|obsah| |index autorů | | index názvů | | index témat | | archiv |
Knihovna
2008, ročník 19, číslo 1, s. 42-47
Jitka Křečková
Národní archiv v Praze
e-mail: Jitka.Kreckova@nacr.cz
Národní archiv v Praze se v roce 2005 zapojil do mezinárodního projektu MOnasteriuM, založeného v roce 2002 v Dolním Rakousku. Jeho hlavním záměrem je vytvoření virtuálního online archivu středověkých a raně novověkých listin střední Evropy převážně církevní provenience. Projektu se účastní četné církevní instituce, státní a soukromé archivy i univerzity z Rakouska, České republiky, Bavorska, Maďarska, Slovinska, Chorvatska, Srbska, Slovenska, Švýcarska a Itálie, stále do něho vstupují noví účastníci. Do roku 2008 bylo zdigitalizováno a zpřístupněno na webu cca 70 000 listin z 50 partnerských institucí. Hlavními koordinátory jsou zástupci Institutu zur Erforschung und Erschließung kirchlicher Quellen se sídlem v St. Pölten v Rakousku1.
Obr. 1 Úvodní strana webového portálu www.monasterium.net
V České republice začínají na projektu kromě Národního archivu spolupracovat také další státní archivy, církevní instituce a univerzity. V jednání je i jeho případné propojení s Manuskriptoriem, projektem Národní knihovny ČR zaměřeným na digitalizaci rukopisů.
Národní archiv nyní na webové stránce www.monasterium.net zpřístupňuje 7118 listin datovaných do roku 1526, které byly zdigitalizovány v jeho I. oddělení v období od 4. září do 15. listopadu 2006. Tyto listiny jsou součástí 13 archivních fondů církevní provenience a 5 fondů necírkevních, jejichž listinné sbírky se však církevní problematiky z větší části týkají. Konkrétně jde o listiny z fondů: Archiv pražského arcibiskupství, Archiv kolegiátní kapituly vyšehradské, Archiv kolegiátní kapituly Všech svatých na Pražském hradě, Archivy českých klášterů zrušených za Josefa II., Augustiniáni obutí – provincialát a konvent, Benediktini – klášter Břevnov, Benediktini – klášter Emauzy, Dominikáni – provincialát a konvent, Františkáni – provincialát a konvent, Kapucíni – provincialát a konvent, Křižovníci s červenou hvězdou – generalát a konvent, Maltézští rytíři – české velkopřevorství, Premonstráti – klášter Strahov, Česká finanční prokuratura Praha–listiny, České gubernium – guberniální listiny, Úřad desk zemských, Česká dvorská kancelář a České oddělení dvorské komory.
Ve dnech 13. září až 11. října 2007 proběhla digitalizace 2525 listin Archivu České koruny, který patří k nejstarším a nejcennějším archivním fondům našeho státu a svým obsahem přesahuje i jeho rámec. Originály listin se nepůjčují, jejich nejstarší část je přístupná pouze ve faksimilové edici, která bude zakončena rokem 15262. V trezoru, který byl přímo pro tento fond postavený, jsou zavěšeny na speciálních ramínkách v melinexové fólii, velká část pečetí je napevno přichycena ve speciálních melinexových pouzdrech3. K jejich digitalizaci tedy mohlo dojít jen proto, že bylo možné zhotovit kvalitní snímky i přes tuto fólii. Po zpracování doprovodných dat k obrázkům budou listiny v dohledné době zpřístupněny na webové stránce.
Dnešním dnem má Národní archiv zdigitalizováno 9643 listin. V dalších letech se plánuje dokončení digitalizace listinných částí fondů I. oddělení, ze kterých jsou již naskenovány listiny do roku 1526, počítá se i s listinami z fondů II. a VI. oddělení. Po ukončení digitalizace by mělo být tímto způsobem zpřístupněno přibližně 19 000 listin Národního archivu.
Během příštích let se počítá s rozšířením projektu i na listiny z archivních fondů uložených v dalších archivech České republiky. Konkrétně jde kromě dalších fondů Národního archivu o listinné fondy státních oblastních archivů, tj. Moravského zemského archivu v Brně, Zemského archivu v Opavě, Státních oblastních archivů v Třeboni, Plzni, Litoměřicích, Praze a Zámrsku. Oslovili jsme i jiné archivy v České republice, které spravují významné sbírky listin církevního charakteru – Archiv Pražského hradu a Archiv Národního muzea.
Již v létě roku 2007 bylo naskenováno 2260 listin z 29 církevních fondů v prvním z těchto archivů, a to v Moravském zemském archivu v Brně. Nyní brněnští kolegové pracují na metadatech, aby mohly být listiny zpřístupněny na webu.
Obr. 2 Ukázka naskenované listiny na webové stránce. Falzum zakládací listiny benediktinského kláštera v Kladrubech hlásící se k roku 1115, vzniklé v 13. století. Národní archiv, Archivy českých klášterů zrušených za Josefa II., inv. č. 492.
Digitalizace středověkých listin musí být prováděna s velkou opatrností vzhledem k nevyčíslitelné historické hodnotě těchto písemností. Přesto jsou práce prováděny rychle, denně se naskenuje cca 180–200 listin. Digitalizaci provádí odborný pracovník Monasteria na speciálním skeneru s příslušenstvím. Skenují se aversy a reversy listin i případný text pod plikou4. Vzhledem k charakteru projektu, zaměřeného na textové části listin, jsou pečeti skenovány pouze dohromady s listinou, nikoliv každá zvlášť. Listiny nemusejí být pro digitalizaci vyrovnané, skener si s nerovnostmi materiálu poradí. Listiny jsou digitalizovány v rozlišení 400 dpi, obrázky v tomto rozlišení zůstanou uloženy v diecézním archivu v St. Pölten. K dispozici je má i příslušný archiv, konkrétně v případě Národního archivu jsou uloženy v datovém skladu a na DVD. Na web jsou zhotovené obrázky originálních dokumentů vkládány ve zmenšené podobě.
Obr. 3 Detail falza pečeti knížete Vladislava I. u zakládací listiny kladrubského kláštera. Národní archiv, Archivy českých klášterů zrušených za Josefa II., inv. č. 492.
Pro zpracování doprovodných dat využívá Národní archiv již v minulosti zpracovaných inventářů listin jednotlivých fondů, které jsou do programu průběžně přepisovány. Pro zpracování dat k listinám Archivu České koruny bude kromě inventáře použito i textových částí výše zmíněné faksimilové edice.
Všechna metadata se dosud vkládala do programu Augias-Archiv 7.4. Hotové textové soubory se zasílaly do Diecézního archivu v St. Pölten, kde byly společně s obrázky dále upravovány a vkládány na webovou stránku.
Obr. 4 Vyplněná maska v programu Augias – Archiv 7.4.
Obr. 5 Konečná data na webové stránce www.monasterium.net
Program Augias však není pro účely tak rozsáhlého virtuálního archivu zcela vyhovující. Proto manažer projektu Karl Heinz ve spolupráci s Mirkem Gontekem z katedry historických a kulturních věd Univerzity v Kolíně nad Rýnem vyvinuli speciální program nazvaný EditMOM jako základní editační nástroj založený na online přístupu, který značně zjednoduší práci nejen národním moderátorům, ale i uživatelům* . Všechna dosavadní data z programu Augias jsou do EditMOM převáděna. Vytvoření nových a zdokonalení již existujících metadat je také jedním z nejdůležitějších cílů projektu MOnasteriuM. K dosažení tohoto výsledku byl vyvinut editační systém na principu kolektivní spolupráce, umožňující propojení a zpracovávání metadat získaných z historických zdrojů.
Systém nabízí možnost založení nových virtuálních listinných fondů stejně jako výběr jednotlivých listin, které jsou již jeho součástí, za účelem online vytváření metadat registrovanými uživateli/spolupracovníky. Používáním EditMOM je možné vytvořit diplomatická metadata (vnitřní a vnější diplomatický popis, stav uchování, rejstříky, popisy pečetí atd.) ke každé listině a na druhé straně má uživatel možnost vytvářet transkripce.
Z technického hlediska se EditMOM skládá z Java-Appletu a prohlížeče digitalizovaných obrázků. Obrazovka je rozdělena na horní (prohlížeč) a dolní (Applet) okno (viz obr. 6).
Obr. 6 Listina krále Václava III. (9. leden 1306, Praha), Národní archiv, Archiv pražského arcibiskupství, inv. č. 2.
Během několika let bylo vynaloženo značné úsilí při vyvinutí všeobecně přijatelných standardů pro digitální značení středověkých a raněnovověkých listin. Výsledkem této snahy jsou kódovací parametry „Charters Encoding Initiative“ (CEI) vyvinuté převážně na Katedře pomocných věd historických Univerzity v Mnichově (Dr. Georg Vogeler), které jsou založeny na značkovacím jazyce XML. V první fázi nabízí EditMOM možnost implementovat CEI-schéma do pracovního režimu a ověřit použitelnost standardu při užívání velkých datových skladů sestávajících z tisíců listin.
Sémantické obohacení textů, které může být tvořeno v rozsahu značek pro dodatečná diplomatická data, je děláno pomocí značek (tagů) XML. K pokud možno nejpohodlnější konfiguraci tohoto procesu jsou značky řízeny pomocí menu a velmi podobně pomocí manipulace s textovým řízením programu. Pomocí tagů jsou orámovány termíny a části textů, které mají být označeny.
Příklad značky pro vydavatele listiny, která má být takto zpracována:
<issuer>Nos Wencezlaus dei gratia Boemie et Polonie Rex </issuer>
Možných chyb v označení se lze vyvarovat jednoduchou nabídkou pouze těch elementů jako položek menu, u kterých je povoleno užití v daném uživatelském kontextu. Jednou z výhod EditMOM je možnost nadřazených značek a vytvoření struktury veškerých dokumentů beze ztrát. Na druhé straně EditMOM dovoluje udržovat velké XML značky kompletně na pozadí. XML značky (tagy), které jsou užívány pro značení, nejsou viditelné pro uživatele a jsou skryty pod viditelným symbolem šipky.
Protože je MOnasteriuM evropskou iniciativou, jedním z nejdůležitějších cílů je vývoj mnohojazyčné roviny nabízející pohodlné a známé prostředí pro potenciální uživatele ve všech spolupracujících zemích. Přístup do EditMOM je již vytvořen v jazyce českém, německém, anglickém a italském a brzy bude dokončen v jazyce maďarském, slovenském, slovinském a chorvatském. Výběr jazyků EditMOM je prováděn automaticky a závisí na nastavení použitého internetového prohlížeče.
Velmi důležitým aspektem EditMOM je kvalitní management, který je podstatný pro spolupráci na editačním systému a který je garantován systémem moderátorů. V případě registrace na úvodní stránce (www.editmom.uni-koeln.de/EditMOM) je povinné pro všechny uživatele zvolit si moderátora z nabídky menu, který bude na závěr odpovědný za vyhodnocení práce editora a uvedení nových dat na web.
Pomocí těchto nastavení a uspořádání může EditMOM poskytovat uživatelsky přátelské prostředí také pro ty uživatele a spolupracovníky, kteří ještě stále nejsou příliš obeznámeni s ovládáním nových médií. Údaje na webové stránce budou tímto způsobem využitelné nejen pro pouhé „pasivní“ bádání, ale badatelé se v uživatelské rovině budou moci přímo podílet i na zdokonalování metadat. Díky možnosti zasílat nově zpracovaná metadata online příslušnému moderátorovi by se webová stránka mohla stát výborným pomocníkem při výuce na univerzitách.
Poznámky
* Na tomto místě musím poděkovat dr. Karlu Heinzovi z Institutu zur Erforschung und Erschließung kirchlicher Quellen, který mi poskytl podklady k následujícímu textu.
1 Institut zur Erforschung und Erschließung kirchlicher Quellen, Domplatz 1, A-3100 St. Pölten, e-mail: info@monasterium.net.
2 Archiv České koruny. Edice faksimilií, I – V/1,2, Praha 1982-2007.
3 Melinex je inertní polyetylentereftalátová fólie určená pro dlouhodobou ochranu archivních dokumentů.
4 Plika je zesílení dolního okraje listiny přeložením pergamenu z důvodu pevnějšího přivěšení pečetí..
CITACE:
Křečková, Jitka. Projekt MOnasteriuM - virtuální archiv historických dokumentů střední Evropy. Knihovna [online]. 2008, roč. 19, č. 1, s. 42-47 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovna81/81042.htm>. ISSN 1801-3252.
| nahoru | |obsah| | archiv | | domů |
| index autorů | | index názvů | | index témat |