|obsah |index autorů |  | index názvů |  | index témat | | archiv |

 


 

Knihovna plus

2010, číslo 2


 

BOLDAN, Kamil; URBÁNKOVÁ, Emma. Rekonstrukce knihovny Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic : katalog inkunábulí roudnické lobkovické knihovny. Praha : Národní knihovna ČR, 2009. 902 s. ISBN 978-80-7050-573-1.

 

Zdařilá odborná publikace Rekonstrukce knihovny Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic má všechny aspekty kvalitního díla věnovanému zpracování – katalogizaci významné historické knihovny a jejímu unikátnímu fondu.

K vytvoření tohoto díla vedla nesnadná cesta, ovlivněná do určité míry nečekanými událostmi, které přinesly výrazné podněty důležité i pro samotné zpracování v podobě katalogizace tohoto historického fondu. Autoři – dr. Emma Urbánková (1909-1992), původně pracovnice rukopisného oddělení Zemské a univerzitní knihovny v Praze (předchůdkyně současné Národní knihovny), později pracovnice Státní knihovny ČR, a dr. Kamil Boldan, odborný pracovník současného oddělení rukopisů a starých tisků Národní knihovny ČR – vynaložili značné úsilí k tomu, jak pečlivě odborně zpracovat dochované rukopisy i tisky tvořící fond hasištejnské knihovny, která byla v době svého vzniku skutečně unikátní. Tato knihovna se současně stala i svědectvím zájmu jejího zakladatele Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic (asi 1461-1510), humanisty a básníka, o literaturu (filozofickou, náboženskou, právní aj). Jeho zájem a zálibu v literatuře jistě výrazně ovlivnilo univerzitní studium na pověstné italské univerzitě v Boloni, která byla proslulá jak úrovní, tak výjimečností přednášejících. Základy své knihovny si Hasištejnský přivezl na svůj rodný hrad Hasištejn r. 1483, kde dále věnoval značnou pozornost jejímu rozvoji, na který vynaložil velké finanční náklady.

Součástí publikace je i podrobná historie vzniku a dalšího osudu této knihovny a rovněž i podrobný rozbor života jejího zakladatele. Tato část publikace nese název Roudnické inkunábule a knihovna Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic (s. 9-146).

Dílo obsahuje všechny odborné složky a bylo dokončeno především díky pracovnímu úsilí dr. Kamila Boldana, předního odborníka na inkunábule. Navázal tak na snahu zemřelé kolegyně dr. Emmy Urbánkové a dále pokračoval ve zpracování a vytvoření katalogů rukopisů a tisků tvořících tuto knihovnu. Podrobná činnost je doložena v podobě 919 záznamů. Cenné jsou zvláště údaje o tiskařích a vazbách, dále zdobení vazby slepotiskem nebo označení přední ořízky hasištejnskou signaturou. Vzácné jsou též i informace o provenienci tisku a také údaje týkající se identity knihkupců. Tvůrci katalogu rovněž uvádí stav, v jakém se příslušný rukopis nebo tisk nachází.

Shodou okolností se valná část této unikátní šlechtické knihovny dochovala. Prof. Max Dvořák (1874-1921), rodák z Roudnice nad Labem, který se též věnoval snaze katalogizovat fond historické knihovny Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic, uvádí v soupisné části historických památek z r. 1907 věnované Roudnici, že jen část hasištejnské knihovny (asi 70 svazků) byla zničena požárem. Větší část se dochovala na zámku v Roudnici nad Labem v zámecké knihovně, kam se svazky dostaly po určité době z původního místa rodového hradu Hasištejna. Fond knihovny Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic představoval dle údajů prof. M. Dvořáka dochovaných 411 tisků (prokazatelných podle vazby a signatury) a 23 svazků rukopisů. Současné údaje o počtu rukopisů představují počet 35 rukopisů (jde o další rukopisy objevené dodatečně ve fondu této knihovny).

Knihovna rodu Lobkoviců, uchovaná na zámku v Roudnici nad Labem, tvořila součást tamní zámecké knihovny. Následkem politických změn, v době nacistické okupace ČSR, byla knihovna patřící knížeti dr. Maxmiliánu Ervínu Lobkowic (která byla zabavena spolu s ostatním majetkem knížete jakožto nepříteli německé nacistické vlády r. 1941) přemístěna v červnu 1942 z Roudnice nad Labem do Prahy do Zemské a univerzitní knihovny. Tento násilný krok nacistického režimu do jisté míry umožnil otevření cesty k realizaci dlouholetých snů – vytvořit odbornou rekonstrukci této knihovny sestavením příslušných katalogů jednotlivých částí fondů se všemi odbornými náležitostmi a s respektováním příslušných hledisek. Tato válečná doba vlastně stála u zrodu této odborné kulturně-významné aktivity. Dr. Emma Urbánková měla tehdy příležitost osobně se seznámit s fondem této knihovny a opět obnovit snahu i pozdější rozhodnutí o její katalogizaci.

Dílo se neomezilo jen na vlastní fond knihovny a jeho katalogizaci, ale také věnovalo pozornost vzniku knihovny v souladu s životem Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Důležitý je i aspekt vývoje této knihovny a způsoby, jakými zakladatel knihovny získával požadované a potřebné svazky – nejen vlastní iniciativou, ale i ve spolupráci se svými humanistickými přáteli, kteří působili rovněž jako knižní agenti. Pochopitelně využíval i služeb obchodního domu Fuggerů v Augsburku, kteří mu na základě jeho objednávek zajišťovali a dodávali především latinské a řecké knihy. Tato aktivita si vyžádala značné finanční náklady. Stranou nezůstává ani důležitý faktor, jakým způsobem a kým byly svázány knihy, přivezené Bohuslavem Hasištejnským z Itálie, které neměly vazbu. Dozvídáme se, že pro majitele této knihovny pracovala knihvazačská dílna v Kadani. Tato spolupráce trvala od r. 1483 do r. 1486. Knihovna v době Bohuslavovy smrti obsahovala již nejméně 626 svazků, což byl na tehdejší dobu významný počet.

Dr. K. Boldan pečlivě analyzuje i obsahovou skladbu hasištejnské knihovny. Důležitá je jeho zmínka, že provenienci některých svazků, nedokládají jen časté signatury uvedené na ořískách vazby svazků, ale i samotné poznámky napsané Bohuslavem Hasištejnským.

Tak je možné konstatovat, že se podařilo identifikovat i zastoupení tisků v hasištejnské sbírce podle míst vytištění těchto knih. Jde o údaje o  místech tisku z 15. a 16. století. Na prvním místě jsou Benátky (271 knih), dále Štrasburk (44). Bologna (39 knih), kde Bohuslav studoval, je až na třetím místě.

Velmi zajímavá je kapitola zaměřující se na osudy Bohuslavovy knihovny v 16. století, především po smrti jejího zakladatele. Prostřednictvím dědictví a dalších osudových kroků se dostala hasištejnská knihovna do zámku v Chomutově, který vlastnil Jiří z Lobkovic (z popelovské rodové linie). Po zabavení jeho majetku se na příkaz císaře Rudolfa II. nakonec dostal tento knihovní fond opět do majetku popelovské linie Lobkoviců. Díky nejvyššímu kancléři Zdeňku Vojtěchu Popelovi z Lobkovic nakonec nalezl místo v jeho  zámecké knihovně v Roudnici nad Labem.

Také je nutné připomenout, že dr. Boldan poukazuje na dochované staré katalogy Bohuslavovy knihovny. Soupis tisků a rukopisů z dochované části hasištejnské knihovny je rozdělen do dvou oddílů – první obsahuje popisy dochovaných tisků a druhý popis rukopisů. Katalog tisků představuje abecední uspořádání autorských jmen, případně jde-li o anonymní dílo, je využito prvních substantiv v názvech těchto děl. V jedné abecední řadě jsou umístěny jak inkunábule, tak i postinkunábule vydané po roce 1500.

Autor také upozorňuje na význam rejstříků, které mají za úkol usnadnit práci s katalogem. Jde o tyto rejstříky a konkordance:1. Rejstřík typografický (uspořádán podle latinských forem míst vydání, případně jmen jednotlivých tiskařů); 2. Konkordance čísel základní bibliografie a katalogu (jde o rychlý přehled pro hledání inkunábulí); 3. Rejstřík autorů titulů rukopisných děl a sekundárních autorů tištěných děl; 4. Jazykový rejstřík (odkazy na všechny texty v jiných jazycích než v latině); 5. Rejstřík s odkazem na knihy, jež jsou doplněny malovanou výzdobou (ornamentální či figurální); 6. Provenienční rejstřík (uvádí jména vlastníků – osob a institucí – knih z hasištejnského fondu); 7. Konkordance knihovních signatur (tvoří tři části).

Důležitá je i obrazová příloha. Vybrané ukázky byly zvoleny tak, aby poskytly badatelům a zájemcům o tento fond údaje o tom, jak kvalitně byly po typografické stránce upraveny svazky z této knihovny. Menší část tvoří ukázky rukopisů. Obsahuje také velmi důležité ukázky týkající se tisků především v podobě reprodukce – ukázky italských vazeb, ale i řezaných a slepotiskových vazeb z českých dílen, jejichž služby Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic využíval. Není opomenut ani Bohuslavův autograf. Součástí obrazové části publikace jsou i fotografie dokumentující fyzickou rekonstrukci této knihovny podle původních dochovaných signatur. Není zapomenuto ani na další důležitý doklad v podobě kreseb či fotografií šlechtických sídel, kde byla hasištejnova knihovna uložena – tedy od hradu Hasištejn, až k lobkovickým zámeckým sídlům Roudnice nad Labem a Nelahozeves.

Závěrem je možno uvést, že zmíněná publikace je dalším přínosným odborným dílem, které věnuje pozornost historii knihoven, jejich významu, obsahu i knižnímu fondu tvořeného z podstatné části unikátními inkunábulemi a také rukopisy. Tato publikace bude jistě potřebnou součástí naší knihovědy a je též i dokladem vědecké činnosti a výsledků práce příslušné odborné části pracovníků Národní knihovny ČR.

 

 

PhDr. Vincenc Streit

 

 



 

CITACE:
Streit, Vincenc. BOLDAN, Kamil; URBÁNKOVÁ, Emma. Rekonstrukce knihovny Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Knihovna plus [online]. 2010, č. 2 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus102/streit.htm>. ISSN 1801-5948.

 

Valid HTML 4.01 Transitional

 


 

| nahoru | |obsah| | archiv | | domů |

 | index autorů | | index názvů | | index témat |