Digitální knihovna Kramerius a její využívání studenty historických věd [Marek Fišer]

Příspěvek se zaměřuje na digitální knihovnu Kramerius, která elektronicky zpřístupňuje převážně bohemikální dokumenty z 19. a 20. století. Jeho cílem však není popsat tento systém a jeho zázemí – soustředí se místo toho na uživatelský pohled. Jádrem příspěvku je proto popis dvoufázového uživatelského průzkumu provedeného mezi studenty a doktorandy historických oborů na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Konkrétně se jedná o studenty zapsané ve studijním programu Historické vědy. Průzkum má za cíl zjistit, zda studenti digitální knihovnu Kramerius znají a využívají a jaké k ní mají výhrady či připomínky.

Klíčová slova: Kramerius, digitální knihovny, elektronické zpřístupňování dokumentů, digitální dokumenty, uživatelský průzkum, historické prameny, bohemika, autorské právo

The article deals with the Kramerius digital library that provides electronic access to the documents originated in Bohemia in the period of 19th and 20th century. However, its aim is not to describe this system and its background – it focuses more on the user´s view. The central part of the article includes results of two-phase user survey carried out among the students of Historical sciences at the Faculty of Arts, Charles University in Prague. The most important objective of the survey was to find out if the students had enough information about the Kramerius digital library and if they had any complaints or suggestions concerning the library.

Keywords: Kramerius, digital libraries, electronic access to documents, digital documents, user survey, historical sources, documents from Bohemia, copyright

Úvod

Úvodem je nutné uvést, že tento článek tvoří zredukovaná část diplomové práce Digitální knihovna Kramerius a její využívání studenty historických oborů^,¹jež byla obhájena v září 2012 na Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (dále FF UK). Součástí této diplomové práce byl rozsáhlejší průzkum mezi studenty historických oborů na FF UK, přičemž analýza výsledků tohoto průzkumu tvoří jádro následujícího příspěvku.

Problematika digitálních knihoven a jiných informačních systémů pro zpřístupnění písemného dědictví je v českém informačně-knihovnickém prostředí často diskutovaným tématem. Důkazem jsou četné příspěvky na řadě oborových konferencí i existence samostatné každoročně se konající akce Knihovny, archivy, muzea v digitálním světě. V posledních letech byl na těchto konferencích častým předmětem diskuse projekt (systém) Kramerius. Úkol tohoto projektu je zdánlivě jednoduchý - převést na mikrofilm a zdigitalizovat co největší množství dokumentů, převážně bohemikální^² povahy, aby byl jejich obsah zachráněn pro budoucí generace. To je prováděno za vydatné finanční podpory Ministerstva kultury ČR a jednotlivých spolupracujících institucí. Jelikož by však nebylo úplně efektivní vytvářet pouze záložní kopie k uložení do chráněného depozitáře, kde by řadu let bez efektu "ležely", bylo rozhodnuto o vývoji softwarové aplikace pro zpřístupnění (a případné další záložní uložení) takto reformátovaných dokumentů. Následně vznikla digitální knihovna (dále DK) Kramerius, o jejímž využívání pojednává tato studie. Vývoj a technické zázemí tohoto systému již bylo popsáno v řadě příspěvků,^³ a proto jsem se rozhodl od vývojářů a administrátorů přejít na opačnou stranu – nikdy totiž nebylo ve větším rozsahu zjišťováno, jak na tuto digitální knihovnu nahlížela a nahlíží veřejnost, pro kterou byla od počátku určena.^⁴ K čemu by byly všechny sofistikované funkce, formáty a nové verze grafického uživatelského rozhraní, které jsou často prezentovány v konferenčních příspěvcích, když by je nikdo z veřejnosti nevyužíval? Přístup a pohled uživatelů tohoto systému je tedy stejně důležitý jako znalosti a schopnosti architektů, kteří systém tvoří.

Asi nejlepší reálně proveditelnou metodou, jak shromáždit co nejvíce názorů a nápadů k danému systému, je uživatelský průzkum. Rozhodl jsem se ho provést mezi svými bývalými kolegy – studenty a doktorandy historickovědních oborů na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Průzkum byl proveden dvoufázově v měsících květnu a červenci 2012, a to převážně dotazníkovou formou.

V průzkumu byly položeny dvě základní otázky, jejichž cílem bylo zjistit, nakolik je DK Kramerius známá a využívaná ve vybrané skupině potenciálních uživatelů a jak jsou daní uživatelé s tímto systémem spokojeni, případně co by se na něm podle jejich názoru dalo vylepšit. Tyto dva dotazy pak byly rozčleněny do řady podotázek, které byly respondentům průzkumu předloženy ve dvou fázích.

Dotazování v první fázi se mělo zaměřit na co největší počet studentů, protože pro splnění jeho cílů nebylo podstatné, zda respondenti se systémem pracují či nikoliv. Mělo zde být pouze zjištěno, zda studenti DK Kramerius znají, popřípadě zda ji využívají a jaký je jejich vztah ke studiu digitálních dokumentů obecně. Na základě svých osobních zkušeností jsem dospěl k subjektivnímu závěru, že povědomí o DK Kramerius není mezi veřejností zajímající se o studium novodobých historických dokumentů příliš rozšířené. Pro potvrzení či vyvrácení takovéto hypotézy se ukázala jako nejvhodnější metoda kvantitativní analýzy, jež byla použita v první fázi průzkumu.

Analýza výsledků druhé části průzkumu měla spíše kvalitativní ráz – v této fázi se již předpokládalo, že respondenti s DK Kramerius pracují a byla po nich vyžadována konkrétní vyjádření k různým problematikám spojeným s jejím využíváním. Původně se měly jednotlivé otázky týkat pouze verze Kramerius 3^⁵, která byla do roku 2011 standardem ve všech knihovnách a paměťových institucích, jež systém Kramerius provozovaly nebo spolupracovaly na doplňování jeho obsahu. Avšak vzhledem k tomu, že v témže roce začala být zaváděna verze Kramerius 4 (dále též K4)^⁶, byly některé otázky z druhé části průzkumu směrovány na tuto verzi a na srovnání s její předchůdkyní.

První část průzkumu

Otázky pro první část průzkumu byly připraveny tak, aby jejich zodpovězení nezabralo příliš mnoho času. Mělo zde být v první řadě zjištěno, zda dotazovaná osoba DK Kramerius zná a využívá. Pokud však respondent odpověděl na jednu z těchto otázek negativně, bylo nutné zjistit, zda by byl ochotný DK Kramerius využívat (v případě, že ji nezná) a proč ji nevyužívá (v případě, že s ní není ochoten pracovat). Toto vše měly zjistit první čtyři otázky, ke kterým byly ještě připojeny dvě doplňující, jež se zabývaly oborem studia a ročníkem studia respondenta. Tyto dva doplňující dotazy měly alespoň částečně eliminovat hrozbu špatné interpretace statistik, jež byly získány z předchozích odpovědí. Bylo totiž nutné alespoň rámcově rozdělit hlavní obory, jež jsou ve studijním programu Historické vědy studovány. Každý z nich má svá specifika a při hodnocení výsledků průzkumu tak musí být brán zřetel na to, zda na daný dotaz odpovídal například student historie nebo archeologie, popřípadě student prvního ročníku nebo doktorského studia.

Sběr dat z první fáze průzkumu probíhal od 22. do 31. 5. 2012 včetně, tj. 10 dní. Za uvedenou dobu bylo shromážděno 299 vyplněných dotazníků. Vzhledem k tomu, že výzvu k vyplnění mělo obdržet 1 451 studentů a doktorandů zapsaných v dané době ve studijním programu Historické vědy, byla celková návratnost dotazníku 20,6 %, tedy jedna pětina. Tento výsledek vyžaduje zabývat se důvody, proč někteří studenti na dotazník nereagovali. Za předpokladu, že výzvu k vyplnění dotazníku skutečně obdrželi, můžeme uvažovat o tom, že v danou chvíli neměli čas, náladu či nebyli ochotni dotazník vyplňovat – tento postoj pramení mimo jiné z velkého množství dotazníků, jimiž jsou nejen studenti v posledních letech zahlcováni. Studentům bylo zdůrazněno, že nezáleží na jejich oboru studia ani na tom, zda DK Kramerius znají, či nikoli. Přesto je pravděpodobné, že pro část z nich bylo neznámé téma průzkumu natolik odrazující skutečností, že k vyplňování dotazníku nepřistoupili. Posledním zásadním faktorem, který mohl ovlivnit počet respondentů, byly nedostatky v informačním systému fakulty, prostřednictvím kterého byly dotazníky rozesílány.⁷

V následující pasáži budou uvedeny, zhodnoceny a interpretovány odpovědi, jež byly v prvním kole průzkumu získány. U každé otázky (kromě otázky č. 4) jsou v podobě tabulek a grafů zveřejněny statistiky vzešlé z jednotlivých odpovědí.

Po grafickém znázornění odpovědí následuje jejich interpretace s přihlédnutím k proměnným, jež mohly ovlivnit výsledné údaje.

Otázka č. 1: Znáte digitální knihovnu Kramerius, která elektronicky zpřístupňuje tištěná bohemika vydaná v 19. a 20. století?

Zvolená varianta	Počet odpovědí	Procentuální vyjádření
Ano, znám	178	60 %
Ne, nikdy jsem o ní neslyšel	43	14 %
Vím, že takové digitální knihovny existují, ale nevím o nich nic konkrétního	78	26 %

Z výše uvedených statistik (Tabulka č. 1 a Graf č. 1) vyplývá, že větší část (60 %) dotazovaných studentů systém Kramerius minimálně z doslechu zná. To je dosti podstatné zjištění, které částečně nabourává hypotézu o slabém povědomí o existenci DK Kramerius, jež byla zformulována před začátkem průzkumu. Samozřejmě je nutné brát v úvahu, že velká část obeslaných studentů odmítla vyplňovat dotazník o něčem, co nezná (ačkoliv byli v úvodu upozorněni, že pro vyplňování dotazníku není nutná znalost DK Kramerius), tudíž tento procentuální poměr nelze absolutizovat.

Nyní je ještě nutné potvrdit/vyvrátit, zda bude platit hypotéza, že DK Kramerius budou znát spíše studenti z vyšších ročníků a studenti z oborů Historie, Archivnictví, popř. Etnologie. U studentů Archeologie a Evropských studií (studují se zde evropské, nikoliv české dějiny) by mělo hypoteticky spíše platit, že DK Kramerius znát nebudou.

Hypotéza, že povědomí o DK Kramerius ve vyšších ročnících roste, se v podstatě potvrdila. Je možné se o tom přesvědčit prostřednictvím údajů obsažených v níže uvedené tabulce č. 2.

Ročník studia	Zná DK Kramerius	Nezná DK Kramerius
1. roč. Bc.[1]	15	18
2. roč. Bc.	21	13
3. roč. Bc.	24	12
4. Bc. a vyš.	18	12
1. roč. NMgr.[2]	18	7
2. NMgr.	23	11
3. NMgr. a vyš.	7	11
Doktorské stud.	62	28

[1] 1. ročník bakalářského studia;
[2] 1. ročník navazujícího magisterského studia;

U prvních ročníků ještě převažují studenti, kteří s DK Kramerius nemají zkušenost. Od druhého ročníku⁸ má však již převahu druhá skupina. Obzvláště drtivá je pak tato převaha u doktorandů.

Co se týká vlivu studovaného oboru na znalost/neznalost DK Kramerius, neplatily ve všech případech výše zmíněné hypotézy. Srovnání jednotlivých oborů lze ukázat na následující tabulce č. 3:⁹

Obor studia	Zná DK Kramerius	Nezná DK Kramerius
Historie	132	64
Archivnictví a PVH	36	13
Archeologie	15	22
Etnologie	17	29
Historie-Evropská studia	12	3

Z údajů v tabulce vyplývá, že největší povědomí o DK Kramerius mají studenti Archivnictví a Historie. V případě oborů Archeologie a poněkud překvapivě i Etnologie převažovala skupina studentů, jež zatím systém Kramerius nezná.

Skupinu studentů, jež neznala DK Kramerius, lze ještě rozdělit na dvě podskupiny: první z nich tvoří respondenti, kteří nemají povědomí o tom, že v českém prostředí existuje nástroj na digitální zpřístupňování bohemik z 19. a 20. století; příslušníci druhé podskupiny mají alespoň určité povědomí o tom, že podobný systém existuje. Celkem 43 studentů (14,3 % z celkového počtu) přiznalo, že nikdy o něčem podobném neslyšeli. Tento výsledek není příliš ovlivněn zaměřením a fází studia, ve které se student nachází – na každý obor a ročník poměrně připadlo podobné množství respondentů. Ovšem druhá zmíněná podskupina je téměř dvakrát tak veliká (78 respondentů). Proto je možné konstatovat, že zastoupení studentů, kteří mají minimálně určité povědomí o existenci digitálních knihoven s novodobými dokumenty, je relativně uspokojivé.

Otázka č. 2: Uvažoval(a) byste o využití digitální knihovny Kramerius jako alternativy ke studiu dokumentů v tradiční (papírové) podobě?

Varianta odpovědi	Počet respondentů	Procentuální vyjádření	Podíl v celkovém počtu respondentů
Ano	83	69 %	27 %
Pouze ve výjimečném případě	22	18 %	7 %
Ne, bohemika z 19. a 20. století mě nezajímají	12	10 %	4 %
Ne – jiný důvod	4	3 %	2 %

Tato otázka, zaměřená na vztah studentů ke studiu dokumentů v digitální podobě, nebyla zodpovězena všemi respondenty, avšak pouze skupinou, jež označila v první otázce možnosti "b" nebo "c" – tj. "Nikdy jsem neslyšel o DK Kramerius" nebo "Vím, že takové digitální knihovny existují, ale nevím o nich nic konkrétního". Celkem tedy na tento dotaz odpovídalo pouze 121 osob. Cílem této otázky bylo zjistit názor studentů na studium dokumentů v digitální podobě a jejich ochotu využívat systém Kramerius. V tuto chvíli byli studenti mírně tlačeni, aby se vyjádřili k něčemu, co detailně neznají – proto byly do předmluvy k uživatelskému výzkumu uvedeny základní informace, jež DK Kramerius alespoň stručně charakterizují.

Co se týká poměru zvolených odpovědí (viz Tabulka č. 4 a Graf č. 2), pro zastánce zpřístupňování dokumentů v digitální podobě je pozitivní skutečnost, že velká většina respondentů – 83 osob (69 %) – má k této formě studia historických pramenů (informačních zdrojů) veskrze kladný vztah. Dalších 22 respondentů (18 %) dává většinou přednost studiu pramenů v tradiční (tedy papírové) podobě a 12 respondentů (10 %) nemá o novodobé bohemikální dokumenty zájem. Poslední uvedené číslo není příliš vysoké, což naznačuje, že respondenti neznalí systému Kramerius pochopili jeho širší možnosti využití (nejen jako zdroje historických pramenů. ale také odborných a populárně-vědeckých prací vztahujících se k jejich oboru). Pouze čtyři studenti nebyli ochotni využívat DK Kramerius z jiných důvodů. Jejich argumenty "proti" budou shrnuty v hodnocení odpovědí na otázku č. 4, která při označení této varianty navazovala na otázku č. 2.

Otázka č. 3: Využíváte digitální knihovnu Kramerius?

Varianta odpovědi	Počet respondentů	Procentuální vyjádření	Podíl v celkovém počtu respondentů
Ano	132	74 %	43 %
Zkoušel(a) jsem s Krameriem pracovat, ale nevyhovuje mi	7	4 %	2 %
Ne, bohemika z 19. a 20. století mě nezajímají	18	10 %	6 %
Ne – jiný důvod	21	12 %	7 %

Tato otázka opět nebyla položena všem respondentům, ale pouze těm, kteří odpověděli kladně na úvodní dotaz. Jak již bylo uvedeno, jednalo se o poměrně vysoké číslo – 178 respondentů. Jelikož měla první část průzkumu za úkol zjistit, kolik (nebo lépe řečeno jaké procento) studentů, popř. doktorandů využívá DK Kramerius, bylo nezbytné nezastavovat se pouze u zjištění, kolik respondentů zkoumaný systém zná, ale také kolik jich systém využívá (viz tabulka č. 5 a graf č. 3). V tomto případě nebylo příliš užitečné měřit, jak často dotyčný student DK Kramerius navštěvuje, protože tato statistika vypoví málo o tom (nebo velice zkresleně), zda je student spokojen či nespokojen se současným stavem této digitální knihovny (spokojenosti studentů bude věnován prostor ještě ve druhé fázi průzkumu).

Svůj význam však mělo zařazení varianty odpovědi: "Zkoušel(a) jsem s Krameriem pracovat, ale nevyhovuje mi". Byli tak podchyceni ti studenti, jež se s DK Kramerius již setkali, ale mají k ní závažné výhrady (bylo jich pouze 7 – cca 4 %). Svoje názory pak mohli prezentovat v otázce č. 4, na niž byli při zaškrtnutí této možnosti odkazováni. Na stejné místo byli odkázáni i ti studenti, kteří uvedli, že z nějakého jiného důvodu, než je nezájem o novodobé dokumenty, nevyužívají DK Kramerius. Těch již bylo podstatně více – 21 osob (12 %).

Stejně jako u paralelní 2. otázky zde byla k dispozici i varianta pro ty studenty, kteří nevyužívají DK Kramerius z důvodu nezájmu o novodobé bohemikální dokumenty. V tomto případě jich bylo o něco více (18 respondentů), ale poměrově se jejich počet shodoval s odpověďmi z paralelního dotazu (10 %). Celkem tedy může být kalkulováno s jednou desetinou studentů (30 respondentů ze 299), kteří mohou být s konečnou platností vyškrtnuti z pozic potenciálních uživatelů systému Kramerius. Toto číslo však není možné zobecnit na všechny studenty historických věd na FF UK – poměr bude pravděpodobně vyšší, neboť se dá počítat s významným množstvím studentů, kteří se odmítli průzkumu zúčastnit z důvodu nezájmu o novodobé bohemikální dokumenty. Pokud se však začnou do nové verze K4 ve větším množství nahrávat i starší dokumenty (rukopisy, staré tisky), popřípadě bude systém v budoucnu umožňovat přímé propojení na nebohemikální dokumenty umístěné v zahraničních digitálních knihovnách, bude se snižovat i počet "nezájemců".

Otázka č. 4: Pokud Vám digitální knihovna Kramerius nevyhovuje/nemáte o ni zájem, mohli byste uvést alespoň jeden důvod?

Tato otázka, na kterou už bylo několikrát odkazováno v předchozím textu, nemá, jako jediná z prozatím uvedených, kvantitativní charakter. Odkazuje na ni několik variant odpovědí na 2. a 3. otázku, v nichž se respondenti vyjádřili v tom smyslu, že jim DK Kramerius z nějakého důvodu nevyhovuje nebo o ni nemají zájem. V následujícím shrnutí budou uvedeny jejich názory. Zodpovězení otázky nebylo povinné, svůj názor zde nakonec zveřejnilo uspokojivých 25 z 32 studentů, kteří byli na otázku odkázáni.

Malou část odpovědí (konkrétně 3) lze ještě přiřadit k variantě "Bohemika z 19. a 20. století mě nezajímají.", která se objevila v předchozích otázkách. Ostatní studenty, kteří odpověděli na čtvrtou otázku, lze rozdělit do několika skupin. Typický reprezentant první z nich si zatím nenašel příležitost k tomu, aby systém důkladněji prozkoumal a nějak ho prakticky využil, avšak DK Kramerius bere jako užitečnou záležitost. Druhou, větší a pro potřeby průzkumu užitečnější, skupinu tvoří respondenti, kteří se již pokoušeli s DK Kramerius aktivně pracovat, avšak nalezli tam určitá negativa, která je od dalšího užívání odradila. Nejčastěji se jednalo o stížnosti ohledně problému instalace plug-inu, která je nezbytná pro prohlížení dokumentů ve formátu DjVu, v němž se drtivá většina dokumentů zobrazuje. Několik připomínek se týkalo omezení v zobrazování a možnosti stahování dokumentů, jež jsou dána českým autorským zákonem.¹⁰ Poslední významnou skupinu tvoří respondenti s prozaickým důvodem – nenašli v DK Kramerius titul, který hledali.

Otázka č. 5: Jaký obor studujete?

Studovaný obor	Počet respondentů
Historie	196
Archivnictví a PVH	49
Etnologie	46
Archeologie	36
Historie – Evropská studia	6

Otázka č. 6: V jakém jste ročníku?

Ročník studia	Počet respondentů
1. roč. Bc.[1]	35
2. roč. Bc	36
3. roč. Bc.	36
4. roč. Bc. a vyšší	31
1. roč. NMgr.[2]	26
2. roč. NMgr.	36
3. roč. NMgr. a vyšší	18
Doktorské studium	90

[1] 1. ročník bakalářského studia;
[2] 1. ročník navazujícího magisterského studia;

Základní statistiky, jež byly získány z výsledků průzkumu, hovoří poměrně zřetelně. DK Kramerius je mezi studenty a doktorandy poměrně známá, ačkoliv je potřeba počítat s určitou relativitou tohoto tvrzení s ohledem na možné odmítnutí vyplňování dotazníku ze strany části studentů, kteří nebyli ochotni vyjadřovat své názory k něčemu, co neznají.

Vyloženě odmítavých stanovisek k systému a k zpřístupňování dokumentů v digitální podobě obecně nebylo nalezeno mnoho. Pro návštěvnost DK Kramerius je pozitivní i fakt, že se nenašlo příliš respondentů, kteří by nevěřili, že by v této digitální knihovně nenašli nic, co by jim přišlo vhod při studijní či vědecké práci.

Druhá část průzkumu

Na tomto místě je třeba zdůraznit, že druhá část průzkumu byla již prováděna pouze mezi studenty a doktorandy, kteří DK Kramerius využívají, tj. počet respondentů se měl oproti první části podstatně zmenšit.

Po důkladné analýze DK Kramerius byla vybrána skupina problémů úzce souvisejících s možnostmi využití této digitální knihovny. Jednalo se o:

Všechny tyto nastíněné problémy byly zohledněny v otázkách, jež byly položeny respondentům ve druhé části průzkumu. Dotazovaným bylo také umožněno volně se vyjádřit k jakékoliv problematice, jež v dotazníku nebyla zmíněna.

Druhý průzkum probíhal od 6. 7. do 1. 8. 2012, přičemž převážnou část respondentů tvořili hlavně ti studenti, kteří se dobrovolně přihlásili na základě výzvy uvedené v prvním dotazníku. Podmínkou bylo, aby se o systém podrobněji zajímali a byli ochotni také alespoň zběžně prozkoumat verzi K4, kterou v drtivé většině neznali.^¹¹ Tyto vstupní požadavky, společně s větší časovou náročností dotazníku a letním obdobím zredukovaly celkový počet vyplněných dotazníků na 22. Nicméně, vzhledem k většímu množství informací obsažených v jednotlivých dotaznících, přinesla druhá část výzkumu hodnotné výsledky. V následující pasáži budou uvedena znění otázek, přehled odpovědí a jejich zhodnocení.

Otázka č.1: Jakým způsobem jste se dozvěděl(a) o digitální knihovně Kramerius?

Odpovědi uvedené studenty	Počet podobných odpovědí
Od vyučujícího na vysoké škole	7
Při nahodilém hledání informačních zdrojů na webu	6
Při prohlížení internetových stránek NK	3
Přes odkaz v elektronickém katalogu NK	2
Od spolužáka	1
Z konference o inf. zdrojích v paměťových institucích	1
Informační leták NK	1
V NK nezapůjčili originál, ale nabídli alternativu DK	1

Po zhlédnutí výsledků je možné s nadsázkou konstatovat, že informační osvěta na Filozofické fakultě UK funguje. Podstatná část respondentů se dozvěděla o DK Kramerius od vyučujícího. Samozřejmě se nedají z výše uvedených informací učinit závěry typu "vyučující na historických oborech na FF UK se výborně orientují ve webových informačních zdrojích a šíří své poznatky mezi studenty", ale částečně je tímto vyvrácena představa o humanitně vzdělaném vědci-historikovi, který se absolutně nevyzná v elektronických zdrojích informací. Druhou nejpočetnější skupinu navíc reprezentují studenti, kteří našli DK Kramerius díky vlastní aktivitě na poli vyhledávání informačních zdrojů.

Ostatní cesty, jakými byli studenti informováni, jsou spíše v menšinovém zastoupení. Za zmínku stojí ještě odkazy na URI^¹² příslušného digitálního dokumentu, jež jsou součástí záznamu v elektronickém katalogu Národní knihovny. To je jistě cesta, jak přivést k DK Kramerius další čtenáře.

Závěrem k tomuto zhodnocení může být konstatováno, že nejen studenti, ale i jejich vyučující vyvíjejí určité aktivity v oblasti vyhledávání informačních zdrojů a díky tomu není až tolik důležitá cílená propagace DK Kramerius, protože uživatelé si potřebné prostřednictvím internetu naleznou sami. Toto konstatování však musí být i mírně zpochybněno, a to s ohledem na fakt, že na tuto část dotazníku odpovídali pouze ti studenti, kteří zkoumanou digitální knihovnu aktivně využívají. V jiných případech bude potřeba určitá forma osvěty, kterou by mohli zajistit vyučující na základních oborových seminářích (což se již, jak bylo uvedeno výše, v současnosti částečně děje).

Otázka č. 2: Zobrazování dokumentů v digitální knihovně Kramerius je omezeno českým autorským zákonem. Některé dokumenty je možné zobrazit pouze v prostorách knihovny, jež je vlastní. Pokud budete nuceni knihovnu navštívit, zobrazíte si dokumenty na zdejších terminálech (stolních počítačích), nebo si raději objednáte dokument ve fyzické podobě?

I odpovědi vzešlé z této otázky jde částečně zpracovat kvantitativními postupy. V tabulce č. 9 jsou uvedeny tři skupiny uživatelů, kteří dávají přednost buď jednomu nebo druhému řešení či se orientují podle aktuální potřeby.

Tab. č. 9 (Preference ve způsobu prohlížení dokumentů v prostorách knihovny)

Preference respondenta	Počet odpovědí
Upřednostním dokument ve fyzické podobě	12
Upřednostním prohlížení na terminálech	7
Rozhoduji se podle situace	3

Výsledky nebyly tak jednoznačné, jak bylo při přípravě této otázky očekáváno. Významná část studentů využívá nebo je ochotna využít v knihovně umístěné terminály.

Hlavní dva argumenty pro prohlížení dokumentů přes terminály (stolní počítače) byly následující:

Argumenty hovořící ve prospěch objednání (zapůjčení) fyzického dokumentu byly celkem očekávatelné:

Řada názorů se shodovala v tom, že prohlížení digitální verze je výhodné hlavně v situaci, kdy jsou žádané dokumenty volně přístupné a uživatel tak nemusí ztrácet čas docházením knihovny. Pokud se jedná o neveřejný dokument, musí uživatel navštívit knihovnu v každém případě.

Vzhledem k tomu, že část uživatelů upřednostnila (za použití několika věcných argumentů) využívání terminálů před objednáváním fyzického dokumentu, je nutné závěrem konstatovat, že nahrávání dokumentů s omezenou přístupností svůj smysl má. Bylo by však vhodné lépe je oddělit od volně přístupných dokumentů (určité zlepšení ve verzi K4) a přesně vysvětlit jejich status (jak už to dělá například MZK), aby někteří uživatelé neopouštěli DK Kramerius po první návštěvě s pocitem frustrace.

Otázka č. 3: Jaké jiné metody či zdroje využíváte při získávání digitálních kopií bohemikálních dokumentů z 19. či 20. století, které potřebujete ke studiu/vědecké práci?

V případě této otázky se předpokládalo, že respondenti budou ve většině případů uvádět metodu pořizování digitálních fotografických kopií vypůjčených fyzických dokumentů. To se potvrdilo – tento způsob uvedlo 18 z celkových 22 respondentů. Většina z nich však nezůstala jen u toho a přidala známé i méně známé webové zdroje. Zde je jejich výčet:

Ačkoliv měla třetí otázka původně za úkol pouze zmapovat způsoby, jakými získávají studenti novodobé bohemikální dokumenty, díky aktivitě respondentů odpovědi přinesly i tipy na často méně známé digitální knihovny (nebo obecněji informační zdroje). Závěrem tedy může být také konstatováno, že v ČR se nachází poměrně velké množství portálů zpřístupňujících bohemika z 19. a 20. století.

Otázka č. 4: Porovnejte, prosím, zobrazení finálních dokumentů v digitální knihovně Kramerius verze 3 a verze 4. Co je ve staré verzi špatné a naopak v nové lepší? Co se v nové verzi nezměnilo, případně zhoršilo?

Po zhlédnutí jednotlivých odpovědí je možné bez sebemenších pochybností konstatovat, že studenti vnímají změnu, kterou přinesla nová verze, pozitivně. Někteří z nich ji považují dokonce za zásadní proměnu k lepšímu. V tabulce č. 10 je uveden výčet hlavních pozitiv, která při práci s verzi K4 zaznamenali (v pořadí od nejzmiňovanějšího k nejméně zmiňovanému).

Tab. č. 10 (Pozitiva, jež našli respondenti v novém způsobu zobrazování dokumentů ve verzi Kramerius 4)

Uvedené pozitivum	Počet kladných reakcí
Zmenšené náhledy dokumentů	6
Možnost zobrazení stránky dokumentu na celou obrazovku	5
Rychlejší zobrazení dokumentů	4
Lepší ovládání (přecházení mezi jednotlivými stranami)	2
Snadnější zvětšování a zmenšování dokumentů	2
Celková přehlednost	1

Co se týká výtek, jednalo se spíše o jednotlivosti, avšak pro úplnost je dobré je zmínit. Jednak to byla obtížná manipulace s dokumenty, při zobrazení na celou pracovní plochu chyběla možnost přeskakování na jiné strany (podobná funkce, jakou měly miniatury stránek) a šipky pro listování byly špatně viditelné.. Do kategorie zásadnějších lze počítat výtku, která je namířena na přetrvávající zobrazení dokumentů ve formátu DjVu i s ovládacím panelem, kde je část tlačítek nepoužitelná – například listování mezi stranami, které je prováděno přímo prostřednictvím aplikace K4, nikoliv pomocí ovládacího panelu pro DjVu dokumenty.

Otázka č. 5: Víte o možnosti stažení (exportu) až 20 stran prohlíženého dokumentu pro osobní potřebu uživatele? Připadá Vám možnost exportu dokumentu do PDF formátu dostačující, nebo byste uvítali nějaké rozšíření této nabídky (větší množství stran, jiné formáty zobrazení – popřípadě které)?

Tato otázka byla složena ze dvou dílčích dotazů, což pravděpodobně způsobilo skutečnost, že část studentů (10) jednoznačně neodpověděla na první dotaz ("Víte o možnosti stažení až 20-ti stran pro osobní potřebu uživatele?"). Bez započítání těchto respondentů byl výsledek 8:4 ve prospěch studentů, kteří o možnosti generování PDF nevěděli. I kdyby však všichni zbývající o této možnosti již dříve věděli, stále zde zůstává celkem zásadní množství těch, kteří zčásti potvrzují hypotézu o nezřetelnosti funkce generování PDF. Získané informace jsou pro zpřehlednění zobrazeny ještě v tabulce č. 11:

Odpověď	Počet respondentů
Respondent o možnosti věděl	4
Respondent o možnosti nevěděl	8
Respondent se jednoznačně nevyjádřil	10

Většina respondentů se shoduje, že PDF je pro tyto účely ideálním formátem, pouze jeden uživatel navrhuje rozšíření nabídky na formáty uzpůsobené pro čtečky elektronických knih (což by pravděpodobně nebylo použitelné u všech dokumentů). Opět se objevilo několik názorů, že by PDF mělo být využíváno i pro zobrazování digitálních dokumentů přímo v DK Kramerius.

Téměř všichni dotazovaní uživatelé by také uvítali rozšíření počtu stran, jež by bylo možno generovat do PDF. Nevidí to jako nepřekonatelný problém, avšak při generování PDF z celých monografií jim vadí nutnost opakovaného exportu s tím výsledkem, že titul bude složen z několika soborů, mezi nimiž bude muset uživatel přecházet.

Otázka č.6: Připadá Vám verze Kramerius 4 uživatelsky přívětivější oproti verzi 3? Proč tomu tak, podle Vašeho názoru, je či není? Nemusíte již zmiňovat rozdíl ve formě zobrazení finálního dokumentu.

Tato otázka byla položena dosti obecně, tudíž respondenti měli velkou volnost v možnostech vyjádření. Celkové srovnání verze K3 a K4, není již tak jednoznačnou záležitostí, jak tomu bylo při porovnávání zobrazování dokumentů. Osm respondentů shledalo novou verzi jako kvalitnější, ostatní si již tak jistí nebyli– dvakrát se dokonce objevil názor, že starší verze je uživatelsky přívětivější (více přehledná, méně komplikovaná). V tuto chvíli je však nutné vzít v úvahu skutečnost, že většina uživatelů se k prozkoumávání nové verze dostala až těsně před vyplňováním dotazníku, a tak je přirozené, že s novou verzí nemohli být studenti seznámeni stejně, jako se starší, kterou již znali delší dobu – jejich celkové hodnocení je tedy nutné brát s menší rezervou. Připomínky ke konkrétním prvkům v nové verzi uživatelského rozhraní však svoji hodnotu jistě mají, a proto budou uvedeny v následujícím výčtu. Nejdříve však pozitiva nové verze (tabulka č. 12):

Uvedené pozitivum	Počet reakcí
Lepší grafická úprava	2
Časová osa	2
Větší přehlednost	2
Rychlejší načítání	1
Možnost zvolit si různé způsoby vyhledávání (Navigace, Tituly, Autoři)	1
Zobrazení textu převedeného pomocí metody OCR	1

Některé z výše uvedených vlastností byly však i kritizovány, a proto se objeví i v následujícím výčtu negativních připomínek k verzi K4. Podle četnosti jsou v tabulce č. 13 uváděny všechny připomínky, které se objevily minimálně dvakrát. Jelikož se nejednalo o kvantitativní průzkum a každá odpověď tak byla unikátní, je druhý sloupec určený pro číselné vyjádření označen jako "Počet podobných odpovědí". Uvedené odpovědi budou samozřejmě kvůli své různorodosti ještě níže rozvedeny.

Uvedené negativum	Počet podobných odpovědí
Horší přehlednost	5
Zbytečná tlačítka či záložky	4
Nevyužitelnost časové osy	3
Nejasný význam některých funkcí	2
Komplikovaná navigace u periodik	2

Jak vyplývá z tabulkyč. 13, největší problém činila studentům orientace v systému. V první řadě je nutné zdůraznit skutečnost, že respondenti často přistupovali k nové verzi systému poprvé a je tedy přirozené, že se v něm zpočátku hůře orientovali. Jeden z respondentů se v tomto smyslu i vyjádřil. Výsledky by však ani v tomto případě neměly být brány na lehkou váhu. Je poněkud na škodu, že se uživatelé většinou vyjadřovali ve stylu "nová verze mi přijde méně přehledná" a málokdy uvedli nějaké konkrétní příklady. Toto by samozřejmě mohlo být eliminováno, kdyby byl průzkum proveden formou řízeného rozhovoru.

Další jmenovaná negativa jsou však již mnohem konkrétnější. Respondenti, kteří si stěžovali na zbytečná tlačítka, měli na mysli hlavně pro ně neupotřebitelné odkazy Přihlášení a Registrace. První z nich slouží pouze administrátorům systému a druhý může nabýt určitého významu v případě, že registrace v systému bude pro uživatele nějak prospěšná. Za nepotřebná považuje část uživatelů tlačítka (respektive záložky) Vybrané a Nejžádanější. Zabírají dle jejich názorů pouze místo na úvodní obrazovce a nemají pro ně žádný význam. Jeden respondent se vyjádřil v tom smyslu, že by místo náhledů titulních stran vybraných dokumentů na úvodní stránce uvítal raději nabídku vyhledávání podle názvů či druhu dokumentu. V případě záložky Vybrané respondenti narážejí na málo zdůrazňovaný fakt, že tituly, jež přijdou atraktivní administrátorovi systému, nemusí být zajímavé pro jeho uživatele.

V případě jedné z novinek nové verze systému – časové osy – se objevily jak kladné, tak záporné reakce. Dva z respondentů nechápali její využití v praxi (maximálně pro periodika) a jeden měl problém s výsledky vyhledávání podle této osy – při výběru konkrétního dokumentu se mu například u periodik automaticky načetl jejich první ročník a nikoliv ten rok, jenž byl vybrán na časové ose a navíc se mu v seznamu vyhledaných dokumentů objevila i ta periodika, která neodpovídala roku, který zadal (např. při hledání titulů z roku 1923 se ve výsledcích zobrazil týdeník Komár, který vycházel až od r. 1925).

Uživatelům také nebyl jasný význam některých funkcí z nástrojového panelu, jenž se zobrazoval při prohlížení dokumentů – jsou totiž reprezentovány zástupnými obrázky. Dvěma uživatelům také nebyl jasný pojem z dílčí podnabídky – Perzistentní URL. Uživatelé nezpochybňovali jejich význam, pouze nevěděli, co tyto možnosti znamenají. Informační odborník bude pravděpodobně vědět, co znamená "Perzistentní URL", avšak řadový uživatel spíše ne.

Posledním vícekrát než jednou zmiňovaným problémem byla nesrozumitelná či komplikovaná navigace u periodik, kdy nebylo respondentům jasné, jak přecházet mezi ročníky či jednotlivými čísly.

Zbývá ještě uvést negativní připomínky, které se objevily pouze jednou. Jednalo se o výtku k málo viditelné možnosti vyhledávání (v horní části úvodní obrazovky – místo zbytečně zabírají miniaturní náhledy dokumentů). Objevil se požadavek na obsáhlejší nápovědu a jeden z respondentů nebyl – celkem oprávněně – spokojen s možnostmi spojenými s generováním PDF, kdy nebylo možné určit rozsah stran, které mají být generovány bez toho, aby musely být všechny ručně na postranní liště "zaškrtány".

V závěrečném shrnutí je nutné zdůraznit, že ačkoliv byli uživatelé handicapováni malou znalostí nového systému (což naneštěstí mírně ovlivnilo hodnocení jeho přehlednosti), dokázali se někteří z nich celkem rychle zorientovat a poukázat na některá negativa. Z jejich připomínek vyplývá, že by bylo dobré systém více zjednodušit, odebrat zde některá přebytečná tlačítka, vylepšit vyhledávání podle časové osy a také zpřehlednit nabídku některých funkcí.

Otázka č. 7: Co se týká obsahové stránky, máte pocit, že vám v digitální knihovně Kramerius chybí nějaký zásadní titul (periodikum či monografie) důležitý pro studium či vědeckou práci ve vašem oboru?

V uživatelských návrzích se objevila skupina titulů, kterou můžeme považovat za zásadní a která ještě stále není dostupná v DK Kramerius – jsou to starší české (československé) naučné slovníky – konkrétně Ottův slovník naučný, Masarykův slovník naučný a Riegrův slovník naučný. Pro ty se vyslovili ve vzácné shodě hned tři uživatelé. Nevýhodou je, že by se i na jejich starší vydání stále ještě pravděpodobně vztahovala omezení vyplývající z autorského zákona. Jeden uživatel také správně upozornil na skutečnost, že v DK Kramerius se nenachází prvorepubliková vydání Rudého práva.

Podrobněji by bylo snad ještě vhodné zmínit návrhy na zařazení dokumentů vycházejících mimo české území – konkrétně byly uvedeny tituly, které vydávala krajanská sdružení v USA a čeští usedlíci v Rusku (hlavně tzv. Volyňští Češi). Objevily se také návrhy na zařazení slovenských periodik, která jsou pro studium našich dějin taktéž často velmi důležitá.

Další tituly už pouze ve stručnosti – satirický časopis Dikobraz, Památky archeologické, Sborník archivních prací (MZK má pouze ročník 2011) a regionální vlastivědné časopisy.

Otázka č. 8: Máte nějaké další připomínky k digitální knihovně Kramerius?

V této "volné" otázce mohli respondenti vyjádřit připomínky k DK Kramerius, na které se doposud nedostalo. Někteří této možnosti využili, někteří ne (6 uživatelů nechalo pole prázdné), v každém případě se podařilo nashromáždit další množství užitečného materiálu, řada respondentů přitom nešetřila kritikou.

Nejvíce připomínek (9) bylo adresováno na již zmiňovanou nepřístupnost mladších dokumentů (slovo mladší možná není úplně na místě, jednalo se i často o dokumenty z přelomu 19. a 20. století); objevilo se dokonce několik návrhů, jak tento handicap alespoň zmírnit. Nejčastěji bylo zmiňováno umožnění vzdáleného přístupu těm čtenářům, kteří jsou v dané knihovně registrování (což je však velice problematické). Dalším navrženým řešením bylo rozšířit zpřístupnění neveřejných dokumentů i na osobní počítače čtenářů, kteří se v knihovně připojí na místní wi-fi síť. Někteří studenti ve svých komentářích k této problematice vyzdvihli, na úkor DK Kramerius, Digitalizovaný archiv časopisů Ústavu pro českou literaturu AV ČR, kde jsou všechna periodika volně přístupná. Jeden z respondentů se podivoval nad přísnou hranicí zpřístupňování periodik, kdy nelze zobrazit ani noviny či časopisy z konce 19. století, a vyjádřil své přesvědčení o tom, že by knihovna v tomto ohledu měla být vstřícnější k veřejnosti. Další vyslovil svůj nesouhlas s přítomností neveřejných dokumentů v online verzi DK Kramerius – místo nich by dal raději přednost zařazení většího množství těch titulů, které jsou již volně přístupné.

Rozebrání autorskoprávních překážek a způsobů jak je překonat, by jistě stálo za zpracování v nějaké dílčí odborné práci. Závěrem k výše uvedenému shrnutí může být konstatováno, že s ohledem na časté reakce respondentů, je problematika omezené přístupnosti dokumentů jedním z klíčových témat (ne-li nejvíce klíčovým) v budoucnosti DK Kramerius.

Zbylé komentáře byly zaměřené na poměrnou složitost ovládání a pochopení systému (jak v případě K3, tak K4) a v této souvislosti se objevil i návrh na zorganizování školení pro zájemce z řad studentů – respondent, který toto navrhl, věděl z vlastní zkušenosti, že řada jeho kolegů by ráda s DK Kramerius pracovala, avšak nevěděla si s ním rady. Další výtka směřovala k absenci kvalitnějšího tematického rozdělení dokumentů. Pro úplnost je třeba ještě doplnit v plném znění tuto připomínku k verzi K4: "Vypadá to spíše jako program pro úředníky na magistrátu, než jako databáze pro širokou veřejnost".

Aby nebyla závěrem této kapitoly uváděna pouze negativa: několik respondentů se vyjádřilo v tom smyslu, že jsou za existenci DK Kramerius vděční a velice uvítají, když bude projekt pokračovat i nadále.

Závěry

Jádrem první části průzkumu bylo zjištění, nakolik je DK Kramerius ve vybraném vzorku potencionálních uživatelů známá, respektive zda o ní někdy respondenti alespoň slyšeli. Původní hypotéza – nízké povědomí o DK Kramerius v cílové skupině – se příliš nepotvrdila. Ve výsledcích měli výraznou převahu ti studenti, kteří o existenci systému věděli (60 %). Jak již bylo uvedeno dříve, tato statistika může být mírně zkreslená, poněvadž na dotazník nemusel odpovídat náhodný vzorek ze skupiny studentů programu Historické vědy na FF UK. I kdyby však byla převaha studentů, kteří znají DK Kramerius, o něco menší, stále by mohla být první hypotéza pokládána za vyvrácenou.

V první části průzkumu bylo také zjišťováno, zda ti studenti, jež DK Kramerius znají, ji také skutečně využívají. Většina z nich (74 %) již skutečně se systémem někdy pracovala. Důležitým zjištěním byl také fakt, že pouze 10 % uživatelů z celkového množství nemá jediný důvod, aby DK Kramerius navštěvovalo, což je oproti původním předpokladům velmi malé množství.

Všechny výsledky druhé části průzkumu již byly prezentovány v předchozí pasáži, avšak na závěr je důležité shrnout alespoň ty nejzásadnější z nich. Jelikož nebyl druhý průzkum primárně zaměřený na zjištění kvantifikovatelných skutečností, nebylo možné před jeho započetím formulovat nějaké podrobné hypotézy. Pouze byly nastíněny určité prvky, které mohly činit studentům problémy. V tomto ohledu se potvrdily následující předpoklady:

U posledního tvrzení je ještě potřeba se zastavit. Sami studenti ke svým připomínkám připojovali i návrhy na to, jak by se situace mohla řešit alespoň k jejich částečné spokojenosti. V tomto ohledu je možné pouze vzhlížet k chystané novele autorského zákona.

Nepotvrdila se úplně teze, jež zpochybňovala existenci neveřejných dokumentů v DK Kramerius. Menší část uživatelů občas využije možnost podívat se na dokument prostřednictvím terminálů umístěných v knihovnách. V tomto případě by však bylo vhodné výrazněji odlišovat neveřejné dokumenty, aby uživatelé neopouštěli DK Kramerius frustrovaní.

Když byli uživatelé přinuceni srovnat verze K3 a K4, vyšla z toho nová verze o něco lépe, avšak i u ní se objevila řada připomínek. Tyto připomínky se netýkali ani tolik funkcí, které K4 nabízí – část studentů by hlavně uvítala zjednodušení a větší srozumitelnost systému. Veskrze kladné reakce si vysloužily změny provedené na poli zobrazování finálních dokumentů.

Druhá fáze průzkumu přinesla nepochybně mnoho zajímavých a podnětných informací, přesto je nutné se ptát, zda by výsledky nebyly lepší, kdyby byly informace získávány prostřednictvím řízeného rozhovoru. Bohužel, tento způsob dotazování je pro obě strany nesmírně časově náročný Do budoucna by se však dalo o uskutečnění takovýchto řízených rozhovorů jistě uvažovat, a to za předpokladu, že použití této metody by bylo podpořeno některou z institucí, jež se podílí na vývoji a administraci DK Kramerius. Prostředky na to vynaložené by jistě nebyly tak vysoké, jako prostředky vynaložené na vývoj nových funkcí systému bez jakékoliv informace, zda jsou tyto novinky přijímány kladně či nikoliv.

V úplném závěru je vhodné vrátit se ke zkoumané skupině studentů a doktorandů historických oborů – potenciálních i reálných uživatelů DK Kramerius. Na základě všech předchozích vyjádření může být konstatováno, že studenti historických oborů se aktivně zajímají o digitální zpřístupňování historických i jiných dokumentů, což v našem případě reprezentuje DK Kramerius. Nicméně stále berou tyto zdroje spíše jako doplněk ke studiu fyzických dokumentů. Toto samozřejmě není konečná situace, do budoucna se dá počítat, že vzhledem k masovému rozmachu digitálního zpřístupňování dokumentů a zlepšování nástrojů, které ho umožňují, bude počet uživatelů DK Kramerius či jiných podobných systémů stoupat. V každém případě je však nutné jít uživatelům vstříc a intenzivně se zajímat o jejich názor.

1 FIŠER, Marek. Digitální knihovna Kramerius a její využívání studenty historických oborů. Praha, 2012. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce PhDr. Eva Bratková, Ph.D.

2 Bohemikální dokumenty – jedná se o takové dokumenty, které se nějak týkají českého prostředí (tj. byly napsány v češtině či alespoň českým autorem, popřípadě byly vydané území dnešní ČR, zabývají se českou problematikou nebo se jedná o překlady původního českého textu).

3 Pro získání obecného přehledu jsou vhodné například tyto příspěvky: k vývoji a podobě aplikace Kramerius 3: LJUBKA, Ivan. Kramerius - vývoj aplikace pro zpřístupnění. In: Knihovny současnosti 2008: sborník z 16. konference, konané ve dnech 16.-18. září 2008 v Seči u Chrudimi. Brno: Sdružení knihoven ČR, s. 91-94. ISBN 80-978-80-86249-49-0. Dostupné také z: http://www.svkos.cz/data/xinha/sdruk/2008-1-091.pdf. Přehledně o systému Kramerius 4 např. v: FOLTÝN, Tomáš a Pavla ŠVÁSTOVÁ. KRAMERIUS 4 - řešení pro zpřístupnění digitálních dokumentů. In: Knihovny současnosti 2011: Sborník z 19. konference, konané ve dnech 13. – 15. září 2011 v Českých Budějovicích. Ostrava: Sdružení knihoven ČR, s. 90-97. ISBN 978-80-86249-62-9. Dostupné také z: http://www.svkos.cz/data/xinha/sdruk/ks2011/sbornik_2011.pdf.

4 V tomto ohledu tvoří menší výjimku diplomová práce, obhájená v září 2012 na Masarykově univerzitě v Brně, jejíž součástí bylo i testování uživatelského rozhraní systému Kramerius 4. Testování se však zúčastnil menší počet osob, spíše náhodně vybraných, což snižuje její výpovědní hodnotu. Výsledky však jistě stojí za zhlédnutí – viz: BABIRÁDOVÁ, Markéta. Testování uživatelského rozhraní Krameria 4 [online]. Brno, 2012 [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/216045/ff_m/DP.pdf. Magisterská práce. Masarykova Univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví. Vedoucí práce Pavla Švástová.

Dále je nutné vzpomenout malou anketu mezi uživateli, kterou provedla v létě 2009 Národní knihovna ČR. Ta se však soustředila pouze na dílčí funkce systému Kramerius 3. Viz: NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR. Kramerius - anketa mezi uživateli systému, která proběhla mezi 16.7. a 28.9.2009. [S.l.], 2009. Dostupné z: http://krameriusinfo.nkp.cz/odkazy%20a%20dokumenty/dokumenty/kramerius-uzivatelsky-dotaznik-vysledky

5 Systém Kramerius byl vyvíjen od roku 2003 až do roku 2009, kdy vyšla verze 3.3.1., společností Qbizm.

6 Vývojové práce na systému Kramerius verze 4 (K4) má na starosti společnost Incad.

7 V některých případech zde studenti neměli uvedeny e-mailové kontakty (popřípadě byly tyto kontakty neaktuální) a na základě rozhovorů s částí z nich bylo následně zjištěno, že jim výzva k vyplnění dotazníku nebyla doručena.

8 S výjimkou slabě početně zastoupeného 3. a vyššího ročníku navazujícího magisterského studia

9 Celkový počet studentů zapsaných na všech zkoumaných oborech je větší, než celkový počet respondentů. Je to dáno tím, že řada respondentů studuje více oborů najednou.

10 ČESKO. 216 Zákon ze dne 26. dubna 2006, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. In: Sbírka zákonů, Česká Republika. 2006, částka 72, s. 2707-2726. ISSN 1211-1244. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2006/sb072-06.pdf.

11 Byli odkázáni na webové stránky Knihovny Akademie věd ČR, Moravské zemské knihovny, kde již byl v provozu systém K4.

18 Knihovna AV ČR má ve své instalaci K4 k dispozici periodika vydávaná pod hlavičkou mateřského ústavu, avšak často nejsou volně přístupná, a to i tehdy, když jsou na webu ústavu, který je vydává, volně ke stažení (např. novější ročníky tradičního historického časopisu Soudobé dějiny)

ČESKO. 216 Zákon ze dne 26. dubna 2006, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu

autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. In: Sbírka zákonů, Česká Republika. 2006, částka 72, s. 2707-2726. ISSN 1211-1244. Dostupné také z:

DISMAN, Miroslav.Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum, 2011. 374 s. ISBN 80-7184-141-2.

Fišer, Marek. Digitální knihovna Kramerius a její využívání studenty historických věd. Knihovna [online]. 2012, roč. 23, č. 2, s. 48-65 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovna122/fiser.htm>. ISSN 1801-3252.