Standard Handicap Friendly [Eva Cerniňáková]

Článek informuje o nedávno zveřejněném Standardu Handicap Friendly, který vznikl v rámci SKIP ČR. Standard vychází z požadavku na rovný přístup k informacím a službám knihoven. Usiluje o vytvoření rámce pro poskytování služeb uživatelům knihoven se specifickými potřebami. Doporučení Standardu jsou rozdělena do několika tematických okruhů: požadavky na obecná opatření, personál, fond a služby, technické a materiální podmínky, webové stránky, pořádání akcí, spolupráci a propagaci a integrační aktivity. Standard v současné době řeší čtyři skupiny znevýhodněných uživatelů: osoby s postižením zraku, s postižením sluchu, s tělesným postižením a s mentálním postižením.

Klíčová slova: Standard Handicap Friendly – uživatelé knihoven – osoby s postižením – rovný přístup k informacím – služby knihoven – odstranění bariér – Koncepce rozvoje knihoven

The article brings information about a recently published Standard "Handicap Friendly" created by SKIP CR. The standard proceeds from the demand on equal access to information and library services and describes necessary arrangements to improve the services for library users with special needs. The standard covers eight basic areas: general measures, requirements concerning staff, library collections and services, technical and material conditions, websites, organization of special events, cooperation and promotion and integrative activities. Presently the standard deals with four groups of users with special needs, namely, persons with visual, hearing, physical and mental impairment.

Keywords: Standard "Handicap Friendly" – library users – persons with impairment – equal access to information – library services – removal of bariers – Concept of the development of libraries

V České republice se již delší dobu rozvíjejí služby uživatelům knihoven se specifickými potřebami, a to často na velice dobré úrovni, srovnatelné se zahraničím. Prozatím však chyběly standardy a konkrétní doporučení, které by tuto problematiku podrobněji řešily. Zahraniční dokumenty, zabývající se problematikou uživatelů knihoven s různými druhy znevýhodnění, se buď orientují na konkrétní skupinu uživatelů se specifickými potřebami, nebo naopak danou problematiku řeší na obecné rovině, případně jsou určeny pro národní či regionální použití. Přestože jsou velkou inspirací, nelze je bez dalšího aplikovat na podmínky v České republice. Tento stav nezřídka vede mimo jiné k neefektivnímu vynakládání finančních i lidských zdrojů: aplikovaná opatření – byť dobře míněná – ne vždy odrážejí skutečné potřeby handicapovaných uživatelů. Jindy různé knihovny opakovaně vynakládají úsilí při zjišťování totožných informací o potřebách uživatelů se specifickými potřebami, protože chybí prostor pro sdílení již získaných informací a zkušeností. Problematika služeb uživatelům se specifickými potřebami je také mylně chápána jako okrajová záležitost.

Nový český standard Handicap Friendly (SKIP ČR, 2012) se snaží zaplnit právě tuto mezeru, usiluje o vytvoření rámce pro poskytování služeb znevýhodněným uživatelům a navrhuje doporučené postupy pro české prostředí. Protože je od začátku provázán s portálem Bezbariérová knihovna, nabízí knihovnám také prostor pro sdílení informací a zkušeností v oblasti práce se znevýhodněnými uživateli.

Standard začal vznikat jako součást studentského projektu Bezbariérová knihovna, realizovaného v průběhu let 2011-2012 v rámci Kabinetu informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně (Babirádová et al, 2011). Poté práci na Standardu převzal Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR (dále jen SKIP ČR) prostřednictvím nově vzniklé Sekce služeb osobám se specifickými potřebami. Od samého začátku se na tvorbě Standardu podíleli nejen knihovníci z praxe, ale také externí odborníci a zástupci organizací sdružujících nebo zastřešujících znevýhodněné osoby. Finální verze Standardu byla zveřejněna v dubnu 2012 (SKIP ČR, 2012).

Shodou okolností však standard Handicap Friendly není jediným dokumentem zveřejněným v nedávné době, který se zabývá tématem uživatelů se specifickými potřebami v knihovnách. Vládní dokument Koncepce rozvoje knihoven na léta 2011 – 2015 řeší v dílčím cíli 13 problematiku uživatelů s postižením či dalším znevýhodněním (Česká republika, 2012, s. 21). Hovoří o potřebě "zlepšit dostupnost knihoven a jejich služeb, prosadit kritérium bezbariérovosti služeb knihoven jako kritérium hodnocení kvality". Ačkoliv oba dokumenty vznikaly nezávisle, vycházejí ze stejných předpokladů a kladou důraz na požadavek Knihovního zákona (Zákon 257/2001 Sb.) na rovný přístup k informacím. Koncepce rozvoje knihoven řeší dané téma v celé šíři (nezaměřuje se pouze na uživatele s postižením) a zdůrazňuje rovný přístup nezávisle na sociálním a ekonomickém postavení, náboženském vyznání, na zdravotním stavu nebo věku, na velikosti obce, příslušnosti k menšinám apod. Jednou z aktivit k dosažení tohoto cíle je promítnutí principů bezbariérovosti do standardů, dotačních programů a do hodnocení kvality veřejných knihovnických a informačních služeb (Česká republika, 2012, s. 22). Standard Handicap Friendly je v současnosti zaměřen pouze na problematiku uživatelů s postižením. Jeho požadavky jsou však formulovány v obecné rovině, čímž do budoucna zůstává otevřena možnost aplikovat jej bez větších úprav i na další skupiny znevýhodněných uživatelů; tím se také (v souladu s Koncepcí rozvoje knihoven) stává potenciálním kritériem pro hodnocení kvality služeb knihoven.

Standard Handicap Friendly

Cílovými skupinami Standardu Handicap Friendly jsou čtyři skupiny osob: osoby s postižením zraku, s postižením sluchu, s tělesným postižením a s mentálním postižením.

Požadavky Standardu jsou definovány v obecné rovině. Konkrétní potřeby a doporučení pro práci s jednotlivými skupinami uživatelů se znevýhodněním jsou pak podrobně rozpracovávány v navazujících metodikách, které budou k dispozici začátkem roku 2013. Metodiky vznikají rámci SKIP ČR - Sekce služeb osobám se specifickými potřebami ve spolupráci externími odborníky a s organizacemi pomáhajícími nebo sdružujícími osoby s postižením. Definují konkrétní potřeby a doporučení pro práci knihoven s uvedenými skupinami. Standard počítá s možností udělovat knihovnám certifikát kvality v oblasti služeb uživatelům se specifickými potřebami. Metodiky proto obsahují také kritéria pro hodnocení, přičemž se zde rozlišují opatření nezbytná a opatření, která je možné nahradit alternativami. Při certifikaci knihoven se předpokládá spolupráce s organizacemi pomáhajícími nebo sdružujícími osoby s postižením a s dalšími programy zaměřenými na přístupnost různých služeb pro uživatele s postižením.

Samotný text Standardu je rozdělen do dvou částí. V první části se řeší východiska a motivace Standardu a definují se cílové skupiny. Druhá část se zaměřuje na konkrétní oblasti, v nichž je nezbytné učinit vhodná opatření.

Východiska a cíle

Východiskem Standardu je především požadavek na zajištění rovného přístupu k informacím pro všechny bez rozdílu, zakotvený také v § 2a Knihovního zákona.

Cílem Standardu je "postihnout specifika práce s uživateli knihoven se specifickými potřebami, navrhnout vhodná opatření a stanovit kritéria, která by měla knihovna splňovat, aby byla k osobám se specifickými uživatelsky vstřícná a zajistila jim rovné podmínky" (SKIP ČR, 2012). Uživatelé s postižením (nebo jiným znevýhodněním) musí při přístupu k informacím kromě informačních bariér překonávat také bariéry vyplývající z jejich znevýhodnění. Ve skutečnosti jsou bariéry překonávané uživateli s postižením mnohem větší než u běžných uživatelů knihoven. Totožné podmínky automaticky neznamenají rovný přístup. Rovný přístup vyžaduje aktivní vytváření nejrůznějších opatření vyrovnávajících podmínky znevýhodněných uživatelů – jinými slovy "překlenutí" informačních bariér. Tato opatření však obvykle mívají pozitivní dopad i na tzv. "běžné" uživatele knihoven (např. bezbariérovost prostoru ocení také rodiče s kočárky, kamerovou lupu mohou používat senioři se zhoršeným zrakem apod.).

Jak již bylo uvedeno, Standard definuje čtyři cílové skupiny uživatelů. Nepředpokládá však, že každá knihovna ve stejné míře učiní opatření zaměřená na všechny skupiny uživatelů se specifickými potřebami – to není možné a ani účelné. Naopak, všechna opatření mají být prováděna ohledem na místní komunitu a její skutečné potřeby. Proto je počítáno s tím, že knihovny budou moci usilovat o certifikaci pouze v dílčí oblasti (např. v lokalitě, kde žije větší množství osob s tělesným postižením, se knihovna zaměří pouze na certifikaci v oblasti služeb této skupině). S tím počítá i logo Bezbariérová knihovna určené certifikovaným knihovnám, které vzniklo v již v rámci studentského projektu. Logo se skládá ze čtyř částí znázorňujících jednotlivé skupiny, na které je standard zaměřen (srov. Babirádová et al, 2011). V rámci úspěšné certifikace bude knihovna moci ve svých propagačních materiálech používat příslušnou část (případně části) loga v závislosti na tom, pro kterou oblast splnila podmínky certifikace.

Požadavky standardu:

Konkrétní požadavky Standardu na knihovny, definované v jeho druhé části, jsou rozděleny do osmi okruhů:

V úvodu jsou definovány obecné požadavky. Jde především o vytvoření vhodného prostředí pro poskytování služeb uživatelům se specifickými potřebami (to může zahrnovat např. doladění knihovního řádu, evakuačních směrnic, vytvoření parkovacího místa aj.). Uživatelům s postižením (držitelům průkazu ZTP a ZTP/P) by knihovna měla nabídnout registraci za zvýhodněnou cenu, případně zdarma.

Ve sféře poskytování služeb je klíčový přístup a kompetence personálu, bez nichž by efektivita jakýchkoliv dalších opatření byla minimální. Standard proto vyžaduje proškolení a průběžné doškolování veškerého personálu, který přichází do kontaktu s uživateli nebo ovlivňuje strategii služeb. Školení by v optimálním případě měla probíhat ve spolupráci s organizacemi, které pomáhají nebo sdružují osoby s postižením^¹.

Tato školení by měla zahrnovat jak úvod do problematiky postižení, tak i praktické dovednosti, jako komunikace s uživateli s postižením, ovládání asistivních technologií^² apod. Konkrétní náplň jednotlivých školení se bude lišit podle cílové skupiny uživatelů. Například v případě zrakových postižení bude školení zahrnovat vedení a orientaci nevidomé osoby v prostoru, problematiku přístupnosti dokumentů a webu, obsluhu asistivních technologií (např. počítače s hlasovým výstupem, kamerové lupy). V případě sluchových postižení to budou základy komunikace, problematika tlumočnických služeb a využití online tlumočení, případně základy znakového jazyka atd.

V závislosti na velikosti knihovny a obsluhované populace požaduje Standard pro certifikovanou knihovnu během provozní doby přítomnost speciálně proškoleného asistenta, který by byl zároveň kontaktní osobou pro uživatele s postižením (požadavek se týká především knihoven ve velkých městech).

Kromě personálu je dalším stěžejním bodem nabízený fond a služby. Součástí fondu bezbariérové knihovny musí být v první řadě dokumenty vhodné a přístupné pro osoby s postižením. Ty se samozřejmě budou lišit v závislosti na obsluhovaných skupinách.

Součástí fondu by měly být vždy také informace o problematice postižení pro většinovou populaci v tištěné i dalších vhodných formách.

V nabídce služeb by neměly chybět dálkové služby (online katalog, rezervace, prodlužování výpůjček, možnost stahování dokumentů) nebo nabídka různých typů komunikace (e-mail, telefon, internetová telefonie, sociální sítě apod.), které jsou velkou pomocí pro uživatele se zrakovým nebo tělesným postižením. Pro osoby s postižením zraku hraje významnou roli wifi připojení, umožňující pracovat v knihovně na vlastním počítači se speciálními programy a vlastním nastavením. Pro osoby s mentálním postižením je velice důležitá asistence při výběru literatury nebo při práci s výpočetní (či jinou) technikou. Alespoň osobám se zrakovým a tělesným postižením by knihovna měla nabízet služby doručování dokumentů (ať už poštou nebo pravidelnou návštěvou knihovníka/dobrovolníka v místě bydliště, případně rozvozem knih). Velkou pomocí pro všechny znevýhodněné uživatele může být možnost vracet vypůjčené knihy v libovolné pobočce, tzv. "mezipobočkové" výpůjčky apod.

V oblasti technických a materiálních podmínek pamatuje standard především na odstranění fyzických bariér, případně na pořízení speciálního technického vybavení. Jedním z požadavků je vytvoření akusticky klidného místa (které případně může být působištěm specializovaného asistenta, viz čl. I. Personál) s dobrými světelnými podmínkami, pohodlnými místy k sezení a počítačem.

Nezanedbatelnou součástí bezbariérové knihovny je vhodný informační a orientační systém. Ten by měl být jasný a jednoduše srozumitelný, měl by být umístěn ve všech patrech a na všech strategických místech. Všechny nápisy (včetně popisků regálů) by měly být provedeny dostatečně velkým písmem ve vhodném barevném kontrastu vůči pozadí. Pro osoby s postižením zraku by knihovna měla pořídit akustický orientační maják.

Webové stránky knihovny by měly splňovat pravidla přístupnosti podle platných standardů: pro osoby se zrakovým postižením by stránky měly být tvořeny podle metodiky Blind Friendly Web (SONS ČR, 2000), pro ostatní skupiny lze případně využít pravidla přístupnosti vytvořená pro informační systémy veřejné správy (Anon., 2009). Stránky musí být přehledné a obsahovat informace v jednoduše srozumitelné formě, musí mít jasnou a konzistentní navigaci a srozumitelné a návodné odkazy.

Chybět by neměly informace o konkrétních opatřeních, která umožňují využívání služeb a samostatný pohyb osob s postižením, dále informace o běžných i speciálních službách, speciálním fondu a podmínkách jeho využívání apod. Web by měl obsahovat podrobný popis cesty do knihovny (např. informace o bezbariérovosti trasy do knihovny od nebližších zastávek veřejné dopravy, popis povrchu, informaci o tom, zda trasa vede po rovině), případně speciální popis cesty pro osoby se zrakovým postižením. Vhodné jsou také odkazy na informační zdroje o jednotlivých postiženích nebo odkazy na pomáhající organizace, speciální knihovny pro zrakově postižené apod. Neslyšící ocení video ve znakovém jazyce s uvítáním a stručnými informacemi o službách knihovny.

Knihovna by měla propagovat své služby formou vhodnou pro osoby se specifickými potřebami. Především by všechny informace, formuláře a propagační materiály knihovny měly být pro uživatele k dispozici také v přístupném elektronickém formátu (tj. nestačí plakát s pozvánkou ve formě obrázku, např. ve formátu JPG nebo naskenovaný dokument ve formátu PDF bez textové vrstvy). Tištěné informace a propagační materiály by měly být ve vhodném (větším) fontu s dostatečným kontrastem textu a pozadí, doporučit lze také jednodušší formu prezentace informací pro osoby s postižením sluchu nebo s mentálním postižením (např. informace ve formě komiksů, výtahů z knihovního řádu apod.).

Pro knihovnu, která poskytuje služby uživatelům s postižením, je zásadní spolupráce s organizacemi pracujícími s handicapovanými uživateli (organizace zastřešující, sdružující, pomáhající; speciální školy; organizace zaměstnávající osoby s postižením apod.). Tato spolupráce má velký význam především v oblasti propagace služeb a akcí knihovny. Doporučuje se však spolupracovat také v oblasti školení; tyto organizace často nabízejí školení, která lze využít i pro personál knihoven – např. jak komunikovat s osobami s postižením, jak vodit nevidomé apod. Velkou pomocí může být také konzultace v oblasti vhodných technických opatření nebo služeb – nezřídka se stává, že představy knihovníků o tom, co je vhodné pro uživatele s postižením, se mírně odchylují od skutečných požadavků a potřeb těchto cílových skupin.

Knihovna, která je přátelská pro uživatele se specifickými potřebami, by na tyto uživatele měla pamatovat také při pořádání nejrůznějších akcí, především v oblasti jejich přístupnosti. Ta se opět bude lišit v závislosti na cílové skupině.

Ve spolupráci s organizacemi pracujícími s osobami s postižením je také vhodné pořádat akce určené přímo pro tyto skupiny (především prohlídky knihovny s důrazem na služby a fond pro danou skupinu apod.) nebo akce pro většinovou populaci zaměřené na tematiku postižení.

Oblast integrace osob s postižením může úzce souviset s předchozím bodem, tj. pořádáním akcí, na nichž se mohou příslušníci většinové populace seznámit s problematikou postižení a setkat se nebo spolupracovat s lidmi s postižením. Vhodné jsou i další typy integračních aktivit. Jednou z žádaných forem je např. zaměstnávání knihovníků nebo dobrovolníků z řad osob s postižením; mnohé knihovny již s touto formou mají výborné zkušenosti.

Závěr

Standard Handicap Friendly přináší návrhy vhodných doporučení pro práci s uživateli se specifickými potřebami a nabízí možnost certifikace knihoven v této oblasti. Jistě nelze čekat, že všechny knihovny budou moci okamžitě plnit jeho požadavky, ať už z finančních či jiných důvodů (např. památková ochrana budov). Přesto má Standard již nyní své místo a význam, který přesahuje pouhou možnost jeho využití při certifikaci knihoven. Lze ho též v souladu s Koncepcí rozvoje knihoven využít jako kritérium hodnocení kvality služeb knihoven pro znevýhodněné uživatele, případně ho rozšířit na další cílové skupiny, např. seniory, sociálně vyloučené osoby, nezaměstnané, příslušníky minorit aj.

Především však zveřejněný Standard spolu s dokumentem Koncepce rozvoje knihoven na léta 2012 -2015 posiluje vědomí knihovníků a informačních pracovníků o důležitosti služeb knihoven pro znevýhodněné uživatele; tím může přispět ke zlepšení dostupnosti a rozšíření "služeb knihoven pro handicapované občany i národnostní menšiny, nezaměstnané a další znevýhodněné sociální skupiny" (srov. Česká republika, 2012, s. 22).

Poznámky

1 Lze využít také nabídku seminářů SKIP ČR– Sekce služeb osobám se specifickými potřebami.

2 Asistivní technologie jsou technologické postupy a pomůcky, které umožňují osobám se znevýhodněním vyrovnávat jejich fyzické nebo psychické handicapy. Zde máme na mysli především technologie umožňující osobám s handicapem přístup k informacím prostřednictvím speciálních zařízení a programů.

3 Pro osoby používající znakový jazyk je obvykle psaná čeština cizím jazykem, proto hůře chápou složitější sdělení.

BABIRÁDOVÁ, Markéta, Eva Klučinová, Zdena Rousková a Helena Selucká. 2011. Bezbariérová knihovna.cz. Inflow: information journal [online]. Roč. 4, č. 10 [Cit. 2012-05-04]. Dostupné z : http://www.inflow.cz/bezbarierova-knihovnacz. ISSN 1802-9736.

Česká republika. 2009. Vyhláška č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. In: Sbírka zákonů ČR. Praha: Tiskárna Ministerstva vnitra. Roč. 129, s. 6621-6647. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: www.mvcr.cz/soubor/sb129-09-pdf.aspx.

SONS ČR. 2000. Blind Friendly: přístupný web nejen pro zrakově postižené [online]. Praha, SONS ČR, [Cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://blindfriendly.cz.

Cerniňáková, Eva. Standard Handicap Friendly. Knihovna [online]. 2012, roč. 23, č. 2, s. 95-102 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovna122/cerni.htm>. ISSN 1801-3252.

Standard Handicap Friendly

Mgr. Eva Cerniňáková / Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická Praha