|obsah| |index autorů | | index názvů | | index témat | | archiv |
Knihovna plus
2010, číslo 2
Švýcarské knihovny v 21. Století
Podrobnou studii a přehled údajů o knihovnách ve Švýcarsku představuje Anna Jańdzak, polská knihovnice z Centrální knihovny Polytechniky v Opolsku. Autorka se zúčastnila týdenní stáže pro knihovníky ve Švýcarsku. Měla příležitost seznámit se s druhy, stavem a funkcí tamních knihoven. Tématem programu bylo využití počítačů ve školách a knihovnách, které plní funkci informačních a multimediálních center ve Švýcarsku“.
Obsah příspěvku je zaměřen na strukturu švýcarských veřejných knihoven a školních knihoven (základních, středních a vysokých škol). Přibližuje strukturu švýcarských knihovníků, jejich personální zařazení v knihovnách a také systém vzdělávání a jeho specifikaci. Čtenář má příležitost seznámit se se zřizovateli švýcarských knihoven a s uplatněním knihovníků v tamních knihovnách. Za odbornost pracovníků knihoven zodpovídají jak samotné kantony (správní jednotky na úrovni krajů), tak Švýcarský svaz knihoven a knihovníků. Uplatnění knihovníků ve Švýcarsku se do určité míry liší od ostatních evropských států. Počet zaměstnanců ve švýcarských knihovnách je poměrně menší než v ostatních, např. evropských státech. V knihovnách jsou proto často k dispozici volná pracovní místa. Určitá část knihovníků také nepracuje na plný úvazek. Zřizovateli knihoven tedy jsou, jak již bylo řečeno, jak samotné kantony, tak obce. Zaměstnaneckou pozici knihovníků je ve Švýcarsku možné chápat jako postavení učitelů.
Dále je analyzována struktura odborného vzdělání a personálního uplatnění knihovníků z hlediska vzdělání a odbornosti. Bakalářské a magisterské knihovnické vzdělání je možné studovat na Vyšší škole veřejné správy v Ženevě. To poskytuje studentům tři studijní obory: Ekonomii, Informatiku a Informatiku a dokumentaci. V případě bakalářského studia je doba studia 3 roky, v případě magisterského pak 4 až 5 let. Součástí studia je osmitýdenní praxe v knihovnách. Pokud chce student získat magisterský titul, pak se část jeho studia realizuje v zahraničí, konkrétně na Univerzitě v Montrealu (Kanada), v délce jednoho roku. Jde o vzájemnou dohodu mezi švýcarskou univerzitou a Kanadou na úrovni výměnného studia. Svoji diplomovou práci budoucí knihovnice a knihovníci obhajují v Ženevě. V posledních letech se profesní uplatnění „pomocný knihovník“ podstatně omezuje a zaniká. Aktuální je i fakt, že dochází k radikálnímu rozvoji podnikových knihoven, které vyžadují navýšení odborné úrovně vzdělání svých pracovníků. Svaz knihoven a knihovníků organizuje pro tyto pracovníky odborné kurzy na téma „Informatika a dokumentace“. Absolventi tohoto typu vzdělání obdrží po ukončení kurzu diplom. Doba studia je rozvržena do 2-3 let a kurz je ukončen státními zkouškami a obhajobou diplomové práce. Tyto vzdělávací aktivity nabízí např. CESID (Certificat de formation continue en information documentaire) na Univerzitě v Ženevě, další odborný kurz poskytuje zájemcům v Lucarně Švýcarský svaz knihoven a knihovníků. Vzdělávací odborné kurzy nabízí i Vysoká technická škola v Churu. Součástí vzdělání knihovníků působících ve vědeckých a výzkumných knihovnách je i studium příslušného odborného oboru. Pro tyto odborníky jsou připraveny univerzitní kurzy v Zürichu. Jedná se o postgraduální studium – Master of Advanced studies. Samotné školní knihovny, ať už základních nebo středních škol, poskytují své služby žákům a studentům 10 hodin denně. Nabízí služby nejen v rámci využití svých vlastních fondů, ale nabízí i možnosti využití internetu a multimédií. Univerzitní knihovny, kromě vlastního poslání poskytovat služby pro studenty, plní rovněž funkci regionálních knihoven. Knihovny jednotlivých kantonů jsou v každém švýcarském kraji. Pochopitelně centrální knihovnou je Národní knihovna Švýcarska, která sídlí v Bernu a vytváří příslušný konzervační fond knihovních jednotek vzniklých na území Švýcarska. Svou činností plní všechny povinnosti centrální knihovny státu.
Vědecké knihovny rovněž disponují vědeckou literaturou a umožňují její zpřístupnění, případně poskytnutí informací, knih a článků z časopisů v elektronické podobě v souladu s odborným zaměřením jednotlivých knihoven na určité vědecké obory.
Autorka na závěr zhodnotila celkový stav švýcarského knihovnictví v 21. století. Zdůraznila historický vývoj samotného Švýcarska, jeho politickou neutralitu, dlouhodobé mírové období, které ovlivnilo jeho další vývoj, a také prezentovala, jakým způsobem podporuje stát kulturu, činnost knihoven, rozvoj vědy a vzdělání. Historický vývoj Švýcarska a také státní politika v podobě podpory funkce knihoven pozitivně podporuje současnou činnost knihoven a především jejich služby poskytované veřejnosti.
PhDr. Vincenc Streit
CITACE:
Streit, Vincenc. Knihovna
JAŃDZAK, Anna. Biblioteki szwajcarskie w XXI wieku. Bibliotekarz.
Knihovna plus [online]. 2010, č. 2 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus102/streit2.htm>.
ISSN 1801-5948.
| nahoru | |obsah| | archiv | | domů |
| index autorů | | index názvů | | index témat |