2014, ročník 25, číslo 1 - Předmluva[Renáta Salátová]

Knihovna

2014, ročník 25, číslo 1, s. 3-4

Salátová Renata Vážení čtenáři,

nové číslo našeho časopisu se k Vám dostane v době červnové, tzn. v době počínajícího léta. Předkládáme Vám k přečtení tematicky rozmanité číslo a věříme, že v něm každý z Vás najde něco, co ho zaujme.

Recenzovanou část, čítající tři příspěvky, otevírá Jan Novotný, Kamil Boldan a Magda Součková, kteří nás seznamují s metodami a výsledky specifického průzkumu tzv. identických inkunábulí, které byly dlouhodobě uloženy v odlišných podmínkách prostředí několika českých knihoven. Cílem průzkumu vlivu prachu a plynných polutantů na historický papír bylo exaktně stanovit, do jaké míry se při dlouhodobém uložení odráží rozdílná kvalita prostředí na vlastnostech a stupni degradace papíru, a také pokusit se nalézt souvislosti mezi fyzickým stavem papíru a poškozením knižních vazeb. Článek navíc dokládá důležitost a efektivitu mezioborové spolupráce chemika-technologa, restaurátora a historika.

Druhým v pořadí je příspěvek slovenské kolegyně Jely Steinerové, v němž nás autorka uvádí do problematiky základů informační etiky v informační vědě, dále informační etiky v kontextu informačního chování a informační ekologie. Autorka mj. vyvozuje, že výzkum informační etiky a příbuzných etik (např. počítačová etika či bioetika) by mohl směřovat k hodnotově orientovanému navrhování informačních systémů a služeb i k ochraně před patologickými jevy v informačním chování a informační společnosti vůbec (zvyšovat citlivost k sociálním a morálním hodnotám informačního chování a informační praxe, pomáhat při hledání rovnováhy mezi informačními právy a povinnostmi atd.).

Recenzované příspěvky uzavírá Helena Kučerová svojí studií přinášející výsledky obsáhlého literárního průzkumu, který posuzuje existující přístupy k novému pojmu aboutness v informační vědě. Novotvar aboutness souvisí s obsahovou analýzou dokumentů a organizací znalostí a označuje to, co se prostřednictvím obsahové analýzy informačních zdrojů zachycuje a reprezentuje. Autorka důkladně zkoumá etymologii výrazu a zvažuje jeho možné české ekvivalenty, pečlivě vysvětluje celý koncept aboutness, jeho možné vazby ke konceptuálním modelům katalogizační teorie (FRBR, FRAD, FRSAD…) atd. Oživení tohoto již několik desetiletí existujícího pojmu je bezesporu dokladem potřebného návratu teorie organizace znalostí k sémantickým problémům, jež se znovu vynořují v důsledku masového rozšíření elektronických dokumentů a pronikání technologií internetu do každodenní práce při organizaci znalostí.

Nerecenzované příspěvky jsou tentokrát čtyři. Autorem prvního z nich je Zdeněk Matušík, který zpracoval přehled vývoje právních podmínek sběru a ukládání povinného depozitu elektronických publikací vzniklých jako digitální a šířených online (v komunikačních sítích). Využívá poznatků o právní úpravě povinného ukládání e-publikací v zahraničí, zejména v členských státech EU, a na tomto základě formuluje závěry pro vytvoření žádoucího právního rámce pro sběr, uchování a zpřístupňování síťových elektronických publikací.

Další příspěvek napsaný Hanou Churáčkovou nás seznamuje s možnostmi získávání informací o právním stavu patentů, se specifiky vyhledávání na dané téma, s databázemi takové rešerše umožňujícími apod. Upozorňuje na důležitý aspekt odlišnosti informací (a zdrojů informací) o právním stavu patentů a samotných patentových databází jako zdrojů obsahujících technická řešení.

Třetím, velmi zajímavým a povzbudivým příspěvkem (nejen) pro všechny knihovníky a jejich práci, je „důkaz“ podaný Michaelou Tydlitátovou a Bořivojem Tydlitátem, jak lze „utřídit neutříditelné“. Zde na příkladu části historického fondu Ústavu T. G. Masaryka.

Tuto část uzavírá Michal Černý s praktickou tematikou užití kolaborativních a kooperativních systémů (nejen) v knihovnách. Vysvětluje odlišnost kolaborativních a kooperativních přístupů a seznamuje s komponenty systémů podporujících činnost týmů a správu projektů založených na kooperaci/kolaboraci.

Recenze tentokrát přináší informace o sborníku Studia bibliographica Posoniensia 2013 s tematikou výzkumu čtení jako kulturně historického fenoménu. Recenzi pro nás zpracovala Alena Richterová.

Tradičně uzavíráme rubrikou Novinky zahraniční knihovnické literatury. V článcích, jejichž obsah přibližujeme pomocí stručných referátů, se rozvíjejí např. témata prezentace knihoven různých typů.

Věříme, že toto číslo, jímž vstupujeme do 25. ročníku, tedy čtvrtstoletí existence časopisu s dnešním názvem Knihovna, Vám bude dobrým společníkem, který Vám předá potřebné informace, potěší a povzbudí k další práci. Budeme se těšit na Vaše náměty a připomínky i nová témata.

Přeji za redakci pěkné počtení!

Renáta Salátová

výkonná redaktorka