Knihovna

2012, ročník 23, číslo 2, s. 66-76

Nový nástroj pro monitorování fyzického stavu knihovních fondů

Ing. Petra Vávrová, Ph.D., PhDr. Jiří Polišenský, Pavel Kocourek, Hana Sedliská, Ing. Magda Součková, Ing. Lucie Palánková, Ing. Věra Pospíšilíková¹

Resumé

"Novodobé knihovní fondy" zahrnují v Národní knihovně České republiky i Moravské zemské knihovně v Brně dokumenty, které vznikly v rozmezí více než dvou set let, počínaje rokem 1801. Fondy zachycují vývoj české kultury a národní svébytnosti. Mají neocenitelný historický, umělecký, společenský význam a zásadní informační hodnotu. S digitalizací knihovních fondů se proměňuje význam a role zachování knihovních fondů v jejich dobrém fyzickém stavu. Různé druhy papíru vyrobené po roce 1845 jsou vyráběny díky změně technologie a materiálů z nekvalitních dřevitých surovin a jejich životnost je velmi nízká. Kromě špatné kvality materiálů je další odlišností novodobých fondů od historických jejich kvantita, novodobé fondy tvoří 96 % knihovních fondů NK ČR a jejich počet stále narůstá, zatímco historické fondy již přibývají jen zřídka. Příspěvek je zaměřen na popis metodiky průzkumu fondů a využití databáze "Centrální znalostní báze RD" a statistických údajů v praxi. Databáze je popsána z hlediska funkce, detailně jsou uvedeny parametry, které se doplňují do formuláře při průzkumu dokumentu, i aplikace výsledků průzkumu pro praktické využití.

Klíčová slova: průzkum fyzického stavu knihovních fondů, znalostní databáze, poškození

Summary

"Modern book collections" in the National Library of the Czech Republic and the Moravian Library in Brno include documents originated from the period more than 200 years long – beginning in the year of 1801. They record the development of Czech culture and national awareness, and that is why these book collections has immense historical, artistic and social significance and fundamental informative value in spite of the fact that its role and the importance of its preservation has been changed by ongoing digitalization. The change of technological proceses in the years of 1845-1850 and low quality of wood used for the paper making are the causes of the short lifespan of the documents. Modern book collections are much more extensive than historical ones – modern documents comprise 96% of all funds in the National Library of the Czech Republic and their number increases steadily, while historical bookstock is enlarged only rarely. The article describes the methods of book collection examination and the use of databasis and statistical data from the examination in practice.

Keywords: examination of physical state of book collections, knowledge database, damage

Úvod

Digitalizace knihovních sbírek výrazně proměňuje podobu vědeckých veřejných knihoven a jimi poskytovaných služeb. Uživatelé stále více využívají elektronické zdroje a služby na nich založené a tento proces bude v blízké budoucnosti jistě výrazně posilovat. Vzniká tak důležitá infrastruktura pro badatelskou i jinou odbornou činnost. S digitalizací knihovních fondů se proměňuje význam a role zachování knihovních fondů v jejich dobrém fyzickém stavu. V případě knihoven uchovávajících rozsáhlé knihovní fondy se zhodnocuje jejich konzervační funkce. V budoucnu se předpokládá jejich význam jako referenčních sbírek, využívaných pro identifikaci a autentifikaci elektronických kopií i jako trvalá nebo dlouhodobá záloha. Národní knihovna České republiky spolu s Moravskou zemskou knihovnou, Národním archivem, dalšími knihovnami a archivy České republiky patří k těm institucím, které mají legislativně dané povinnosti, co se týká správy dokumentového fondu, archivní funkce a trvalého uchování knihovních fondů (podle zák. č. 257/2001 Sb., § 9-18). Důležitým předpokladem pro zachování dobrého fyzického stavu exemplářů pro budoucí generace je podrobné zmapování fyzického stavu fondů. Proto je hlavním cílem našeho společného snažení podrobný průzkum, po dohodě se správci fondů vybrané části fondů, jehož výsledkem bude zjištění skutečného fyzického stavu jednotlivých exemplářů. Odbor ochrany knihovních fondů Národní knihovny ČR spolu s partnery z Moravské zemské knihovny a kolegy z firmy Incad, s. r. o. připravuje a testuje proto znalostní databázi "Centrální znalostní báze Registru digitalizace" zkráceně "Centrální znalostní báze RD", která bude sloužit ke zjišťování fyzického stavu knihovních fondů a jejich různých druhů poškození. Dále bude využívána pro potřeby lepší a efektivnější péče o knihovní fondy v knihovnách. Znalostní databáze umožní efektivní využití získaných poznatků průzkumu fyzického stavu fondů, sdílení získaných informací materiálů, ale také tvorbu strategií péče a zachování knihovních fondů pro budoucí generace. Zatím je databáze přístupná pouze pracovníkům výše uvedených knihoven, ale v budoucnu plánujeme rozšíření i do dalších knihoven, které budou mít zájem o provádění průzkumu fondů s využitím této databáze.

Novodobé knihovní fondy

Novodobé knihovní fondy Národní knihovny České republiky obsahují knihy a dokumenty, které byly vytvořeny v rozmezí více než dvou set let, počínaje rokem 1801 až do současnosti. Zachycuje vývoj české kultury a národní svébytnosti - tento fond má neocenitelný historický, umělecký, společenský význam a zásadní informační hodnotu. Historické fondy vytvořené před rokem 1800 byly vyrobeny z kvalitních čistě celulózových papírů a jejich životnost je vysoká. Naopak papíry vyrobené po roce 1845 jsou vyráběny, díky změně technologie a materiálů, z nekvalitních dřevitých surovin. Jejich životnost je tedy velmi nízká a ovlivňuje ji řada vnějších i vnitřních degradačních faktorů. Vnější degradační faktory působí na knihovní fondy a řadíme mezi ně především: teplotu prostředí, relativní vlhkost vzduchu, nečistoty obsažené v prostředí (např. prachové částice, vzdušné polutanty jako oxidy síry a dusíku, ozón, …), světelnou energii, biologické škůdce (plísně, bakterie, hmyz) apod. Mezi vnitřní degradační faktory knihovních fondů řadíme např. druh a chemické složení výchozí papíroviny, kvalitu výchozích surovin, plniva, klížidla, barviva, nečistoty z provozních vod a technologií, atd.

Kromě špatné kvality materiálů novodobých knihovních fondů je další odlišností novodobých fondů od historických fondů jejich kvantita. Novodobé fondy tvoří téměř 96 % knihovních fondů Národní knihovny České republiky z celkového počtu 6 743 727 jednotek (údaj zjištěný ke dni 30. 6. 2012) a jejich počet stále narůstá, zatímco historické fondy již přibývají jen zřídka. Z popsaného počtu novodobých knihovních fondů pouze v Národní knihovně České republiky vyplývá, že i průzkum stavu musí být koncipován odlišným způsobem než průzkum stavu historických rukopisů a knih. Běžné formuláře a postupy pro restaurátorské průzkumy historických fondů není úplně možné aplikovat na tento typ fondů především z důvodu velké časové náročnosti těchto průzkumů. Bylo tedy nutné, aby vznikla přehledná a srozumitelná aplikace, do které se zjištěné údaje zaznamenávají. Na základě dosavadních průzkumů stavu fondů je řada dokumentů v novodobém knihovním fondu poškozena, odhaduje se, že až 30 % kriticky.

Popisovaný projekt vývoje databáze je originální a vyvinutý pro potřeby českých knihoven. Inspiraci, teoretické znalosti a praktické zkušenosti jsme však čerpali i při návštěvách zahraničních archivů a knihoven.

Konzervací ani restaurováním novodobých knihovních fondů se v Národní knihovně České republiky ani ostatních knihovnách nikdo doposud systematicky nezabýval. Péče o tyto fondy vyžaduje především z kvantitativního hlediska jiný přístup než při restaurování historických knihovních fondů – je třeba v krátkém časovém úseku opravit nebo konzervovat a zafixovat velké množství knih a dokumentů různého materiálového složení. Pro restaurátorské zásahy na novodobých fondech dosud nejsou dostatečně vytýčeny etické a estetické normy. Nyní spočívá péče o novodobé knihovní fondy v České republice především v tzv. preventivní konzervaci, neboli nastavení klimatických podmínek (parametry dány normami pro konkrétní materiál památkových objektů) a podmínek uložení (např. zabalení a uložení knih do vhodných obalů, krabic nebo obálek, očista) či zásahů konzervačního charakteru, knihvazačské práce, dezinfekce, případně odkyselení, aby se zpomalily degradační reakce materiálů.

Moravská zemská knihovna v Brně, jako druhá největší knihovna v České republice, se stará ve svých sbírkách o více než 4000000 dokumentů. Součástí konzervačního fondu Moravské zemské knihovny, který má knihovna za povinnost zachovat pro budoucnost, jsou kromě historických fondů i fondy novodobé vydané od roku 1801 až do současnosti. Vyplývá to ze zákona o neperiodických publikacích podle zák. č. 37/1995 Sb., který definuje 4 povinné výtisky a jejich přidělování a doručování do institucí následovně: 2 výtisky v Národní knihovně ČR, 1 výtisk v Moravské zemské knihovně v Brně a 1 výtisk ve Vědecké knihovně v Olomouci, plus ještě regionální výtisk v jedné ze 14 místně příslušné krajské vědecké knihovně podle sídla vydavatele.

Podobně jako Národní knihovna České republiky se snaží v Moravské zemské knihovně pečovat o knihovní fondy a při průzkumu se zaměřují především na přednostní zpracování novodobých fondů tzv. moravik, tj. monografií, které mají místo vydání na Moravě, publikace o Moravě nebo moravských autorů vydané kdekoliv jinde na světě. Dále se zaměřují na noviny, které patří mezi kyselostí nejvíce postižené dokumenty, navíc metody jejich odkyselování jsou vzhledem k formátům novin specifické a složitější.

Důvody vzniku znalostní databáze s názvem "Centrální znalostní báze RD"

Změnou legislativy v 90. letech 20. století byl podstatně redukován počet povinných výtisků uchovávaných knihovnami. Česká národní rada přijala v roce 1991 zákon č. 106/1991 o neperiodických publikacích, který přiznával 25 povinných výtisků - společně i s knihovnami na Slovensku, pro území České republiky to bylo 17 povinných výtisků. V roce 1995 byl pak přijat nový zákon o neperiodických publikacích č. 37/1995 Sb. Zatímco původně knihovny spravující konzervační sbírky budované získanými povinnými výtisky, nebyly vázány povinností tyto sbírky trvale uchovávat, je nyní tato povinnost daná knihovním zákonem č. 257/2001 Sb.

Redukce povinných výtisků přináší samozřejmě vyšší rizika pro trvalé dochování konzervačních sbírek v maximální úplnosti. Od poloviny 90. let 20. století nastoupila digitalizace fondů, která by měla tuto roli převzít, ale problémem stále zůstává následná ochrana a dlouhodobé uchování takto vzniklých digitálních kopií. Dalším faktorem negativně ovlivňujícím míru a stav dochování konzervačních sbírek je skutečnost, že tři ze čtyř povinných výtisků se využívají v běžných knihovních službách, v jednom případě dokonce absenčních. To samozřejmě způsobuje vyšší míru ztrát a poškození konzervačních exemplářů. I když lze očekávat, že v příštích desetiletích se bude výrazně transformovat role knihoven díky uplatnění elektronických médií, zůstane význam knih, uchovaných v našich konzervačních sbírkách jako artefaktů kulturního dědictví i jako nástroje autentifikace obsahu převedeného do elektronické podoby, stejně důležitý, případně se ještě zvýší.

Zákonný požadavek na trvalé uchování konzervačních sbírek vyplývající z knihovního zákona č. 257/2001 Sb. klade daleko vyšší nároky na příslušné knihovny a jejich aktivity v oblasti ochrany a správy těchto dokumentů, než tomu bylo v minulosti.

V rámci průzkumu je řešena otázka vytvoření znalostní báze, která obsahuje výsledky průzkumu, měření a testů, jejich interpretaci, kvantifikaci, odkazy na odbornou literaturu, vzniklé postupy a metodiky. Báze, která prozatím obsáhne výsledky průzkumů fondů Národní knihovny České republiky a Moravské zemské knihovny za posledních cca 15 let i průzkumy provedené v budoucnosti, musí být propojena s knihovnickými evidencemi. V budoucnu ji mohou využívat ostatní knihovny v České republice, pokud budou mít tuto potřebu. Tak bude umožněno využití databáze při rozhodování o prioritách v oblasti konzervace novodobých dokumentů nejen Národní knihovny České republiky a Moravské zemské knihovny, ale i ostatních knihoven, o limitech další manipulace s poškozenými vzácnými dokumenty a způsobu jejich zpřístupnění a manipulace, případně pro další výzkum a vývoj. Tyto aktivity musí být těsně propojeny s procesem digitalizace, v prvé řadě poslouží při výběru dokumentů k reformátování. Některé konzervační postupy, prováděné na pracovištích správy a ochrany novodobých fondů, budou součástí zpracovatelské digitalizační linky. Vzhledem k tomu, že hromadná digitalizace je plánována na několik desetiletí, bude nutné obě tyto činnosti dlouhodobě koordinovat, postupně rozvíjet a interaktivně využívat zkušenosti. Výsledkem bude maximální garance dlouhodobého zachování kulturního dědictví představovaného sbírkami knihoven a jeho permanentní dostupnost všem uživatelům.

Znalostní databáze "Centrální znalostní báze RD" - aplikace pro průzkum fondů

Vyvinutá databázová aplikace s názvem "Centrální znalostní báze RD" je novým nástrojem pro monitorování fyzického stavu knihovních fondů. Záměrem je vytvořit: prostředí pro evidenci a sdílení odborných dokumentů; archiv článků a zpráv dynamicky zařazovaných do řešených témat na základě obsahu; dokumenty a zprávy; případně diskuze a hodnocení uživatelů - všechny informace by se měly týkat ochrany a zachování novodobých dokumentů pro budoucí generace v dobrém fyzickém stavu. K řešeným tématům může být sestavován seznam odborníků a osob, které se problematikou zabývají. Stěžejním bodem našich aktivit je a bude podrobný průzkum knihovních fondů, jehož výsledkem bude zjištění opravdového neboli skutečného fyzického stavu jednotlivých exemplářů. Z výsledků takového podrobného průzkumu pak bude možné vyhodnocení typů poškození, diagnostika jejich příčin a návrhy možných řešení (opravy, konzervátorské a restaurátorské zásahy na novodobém fondu, uložení do ochranných obalů, odkyselování, reformátování).

Uživatelé databáze

Uživatelé služby budou v první řadě pracovníci ochrany a správy fondů prozatím z Národní knihovny a Moravské zemské knihovny, potom pracovníci institucí spolupracujících na některých projektech, případně další odborníci z tuzemska i zahraničí, přizvaní podle situace. Výhledově se dá předpokládat přístup neautorizovaných osob a případně implementace hodnocení a komentování. Jelikož by tyto informace měly být dostupné také prostřednictvím katalogů knihoven, budou moci být postupy a nástroje vyvinuté v Národní knihovně uplatňovány i dalšími konzervačními knihovnami.

Přístup do databáze je zatím pouze na základě registrace, a to u našich pracovníků, kteří budou oprávněni nakládat s daty jen na heslo, příp. IP adresu.

Vyhledávání v databázi

Pro zpřístupnění výsledků průzkumu pomocí vyhledávací technologie je využíváno systému FastSearch, který indexuje data uložená v relační databázi a umožní prostřednictvím extrakce entit využívat navigace na základě tématických kategorií, typů dokumentů, časového určení, autora dokumentů, případě osob, které dokumenty komentují. Vizuálně bude vyhledávací rozhraní uzpůsobeno Registru digitalizace. Nasazení uživatelského rozhraní založeného na vyhledávání se předpokládá po odladění datové struktury a jejího ověření v praxi při reálném průzkumu vybraného vzorku knihovních fondů.

Komponenty řešení

Pro projekt je využita stávající infrastruktura Registru digitalizace, konkrétně Úložiště – RDBMS ORACLE a jako prezentačního rozhraní je využito vyhledávacího systému MS FastSearch, který indexuje obsah databáze a poskytuje rozhraní postavené na semantickém vyhledávání pro koncové uživatele. Aplikace pro zjišťování stavu fondů pracovníky knihoven je založena na platformě Relief^III, hlavními přednostmi této aplikace používané při průzkumu fondů jsou ovládání prostřednictvím internetového prohlížeče, a centralizovaná správa datových struktur. Webová aplikace Relief^III je využívána pro zápis a správu záznamů. Ty jsou uloženy v relační databázi ORACLE. Využívá ji Registr digitalizace a Centrální znalostní báze RD využívá pro provoz jeho technologické prostředí.

Datová struktura aplikace – údaje pro zjištění fyzického stavu knihovních fondů

Přehled tabulek ve formuláři obsahuje návrh datové struktury dle požadavků pracovníků Národní knihovny České republiky a Moravské zemské knihovny. Databáze by měla sloužit jako prostředí pro evidenci a sdílení odborných dokumentů týkajících se ochrany novodobých dokumentů, jako archiv článků a zpráv dynamicky zařazovaných do řešených témat na základě obsahu, mimo jiné i diskuzi a hodnocení uživatelů. K řešeným tématům může být sestavován seznam odborníků, kteří se problematikou zabývají.

Výsledkem průzkumu fyzického stavu fondů budou přesné a statisticky zpracovatelné údaje (např. typ papíru, plastu, hodnota pH materiálu, stupeň degradace, potřeba ochranného obalu či konzervátorského zásahu) a také atlas poškození pro snadnou identifikaci materiálu i jeho poškození přímo v depozitářích.

Kromě průzkumu fyzického stavu novodobých fondů může znalostní databáze časem zahrnout i další témata související s digitalizací, výběrem dokumentů a způsobem zpracování, případně o restaurování dokumentů.

Datová struktura – identifikace a popis zkoumaného exempláře

Nejprve jsou čtečkou čarových kódů načteny bibliografické údaje o svazku (knize, novinách, aj.) z jiných databází a katalogů, např. i informace o zpracování svazku, zda je vytvořen mikrofilm, zda je k dispozici digitální kopie apod. Průzkum začíná charakterizací prostoru (depozitáře, skladiště), kde je průzkum prováděn, popisem klimatických podmínek v depozitáři, je zaznamenána teplota a relativní vlhkost vzduchu v depozitáři v době provádění průzkumu. Potom se již začne s popisem fyzického stavu a poškození konkrétního svazku. Na základě dlouhodobé diskuze, byly zvoleny tyto požadavky na funkcionalitu znalostní báze a elektronického formuláře:

Identifikace exempláře - možnost stáhnout a přebrat data z XML exportu z katalogů pomocí zadání signatury bibliografické záznamy včetně identifikátorů a údajů o jednotce (autor, název, místo a rok vydání, ČNB, pole 001, SYSNO - systémové číslo dokumentu, ISSN, ISBN, čarový kód, odkaz do digitální knihovny, aj.) nebo i pracnější možnost zadání všech údajů manuálně,
stahování bude probíhat v dávkách se záznamy seřazenými podle čarového kódu, případně signatury (jako místní seznam),
údaje o průzkumu budou shromažďovány v elektronických formulářích a budou částečně vygenerovány, částečně vytvářeny (většina volbou z dané nabídky, minimálně zapisováním, popisováním),
vytvořená data budou uložena v relační databázi a budou zálohována (archivována),
vizualizace všech typů dat by měla umožnit přečíst všechny údaje k danému dokumentu, vyexportovat dávku údajů k dílčí sbírce a vytvářet z nich tabulky a grafy (např. všechny knihy k jednomu roku vydání, všechny knihy s definovanou hodnotou pH, všechny knihy doporučené k uložení do ochranného obalu apod.) a pak číst údaje k jednotlivým dokumentům,
každý prováděný průzkum musí být jednoznačně identifikován – názvem, předmětem a časem, časový údaj by se měl generovat na každém formuláři, stejně jako zvolený identifikátor daného objektu.

V databázi budou uloženy následující typy dat a předpokládá se tento obsah:

výsledky měření (minulých i průběžných), např. ze systému měření a monitorování teploty a relativní vlhkosti vzduchu Hanwell a to z různých depozitářů (Klementinum, Centrální depozitář v Hostivaři, Depozitář rezervních fondů v Neratovicích), dále informace z víceúčelové vakuové komory, odborných statí, článků, zprávy z projektů (ve formátu Word, Excel, PDF, RTF, HTML), aj.,
výsledky průzkumů fondů, informace o chemickém složení materiálů (vlákninového složení, hodnoty pH, aj.),
obrazová fotodokumentace ve formátu JPG, TIFF, BMP, pořizuje se digitálním fotoaparátem a soubory se přejmenují a importují do aplikace,
existuje možnost rozšíření na další obrazové nebo textové formáty,
registr současných i minulých depozitářů s popisem klimatických parametrů v depozitářích,
průběh sušení (např. ve víceúčelové vakuové komoře, metodou "in situ" ve vakuových balíčcích) nebo ošetření (odkyselování metodou Papersave, Bookkeeper apod.) nebo konzervátorských či restaurátorských zásahů.

Fyzický popis exempláře

K získání klíčových informací se využívá přesně definovaná a daná terminologie, způsob generování klíčových slov a jednotná struktury otázek:

typ fondu – o jaký typ dokumentu se jedná (např. monografie, periodikum, hudebnina, příp. další typy),
typ vazby – zda se jedná o vazbu pevnou, polotuhou, brožovanou, brožuru, desky s kapsou (jde především o novodobé knižní vazby),
druh vazby (materiálově) – celopapírová, celoplátěná, poloplátěná, celokožená, polokožená, saténová, jiná,
neúplnost exempláře – možnost slovně popsat, které strany chybí,
ochranný obal – zda vůbec a jaký ochranný obal chrání knihu (krabice, desky, tubus) a z jakého materiálu je vyroben (lepenka NK, Boxboard, aj.),
typ papíru – zda se jedná o ruční, dřevitý, křídový, novinový či jiný papír,
typ tisku a jeho barva – popis, zda se jedná o knihtisk, rukopis či jiný typ tisku,
pokud je příloha, jakého typu je - střih, mapa, rys, CD, gramofonová deska, disketa, aj. a dále se všechny výše zmíněné parametry sledují i u příloh.
typ poškození se sleduje jak u jednotlivých součástí knih (vazby, desek, hřbetníku, kapitálku, předsádky, záložkové stužky, papíru dokumentu, tak i u příloh) a popisují se různé druhy mechanického poškození (např. rýhy, ztráty, uvolnění, povolení, vytržení, přehyby, slepené listy, křehké listy, aj.), původci biologického poškození (hmyz, hlodavci, plísně, bakterie, aj.) a chemické poškození (voda, jiná tekutina, mastnota, prach, tepelné poškození, barevné skvrny, nečitelný text, aj.) – stupeň poškození je označen číselně (pro každý stupeň poškození je slovně definován rozsah),
měření vybraných parametrů – hodnota pH materiálů, dále např. souřadnice systému barev CIELab, apod., přičemž je nutné zaznamenat lokaci měření pro pozdější možnou kontrolu a srovnání (obr. 1 a 2),
zmapování dodatečné manipulace a postupy konzervace a restaurování (např. odkyselování, výstava, zpevnění nebo klížení, apod.),
navíc formulář obsahuje i poznámky, kde jsou okna pro možnost doplnění jiné varianty, která zde není, či jiný popis poškození apod.

Obr. 1 Stanovení hodnoty pH papíru

Obr. 2 Průzkum fyzického stavu exemplářů přímo v depozitáři NK ČR

Využití výsledků průzkumu fyzického stavu knihovních fondů

Z výsledků průzkumu pak bude možné vyhodnocení zastoupení typů materiálů, vyhodnocení typů poškození, diagnostika jejich příčin a návrhy možných řešení (opravy, konzervátorské a restaurátorské zásahy na novodobém fondu, uložení do ochranných obalů, odkyselování, reformátování, aj.). Databáze dále umožní rozhodování o prioritách v oblasti konzervace novodobých dokumentů NK ČR, o limitech další manipulace s poškozenými vzácnými dokumenty, o způsobu jejich zpřístupnění, také pro další výzkum a vývoj, tyto aktivity musí být těsně propojeny s procesem digitalizace, v prvé řadě poslouží při výběru dokumentů k reformátování. Databáze může sloužit i ke stanovování priorit činností v oblasti péče o knihovní fondy, kdy k dosažení maximální objektivity je ve formuláři textová část zkombinována s částí obrazovou a s částí dokumentační.

V praxi bude možné z aplikace získat přesné a statisticky zpracovatelné údaje o tom, které knihy:

potřebují nutný restaurátorský či konzervátorský zásah (jsou mechanicky, biologicky či chemicky poškozené),
mají určitý typ papíru,
mají určitou hodnotu pH, např. mají hodnotu pH nižší než 7 jednotek pH (z rozsahu hodnot od 0 do 14),
mají koženou, plátěnou nebo papírovou vazbu a v jakém stavu tato vazba je,
potřebují ochranný obal nebo mají nevhodné ochranné obaly,
které exempláře již z důvodu fyzického stavu, nejsou vhodné pro výpůjčku,
mají přílohu, a jakou (mapa, střih, CD apod.),
které doporučujeme reformátovat,
zjištěné klimatické parametry, za kterých jsou knihy uloženy.

Ukázka části elektronického formuláře a vybrané údaje potřebné pro průzkum fondů jsou uvedeny na obr. 3.

Výsledkem využívání údajů z databáze bude maximální garance dlouhodobého zachování kulturního dědictví představovaného sbírkami knihoven a jeho permanentní dostupnost všem uživatelům.

Obr. 3 Úvodní část formuláře znalostní databáze "Centrální znalostní báze RD", který je využíván pro zápis informací při průzkumu knihovních fondů

Obr. 4 Část formuláře znalostní databáze "Centrální znalostní báze RD", který je využíván pro zápis informací při průzkumu knihovních fondů – zápis druhu měřicí metody, místa a hodnoty měření hodnoty pH

Informace o exempláři v databázi by se měly průběžně doplňovat a upřesňovat. Právě tak bude vytvářena a zaznamenávána historie exempláře (výpůjčky, výstavy, konzervátorské zásahy atd.). Z dlouhodobého hlediska pak aplikace bude umožňovat sledování a vyhodnocování vývoje fyzického stavu fondů v závislosti na případných konzervátorských či restaurátorských zásazích, jeho výstavní historii i způsobu a podmínkách uložení.

Závěr

Představený formulář by měl především sloužit jako nový nástroj pro průzkum fyzického stavu knihovních fondů a také sloužit jako metodická pomůcka pro všechny knihovny, které by chtěly započít průzkum svých fondů. Můžeme proškolit pracovníky ostatních knihoven, které budou průzkumy fondů provádět a pomoci jim se zavedením procesu provádění průzkumu fondů. Vývoj a upřesnění softwarových nástrojů pro vytvoření elektronického formuláře a databáze pro průzkum novodobých fondů bude nadále pokračovat i v dalších letech, a to v závislosti na zjištěných nejasnostech a nefunkčnostech dalším testováním formuláře.

Poděkování

Databáze vznikla díky finanční podpoře Ministerstva kultury České republiky v rámci projektu rozvoje Národní knihovny České republiky jako výzkumné organizace "Výzkum a vývoj nových postupů v ochraně a konzervaci písemných památek" - MK00002322103. Průzkum fondů Moravské zemské knihovny v Brně je podpořen také z prostředků Institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace.

Poznámky

1 Pracoviště autorů:

Ing. Petra Vávrová, Ph.D., Odbor ochrany knihovních fondů, NK ČR

PhDr. Jiří Polišenský, Odbor správy fondů, NK ČR

Pavel Kocourek, Incad spol. s r.o.

Hana Sedliská, Odbor ochrany knihovních fondů, NK ČR

Ing. Magda Součková, Odbor ochrany knihovních fondů, NK ČR

Ing. Lucie Palánková, Odbor ochrany knihovních fondů, NK ČR

Ing. Věra Pospíšilíková, Moravská zemská knihovna v Brně

Literatura

ĎUROVIČ, Michal. ET AL. Restaurování a konzervování archiválií a knih. Praha: Paseka, 2002. ISBN 80-7185-383-6.

VÁVROVÁ, Petra. ET AL. Závěrečná zpráva projektu rozvoje Národní knihovny České republiky jako výzkumné organizace, Oblast 5 "Vývoj nových metod konzervace novodobých knihovních dokumentů", MK00002322103. Praha: Národní knihovna ČR, 2010.

CITACE:

Vávrová, Petra; Polišenský, Jiří; Kocourek, Pavel; Sedliská,Hana; Součková,Magda; Palánková, Lucie; Pospíšilíková, Věra. Nový nástroj pro monitorování fyzického stavu knihovních fondů. Knihovna [online]. 2012, roč. 23, č. 2, s. 66-76 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovna122/neuvirt.htm>. ISSN 1801-3252.