|obsah| |index autorů | | index názvů | | index témat | | archiv |
Knihovna
2009, ročník 20, číslo 2, s. 143-148
Text : Ing. Lea Prchalová; foto: Mgr. Jana Leparová /prchalova@svkos.cz; leparova@svkos.cz / Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě
Pardubice, 16. září 2009: Do Domu hudby se opět sjíždějí knihovnice a knihovníci z celé republiky. Již popáté (počtvrté v Pardubicích) se budou věnovat problematice výkonu regionálních funkcí v jednotlivých krajích.
Po úvodním slovu předsedkyně sekce SDRUK pro regionální funkce a ředitelky Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě Ing. Ley Prchalové začíná nabitý odborný program.
Ohlédnutí za vývojem regionálních funkcí od jejich začátků v roce 2002 s důrazem na rok minulý připravila již tradičně Mgr. Ladislava Zemánková z Knihovnického institutu Národní knihovny ČR. Přednášející porovnávala výsledky v krajích na základě jednotlivých výročních zpráv a celkového sumáře1. Z celostátního pohledu došlo v letech 2002-2005 k nárůstu počtu obsluhovaných i pověřených knihoven a zvýšil se počet metodiků. V následujícím období však křivky klesly, vyjma přidělených finančních prostředků, jejichž objem však stěží kopíroval míru inflace i změny v DPH. Po statistické smršti týkající se výkonů při poradenství, vzdělávání, problematiky cirkulačních souborů, revizí v obsluhovaných knihovnách i dalších ukazatelů regionálních funkcí se L. Zemánková zamýšlela nad úlohou metodika a kompetencemi požadovanými pro toto povolání.
U metodika je zapotřebí, aby se celkový přehled o oboru a znalost vývojových trendů spojily s organizačními schopnostmi, kreativním myšlením, uměním jednat s lidmi i s úřady, veřejně vystupovat, argumentovat a přesvědčovat.
Bolestnou stránkou při rozvoji knihovnických služeb podporovaných regionálními funkcemi je bezesporu celoživotní vzdělávání knihovníků. Autorka si položila otázku, co brání profesionálním a co dobrovolným knihovníkům v tom, aby navštěvovali vzdělávací akce. Jsou to finance, nedostatek času, nejednotnost zavíracích dnů, malá atraktivita témat či uplatnitelnost nabytých informací? Na druhé straně této mince je zájem knihoven o inovační kurzy pro zaměstnance, kteří pracují v knihovně již delší dobu a potřebují novinky z oboru.
Samostatnou částí vystoupení byla úvaha nad stávající koncepcí regionálních funkcí. Vývoj uživatelských požadavků tlačí knihovny k neustálému posunu v nabídce služeb. Je tudíž vhodné koncepce průběžně aktualizovat a nejen to. Neustálou pozornost, jak v Pardubicích několikrát zaznělo, je třeba věnovat propagaci regionálních funkcí, neboť nad jejich financováním visí každoročně velký otazník. Pověřené knihovny byly vyzvány, aby se inspirovaly příklady dobré praxe jiných regionů a výsledky regionální podpory průběžně zveřejňovaly na svých webových stránkách.
Svůj příspěvek L. Zemánková uzavřela několika doporučeními - věnujme pozornost podmínkám pro výkon regionálních funkcí, rozšiřme pozornost i na malé profesionální knihovny, nevynechávejme pobočky obsluhovaných knihoven. Sledujme skutečné potřeby knihoven a v maximální míře využívejme možnosti informačních technologií (přípravou metodických webových stránek u pověřených knihoven, naplňováním webových stránek malých knihoven, rozšiřováním účastníků souborných katalogů apod.). A hlavně dávejme o sobě více vědět!
Na předchozí příspěvek obsahově navázala Bc. Marie Šedá z Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě s výsledky Výzkumu spokojenosti aneb Jak to vidí obsluhované knihovny. Cílem akce bylo zjistit, co je pro obsluhované knihovny důležité. Najít odpověď na to, co regionální funkce ještě postrádají a také, jak dobře svou práci dělají pověřené knihovny.
Elektronický dotazník byl směrován obsluhovaným knihovnám s e-mailovou adresou, kterých je v Moravskoslezském kraji 127. Pověřené knihovny byly o anonymním průzkumu informovány a požádány o případnou spolupráci. 284 zvídavých kolegů dotazník otevřelo, 70 jich odpovědělo. Otázky iniciovaly k zamyšlení a vyjádření vlastního názoru. Odpovědi byly jak očekávané, tak zcela překvapivé, mnohdy humorné. Například u metodických návštěv byla požadována "větší otevřenost a konkrétní praktické rady ke zkvalitnění práce", ale také se bohužel objevila odpověď "nevím, co jsou metodické návštěvy". Podnětné připomínky padly i ke konzultacím. "Nejlépe je to prostřednictvím Skypu, mohu problém probrat kvalitně, nemusím se ohlížet na čas a v této souvislosti na finanční částku za hovor". Pověřené knihovny často poskytují pomoc při zpracovávání projektů a obsluhované knihovny to ocenily. "Konzultace s pověřenou knihovnou byly výborné, svědčí o tom i fakt, že jsme konečně uspěli a dostali dotaci." A jaká témata navrhují knihovníci pro celoživotní vzdělávání? "Současná literatura. Náměty pro práci
s dětským čtenářem. Využití protokolu Z39.50. Tvorba WWW. Angličtina. Opakování kurzů počítačové gramotnosti. … Školení první pomoci." Také k problematice výměnných souborů padly připomínky týkající se složení souborů a úplnosti při postupné nabídce vícedílných publikací.
Průzkum poskytl informace o všech oblastech regionálních funkcí a, jak na závěr shrnula M. Šedá, nabídl inspiraci k jejich dalšímu zkvalitnění.
Třetí příspěvek bloku "Regionální funkce stejně, ale přece jinak" moderovaného ředitelem Knihovnického institutu PhDr. Vítem Richterem, byl věnován zkušenostem s Pravidly pro zajištění regionálních funkcí v Pardubickém kraji, která byla z podnětu krajského úřadu zavedena v roce 2007. Důvodem ke změně pravidel bylo vyrovnání úrovně poskytovaných služeb ve všech regionech kraje, důsledné podchycení výkonů, sjednocení finančního ohodnocení a průhlednost čerpání dotace na regionální funkce. Dle hodnocení Mgr. Milady Vackové, ředitelky Městské knihovny Svitavy, přinesl nový systém s pověřenými knihovnami v Chrudimi, Svitavách a Ústí nad Orlicí řadu výhod, např. proporcionálně vyrovnané rozdělení úvazků metodiky a ekonoma na jednotlivé regiony, standardní služby všem základním knihovnám regionu a možnost nadlimitních výkonů hrazených z rezervy. Při nedočerpání rezervy byly finanční prostředky použity na nákup knihovního fondu. Nevýhodou systému je pracnější podrobné vykazování výkonů a skutečnost, že sazebník nezahrnuje vše, např. odborné konzultace. A právě položky sazebníku se na semináři staly předmětem živé diskuse.
Příspěvek "Hodnocení nového systému regionálních funkcí ve Středočeském kraji", který přednesla ředitelka Městské knihovny v Kutné Hoře Mgr. Gabriela Jarkulišová, se zabýval naplňováním koncepce, jejíž vznik byl silně ovlivněn politickou situací v kraji. Středočeský kraj rozhodl s účinností od 1. 1. 2006 o zvýšení efektivity vynakládaných prostředků a vytvoření kvalitního systému věcné a finanční kontroly regionálních funkcí včetně hodnocení výsledků a přínosů. Došlo k sjednocení postupů při výkonu regionálních funkcí a současně k redukci počtu pověřených knihoven, snížení počtu úvazků metodiků, navýšení počtu knihoven na jednoho metodika a centralizaci nákupu knihovních fondů. Formálně byl vytvořen dotační titul pro knihovny a obce byly zavázány povinnostmi při příjmu dotace.
Systém do roku 2005 spotřeboval podstatně více než 50 % finančních prostředků pro sebe sama. Změnou došlo k nejméně dvojnásobnému nárůstu nákupu knihovních fondů pro obsluhované knihovny. Dotační titul určil nízkou spoluúčast obce a umožnil širokou škálu možného čerpání. Mínusem je nedostatečné financování mzdových nákladů. Při rozvozech cirkulačních souborů a velkých dojezdových vzdálenostech "ukrajují" náklady na řidiče z finančních prostředků metodičky. Problém zhoršuje velký počet obsluhovaných knihoven na jednoho metodika, který prakticky znamená, že není možné s obsluhovanými knihovnami pracovat systematicky. Referující se v závěru zamyslela nad nejbližší budoucností, kdy by bylo vhodné zlepšit kompatibilitu užívaných automatizovaných knihovních systémů a navýšit počet knihoven zpřístupňujících záznamy o svém fondu po internetu.
Po přestávce následoval blok věnovaný vzdělávání, standardům a legislativě s moderátorkou Mgr. Zlatou Houškovou. Moderátorka se vzápětí změnila na přednášející, která svůj původní příspěvek na téma priority mimoškolního vzdělávání aktuálně přepracovala vzhledem k nejnovějším informacím týkajícím se projektu "Vzdělávání pracovníků v kultuře". Pod emotivním názvem "Hrůza! Vyšlo to! Peníze budou!" se skrývala informace o úspěšném projektu Unie zaměstnavatelských svazů, v níž figuruje SKIP v roli zaměstnavatelského svazu. Kurzy a semináře určené zaměstnancům institucionálních členů SKIP mohou být zaměřeny např. na knihovnické vzdělávání, management, cizí jazyky a ECDL (European Computer Driving License, Evropský standard počítačové gramotnosti).
Zlata Houšková poukázala na potřebu nevynechávat z celoživotního vzdělávání malé profesionální i neprofesionální knihovny. Poděkovala přítomným metodikům za dobrou práci v regionech a v souvislosti se soutěží Knihovna roku přidala praktická doporučení knihovnám:
Další příspěvek byl věnován přípravě e-learningového kurzu knihovnického minima. Bc. Kateřina Byloková z Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě seznámila přítomné s postupem a stavem přípravy nového způsobu vzdělávání knihovníků. V úvodu se věnovala e-learningu obecně, upozornila na standardy, kterými se e-learning řídí, a demonstrovala silné a slabé stránky používaných softwarů, z nichž krajská knihovna v Ostravě zvolila systém Moodle. Velkou výhodou pro tento způsob výuky je využití prvků Webu 2.0, např. principu Wiki, blogů, WiZiQ. Cílovou skupinou inovačního kurzu podpořeného programem VISK 2 jsou knihovníci bez odborného knihovnického vzdělání a pracovníci s dlouholetou praxí. Kurz zahrnující 10 modulů připravuje sedm tutorů, kteří chystají distanční studijní oporu, přednášky (obsahující studijní text), fórum a testy.
V Ostravě uvažují o budoucím dalším využití Moodle také pro studijní oporu k rekvalifikačnímu knihovnickému kurzu.
Vystoupení PhDr. Víta Richtera, ředitele Knihovnického institutu NK ČR, se zaměřilo na možný vývoj standardů VKIS. "Novelizace standardu veřejných knihovnických a informačních služeb" rozvinula dvě úrovně možných úprav standardů, a to úpravu hodnot stávajících ukazatelů a návrh nových parametrů. Rozhodnutí by mělo dle názoru V. Richtera vycházet z odpovědí na následující otázky. Mají standardy VKIS schopnost motivovat knihovny a jejich zřizovatele? Používají se v praxi všechny? Blíží se knihovny k hodnotám stanoveným ve standardech? Zlepšuje se kvalita a dostupnost knihovnických služeb? Využívají se standardy pro audity? Má smysl navrhovat nové indikátory?
Z hodnot získaných ze statistických výkazů a benchmarkingového srovnávání knihoven vyplývá, že pro určité velikostní skupiny obcí byly již standardizované hodnoty překonány, u malých sídel byly možná nastaveny příliš přísně.
Na příkladu standardů ve Velké Británii a Německu bylo patrno, že v několika ukazatelích se naše knihovny blíží zmiňovaným zemím (otevírací doba, procento knihoven poskytujících přístup k internetu), z jiných ukazatelů vyplynuly ne příliš lichotivé skutečnosti (doba vyřízení požadavku, roční přírůstek dokumentů pořízených nákupem, doba aktuálnosti fondu). Doba aktuálnosti činí ve Velké Británii a Německu 6-7 let, u nás 30 let. Německé knihovny vykazují 3000 fyzických návštěv na tisíc obyvatel, v ČR 1000 návštěv. Německé knihovny ročně aktualizují 10 % svého fondu, v ČR 3 %, atd. Za příklad může též posloužit pravidelné sledování spokojenosti uživatelů různých věkových kategorií se službami knihovny.
Pro práci na novele standardů VKIS byla ustavena pracovní skupina, jejímž úkolem bude provést analýzu plnění standardů za uplynulých pět let a s využitím zahraničních zkušeností standardy optimalizovat.
V. Richter pokračoval v programu dalším referátem, a to k problematice autorského práva, v němž vymezil dvě témata - masovou digitalizaci (projekty Europeana a digitalizaci společností Google) a služby elektronického dodávání dokumentů (EDD).
V souvislosti s digitalizací tištěné produkce nastínil V. Richter pravděpodobné změny v činnostech knihoven. Je možné, že se stanou subjekty spoluvytvářející rejstříky držitelů autorských práv. Možná bude nutno zpracovávat podrobnější bibliografický popis. Jak dalece bude přístup k informacím "volný"?
Služby EDD v České republice poskytují Virtuální polytechnická knihovna (http://www.vpk.cz), Elektronická pedagogická knihovna (http://www.ep.cz), Národní knihovna ČR (doc.nkp.cz) a Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové. Knihovny ani jiné instituce nemají zákonnou licenci na zhotovování digitálních kopií autorsky chráněných děl a jejich šíření po internetu. Pokud majetková práva trvají, lze digitální kopii díla zhotovit pouze se souhlasem držitele práv.
Leden 2009 znamenal v ČR zásadní obrat. Došlo k legalizaci poskytování služby EDD tím, že byla nastavena pravidla a uzavřena smlouva mezi Národní knihovnou ČR a Dilií. Ceník však neodpovídá úrovni cen jiných informačních služeb v ČR a služba je ve srovnání s klasickou meziknihovní výpůjční či reprografickou službou využívá nejen okrajově.
Na závěr V. Richter shrnul, jaké licence mají knihovny na základě autorského zákona k dispozici a jaká je role knihoven při EDD.
Středeční program uzavíral PhDr. Zdeněk Bartl s příspěvkem "Knihovny s regionální funkcí a Soubory národních autorit". Věnoval se historii a formám spolupráce knihoven na vytváření národních autorit. Kooperativní tvorba jmenných autorit dosud umožnila vznik souboru s velikostí 435 000 záznamů, jehož existence napomáhá každodenní katalogizaci, ale zejména uživatelům při hledání dokumentů. Sekundárním přínosem je dle Z. Bartla tvorba faktografické kartotéky. Referát končil statistikou tvorby a využívání hesel a výzvou k maximálnímu zapojení knihoven.
První blok čtvrtečního programu nazvaný "Nové technologie a kooperace knihoven pomáhají plnit regionální funkce", který moderovala Ing. Lea Prchalová, zahájil Mgr. Roman Giebisch na téma priority programu VISK 3 ve vazbě na regionální funkce. Autor nejprve rekapituloval výsledky programu VISK 3 od roku 2001 po současnost. Přehled přidělených dotací, jejichž součet činil neuvěřitelných 200 938 000, srovnal s dlouhodobými cíli tohoto programu. Na konkrétních číslech ilustroval přínos, který VISK 3 pro knihovny znamenal a informoval o změnách podmínek přidělení dotace VISK 3 od roku 2009.
Následující příspěvek PhDr. Evy Svobodové a Mgr. Danuše Vyorálkové se týkal Souborného katalogu. Název "Souborný katalog ČR pro veřejné knihovny, Veřejné knihovny pro Souborný katalog ČR" zcela vystihoval přednášenou problematiku. Informace o základní roli katalogu byla doplněna o novinky, kterými byl Souborný katalog doplněn za poslední dva roky (obálkový server, propojení na Google Books Search, obsahy děl, možnost zhotovení digitální kopie, informace o existenci digitální kopie). Systém rovněž sleduje statistiku odeslaných objednávek MVS. A co Souborný katalog trápí? Velké množství duplicitních záznamů. Referující na závěr zdůraznily nabídku Souborného katalogu pro knihovny. "Zviditelnění knihoven" (propojení záznamů do báze ADR), kontrolu formálně logických chyb, interaktivní formuláře, vyhledávání v cca 3 600 000 záznamech, přebírání záznamů, školení pro knihovny (např. AACR2). Zájemci o spolupráci najdou informace na http://www.caslin.cz, nebo na adrese: Helena.Wagnerova@nkp.cz.
Regionálním knihovnickým systémům v Karlovarském kraji byl věnován příspěvek autorek Jitky Svobodové, Evy Kaňovské a Jitky Pařilové. Regiony Karlovarského kraje jsou rozděleny podle používaných automatizovaných systémů - Krajská knihovna Karlovy Vary - Clavius REKS, pověřená knihovna Cheb - KP WIN a pověřená knihovna Sokolov - Clavius REKS. Příspěvek se věnoval výchozímu stavu v jednotlivých regionech a přínosům nového systému. Účastníci byli seznámeni s postupem automatizace v roce 2009.
Tento programový blok uzavřela ředitelka Knihovny Petra Bezruče v Opavě Mgr. Zuzana Bornová se zkušenostmi se zaváděním AKIS Clavius REKS na Opavsku. Nejprve se autorka s humorem sobě vlastním ohlédla za historií automatizace v knihovnách opavského regionu, kde od roku 2008 nastoupil nový trend v automatizaci - převody neprofesionálních knihoven s lokální instalací Clavia na systém Clavius REKS. Důvodem byli střídající se knihovníci, nezvládnutí samostatné katalogizace a neochota obcí pořizovat nové moduly, zejména revizi.
Obce často podceňují vybavení knihoven vhodnou technikou, nevěnují pozornost antivirové ochraně počítačů, přičemž počítač knihovníka je často současně veřejnou internetovou stanicí. Zmíněné problémy odstranil dle zkušeností Mgr. Z. Bornové software Clavius REKS, který je pro uživatele přívětivý a současně umožňuje pověřené knihovně zajišťovat přiměřeně kvalitní knihovnické a informační služby.
Závěrečný blok pardubického semináře moderovaný Ing. Leou Prchalovou měl název "Když je knihovna COOL". Ředitel Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem Ing. Aleš Brožek se v prvním referátu již tradičně věnoval webovým stránkám knihoven. Tentokrát se jednalo o malé knihovny. Prezentoval jak ukázky samostatných webů, tak webů knihoven používajících různé webové formuláře, např. volny.cz, web.cz, web zdarma, formulář Městské knihovny v Hradci Králové či Regionální knihovny v Karviné. Těm nejmenším knihovnám doporučil využít alespoň web zřizovatele.
Mgr. Hana Dospivová z Knihovny Jiřího Mahena v Brně představila projekt "Centrum dětského čtenářství". Uvedla příčiny, proč toto centrum vzniklo a jaké má cíle. Centrum se nezaměřuje nejen na děti samotné, ale také na společné aktivity rodičů s dětmi. Propagaci doplňuje E-bulletin, který představuje novinky, zajímavé tipy, výročí, pozvánky na besedy. Zapojuje děti a stimuluje je k aktivnímu přístupu.
Projekt Knihovny města Hradce Králové spočívající v přípravě webových stránek pro malé čtenáře představila paní Eva Komínová. Knihovna byla k projektu Librísek inspirována úspěchem projektu "Šablona webu pro malou knihovnu", za který obdržela v roce 2007 ocenění za Informační počin roku. Principy této šablony byly použity při tvorbě dětského webu Librísek (http://www.librisek.knihovnahk.cz), jehož design je však zcela podřízen dětskému vnímání.
Vrcholem tohoto bloku byla závěrečná přednáška ředitele Městské knihovny v Praze RNDr. Tomáše Řeháka. "Web 2.0 a MěK v Praze" zaujal všechny účastníky nejen přednesem autora příspěvku, ale především myšlenkami, které se zabývaly filozofickými souvislostmi Webu 2.0. Knihovna oblíbená mj. pružnou a přívětivou komunikací s veřejností vytvořila speciální web pro "teens" K4YOU (http://www.knihovna4u.cz/), který používá prvky vzájemné komunikace mezi knihovnou a mladými čtenáři (a nečtenáři). Blogy či skupiny, např. Milujeme Roberta Fulghuma, Výklad obsahu děl na střední škole, Fantasy a sci-fi…,pravděpodobně přitahují do knihovny i mládež, která by jinak o literaturu příliš nestála. Ředitel knihovny použil metodu blogu také pro interní komunikaci mezi zaměstnanci. Cílem bylo vyprovokovat zaměstnance k vyjádření názoru k různým pracovním problémům. A vyplatilo se. T. Řehák se při prezentaci zamýšlel nad účinností těchto metod a dalšími možnostmi vzájemné komunikace knihovna - veřejnost, knihovna - zaměstnanci. Jedno z doporučení znělo: zapojte svoji knihovnu do sociální sítě Facebook.
Hodnocení semináře zůstává především na účastnících. Z ruchu v kuloárech a následné e-mailové odezvy však bylo patrné, že se dobrá praxe mezi regiony přenášela. Snad se nám společně podařilo udělat další malinký krůček ke znalostní společnosti a především k našim uživatelům.
Pozn.: Většina prezentací je k dispozici na stránkách Sdružení knihoven ČR (http://www.sdruk.cz/).
Poznámky
1 Dostupné z WWW:<http://knihovnam.nkp.cz/docs/RF/VyrocniZpravaRF_2008.pdf>.
CITACE:
Prchalová, Lea. Celostátní seminář Regionální funkce knihoven 2009. Knihovna [online]. 2009, roč. 20, č. 2, s. 143-148 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovna92/0902143.htm>. ISSN 1801-3252.
| nahoru | |obsah| | archiv | | domů |
| index autorů | | index názvů | | index témat |