|obsah| |index autorů | | index názvů | | index témat | | archiv |
Knihovna
2013, ročník 24, číslo 1, s. 3
Vážení čtenáři,
dovoluji si vám předložit další číslo časopisu Knihovna, které má tentokrát sedm příspěvků, jež určitě stojí za přečtení. Číslo je jako obvykle zakončeno rubrikou Novinky zahraniční knihovnické literatury, která také stojí za prostudování.
Blok recenzovaných příspěvků obsahuje čtyři příspěvky. V prvním článku nás Eva Novotná seznamuje s databází Geografické bibliografie ČR, která zpřístupňuje mimo jiné staré mapy, grafiky a další kartografické dokumenty. Článek popisuje, jakým způsobem byly v rámci projektu TEMAP řešeny problémy speciální katalogizace starých map a jejich online zpřístupnění.
Druhým příspěvkem je článek připravený kolektivem autorů pod vedením Marie Balíkové, který informuje o projektu Interoperabilita v paměťových institucích (INTERPI). Fondy a sbírky paměťových institucí tvoří jádro národního kulturního, industriálního a přírodního dědictví. Cílem projektu INTERPI pak je tvorba společné ontologie a znalostního modelu odpovídajícího potřebám všech paměťových institucí a obohaceného o potřebné sémantické informace umožňující i strojové zpracování dat.
Následuje obsáhlý a věřím, že přínosný článek Zdeňka Uhlíře o digitální kodikologii a bibliologii. Příspěvek se věnuje vlivu masové, tj. hromadné a systematické digitalizace na metodologickou proměnu oborů pracujících s písemným dokumentovým dědictvím.
Poslední článek tohoto bloku je napsán Václavem Roseckým a týká se požadavků na výměnu dat mezi knihovním a discovery systémem (na příkladu implementace systému VuFind v Moravské zemské knihovně). Článek popisuje tuto instalaci včetně vlastních vylepšení a formuluje takové požadavky na knihovní systém, aby se mohl snadno integrovat s discovery systémem.
V bloku Knihovny a informace doma i ve světě nalezneme dva příspěvky. První z nich, zpracovaný Zdenkou Bosákovou, seznamuje s málo probádanou a velice zajímavou problematikou starých knižních kalendářů z 19. století. Cílem článku je stručně seznámit čtenáře s procesem vzniku kalendářů, jejich typologií a nejvýznamnějšími producenty těchto ve své době tolik žádaných a užitečných dokumentů.
Další zajímavou oblast našeho oboru zkoumá Michal Černý v příspěvku s názvem Big data a jejich možnosti v kontextu knihovny. Autor v něm nastiňuje jednu z nejvíce se rozvíjejících oblastí informatiky, jakými tzv. velká data – big data bezesporu jsou. Článek se věnuje možnostem využití tohoto fenoménu v knihovnách a s tím spojeným změnám v práci informačních specialistů a v informačním vzdělávání. Prostor je věnován také jednotlivým soudobým řešením jako je vizualizace velkých dat, NoSQL databázím a dalším možným postupům, vždy přitom v kontextu možného knihovnického využití.
Další část časopisu tvoří recenze. Dagmar Petišková vypracovala recenzi na dvoudílnou ruskou publikaci o životní pouti Arnolda Azrikana, fenomenálního operního pěvce, který prožil nelehký život v období stalinských represí, o čemž v knize vyprávějí jeho děti.
Číslo uzavírá rubrika Novinky zahraniční knihovnické literatury.
Náš časopis se vám dostane do rukou na počátku léta. Proto si vám dovolím za celou redakci popřát krásné prožití letních dnů, hodně osobních i profesních inspirativních zážitků a hlavně vydatný odpočinek v době dovolených.
Renáta Salátová
výkonná redaktorka
| nahoru | |obsah| | archiv | | domů |
| index autorů | | index názvů | | index témat |