|obsah| |index autorů | | index názvů | | index témat | | archiv |
Knihovna
2008, ročník 19, číslo 2, s. 68-75
RNDr. Hana Bubeníčková, Mgr. Radek Pavlíček /e-mail: bubenickova@tyflocentrum-bm.cz; radek@blind.friendly.cz
1. března 2008 nabyla účinnosti vyhláška č. 64/2008, tzv. vyhláška o přístupnosti. Čeho se tato vyhláška týká? Pro koho je její dodržování povinné? Jak zajistit její naplnění? Tyto a mnoho dalších otázek mohou vyvstat, pokud se začnete problematikou přístupnosti a jejím ukotvením v právním řádu zabývat.
Přístupný web je takový web, který neklade svým uživatelům žádné překážky znemožňující jim daný web efektivně používat. Synonymem slova přístupnost je bezbariérovost. Přístupný web neboli web bez bariér tedy bere v potaz
Přístupný web tedy neslouží jen návštěvníkům s těžkým zdravotním postižením, ale mohou ho lépe používat i návštěvníci s méně obvyklým hardwarovým či softwarovým vybavením, operačním systémem atd. Pokud sečteme všechny tyto skupiny "uživatelů se specifickými potřebami", může se jednat až o 30 % návštěvníků webových stránek. Prioritní skupinou, pro kterou je potřeba se přístupností zabývat především, jsou uživatelé se zdravotním postižením.
Ze všech skupin uživatelů se zdravotním postižením, kterým přístupnost webů může usnadnit - či dokonce umožnit - přístup k informacím, je skupina uživatelů s těžkým zrakovým postižením jednou z nejvíce potřebných. Uživatelé s těžkým zrakovým postižením potřebují pro práci s počítačem a s internetem vlastnit speciální programy nebo speciální hardwarové komponenty (např. braillské řádky1). Přístupnost webů je nutnou podmínkou pro to, aby se ke zveřejněným informacím na internetu dostali a mohli s nimi pracovat samostatně. A snad právě proto odborníci zabývající se službami pro tuto cílovou skupinu byli prvními propagátory přístupnosti u nás.
Nevidomý uživatel vnímá informace lineárně – tzn. v jednom okamžiku "slyší" (pomocí hlasového výstupu) informace pouze o tom objektu, na kterém má kurzor. Prostřednictvím braillského řádku přečte 40 znaků a pak se musí posunout dál. Chybí mu tedy "globální pohled" na stránku, kterou si právě prohlíží. Jinými slovy - pokud si nevidomý uživatel chce prohlédnout celou stránku, zjistit, jak je strukturována a jaký je její obsah, zabere mu to daleko více času a úsilí než návštěvníku vidomému, který obsáhne informace na obrazovce a provede výběr informace a úkonu, který chce provést, ve zlomcích vteřiny.
Pokud si takovou situaci chcete navodit a pochopit, zkuste si někdy v restauraci při výběru jídla nechat jídelní a nápojový lístek předčítat, aniž byste měli možnost v něm listovat.
Nevidomý uživatel vnímá pouze textové informace. Tzv. asistivní technologie (speciální software nebo hardware), které nevidomým umožňují pracovat s počítačem a prohlížet webové stránky, nejsou schopny převést grafickou informaci do hlasové nebo hmatové podoby.
To znamená, že veškeré grafické objekty, které se vyskytují na stránkách, zejména slouží-li k navigaci, musí mít definovány alternativní textové popisky. Tyto alternativní textové popisky už je pak schopen nevidomý pomocí asistivní technologie "přečíst".
Tuto situaci lze přirovnat k budově, ve které nikde na dveřích nejsou popisky. Museli byste pak vejít do každé místnosti a zjistit, co se v ní nachází. Asi tak si lze představit procházení nepřístupného webu, který jeho nevidomému návštěvníkovi oznámí "odkaz", ale už neví jaký, protože alternativní popisek chybí nebo je v něm uvedeno např. "menu1.jpg".
Povinnost ze zákona
Pro instituce veřejné správy by měl být přístupný web samozřejmostí, nejen proto, že jim to ukládá Zákon o informačních systémech veřejné správy (365/2000) a prováděcí vyhláška o přístupnosti (64/2008), ale zejména proto, že primárním účelem těchto webů je poskytovat informace všem občanům bez rozdílu.
Subjekty veřejné správy jsou jednak stát, jednak různé subjekty typu veřejnoprávních korporací (územní, profesní, …), a také ostatní subjekty založené ve veřejném zájmu (příspěvkové organizace, nadace, obecně prospěšné organizace a podobně). Patří sem také veřejné knihovny.
V mnoha zemích si již představitelé veřejné správy uvědomili, že diskriminovat kohokoliv není etické a přístupnost ukotvili ve svých právních řádech. Zákony se v jednotlivých zemích samozřejmě liší. Někde platí jen pro instituce veřejné správy a samosprávy, jinde pro všechny weby financované z veřejných rozpočtů.
Místo bannerové kampaně investujte do přístupnosti
Omylem provozovatelů komerčních webových stránek je tvrzení, že handicapovaní uživatelé nejsou pro ně obchodně zajímaví. Tento omyl vyvrací některá zjištění, například ve Velké Británii je počet handicapovaných uživatelů odhadován na 8,6 miliónu a jejich kupní síla se odhaduje na 45 miliard liber ročně. Na základě výzkumu z roku 2006 se zjistilo, že v ČR je cca 140 tisíc uživatelů s těžkým zdravotním postižením2, jejichž handicap jim brání v seznámení se s obsahem webových stránek. Pokud jejich tvůrce dodrží pravidla pro tvorbu přístupného webu, mohou se s nimi seznámit.
Majitelé webových stránek utrácejí ročně spoustu finančních prostředků za bannerové kampaně, které jim mají zvýšit návštěvnost, a přitom kvůli nepřístupnosti znemožní používání svých stránek stovkám až tisícům uživatelů.
Přístupný web může být mnohem lépe "viditelný" pro vyhledávače
Přístupný web je zároveň také tzv. "robot-friendly". Je tedy přístupný i vyhledávačům(např. Google) při procházení a indexování webových stránek. Přístupný web mohou vyhledávače snáze procházet a rozpoznávat jeho obsah, který pak indexují. A díky dobrým výsledkům ve vyhledávačích pak může opět stoupat návštěvnost, která je navíc velmi dobře cílená.
Přístupnost – prestižní záležitost
V moderním západním typu společnosti je diskriminace kohokoliv amorální a ten, kdo se jí dopouští, bývá vnímán velmi negativně. Tím, že webová stránka jasně deklaruje, že nikoho nediskriminuje, dává velmi pozitivní signál o své solidnosti a vzbuzuje ve veřejnosti pozitivní emoce. Zpřístupnění webových stránek zdravotně postiženým uživatelům je stejná prestižní záležitost jako příspěvky na různá charitativní konta.
Pokud si necháváte web vytvořit na zakázku nebo jej tvoří váš zaměstnanec, ne-zapomeňte do požadavků dát také požadavek na přístupnost. Vytvořit přístupný web v případě, kdy tvůrce webu bere přístupnost v potaz už při jeho tvorbě, není o nic nákladnější než vytvoření nepřístupné verze. Tvůrce webu pouze musí znát pravidla přístupnosti a řídit se jimi. U profesionálů by to již mělo být samozřejmostí. Investice do přístupného webu se rozhodně vyplatí a to i v případě, kdy se musí již "běžící" web předělat.
Při moderním způsobu tvorby webu dochází k oddělení informací od vzhledu (způsobu jejich prezentace). Stále častěji je vyžadován tzv. redakční systém, který umožňuje vkládání informací na web přímo od pracovníků organizace, která web vlastní. To však klade zvýšené nároky na přístupnost, kterou musí dodržet nejen tvůrce redakčního systému, ale částečně také pracovníci, kteří vkládají informace na web.Weby knihoven mají jako jednu ze svých stěžejních částí knihovní katalog. Tlak na přístupnost katalogu by měl být prvořadý.
Obecné zásady přístupnosti
Nejdůležitější požadavky z hlediska přístupnosti:
Následující text popisuje stěžejní oblasti, kterým by měl tvůrce webu věnovat zvýšenou pozornost, pokud chce, aby stránky jím vytvořené byly přístupné.
Textová alternativa grafických symbolů
Pro každou informaci vyjádřenou na stránce pomocí grafických symbolů by měla být definována relevantní textová alternativa. Grafický objekt, který nenese informační hodnotu, nemá definován alternativní textový popisek či je schován na pozadí pomocí CSS.
Strukturování obsahu stránek
Pro strukturování obsahu stránek jsou vhodně použity značky pro nadpisy, seznamy a odstavce. Současné asistivní technologie umí kromě informací obsahových zpřístupnit i informace o struktuře a uživatelé tak mohou s webem pracovat mnohem efektivněji.Stejně tak je třeba vytvářet přístupným způsobem i tabulky či formuláře.Stránka má také vhodně definován název (titulek) odpovídající jejímu obsahu.
Barvy a písmo
Na stránkách je důležité používat takové barvy popředí a pozadí, které jsou vzájemně dostatečně kontrastní. Každému těžce slabozrakému uživateli však mohou vyhovovat jiné barvy, proto je důležité, aby byla stránka čitelná i při vypnutém zobrazování barev nebo při použití kontrastních nastavení z Windows. Na pozadí stránky nesmí být použit vzorek, který jakkoliv snižuje čitelnost textu.
Je také možné vytvořit pomocí kaskádových stylů několik různých vzhledů stránky a nechat na uživateli, ať si vybere ten, který mu nejvíce vyhovuje.
Jelikož předem neznáme použité rozlišení obrazovky a použitou velikost písma u konkrétního uživatele, je vhodné nepoužívat pro definici velikostí písma absolutní jednotky.
Navigace a orientace
Navigace i vizuální orientace na stránce by měla být srozumitelná a přehledná, ne příliš překombinovaná. Ne všechny prvky WWW stránek jsou dobře přístupné i pro zrakově postižené.
U rozsáhlejších webů je vhodné doplnit standardní navigační mechanismy vyhledáváním a mapou stránek.
Informace sdělované prostřednictvím skriptů, objektů, appletů, kaskádových stylů, cookies a jiných doplňků na straně uživatele musí být dostupné i bez kteréhokoli z těchto doplňků a stránky musí být standardně ovladatelné.
Ovládací prvky stránky
Důležité navigační a ovládací prvky musí být ovladatelné nejen pomocí myši, ale i z klávesnice. Současné prohlížeče sice umožňují většinu z těchto prvků ovládat pomocí klávesnice (tlačítka, zaškrtávací políčka, rozbalovací seznamy, apod.), existují však výjimky, u kterých to neplatí (např. rozbalovací nabídky odkazů vytvořené pomocí JavaScriptu). V případě použití takového prvku opět doporučujeme stránku doplnit o textovou alternativu.
Způsobů, jak testovat přístupnost, je několik. Test přístupnosti nelze plně zautomatizovat. Tzv. online validátory a jiné pomocné nástroje (analyzér kontrastu barev, toolbary) odhalí jen některé prohřešky proti pravidlům přístupnosti, ale rozhodně ne všechny, např. požadavek na smysluplnost alternativního popisku k obrázku nebo ke grafickému prvku jen stěží ověří nějaký online validátor. Profesionální audit nespoléhá jen na odborné testéry, kteří prověří soulad s nějakou metodikou či vyhláškou, ale ověřuje konkrétní výsledky přístupnosti také uživatelským testem. Nejvhodnějšími testéry z řad uživatelů se specifickými potřebami jsou uživatelé s těžkým zrakovým postižením.
Některé organizace se snaží ušetřit finanční prostředky za audit přístupnosti tím, že o názor na přístupnost požádají svého známého, který má nějaké zdravotní postižení.
Zde ale pozor, ne každý uživatel se zrakovým (či jiným) postižením, který běžně pracuje s webem, je schopen komplexně otestovat přístupnost webu. I na nepřístupném webu se nevidomý může něco dozvědět a někam se dostat. Ale pokud jsou mu některé části webu nepřístupné třeba tím, že se k nim nedostane z klávesnice, pak vůbec nemusí odhalit, že tam takové informace jsou. Proto profesionální audity přístupnosti musí být prováděny ve spolupráci vidících odborníků na přístupnost a proškolených uživatelů se zdravotním postižením.
Historie vývoje v oblasti přístupnosti webových stránek
První zmínky o přístupnosti webových stránek se u nás začaly objevovat ještě před rokem 2000. Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých (SONS) v roce 1999 na svých tehdejších stránkách zveřejnila tzv. "desatero, jak udělat weby přístupné nevidomým".
Problematikou přístupnosti webů se od roku 2000 jako první v ČR zabývá projekt Blind Friendly Web (www.blindfriendly.cz), zaměřený na přístupnost pro těžce zrakově postižené. Tento projekt v roce 2003 obdržel zvláštní uznání v rámci soutěže IT projekt roku 2003. V červenci r. 2004 vydává Ministerstvo informatiky první oficiální doporučující metodický materiál "Best practice - Pravidla pro tvorbu přístupného webu").3
V roce 2006 byla Poslaneckou sněmovnou ČR schválena novelizace zákona č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy, která mimo jiné v § 5 odst. 2f) stanovila povinnost orgánů veřejné správy mít své webové stránky přístupné pro uživatele s těžkým zdravotním postižením.
Na ministerské konferenci členských států EU v Rize dne 11. 6. 2006 podepsala Česká republika prostřednictvím tehdejší ministryně informatiky Dany Bérové deklaraci, zavazující členské státy EU k vytváření veřejných webových stránek v souladu s dokumentem Web Content Accessibility Guidelines, vypracovaným organizací W3C - WAI.
Vzhledem k potřebě vytvořit prováděcí předpis, který by stanovil, jakou formou se mají informace zveřejňovat a vzhledem k závazku z Rižské konference – vyhlásilo Ministerstvo informatiky veřejnou zakázku ve výzkumu a vývoji s názvem Přístupnost webových stránek orgánů státní správy. Výstupem měl být především návrh nových pravidel tvorby přístupného webu, akceptující závěry Rižské konference a sloužící i jako podklad pro vznik prováděcí vyhlášky o přístupnosti, která stanovuje formu uveřejňování informací.
V květnu 2006 Ministerstvo informatiky zveřejnilo výzvu k podání nabídek na řešení projektu výzkumu a vývoje s názvem "Přístupnost webových stránek orgánů státní správy".
Výběrové řízení vyhrála a projekt realizovala skupina řešitelů5, kteří byli společně schopni cíle projektu naplnit: poradenská a vzdělávací firma H1.cz, spol. s r.o., Fakulta informatiky Masarykovy univerzity Brno, obecně prospěšná TyfloCentrum Brno, o.p.s., poskytovatel sociálních služeb mimo jiné zabývající se problematikou zpřístupňování výpočetní techniky těžce zrakově postiženým uživatelům.
Na základě praktických testů a komunikace s uživateli se zdravotním postižením byly zjištěny vazby mezi specifickými potřebami jednotlivých skupin zdravotně postižených a stávajícími pravidly přístupnosti. Byly navrženy úpravy a změny stávajících pravidel.
Výsledná verze navržených Pravidel přístupného webu6) byla použita jako podklad pro tvorbu vyhlášky o formě uveřejňování informací souvisejících s výkonem veřejné správy prostřednictvím webových stránek pro osoby se zdravotním postižením (vyhláška o přístupnosti). Návrh vyhlášky prošel meziresortním připomínkovým řízením, zaštiťovaným Ministerstvem vnitra. Přestože výsledné znění7 vyhlášky, která nabyla účinnosti dne 1. března 2008, neakceptuje všechny požadavky návrhu vzešlého z projektu, lze konstatovat, že se Česká republika vydáním závazného předpisu pro orgány veřejné správy (vyhláška č. 64/2008 Sb.) definitivně zařadila mezi země, které odstraňují bariéry v přístupu osob s těžkým zdravotním postižením k informacím prezentovaným prostřednictvím internetu.
Dalším výsledkem projektu byl výzkum v oblasti cílové skupiny. Závěr výzkumu zní: "přístupnost může v ČR pomoci až 140 tisícům zdravotně postižených uživatelů internetu". Jedním z požadavků projektu bylo také spočítat náklady na úpravy webů orgánů veřejné správy tak, aby splňovaly podmínky přístupnosti. Tyto náklady se pohybují od minimální varianty (nejznámější centrální weby ministerstev, vlády atd.) ve výši 12 milionů Kč po maximální variantu (všechny weby veřejné správy včetně méně významných institucí, jako jsou archivy, nebo menší obce) ve výši 41 milionů Kč. Podrobné výsledky projektu je možné najít na webu8.
Praktické dopady účinnosti Vyhlášky o přístupnosti
Jak již bylo výše poznamenáno, výsledné znění vyhlášky neakceptuje všechny požadavky návrhu zpracovaného na základě výsledků projektu. Je tedy zcela reálné, že budou existovat webové stránky, které budou splňovat pravidla vyhlášky, a přesto nemusí být přístupné. Práce na prosazování reálné přístupnosti tak nekončí.
Slabá místa vyhlášky
1. Metodický pokyn k vyhlášce připouští existenci separátní "přístupné" verze jen pro zdravotně postižené.
V čem je tento přístup nesprávný?
Jediná verze webové prezentace je vyžadována až u nových webů.
2. Byla zavedena tzv. podmíněně povinná pravidla.
Zavedení podmíněně povinných pravidel může mít významný dopad na reálnou přístupnost webů, protože provozovatelé webů dostávají poměrně velkou možnost, jak za přístupný web prohlašovat i web nepřístupný.
Se zavedením podmíněně povinných pravidel je například možné provozovat web, na kterém je navigace nevhodně vytvořená pomocí Javascriptu, a ten vydávat za web přístupný a odpovídající vyhlášce o přístupnosti. Provozovatel totiž na Javascript v souladu s metodikou uplatní podmínku na pravidlo číslo 3, a i když web bude všechna ostatní pravidla splňovat (a jako celek tedy bude vyhovovat vyhlášce), v praxi bude pro určitou část zdravotně postižených nepřístupný, protože nevhodně vytvořená Javascriptová navigace pro ně bude nepřekonatelnou překážkou.
Přitom
3. Vyhláška obsahuje nejasně definované termíny.
Povinnost přístupnosti se podle vyhlášky vztahuje na "informace, související s výkonem veřejné správy". Co to ovšem znamená, není jednoduché zjistit. Ve stanovisku Ministerstva vnitra ČR se dočteme, že: "Výkon veřejné správy je každá činnost, jejíž výkon je uložen orgánům veřejné správy právními předpisy. Pokud je tedy právním předpisem stanoveno, že má orgán veřejné správy zveřejnit nějaké informace, které souvisejí s výkonem veřejné správy, musí je zveřejnit v souladu s vyhláškou o přístupnosti. Pokud orgán veřejné správy zveřejňuje informace, u nichž mu taková povinnost právním předpisem uložena nebyla, je to jeho dobrá vůle a nemusí postupovat v souladu s vyhláškou o přístupnosti. Lze však očekávat, že tyto informace zveřejní stejným způsobem jako ostatní, protože nebude mít důvod kvůli nim zřizovat např. nový web, ale nelze to u něj vymáhat."
Z tohoto výkladu je patrné, že běžný návštěvník webové stránky orgánu veřejné správy, a tedy i návštěvník se zdravotním postižením, bude jen těžko poznávat, které informace podléhají povinnosti být v souladu s vyhláškou o přístupnosti a které ne.
Vyhláška a Metodický pokyn obsahují další nejasné termíny, jako "bez obtíží proveditelný způsob přístupu k webové prezentaci, splňující podmínky vyhlášky", "seznámení s informacemi v nezbytném rozsahu", které nijak nespecifikují a které mohou být zdrojem různých výkladů na přístupnost či nepřístupnost konkrétních webů.
Vyhláška a budoucnost
V metodickém pokynu najdeme i větu "Na základě zkušeností s využitím tohoto metodického pokynu a vyhlášky samotné bude vytvořena nová verze vyhlášky o přístupnosti". Pokud se stávající řešení neosvědčí, dojde časem k úpravě vyhlášky i metodického pokynu – v horizontu dvou až tří let je v plánu vyhodnotit zkušenosti a v případě potřeby upravit vyhlášku i metodický pokyn. Je možné, že k úpravě dojde i kvůli případné změně legislativy ze strany EU, na kterou bude třeba reagovat.
Projekt Blind Friendly Web
Projekt Blind Friendly Web v žádném případě své aktivity v oblasti přístupnosti nekončí:
Protože projekt není žádným ministerstvem podporován (k zajištění jeho provozování nám slouží dary a placené zakázky), nejsou naše služby zcela bezplatné. Výsledky naší práce snad jednou pomohou k novelizaci vyhlášky tak, aby odpovídala skutečným nárokům na reálnou přístupnost webů veřejné správy.
Rada závěrem
Nepředělávejte své weby jen proto, aby splňovaly podmínky vyhlášky. Zkuste své úsilí raději napřít k tomu, abyste reálnou přístupností otevřeli svět informací i těm, kteří mají tento přístup poměrně ztížen ne-li znemožněn. Nejen slepota, ale i vážné postižení v oblasti motoriky horních končetin či jiné nepříznivé okolnosti mohou postihnout kohokoliv s nás a technické možnosti či nabídka služeb může umožnit a usnadnit návrat do aktivního života. Při zpřístupňování svých webových stránek se můžete řídit těmito radami:
1. zapomeňte na zvláštní verzi jen pro zdravotně postižené, spravovat různé verze jednoho webu může být zdrojem komplikací,
2. všechna pravidla považujte za povinná,
3. aplikujte pravidla přístupnosti pokud možno na všechny stránky webu.
4. zajímejte se o aktuální dění kolem přístupnosti, protože asistivní technologie, které umožňují uživatelům se zdravotním postižením pracovat s počítačem a s internetem, se také vyvíjejí a požadavky kladené na tvůrce webů se čas od času změní.
Uděláte sice něco víc, než po vás vyhláška požaduje, ale pro uživatele se zdravotním postižením to bude z praktického hlediska velmi užitečné. Výzkum v oblasti cílových skupin občanů se zdravotním postižením ukázal, že těch, kterým přístupnost může v České republice již dnes pomoci, je 140 000.
Pokud nás chcete kontaktovat, veškeré informace najdete na www.blindfriendly.cz.
Autoři pracují ve společnosti TyfloCentrum Brno, o.p.s. (www.tyflocentrum-bm.cz) a v Metodickém centru informatiky SONS ČR (www.sons.cz).
Poznámky
1 http://www.blindfriendly.cz/braillske-radky.
2 Podle šetření Českého statistického úřadu z roku 2007 žije v současné době v České republice 1 015 548 osob se zdravotním postižením, z toho 405 465 osob s těžkým nebo velmi těžkým postižením (www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/p/3309-08). Toto šetření de facto potvrdilo odhady uvedené ve Zprávě o zdravotně postižených z roku 1992, kterou pro vládu ČR tehdy zpracoval Vládní výbor pro zdravotně postižené (www.vlada.cz/files/rvk/vvzpo/zp1992.pdf), ze kterého čerpal i výzkum cílových skupin z roku 2006.
3 www.blindfriendly.cz/doc/MI_best_practice_pravidla_pro_tvorbu_přístupného_webu.pdf
4 Orgány veřejné správy jsou v rámci informačních systémů veřejné správy povinny postupovat při uveřejňování informací způsobem umožňujícím dálkový přístup tak, aby byly informace související s výkonem veřejné správy uveřejňovány ve formě, která umožňuje, aby se s těmito informacemi v nezbytném rozsahu mohly seznámit i osoby se zdravotním postižením. Formu uveřejnění informací stanoví prováděcí právní předpis.
5 www.h1.cz, www.fi.muni.cz, www.tyflocentrum-bm.cz
6 www.pravidla-pristupnosti.cz/pravidla-pristupnosti-old.pdf
7 www.blindfriendly.cz/vyhlaska-o-pristupnosti.
8 www.pravidla-pristupnosti.cz/att/publikace.pdf
CITACE:
Bubeníčková, Hana; Pavlíček, Radek. Budou weby veřejné správy skutečně přístupné? Knihovna [online]. 2008, roč. 19, č. 2, s. 68-75 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovna82/82068.htm>. ISSN 1801-3252.
| nahoru | |obsah| | archiv | | domů |
| index autorů | | index názvů | | index témat |