "formálního" vzdělávání (VŠ, SŠ), tak i lidé z praxe, kteří tak reagují na svoji potřebu celoživotního vzdělávání. Můžeme také sledovat obecné trendy, které ve větší či menší míře současné i budoucí vzdělávání budou ovlivňovat. [5]
Obr.2. E-learning 2.0 ekosystém : A Framework for e-learning [6]
V následující části jsou představeny některé ze subportálů formou myšlenkové mapy, zachycující základní teorie a koncepty, dále související principy a metodiky a oblasti poznatků o interakcích s uživatelskými komunitami. Účelem není postihnout vyčerpávající mapu souvisejících významnějších témat, ale ani vytvořit základní orientační síť. Mapy reprezentují pohled autorů na témata, která odkazují k informačně-vědnímu horizontu, nejsou ovšem tématy zcela elementárními, ale tématy, která orientují k hlubší specializaci. Každý výsledný graf je tedy mapou teoretických konceptů a principů tak, jak se autorům jeví na horizontu projektů. Jako takový nabízí tvůrcům portálů možnost volby, kam své stránky směřovat a rozvíjet.
Ústředním konceptem, který tvoří těžiště projektu bezbariérová knihovna, je koncept handicapu (disability). Koncept shrnuje různá funkční omezení (tělesné, mentální, smyslové, emocionální a vývojové), která jsou nerovnoměrně rozdělena po celé lidské populaci. Jelikož všechny handicapy se pojí s nějakými bariérami, je zapotřebí přesně vymezit ty, jimž se projekt bude věnovat a pečlivě zdůvodnit, proč jsou jiné handicapy vynechány. Jelikož mezi hlavní funkce knihoven patří zprostředkování informací a podpora vzdělávání, je třeba věnovat pozornost také kognitivním problémům (cognitive difficulties), konceptu zabývajícího se vznikajícími potížemi při řešení všedních úkolů v důsledku psychických a vzdělávacích handicapů. Při identifikaci bariér, ale také dalších předsudků a negativních postojů, které vedou k vyloučení postižených ze společnosti, lze použít sociální model postižení (social model of disability) stavějící na předpokladu, že handicap je sociálně zakořeněný fenomén. Zvláště pro handicapované uživatele je důležitá míra snadnosti používání, ale také snadnosti naučit se používat různé objekty, hodnocená pomocí analýzy použitelnosti (usability analysis). Postup umožňující měřit, jak efektivní použití nabízí postiženým lidem různé služby a produkty, je označován jako elektronická přístupnost (e-accessibility). Hodnocení specifických potřeb (special needs assessment) pomáhá zase nalézt a nastavit vhodný hardware či software, podporující osoby s postižením. Tyto přizpůsobené a správným způsobem vylepšené technologie a způsoby jejich použití jsou souhrnně označovány jako podpůrné technologie (assistive technology). V souvislosti s konceptem handicapu se jako důležité jeví zaměření na nedostatečně obsluhované komunity (underserved community), které zvláště v poslední době přitahují pozornost informačních pracovníků. Jde o specifická společenství, jejichž členové si nemohou z různých důvodů dostatečně zajistit uspokojení svých vlastních potřeb.
Obr.3. Myšlenková mapa BEZBARIÉROVÁ.knihovna.cz
Východiskem pro studium komunit nejrůznějšího typu je specializovaná vědní disciplína, ležící na průsečíku sociologie a antropologie, s názvem komunitní studia (community studies). Tento interdisciplinární obor zkoumá a analyzuje komunity, jejich sociální dynamiku a kulturní zvyklosti přispívající k jejich prosperitě. Druhy různých vztahů a vazeb mezi jednotlivými aktéry v komunitách, způsob vzniku těchto vazeb a společenský význam hlouběji zkoumá Teorie sociální sítě (social network theory). Technika sběru informací o zájmech, názorech a potřebách členů komunit je popsána v rámci procesu zjišťování potřeb komunity (community needs assessment). Při budování prostoru pro vyjádření komunity je vhodné využít metodu účastnického designu (participatory design), která umožní do procesu plánování postupů uspokojujících potřeby komunity zapojit všechny účastníky participující na jejím životě. Kultivaci prospěšné komunikace prospívají principy znalostního managementu (knowledge management), které řídí proces tvorby a sdílení poznatků zajišťující dynamickou stabilitu, tj. vytrvalou připravenost komunity odpovídat na změny prostředí a vyvíjet se společně s nimi. Efekt podpory a rozvoje komunity může být orientován na zájmové skupiny (community of interest), sdružujících komunity nadšenců se stejnými zálibami a zájmy a přitahující pozornost potencionálních studentů. Učící se komunitu (learning community) jako záměrně kultivované společenství podporující aktivní a cílevědomou spoluúčast na učení, spolupráci mezi studenty samotnými, i mezi studenty a učiteli, by jistě ocenili studenti stávající. Jejich propojení s absolventy, stejně jako i dalšími odborníky zapojenými do profesních i řemeslných aktivit je možné v rámci pracující komunity či komunity praxe (community of practice).
Obr.4. Myšlenková mapa KOMUNITNÍ.knihovna.cz
Komunikace odborných znalostí prošla v posledních letech výraznou proměnou. Mění se ekonomické modely vydavatelské činnosti, způsoby produkce i distribuce. Proto efektivní činnost portálu bude propojena s trendy v elektronickém publikování (electronicpublishing) zahrnujícím jak vydávání elektronických dokumentů, tak jejich zprostředkování digitálními knihovnami. Důležité jsou zvláště modely webové personalizace (webpersonalization models), pomáhající při efektivním filtrování a zpracování relevantního materiálu, stejně jako automatická klasifikace (automatic classification), umožňující ve shlucích dokumentů rozpoznávat vzory a třídit dle nich zdroje do kategorií. K efektivní implementaci systémů rozšiřujících informační zdroje mezi potencionální čtenáře je potřeba využít metody pro mapování faktorů ovlivňujících informační potřeby a kategorizaci těchto potřeb s názvem identifikace uživatelských informačních potřeb (identification of users’ information needs), stejně jako metodu sběru informací o přáních a požadavcích cílové skupiny – hodnocení požadavků komunity (community wants assessment). Portál může uživatelům nabídnout výhody doporučovacího systému (recommender system), technickému prostředku pro filtrování a navrhování relevantních informačních objektů ke čtení, nebo systému pro zobrazení selektovaných odkazů a obsahu, které jsou customizovány na míru uživateli, tzv. adaptivní média (adaptivehypermedia).
Obr.5. Myšlenková mapa ČLÁNKY.knihovna.cz
Čtenářství formuje naše sebepojetí, představy o světě a také se významně podílelo na formování západní kultury. Různé způsoby čtení ovlivňují recepci děl v různém období. Čtenářství není prostý a statický koncept, ale má svoji bohatou historii. Historie čtení (history of reading) souvisí nejen s technickým pokrokem, ale také se sociálními faktory, které ovlivňují čtení. Sociologie četby (sociology of reading) souvisí s percepcí a účinky, které má čtení na celou společnost, na skupiny čtenářů jako například ve školní třídě, i na jedince. Sociální dynamika čtenářství odhaluje rozhodující momenty související s gramotností populace. Nedostatečné čtenářské kompetence mohou nezávisle na inteligenci čtenáře ovlivnit příležitosti ke vzdělávání. V takovém případě mluvíme o poruchách čtení (reading disorders) a s nimi souvisejících internetových službách, které mohou pomoci snížené výkony při čtení kompenzovat. Postupy pomáhající zvládnout informační přetížení, podporovat nezávislé čtení u všech skupin čtenářů a zefektivňovat práci s texty a zrychlovat schopnost číst jsou zahrnuty pod společnou hlavičkou managementu čtenářství (reading management). Pro management čtenářství je také dostupná celá řada softwarových řešení. Vývoj nových způsobů vzniku a šíření informačních zdrojů na internetu popisuje elektronické publikování (electronic publishing), které také nabízí možnost sledovat nabídku vydavatelů přes webové rozhraní. K zajištění výměny znalostí a zkušeností, stejně jako zajímavých materiálů mezi uživateli, může posloužit řízení komunity (community management). Jeho zapojení pomáhá angažovat dobrovolníky do řešení problémů cílových skupin, do jejichž široké množiny patří
Obr.6. Myšlenková mapa ČTENÁŘSTVÍ.knihovna.cz
Projekt autorskepravo.knihovna.cz se zaměří primárně na autorský zákon. Opodstatnění autorských práv, stejně jako východiska pro citlivé posuzování různých dilemat vznikajících v souvislosti s autorizací podává informační etika (information ethics) zaměřená zvláště na oblast duševního vlastnictví. Otázka autorských práv bývá také často dávána do souvislosti s intelektuální svobodou (intellectual freedom), závislou na dostupnosti zdrojů obsahující poznatky a možnosti jejich dalšího použití k intelektuální činnosti. Intelektuální svobodu ovlivňují nejrůznější zásahy regulující internet a rovnající se v krajních případech cenzuře.
V těchto souvislostech jsou zvláště zajímavé modely kolektivních licenčních smluv (collective licensing agreement), popisující různé přístupy k legálnímu zastoupení autorů a kolektivnímu správcovství autorských práv a současně konsorciální a institucionální licence elektronických zdrojů (electronic information resources licence agreement). V centru diskuzí a tedy i pozornosti se dnes ocitá koncept veřejných licencí creative commons, podporující zpřístupnění a veřejné vlastnictví děl a jejich další kreativní užití, dále otevřený přístup (open access) k vědeckým publikacím prosazující bezplatnou komunikaci výsledků intelektuální a odborné práce a svobodný software a hardware (free software and free hardware), zpřístupňující a umožňující modifikaci a distribuci
Obr.7. Myšlenková mapa AUTORSKÉPRÁVO.knihovna.cz
Jaká jsou teoretická východiska projektu nastroje.knihovna.cz? Pokud se má projektový tým vyrovnat s častou nedůvěrou cílové skupiny k používání počítačových technologií, měl by při své práci zohlednit model přijetí technologií (technology acceptance model), identifikující proměnné ovlivňující rozhodnutí uživatelů používat informační systémy a technologie. Významnou roli může hrát také koncept sociotechnických systémů a sociotechnického designu (socio-technical design), který popisuje proces přizpůsobení technologického systému lidem, jejich etickým hodnotám, pracovním postupům a pracovnímu prostředí. Při hodnocení schopnosti systému uspokojit potřeby svých uživatel je možné využít evaluaci užitečnosti (usefulness evaluation). Takové postupy lze aplikovat i při tvorbě vzdělávacího designu webinářů (webinars instructional design), umožňující pořádat efektivní a interaktivní webové konference. Předmětový katalog on-line a off-line nástrojů lze vytvořit pomocí doménové analýzy (domain analysis), nástroje pro klasifikaci a organizaci znalostí srozumitelně uspořádané pro odborníky v dané odborné doméně. V rámci projektu by se měl také uplatnit systém řízení znalostí (knowledge management system), pomáhající sdílet poznatky při nasazení a využití nástrojů.
Obr.8. Myšlenková mapa NÁSTROJE.knihovna.cz
Cílem tohoto článku bylo přiblížit širší knihovnické obci problematiku vzniku portálu Knihovna.cz a zdůraznit skutečnost, že úspěšný portál musí mít jasně definovaná kritéria, kontext a vymezení a zároveň musí být vyvíjen v rámci celonárodního zainteresování všech relevantních stran (knihovny, oborové VŠ a spolky). Jedině díky společnému konsensu může vzniknout silný portál, který bude fungovat a bude ku prospěchu.
Doufáme, že se nám podaří vybudovat portál, který bude plnit úlohu znalostního, metodického, vzdělávacího a především inspirativně informujícího prostředí.
[1] BUREŠ, Vladimír. Znalostní management a proces jeho zavádění:
průvodce pro praxi. Praha : Grada, 2007. 212 s. ISBN 80-247-1978-9.
[2] BRDIČKA, Bořivoj. Učitelský spomocník [online]. 2010 [cit.
2010-06-29]. Neformální vzdělávání nabývá na významu. Dostupné z WWW: <http://www.spomocnik.cz/index.php?id_document=2458/>.
ISSN 1214-9179.
[3] HART, Jane. Social Media In Learning [online]. 2009 [cit.
2010-06-29]. Social Media FOR learning. Dostupné z WWW: <http://janeknight.typepad.com/socialmedia/2009/11/social-media-for-learning.html/>.
[4] HEPWORTH, Mark. Knowledge of information behaviour and its
relevance to the design of people-centred information products and
services. Journal of Documentation. 2007, Vol. 63, No.
1, str. 33-56.
[5] CLARK, Timothy R.; GOTTFREDSON, Conrad A. Chief Learning
Officer [online]. 2009 [cit. 2010-06-29]. Agile Learning: Thriving
in the New Normal. Dostupné z WWW: <http://www.clomedia.com/features/2009/December/2812/index.php/>.
[6] EDUCAUSE Learning Initiative [online]. The New Media
Consortium, 2010 [cit. 2011-01-01]. Horizon Report 2010. Dostupné z WWW:
<http://www.nmc.org/pdf/2010-Horizon-Report.pdf/>.
[7] CORMIER, David Cormier. Dave’s Educational Blog [online].
2010 [cit. 2010-11-29]. Day 2 futures education course – Trends.
Dostupné z WWW: <http://davecormier.com/edblog/2010/04/06/day-2-futures-education-course-trends/>.
[8] MIKSA, Francis L. Library and information science: two paradigms.
In: VAKKARI, Pertti – CRONIN, Blaise (Eds.). Conceptions of library
and information science. Historical, empirical and theoretical
perspectives. London : Taylor Graham, 1992. ISBN 0-947568-52-2. S.
229-252.
[9] SARACEVIC, Tefko. An essay on the past and future (?) of
information science education – I: Historical overview. Information
Processing & Management. 1979, Vol. 15, No. 1, s. 1-15.
[10] TSAKONAS, Giannis; PAPATHEODOROU, Christos. Analysing and
evaluating usefulness and usability in electronic information services.
Journal of Information Science. 2006, Vol. 32, No. 5,
str. 400-419.
CITACE:
Škyřík, Petr; Lorenz, Michal. Znalostní a metodický portál Knihovna.cz. Knihovna [online]. 2011, roč. 22, č. 1, s. 5-15 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovna111/1105skyr.htm>. ISSN 1801-3252.
| nahoru | |obsah| | archiv | | domů |
| index autorů | | index názvů | | index témat |