|obsah| |index autorů | | index názvů | | index témat | | archiv |
Knihovna plus
2011, číslo 1
Mgr. Marie Svozilová / msvozilo@seznam.cz
Resumé:
Diplomová práce se zabývá výzkumnými směry a aktivitami nejvýznamnějšího servisního knihovnického systému, knihovnického počítačového centra, databázového centra a výzkumné organizace OCLC (Online Computer Library Centrum). První část je věnována struktuře a financování OCLC. Druhá kapitola mapuje dosavadní vývoj výzkumných aktivit OCLC. Jádrem práce je třetí kapitola popisující současné výzkumné směry a projekty OCLC. Tato kapitola se okrajově zabývá i personálním zajištěním Centra výzkumu OCLC, repozitářem výzkumných publikací a subjekty, které s OCLC spolupracují na výzkumu. V závěru textu jsou shrnuty produkty výzkumu pro informační praxi a nastíněny trendy a perspektivy dalšího rozvoje výzkumu OCLC.
Klíčová slova: OCLC – knihovnické centrum – databázové centrum – informační služby – výzkum OCLC – služby OCLC – produkty OCLC – věda a výzkum – historie výzkumu OCLC.
Summary:
The graduation theses is about research trends and activities of one of the most significant service and librarian system, librarian and computer centre and database centre and research organization OCLC (Online Computer Library Centre). First part of theses is attended to structure and financial questions of OCLC. Second part maps out previous development of research activities of OCLS till now (meant beginning of 21st century). The main part of the theses is the third part, which describes current research activities and trends of Office of Research and Special Projects (OCLC). This part is marginally about personnel, repository of OCLC science publications and about institutions cooperating with OCLC as well. At the end of these is summarization of products and services of Office of Research and Special Projects (OCLC) for information practices.
Keywords: OCLC – librarian centre – database centre – information services – OCLC research – OCLC services – OCLC products – science and research – history of OCLC´s research.
Diplomovou práci Aktuální výzkumné směry a aktivity OCLC jsem vypracovala jako svou závěrečnou práci na Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Cílem této práce bylo zmapovat a zhodnotit současné výzkumné směry a aktivity OCLC, zejména ty, které významně ovlivňují rozvoj informačních systémů, zvláště digitálních, v globálním měřítku.
Práce je rozčleněna do šesti kapitol. První kapitola hodnotí aktuální stav OCLC obecně. Tato kapitola je rozdělena do dvou podkapitol. První z nich se soustředí na strukturu OCLC, popisuje i probíhající změnu vedení OCLC. Druhá podkapitola se soustředí na finanční otázky týkající se OCLC.
Druhá kapitola mapuje dosavadní vývoj výzkumných aktivit OCLC. Úvodní část této kapitoly stručně charakterizuje oblasti výzkumných činností OCLC. Další část je věnována Oddělení výzkumu a specifickým projektům OCLC. Závěrečná část této kapitoly se zabývá vývojovými etapami výzkumu v OCLC.
Hlavní část práce tvoří kapitola třetí, která podrobně představuje základní směry současného výzkumu OCLC. Kapitola je rozdělena do devíti podkapitol, které jsou pak dále členěny. V prvních pěti podkapitolách jsou rozebrány současné výzkumné směry (Obsahový management, Analýzy fondů a jejich uživatelů, Interoperabilita, Organizace znalostí a Systémová a servisní architektura) a projekty OCLC. Podkapitola šestá pouze stručně charakterizuje výzkumný směr Programy RLG. Jedná se o specifický směr výzkumu v rámci OCLC. V obavě z neúměrného rozšíření práce jsem tento směr nerozpracovávala do hloubky. Zbylé tři podkapitoly se soustředí na záležitosti týkající se výzkumu. Jsou jimi Personální zajištění výzkumu, Repozitář výzkumných publikací a Subjekty spolupracující na výzkumu s OCLC.
Závěrečná kapitola diplomové práce obsahuje krátké celkové shrnutí uplatnění produktů výzkumu v informační praxi a specifikaci trendů a perspektivy dalšího rozvoje výzkumu OCLC.
OCLC je dnes nejvýznamnějším servisním knihovnickým systémem, knihovnickým počítačovým centrem a výzkumnou organizací. OCLC, neboli Ohio College Library Center, tedy Knihovnické centrum univerzity v Ohiu, bylo založeno v roce 1967 Frederickem G. Kilgourem (1914-2006).
Se založením OCLC v roce 1967 formuloval Frederik G. Kilgour šest hlavních cílů, které by mělo toto centrum naplňovat – "(1) udržovat a rozvíjet automatizovanou knihovnickou síť, (2) zajistit celé knihovnictví rozvojem knihoven a jejich využíváním, (3) sloužit knihovnám a jejich uživatelům, (4) zvýšit dostupnost knihovních zdrojů čtenářům, (5) redukovat výdaje knihoven a (6) soustavně usnadňovat přístup čtenářů ke stále rostoucím poznatkům ve světové vědě a vzdělání" [VLASÁK, 1999, s. 238].
V roce založení se na vzniku podílelo 54 knihoven se svými pracovišti. Hlavním sídlem se stal Dublin (Ohio, USA). V roce 1977 centrum nabídlo své služby všem americkým knihovnám. V centru je dnes soustředěno více než 71 000 knihoven ze 112 zemí a oblastí světa, které používají služby OCLC (lokace, získávání, katalogizace, výpůjčky a ochrana materiálů knihovny) [OCLC, 2009, About OCLC]. OCLC je navíc, a nejen v komunitě LIS (Librarianship and Information Science), uznáváno jako významné databázové centrum, které zpřístupňuje informace z více než osmdesáti databází jak vlastních, tak dalších světových.
V roce 1981 byl pozměněn význam zkratky OCLC na Online Computer Library Center, Inc. Od zmíněného roku je centrum neziskovou členskou organizací zabývající se knihovnickými a informačními službami a výzkumem. Centrum má jako hlavní cíle prohloubení přístupu ke světovým informacím a snížení vzrůstajících nákladů knihoven.
OCLC jako světové centrum knihoven poskytuje své služby a produkty knihovnám, vytváří a udržuje největší sdílený katalog na světě nazvaný WorldCat (Online Public Access Catalog = OPAC). "Systém OCLC, který zahrnuje katalogizaci, meziknihovní výpůjční službu, dodávku dokumentů, referenční služby a elektronické publikování, přináší knihovnám a jejich uživatelům integrovaný přístup k navigaci v záplavě poznatků" [STOKLASOVÁ, 1995, s. 64]. OCLC dále poskytuje bibliografické informace, výtahy a úplné texty knihovnám, studentům, fakultám, vědcům a dalším zájemcům pracujícími s informacemi. Mezi důležité aktivity OCLC patří věda a výzkum. Na tuto oblast je vyčleňováno množství prostředků, ze kterých je financován výzkum a publikování vědeckých prací [OCLC, 2009, Membership and Members Council].
OCLC je členská organizace, jejíž členové zastávají důležitou a ustanovující roli v jejím řízení. OCLC je mezinárodní rozsáhlý systém, který je nutno efektivně spravovat.
Instituce se mohou stát členy OCLC dvěma způsoby. Mohou se stát řídícím členem (Governing Members; volí reprezentanty do Správní rady a do Rady uživatelů) nebo členem (Members; jsou oprávněni k volbě členů jednoho z řídících orgánů OCLC do Rady uživatelů, tzv. Users Council = Mebers Council) [OCLC, 2009, Participation levels].
Přínos členství v OCLC
Knihovny, které přijímají veškeré výhody členství OCLC, ušetří peníze, zvýší svou výkonnost a podporují budoucnost knihovnictví [OCLC, 2009, Membership and Members Council].
Mezi další výhody členství patří např. (1) budování a využívání katalogu WorldCat, (2) snížení nákladů (slevy na produkty a služby), (3) přístup k obsáhlým zdrojům (přístup k vzácným a vysoce hodnoceným materiálům), (4) rozšíření sbírek, (5) šetření financí sdílením zdrojů a hledáním společných řešení, která by nedokázala provést pouze jediná knihovna aj. Členské knihovny mají aktivní hlas a oficiální roli ve vedení OCLC [OCLC, 2009, Benefits; OCLC, 2009, Membership and Members Council].
Řídící struktura OCLC (1967-2008)
Řídící struktura OCLC se vyvíjela od roku 1967 a byla vždy pevně spojena se systémy a produkty OCLC a s růstem bibliografické databáze OCLC.
Současná řídící struktura byla ustanovena v roce 1977 a je složena ze tří základních orgánů [SMITH, 1998, s. 255-256]. Nejdůležitějším je Správní rada OCLC, která úzce spolupracuje a je vzájemně provázána s Hlavními členy a Radou uživatelů OCLC. Tato základní struktura řízení přetrvává dodnes.
Neustálé rozšiřování OCLC přineslo i změny do stávající řídící struktury. V květnu 2008 Rada uživatelů OCLC na svém setkání schválila změny, které přetvoří současnou Radu uživatelů na Celosvětovou radu, která bude spojena s Regionálními radami z celého světa [OCLC, 2009, Annual Report 2007/2008, s. 16-19].
Nová řídící struktura bude zahrnovat Členy, Regionální rady, Celosvětovou radu a Správní radu.
Subjekty pomáhající řídící struktuře OCLC
S rozšiřováním působnosti a oblastí zájmů OCLC byly zřízeny pomocné poradní komise (Advisory Committees) pro produkty a programy (např. Poradní komise pro sbírkové a technické služby, Komise pro vydávání Deweyho destinného třídění, Skupinu pro strategické plánování, aj.).
Spolupráce OCLC zahrnuje řadu uživatelských skupin (user groups), na jejichž fórech se vyměňují myšlenky a probíhá diskuse k různým tématům. Skupiny jsou založené a řízené uživateli s podporou personálu OCLC, který skupinám slouží jako prostředník navazující spojení mezi nimi. Činnost OCLC může být těmito skupinami ovlivňována [OCLC, 2009, User Groups].
Financování OCLC
OCLC bylo založeno jako nezisková společnost. Jedná se o jednu z prvních institucí, která byla založena výslovně pro školy a univerzity, aby těmto institucím pomohla zvládnout informační explozi, a to jak použitím nových technologií, tak tradiční vzájemnou spoluprácí knihoven a sdílením jejich zdrojů.
Ačkoliv je OCLC nezisková organizace, finanční výkonnost a nezávislost byly vždy brány jako priorita. Od samého začátku byli zakladatelé rozhodnuti, že OCLC by se mělo financovat samo, vydělávat "samo na sebe". Každý z prezidentů si byl vědom toho, že OCLC nemůže pracovat pro veřejné blaho, pokud nebude mít stabilní finanční základnu [SMITH, s. 253, OCLC; Annual Report 1967/68].
Toto sdělení bylo připomenuto o 25 let později ve Výroční zprávě pro rok 1991/1992: "Jako nezisková společnost se OCLC vždy drželo přesvědčení, že si musí udržet silné finanční zázemí, aby se mohlo zabývat svými širokými veřejnými zájmy. V souladu s tím si OCLC financuje svůj provoz a vlastní výzkum a vývoj tržbami ze služeb, které jsou poskytovány zapojeným knihovnám a nespoléhá se na vládou vyhrazené finance, financování nadací nebo na členské poplatky" [SMITH, 1998, s. 253, OCLC; Annual Report 1991/1992].
Dosavadní vývoj výzkumných aktivit OCLC
OCLC je dnes nejvýznamnějším servisním knihovnickým a informačním systémem a institucí. Služby, které poskytuje, se dají rozdělit do tří základních oblastí: doplňovací fond a katalogizační služby, sdílení zdrojů a vyhledávání záznamů [SMITH, 1998, s. 261-262].
Služby pro doplňování fondu a katalogizační služby (především katalogizace) zůstávají jádrem služeb OCLC. OCLC se zaměřuje na své činnosti v obohacování katalogu WorldCat, vývoj alternativních metod na vytváření a dodávání katalogizačních záznamů, zvětšování výkonnosti a poskytování služeb pro správu autoritních záznamů.
Katalog WorldCat v dubnu 2008 překonal hranici 100 miliónů bibliografických záznamů. Ve 377 jazycích shromažďuje znalosti zaznamenané za poslední čtyři tisíce let. Katalog WorldCat je jedním z nejhodnotnějších přínosů svého druhu na světě a OCLC pracuje na udržení kvality tohoto velmi cenného zdroje.
V průběhu 90. let 20. stol. OCLC představilo nové produkty a služby rozšiřující a doplňující katalogizaci online.
Jedná se např. o službu OCLC PromptCat poskytující automatizované dodání katalogizačních informací s minimálním zásahem personálu knihovny.
OCLC zavedlo protokol Z39.50, který zjednodušil přístup lokálních knihovnických systémů do katalogu WorldCat.
V roce 1997 OCLC představilo svou službu řízení autorit, poskytující software, který knihovnám opraví nebo aktualizuje jména, názvy edic a předmětová hesla v jejich katalozích.
V oblasti Sdílení zdrojů OCLC v roce 1979 představilo systém meziknihovní výpůjční služby. V roce 1996 OCLC uvedlo službu pro správu poplatků za meziknihovní výpůjčky.
V oblasti Vyhledávání záznamů OCLC v průběhu 90. let 20. století vyvinulo řadu nových služeb navržených pro koncové uživatele informací. V roce 1991 představilo OCLC vyhledávací systém FirstSearch, který je navržen speciálně pro uživatele knihoven. Jednalo se o nové pojetí, jež poskytuje široké veřejnosti online odkazovou informaci, která dosud mohla být obdržena pouze od profesionálního referenčního knihovníka. Systém FirstSearch poskytuje uživatelům bibliografické, referátové a plnotextové informace. V současné době zahrnuje 84 bibliografických databází pro společenskovědné, humanitní, přírodovědné a medicínské obory.
OCLC bylo také pionýrem v elektronickém publikování. V roce 1992 spolu s Americkou asociací pro rozvoj vědy vyvinulo světově první elektronický recenzovaný vědecký časopis nazvaný the Online Journal of Current Clinical Trials.
V roce 1997 představilo OCLC online službu FirstSearch pro elektronické sbírky, poskytující přístup k rozsáhlým sbírkám akademických časopisů od mnoha vydavatelů.
Oddělení OCLC pro uchování zdrojů poskytuje úplný výběr služeb pro uchovávání zdrojů vhodných pro knihovny a archivy, jako jsou např. redakční příprava, uskladnění, digitální skenování a distribuce.
Vydavatelství OCLC Forrest Press vydává Deweyho desetinné třídění.
OCLC slouží knihovnám prostřednictvím mezinárodních divizí, které jsou poskytovateli služeb OCLC pro danou oblast.
Do akademického areálu OCLC jsou soustředěny celosvětové vlivy ve vědě, výzkumu a vzdělávání v knihovnické a informační oblasti. Areál je centrem, do kterého každoročně přijíždí tisíce uživatelů, knihovníků a učitelů, aby se zde mohli zúčastnit programů, výcvikových sezení a setkání odborníků OCLC na rozličná témata.
V roce 1997 OCLC založilo svůj vzdělávací Institut.
Jednou z nejdůležitějších oblastí činnosti OCLC je věda a výzkum. OCLC je hlavní výzkumnou organizací svého druhu.
OCLC poskytuje jednotné řešení pro knihovny v klíčových bodech – v toku informací od vydavatele ke knihovně a ke koncovému uživateli. Knihovny mohou použít produkty a služby OCLC k vybudování a fungování celosvětové digitální knihovny, která poskytuje uživatelům knihovny bezproblémový přístup k tištěným a elektronickým informacím tam a tehdy, kdy je potřebují, v požadované formě a za cenu, kterou si mohou dovolit. Stejně důležité je i to, že tuto digitální knihovnu lze přizpůsobit tak, aby vyhovovala lokálním potřebám a zájmům. Toto jednotné řešení spolu s globální perspektivou a silným závazkem ke knihovnímu výzkumu dělá z OCLC důležité mezinárodní knihovnické centrum [SMITH, 1998, s. 261-262].
Oddělení výzkumu a speciálních projektů
Oddělení výzkumu a speciálních projektů OCLC (dále jen Oddělení výzkumu OCLC) bylo založeno v roce 1978 a dnes je jedním z vedoucích center zasvěcených problémům a výzvám knihoven v informačním věku.
Zaměstnanci tohoto oddělení napsali vlastní vyjádření svého poslání do Výročního přehledu výzkumu OCLC z roku 1995 [OCLC, 2009, Annual Review of OCLC Research]. Toto prohlášení zní: Oddělení výzkumu OCLC má za úkol šířit znalosti, které podporují závazky OCLC ke zlepšení přístupu ke světovým informačním zdrojům, ať už je forma, podstata, předmět, jazyk nebo umístění těchto zdrojů jakékoliv [RICHARDSON, 1998, s. 203].
Základní směry současného výzkumu OCLC
Informace a údaje pro tuto kapitolu byly čerpány z domovské stránky OCLC věnované archivovaným projektům (http://www.oclc.org/research/projects/archive/default.htm), z domovské stránky věnované programům a výzkumu OCLC (http://www.oclc.org/research/activities/researchworks.htm) a z dalších interaktivních zdrojů.
Základní výzkumné směry, kterými se ubírá současný výzkum OCLC jsou: (1) obsahový management (Content Management), (2) analýza fondů a jejich uživatelů (Collection and User Analysis), (3) interoperabilita (Interoperability), (4) organizace znalostí (Knowledge organization) a (5) systémová a servisní architektura (Systeme and service architecture).
Posláním Oddělení výzkumu OCLC je rozšířit znalosti, které podporují veřejné zájmy OCLC, jimiž jsou podpora přístupu ke světovým informacím a snížení nákladů knihoven. Tohoto cíle je dosahováno spojením počítačové, knihovnické a informační vědy do výzkumných činností jaýmio jsou pokusy, vytváření prototypů, standardizace postupů, studie a spolupráce na výzkumu.
V tabulce pod textem (viz Tabulka 1 – Současné výzkumné směry a projekty) je přehledně uvedeno, v rámci kterých výzkumných směrů jsou jednotlivé projekty zpracovávány.
Tento směr operuje s obsahy dat a metadat záznamů, které různě zpracovává, aby ve výsledku dále sloužily, pomáhaly, zpřístupňovaly, usnadňovaly a zpřehledňovaly to, co obsahují. Tato data pak mohou být statisticky zpracovávaná, metadata mohou být konvertována do jiných formátů, čímž je docíleno rozšíření informace do dalších systémů. Data mohou být uživateli zpřístupněna novým (např. vizuálním) způsobem.
V současnosti tento směr řeší projekt Uživatelé knihovny, který patří do oblasti vytěžování znalostí (tzv. data-mining). Projekt zkoumá data o používání knihovních fondů z katalogu WorldCat [OCLC, 2009, Audience Level].
Projekt Knihy jako vyjádření světové kulturní rozmanitosti pracuje s daty ze světové bibliografické databáze WorldCat, která ukazují nadnárodní vzorce v knižním publikování, zachování literárního dědictví jednotlivých zemí a kulturní různorodost přítomnou v knihách [OCLC, 2009, Books as Expression].
Projekt Curiouser patří do oblasti výzkumů FRBR a jeho cílem je vytvořit prototyp systému, který by poskytoval náhled na obsah Open WorldCat s ohledem na využití strukturovaných dat bibliografických a autoritních záznamů jednotlivých děl [OCLC, 2009, Curiouser].
V projektu pro sklízení metadat od uživatelů systému DSpace (DSpace je open source softwarový systém pro podporu digitálních knihoven, který je určený především pro výzkumné instituce. Je to v podstatě digitální knihovna, která plní funkci získávání, zpracování, ukládání a zpřístupňování informací stejně jako klasická knihovna.) bude Oddělení výzkumu OCLC pravidelně "sklízet" vyhovující metadata podle standardů OAI z institucionálních repozitářů; tato metadata budou převedena do formátu vhodného pro opětovné sklizení službami, které nepodporují formát OAI a službami všeobecných vyhledávačů [OCLC, 2009, DSpace Harvesting].
Projekt Ekonomická stránka digitální archivace a ochrany zkoumá základní problémy spojené s ekonomikou digitálního uchovávání (archivace) a ochrany informací.
Projekt Elektronické diplomové práce a disertace je zaměřen na sklízení metadat těchto prací přes protokol OAI-PMH. Tento protokol usnadňuje přemístění nebo sdílení metadat, která poskytují synchronizaci volně spojených databází a směrnic (mandates) formátu XML Dublin Core jako standardního metadatového formátu [OCLC, 2009, Electronic Theses and Dissertations].
Na dalším projektu Pracovní skupina pro implementační strategie na ochranu a archivaci metadat (v orig. PREMIS) pracovali mezinárodní experti na používání metadat pro podporu činností pro digitální uchování [OCLC, 2009, PREMIS].
Projekt Server pro jména nakladatelů patří do oblasti vytěžování znalostí (tzv. data-mining) a jeho úkolem je vyvinout prototyp služby, která by rozluštila jméno vydavatele podle prefixu v ISBN, vyluštila variantu jména vydavatele podle preferované formy, získala a umožnila zpřístupnění (formou databáze) dostupných informací o nakladatelích (jako jsou lokace, jazyk publikovaných materiálů, žánr publikovaných materiálů apod.) [OCLC, 2009, Publisher name server]. V současné fázi projektu již funguje databáze jmen nakladatelů, která však ještě není přístupná veřejnosti.
Projekt pro podporu IMS reprezentuje OCLC ve vývojové vzdělávací komunitě Instructional Management Systems/E-Learning (IMS). Primárním cílem této komunity je vývoj technologií a standardů pro mezinárodní vzdělávání s podporou spolupracujících institucí. OCLC s touto komunitou spolupracuje a podporuje vývoj online dostupných vzdělávacích aktivit a uplatňuje své zkušenosti s digitálním repozitářem, schématem XM. Je pravděpodobné, že výsledkem této práce bude efektivní e-learningový systém [OCLC, 2009, IMS Support].
Projekt Mapy světa také patří do oblasti vytěžování znalostí (tzv. data-mining). Tento projekt je prototypem systému, který poskytuje interaktivní vizuální nástroj pro výběr a zobrazování mezinárodních knihovních sbírek representovaných v katalogu WorldCat a pro vydavatelská, knihovnická, sbírková data a data kulturního dědictví [OCLC, 2009, WorldMap].
Výzkumná oblast vytěžování znalostí. V rámci projektů v oblasti získávání (dobývání) znalostí (data-mining) jsou vytvářeny nové hodnoty informací jejich vytěžováním z bází WorldCat a dalších informačních zdrojů. Tyto informace jsou upraveny podle potřeb těch, kteří spravují informační zdroje, i těch, kteří je používají. Příklady dále zmíněné uvádí více o vlastnostech knihovních fondů, vytváření zajímavých a užitečných zobrazení dat a generování informací, které mohou být užitečné pro podporu a výběr řady řešení pro knihovnické potřeby. Některé projekty z této oblasti byly již zmíněny, např. Knihy jako vyjádření světové kulturní rozmanitosti, Uživatelé knihovny, Projekt mapy světa a Server pro jména nakladatelů. Dále uvádím dalších pět projektů.
Projekt Rozsáhlý systém tištěných knih analyzuje velikost a vlastnosti fondů shromážděných tištěných knih s ohledem na rozhodování při jejich digitalizaci a ochraně. Projekt pracuje s myšlenkou, že digitalizace kombinovaná se síťovými technologiemi vytváří příležitosti pro "jedinou" kopii zdroje, který tak může být sdílen napříč mnoha knihovnami [LAVOIE, SCHONLFELD, 2005].
Cílem aktivity s názvem "Poslední kopie" je identifikace vzácných a unikátních exemplářů jednotlivých knihovních fondů. Tyto informace jsou nezbytné při rozhodování o uložení těchto exemplářů, jejich ochraně a digitalizaci [DEMPSEY, 2005].
Projekt Vytěžování digitálních zdrojů identifikuje a popisuje digitální zdroje katalogizované v katalogu WorldCat [LAVOIE, SCHONLFELD, 2005].
Cílem projektu ALCME (Advanced Library Collection Management Environment) bylo vytvoření sady nástrojů otevřených zdrojů pro bezproblémové integrování komponent potřebných pro vybudování rozmístěných systémů managementu knihovních fondů. Tyto nástroje podporují služby pro rozhraní repozitářů, sklízení metadat a autoritních záznamů [OCLC, 2009, ALCME]. Tento projekt je nyní uložen v archivovaných projektech Oddělení výzkumu OCLC.
Myšlenkou Aplikace WorldCat Identities je vytvořit stránku se shrnutím pro každé jméno v katalogu WorldCat. V aplikaci se pracuje jak se jmény identit (tedy jmény osob), tak se jmény korporací (takže je zde možné najít jak stránku o Beatles, tak stránky o jednotlivých členech této kapely).
Přesto, že se údaje vytěžují "pouze" z dat katalogu WorldCat, na stránce se shrnutím je spousta informací souvisejících s danou identitou. Stránka se shrnutím poskytuje informace o nejběžnějších dílech napsaných touto identitou, ale i o dílech, která byla o této identitě napsána. Aplikace také vypíše žánry děl (např. tragédie, historická dramata aj.) a přiřazená předmětová hesla, vypíše jazyk/jazyky, v nichž identita publikovala (psala) svá díla. Každý jazyk je propojen s katalogem Open WorldCat na záznamy o identitě a ve vybraném jazyce.
Do této aplikace byly včleněny další produkty Oddělení výzkumu OCLC. Jedná se například o vyhledávač beletrie FictionFinder nebo o projekt VIAF (sdruží jazykové ekvivalenty pro jméno identity). Aplikace WorldCat Identities je jednou z prvních, kde je v praxi vyzkoušena studie FRBR v seskupování entit na úrovni exprese (vyjádření) [OCLC, 2008, WorldCatIdentities] [HICKEY, 2007].
Aplikace WorldCat Identites běží na stránkách http://orlabs.oclc.org/identities/ v betaverzi a byla včleněna do sítě WorldCat.org v listopadu 2007.
Tento výzkumný směr, jak už jeho název napovídá, se soustředí na analýzu knihovnických fondů a jejich uživatele. Tyto analýzy vypovídají důležité informace např. o chování uživatele při vyhledávání informací, o používání informačních zdrojů, o strategiích vyhledávání apod. Tyto analýzy používají metody kvalitativního i kvantitativního výzkumu. Analýzy knihovnických sbírek přinášejí informace např. o meziknihovních výpůjčkách a strategiích používaných k jejich realizaci. Tento směr tak přináší důležité informace pro knihovny – jak a jaké služby a produkty mají přidávat do svých nabídek, aby informace byly uživateli lépe dostupné. Pracuje na projektech, které jsem zmínila již u předchozího výzkumného směru (Uživatelé knihovny, Knihy jako vyjádření světové kulturní rozmanitosti, Server pro jména nakladatelů a Projekt mapy světa) a dále rozvíjí projekty nové.
Cíle projektu Srovnávací hodnocení knihovního fondu jsou: (1) identifikovat a charakterizovat meziknihovní výpůjčku a používané vzorce, (2) identifikovat a charakterizovat držení knižních sbírek podle typů knihoven (tuzemské a mezinárodní), (3) formulovat strategie pro vývoj sbírek e-knížek (eBook) a (4) přispívat k upevnění standardů knihovnických e-sbírek pro celou komunitu [OCLC, 2009, Comparative Collection Assesment].
Na mezinárodní studii Hledání synchronicity : Hodnocení virtuální referenční služby od uživatelů, neuživatelů a knihovnická hlediska spolupracuje OCLC s Rutgers, Státní univerzitou v New Jersey. Tato studie bude (1) zkoumat faktory ovlivňující výběr a používání na rozhovoru založené VRS (Virtual Reference Services), (2) studovat vnímání spokojenosti uživatelů a zaměstnanců, (3) zkoumat, proč ne-uživatelé tuto službu nepoužívají, (4) usilovat o vývoj na základě doporučení, která vzešla z výzkumu pro zvýšení spokojenosti zaměstnanců VRS [OCLC, 2009, Seeking Synchronicity].
Cílem projektu Smysluplné využívání informací je zobrazit výsledky výzkumu (1) proč a jak lidé používají elektronické informace, (2) jak provedení systému vyhovuje potřebám uživatelů, (3) jak provedení systému ovlivňuje současné používání systému.
Závěry z tohoto výzkumu budou významné např. pro (1) knihovníky v praxi – pro rozvíjení služeb soustředěných na uživatele, zdroje a systémy založené na zjištěních a kontaktu s uživatelem při výzkumu, (2) poskytnutím průlomového portrétu uživatelova informačního chování při hledání informací a (3) při splývání informací z různých zdrojů a pohledů.
OCLC vede tento projekt, protože je velmi málo studií popisujících jak uživatelé rozpoznávají své informační potřeby (proč po informaci pátrají) a procesy, kterými uživatel při hledání informací prochází (jakým způsobem informace hledá). Tento projekt dále může odpovědět na otázky, které v dlouhodobé perspektivě mohou pomoci uživatelům všech typů elektronických vyhledávacích zdrojů (např. internet) [OCLC, 2009, Sense-Making the Information Confluence].
Tento výzkumný směr v sobě zahrnuje projekty zabývající se interoperabilitou systémů, tedy schopností, kdy jsou dva heterogenní systémy schopné spolupracovat a vyměňovat si např. data. Pokud jsou dva systémy schopné interoperability, otevírá se jejich uživatelům přístup k rozsáhlým informačním materiálům. Směr se snaží vyvíjet i možnosti zvyšování interoperability napříč disciplínami. V rámci tohoto výzkumného směru se pracuje na níže uvedených projektech.
Iniciativa otevřených archivů (dále Iniciativa OAI) je mezinárodní virtuální komunita, která vyvíjí a podporuje standardy interoperability, a tím i usnadnění výměny informací digitální povahy [PLANKOVÁ, 2008]. Primárním mezi těmito standardy je Protokol iniciativy otevřených archivů pro sklízení metadat (OAI-PMH). Technologie iniciativy OAI je v současnosti včleňována do dvanácti výzkumných aktivit OCLC, jako jsou např. Databáze výzkumných publikací OCLC, Elektronické diplomové práce a disertace aj. [OCLC, 2009, Open Archives Initiative].
Cílem projektu Testování interoperability je předvést mezidisciplinární interoperabilitu metadat za použití formátu RDF (Resource Description Framework) jako kódovacího formátu a schématu RDF (RDF Schema), který je požadovaným schématem. Základní sadou metadatových prvků je Dublin Core. Tento projekt shromažďuje značné množství dat z rozmanitých sektorů různých zemí světa, která budou unifikována schématem RDF [OCLC, 2009, RDF Interoperability Testbed].
Projekt Tematická mapa formátu RDF zkoumá předmětovou navigaci webových stránek za použití poloautomaticky generovaných vyhledávacích pomůcek. Cíle tohoto projektu zahrnují (1) reprezentaci předmětových informací získaných z webových stránek, (2) zjišťování hodnot na základě metadat, která jsou předpokladem pro navigace sbírkou provázaných webových stránek a (3) vývoj a hodnocení užitečnosti prototypních nástrojů založených na formátu RDF pro otevřené zdroje [OCLC, 2009, RDF Topicmaps].
Projekt Terminologické služby poskytuje internetové služby pro řízené slovníky. Tato služba může být používána pro různé účely, např. (1) jako zdroj termínů pro sociální tagování (social tagging), (2) ke zjemňování dotazu ve vyhledávacích aplikacích, (3) k poskytování souvislosti (kontextu) vyhledávaného termínu a (4) k ověřování jmen a předmětů v metadatech [OCLC, 2009, Terminology Services].
Standard Z39.50 je protokol pro komunikaci mezi počítači a je navržený pro vyhledávání a přejímání dat obsažených v síťovém prostředí. Tento standard je dále vyvíjen, aby vyhovoval měnícím se požadavkům informačních tvůrců, poskytovatelů a uživatelů. Cíle tohoto projektu jsou pokračovat v rozvoji tohoto standardu a poskytovat konzultace pro tento standard OCLC a knihovnické komunitě. OCLC pracuje na výzkumu standardu Z39.50 proto, že tento standard (1) poskytuje vyhledávací strukturu pro všechny produkty OCLC, (2) podporuje zpřístupnění a výměnu záznamů ve formátu MARC 21 mezi knihovnickými systémy a (3) je jedním z protokolů používaných pro vyhledávání v digitálních repozitářích [OCLC, 2009, Z39.50].
Dále uvádím další projekty, které jsou řešeny v rámci výzkumného směru Interoperabilita.
Identifikátor OpenURL a jeho standard. OpenURL je typ URL, který obsahuje metadata o určitém informačním zdroji (kniha, časopis, článek apod.). Tato metadata mohou být využita k identifikaci zdroje. Standard OpenURL je protokol určený pro interoperabilitu mezi informačním zdrojem a servisní komponentou, která poskytuje lokalizační služby v propojovacím prostředí. Prakticky jde o akceschopné URL, které zasílá metadata nebo údaje pro přístup k objektům, pro které je OpenURL poskytováno. Výzkumným cílem projektu Identifikátor OpenURLR a jeho standardu v rámci OCLC je vytvoření hlavního nástroje vykonávajícího kontextově citlivou službu pro použití v různých systémech. OCLC také zajišťuje Registr směrovacích serverů OpenURL [OCLC, 2009, OpenURL].
Trvalý Identifikátor PURL (Persistent Uniform Resource Locator) je v podstatě identifikátor URL, ovšem s tím rozdílem, že namísto směrování přímo na lokaci internetového zdroje směruje identifikátor PURL na zprostředkující směrovou službu. Tato služba spojuje trvalý identifikátor PURL s aktuálním identifikátorem URL a vrací URL klientovi. Pro směrování se využívá standardní protokol HTTP. "Identifikátor PURL byl vyvinut OCLC jako jmenná a směrovací služba pro internetové zdroje, které OCLC zpracovává v rámci souborného katalogu" [BRATKOVÁ, 2007, s. 45].
Trvalý identifikátor PURL a služba PURL (OCLC). Používání identifikátoru URL se váže s problémem nestálosti, kdy se vlivem změny hardwarové rekonfigurace, reorganizací systémového pole nebo změnami v organizační struktuře často stává, že se uživatel místo hledané informace dočká prázdné stránky s hláškou "Document Not Found". Nepředvídatelná proměnlivost internetových zdrojů působí nesnáze. Pro knihovníky je to závažný problém, který je nutí k ústupkům v poskytování jejich služeb uživatelům a vkládá tak na ně obrovské břemeno udržováním záznamů katalogu. Hlavním řešením tohoto problému je identifikátor Unifikovaného (jednotného) jména zdroje neboli URN (Uniform Resource Name), který je v současné době vyvíjený skupinou IETF, na jejíž činnosti se OCLC podílí. Současným řešením je služba PURL poskytovaná OCLC. Jako pomůcku pro vývoj a přijetí technologie URN rozmístilo OCLC jmennou a směrovací službu pro obecné internetové zdroje. Jména, která mohou být míněna jako trvalý identifikátor URL (tedy PURL), mohou být použita jak v dokumentech, tak v katalogizačních systémech. Identifikátory PURL zvyšují pravděpodobnost správného rozlišení, a tím snižují zátěž a náklady na udržování katalogu. Ačkoliv je služba PURL vedena a udržována v OCLC, model PURL je nabízen k distribuci i přes servery spuštěné organizacemi, které se zavázaly udržovat jmenná schémata (knihoven, vládních organizací, nakladatelů apod.) [OCLC, 2009, Persistent].
Jedná se o směr, který zkoumá organizování znalostí. V rámci tohoto směru se spolupracuje na projektu Terminologické služby a na dále uvedených projektech.
Projekt Výzkum automatické klasifikace OCLC zajišťuje podporu spolupráce knihoven z celého světa vytvářením psaných záznamů kulturního dědictví, které jsou dostupné přes elektronická média. Odborníci v OCLC věří, že kulturní artefakty jsou ztraceny, pokud nejsou registrované, zkatalogizované a klasifikované. Proto OCLC vyvíjí produkty, sponzoruje výzkumné projekty a podporuje sdílení mezinárodních standardů komunitami. Výsledkem je pak zlepšení klasifikačních schémat, výkonné nástroje pro katalogizaci a nové nabídky pro tvorbu a údržbu metadat. Přestože klasifikace a katalogizace vyžadují intelektuální úsilí odborníků, OCLC uznává, že některé činnosti musí být automatizovány, pokud má být udržen krok s kulturními změnami [OCLC, 2009, Automatic Classification Research].
Fasetová aplikace oborové terminologie (Faceted Application of Subject Terminology, FAST). Schéma předmětových hesel Kongresové knihovny (The Library of Congress Subject Headings schema = LCSH) je nejběžněji používaným a široce akceptovaným slovníkem pro základní aplikace. Současným trendem je nucené zjednodušování bibliografických kontrolních systémů za účelem jejich snadnějšího používání, porozumění a aplikaci. Předmětová hesla nejsou výjimkou. Účelem zjednodušení syntaxe LCSH, které vede k vytvoření systému FAST, je udržet bohatou slovní zásobu LCSH a zároveň usnadnit jeho porozumění, kontrolu, aplikaci a použití. Tento systém udržuje kompatibilitu s LCSH. Kterákoliv platná sada předmětových hesel Kongresové knihovny může být konvertována do hesel aplikace FAST. V současnosti jsou hesla začleněna do autoritních záznamů aplikace FAST a jsou postoupena kontrole platnosti (validaci). Rozhraní současného návrhu pro autoritní pole FAST je dostupné na http://fast.oclc.org/ [OCLC, 2009, FAST].
Cílem projektu Aplikace FAST jako znalostní základna pro automatickou klasifikaci je zhodnocení této aplikace jako databáze pro podporu automatické klasifikace. Úspěšným závěrem tohoto výzkumu pak bude znalostní základna pro automatickou klasifikaci odvozenou ze standardu, který je již obecně rozšířený v digitálních knihovnách [OCLC, 2009, FAST as a Knowledge].
Výzkumné aktivity v oblasti FRBR (IFLA). Studie FRBR, neboli Funkční požadavky na bibliografické záznamy, je doporučená od organizace IFLA z roku 1998 pro restruktulizaci (reorganizaci) katalogů databází za účelem vyjádření konceptuální struktury informačních zdrojů. FRBR používá metadatový model informačních objektů pro vyjádření vztahů mezi entitami namísto jednotlivého plochého konceptu záznamu vycházejícího ze současných katalogizačních standardů. Model FRBR zahrnuje čtyři stupně reprezentace: dílo (work), vyjádření (expression), provedení (manifestation) a jednotka (item). OCLC provádí výzkum v této oblasti z důvodů: (1) mít zdroje sestavené/dané dohromady jako "díla" ("works") a pomoci tak uživatelům probrat se nesčetným množstvím digitálně dostupných informačních zdrojů, a také proto, že (2) široké přijetí modelu FRBR způsobí významné změny v bibliografických databázích, včetně databáze WorldCat. Manuální převod existujících souborů by byl neúměrně nákladný, proto je nutné vyvinout algoritmy pro převedení souborů, které by většinu tohoto převodu zautomatizovaly. Postupy a přístupy vyvinuté badateli OCLC by měly ulehčit konverzi databáze WorldCat a pravděpodobně i dalších databází podle standardů FRBR. Výsledkem tohoto projektu jsou doporučení, jak by měla být studie FRBR hodnocena a implementována v rozsáhlých databázích. Modelové služby, jako je např. vyhledávač beletrie FictionFinder, ukazují schopnosti tohoto modelu a dávají podnět o rázu služeb, které mohou být vyvinuty v rámci komunity uplatňující model FRBR [OCLC, 2009, FRBR].
Projekt Vyhledávač beletrie Fiction Finder patří do projektů týkajících se výzkumné oblasti modelu FRBR. Tento projekt je jedním z výzkumných projektů OCLC určených pro organizaci bibliografických dat podle datového modelu FRBR. Cílem tohoto projektu je použití modelu FRBR v modelovém systému pro vyhledávání a prohlížení bibliografických záznamů reprezentujících beletrii. Záznamy ve vyhledávači FictionFinder jsou bohatě indexovány a je možné je dohledat podle jména autora, názvu, ISBN, klíčových slov a slov použitých ve shrnutích. Prototyp používá existující údaje v bibliografických a autoritních záznamech [OCLC, 2009, FictionFinder]. Na webových stránkách http://fictionfinder.oclc.org/ funguje beta verze tohoto projektu.
Výzkum v projektu Algoritmus pro seskupení děl podle modelu FRBR byl zaměřen na sbírání (třídění) bibliografických záznamů do skupin korespondujících s různými díly. Algoritmus byl vyvinut zejména na základě jména autora a názvů nalezených v bibliografických záznamech tak, aby v databázích WorldCat našel díla s vysokým stupněm hodnověrnosti. Jedním z hlavních zjištění je, že vyhledávání jména autora nebo jména názvu v souboru autoritních záznamů má významný pozitivní vliv na sdružování děl. Práce na tomto projektu pokračuje zkoumáním a využíváním informací v bibliografických záznamech pro vybudování spolehlivých spojení [OCLC, 2009, FRBR Work-Set Algorithm].
Na počátku projektu Mezinárodní virtuální soubor autoritních záznamů (VIAF) spolupracovalo Oddělení výzkumu OCLC s Kongresovou knihovnou (LC), Německou národní knihovnou (DNB) a Národní knihovnou Francie (BNF). Projekt VIAF zkoumal virtuální propojování jmenných souborů autorit těchto tří institucí do jediné služby jmenných autoritních záznamů. Tento projekt umožňoval porovnat a spojit autoritní záznamy osobních jmen v retrospektivě osobního jména souboru autorit v DNB, LC a BNF, a poté tuto informaci zpřístupní na webu. OCLC předložilo software pro porovnání a spojení autoritních záznamů pro osobní jména. Tento software byl a je používán pro porovnání autoritních záznamů z DNB, BNF a dalších knihoven k příslušným autoritním záznamům LC. Jakmile jsou existující autoritní záznamy spojeny, jsou tyto soubory jmenných autorit udržovány a sdíleny servery OAI a jsou poskytnuty uživatelům. Uživatel je schopen vidět jména v jazyce, který mu vyhovovuje [OCLC, 2009, Virtual International Authority File]. Do testování je nyní zapojena řada dalších knihoven, např. Národní knihovna Austrálie, "Centrální institut pro katalog Unico" (Istituto Centrale per il Catalogo Unico), Národní knihovna Portugalska aj. V současnosti je k užívání beta verze tohoto projektu dostupná na serveru http://viaforg/. Verze je provozována centrem OCLC.
Většina projektů, na nichž je v tomto směru pracováno, byla již zmíněna v souvislosti s jinými směry. Zbývá tak zmínit tři, respektive dva projekty. Tím třetím je projekt Software Open Source.
Cílem projektu Služby pro transformaci schématu je vyvinout službu pro architekty internetových digitálních knihoven. Tento projekt se zaměřuje na interoperabilitu z technického hlediska. Oddělení výzkumu OCLC vyvíjí obecný model metadatového překladu, který se zaměřuje jak na teoretické problémy, tak na praktické potřeby [OCLC, 2009, Schema Transformation Services].
Databáze WikiD je jednoduchá online databáze, která umožňuje, aby byly dokumenty psány souhrnně v jednoduchém značení, které je používáno ve webovém vyhledávači. Cíle tohoto projektu jsou: (1) mít vliv na otevřené zdroje a na nástroje založené na standardech vyvíjených Oddělením výzkumu OCLC za účelem vytvoření obecného datového repozitáře řídícího systému a (2) používat tento systém pro podporu různých prototypových činností zahrnující rozšíření obsahu katalogu Open WorldCat [OCLC, 2009, WikiD].
V rámci projektu Open Source Software nabízí Výzkumné oddělení OCLC zdarma ke stažení 16 softwarů a 1 licencovaný software na podporu komunity knihoven, archivů a muzeí. Tato nabídka zahrnuje užitečné (technické) vybavení pro rozvoj knihovnicky orientovaných softwarů a komponent připravených pro užití v knihovnických systémech. Další informace o iniciativě Open Source jsou dostupné na stránkách http://www.oclc.org/research/software/opensource.htm. Pro příklad uvádím pouze několik softwarů, např. software DBUtils, Rozkladač ERRoL, Gwen nebo OAIHarvester [OCLC, 2009, Software].
V roce 1974 se tři americké univerzity (Columbia, Harvard a Yale) a Veřejná knihovna v New Yorku spojily do Konsorcia vědeckých knihoven, které se v roce 1975 zapojilo do Skupiny vědeckých knihoven (The Research Libraries Group, Inc.) neboli RLG. O několik dekád později se RLG rozrostlo do mezinárodního seskupení různých kulturních památkových institucí (univerzit, národních knihoven, archivů historických společností a muzeí) s úžasnými kolekcemi pro výzkum a vzdělávání.
V červenci 2006 se RLG připojilo k OCLC a vytvořilo tak zvláštní skupinu v rámci divize Programů a výzkumů OCLC, tento proces byl dokončen v září 2007. Výzkumný směr Programy RLG pokračuje v navazování partnerských vztahů s různými institucemi disponujícími kulturním dědictvím. Vytvořili tak organizaci s vůdčí rolí v aplikovaném výzkumu, v budování komunity a ve vytváření prototypů systémů a služeb, které podporují výzkum a vzdělávání [OCLC, 2009, RLG]. V současné době se na spolupráci s Programy RLG podílí asi 140 institucí.
Výsledkem celosvětového partnerství výzkumných knihoven, archivů, muzeí a dalších kulturních památkových institucí zahrnutých do Programů RLG jsou pozoruhodné kolekce materiálů pro výzkum, vzdělávání a studium [OCLC, 2009, RLG Programs].
Pracovní program tohoto směru je dynamický. V současnosti se zde řeší šest obsáhlých témat, která představují oblasti nejistot a změn sdílených v této komunitě. Jedná se o tato témata: (1) Správa vědeckých informací, (2) Řízení kolektivní sbírky, (3) Popis renovace a organizace postupů, (4) Modelování nových servisních infrastruktur, (5) Měření a reakce a (6) Architektura a standardy [OCLC, 2009, About RLG Programs].
Repozitář výzkumných publikací OCLC (dále Repozitář OCLC) poskytuje přístup k publikacím vydaným OCLC. V září roku 2003 bylo v Oddělení výzkumu OCLC rozhodnuto o vytvoření repozitáře pro publikace a práce zaměstnanců. Autory publikací jsou tedy vědci nebo pracovníci v oboru, kteří tímto zveřejňují výsledky své práce a činnosti. Obsahovým zaměřením publikací OCLC je problematika knihovnictví a informační vědy. Repozitář výzkumných publikací OCLC slouží také jako digitální archiv. Podle úrovně vyhledávání je repozitář velice sofistikovaný a má přehlednou hierarchickou strukturu.
OCLC má produkty a služby téměř pro každý aspekt managementu knihovny. Každý produkt nebo služba vytváří reálný přínos a nabízí jedinečnou účinnost, úspornost a kvalitu služeb [OCLC, 2009, Products and Services].
OCLC nabízí své produkty a služby v rámci šesti kategorií. V kategorii Katalogizace a metadata nabízí služby snižující náklady, zvyšující výkonnost a doplňující průběh katalogizační práce. Kategorie Obsah a sbírky nabízí nástroje pro spravování elektronického a tištěného obsahu, které zjednodušují budování knihovního fondu a urychlují přístup k materiálům přes lokální katalogy a na webu. Další kategorií jsou Služby digitálních sbírek nabízející veškerou podporu digitálního zpracování materiálů (plánování a zpracování, ochranu a archivaci a sdílení původního zdroje materiálů). Čtvrtou kategorií jsou Služby a systémy managementu, které mohou zlepšit správu celého knihovního systému. Další kategorií je Odkazování a dobývání znalostí z databází. Webový přístup do knihovních fondů a celosvětová virtuální odkazová služba zvýšily efektivnost a jednoduchost uživatelského přístupu k informacím. Poslední kategorie služeb Sdílení zdrojů a dodání umožňuje využívat a podílet se na činnostech souvisejících s tokem materiálů a s vytvořením, nastavením a sdílením požadavků na meziknihovní výpůjčky s participujícími knihovnami.
Již jsem zmínila dříve, že posláním Oddělení výzkumu OCLC je rozšíření znalostí, které podporují cíle OCLC, tj. přístup ke světovým informačním zdrojům (ať už je forma, podstata, předmět, jazyk nebo umístění těchto zdrojů jakékoliv) a snížení nákladů knihoven. Myslím, že toto poslání se nezmění a OCLC i Oddělení výzkumu OCLC v něm budou pokračovat. Produkty a služby OCLC budou i v budoucnosti zapojovány do pracovního toku knihoven a informačních center tak, aby bylo dosaženo nové výkonnosti, účinnosti a efektivity. Své pokračování bude mít i úsilí o rozšíření a zlepšení katalogu WorldCat zapojením dalších knihoven z celého světa do OCLC a rovněž úsilí o budování světových zdrojů dostupných těm, kteří mají přístup na internet. Velice zajímavým bude vývoj ve výzkumné oblasti vytěžování znalostí, která hraje důležitou roli již v současném výzkumu. Domnívám se, že badatelé budou přicházet se stále dokonalejšími způsoby vytěžování, spojování a zprostředkování informací z bibliografických databází. [DRAKE, 2008].
Také výzkumy v oblasti FRBR již mají své uplatnění. Po analýzách katalogizačních pravidel a formátů a uplatnění pravidel modelu FRBR je možné z databází jednodušeji získávat staro-nové informace spojené do nových souvislostí.
Projekty programů RLG pro podporu výzkumu a vzdělávání budou nabývat na významu. Instituce spolupracující na projektech programů RLG umožní uživatelům přístup k informacím a souvislostem z různých oblastí kulturního dědictví.
Také oblast ochrany a archivace dat má již dnes své opodstatnění.
Závěr
Diplomová práce je souhrnem informací o vývoji výzkumných aktivit OCLC a o základních směrech současného výzkumu OCLC, jež se dá rozdělit do pěti hlavních směrů (Obsahový management, Analýza fondů a jejich uživatelů, Interoperabilita, Organizace znalostí a Systémová a servisní architektura); respektive do šesti, pokud započítám směr Programy RLG. Jednotlivé projekty nelze přesně zařadit do konkrétního výzkumného směru, jsou řešeny v rámci několika směrů dohromady.
OCLC se svým Oddělením výzkumu je vedoucí organizací světového významu na poli výzkumu a jeho směřování v oblasti knihovnictví a informační vědy. Badatelé, zaměstnanci a členové OCLC jsou si této role vědomi. Každý se tak svým úsilím podílí na pověsti tohoto centra.
Hlavní cíle OCLC formuloval při jeho založení Frederick G. Kilgour. Tyto cíle jsou po čtyřech dekádách stále naplňovány a rozšiřovány. Velkou měrou se o to zasloužilo Oddělení výzkumu OCLC.
Tabulka 1 – Současné výzkumné směry a projekty [Zdroj: http://www.oclc.org/research/about/default.htm]
Poznámka:
Výtah z diplomové práce. SVOZILOVÁ, Marie. Aktuální výzkumné směry a aktivity OCLC [Actual research directions and activities of OCLC]. Praha, 2009. 97 s., 1 s. příl. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2009. Vedoucí diplomové práce PhDr. Eva Bratková.
Použité zdroje:
BRATKOVÁ, E. Síť trvalých identifikátorů informačních entit [online]. Verze 1.0. Praha : Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2007 [cit. 2009-07-30]. 53 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z WWW: <http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/rejstrik-dokumentu/>.
DEMPSEY, Lorcan. Making data work nardet. In OCLC : OCLC Members Council, Dublin, Ohio, 16th – 17 th May 2005 [online]. Dublin : Columbus Marriott Northwest Hotel, 2005 [cit. 2009-07-30]. Dostupný z WWW: <http://www.oclc.org/research/memberscouncil/2005-05/dempsey.ppt/>.
DRAKE, Miriam. OCLC : An Enterprise With a Global Perspektiv. Information Today [online]. November 2008, vol. 25, no. 10 [cit. 2009-06-30]. Dostupný z WWW <http://www.infotoday.com/IT/nov08/Drake.shtml/>. ISSN 8755-6286.
HICKEY, Thomas, B. WorldCat Identities : Another view of the catalog. NextSpace : The OCLC Newsletter [online]. April 2007, no. 6 [cit. 2009-07-04]. Dostupný z WWW: <http://www.oclc.org/nextspace/006/research.htm/>. ISSN 1559-0011.
LAVOIE, Brian; SCHONFELD, Roger C. A Systemwide View of Library Collections. In OCLC : CNI Spring Task Force Meeting, 5 th April 2005 [online]. Dublin (USA) OCLC, 2005 [cit. 2009-07-05]. Dostupný z WWW: <http://www.oclc.org/research/presentations/lavoie/cni2005.ppt/>.
OCLC. 2009. About OCLC [OCLC – Home] [online]. [cit. 2009-06-22]. Dostupný z WWW: <http://www.oclc.org/us/en/about/default.htm/>.
OCLC. 2009. ALCME [OCLC - Archived Projects] [online]. [cit. 2009-07-04]. Dostupný z WWW: <http://www.oclc.org/research/projects/archive/alcme.htm/>.
OCLC. 2009. Annual Report 2007/2008 [OCLC – OCLC Publications] [online]. [cit. 2009-03-06]. Dostupný z WWW: <http://www.oclc.org/us/en/news/publications/annualreports/2008/2008.pdf/>.
OCLC. 2009. Annual Reports [OCLC – OCLC publications] [online]. [cit. 2009-06-12]. Dostupný z WWW: <http://www.oclc.org/us/en/news/publications/annualreports/default.htm/>.
OCLC. 2009. Annual Review of OCLC Research [online]. [cit. 2009-06-04]. Dostupný z WWW: <http://worldcat.org/arcviewer/1/OCC/2003/03/18/0000002651/viewer/file1.html/>.
OCLC. 2009. Audience Level [OCLC – Projects] [online]. [cit. 2009-06-22]. Dostupný z WWW: <http://www.oclc.org/research/projects/audience/default.htm/>.
OCLC. 2009. Benefits [OCLC – Membership and Members Council] [online]. [cit. 2009-06-04]. Dostupný z WWW: <http://www.oclc.org/us/en/membership/benefits/default.htm/>.
OCLC. 2009. Books as Expression of Global Cultural Diversity [OCLC – Projects] [online]. [cit. 2009-06-22]. Dostupný z WWW: <http://www.oclc.org/research/projects/globalbooks/default.htm/>.
OCLC. 2009. Comparative Collection Assesment for Books [OCLC – Projects] [online]. [cit. 2009-06-22]. Dostupný z WWW: <http://www.oclc.org/research/projects/mi/default.htm/>.
OCLC. 2009. Curiouser [OCLC – Projects] [online]. [cit. 2009-06-22]. Dostupný z WWW: <http://www.oclc.org/research/projects/curiouser/default.htm/>.
OCLC. 2009. DSpace Harvesting [OCLC – Projects] [online]. [cit. 2009-07-04]. Dostupný z WWW: <http://www.oclc.org/research/projects/dspace/default.htm/>.
OCLC. 2009. Electronic Theses and Dissertations [OCLC – Projects] [online]. [cit. 2009-06-22]. Dostupný z WWW: <http://www.oclc.org/research/projects/etd/default.htm/>.
OCLC. 2009. FAST [OCLC – Projects] [online]. [cit. 2009-07-04]. Dostupný z WWW <http://www.oclc.org/research/projects/fast/default.htm/>.
OCLC. 2009. IMS Support [OCLC – Projects] [online]. [cit. 2009-06-22]. Dostupný z WWW: <http://www.oclc.org/research/projects/ims/default.htm/>.
OCLC. 2009. Membership and Members Council [OCLC – Community and Membership] [online]. [cit. 2009-06-04]. Dostupný z WWW: <http://www.oclc.org/us/en/membership/default.htm/>.
OCLC. 2009. Open Archives Initiative [OCLC – Projects] [online]. [cit. 2009-06-24]. Dostupný z WWW: <http://www.oclc.org/research/projects/oai/default.htm/>.
OCLC. 2009. OpenURL [OCLC – Projects] [online]. [cit. 2009-07-24]. Dostupný z WWW: <http://www.oclc.org/research/projects/openurl/default.htm/>.
OCLC. 2009. Participation Levels [OCLC – Membership and Members Council] [online]. [cit. 2009-06-04]. Dostupný z WWW: <http://www.oclc.org/us/en/membership/levels/default.htm/>.
OCLC. 2009. Persistent [OCLC – PURL] [online]. [cit. 2009-07-24]. Dostupný z WWW: <http://www.oclc.org/research/projects/purl/directors.htm/>.
OCLC. 2009. PREMIS : PREservation Metadata Implementation Strategies [OCLC – Projects] [online]. [cit. 2009-06-22]. Dostupný z WWW: <http://www.oclc.org/research/projects/pmwg/default.htm/>.
OCLC. 2009. Products and Services [OCLC – Home] [online]. [cit. 2009-07-04]. Dostupný z WWW: <http://www.oclc.org/services/default.htm/>.
OCLC. 2009. Publisher name server [OCLC – Projects] [online]. [cit. 2009-06-22]. Dostupný z WWW: <http://www.oclc.org/research/projects/publisherns/default.htm/>.
OCLC. 2009. RDF Interoperability Testbed [OCLC – Projects] [online]. [cit. 2009-06-24]. Dostupný z WWW: <http://www.oclc.org/research/projects/rdf_interop/default.htm/>.
OCLC. 2009. RDF Topicmaps [OCLC – Projects] [online]. [cit. 2009-06-24]. Dostupný z WWW: <http://www.oclc.org/research/projects/rdf_topicmaps/default.htm/>.
OCLC. 2009. RLG Programs [OCLC Programs and Research] [online].
[cit. 2009-06-22]. Dostupný z WWW: <http://www.oclc.org/programs/default.htm/>.
OCLC. 2009. Seeking Synchronicity [OCLC – Projects] [online]. [cit. 2009-06-22]. Dostupný z WWW: <http://www.oclc.org/research/projects/synchronicity/default.htm/>.
OCLC. 2009. Sense-Making the Information Confluence [OCLC – Projects] [online]. [cit. 2009-06-22]. Dostupný z WWW: <http://www.oclc.org/research/projects/imls/default.htm/>.
OCLC. 2009. Schema Transformation Services [OCLC – Projects]
[online].
[cit. 2009-06-24]. Dostupný z WWW: <http://www.oclc.org/research/projects/mswitch/1_schematrans.htm/>.
OCLC. 2009. Terminology Services [OCLC – Projects] [online]. [cit. 2009-06-24]. Dostupný z WWW: <http://www.oclc.org/research/projects/termservices/default.htm/>.
OCLC. 2009. User Groups [OCLC – Membership and Members Council] [online]. [cit. 2009-06-04]. Dostupný z WWW: <http://www.oclc.org/us/en/membership/usergroups/default.htm/>.
OCLC. 2009. WikiD [OCLC – Projects] [online]. [cit. 2009-06-24]. Dostupný z WWW: <http://www.oclc.org/research/projects/wikid/default.htm/>.
OCLC. 2009. WorldCat Identities [OCLC] [online]. [cit. 2009-07-04]. Dostupný z WWW: <http://orlabs.oclc.org/identities/>.
OCLC. 2009. WorldMap [OCLC – Projects] [online]. [cit. 2009-06-22]. Dostupný z WWW: <http://www.oclc.org/research/projects/worldmap/default.htm/>.
OCLC. 2009. Z39.50 [OCLC – Projects] [online]. [cit. 2009-06-24]. Dostupný z WWW: <http://www.oclc.org/research/projects/z3950/default.htm/>.
PLANKOVÁ, Jindra. Technická řešení pro otevřený přístup. Ikaros [online]. 2008, roč. 12, č. 2. [cit. 2009-07-30]. Dostupný z WWW: <http://www.ikaros.cz/node/4555/>.ISSN 1212-5075.
RICHARDSON, John V., Jr. OCLC´s Office of Research : Past, Present and Future. Journal Library of Administration. 1998, vol. 25, no 4, s. 251-270. ISSN 0193-0826.
SMITH, K. Wayne. OCLC : Yesterday, Today and Tomorrow. Journal Library of Administration. 1998, vol. 25, no. 4, s. 251-270. ISSN 0193-0826.
STOKLASOVÁ, Bohdana. Spolupráce Národní knihovny s OCLC. Národní knihovna. 1995, roč. 6, č. 2, s. 64-65. ISSN 0862-7487.
VLASÁK, Rudolf. Světový informační průmysl. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1999. 341 s. ISBN 80-7148-840-9.
CITACE:
Svozilová, Marie. Aktuální výzkumné směry a aktivity OCLC.
Knihovna plus [online]. 2011, č. 1. Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus111/svozil.htm>.
ISSN 1801-5948.
| nahoru | |obsah| | archiv | | domů |
| index autorů | | index názvů | | index témat |