Úvodník

Vážení čtenáři,

toto číslo uvádějí příspěvky správců dvou knihovních sbírek Národní knihovny ČR, jejichž mimořádná hodnota a význam pro světovou kulturu byly v roce 2007 oceněny zápisem do seznamu UNESCO „Paměť světa“: sbírky klementinských reformačních rukopisů spravované oddělením rukopisů a starých tisků (sbírka České reformace obsahující celkem 321 středověkých a raně novověkých rukopisů, které se přímo vztahují k české fázi evropské reformace) a fondu meziválečných imigrantských periodik z tzv. Ruského zahraničního archivu, dokládajícího život a odborné a kulturní aktivity především ruské, ukrajinské a běloruské emigrantské komunity v tehdejším Československu, který je uložen ve Slovanské knihovně při Národní knihovně ČR.

Dále se věnujeme několika tématům elektronické komunikace. Úsilí o komfortnější přístup k bohatství informací podnítilo rozvoj vyhledávacích portálů a bran umožňujících snadnější komunikaci s různorodými informačními zdroji. Je potěšitelné, že Česká republika nezůstává v tomto ohledu pozadu. Na bázi a s využitím zkušeností Jednotné informační brány se začaly vyvíjet informační brány oborové, z nichž některé jsou dnes již ve fázi rutinního provozu: přinášíme články o branách pro knihovnictví a vědecké informace (KIV), pro umění a architekturu (ART) a o vývoji brány pro techniku a přírodní vědy (TECH).

Na úskalí a rizika soustřeďování a využívání osobních údajů v elektronických databázích upozorňuje příspěvek Elektronické databáze osobních údajů. Autor se v souvislosti s rozmachem těchto databází a relativní snadností jejich zneužití pro kriminální aktivity zamýšlí nad pravidly fungování takových databází a hovoří o právech a povinnostech při vytváření databází osobních údajů.

Další dva příspěvky dokládají, jakým směrem se ubírá příprava koncepcí vysokoškolského vzdělávání v souvislosti s digitalizací, ochranou a elektronickým zpřístupněním kulturního dědictví.

Příspěvky k dějinám knihoven a knihovnictví vznikly v souvislosti s několika výročími těchto let: 230 let, které uplynuly v roce 2007 od vzniku veřejné c. k. Universitní knihovny v Pražském Klementinu v roce 1777, připomínáme příspěvkem o historických fondech Národní knihovny ČR, o okolnostech vzniku těchto sbírek, o jejich zpracování a osobnostech s nimi spojených. Dva články přibližují mimořádnou osobnost slovinského literárního vědce, spisovatele

a překladatele, bibliografa a knihovníka Otona Berkopce (1906-1988), který dlouhá léta žil v Československu a významně se zasloužil o rozvoj našeho knihovnictví svým podílem na vybudování slovinského a srbochorvatského oddělení Slovanské knihovny, na rozvoji tehdejší Národní a universitní knihovny, ale také na založení metodického kabinetu - dnešního Knihovnického institutu Národní knihovny ČR.

Vzpomněli jsme též významného kulturního pracovníka, uměleckého kritika a pedagoga a především knihovnické osobnosti Bohumila Čuřína-Polana (1887-1967), zakladatele moderní veřejné knihovny v Plzni.

Přehledný příspěvek o evropských dokumentačních střediscích (EDS), původně vznikajících již v 60. letech 20. století na vysokých školách z potřeby zpřístupnit publikace Evropské unie v zájmu rozvoje tzv. evropských studií, podrobněji referuje o vývoji EDS především od 2. poloviny 90. let 20. století v souvislosti se změnami informační politiky Evropské komise a o budování druhé generace informačních sítí Evropské unie (doplněno přehledem EDS v České republice).

V tradiční rubrice Novinky zahraniční knihovnické literatury se můžete dozvědět, jak se ve světě uvažuje o informační gramotnosti studentů, jak se pohlíží na vzdělávání odborníků v oblasti médií a informačních služeb, na mentorství, na webová sídla národních knihoven, na ochranu práv autorů výzkumných a výukových materiálů, jak spolupracují knihovny, archivy a muzea v zájmu dlouhodobé archivace dokumentů, jak lze zkoumat úplnost akvizice povinných výtisků, jak by mohla vypadat dnešní doporučující bibliografie pro oblast sportu či jaká pravidla by měla být samozřejmostí při počítačových kurzech určených generaci „60plus“. Více příspěvků se tentokrát týká i veřejného knihovnictví: stavu veřejných knihoven v Číně a v Jihoafrické republice, služeb knihoven pro usnadnění života imigrantů v Německu a Dánsku, úvah o zvýšení prestiže německých veřejných knihoven v souvislosti se zaměřením na nové skupiny uživatelů, rozvoje programu Bibliothek und Schule (Knihovna a škola) v SRN atd.

V příštím čísle najdete mj. příspěvky o knihovnách (a dotkneme se i dalších sbírkových institucí) doma a ve světě z pohledu digitalizace dokumentů, autorského práva, očekávání uživatelů knihoven. Budeme se věnovat také architektuře budov knihoven, tématu svobodného přístupu k informacím a odborné terminologii.

Anna Machová
výkonná redaktorka