|obsah| |index autorů | | index názvů | | index témat | | archiv |
Knihovna plus
2010, číslo 2
Mgr. Linda Egemová / legemova@volny.cz
Resumé:
Tento článek je výtahem z diplomové práce obhájené v únoru 2010 na Ústavu informačních studií na FF UK v Praze. Plný text je k dispozici v Knihovně společenských věd T. G. Masaryka v Jinonicích (http://knihovna.jinonice.cuni.cz/). Diplomová práce představuje vybrané systémy lokalizující seriálové publikace. Jádrem práce je analýza konkrétních šesti systémů národní nebo mezinárodní úrovně, které byly nahlíženy především z pohledu uživatele. Představeny jsou následující systémy: německý systém Zeitschriftendatenbank (http://www.zeitschriftendatenbank.de/), český Souborný katalog periodik (http://sigma.nkp.cz), německý portál Elektronische Zeitschriftenbibliothek (http://rzblx1.uni-regensburg.de/ezeit/), portály na univerzitách v České republice (Portál elektronických časopisů UK, http://sfx.is.cuni.cz/sfxlcl3/a-z/, a E-Journal Portal ČVUT, https://dialog.cvut.cz/index.html) a reprezentant systému registrující volně dostupné elektronické časopisy (DOAJ, http://www.doaj.org/).
Pozornost je věnována funkcím, které systémy nabízejí nejen uživatelům, ale také knihovníkům. Dále jsou hodnoceny procesy probíhající v systémech (např. vyhledávání, prohlížení a zobrazení výsledků vyhledávání).
Následuje prezentace stručného srovnání nejdůležitějších vlastností a parametrů konkrétních systémů.
V závěrečné části práce je rozebrána odpověď na otázku, zda je opodstatněná koexistence obou typů lokalizačních systémů seriálů a jsou zde nastíněny možné perspektivy jejich dalšího vývoje.
Klíčová slova: souborné katalogy – portály – seriálové publikace – časopisy – elektronické časopisy – periodika – vyhledávání – Německo – Česko – ZDB – EZB – DOAJ – E-Journal Portal – Univerzita Karlova – České vysoké učení v Praze.
Summary:
This article is the abstract from the thesis Union catalogues of serials and portals of serials : analysis and comparison of localisation systems defended in February 2010 at the Institute of Information Studies and Librarianship at Charles University in Prague. Full text is available in The Masaryk Library of Social Science in Jinonice (http://knihovna.jinonice.cuni.cz/). The thesis presents selected systems localizating serial publications. The core part of the thesis is an analysis of six selected systems with national or international level. The following systems are presented: Zeitschriftendatenbank (http://www.zeitschriftendatenbank.de/), Union Catalogue of Serials (http://sigma.nkp.cz), portal Elektronische Zeitschriftenbibliothek (http://rzblx1.uni-regensburg.de/ezeit/), Czech academic portal (E-journals Portal, http://sfx.is.cuni.cz/sfxlcl3/a-z/ and E-Journal Portal CTU, https://dialog.cvut.cz/index.html) and the Directory of Open Access Journals (DOAJ, http://www.doaj.org/).
The analysis focuses on functions for users and librarians, too. The ongoing processes are also assessed there (e.g. searching, browsing and display of searching results).
The text continues by a brief comparison of major characteristics and parameters of specific systems.
The final section tries to answer the question whether it is justified by the coexistence of both types of localization systems series. Here are outlined possible views for their further development.
Keywords: union catalogues – catalogues – portals – serials – magazines – e-journals – electronic magazines – periodicals – searching – Germany – Czech – ZDB – EZB – DOAJ – E-Journal Portal – Charles University – Czech Technical University.
Systém Zeitschriftendatenbank (ZDB, http://www.zeitschriftendatenbank.de/) je jedním z nejvýznamnějších a největších národních souborných katalogů seriálových publikací a v oblasti seriálů působí jako zastřešující prvek pro šest souborných katalogů Spolkové republiky Německo. Bývá označován také jako největší světový souborný katalog (SK) pokračujících zdrojů (časopisy, elektronické časopisy, ročenky, noviny) [WALRAVENS, 2000]. Bibliografické zpracování zajišťuje Státní knihovna v Berlíně – Pruské kulturní centrum (Staatsbibliothek zu Berlin – Preußischer Kulturbesitz, http://staatsbibliothek-berlin.de/) a za technický provoz databáze odpovídá Německá národní knihovna (Deutsche Nationalbibliothek, http://www.d-nb.de/).
Databáze zahrnuje zatím zhruba přibližně 8,7 milionů lokalizovaných jednotek německých i zahraničních seriálových publikací, které odpovídají více než 1,5 milionu bibliografickým jednotkám s retrospektivou od 16. století do současnosti (stav k červenci 2010). Se systémem spolupracuje více než 4 300 německých i zahraničních (nejčastěji rakouských) knihoven. Roční přírůstek je přibližně 60 000 jednotek. Ústředí v Berlíně zajišťuje centrální kontrolu bibliografických záznamů a autoritních záznamů korporací GKD (Gemeinsame Körperschaftsdatei). Tento soubor obsahuje přibližně 1,3 milionu záznamů. Přístup do katalogu ZDB je možný online přes webové rozhraní Německé národní knihovny v systému PICA (nyní pod novým názvem systému OCLC EMEA) [Staatsbibliothek zu Berlin, 2009]. Záznam v databázi ZDB se skládá ze tří základních částí, které mohou být ve výstupu mezi sebou propojovány. Prvním souborem jsou bibliografické záznamy seriálů, druhý soubor tvoří záznamy lokalizací seriálů a poslední částí jsou podrobné záznamy o zúčastněných institucích. Bibliografický popis vznikl na základě německých katalogizačních pravidel RAK (Regeln für die Alphabetische Katalogisierung).
Hlavní funkcí souborného katalogu seriálů ZDB je lokalizace seriálů a pokračujících zdrojů uložených ve fondech spolupracujících knihoven. Svým rozsahem působnosti pokrývá systém ZDB většinu území Německa, proto má systém přívlastek "národní". Místo vydání těchto dokumentů není v případě národního souborného katalogu důležité.
Systém ZDB je zdrojem lokačních informací o titulech ve fondech téměř každé univerzitní knihovny v Německu, což systému ZDB dává jisté výlučné postavení v této oblasti.
Pouze v rámci seriálových publikací lze (na území Německa) pomocí katalogu ZDB získat rychlý přehled o titulech i lokacích ve většině knihoven.
Členské knihovny (jednotlivých souborných katalogů německých sítí knihoven) jsou odpovědné za správnost a úplnost vlastních záznamů. Původní záměr systému ZDB, poskytovat nástroj pro centrální sdílenou katalogizaci a tím přispívat k rozdělení práce mezi německé knihovny, je v dnešní době stále platný. Většina německých akademických knihoven patří k jedné ze šesti regionálních sítí knihoven, kde jsou vytvářeny souborné katalogy. V rámci těchto sítí se užívají stejná předmětová hesla, přejímají se záznamy a užívá se stejný knihovnický systém. V těchto souborných katalozích má databáze ZDB hlavní katalogizační funkci. Výhodou je také rychlá dostupnost záznamu spolupracujícím knihovnám. Takovýto způsob práce zaručuje přidělení identifikačního čísla (ID number) záznamu titulu, které je využito v mnoha dalších systémech, což umožňuje snadnou aktualizaci nebo odkazování mezi databázemi.
Systém ZDB je považován za autorizovaný soubor pro katalogizaci seriálů. Pro zajištění garance kvality záznamů v databázi existuje striktní správa termínů. Právě pro široké sekundární využití dat ze systému ZDB v jiných systémech je důležitá vysoká míra konzistence uložených dat.
Existují snahy, aby v budoucnu systém ZDB sloužil jako národní bibliografie pro seriály vydané na území Německa a také základna pro přidělení identifikátoru ISSN seriálům vydaným na německém území. Významnou knihovnou spolupracující s ZDB je také Německá národní knihovna, která mj. plní funkci národní agentury ISSN. Německá národní knihovna od roku 1997 přiděluje identifikátory ISSN novým titulům na základě záznamů ze systému ZDB. To znamená, že část databáze ZDB se propojila s mezinárodním systémem ISSN a systém ZDB je zároveň zdrojem pro Německou národní bibliografii [JUNGER, 2008, s. 1-10].
Souborný katalog ZDB pomáhá koordinovat služby typu MVS a DDS v Německu, obecně řečeno poskytuje dostupnost informací o seriálových publikacích. V německém prostředí je často využívána spolupráce mezi ZDB a službami DDS (např. služba SUBITO). Důvody pro dobré jméno a tradici těchto služeb mohou být geografická rozloha Německa a zároveň dobře fungující síť knihoven a jejich souborných katalogů seriálů [JUNGER, 2006].
Vyhledávání dokumentů z databáze ZDB je možné pomocí webového rozhraní, které je zpřístupněno v anglické i německé jazykové verzi (http://dispatch.opac.ddb.de/LNG=EN/DB=1.1/). Úvodní stránka působí jednoduchým a přehledným dojmem, což vede k bezproblémové orientaci uživatele (viz obr. 1).
Obr. 1. Náhled titulní strany systému ZDB (cit. 2009-10-22).
Vyhledávací výraz lze určit pomocí sedmnácti selekčních údajů. Zobrazené výsledky je možné řadit dále podle názvu dokumentu nebo data publikování. V režimu pokročilého vyhledávání lze pracovat efektivněji, zejména je-li požadavek hledání omezen více parametry. Výhodou je vyhledávání pouze v rámci tematického vymezení dokumentů. Režim pokročilého vyhledávání (viz obr. 2) umožňuje zadávat kritéria hledání podle již předem definovaných selekčních údajů. Jako částečně limitující lze chápat neexistenci slovníku zakázaných slov, který by při hledání eliminoval výskyt nejběžněji se vyskytujících slov (především) v německém jazyce. Tuto skutečnost lze částečně řešit vhodným použitím (a kombinací) symbolů pro náhradu znaků.
Obr. 2. Náhled úvodní obrazovky databáze ZDB v režimu pokročilého vyhledávání (cit. 2009-10-25).
Systém využívá rozšířené booleovské a proximitní operátory. Proximitní operátory mají časté využití během rešeršní činnosti zejména z důvodu častého používání určitých členů u podstatných jmen v německém jazyce.
Rozhraní umožňující prohlížení je vhodným nástrojem pro uživatele s dosud nespecifikovanou informační potřebou, resp. požadavkem. Uživatel má k dispozici rejstřík elektronických časopisů řazených podle jejich obsahového zaměření. Prohlížení časopisů lze filtrovat označením prohlížení všech časopisů, časopisů jen s volným přístupem nebo pouze časopisy s německou národní licencí.
V databázi ZDB je možné prohledávat také speciální tematické sbírky v rámci systému dodávání dokumentů podporovaný DFG (Německá společnost pro výzkum, Deutsche Forschungsgemeinschaft, http://www.dfg.de/en/index.html).
Sbírky jsou rozděleny tematicky do skupin (číselné označení). Uživatel tak pomocí odkazů získá rychlý přehled o možné výpůjčce či elektronickém dodání dokumentu.
Výstupem na jednoduchý uživatelský dotaz je buď záznam hledaného dokumentu nebo rejstřík s hyperlinkovanými výrazy podobnými zadanému výrazu (viz obr. 3). V obou případech je možné (a nanejvýš účelné) s výsledky rešerše dále pracovat. Uživatel může získat detailní přehled o dostupnosti dokumentu a také o konkrétních ročnících (či číslech) hledaného dokumentu stejně jako kontaktovat knihovnu díky propojení záznamu s online adresářem kódů knihoven.
Obr. 3. Náhled na výsledek dotazu v systému ZDB (aktivní záložka holdings) (cit. 2009-10-26).
Databáze ZDB nabízí uživateli další informační zdroje spojené s hledaným dokumentem. V případě elektronického časopisu volně dostupného v síti internet probíhá přesměrování přímo na webové stránky časopisu. Díky spolupráci s portálem EZB je možné získat plný text článku (pokud jsou splněny podmínky ke vstupu do databáze EZB). Propojení se nabízí také s archivem vědeckých časopisů JSTOR (http://www.jstor.org/) nebo dalšími komerčními subjekty. Obr. 4 ilustruje snadné nasměrování uživatele k dalším informačním zdrojům.
Obr. 4. Ukázka bibliografického záznamu elektronického zdroje s odkazy na další zdroje v systému ZDB (cit. 2009-11-05).
Systém ZDB je rozsáhlý projekt s řadou výhod i několika nedostatky. Za nejvýznamnější přednost systému považuji jeho funkčnost, spolehlivost a minimální nároky na uživatele při jeho používání. Rešeršní rozhraní databáze je přehledné a intuitivní a jednoduché i pro nezkušené uživatele. Profesionální uživatelé mohou použít booleovské operátory nebo režim pokročilého vyhledávání. Nápověda je stručná a plně vystihuje rčení, že "méně je více".
Vyhledávání je propojeno s dalšími službami (resp. zdroji), se kterými systém ZDB spolupracuje. Pro uživatele je pohodlné, že z jednoho místa získá rychlý přehled o hledaných seriálech a pokračujících zdrojích, zejména o jejich dostupnosti, případně je přímo přesměrován na webové sídlo elektronického seriálu. Při samotné rešerši je uživatelsky příjemná možnost dotaz dále upravovat prostřednictvím lišty v horní části obrazovky, která se během práce nemění.
Na druhou stranu poněkud chaoticky působí otevírání stále nových oken v průběhu rešerše. Uživatel může při delší práci s databází ztratit orientaci. Po delší odmlce při používání databáze systém "zapomene" uloženou rešeršní historii bez předchozího varování. Poslední omezení systému vnímám v absenci některých diakritických znamének. Klíčová slova je nutné uvádět bez háčků a kroužků (v případě českého jazyka). V opačném případě dochází ke zkreslení výsledků vyhledávání a uživatel je zbytečně ochuzen o relevantní záznamy.
Souborný katalog periodik ČR (SKP) je součástí Souborného katalogu ČR (SK ČR, http://www.caslin.cz/). Souborný katalog ČR (dříve CASLIN – Souborný katalog ČR) je reálným výstupem projektu CASLIN (Czech and Slovak Library Information Network). V rámci tohoto projektu byla v letech 1993–1995 vytvořena koncepce budoucího národního souborného katalogu. Byl navržen model fungování katalogu včetně pravidel pro sběr a správu dat a byly stanoveny základní standardy [SVOBODOVÁ; VYORÁLKOVÁ, 2007]. Souborný katalog ČR budovaný Národní knihovnou ČR (Oddělení souborných katalogů) soustřeďuje ve svých bázích údaje o dokumentech ve fondech českých knihoven a institucí, které do něj přispívají svými katalogizačními záznamy nebo poskytují informace o odběru periodik. Nejpočetnější skupinu kooperujících knihoven tvoří veřejné a vysokoškolské knihovny. Následují specializované knihovny (muzeí, galerií aj.), akademické knihovny, krajské knihovny a další. SK ČR je v principu otevřen pro všechny typy knihoven, jejichž spolupráce je dobrovolná. Spolupráce určitých knihoven je povinná a vychází z Knihovního zákona č. 257/2001 Sb.
V elektronické podobě je Souborný katalog ČR budován od roku 1995 a obsahuje téměř 3,7 milionu záznamů českých a zahraničních monografií, speciálních dokumentů a seriálů a 5,3 milionu odkazů do lokálních katalogů přispívajících knihoven [Národní knihovna, 2009b].
Souborný katalog ČR se skládá se tří samostatných bází: Seriály (SKCP), Monografie a speciální dokumenty (SKCM) a Adresář knihoven a informačních institucí v ČR (ADR).
Souborný katalog periodik ČR je realizován v dílčí bázi Seriály (SKCP) pod systémem Aleph 500 v Souborném katalogu ČR. Báze SKCP obsahuje celkem 163 599 bibliografických záznamů seriálů, z nichž 127 991 jsou záznamy zahraničních periodik a 35 733 českých periodik (stav k červnu 2009). V bázi probíhají pravidelné aktualizace a celkový půlroční přírůstek činil na přelomu let 2008/2009 celkem 2 174 záznamů [VYORÁLKOVÁ, 2009]. V oblasti periodik spolupracuje se Souborným katalogem ČR 350 knihoven, z nichž 261 využívá pro komunikaci se SKP online formulář [SVOBODOVÁ, 2009].
Souborný katalog periodik ČR má tyto standardní funkce (nebo také služby): lokalizační, bibliografickou a katalogizační funkci. K naplnění lokalizační funkce musí data v bázi Seriály odpovídat skutečnému stavu ve fondech knihoven, proto zúčastněné knihovny musí provádět aktualizaci odběru dat.
Výsledkem spolupráce za rok 2009 je celkem 29 777 provedených aktualizací odběrů a 2 307 odpisů odběru v bázi Seriály [SVOBODOVÁ, 2009]. S procesem aktualizace souvisí také důležitý proces kontroly při importu dat do SKP. I když je tento proces prováděn, stále jsou v bázi Seriály obsaženy duplicitní záznamy, což je spojeno s nově přispívajícími knihovnami, jejichž záznamy již mohou být v bázi obsaženy. Na tuto skutečnost doplácí uživatel, kterému se ne vždy na konkrétně zadaný dotaz dostane zobrazení jednoho relevantního záznamu.
I přesto, že spolupráce knihoven se SKP není povinná, je možné sledovat každoroční nárůst počtu spolupracujících knihoven. I když se situace v této oblasti v ČR nedá srovnávat např. s fungováním německého systému ZDB, domnívám se, že i SKP je relevantním nástrojem pro zjišťování informací o seriálech a pokračujících zdrojích ve fondech knihoven na území ČR.
Další realizovanou funkcí (odvozenou z funkce lokalizační) je meziknihovní výpůjční služba a z katalogizační funkce vyplývá služba sdílené katalogizace uskutečňovaná prostřednictvím protokolu Z39.50
Vstup do rešeršního rozhraní (dostupného v české nebo anglické jazykové verzi) báze Seriály je z výchozí webové strany Národní knihovny ČR (http://sigma.nkp.cz). V režimu základního vyhledávání (viz obr. 5) je umožněno zapisovat vyhledávací výrazy do jednoho řádku. Jeho pozici lze zpřesnit vybráním konkrétního selekčního údaje. Hledání lze omezit pouze na určité druhy seriálů a jazyk seriálů. Zkušený uživatel si může dovolit prohledávání indexů v bázi Seriály prostřednictvím příkazového jazyka CCL (Common Command Language) za předpokladu, že zadá kód přístupového souboru spolu s vyhledávacími výrazy.
V rámci základního vyhledávání je umožněno také prohlížení Rejstříků. Webové rozhraní je jednoduše a přehledně graficky zpracováno a uživatel zde může provést jednoduchou rešerši s relevantními výsledky. Rejstříky plní především orientační funkci uživatele v obsahu báze Seriály.
Obr. 5. Ukázka formuláře v režimu základního vyhledávání v bázi Seriály SK ČR (cit. 2009-11-15).
Na rozdíl od základního vyhledávání se při rozšířeném způsobu vyhledávání (viz obr. 6) nabízí možnost zápisu vyhledávacích výrazů již do tří řádků, jejichž počet nelze navyšovat (pro vztahy mezi těmito řádky je přednastaven logický operátor AND). Systém podporuje booleovské operátory. Vyhledávání lze omezit na kód jazyka dokumentu, druh dokumentu, kód země vydání a periodicitu.
Obr. 6. Ukázka formuláře v režimu rozšířeného vyhledávání v bázi Seriály SK ČR (cit. 2009-11-16).
S celým souborem vyhledaných záznamů lze dále pracovat. Je možné dotaz zpřesnit pomocí booleovských operátorů a zadání nového vyhledávacího výrazu, popř. upřesnění selekčních údajů.
Obr. 7. Ukázka úplného zobrazení záznamu v bázi Seriály SK ČR ve Standardním formátu (cit. 2009-11-16).
Systém Aleph 500 umožňuje zobrazení záznamu v různých formátech. Přednastavený je Standardní formát, ze kterého získá uživatel nejvíce informací o požadovaném seriálu (viz obr. 7). V případě, že se jedná o elektronický časopis, je v záznamu uveden odkaz na webové stránky časopisu. Důležité lokalizační informace jsou zobrazené v poli záznamu Ve fondu (jsou zde informace o knihovně, která časopis vlastní a přes hyperlinkovanou siglu instituce je možné spojení s bází ADR – Adresář knihoven a informačních institucí). Aktuální stav jednotek v konkrétní knihovně lze zjistit přes tlačítko Lokální záznam, které uživatele nasměruje do lokálního katalogu knihovny vlastníka seriálu.
Záznamy lze zobrazit také jako Katalogizační záznam, Stručný záznam (název časopisu, nakladatelské údaje, údaje fyzického popisu) nebo ve formátu MARC. Všechny tři zmíněné možnosti jsou vhodné spíše pro knihovníky, běžný uživatel upřednostní standardní formát záznamu s důležitými lokalizačními informacemi.
Systém Aleph 500 umožňuje (mimo již výše zmíněného vyhledání konkrétního exempláře časopisu v lokálním katalogu zvolené knihovny) využívání dalších informačních zdrojů. Jedním z těchto zdrojů je i báze ADR, kterou využívají čtenáři i knihovníci. Báze ADR obsahuje údaje o více než 2 000 institucích, které spolupracují se SK ČR a účastní se meziknihovních služeb a slouží k identifikaci vlastníka seriálu, resp. dokumentu. Uživatel může svůj rešeršní dotaz formulovat také v rámci více databází spravovaných Národní knihovnou ČR. V oblasti seriálů je vhodná samostatná báze ANL – Články v českých novinách, časopisech a sbornících. Tato báze také nabízí plné texty volně dostupných článků v elektronické podobě nebo alespoň lokální záznam, kde jsou obsaženy informace o dostupnosti konkrétního článku.
Zajímavé propojení záznamů z báze Seriály je uskutečněno v případě projektu digitální knihovny Kramerius NK ČR (http://kramerius.nkp.cz/). V této době je v digitální knihovně uloženo téměř sedm milionů naskenovaných stran plných textů periodik i monografií. Samostatné strany periodik tvoří podstatnou část (4,6 milionu) obsahu knihovny a odpovídají 614 naskenovaným titulům periodik [Národní knihovna, 2009a]. V digitální knihovně Kramerius je uživatel odkázán na digitální formu vybraného periodika jako celku.
Souborný katalog periodik ČR je v rámci SK ČR integrovaný jako zdroj v portálu Jednotné informační brány (JIB, http://www.jib.cz/). JIB integruje jednotlivé české i zahraniční heterogenní informační zdroje (katalogy knihoven, bibliografické databáze, plnotextové databáze aj.) v jednom rešeršním rozhraní. Pokud uživateli nevyhovuje dostupnost časopisu uvedená v bázi Seriály SK ČR, může se pokusit jej získat prostřednictvím zdrojů nabízených v JIB.
Novinkou konce roku 2009 v SKP je schválení finanční podpory projektu ve veřejné soutěži Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR s názvem Informační zdroje pro výzkum (pro období 2009-2011). Národní knihovna ČR uspěla s projektem Zabezpečení elektronických informačních zdrojů pro výzkum, vývoj a inovace, ve kterém uživatel mj. získá nové možnosti propojování databází. Z pohledu uživatele je přínosem zejména propojení na SKP v případě, že databáze nenabízí plný text periodika. Propojování zajistila společnost EBSCOhost a zatím je funkční pouze z NK ČR v databázích Academic Search Complete a Business Source Complete.
Propojení bude možné postupně také i z ostatních zhruba 60 knihoven, které jsou členy neformálního konsorcia NK ČR za účelem vstupu do plnotextových databází společnosti EBSCOhost. Propojení funguje přes ISSN z bibliografického záznamu ve výše uvedených databázích [NOVÁ, 2009].
Souborný katalog periodik ČR je důležitým zdrojem zejména lokalizačních informací pro uživatele, ale dnes již nabízí i jiné služby, které uživateli usnadní jeho rešeršní činnost. Jedná se především o propojení záznamů periodik v bázi Seriály s dalšími externími zdroji informací. SKP nabízí spolupracujícím knihovnám možnost sdílení záznamů periodik a navíc kontrolu jimi vytvořených záznamů, čímž významně přispívá ke zkvalitňování katalogizace na národní úrovni.
Relativní složitost systému, resp. práce v rešeršním rozhraní, by mohla nezkušeného uživatele odradit od jeho používání. Své rešerše by posléze mohl provádět (se stejným výsledkem) např. pomocí portálu JIB, který v sobě integruje také báze Souborného katalogu ČR a jeho rešeršní rozhraní je intuitivní a jednoduché.
Poněkud nepřehledně může na uživatele působit nutnost v rešeršním rozhraní báze Seriály zadávat operátory AND, OR a NOT ručně. Domnívám se, že nezkušený uživatel může mít problémy se správným zapsáním operátorů (zejména pokud jde o určení jejich priorit). Proto i výsledky rešerše by nemusely být optimální.
Portál EZB (http://rzblx1.uni-regensburg.de/ezeit) představuje jednotný přístup k odborným elektronickým časopisům z jednoho uživatelského rozhraní dostupného v anglické či německé jazykové verzi. Systém EZB není databází časopisů, jedná se o systém jejich správy, který nabízí efektivní možnosti využívání elektronických časopisů, ke kterým má daná instituce přístup.
Projekt sponzorovaný Německou společností pro výzkum a zadaný Bavorským ministerstvem školství, kultury, vědy a umění vznikl v roce 1997. Cílem projektu v době jeho vzniku bylo zejména vyřešit problémovou situaci správy elektronických časopisů. Jednalo se o časopisy knihovnou předplacené, ale i o tituly časopisů, jejichž plné texty byly k dispozici volně na internetu. Důležité bylo zajistit rychlý, jednotný a dobře strukturovaný přístup ke všem titulům [Universitätsbibliothek Regensburg, 2005]. V současnosti se možnosti práce v portálu EZB posunuly dále (zejména v oblasti kooperace se systémem ZDB).
Nyní je do projektu zapojeno zhruba 540 knihoven a vědeckých institucí nejen z německy mluvících zemí, ale také mnoho odborných knihoven v Evropě a Spojených státech amerických.
V současné době portál EZB obsahuje 49 741 titulů, z nichž je 6 533 dostupných pouze v elektronické podobě, 25 262 časopisů je volně dostupných (tzn. bez nutnosti ověřování IP adresy) v samostatném adresáři DFAJ (Directory of Free Access Journals, http://rzblx1.uni-regensburg.de/ezeit/dfaj) [Elektronische Zeitschriftenbibliothek, 2009].
Do portálu EZB jsou zařazeny pouze vědecké a odborné časopisy, což uživateli zajišťuje relativně vysokou transparentnost profilu. Podmínkou pro zařazení titulu do EZB je kromě odborné úrovně také dostupnost plného textu na internetu (volně nebo na základě licence), a to minimálně u poloviny obsahu [KLEINOVÁ, 2003]. Výběr elektronických časopisů provádějí pracovníci zúčastněných knihoven a pomocí snadného formuláře vkládají údaje přímo do katalogu. Přístup je decentralizovaný, což pro zúčastněné knihovny znamená možnost nejen data vkládat přímo do databáze, ale také provádět jejich správu. Dostupnost titulů v konkrétních knihovnách je v systému EZB znázorněna pomocí symbolů semaforu. Zelený označuje volně dostupné tituly, žlutý indikuje předplacené tituly dostupné lokálně v rámci knihovny, červená barva značí licencované tituly (daná instituce k nim nemá přístup) a žlutočervený je pro časopisy s částečně dostupnými plnými texty. Přístup k jednotlivým licencovaným časopisům je možný pouze z oprávněných IP adres [KOŠŤÁLOVÁ, 2009].
Časopisy s plnými texty je možné v EZB prohlížet několika způsoby. Jednou z možností je abecední seznam názvů časopisů a tematický seznam časopisů. Pokud však uživatel potřebuje zjistit, jaké např. bezplatně přístupné časopisy a jaké časopisy s licencovaným přístupem (podle barevné symboliky semaforu) má daná knihovna k dispozici, může využít funkci Einstellungen. Pomocí této funkce lze z nabídky vybrat knihovnu, jejíž konto si chce prohlédnout, a zároveň může určit, o jaký typ časopisů z hlediska dostupnosti má v rámci konta vybrané knihovny zájem. Další možností (k již nastaveným parametrům prohlížení kont zúčastněných knihoven) je třídění vybraných časopisů podle obsahu nebo názvu. Hledání v systému EZB umožňuje již zadávat více parametrů a je obdobou funkce "advanced search" známou z jiných databázových systémů (viz obr. 8). Hledání lze omezit opět tematicky a podle dostupnosti zdrojů. Jednoduchý způsob rychlého hledání poskytuje na hlavní stránce umístěný odkaz schnelle Suche, který provede hledání v názvech časopisů.
Obr. 8. Ukázka rozhraní EZB pro hledání v knihovně Masarykovy univerzity v Brně v režimu Einstellungen (cit. 2009-11-10).
Portál EZB nabízí možnost vyhledávat také v databázích časopisů s placeným přístupem k jejich plným textům. Komerční vydavatelé většinou na svých webových stranách nabízejí zdarma pouze abstrakty článků. Provádí-li uživatel rešerši v režimu hledání časopisu (Suche nach Zeitschriften), výsledný soubor záznamů je opatřen doplňujícími informacemi o jejich dostupnosti (symbolika semaforu). Pokud se systémem pracuje zkušený uživatel, nenechá se odradit červenou symbolikou u žádaného zdroje a pomocí systému odkazů snadným způsobem zjistí dostupnost plného textu i v jiné zúčastněné knihovně.
Spolupráce mezi souborným katalogem ZDB a portálem EZB započala v roce 2001. Jedná se o propojení obou systémů za účelem získání přístupu k elektronickým časopisům, které jsou nabízeny v rámci portálu EZB.
Toto propojení je realizováno pomocí identifikačního čísla záznamu (ID number) v systému ZDB a odkazem na URL adresu konkrétního elektronického časopisu v systému EZB. Prostřednictvím této integrace je zajištěno, že z rešeršního rozhraní systému ZDB lze nalézt související informace o konkrétním elektronickém časopise (webová strana vydavatele a přímou lokaci časopisu v portálu EZB). Toto spojení je znázorněno na obr. 9.
Obr. 9. Ukázka propojení systémů ZDB a EZB pomocí odkazu na URL dokumentu v portálu EZB (cit. 2009-11-14).
Během dalších let se spolupráce mezi oběma systémy dále rozrůstala. V roce 2008 byly stanoveny tři fáze spolupráce mezi systémy ZDB a EZB. V první fázi jde o již realizované propojení záznamů elektronických časopisů, dalším krokem je funkční integrace obou systémů přes společné služby orientované na koncového uživatele. Poslední fázi tvoří rozvoj společné základny pro časopisy [JUNGER; HUTZLER, 2008].
Druhou fázi spolupráce charakterizují především společné možnosti rešeršní činnosti (projekt Journals Online & Print s podporou společnosti DFG) a společná služba dodávání dat. V případě možnosti ucelené rešeršní činnosti se jedná o zjištění dostupnosti elektronických i tištěných časopisů. Již v červnu roku 2007 byl spuštěn pilotní projekt ve virtuální knihovně vifabio (Die virtuelle Fachbibliothek Biologie, http://www.vifabio.de/) zaměřené na oblast biologie, botaniky a zoologie. Univerzitní knihovna (Goethe Universität ve Frankfurtu nad Mohanem), jako provozovatel vifabio (opět s podporou společnosti DFG), jako první nabídla uživatelům možnost získat informace k hledaným dokumentům (nebo i samotné dokumenty/články) prostřednictvím systémů ZDB a EZB ze svého webového rozhraní (viz obr. 10).
Obr. 10. Ukázka možností přístupu (Zugangoptionen) ke konkrétnímu článku ve virtuální knihovně vifabio (cit. 2009-11-08).
To, k čemu směřují oba systémy (ZDB a EZB), je vybudování společné základny pro práci s jejich zdroji, a to jak ze strany knihovníka, tak také z pohledu uživatele. Existence takového rozhraní by knihovnám přinesla pozitivní změny v jejich službách a došlo by k eliminaci překrývání činností. Současně by uživatelé měli jednotný přístup ke všem poskytovaným službám [JUNGER; HUTZLER, 2008].
Ačkoliv německé systémy ZDB a EZB jsou zdánlivě rozdílné, mají mnoho společného – poskytují přístup k informacím o elektronických časopisech. Systém ZDB je navíc mezi ostatními soubornými katalogy výjimečný právě tím, že do jeho databáze jsou zahrnuty i záznamy elektronických časopisů, které nemusí být součástí fondů spolupracujících knihoven, ale jsou volně dostupné v síti internet. Kooperace obou systémů přináší výhody nejen spolupracujícím knihovnám, ale především uživatelům. V zemi, kde funguje tolik knihovnických sítí, je velmi účelné soustředit jejich služby do jednoho systému, který uživateli (ale i knihovníkovi) nabídne přehled o zdrojích dostupných v rámci "jeho" knihovny, informace o lokacích časopisů nebo možnosti jejich dodání. Tato spolupráce je již nyní na vysoké úrovni a má předpoklad dalšího vývoje, pokud budou v souladu technické parametry (architektura systémů a používaný software) [STEI, 2007].
Německý portál EZB je účinný nástroj k efektivnímu zpřístupňování elektronických odborných časopisů v jednotném rozhraní. Pro kooperující knihovny je výhodný v decentralizovaném systému správy vlastních kont a účasti v konsorciálních kontech. Výhody portálu jsou zřejmé pro uživatele (získají informace o lokaci a dostupnosti časopisu), ale také pro knihovníky (mají např. možnost řízené akvizice). Portál EZB je uživatelsky přívětivý a jeho rešeršní rozhraní je jednoduše a přehledně graficky zpracováno. Jedná se o dynamický systém, o čemž svědčí mj. také spolupráce s německým Souborným katalogem periodik ZDB.
Univerzity v České republice vytvářejí různé seznamy elektronických informačních zdrojů (EIZ), které jsou buď volně dostupné, nebo k nim předplácejí svým uživatelům přístup prostřednictvím uzavřených licenčních smluv s poskytovateli zdrojů. V rámci soupisů EIZ je často vymezen prostor pro seznamy (nebo v lepším případě portály) elektronických časopisů. V případě seznamů neintegrovaných do portálů musí uživatel při své rešeršní činnosti prohledávat jednotlivé zdroje, což není příliš efektivní. Univerzity také často nabízejí ze svých webových stran uživatelům přístup k licencovaným elektronickým časopisům přes rešeršní rozhraní německého portálu EZB. Univerzity spolupracující s portálem EZB průběžně doplňují databázi existujících časopisů, ve které jsou aktualizovány údaje o možnostech přístupu ke konkrétním titulům časopisů.
Nejúčinnější nástroj k orientaci v problematice elektronických časopisů dané univerzity (nebo její části) představují portály, které již nabízejí vyhledávání i prohlížení seznamů časopisů (v některých případech až na úroveň článku). Portály jsou zpravidla zajišťované komerčními subjekty, které nabízejí jejich kompletní správu. Uživatel může často získat plný text časopisu či článku. V případě nedostupnosti plného textu probíhá většinou alespoň přesměrování na záznam časopisu v katalogu dané univerzitní knihovny.
Portál elektronických časopisů Univerzity Karlovy (dále také Portál) (http://sfx.is.cuni.cz/sfxlcl3/a-z//) spravuje Ústav výpočetní techniky Univerzity Karlovy v Praze a na platformu SFX byl převeden v roce 2005.
Je přístupný studentům, pedagogům, vědeckým a výzkumným pracovníkům, ale i ostatním pracovníkům univerzity. Portál obsahuje informace o elektronických časopisech předplacených fakultami a součástmi UK, dostupných z plnotextových informačních zdrojů, k nimž UK vlastní licenční oprávnění, a volně přístupných. Pro dodržení kvality obsahu Portálu byla v roce 2003 stanovena kritéria pro výběr volně dostupných zdrojů. Portál funguje v českém nebo anglickém jazykovém rozhraní a obsahuje seznam s celkem 46 667 tituly elektronických časopisů, z nichž 27 779 je volně dostupných (počet časopisů se mění každý měsíc v závislosti na nákupu nových kolekcí či de/aktivaci zkušebních verzí apod.). Zajištěn je přímý i vzdálený přístup (přes EZProxy server), paralelní vyhledávání (MetaLib) a kontextové OpenURL linkování [PAVLÍK, 2008].
Paralelní vyhledávání zdrojů je umožněno nejen v rámci Portálu, ale také nad ostatními licencovanými zdroji UK prostřednictvím vyhledávače MetaLib. Protože v rámci UK jsou v MetaLibu zahrnuty různé zdroje (např. plnotextové databáze – článkové databáze, elektronické archivy vědeckých prací, digitální sbírky, katalogy univerzitních a vědeckých knihoven, bibliografické databáze, internetové vyhledávače aj.), slouží tento způsob vyhledávání spíše pro "základní průzkum" problematiky. Z výsledků vyhledávání provedeného v systému MetaLib je prováděno propojení zejména na plné texty elektronických časopisů nebo článků prostřednictvím tzv. kontextového link serveru SFX. Obecně služby SFX znamenají přidané služby k záznamu dokumentu (v případě Portálu – k názvu elektronického časopisu). Cílové databáze realizují služby informací o dostupnosti a výpůjčním statusu dokumentu, získání plných textů a abstraktů online z plnotextových databází, propojení na citační manažery (např. http://www.citace.comm), informace o autorovi, e-mail autora, příbuzné dokumenty podle předmětu nebo názvu, služby typu elektronického dodání dokumentu, recenze nebo vyhledání příbuzných informací ve webovém prostředí.
Seznam elektronických časopisů prezentovaných Portálem je automaticky generovanou službou SFX přímo propojenou s centrální znalostní bází (CKB, Central Knowledge Base). Tato báze obsahuje informace o lokacích časopisů v konkrétních zdrojích. Výsledkem hledání je seznam odpovídajících vyfiltrovaných zdrojů dostupných na UK zobrazený jako menu s nabídkou dostupnosti dokumentu [ZACH, 2009b].
Možnosti vyhledávání jsou v Portálu velmi jednoduché a pro uživatele intuitivní (viz obr. 11). Stačí do jednoho řádku zadat vyhledávací výraz, kterým je název časopisu (je možné jeho upřesnění či rozšíření nebo zadání více parametrů). Portál využívá moderní technologii AJAX, která zajišťuje automatické dokončování dotazu podle aktuálního obsahu databáze [ZACH, 2009a]. Jak již bylo naznačeno výše, je vyhledávání v Portálu jednoduché a zcela naplňující hlavní funkci Portálu, tj. podat uživateli informaci o seznamech titulů elektronických časopisů z určitého oboru dostupných v rámci Univerzity Karlovy.
Obr. 11. Rešeršní rozhraní Portálu elektronických časopisů UK (cit. 2009-11-21).
Citation Linker je doplněk seznamu časopisů, který rozšiřuje portfolio služeb o vyhledávání článků. Po zadání údajů o časopisu (nebo kompletní citaci) se vytvoří nabídka SFX s relevantními dostupnými odkazy na záznam v katalogu některé z knihoven UK (resp. v Centrálním katalogu UK), plný text, či některé z dalších služeb [ZACH, 2009a].
Seznam názvů časopisů je možné prohlížet podle několika kritérií. Uživatelé, kteří neznají přesný název časopisu, pravděpodobně využijí nabídku prohledávání seznamu podle předmětového rejstříku. Dále je možné seznam časopisů prohlížet podle provozovatelů databáze. Pokud uživatel vybere více poskytovatelů i kategorií, může tím například zúžit hledání pouze na volně dostupné zdroje určitého okruhu oborů. Konečně poslední možností je prohlížení abecedně uspořádaného seznamu názvů.
Vyhledané záznamy jsou zobrazovány standardně ve stručném tabulkovém formátu (viz obr. 12), nebo v podrobnějším přehledu. U každého ze záznamů jsou k dispozici tři odkazy s doplňujícími informacemi o elektronickém časopise, propojení na plný text prostřednictvím nabídky SFX nebo na záznam ve vyhledávači MetaLib.
Obr. 12. Seznam vyhledaných záznamů v Portálu (tabulkový formát s podrobnostmi o vybraném titulu) (cit. 2009-11-22).
Pokud uživatel klikne na hyperlinkový název časopisu (nebo využije ikonu SFX), v dalším okně je mu nabídnut seznam zdrojů odpovídajícím konkrétnímu časopisu (plný text, záznam v Centrálním katalogu UK aj.).
Uspořádání rešeršního rozhraní Portálu je velmi dobře provedeno a uživateli by orientace v něm neměla činit problémy. Není zde nutná ani přítomnost nápovědy, protože Portál není zatížen nadbytečnými složitostmi (např. zobrazení vyhledaného záznamu časopisu ve formátu MARC). Také jednoduché a intuitivní rozhraní pro práci s vyhledanými záznamy titulů časopisů (resp. s jejich propojováním na další související služby) potvrzuje fakt, že Portál má sloužit především uživatelům-studentům a vědcům, nikoliv knihovnicky vzdělaným odborníkům.
Drobným nedostatkem jsou názvy předmětových kategorií a podkategorií uvedené v anglickém jazyce (při nastavení české jazykové verze). Nicméně Portál je velmi účinným prostředkem pro získání přehledu o elektronických časopisech dostupných volně i v rámci UK a nové nástroje pro práci s elektronickými informačními zdroji (SFX a MetaLib) nabízejí uživateli možnost jejich efektivního využívání.
Portál se nadále rozvíjí a v současné době se pracuje na zařazení plnotextových časopisů vydávaných na UK do stávajícího seznamu, zpřístupnění obsahu Portálu v rámci německého systému EZB či doplnění náhledů obálek a obsahů aktuálních čísel časopisů. Dlouhodobější změny (v horizontu pěti let) počítají s vytvořením a provozováním mobilní verze Portálu s rozhraním optimalizovaným pro mobilní zařízení (např. smartphony) [PAVLÍK, 2009b].
Elektronické časopisy na Českém vysokém učení technickém (ČVUT) v Praze se v současné době registrují v systému E-Journal Portal (dále také E-portál), který spravuje Ústřední knihovna (http://knihovny.cvut.cz/). Snahou Ústřední knihovny je pokrytí EIZ vědní a studijní obory na ČVUT a zároveň poskytovat služby, které pracují nad kolekcí EIZ nebo s již vyhledanými záznamy. Proto se ČVUT v roce 2008 rozhodlo využít služeb americké společnosti Serials Solutions (http://serialssolutions.com/) pro rychlý přístup k relevantním informacím a dokumentům z kolekce EIZ dostupných na ČVUT [TRTÍKOVÁ, 2009b]. Systém E-Journal Portal je funkcí služby 360 Core od výše zmíněné společnosti, která již od roku 2000 nabízí i další navzájem kompatibilní služby pro uživatele i správce portálu a knihovníky.
Společnost Serials Solutions provozuje vlastní centrální znalostní databázi KnowledgeWorks, která slouží správcům portálu k údržbě seznamu časopisů, které předplácí. Podstatný pro E-portál je tzv. OpenURL link resolver Journal Linker, který generuje odkazy na úroveň časopisu. E-portál umožňuje také vyhledávání až na úroveň časopiseckých článků.
Doplňkem E-portálu na ČVUT je služba 360 Search (od téže firmy), prostřednictvím které může uživatel (studenti a zaměstnanci ČVUT) vyhledávat současně v mnoha heterogenních licencovaných a volně dostupných zdrojích (plnotextové a bibliografické databáze, katalogy knihoven, tradiční WWW vyhledávače, portály aj.). E-portál zatím nezahrnuje volně dostupné časopisy, ale pouze tituly licencované ČVUT. Kromě přístupu z počítačové sítě na ČVUT mohou uživatelé využívat také vzdálený přístup do E-portálu z webového rozhraní společného pro více univerzit. Jedná se o Bránu k vybraným informačním zdrojům (https://dialog.cvut.cz/index.html), kde si uživatel (po registraci) zvolí systém E-Journal Portal.
E-portál obsahuje seznam téměř 36 500 titulů časopisů a je dostupný v anglické jazykové verzi s uvedenými českými ekvivalenty některých hlavních částí E-portálu (např. prohlížení časopisů).
Vyhledávání v E-portálu na ČVUT je velmi jednoduché i přes možnou bariéru v podobě rozhraní dostupného převážně v anglickém jazyce (viz obr. 13). E-portál umožňuje uživateli vyhledávat či prohlížet dokumenty buď pouze v kolekcích elektronických časopisů, nebo také elektronických knih, popř. ve všech zdrojích současně.
Obr. 13. Rešeršní rozhraní systému E-Journal Portal ČVUT (cit. 2009-12-04).
Elektronický časopis je možné vyhledat buď podle názvu, nebo podle ISSN. Doplňkem E-portálu je možnost prohlížení seznamů časopisů abecedně podle názvů. Pokud chce uživatel provádět hledání pouze v konkrétní databázi, může ji vybrat ze seznamu databází předplacených na ČVUT.
Výsledek vyhledávání (viz obr. 14) obsahuje seznam záznamů elektronických časopisů a přímý odkaz na plný text časopisu (nebo webovou stranu časopisu) v konkrétním zdroji.
Obr. 14. Seznam vyhledaných záznamů v systému E-Journal Portal ČVUT (cit. 2009-12-04).
Systém E-Journal Portal spravovaný Ústřední knihovnou ČVUT nabízí uživatelům jednoduchý přístup k informacím o elektronických časopisech dostupných v rámci univerzitního předplatného. Vyhledávání či prohlížení obsahu E-portálu je možné podle mnoha kritérií, a proto uživatel snadno najde relevantní časopis či článek. Výhodou E-portálu je možnost vyhledávat až na úroveň článků z časopisů. Grafická podoba E-portálu koresponduje s ostatními webovými stranami ČVUT. Bariéru využívání E-portálu pro některé uživatele pak může tvořit rozhraní dostupné převážně v anglické jazykové verzi.
Poněkud nepřehledně také působí možnost hledání v kolekcích elektronických knih, které by měly být, podle mého názoru, prezentovány samostatně.
Systém DOAJ (Directory of open access journals, (http://www.doaj.org/) je jedinečný reprezentant na poli registrace elektronických časopisů fungujících na principech "open access". Registr DOAJ má silnou základnu v podobě jeho tvůrců, kteří systém spravují velmi aktivně. Dokladem jejich práce jsou denně vzrůstající čísla informující o počtech registrovaných časopisů a článků uvedená na webové stránce systému.
Tento systém spravuje Systém knihoven Lundské univerzity ve Švédsku (http://www.lub.lu.se/en.html). Registr zahrnuje volně dostupné vědecké a odborné časopisy s plnými texty ze všech oborů bez jazykového omezení a nyní obsahuje 4 503 časopisů (z toho 25 časopisů publikovaných v České republice). Součástí registru je také databáze, která umožňuje vyhledávat články z celkem 1 741 časopisů [Directory of Open Access Journals, 2009].
Roční nárůst počtu registrovaných časopisů je zhruba 670; počet časopisů, z nichž lze vyhledávat články vzrostl zhruba o 400 titulů. V období prosinec 2008-2009 se také nezanedbatelně navýšil počet registrovaných článků (téměř o 90 tisíc). V systému DOAJ jsou registrované pouze časopisy využívající kontrolní systémy, které garantují kvalitu obsahu časopisu. Obsah registrovaných časopisů musí být přístupný volně [Directory of Open Access Journals, 2009a]. Cílem adresáře je podporovat využívání volně dostupných odborných časopisů především vědeckými pracovníky a tím dopomoci ke zvýšení impact faktoru jednotlivých titulů časopisů.
Rešeršní rozhraní systému DOAJ je dostupné pouze v anglické jazykové verzi (viz obr. 15).
Obr. 15. Rešeršní rozhraní registru DOAJ (cit. 2009-11-24).
Pro vyhledávání časopisů je určen jeden řádek pro zapsání vyhledávacího výrazu, pro provedení rešerše je nutné použít tlačítko Najdi časopis (Find journals).
Také prohlížení podle názvů časopisů je možné provádět přímo z hlavního okna registru. Prohlížet obsah registru lze také pomocí předmětového rejstříku, který obsahuje sedmnáct hlavních kategorií dále podrobněji rozdělených. Rejstřík umožňuje také náhled na jeho plnou podobu ve stromové struktuře. Pro doplnění konkrétního titulu časopisu může uživatel využít elektronický formulář.
Výsledkem vyhledávání i prohlížení je seznam bibliografických záznamů časopisů řazený abecedně podle jejich názvů (viz obr. 16).
Obr. 16. Ukázka seznamu vyhledaných záznamů časopisů v registru DOAJ – výřez (cit. 2009-11-26).
Název časopisu obsahuje hyperlink s odkazem na webovou stránku elektronického časopisu. Zúžit zobrazenou množinu záznamů lze kliknutím na kategorii z předmětového rejstříku (Subject). Některé záznamy časopisů jsou propojeny s obsahy jednotlivých čísel časopisů (tlačítko DOAJ Content), včetně záznamů článků. Ze záznamu článku je odkaz na jeho plný text.
V režimu vyhledávání časopisů systém neumožňuje zadat přesně, podle kterých prvků obsažených v záznamu časopisu se má provést vyhledávání. Zadá-li uživatel například vyhledávací výraz "france", výsledná množina záznamů obsahuje časopisy vydané ve Francii nebo ve francouzštině nebo obsahující uvedený výraz v názvu (nebo i kombinace těchto možností). To je podle mého názoru pro uživatele nepřehledné a neumožňuje zadávat rešeršní dotaz s konkrétním výsledkem (s výjimkou přesně zadaného názvu časopisu).
Navíc uživatel nenajde nikde informaci o tom, že může vyhledávat i pomocí ISSN nebo klíčových slov (to je zřejmé až z výsledku vyhledávání, kde jsou patrné údaje, podle kterých je záznam strukturován).
Další možností je buď pouze prohledávat předmětový rejstřík ve stromové struktuře, nebo provádět vyhledávání v rámci jedné (pod)kategorie. Není možné vyhledávat podle více hledisek nebo vkládat složitější rešeršní dotazy. Prohlížet seznamy časopisů lze také, pokud uživatel zná název časopisu.
Na druhou stranu registr DOAJ není příliš obsáhlý, proto je otázkou, zda by byla nutná přítomnost rešeršního rozhraní umožňujícího pokročilé vyhledávání se všemi možnostmi, které nabízí.
Oba dva systémy jsou sice národními soubornými katalogy periodik a plní podobné funkce, nicméně srovnání obou systémů jako celků není možné. Německý systém je obsažnější a rozvinutější. Oba souborné katalogy jsou nástroji pro sdílenou katalogizaci seriálů, meziknihovní spolupráci a téměř úplnými zdroji lokalizačních informací o titulech seriálů ve fondech knihoven na území Německa a České republiky. Uživatelům by měly sloužit v případě vyhledání seriálu, určení lokace a dostupnosti ve fondu knihovny. Oba systémy jsou volně přístupné a rešeršní rozhraní nabízejí ve dvou jazykových verzích. Jejich společným znakem je také spolupráce s dalšími subjekty. Konkrétně spolupráce německého systému ZDB s portálem EZB je výjimečná s výhodami zejména pro koncového uživatele. Nicméně v tomto směru nezůstává pozadu ani český Souborný katalog periodik. Propojení s digitální knihovnou Kramerius uživateli nabízí přístup k digitalizovaným stranám stovek titulů periodik. Zajímavé je propojení SKP s portálem JIB, který nabízí uživateli více heterogenních informačních zdrojů. Novinkou konce roku 2009 je přesměrování z databází společnosti EBSCOhost na SKP v případě, že není dostupný plný text periodika.
Německý systém má světové parametry také proto, že jeho záběr není pouze národní, ale zahrnuje informace o zahraničních seriálech. Poslední uvedenou, nicméně velmi důležitou předností katalogu ZDB, je registrace elektronických časopisů dostupných volně či za poplatek. Záznamy v této kolekci nejsou (stejně jako ostatní záznamy v katalogu ZDB) omezeny teritoriálně, proto jsou zdrojem informací nejen pro německé uživatele.
Z provedené analýzy je patrné, že německý souborný katalog ZDB je velmi dobře spravovaný systém, který se bude dále rozvíjet a nabízet své služby zejména koncovému uživateli, který bude moci využívat výhody tohoto systému a služby spolupracujících subjektů.
Souborný katalog periodik ČR, respektive jeho správci, má těžší situaci vyplývající z reálné situace ve společnosti. Podle mého názoru by se Národní knihovna měla více zaměřit na propagaci služeb Souborného katalogu ČR jako celku. Souborný katalog periodik ČR je pouze jeho součástí, což vyplývá z historického kontextu vzniku SK ČR. Prospělo by mu alespoň vizuální oddělení od SK ČR v prostředí internetu a jeho představení na samostatné webové stránce, kde by byla prezentována základní fakta, včetně nabízených služeb pro spolupracující knihovny i uživatele.
Domnívám se, že dynamičtějšímu vývoji (zejména rychlejší retrokonverzi záznamů a s tím spojenými komfortnějšími službami pro uživatele) SKP brání finanční i personální důvody. Podle mého názoru třináct zaměstnanců, kteří v současné době spravují tento souborný katalog, vykonává svoji práci ve stávajících podmínkách na vysoké úrovni.
Následující tabulka (viz tab. 1) prezentuje vybrané charakteristiky souborných katalogů seriálů ZDB a SKP.
ZDB | SKP | ||
počet bbg jednotek | 1,5 mil. | 163 599 | |
počet lokalizací | 8,7 mil. | nesledováno | |
počet účastníků | 4 300 | 350 | |
roční přírůstek (jednotek) | 60 000 | cca 4 400 | |
retrospektiva | ano (16. stol.) | ano (16. stol.) | |
přístup do systému | volný | volný | |
jazyk rešeršního rozhraní | německy/anglicky | česky/anglicky | |
vyhledávání | počet selekčních údajů | 18 | 11 |
předmět. kategorie | ano | ne | |
základní/pokročilé | ano | ano | |
elektronické časopisy | ano | ne | |
propojení s externími zdroji | ano | ano |
Tab. 1. Prezentace vybraných charakteristik souborných katalogů seriálů ZDB a SKP.
Z uvedených analýz vybraných portálů pro registraci seriálů vyplývají následující charakteristiky platné pro všechny vybrané systémy. Vznik všech systémů je spojen s myšlenkou zpřehlednění správy a využívání elektronických časopisů a jsou orientovány zejména na uživatele-badatele. Správci portálů vybírají registrované časopisy vždy podle určitých kritérií, proto se jedná (s ohledem na obsah) o velmi kvalitní systémy. Práce se systémy (vyhledávání, prohlížení a práce s výsledky) je vždy snadná a intuitivní. Z nabídek portálů je patrná snaha přizpůsobit se potřebám uživatele, který často hledá plný text konkrétního časopisu nebo článku.
V následujícím textu bude uvedeno hodnocení a srovnání jednotlivých portálů.
Prvním analyzovaným portálem byl německý systém EZB, který má určité společné rysy s dalšími vybraným portály seriálů na pražské Karlově univerzitě a Českém vysokém učení technickém v Praze. Všechny představené portály nabízejí za splnění určitých podmínek přístup k vybrané skupině odborných elektronických časopisů. Portál EZB je navíc jakousi branou k elektronickým časopisům volně dostupných na internetu, ale především také ke kolekcím těchto zdrojů udržovaných spolupracujícími knihovnami. Portál EZB funguje již více než deset let, proto není již "pouze" portálem, ale nabízí řadu dalších služeb pro spolupracující instituce i koncové uživatele (např. nabídku plných textů článků od komerčních vydavatelů nebo využívání tzv. konsorciálního konta). Díky sjednocenému přístupu k řadě titulů časopisů je hlavní předností portálu především v oblasti meziknihovních služeb. Německý portál je výborným nástrojem řízené akvizice pro kooperující instituce a uživateli nabízí z jednoho místa přístup k mnoha elektronickým časopisům nebo pouze k informacím o podmínkách dostupnosti vybraného zdroje.
Vybrané univerzitní portály seriálů v České republice jsou určené pro správu a využívání zejména elektronických časopisů, ke kterým umožňuje přístup daná univerzita. V případě Portálu na UK jsou registrovány i volně dostupné elektronické časopisy. Výhodou portálů je možnost vyhledávání v různých databázích, aniž by uživatel musel vědět, kde přesně má hledat. Oba portály (Portál na UK i E-portál na ČVUT) navíc nabízejí možnost hledání ve více elektronických zdrojích, což je opět přínosné pro uživatele (samozřejmostí je vzdálený přístup k portálům). Uživatelé mohou rovněž využít možnost vyhledat plné texty článků prostřednictvím služby Citation Linker. Předností Portálu UK je spolupráce s Centrálním katalogem UK a systémem DOAJ registrujícím volně dostupné časopisy. I když správci obou analyzovaných univerzitních portálů seriálů dosud nevyužívají statistiky ohledně využívání služeb portálu, [TRTÍKOVÁ, 2009a; PAVLÍK, 2009a] je zřejmé, že portály pro uživatele představují snadný nástroj orientace v mnoha relevantních informačních zdrojích pro zvolenou tematiku, a posléze i prostředníky k získání plného textu požadovaného časopisu nebo článku. V tabulce (viz tab. 2) jsou uvedeny podstatné charakteristiky těchto portálů seriálů.
Registr DOAJ je významným systémem evidující volně dostupné vědecké a odborné časopisy. Jako doplňkovou databázi spravuje také databázi plnotextových článků. V dnešní době je jeho úloha jakožto registračního systému nezastupitelná. V současnosti je podle mého názoru patrný trend rozšiřování otevřeného přístupu k informacím. Domnívám se, že cílem otevřeného publikování není zrušení tradičních prostředků vědecké komunikace ani ohrožení funkce knihoven nebo vydavatelského průmyslu. Jedná se především o zpřístupňování vědeckých poznatků rychlejší a ekonomicky efektivnější cestou.
Jak již bylo uvedeno výše, do registru DOAJ jsou zařazeny pouze časopisy splňující určitá kritéria. Domnívám se, že tato propracovaná metodika výběru časopisů přináší výhody zejména uživatelům, kteří mají garanci kvalitního obsahu registru. Registr DOAJ nabízí také zajímavý způsob ovlivnění obsahu registru ze strany uživatelů. Do elektronického formuláře dostupného z webových stran registru mohou vložit návrh na konkrétní titul časopisu, který v registru chybí.
Registr DOAJ je velmi "živým" systémem, každým dnem vzrůstá počet registrovaných časopisů i článků, což pouze dokládá rychle se měnící situaci v oblasti volně dostupných časopisů. Následující tabulka (viz tab. 2) ukazuje vybrané charakteristiky registru DOAJ spolu s ostatními portály.
EZB | Portál UK | E-portál ČVUT | registr DOAJ | ||
počet titulů | 46 557 | 46 667 | 36 500 | 4 503 | |
počet volně dostupných titulů | 23 357 | 27 779 | 0 | dtto | |
vyhledávání | předmětové | ano | ano | ano | ano |
název | ano | ano | ano | ano | |
pokročilé | ano | ne | ne | ne | |
články | ano (omezeně) | ano | ano | ano | |
přístup | volný i omezený | volný i omezený | pouze oprávněným uživatelům | volný |
Tab. 2. Prezentace vybraných charakteristik portálů seriálů (EZB, Portál UK, E-portál na ČVUT a registr DOAJ).
Záměrem této práce bylo podat základní přehled o systémech lokalizujících seriálové publikace. Vybranými systémy byly národní souborný katalog České republiky a Německa. Portály, které lokalizují elektronické časopisy, byly zastoupeny významným německým univerzitním systémem Elektronische Zeitschriftenbibliothek a dvěma menšími, přesto významnými portály fungujícími v prostředí českých univerzit. Doplňkem k analyzovaným systémům byl registr DOAJ, který eviduje online dostupné elektronické časopisy.
Na analyzované souborné katalogy seriálů lze nahlížet jako na nástroj, který by měl dostatečně komplexně a spolehlivě podat uživateli informaci o tom, zda hledaný dokument existuje na daném území a definovat podmínky, za jakých je možné ho získat. Není pochyb, že souborné katalogy seriálů nejsou kompletními zdroji těchto informací. Domnívám se, že jejich vývoj směřuje spíše k orientaci na uživatele, kterému se snaží nabídnout co nejvíce služeb. Je zřejmé, že souborné katalogy nefungují osamoceně, ale využívají součinnost s dalšími systémy (jak je patrné např. z projektu Journals Online & Print v rámci německých systémů ZDB a EZB). Jiná forma spolupráce je zjevná v případě Portálu elektronických časopisů Univerzity Karlovy, který je (mj.) propojen s Centrálním katalogem UK, kde je možné dohledat lokace konkrétních časopisů ve fakultních knihovnách UK. Další ukázkou je spolupráce Souborného katalogu periodik s jiným systémem – digitální knihovnou Kramerius NK ČR. V případě dostupnosti digitalizovaného plného textu periodika v této knihovně je uživateli umožněno propojení ze SKP a posléze přístup k plnému textu.
Z výše uvedených příkladů úspěšné spolupráce souborných katalogů seriálů s portály seriálů je zřejmé, že je i nadále předpoklad jejich smysluplné koexistence. V současné době je samozřejmá spolupráce také na úrovni portálů seriálů. Příkladem může být nejen spolupráce knihoven uvnitř systému EZB (např. v rámci konsorciálních kont). Při zjišťování situace okolo univerzitních portálů seriálů jsem v mnoha případech narazila na stav, kdy univerzita spravuje svůj portál licencovaných časopisů (nebo alespoň jejich seznam) a zároveň je členem portálu EZB a uživatelé vyhledávají časopisy právě přes portál EZB. Portály také spolupracují s registrem DOAJ, na který je odkazováno v případě volně dostupného vědeckého časopisu.
Portály umožňují vzdálený přístup k plným textům elektronických časopisů, což je pro uživatele komfortní řešení. Pro mnohé uživatele je zdlouhavé procházet mnoho databází a hledat relevantní časopis. Portály jim nabízejí vyhledávání v mnoha zdrojích najednou z jednoho rešeršního rozhraní. Domnívám se, že právě možnost paralelního hledání v různých zdrojích je jejich plusem. Na druhou stranu jsou omezené v nabídce pouze na elektronické časopisy.
Uvažujeme-li situaci souborných katalogů seriálů, je mnohdy cesta k získání plného textu dokumentu pro uživatele složitější. To samozřejmě vyplývá z faktu, že se často nejedná o elektronický dokument. Pokud jsou v souborném katalogu lokalizovány elektronické časopisy, může uživatel využít např. moderní služby typu DDS. V případě Souborného katalogu periodik není ojedinělé, že dokument je v katalogu uveden, avšak při dotazu na konkrétní ročník nastanou komplikace při fyzickém dohledávání titulu. To bohužel vyplývá z nedokonalé retrokonverze, která není z personálních i finančních důvodů prováděna systematicky.
Všechny analyzované systémy jsou jistým způsobem omezené. Ať teritoriálně, omezeným přístupem pouze pro některé uživatele, registrací pouze některých typů volně dostupných časopisů nebo různými typy licenčních omezení (národní licence nebo licence konkrétní instituce).
Ačkoliv souborné katalogy i portály nejsou totožné systémy, domnívám se, že jejich společný cíl je identický. Chtějí sloužit uživatelům a poskytovat jim služby, které jim usnadní cestu při získávání relevantního dokumentu.
Jak jsem již naznačila v textu výše, je v budoucnu společná existence těchto systémů možná, i když možná v poněkud pozměněné podobě než je tomu nyní. Inspirací pro tuto prognózu mi je situace ve (v tomto směru) vyspělejším Německu. Je patrné, že souborný katalog periodik má stále své místo a dokonce svým rozsahem a komplexností služeb neslouží pouze jako národní katalog.
Domnívám se, že vývoj v této problematice bude směřovat směrem k integraci většiny souborných katalogů periodik do stejně tematicky zaměřených nebo také obecných portálů. Již nyní funguje spolupráce Souborného katalogu periodik ČR s portálem Jednotné informační brány v případě, že chce uživatel vyzkoušet i jiné zdroje, které by mohly obsahovat jím hledaný titul časopisu. Také několikrát zmiňovaná spolupráce německého souborného katalogu ZDB s portálem EZB je důkazem této myšlenky. Takováto integrace by byla přínosná také pro knihovny. Prostřednictvím souborného katalogu se mohou služby knihoven integrovat do portálů, což pro ně znamená zviditelnění a možné intenzívnější využívání jejich služeb. Nereálná není ani integrace souborných katalogů periodik do vyhledávacích nástrojů typu Google Scholar.
V každém případě by vývoj měl směřovat především k uživatelům, resp. k přiblížení se uživatelům a jejich potřebám.
Literatura a zdroje:
Directory of Open Access Journals [online]. Lund : Lund University Libraries, c2009 [cit. 2009-12-15]. Dostupný z WWW: <http://www.doaj.org/>.
Directory of Open Access Journals. 2009a. Directory of Open Access Journals [online]. Lund : Lund University Libraries, c2009 [cit. 2009-12-14]. About Directory of Open Access Journals. Dostupný z WWW: <http://www.doaj.org/doaj?func=loadTempl&templ=about>.
Elektronische Zeitschriftenbibliothek. 2009. Informationen zur Elektronischen Zeitschriftenbibliothek [online]. Regensburg : Universitätsbibliothek Regensburg, c1997-2009 [cit. 2009-12-10]. Dostupný z WWW: <http://rzblx1.uni-regensburg.de/ezeit/about.phtml?bibid=AAAAA&colors=7&lang=de>.
JUNGER, Ulrike. 2008. Journal Aggregations and Serials Cataloguing : Solutions for the German Union Catalogue of Serials. In IFLA Conference Proceedings 10-14 August 2008, Québec, Canada [online]. Dostupný z WWW: <http://archive.ifla.org/IV/ifla74/papers/151-Junger-en.pdf>.
JUNGER, Ulrike. 2006. German National Union Catalogue of Serials : Services for Librarians and Users. In Library and Information Science [online]. Peking : Science Press, 2006. Dostupný z WWW: <http://conference.las.ac.cn/Sino-German/2005/pdf/3 - Ulrike Junger.pdf>.
JUNGER, Ulrike; HUTZLER, Evelinde. 2008. ZDB und EZB : Weiter auf einem gemeinsamen Weg. In Vorträge beim 97. Deutschen Bibliothekartag in Mannheim 2008 [online]. Reutlingen : Berufsverband Information Bibliothek, c2008 [cit. 2009-11-10]. Dostupný z WWW: <http://www.opus-bayern.de/bib-info/volltexte/2008/565/>.
KLEINOVÁ, Dagmar. 2003. Elektronická knižnica časopisov : Elektronische Zeitschriftenbibliothek (EZB). ITlib : informačné technológie a knižnice [online]. 2003, roč. 7, č. 2 [cit. 2009-11-12]. Dostupný z WWW: <http://www.cvtisr.sk/itlib/itlib032/kleinova.htm>. ISSN 1336-0779.
KOŠŤÁLOVÁ, Karolína. 2009. Portály. Bulletin SKIP [online]. 2009, č. 3. [cit. 2009-10-17]. Dostupný z WWW: <http://skip.nkp.cz/Bulletin/Bulletin.htm>. ISSN 1213-5828.
Národní knihovna České republiky. 2009a. Kramerius - Výběr typu dokumentu [online]. Praha : Národní knihovna ČR, c2003-2009 [cit. 2009-11-17]. Dostupný z WWW: <http://kramerius.nkp.cz/>.
Národní knihovna České republiky. 2009b. Souborný katalog ČR a k čemu slouží [online]. Praha : Národní knihovna ČR, c2001-2009 [cit. 2009-11-20]. Dostupný z WWW: <http://www.caslin.cz/uvod/view?set_language=cs>.
NOVÁ, Hana. 2009. RE: propojení EBSCO a SK ČR [elektronická pošta]. Message to: Linda Egemová. 25.11. 2009 [cit. 2009-11-29]. Osobní komunikace.
PAVLÍK, Jiří. 2009a. RE: PEC UK [elektronická pošta]. Message to: Linda Egemová. 26.11. 2009 [cit. 2009-11-28]. Osobní komunikace.
PAVLÍK, Jiří. 2009b. RE: Portál elektronických časopisů [elektronická pošta]. Message to: Linda Egemová. 22.11. 2009 [cit. 2009-11-23]. Osobní komunikace.
PAVLÍK, Jiří. 2008. SFX, Verde a MetaLib ve službách Univerzity Karlovy v Praze. Ikaros [online]. 2008, roč. 12, č. 5. [cit. 2009-11-20]. Dostupný z WWW: <http://www.ikaros.cz/node/4722>. ISSN 1212-5075.
Staatsbibliothek zu Berlin. 2009. Gemeinsame Körperschaftsdatei (GKD) [online]. Berlin : Staatsbibliothek zu Berlin, letzte Änderung 13. 05. 2009 [cit. 2009-11-04]. Dostupný z WWW: <http://www.zeitschriftendatenbank.de/erschliessung/gemeinsame-koerperschaftsdatei.html>.
STEI, Andrea. 2007. Recent Developments Concerning the Zeitschriftendatenbank (ZDB) : the German Union Catalogue of Serials. The Serials Librarian [online]. 2007, vol. 53, n. 1, p. 179-190. DOI 10.1300/J123v53n01_14.
SVOBODOVÁ, Eva. 2009. Knihovny spolupracující na SK ČR (online) : dílčí báze seriály [online]. Praha : Národní knihovna ČR, c2001-2009 [cit. 2009-12-12]. Dostupný z WWW: <http://www.caslin.cz/pro-uzivatele/spolupracujici-knihovny/serialy-online/>.
SVOBODOVÁ, Eva; VYORÁLKOVÁ, Danuše. 2007. Vývoj, současný stav a koncepce dalšího rozvoje Souborného katalogu ČR. Knihovna [online]. 2007, roč. 18, č. 1. [cit. 2009-11-20]. Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovna71/svobod.htm>. ISSN 1801-3252.
TRTÍKOVÁ, Ilona. 2009a. RE: E-Journal Portal [elektronická pošta]. Message to: Linda Egemová. 03.12. 2009 [cit. 2009-12-09]. Osobní komunikace.
TRTÍKOVÁ, Ilona. 2009b. Zkušenosti s využíváním produktů Serials Solutions ke správě a efektivnímu prohledávání kolekce EIZ ČVUT. In Seminář Špičkové nadstavbové nástroje pro e-zdroje [online]. 2009 [cit. 2009-12-04]. 11 snímků. Dostupný z WWW: <http://www.aip.cz/pomucky.php?pomucka=1017>.
Universitätsbibliothek Regensburg. 2005. Pilotprojekt : Elektronische Zeitschriftenbibliothek (EZB) [online]. 20. 09. 2005 [cit. 2009-11-09]. Dostupný z WWW : <http://www.bibliothek.uni-regensburg.de/projekte/ezb/ezbproj.htm>.
VYORÁLKOVÁ, Danuše. 2009. Seriály v Souborném katalogu ČR [online]. České Budějovice : Jihočeská vědecká knihovna, c1997-2009 [cit. 2009-11-13]. Dostupný z WWW: <http://www.cbvk.cz/index.php?lang=CZ&s=knihovny&pg=vzdelavani>.
WALRAVENS, Hartmut. 2000. Zeitschriftendatenbank (ZDB) : German National Serials Database. In Union Catalogues in Today's Libraries : 64th IFLA General Conference August 16 - 21, 1998 Amsterdam. New York : Haworth Press, 2000. ISSN 0737-7797. Dostupný též z WWW: <http://ifla.queenslibrary.org/IV/ifla64/168-160e.htm>.
ZACH, Michael. 2009a. E-Journals : seznamy online časopisů [online]. Praha : Multidata, c2006-2009 [cit. 2009-11-22]. Dostupný z WWW: <http://www.multidata.cz/produkty/sfx/clanky-a-prezentace/seznamy-casopisu>.
ZACH, Michael. 2009b. RE: PEC UK [elektronická pošta]. Message to: Linda Egemová. 23.11. 2009 [cit. 2009-11-23]. Osobní komunikace.
Linda Egemová
CITACE:
Egemová, Linda. Souborné
katalogy seriálů a portály seriálů : analýza a porovnání lokalizačních
systémů.
Knihovna plus [online]. 2010, č. 2 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus102/egem.htm>.
ISSN 1801-5948.
| nahoru | |obsah| | archiv | | domů |
| index autorů | | index názvů | | index témat |