Knihovna 2014, č. 2 - úvodník [Renáta Salátová]

Knihovna

2014, ročník 25, číslo 2, s. 3-4

Renata Salátová - foto

Vážení čtenáři, přátelé,

číslo Knihovny – knihovnické revue, které se Vám dostává do rukou nyní, v době adventu, je opět tematicky různorodé a zaměřené na několik klíčových oblastí našeho oboru.

Recenzovaná část obsahuje tři příspěvky, stejně jako v minulém čísle. Autorky Eva Bratková a Helena Kučerová z Ústavu informačních studií FF UK předkládají studii uvádějící předběžné výsledky výzkumu aktuálního stavu současných systémů organizace znalostí, realizovaného v rámci projektu DF13P01OVV013 programu NAKI "Znalostní báze pro obor organizace informací a znalostí". Autorky podrobují empirické analýze fenomén známý především pod anglickým názvem knowledge organization systems (KOS) a navrhují typologii systémů, jež můžeme do okruhu nástrojů organizace znalostí zahrnout. Český ekvivalent terminologického sousloví známý spíše pod uvedenou anglickou zkratkou KOS – systém organizace znalostí – není zatím v české odborné terminologii zakotven, proto se autorky s velkou pečlivostí věnují i vymezení tohoto pojmu a jeho podrobné analýze.

Druhý článek, příspěvek Davida Horvátha, se týká výzkumu informační gramotnosti mezi studenty nelékařských oborů bakalářského směru. Výzkum se uskutečnil v období října až listopadu 2013 na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy (1. LF UK) v Praze a jeho cílem bylo zjistit, jakým způsobem si studenti těchto oborů opatřují informace, jaké typy zdrojů volí při vyhledávání informací, jak hodnotí své dosavadní schopnosti a znalosti vyhledat odbornou informaci, jak nahlížejí na výuku informační gramotnosti na 1. LF UK a jaké nadstavbové služby Ústavu vědeckých informací 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice využívají.

Sekci recenzovaných příspěvků uzavírá Michal Lorenz článkem, ve kterém přibližuje fenomén i-škol. Představuje původně americké hnutí i škol (iSchool movement), důvody jeho vzniku (1988) v souvislosti s napětím mezi knihovnickými a informačními (informatickými) obory a jejich vyučováním, tedy i v kontextu studijních kurikul.

Nerecenzované příspěvky otevírají autorky z Národní knihovny ČR – Edita Lichtenbergová, Marie Balíková, Ludmila Benešová, Jarmila Přibylová a Jaroslava Svobodová – cenným příspěvkem na téma optimalizace standardů pro jmenné bibliografické zpracování textových dokumentů, konkrétně monografických elektronických publikací. Vzhledem k tomu, že v roce 2015 se stanou součástí katalogizační praxe v ČR nová katalogizační pravidla RDA, autorky touto cestou informují o změnách v katalogizační politice, pravidlech popisu a o doporučeních, která se stanou základem pro bibliografické zpracování dalších druhů dokumentů. Příspěvek je výstupem projektu "Správa elektronických publikací v síti knihoven ČR" (DF 12P01OVV006, program NAKI), který autorky řeší ve své domovské instituci.

Druhým příspěvkem je článek Kateřiny Homolové z Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě (FPF SLU), který se dotýká problematiky specifického způsobu vnímání významu a smyslu knihovny u dětských a dospívajících čtenářů. Tuto tematiku autorka předkládá prostřednictvím výsledků získaných výzkumem v rámci projektu realizovaného pedagogy a studenty Ústavu bohemistiky a knihovnictví FPF SLU "Knihovna v mezigeneračním pohledu".

Třetím článkem je zpráva Davida Macha z Národní knihovny ČR o aktuálním stavu redakce Dodatků ke Knihopisu českých a slovenských tisků. Článek podává informace o současné redakční práci na Dodatcích a zároveň shrnuje nedávné aktivity spojené s touto národní retrospektivní bibliografií, zejména pak rozvíjející se spolupráci s tvůrci a správci elektronické databáze Knihopis Digital (Kabinet pro klasická studia Akademie věd ČR; tato elektronická verze Knihopisu není zcela identická s tištěnou verzí po léta zpracovávanou Oddělením rukopisů a starých tisků Národní knihovny ČR). Autor příspěvku také zmiňuje některé problémy možné spolupráce mezi redakcí Knihopisu a dalšími, zejména mimopražskými, knihovnami, muzei a archivy, v zájmu získání aktuálních údajů o tiscích a jejich moderního zpracování a zpřístupnění.

Recenzi tentokrát zpracovala Halina Molinová z Regionální knihovny v Karviné. Upozorňuje nás na polskou monografii o elitárních a populárních vzorech četby (Elitarne i popularne wzory czytania. Warszawa: Stowarzyszenie Bibliotekarzy Polskich, 2013) od Jadwigy Kolodziejské. Autorka recenze informuje o obsahu publikace a navíc uvádí základní data o záslužné celoživotní práci dr. Kolodziejské, významné osobnosti polského knihovnictví, která již několik desetiletí pracuje na teoretických i praktických otázkách čtenářství, sociologie četby a knihoven.

Číslo uzavíráme rubrikou Novinky zahraniční knihovnické literatury. Čerpali jsme především z kanadského (resp. quebeckého) elektronického časopisu Communication, který vydává Lavalova univerzita v Quebeku.

Na závěr bych tímto ráda poděkovala celé redakční radě, mojí redakční kolegyni Anně Machové a vůbec všem, kteří se na realizaci časopisu podílejí: autorům, recenzentům, a také kolegům, kteří bývají za výsledkem spíše skryti: grafičce paní Aleně Křesalové a kolegovi Danielu Kindlovi, webmasterovi. Poděkování patří i Vám, čtenářům, pro které časopis připravujeme. Věříme, že naše práce má smysl, že Vám přináší uspokojení a nové informace, a doufáme, že se i příští rok budeme setkávat na těchto stránkách.

Je adventní čas a tak Vám přejeme hlavně zdraví, hodně přátel, splnění všech přání.

Za redakci našeho časopisu

Renáta Salátová
výkonná redaktorka