Předmluva

Anna Machová Vážení čtenáři,

další číslo časopisu Knihovna otevíráme příspěvkem, který pod názvem Proměny Domu zemědělské osvěty v čase představuje historii a současné služby naší významné knihovnické a informační instituce – Zemědělské a potravinářské knihovny, dnes součásti Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. Impulzem pro vznik příspěvku byla významná výročí spojená se vznikem a působením této knihovny, jedné z největších svého druhu na světě a největší odborné zemědělské knihovny v České republice.

Zařazením příspěvku o digitální knihovně Slovenskej knižnice pre nevidiacich v Levoči bychom rádi upozornili na úspěšný projekt digitálního zpřístupnění fondů této knihovny nevidomým a zároveň na závažnost a složitost, nicméně nesmírnou zajímavost problému dostupnosti informací zrakově postiženým. Různým aspektům tématu služeb knihoven pro handicapované se chceme věnovat i v dalších číslech našeho časopisu.

Článek o novostavbách významných knihoven ve třech německých městech (Drážďany Berlín, Chotěbuz), které jsou popisovány a vysoce hodnoceny v zahraniční knihovnické literatuře a navštěvovány i našimi knihovníky, je tentokrát z pera architektky; přináší tedy možná i jiné pohledy, než obvykle akcentujeme v naší odborné komunitě.

V příspěvku o postupu realizace mezinárodního projektu vytvoření virtuálního online archivu středověkých a raně novověkých listin církevní provenience ze střední Evropy (MOnasteriuM) nahlédneme do dílny spřízněné paměťové instituce – do Národního archivu v Praze.

Potřeba hledat styčné body, lépe definovat odlišnosti i shodné rysy a vytvářet výhodné platformy pro možné společné aktivity a postupy příbuzných sbírkových či paměťových institucí vedla před téměř deseti lety k zahájení organizace každoročních konferencí s názvem Archivy, knihovny a muzea v digitálním světě. V tomto čísle uvádíme překlad francouzského příspěvku, který zazněl na zmíněné konferenci v prosinci 2007, a to na téma autorského práva, resp. na téma možnosti institucí rozvíjet svůj tradiční úkol šíření informací i v digitálním prostředí v souladu s autorským zákonem. Autorka v něm poukazuje na to, že hlavní právní principy nepřestávají fungovat i v období „digitální revoluce“, a zároveň přináší cenné informace z oblasti francouzského práva v návaznosti na evropskou „informační směrnici“ č. 2001/29/ES (jejíž transpozice do francouzského práva – do zákona zkráceně nazývaného DADVSI – byla právě ve Francii tak dlouhá a dramatická, viz např. http://fr.wikipedia.org/wiki/DADVSI nebo http://en.wikipedia.org/wiki/DADVSI; to by však bylo téma na další příspěvek …).

Autoři článku Svobodný přístup k informacím a knihovny přehlednou formou vysvětlují zejména ten aspekt tzv. svobodného přístupu podle zákona č. 106/1999 Sb. (Zákon o svobodném přístupu k informacím), který souvisí s funkcí knihoven jako povinných subjektů podle tohoto zákona, tj. s působením knihoven jako veřejných institucí umožňujících rovnoprávný přístup k materiálům a službám, na které ale také mohou být směřovány dotazy občanů. Příspěvek by mohl pomoci knihovnám, které někdy váhají, jak mají postupovat v případě dotazů a žádostí veřejnosti o zpřístupnění informací o knihovnách samých.

Téma potřebnosti knihoven či dokonce jejich přežití v blízké budoucnosti, resp. téma nezbytné adaptace knihoven a jejich dalšího směřování ve světě, v němž se pod vlivem rozvoje informačních a komunikačních technologií rychle mění návyky

a potřeby uživatelů, není v našem knihovnictví nové a je jistě vnímáno jako důležité. Četnost úvah publikovaných na toto téma v zahraničí nás vedla k přesvědčení o nutnosti průběžného publikování překladů zajímavých a podle nás závažných příspěvků a studií. Ke třem takto zaměřeným článkům v rubrice Ze zahraničí – studie a průzkumy můžeme přiřadit ještě informaci o průzkumu vnímání knihoven veřejností provedeném v roce 2005 OCLC, jakož i několik referátů v rubrice Novinky zahraniční knihovnické literatury.

Po delším čase se vracíme ke knihovnické terminologii. Před několika lety vytvořenou a odbornou veřejností oceňovanou knihovnickou terminologickou databázi známou pod zkratkou TDKIV podrobila kritickému zkoumání odbornice na lexikografii; její příspěvek odhaluje další možnosti rozvoje a vylepšování databáze; autorka popisuje její problémová místa a naznačuje možné cesty vzájemného obohacování specialistů různých oborů – knihovníků, informačních specialistů, lingvistů, lexikografů atd. Další příspěvek v této rubrice popisuje možný postup při terminologickém zpracování konkrétního termínu a jako takový představuje vlastně i metodiku terminologické práce.

Anna Machová
výkonná redaktorka