|
Ostrava čeká na černou krychli [Zdeněk
A. Tichý]
 Moravskoslezská
vědecká knihovna představuje mezi knihovnickými institucemi svého druhu
raritu. Byla založena k 1. lednu roku 1951, její roční návštěvnost se
počítá na 190 000 osob, a přece prakticky nemá a nikdy neměla své
vlastní sídlo. Provizorní domov našla po svém vzniku v Ostravě v
prostorách Nové radnice – jenže původně slibovaných deset let se
protáhlo na více než půl století. V poslední době se nicméně zdá, že by
se ostravští knihovníci a čtenáři konečně mohli důstojného sídla dočkat.
Našlo se místo, kde by se měla nová knihovna postavit, a k dispozici je
i vítězný projekt z architektonické soutěže. Zbývá tedy již jen
"maličkost" – zajistit financování novostavby.
[pokračování...]
Jak se staví knihovny s podporou
Evropské unie [Milena Ředinová, Zdeněk A. Tichý]
 Plány
na výstavbu či rekonstrukci knihoven se střetávají často s finančními
limity. Zkušenosti
z řady míst České republiky dokazují, jak významnou pomoc mohou v této
oblasti sehrát fondy Evropské unie. Své pozitivní zkušenosti s evropským
spolufinancováním již získali knihovníci v nejednom městě. Jen v
poslední době se tak podařilo realizovat projekty například ve Vsetíně, Rožmitálu pod Třemšínem
a Kroměříži, největší investicí bylo vybudování karlovarské Krajské
knihovny a na stole jsou mj. i smělé plány pro Svitavy. Jakkoliv jsou
zmíněné rekonstrukce, přestavby či dostavby knihovnických objektů
rozdílné co do rozsahu i finanční náročnosti, jedno mají společné.
Souvisí s proměnami a rozšiřováním funkcí knihoven na začátku 21.
století, což zároveň bývá explicitně vyjádřeno i v samotných názvech
projektů, na něž se daří získávat příspěvky z evropských fondů. [pokračování...]
Není
prestižnější zadání, než je knihovna [Zdeněk A. Tichý, Roman
Brychta, Petr Lešek]
 Mezi
novostavbami knihoven, které se v současné době realizují, najdeme dva
mimořádně rozsáhlé projekty: Národní technickou knihovnu v Praze a
Studijní a vědeckou knihovnu, respektive Knihovnicko-informační centrum
v Hradci Králové. (Podrobně jsme o nich psali v revue Knihovna 1/2006.)
Obě stavby nesou značku pražského ateliéru Projektil Architekti. Jeho
členové mají za sebou kromě knihoven široké spektrum dalších
realizovaných projektů – od bytových domů přes Arcidiecésní muzeum v
Olomouci, základní školu či bar až po středisko ekologické výchovy.
Kromě toho se zabývají rovněž návrhy a instalací výstav. O tom, jak se
úspěšná značka zrodila, o práci architektů i o tom, jak vidí svět
knihovníků, jsme vedli rozhovor se dvěma z členů ateliéru Projektil
Architekti: Romanem Brychtou a Petrem Leškem. [pokračování...]
Nová knihovna pro Vysočinu [red]
 Stavební
knihovnický boom posledních let se nevyhnul ani Havlíčkovu Brodu. Během
více než stoleté historie se zdejší knihovna několikrát stěhovala,
potýkala se s nedostatkem místa pro své fondy a měnilo se rovněž její
jméno. Od roku 2002 pracuje pod názvem Krajská knihovna Vysočiny a v
architektonické soutěži byl vybrán návrh její budoucí podoby. [pokračování...]
|
