|obsah| |index autorů | | index názvů | | index témat | | archiv |
Knihovna plus
2011, číslo 2
Mgr. Kateřina Kamrádková / kamradkova@gmail.com
Resumé:
Článek přináší výsledky průzkumu práce seniorů s počítačem a Internetem realizovaným v období od listopadu 2008 do března 2009, jenž probíhal formou online dotazníku v České republice a ve Finsku a byl stěžejní částí diplomové práce obhájené v květnu 2009 na ÚISK FF UK v Praze.
Klíčová slova: senioři – počítače – Internet – Česká republika – Finsko.
Summary:
The article presents data evaluation of a survey dealing with computer and Internet skills of senior citizens. The survey took place in the period from November 2008 to March 2009 in the Czech Republic and Finland – the method of survey was online questionnaire, and it was a crucial part of the master thesis defended in May 2009 at the Institute of Information Studies and Librarianship, Faculty of Arts, Charles University in Prague.
Keywords: Senior Citizens – Computers – Internet – Czech Republic – Finland.
Demografický vývoj v Evropské unii (včetně České republiky a Finsku) povede ve 21. století k rostoucímu podílu starších osob ve společnosti. Průměrná délka lidského života se díky kvalitnější zdravotní péči a lepším sociálním a společenským podmínkám všeobecně prodlužuje. Společně s poklesem porodnosti jde o fenomén, který se v budoucnosti výrazně projeví ve složení evropské populace. Pokud budou lidé starší 65 let tvořit v roce 2050 30 % evropské populace (Komise, 2006), přestává mít smysl rozlišovat mezi službami a produkty pro seniory a ne-seniory. Všechny by měly vyhovovat i potřebám a omezením spojeným s vyšším věkem.
Rozvíjející se informační společnost skýtá na jedné straně neomezené možnosti, na druhé klade velké překážky těm, kteří se s jejími nároky nedovedou vyrovnat. Senioři jsou jednou ze sociálních skupin, jež stojí v postavení znevýhodněných. Změny v podobě elektronizace služeb, vývoje médií a přemisťování informací na Internet mohou být důvodem, proč se velký počet seniorů cítí být (nebo opravdu je) vyloučeno z podílu na dění v současné společnosti. Politiky evropských států si tento problém uvědomují a postupně rozvíjejí koncepce a programy orientované na oblast seniorů a ICT. Ve většině evropských států vznikají iniciativy, jejichž úkolem je osvěta nebo realizace projektů týkajících se začlenění seniorů do informační společnosti.
Předkládaný průzkum mapuje práci českých, resp. finských, seniorů s počítačem a jimi využívané služby na Internetu. Dále zkoumá pozitiva a negativa Internetu z pohledu seniorů a zjišťuje, zda by chtěli Internet používat častěji.
Od obhájení mé diplomové práce uplynuly dva roky a sledovaná tematika zaznamenala podstatný vývoj. Národní statistické údaje, se kterými srovnávám data získaná během mého průzkumu, se řádově proměnily o desítky procent. Z tohoto důvodu se domnívám, že by prezentovaný článek (popř. celá diplomová práce) mohl sloužit jako podklad pro srovnání při dalším zkoumání problematiky seniorů a jejich vztahu k informačním a komunikačním technologiím.
Cílem průzkumu bylo zmapovat a zhodnotit, jaké jsou návyky českých a finských seniorů při práci s počítačem a Internetem, a ověřit, k jakým činnostem používají senioři Internet nejčastěji a jak jej vnímají. Srovnat seniory výše zmíněných zemí jsem se rozhodla na základě zkušenosti s asistováním na Univerzitě třetího věku (U3V) na Vysoké škole ekonomické v Praze (VŠE) a v souvislosti s mým studijním pobytem Erasmus ve finském Turku.
Pro průzkum práce seniorů s počítačem a Internetem byly stanoveny uvedené hypotézy vycházející z teoretické části diplomové práce:
H1: Senioři používají Internet převážně mimo domov.
H2: Senioři používají Internet nejčastěji ke komunikaci.
H3: Senioři, na rozdíl od mladých lidí, používají zřídka sociální sítě.
H4: Senioři (v ČR) zřídka používají elektronické bankovnictví.
H5: Senioři mají na Internetu pocit malé bezpečnosti.
H6: Senioři s vyšším dosaženým vzděláním používají počítač (s připojením na Internet) častěji, než senioři s nižším vzděláním.
Pro průzkum jsem zvolila metodu dotazování. Důležitá byla snadná dostupnost a šíření dotazníku v podobě odkazu na webový formulář, zveřejněný na vybraných českých a finských webových stránkách. Cizojazyčné mutace (česky, finsky, švédsky, anglicky) se mírně lišily v otázkách č. 5, 8, 10 a 21 v závislosti na místních specifikách. Dotazník byl určen zejména seniorům nad 60 let, ale průzkumu se mohli zúčastnit i respondenti mladší (např. invalidní důchodci nebo účastníci kurzů celoživotního vzdělávání). Vzorek průzkumu zahrnoval respondenty rozdělené do pěti věkových kategorií (méně než 59 let, 60-64 let, 65-69 let, 70-74 let a nad 75 let).
Česká verze byla pro průzkum zásadní, formulář vyplnil velký počet českých seniorů. Finská a švédská verze vznikly z důvodu zamýšlené komparace s finskými seniory. Anglická verze sloužila jako výchozí pro překlad do finštiny a švédštiny. Podmínkou bylo vyplnění dotazníku online, tím jsem získala již omezený vzorek respondentů, tedy těch, kteří měli přístup k Internetu.
Do konečného vzorku pro vyhodnocování dotazníků bylo zahrnuto 120 českých a 30 finských odpovědí. Na čtyři Čechy tedy připadl jeden Fin. Takto velký rozdíl v počtu respondentů nedává možnost objektivního srovnání českých a finských seniorů, přesto jsem zmínila výsledky vyhodnocení finských dat především u těch otázek, v nichž je diference mezi Čechy a Finy patrná již z tohoto vzorku.
Sběr dat probíhal od listopadu 2008 do března 2009. Odkaz na formulář dotazníku byl umístěn na webových stránkách Nadace Senio (Senio.cz), Společnosti senior (Seniortip.cz) a U3V Vysoké školy ekonomické (u3v.vse.cz), kteří odpověděli kladně na mou žádost o zveřejnění; navíc byl prezentován vyučujícími v hodinách univerzity třetího věku VŠE. Za tři týdny vyplnilo dotazník více než 150 respondentů. Ve Finsku byl odkaz zveřejněn jen na webových stránkách Městské knihovny v Turku a na stránkách U3V Univerzity v Turku (finská komunita).
Celkový počet vyplněných dotazníků byl téměř 350, mnoho českých a někteří finští respondenti totiž odpověděli i přes oznámení o ukončení šetření. Nicméně ani dotazníky některých, kteří odpověděli včas, nebyly do konečného vzorku zahrnuty. Buď z důvodu neúplnosti dotazníku, nebo proto, že při určitém počtu zpracovaných odpovědí již nebyly patrné výrazné změny. Odpovědi byly velmi podobné, a tak je možno výsledky vyhodnocení vztáhnout na celkový počet zúčastněných. Všechny vyplněné dotazníky jsem přesto prošla a zajímavé odpovědi zaznamenala i z těch, které přišly a nejsou zahrnuty do vzorku 120 českých respondentů.
Data získaná z dotazníků byla vyhodnocována v programu MS Excel, použity byly kontingenční tabulky. V našem případě byly v jedné tabulce většinou ve vzájemném vztahu pohlaví a věk respondentů a příslušná varianta odpovědi. V případech, jež to vyžadovaly, vystřídalo kategorii věku předchozí zaměstnání nebo dosažené vzdělání.
Zkoumaný vzorek obsahuje 120 českých a 30 finských respondentů. Identifikační údaje respondentů jsem získala ze závěrečné části dotazníku. V ní byly obsaženy čtyři otázky, jež přiblížily věk, pohlaví, obor předchozího zaměstnání a stupeň nejvyššího dosaženého vzdělání respondentů.
České části průzkumu se zúčastnilo 67 % žen a 33 % mužů (graf 1). Procentuálně podobné zastoupení měli i respondenti z Finska, a to 73 % žen a 27 % mužů. Z důvodu velkého rozdílu v počtech zúčastněných respondentů nelze český a finský vzorek objektivně srovnávat, přesto jsem se tak u některých otázek pokusila učinit.
Povšimněme si, že dotazník vyplnily především ženy. Podle zprávy Českého statistického úřadu (ČSÚ) o Internetu a jeho používání jednotlivci ve 2. čtvrtletí 2008 (Český statistický, 2008) využívají Internet ve věkové skupině 55-64 let více muži, ve věkové skupině nad 65 let je tento rozdíl dokonce šestiprocentní (muži 10 %, ženy 4 %). Zpráva ovšem také uvádí, že nárůst práce s Internetem byl od roku 2003 zaznamenán především u starších žen. Z průzkumu eLiLL (Form of education, 2007), který provedli účastníci U3V Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, je dále zřejmé, že kurzy U3V navštěvují většinou ženy (77 %). Ženy se rovněž dožívají vyššího věku než muži a podle názorů některých odborníků nejsou ve vyšším věku tak často pasivní jako muži. Shrneme-li tyto okolnosti, je větší zastoupení žen v průzkumu odůvodněno.
Graf 1. Rozdělení respondentů podle pohlaví – ČR a Finsko
Nejčastěji zastoupenými respondenty v ČR byly ženy ve věku 60-64 let (24,2 %) a ve věku 65-69 let (15,8 %) (graf 2). Ve Finsku to byly ženy z věkových kategorií 65-69 let (33,3 %) a 60-64 let (23,3 %). Shodně se u obou vzorků se vzrůstajícím věkem účastnilo více mužů. Např. ve skupině českých mužů ve věku nad 75 let byli zastoupeni jen středoškoláci a vysokoškoláci a pouze 4 z 12 nenavštěvovali vzdělávací kurz pro seniory. Ve věkové skupině 70-74 let navštěvovalo kurz 8 z 9 respondentů mužského pohlaví. Můžeme z toho vyvodit, že do průzkumu se byli ochotni zapojit spíše starší muži, kteří absolvovali nějaký vzdělávací kurz.
Graf 2. Rozdělení respondentů podle věku (ČR)
U českých respondentů převažovalo v oboru jejich předchozího zaměstnání technické zaměření, nejvýše v kategorii 60-64 let (10,8 %) (graf 3). Následoval „jiný“ obor, zaměření humanitní, zdravotnické či lékařské a naposledy ekonomické. Naopak ve Finsku je patrná účast především respondentů z humanitních oborů ve všech věkových kategoriích, nejvíce ve skupině 65-69 let (16,7 %). Druhým nejčastěji označovaným je ve Finsku „jiný“ obor. Z „jiných“ profesí čeští respondenti nejčastěji uvedli práci ve službách, administrativě a veřejné správě, dále se opakovaly profese jako pedagog, dělník, grafik apod. Mezi finskými respondenty převažovali učitelé, sociální pracovníci a zaměstnanci v administrativě. Se zdravotnickým zaměřením se zúčastnil pouze jeden Fin. Z převahy českých respondentů s technickým zaměřením (35,8 %) bychom mohli usuzovat, že počítač a Internet používají v ČR spíše lidé tohoto zaměření, finská data v tomto případě nelze generalizovat.
Graf 3. Rozdělení respondentů podle oboru předchozího zaměstnání (ČR)
Obecně lze konstatovat, že počítač a Internet používají více jedinci s vyšším dosaženým vzděláním. V průzkumu ČSÚ bylo zjištěno, že s počítačem a Internetem pracuje více než 85 % vysokoškoláků a 70 % středoškoláků s maturitou (Český statistický, 2009c). Z našeho šetření vyplývá, že je tomu tak i u starší generace. Dotazník vyplnilo nejvíce respondentů se středoškolským vzděláním (celkem 49,2 %), vysoké bylo i zastoupení vysokoškoláků (celkem 41,7 %) (graf 4). Respondentů se základním vzděláním a středním odborným učilištěm bylo celkem 9,1 %. Patrně v dotazníku respondentům chyběla možnost odpovědi o vzdělání „středoškolském bez maturity“, ovšem získaná data to nijak významně neovlivnilo.
Celkem 73,3 % respondentů z Finska uvedlo jako dosažené vzdělání „korkeakoulu“, což znamená vzdělání vysokoškolské nebo univerzitní. V tomto ohledu je nutno podotknout, že finský terciární systém už tradičně poskytuje možnost studia bakalářského programu (3-3,5leté), proto většina finských seniorů měla větší šance „nižšího“ vysokoškolského vzdělání než čeští senioři.
Graf 4. Rozdělení respondentů podle stupně nejvyššího dosaženého vzdělání (ČR)
První otázka dotazníku zjišťovala frekvenci používání osobního počítače. Výsledky ukazují, že senioři pracují s počítačem každý nebo skoro každý den, resp. několikrát týdně (graf 5), a to v obou zemích. Největší frekvenci užití vykazují čeští respondenti ze skupiny 60-64 let (25,8 %), ovšem také proto, že se jich průzkumu účastnilo nejvíce. Otázku jsem vyhodnotila také z hlediska dosaženého vzdělání. U počítače tráví nejvíce času respondenti se střední školou, 36,7 % jej využívá každý nebo skoro každý den, stejně často pak 27,5 % vysokoškoláků. Ti, kteří uvedli, že počítač používají 1x za měsíc nebo méně (2,5 %), spadají rovněž do skupiny SŠ a VŠ. V odpovědích seniorů, kteří nebyli zařazeni do vzorku 120 respondentů, převažuje také častá frekvence používání, varianty „alespoň jednou za měsíc“ a „méně než jednou za měsíc“ nebyly zvoleny téměř vůbec. Bezmála 70 % Finů s univerzitním vzděláním pracuje s počítačem každý den, varianty odpovědí s malou frekvencí zde nebyly vybrány. Data z našeho průzkumu v podstatě potvrzují nejnovější zjištění ČSÚ (z roku 2009), kde je uváděna práce s počítačem každý nebo skoro každý den téměř 60 % uživateli (Informační, 2009).
Graf 5. Otázka 1 – Jak často používáte osobní počítač? (ČR)
Druhá otázka s možností výběru více variant odpovědí se zaměřila na místo používání počítače. Z výsledků předešlých výzkumů je zřejmé, že lidé pracují s počítačem zejména doma, podle ČSÚ až v 86,6 % (Informační, 2009), ve Finsku známe pouze využívanost Internetu, avšak převažuje rovněž domácí prostředí: 75 % (Statistics Finland, 2008). Nejinak tomu bylo v našem průzkumu. 100 % využívanost doma vykazují čeští respondenti z nejmladší věkové skupiny, tedy 59 let a méně, je však nutno vzít v úvahu, že tato skupina čítá fakticky 10 žen. Nejmenší procentuální zastoupení s volbou „doma“ má věková skupina 65-69 let (79 %) (graf 6). Právě tito respondenti pracují s počítačem nejvíce z ostatních skupin také v knihovně (17 %). Ve srovnání s ostatními místy je docházení do knihoven za tímto účelem ovšem spíše sporadické. Druhým nejčastějším bylo voleno místo vzdělávání nebo škola, překvapivě v kategorii 70-74letých (21 %). Jen 3 % z celkového počtu českých respondentů volilo možnost „v internetové kavárně“; jak bylo uvedeno v teoretické části diplomové práce, senioři v kavárnách nemají pocit soukromí, proto je navštěvují zřídka. Z jiných odpovědí převažuje volba „v zaměstnání“. Ve Finsku shodně pracují s počítačem nejčastěji doma, na druhém místě v knihovně, což lze očekávat u Finů, kteří jsou nejaktivnějšími uživateli knihoven v celé EU (80 % obyvatel Finska využívá služeb veřejné knihovny).
Graf 6. Otázka 2 – Kde používáte počítač nejčastěji? (ČR)
Účelem třetí otázky dotazníku bylo určit, kde respondenti poprvé osobně přišli do kontaktu s počítačem (jedna varianta odpovědi). U českých respondentů z věkových skupin 60-64 let (20 %) a 65-69 let (15,8 %) jednoznačně převažovala odpověď „v práci“ (graf 7). Lze předpokládat, že tito senioři relativně nedávno opustili trh práce a měli možnost setkat se s počítačem dříve než v rodině, neboť tehdy ještě vlastnictví osobního počítače nebylo samozřejmostí. Neočekávaně tuto variantu nevolili nejmladší respondenti. Druhým nejčastěji označovaným prostředím je rodina, a to ve všech věkových kategoriích. Zanedbatelné zastoupení mají opět knihovny, o trochu lépe na tom jsou vzdělávací kurzy či kluby. Ve variantě „jinde“ zazněly zajímavé odpovědi: tři ženy uvedly, že si koupily počítač a naučily se s ním pracovat především samy podle příruček. Další motivovala zkušenost z ciziny nebo od známých. 70 % finských respondentů se poprvé setkalo s počítačem v práci.
Graf 7. Otázka 3 – Kde jste poprvé osobně přišli do kontaktu s počítačem? (ČR)
Otázka 4 zkoumala, zda se respondenti účastnili nějakého vzdělávacího kurzu pro seniory, nejen se zaměřením na ICT. Celkově v ČR převažovaly kladné odpovědi (úhrnem 62,5 %), nejčastěji ve věkové skupině 65-69 let (19,2 %), naopak největší počet záporných odpovědí uvedli respondenti ve věku 60-64 let (20 %) (graf 8). Porovnáme-li zastoupení mužů a žen, kteří vyplnili dotazník, z 81 žen se kurzu účastnilo 50 (61,7 %), z 39 mužů pak 25 (64,1 %). Zde vidíme, že návštěvnost kurzů našimi respondenty je poměrně vyrovnaná. Ve Finsku je to opačně, 70 % respondentů kurz neabsolvovalo, přičemž ženy jej nenavštěvovaly častěji (17 z 22, tzn. 77,3 %), odpovědi mužů byly vyrovnané: 4 kurz absolvovali a 4 ne. To se neshoduje s Hietaluomou (1998), která uvádí, že U3V se účastní 75-80 % žen. Odchylka je pravděpodobně způsobena malým počtem respondentů ve finské skupině.
Tutéž otázku jsem dále hodnotila z hlediska oboru předchozího zaměstnání. Lze vysledovat, že se českých kurzů účastní výrazně více seniorů s technickým zaměřením (24,2 %). Pozoruhodné je, že kategorie ekonomického zaměření jako jediná neobsahuje záporné odpovědi, všichni respondenti s ekonomickým zaměřením kurz absolvovali (5 %). Ve Finsku kurz nenavštěvovalo nejvíce respondentů z humanitních oborů (30 %) a s jiným zaměřením (20 %), ostatní odpovědi se pohybují od absolutního čísla 1 – 3.
Graf 8. Otázka 4 – Zúčastnili jste se nějakého vzdělávacího kurzu pro seniory? (ČR)
Na otázku 5 odpovídali pouze respondenti, kteří odpověděli kladně na otázku předchozí. Měli zde možnost volby více variant odpovědí. Úkolem bylo zjistit, kde senioři kurz navštěvovali. Nejčastěji byly v ČR absolvovány univerzity třetího věku, zejména ve všech třech věkových kategoriích od 65 let výše se jejich návštěvnost pohybovala od 48 % do 55 % (graf 9). Zároveň je navštěvovalo pouze 10 % respondentů mladších 60 let, což koresponduje s pojetím U3V, které jsou většinou koncipovány pro osoby starší 60 let. Kurz pořádaný při seniorské organizaci byl druhým nejčastěji navštěvovaným typem kurzů, nejvíce respondenty ve věku 65-69 (24 %). Lidé mladší 60 let naopak absolvovali nejčastěji kurzy při škole či vzdělávací instituci (20 %, absolutní počet = 5 žen). Knihovny opět obsadily spíše spodní příčky, přičemž kurzy pořádané knihovnami nenavštěvoval žádný respondent z věkových kategorií -59, 60-64 a 65-69 let! Zvláštní je, že ani žádný z finských respondentů neabsolvoval kurz v knihovně, ovšem při celkovém počtu 9 kladných odpovědí ve vztahu k účasti na kurzu to může být jen náhoda. Zřídka navštěvované byly také kurzy Akademie třetího věku, zde jsou doménou respondentů ve věku 70-74 let (16 %). Z jiných možností uvedli čeští respondenti např. účast na Rozhlasové akademii třetího věku, Národním programu počítačové gramotnosti, kurzy v centrech volného času, v zaměstnání a dokonce formou soukromě placených hodin.
Graf 9. Otázka 5 – Kde jste kurz navštěvovali? (ČR)
Na šestou otázku odpovídali opět jen respondenti, jež nějaký kurz absolvovali. Otázka 6 zjišťovala, co bylo pro respondenty největším přínosem vzdělávacího kurzu. Ve všech věkových kategoriích v ČR převažovala možnost „obohacení vědomostí“ (graf 10), nejvíce ve skupině 70-74 let (84 %), poté 65-69 let (79 %). „Aktualizace poznatků“ byla druhou nejčastěji volenou variantou, opět ve dvou výše zmiňovaných věkových skupinách (47 % a 38 %). Na třetím místě se umístila varianta „společenský kontakt s účastníky“, průměrně 25,4 % ve všech věkových skupinách. Zatímco možnost obohacení vědomostí volily téměř shodně ženy i muži (kolem 95 %), společenský kontakt ocenily zejména ženy (46 % žen, 24 % mužů). Naopak muži častěji ocenili možnost aktualizace poznatků (60 % mužů, 40 % žen). Ve finských odpovědích naprosto chyběly varianty „společenský kontakt, osobnost přednášejícího, možnost pomoci druhým“, otázkou zůstává, zda je to způsobeno nízkým počtem respondentů účastnících se kurzů nebo se projevila i pověstná finská introverze.
Respondenti, jež zvolili „jinou odpověď“, uváděli např. školu hrou, naučení ovládání počítače a Internetu, nezařazení senioři pak dodávali možnost diskuse s vnoučaty a dětmi, zlepšení uplatnění na trhu práce atd.
Graf 10. Otázka 6 – Co bylo pro Vás největším přínosem kurzu? (ČR)
Sedmá otázka sledovala činnosti, ke kterým senioři používají počítač. Celkově mezi Čechy převažovala odpověď „Internet (WWW, elektronická pošta)“, i když např. ve věkové skupině nad 75 let používají respondenti počítač častěji ke čtení a psaní textů (92 %) než k práci s Internetem (84 %) (graf 11). Respondenti z této věkové kategorie také výrazně méně používají počítač k dalším činnostem jako prohlížení fotografií, sledování filmů a poslechu hudby (52 %) a k práci s dalšími programy (56 %). Respondenti mladší 60 let (=10 žen) používají ze 100 % Internet a také nejvíce ze všech ostatních věkových skupin další programy k multimediálním aktivitám. Mezi „jiné činnosti“ respondenti zařadili např. práci s videi a fotografiemi, jejich tisk a vypalování, kreslení či dokonce programování. Nezařazení senioři uvedli např. správu osobních financí, evidenci osobní knihovny, hraní her, prohlížení map, překládání apod. Z finských respondentů zvolilo možnost „Internet…“ všech 100 %, z jiných činností bylo uvedeno např. hraní her nebo pracovní záležitosti.
Graf 11. Otázka 7 – K jakým činnostem počítač využíváte? (ČR)
Používání Internetu a vybraných služeb
Otázka osmá, s více možnými odpověďmi, se zabývala službami Internetu a potažmo i důležitou uvozující otázkou, zda respondenti používají Internet. Neboť byl dotazník vyplňován online, předpokládalo se, že s ním respondenti pracují. Prohlížení WWW stránek se v české části pohybovalo od 89 % (70-74) do 100 % (-59, 60-64), následovalo využívání elektronické pošty od 90 % (-59, 65-69) do 100 % (60-64) a v těsném závěsu za nimi návštěva portálů od 79 % (65-69) do 100 % (-59) (graf 12). Relativně často respondenti využívali také různé databáze a slovníky, nejvíce ti mladší 60 let (90 %), padesátiprocentní hranici překročilo také telefonování přes Internet a chat, vyjma seniorů nad 75 let (32 %), naopak respondenti z věkové kategorie pod 59 let telefonují a chatují často (80 %). Katalogy knihoven byly nejčastěji využity respondenty od 60 do 64 let (43 %). K jiným uváděným činnostem můžeme zařadit plánování tras pro GPS, audiovizuální přenos a jiné (další služby budou podrobně rozebrány v otázce 12). Z údajů ČSÚ je zřejmé, že nejpopulárnější službou v ČR je e-mail (88 %) (Český statistický, 2009b), ve Finsku je to 90 % (Statistics Finland, 2008). Na rozdíl od ČR, kde je telefonování přes Internet vcelku oblíbené, statistiky ve Finsku udávají jen 17 % (Statistics Finland, 2008). Nízké procento internetového telefonování vykazuje celá EU (12 %), zatímco v ČR je hranice 22 % (Informační, 2009, s. 31). Ke konkrétním službám a činnostem se dostaneme ještě v následujících otázkách (č. 9-12).
Graf 12. Otázka 8 – Používáte Internet? Vyberte, jaké služby (ČR)
Účel využití Internetu
Devátá otázka dotazníku zkoumala, k jakým činnostem respondenti Internet využívají. Vyšlo najevo, že nejčastějším důvodem používání je komunikování přes Internet ve věkových skupinách 60-64 let (97 %) a 70-74 let (95 %) (ČR, graf 13). V kategorii nad 75 let je Internet používán pro účel komunikace jen 68 % respondentů. Poté je Internet využíván zejména k dalšímu vzdělávání, a to nejvíce ve věku pod 60 let (90 %) a 70-74 let (89 %). Z výsledků je patrné, že lidé ve věku 60-64 let málo navštěvují vzdělávací kurzy pro seniory a zároveň nejméně vyhledávají informace sloužící k dalšímu vzdělávání. Lze to zdůvodnit s ohledem na jejich relativně nedávný odchod z trhu práce, tedy že ještě nemají potřebu dále se vzdělávat a na Internetu preferují spíše zájmové činnosti a komunikaci. Do tohoto schématu opět nezapadá skupina 59 let a méně, v níž je Internet využíván často ke všem uvedeným aktivitám (ke komunikaci, zájmové činnosti a vzdělávání, všechny možnosti dosáhly 90 %), přisuzuji to faktu, že tato věková skupina čítá jen 10 respondentů. Odpověď „k dalšímu vzdělávání“ je možno vysvětlit jejich snahou o opětovné začlenění se do pracovního procesu (např. u těch, kteří ztratili dlouhodobé zaměstnání či jsou v invalidním důchodu) nebo se vzdělávají sami proto, aby měli pro svou práci aktuální poznatky. Zájmová činnost u všech věkových skupin přesahuje 70 %, nejméně u respondentů nad 75 let (72 %). Jiné aktivity byly specifikovány jako pracovní, ostatní se pak překrývají s obsahem dalších otázek.
Porovnáme-li námi získané údaje s daty ČSÚ, zjistíme, že se v podstatě shodují. Nejčastější účel využití je ČSÚ uváděno (u celé populace 16+) posílání e-mailů (47,6 %), vyhledávání informací za účelem vzdělávání je také relativně vysoké (23,1 %), zatímco zábava a volný čas dosahuje max. 14,9 % (přehrávání, stahování hudby) (Informační, 2009, s. 30). U námi dotazovaných seniorů je tedy zájmová činnost poněkud frekventovanější než v celé populaci ČR, když nepočítáme hraní her.
Ve finském dotazníku nedopatřením chybí varianta odpovědi „k dalšímu vzdělávání“ a téměř nikdo ji nezařadil do jiných možností. U Finů rovněž převažuje účel komunikace (76,7 %), z jiných činností jsou uváděny hlavně pracovní aktivity, vyhledávání informací a internetové bankovnictví, jež zmíníme v dalších otázkách. Jak již bylo řečeno, elektronická pošta je ve Finsku rovněž oblíbená (90 %), vcelku časté je i vyhledávání informací ke vzdělání (36 %) (Statistics Finland, 2008).
Graf 13. Otázka 9 – Internet využíváte (ČR)
Specifikace zájmové činnosti a komunikace v prostředí Internetu
V desáté otázce šlo o upřesnění forem zábavy a komunikace na Internetu. Znovu se potvrdilo, že v ČR je nejvyužívanější e-mail, zde v jedné variantě odpovědi spolu se SMS bránami. Ze 100 % komunikují prostřednictvím e-mailu lidé mladší 60 let, dále ve věku 70-74 let (95 %) (graf 14). Překvapivě málo e-mail používají respondenti z kategorie 65-69 let (69 %), přitom ani jiné z forem komunikace u nich nijak výrazně nepřevažují. Tito senioři zřejmě preferují jiné služby Internetu, i když v tomto případě možná byli v dotazníku zkrátka jen méně sdílnější. Druhou nejoblíbenější činností je mezi českými seniory telefonování přes Internet, např. v programu Skype. 80 % hranice využívanosti Skype vykazují respondenti mladší 60 let (= 10 osob), ve věkových skupinách 60-64, 65-69 a 70-74 se používání pohybuje od 47 % do 54 %. Nejstarší respondenti naopak přes Skype volají jen ve 28 %, stejně jako méně chatují, méně se angažují v sociálních sítích a ve sdílení videí jsou jen o málo aktivnější než respondenti ze skupiny 70-74 let. Senioři nad 70 let však vytvářejí své webové stránky nebo blogy poněkud více než ostatní (16 % v obou věkových kategoriích). Prostřednictvím sociálních sítí (Spolužáci, MySpace, Facebook apod.) nejčastěji komunikují nejmladší respondenti (60 %), relativně často i lidé od 60 do 64 let (35 %), jinak tato činnost u seniorů zatím nezískala na popularitě. Z jiných možností respondenti uváděli prezentování své tvorby na vybraných webových stránkách, malování ve Windows a archivaci soukromých dokumentů.
Ve finských dotaznících také převažovalo používání e-mailu a SMS brán (90 %), větší počet kladných odpovědí získal rovněž Skype a jiné způsoby internetového telefonování (36,7 %), ostatní možnosti byly voleny jen zřídka, např. služby typu instant messaging (opakovaného odesílání zpráv, jako ICQ, MSN apod.) získaly jen jeden hlas z třiceti. V tomto ohledu se finští senioři podstatně liší od těch českých. Co se týče telefonování na Internetu, vykazují finští respondenti vcelku časté volání přes Skype, i přesto, že finské statistiky udávají jen 17 % využívanosti této služby (Statistics Finland, 2008). V ČR je to 22 % (Informační, 2009, s. 31).
Graf 14. Otázka 10 – Specifikujte komunikaci a zájmovou činnost na Internetu (ČR)
Nejčastěji vyhledávané informace na Internetu
V jedenácté otázce jsme zkoumali typ informací vyhledávaných na Internetu. Mezi českými respondenty jednoznačně převažovalo čtení online zpráv a aktualit (graf 15). U nepočetné skupiny -59 let zahrnovalo 100 %, u ostatních skupin přesahovalo 80 %, konkrétně nejvíce u skupin 75+, 70-74 a 60-64 (88-89 %). Další nejčastěji hledané informace se týkaly dopravy, cestování a ubytování. Za tímto účelem navštívili webové stránky především respondenti starší 60 let, největší podíl měla kategorie 70-74 let s 89 %. Podobné výsledky byly zjištěny u vyhledávání informací o kultuře, kdy se, kromě věkové skupiny -59 (40 %), procentuální vyjádření pohybovalo od 68 % (60-64) do 84 % (70-74). Relativně časté bylo i hledání údajů o zboží a službách, můžeme také konstatovat, že už i pro seniory je Internet místem, kde jako potenciální zákazníci porovnávají ceny výrobků, případně prostřednictvím něj i nakupují. Nejčastěji se o zboží a službách informovali respondenti pod 60 let (70 %), kromě skupiny 75+ (40 %) se výsledky ostatních skupin pohybovaly okolo 60 %. Tradovaným tvrzením je, že senioři nejvíce vyhledávají informace o zdraví (viz teoretická část diplomové práce). Účastníci našeho průzkumu z věkové kategorie 70-74 let se po článcích o zdraví poohlížejí jen ve 37 %. Více pak tyto informace hledají mladší respondenti, ze skupiny 60-64 let až v 62 %. Větší procento mezi dotazovanými pod 60 let (60 %) lze vysvětlit i tak, že byli zastoupeni i invalidní důchodci, v této skupině byly také nejčastěji hledány informace z oblasti profesní (60 %), zatímco v ostatních věkových kategoriích se četnost pohybovala okolo 30 %. Ve výběru možností odpovědí evidentně chyběla varianta „o koníčcích a zájmech“, neboť ji někteří respondenti uvedli v jiných odpovědích. Mezi další můžeme zařadit vyhledávání informací o realitách a pronájmech, o dovolených (šlo by zahrnout do informací o cestování), nezařazení účastníci dotazníku dodávají hledání aktuální předpovědi počasí, kurzovních lístků, nových zákonů, informací o zdravém životním stylu apod.
U finských respondentů je zajímavé, že ač Finsko vykazuje nejčastější používání internetového bankovnictví a poměrně časté nakupování přes Internet (33 % obyvatel nakupuje online), senioři zúčastnění v našem průzkumu se prostřednictvím Internetu informují o zboží a službách jen ve 40 %. Častěji se zajímají o dopravní informace, cestování a ubytování (73,3 %) (v souladu se zjištěním Statistics Finland z roku 2008, kdy 58 % obyvatel Finska hledá informace o cestování a ubytování), čtou zprávy a aktuality na webu a vyhledávají informace o kultuře (obojí 70 %). Informace o zdraví hledají v 50 % případů, o trochu méně i novinky z oblasti bývalé profese (43,3 %). Statistická data ČSÚ ukazují v ČR 41,6 % vyhledávání informací o zboží a službách, 23,9 % o cestování a ubytování, ve 30,3 % pak obyvatelé ČR čtou noviny, časopisy a zprávy online (Informační, 2009, s. 30).
Graf 15. Otázka 11 – Jaké informace na Internetu nejčastěji vyhledáváte? (ČR)
Využívání dalších služeb Internetu
Dvanáctá otázka dotazníku upřesňovala a doplňovala výčet služeb Internetu. U českých seniorů bylo zjištěno, že nejvíce využívanou službou je nakupování přes Internet, nejčastěji ve věkových skupinách 60-64 let (68 %) a 65-69 let (69 %) (graf 16). To je vcelku překvapivé zjištění v souvislosti s výsledky výzkumu ČSÚ, podle kterého nakupují přes Internet jen 2 % populace ve věku 65-74 let a 10 % ve věku 55-64 (Informační, 2009, s. 30). Zřejmě zde převažují specifické potřeby jedinců, protože někteří respondenti našeho průzkumu uvedli, že pro své zdravotní omezení obstarávají přes Internet většinu obvyklých nákupů. Jinou častou činností online je sledování televize nebo poslouchání rozhlasu, pomineme-li skupinu -59 (70 %), výsledek se pohybuje okolo 43 %. Nejméně se těmto aktivitám na Internetu věnují respondenti z kategorie nad 75 let (20 %) možná proto, že starší lidé dávají prozatím přednost klasickým médiím. V ČR se podle ČSÚ (Informační, 2009) pohybuje sledování online televize a rozhlasu v celé populaci 16+ okolo 12,5 %). Další relativně hojně využívanou aktivitou je komunikace s úřady. V našem případě kromě nejmladších respondentů (60 %) nejčastěji s úřady komunikují senioři ve věku 65-69 let, nejméně pak senioři nad 75 let (12 %). Služby stahování počítačových programů a rezervace vstupenek či jízdenek jsou využívány skoro stejnou měrou ve všech věkových skupinách, naopak velké rozdíly jsou viditelné v používání elektronického, resp. internetového bankovnictví. Zatímco v mladších věkových skupinách se bankovnictví pohybuje od 60 % (-59), 30 % (60-64) do 41 % (65-69), u starších dotazovaných je znatelný pokles až k 11 % (70-74) a 16 % (75+). To lze zdůvodnit tvrzením, že starší respondenti nemají ještě v tento způsob nakládání s osobními financemi důvěru. V tomto ohledu se čeští respondenti liší od finských velmi výrazně. Ve Finsku volili kladnou odpověď v 93,3 %. I národní výzkumy tento rozdíl potvrzují, podle ČSÚ je tato služba v ČR využívaná 13,4 % obyvatel, ve Finsku je u populace 16-74 let dokonce 87 % (Statistics Finland, 2008). Průměr Evropské unie se pohybuje okolo 29 % (Informační, 2009, s. 31). Až na výjimky je v obou zemích shodně málo využíván e-learning a on-line seznamky. U nás z řady vystupuje jen skupina ve věku 70-74 let (26 %), jinak používanost u jednotlivých skupin nepřesáhne 8 %. Finští senioři z našeho průzkumu dohromady vykazují jen 6,7 % využívanosti (= 2 lidé) (oficiální průměr země je 8 % ve věkové skupině 55-74 let). Online seznamky jsou u českých respondentů navštěvovány jen do 64 let (absolutní počet 2 ženy, 1 muž, z nezařazených seniorů tuto možnost zvolilo dalších 6 osob), u finských seniorů tato možnost nebyla zvolena vůbec.
Graf 16. Otázka 12 – Jaké další služby prostřednictvím Internetu využíváte? (ČR)
Pozitiva Internetu
Otázka třináctá zjišťovala, jak senioři Internet vnímají a jaká na něm vidí pozitiva. U českých respondentů jednoznačně převažovala odpověď „rychlé vyhledávání informací“, ze 100 % u seniorů od 70 do 74 let, z 97 % v kategoriích 60-64 a 65-69 (graf 17). Nejméně často tuto odpověď označili nejstarší respondenti (76 %). S vyjádřením, že na Internetu je „svět jako na dlani“ souhlasilo nejvíce respondentů ve věku 59 let a méně (90 %), dále ze skupiny 60-64 let (89 %), nejméně pak senioři ve věku 65-69 let (69 %). Přes 70 % seniorů označilo Internet za kvalitní nástroj komunikace ve skupinách -59, 60-64 a 70-74, snadný k ovládání se zdá být nejvíce respondentům ve věku 60-64 let, u ostatních seniorů byla tato možnost volena méně. Vyrovnané jsou odpovědi u variant týkajících se uživatelsky přívětivého prostředí a nízké nákladnosti. V jiných možnostech čeští respondenti zmiňovali např. to, že je Internet zachránil od samoty, když přišli o své nejbližší, že díky němu mají možnost poznávat lidi se stejnými zájmy, ale zazněly i názory typu: „prostě je to super“ nebo „žádná pozitiva“.
Finští respondenti podobně ocenili rychlé vyhledávání informací (celkem 93,3 %), snadné ovládání (80 %) a stejně ohodnotili vlastnosti Internetu „svět jako na dlani“ a kvalitní nástroj komunikace (56,7 %), v jiných možnostech zazněla odpověď „nemusím nikam chodit, mohu zůstat doma“.
Graf 17. Otázka 13 – Vyberte, jaké vlastnosti Internetu nejvíce oceňujete (ČR)
Negativa Internetu
Čtrnáctá otázka zkoumala nedostatky Internetu tak, jak je vnímají senioři. Nejvíce na Internetu vadila respondentům přítomnost reklam, a to nejčastěji ve skupině 70-74 let (74 %), nejméně kupodivu seniorům nad 75 let (56 %) (graf 18). Dále vesměs převládal pocit malé bezpečnosti, včetně přítomnosti virů na Internetu. Tentokrát měli největší obavu kromě respondentů mladších 60 let (60 %) právě nejstarší respondenti (56 %). Za vulgární považují Internet častěji mladší respondenti, vždy však byla překročena 34 % hranice kladných odpovědí. Respondentům z věkové skupiny 65-69 let vadí výrazně více než ostatním zahlcení informacemi (45 %) a náročná čitelnost či přehnaná vizualizace (24 %). Poměrně často i nedůvěřují obsahu (31 %), naopak nemají problém s jazykovou a obsahovou nesrozumitelností (7 %) a Internet nevidí jako složitý k ovládání (0 %). Zajímavé výsledky byly zjištěny u variant „složité ovládání“, „nesrozumitelnost“ a „náročná čitelnost“. Předpokládalo se, že tato vyjádření by mohla být zdůvodněním bariér v oblasti používání Internetu. Z toho vyplývá, že platí jen u uživatelů-začátečníků a pokročilejším uživatelům činí už jen minimální problémy. Za nesrozumitelný označilo Internet pět středoškoláků, čtyři vysokoškoláci a tři absolventi učiliště. Inspirací k zamyšlení by mohla být otázka umisťování reklam na weby (zejména pro seniory), jelikož jsou vesměs negativně přijímány. Z odpovědí těch, jež nebyli do vzorku 120 respondentů zahrnuti, považuji za důležité zmínit jejich výtky proti spamům a úrovni jazyka na webu, hlavně v diskusích; objevovaly se názory, že by v těchto diskusích měla fungovat cenzura. Zajímavý byl názor, že někdy virtuální svět bere čas na úkor jiných aktivit, např. procházky. Jedincům pobírajícím invalidní důchod se pak zdála být cena za připojení příliš vysoká.
Ve Finsku respondenti nejvíce nedůvěřovali obsahu Internetu (53,3 %), až poté je trápila přítomnost reklam (43,3 %) a malá bezpečnost (43,3 %). Nesrozumitelnost byla označena v 36,7 %. Na jazykovou nevybavenost finských seniorů poukazovala studie Oinas-Kukkonena a Hakaly (2006), ovšem data zmiňovaného průzkumu se nedají generalizovat na celou seniorskou populaci. Zřejmě se projevuje jistá neochota používat cizí jazyk, i když jej jedinec ovládá. Ani data našeho průzkumu nelze zevšeobecnit, překvapivé ovšem je, že čeští senioři s nesrozumitelností WWW stránek neměli vesměs potíže (byla sledována jak jazyková, tak obsahová nesrozumitelnost). Důvodem může být většina zúčastněných středoškoláků a vysokoškoláků.
Graf 18. Otázka 14 – V čem vidíte nedostatky Internetu? (ČR)
Přání používat Internet častěji
Na otázku č. 15 „Chtěli byste používat Internet častěji?“ odpovědělo celkem 47,5 % českých respondentů kladně (graf 19) i přesto, že 35 (29,2 %) z 57 používá Internet každý nebo skoro každý den, 20 z 57 jej používá několikrát týdně a 2 alespoň jedenkrát měsíčně. Nejvíce negativních odpovědí (24; 20 %) vykazují respondenti z věkové skupiny 60-64 let, pozitivní odpovědi se pohybují do absolutního čísla 15 u kategorie 65-69 let. Ve Finsku kladnou odpověď volilo 7 respondentů z 30, tedy 23,3 %. V tomto počtu převažují ženy a lidé starší 65 let.
Graf 19. Otázka 15 – Chtěli byste Internet používat častěji? (ČR)
Bariéry v častějším využívání Internetu
Na šestnáctou otázku odpovídali jen ti respondenti, jež v předcházející otázce uvedli kladnou odpověď. Účelem bylo dozvědět se, co brání seniorům v tom, aby používali Internet častěji. Nejfrekventovanějším důvodem byl uváděn nedostatek času, a to překvapivě ve věkových skupinách 70-74 i 75 a více let (graf 20). U nejmladší skupiny byla hranice 20 %, u dalších nepřesáhla 11 %. Druhým nejčastějším důvodem byla uváděna neznalost jazyků. Pouze senioři ze skupiny 75+ tento důvod neoznačili (0 %), u ostatních se hranice pohybovala od 16 % (60-64) do 30 % (-59). Často zazníval i důvod pomalého připojení k Internetu nebo vysoké ceny za připojení, nejvíce ve skupině 65-69 let (28 %). Následoval nedostatek znalostí, jak s Internetem pracovat, kromě respondentů ze skupiny -59 jej zvolili všichni a nejsilnější byl u věkové kategorie 70-74 let (21 %). Tento fakt jistě nebude ovlivněn jejich předchozí účastí či neúčastí na vzdělávacím kurzu pro seniory, jelikož 17 z 19 se jich nějakého kurzu zúčastnilo. Není však řečeno, že se jednalo o počítačový kurz, 53 % z této skupiny navštěvovalo U3V. Obavy o bezpečnost nebo soukromí vyjádřilo kolem 10 % respondentů v každé skupině (max. 16 % ve skupině 65-69), poměrně zřídka byl uváděn důvod obtížná dostupnost počítače připojeného na Internet, avšak v kategorii nad 75 let přesáhl 16 %. Nikdo ze 120 respondentů nevybral argument „nezajímavý obsah (WWW stránek nebo služeb); vybral jej jen 1 senior z nezařazených. Z jiných možností zazněl fakt, že se musí o počítač (s připojením na Internet) dělit s více lidmi, navíc byly uvedeny důvody jako špatná čitelnost textu a sdělení „nechtěl bych tomu propadnout“.
Sedm finských respondentů by chtělo používat Internet častěji (23,3 %), kromě jednoho (několikrát týdně) jej všichni používají každý nebo skoro každý den. Jako hlavní důvod uvádějí neznalost cizích jazyků (4 ze 7), ostatní možnosti volí vždy 2 respondenti, mimo „nedostatek času“ (1) a „nezajímavý obsah“ (0).
Graf 20. Otázka 16 – Co Vám brání používat Internet častěji? (ČR)
Používání dalších digitálních technologií
Sedmnáctá otázka sloužila jako doplňující a jejím úkolem bylo zjistit, s jakými dalšími ICT senioři pracují. Nejužívanější technologií byl u všech věkových skupin nepřekvapivě mobilní telefon, nejméně jej používali respondenti ze skupiny 75+ (88 %), u ostatních se frekvence užívání pohybovala okolo 100 % (graf 21). Pouze dva respondenti mobilní telefon nevlastnili. V roce 2008 používalo v České republice mobilní telefon 87,7 % obyvatelstva ve věku 55-64 let a 52,1 % ve věku 65 a více let, byla sledována i skupina starobních důchodců, která s mobilním telefonem pracovala v 59,6 % (Informační, 2009, s. 24). Za druhou nejčastěji používanou digitální technologii byl českými respondenty označen digitální fotoaparát nebo kamera, od 56 % ve skupině 75+ do 80 % ve skupině -59. Poměrně často využívané jsou i MP3 přehrávače a podobné, kromě zástupců nejmladší kategorie (70 %) však jejich užití nepřesáhlo u jednotlivých věkových skupin 40 %. Minimálně používané jsou pak technologie typu počítač do dlaně a obdobné, GPS, DVD přehrávač apod.
Mobilní telefon používalo 29 z 30 finských respondentů. Podle údajů z Eurostatu, které interpretuje ČSÚ, používalo v roce 2008 mobilní telefon 97 % obyvatel Finska ve věku 16-74 let, což není ve „velmoci mobilních telefonů“ nijak překvapivé. Češi ostatně v užívání mobilů nezůstávají pozadu, ve stejném výzkumu získali 93 %. Zásadněji se však lišil účel využívání; ve Finsku byl k surfování na Internetu mobil použit v 16,1 %, zatímco v ČR jen ve 2,3 % (Informační, 2009, s. 25).
Graf 21. Otázka 17 – S jakými dalšími digitálními technologiemi pracujete? (ČR)
Vyhodnocení hypotéz a diskuse
Cílem průzkumu bylo zmapovat a zhodnotit, jaké jsou návyky českých a finských seniorů při práci s počítačem a Internetem, a ověřit, k jakým činnostem používají Internet nejčastěji a jak jej vnímají.
Vyhodnocení šesti stanovených hypotéz jsem provedla na vzorku 120 českých respondentů. Jelikož finských respondentů se zúčastnil příliš malý počet seniorů (30) na to, aby se dala získaná data generalizovat na celou seniorskou generaci ve Finsku, uvádím vyhodnocení hypotéz ve vztahu k finskému prostředí jen pro informaci.
H1: Senioři používají Internet převážně mimo domov.
Tato hypotéza se nepotvrdila. I přesto, že se žádná otázka dotazníku konkrétně používáním Internetu v domácím prostředí nezabývala, s přihlédnutím ke kontextu odpovědí v dotazníku můžeme tvrdit, že většina uživatelů osobního počítače měla doma i připojení k Internetu. Druhá otázka dotazníku zjišťovala, kde senioři používají počítač nejčastěji. Z průzkumu vyplynulo, že se používanost počítače doma pohybuje od 79 % do 100 %. Podobné výsledky očekáváme i v souvislosti s Internetem.
Rovněž ve Finsku se hypotéza nepotvrdila, s počítačem a Internetem pracují senioři nejčastěji doma (86,7 %).
H2: Senioři používají Internet nejčastěji ke komunikaci.
Hypotéza se potvrdila jen zčásti. Účelem využívání Internetu se zabývala otázka devátá. Hypotéza se v ní potvrdila u věkových skupin 60-64 let a 70-74 let (Internet využíván ke komunikaci v 97 % a v 95 %). Naopak u věkových skupin -59 a 65-69 je účel komunikace na stejné úrovni jako ostatní účely využití Internetu (zájmová činnost, další vzdělávání). U věkové skupiny 75+ se tato hypotéza nepotvrdila, ke komunikaci Internet používá jen 68 % seniorů starších 75 let (častěji jej využívají k zájmové činnosti a dalšímu vzdělávání).
Mezi finskými seniory se tato hypotéza potvrdila. Ke komunikaci jej celkem používá 76,7 % respondentů.
H3: Senioři, na rozdíl od mladých lidí, používají zřídka sociální sítě.
Tato hypotéza se potvrdila jen zčásti. Využívání sociálních sítí zjišťovala desátá otázka dotazníku. Z českých seniorů je nejčastěji používají respondenti ze skupiny -59 (60 %), dále 60-64 (35 %) a 65-69 (21 %). Starší respondenti (70-74 a 75+) jsou v sociálních sítích jen v 11 % a 12 %, což je více než jejich angažovanost na tvorbě vlastních webových stránek nebo blogu, u skupiny 75+ jako používání služeb typu instant messaging.
Ve Finsku se hypotéza potvrdila rovněž zčásti, respondenti jsou v nich zapojeni celkem ve 33,3 % případů.
H4: Senioři (v ČR) zřídka používají elektronické bankovnictví.
Tato hypotéza se v podstatě potvrdila. Dalšími službami prostřednictvím Internetu se zabývala otázka č. 12. Elektronické, resp. internetové bankovnictví používá 60 % respondentů z věkové kategorie -59, nesmíme ovšem zapomenout, že se v tomto případě jedná o 10 osob. Relativně často je využíváno i ve skupině 65-69 (41 %) a 60-64 (30 %). Naopak u respondentů z věkových kategorií 70-74 a 75+ let je využívanost internetového bankovnictví jen 16 % a 11 %. Ve srovnání s výsledky z Finska a některých zemích Evropské unie jde opravdu spíše o aktivitu sporadickou.
Respondenti z Finska používají tuto formu bankovnictví celkem v 93,3 %.
H5: Senioři mají na Internetu pocit malé bezpečnosti.
Hypotéza se potvrdila. O identifikování nedostatků Internetu z pohledu seniorů nám šlo v otázce č. 14. Pocit malé bezpečnosti mají čeští senioři v průměru v 51,4 %, nejčastěji ve skupině -59 (60 %) a nejméně často ve skupině 70-74 let (42 %). Ještě více však seniorům na Internetu vadí přítomnost reklam.
Ve Finsku se tato hypotéza rovněž potvrdila, po nedůvěře v obsah označili respondenti malou bezpečnost spolu s přítomností reklam nejčastěji (celkem 43,3 %).
H6: Senioři s vyšším dosaženým vzděláním používají počítač (s připojením na Internet) častěji než senioři s nižším vzděláním.
Tato hypotéza se jednoznačně potvrdila. K výsledkům jsem došla vyhodnocením první otázky z hlediska nejvyššího dosaženého vzdělání. Co se týče připojení na Internet, postupuji podobně jako u H1. Čeští respondenti používají počítač každý nebo skoro každý den ve 36,7 % se středoškolským vzděláním a ve 27,5 % s vysokoškolským. Několikrát týdně jej používá 10,8 % středoškoláků a 13,3 % vysokoškoláků. Naopak respondentů se základním vzděláním a učilištěm se zúčastnilo jen malé procento (2,5 % se ZŠ a 6,7 % se SOU).
Tato hypotéza platí rovněž ve Finsku, průzkumu se účastnilo 66,7 % respondentů s vysokoškolským vzděláním. Nutno dodat, že ve Finsku mají odlišný systém vzdělávání, proto ani v tomto ohledu nelze získaná data s českými srovnávat.
Data získaná z našeho průzkumu lze zobecnit zejména na tu část seniorů, kteří mají přístup k Internetu v domácím prostředí. Neopomenutelným faktem je, že dotazníkového šetření se bylo možno zúčastnit jen prostřednictvím Internetu. Online dotazník vyplnilo téměř 350 seniorů; i když konečný zkoumaný vzorek obsahoval jen 120 respondentů, můžeme konstatovat, že údaje lze generalizovat jak na zbylých 230 osob, tak na výše specifikovanou skupinu seniorů. Dále pro ni budu používat označení „čeští senioři“. Data získaná z 30 finských dotazníků sice zevšeobecnit nemůžeme, nicméně nám mohou sloužit pro informativní srovnání či pro pohled na individuální potřeby a preference zúčastněných Finů.
Z výsledků průzkumu vyplývá, že čeští senioři používají počítač a Internet poměrně často, a to především v závislosti na výši svého dosaženého vzdělání. Počítač a potažmo i Internet používají nejčastěji doma a tráví u něj každý nebo skoro každý den. Nejvíce seniorů se poprvé setkalo s počítačem v práci, až poté v rodině. Přes 60 % zúčastněných seniorů absolvovalo nějaký vzdělávací kurz určený starším lidem, převažovala účast na univerzitách třetího věku. Největším přínosem pro jedince, kteří se zúčastnili vzdělávacího kurzu, bylo obohacení vědomostí. Nejfrekventovanější činností na počítači je používání Internetu, na Internetu zase vítězí účel komunikace, těsně následován účelem dalšího vzdělávání a zájmové činnosti. Nejoblíbenější komunikační aktivitou je čtení a posílání e-mailů, ke klasickým činnostem patří prohlížení WWW stránek a návštěva portálů. Pouze necelých 30 % seniorů je součástí některé ze sociálních sítí. Internetové bankovnictví není mezi českými seniory také ještě příliš oblíbené, naopak nakupování na Internetu získává na popularitě. Nejčastějším typem informací, jež jsou v prostředí Internetu vyhledávány, jsou zprávy, aktuality, informace o dopravě, cestování a ubytování. Co se týče dalších využívaných služeb, senioři často sledují online televizi a poslouchají online rozhlas, nejméně navštěvují online seznamky či se vzdělávají prostřednictvím e-learningu. Čeští senioři na Internetu nejvíce oceňují možnost rychlého vyhledávání informací, dále v něm vidí „svět jako na dlani“. Největším nedostatkem Internetu je podle seniorů přítomnost reklam a relativně malá bezpečnost, způsobená existencí virů a spamů. Za další negativum pak označují vulgaritu. I přesto, že většina zúčastněných seniorů používá Internet každý nebo skoro každý den, chtěla by s ním skoro polovina respondentů pracovat častěji. Největší bariérou v častějším používání byl uváděn nedostatek času, neznalost jazyků, pomalé připojení či jeho vysoká cena. V souvislosti s prací s dalšími digitálními technologiemi senioři zmiňovali mobilní telefon nebo digitální fotoaparát a kameru.
Úloha knihoven ve zpřístupňování Internetu a pořádání počítačových kurzů hraje mezi českými seniory stále ještě malou roli. V dalších průzkumech podobného zaměření by bylo vhodné sledovat posun ve významu knihoven v této oblasti. Za důležité považuji rovněž zjistit, co senioři od ICT a konkrétně Internetu očekávají, případně jaký by si představovali obsah webu. Lze předpokládat, že Internet se bude postupně přizpůsobovat potřebám a nárokům seniorské generace, a to zejména v souvislosti se stárnutím evropské populace. Příkladem by nám mohla být realizovaná opatření z USA, kde je vývoj Internetu přibližně o dva roky vepředu.
Podle demografických prognóz starších lidí nezadržitelně přibývá a společnost jako celek stárne. Díky zdravějšímu životnímu stylu, lepší zdravotní péči a sociálnímu zabezpečení se lidé dožívají vyššího věku, zároveň žijí aktivněji, jsou vzdělanější a relativně dobře zabezpečení. Období stáří již není jen životní fází pouhého dožívání, avšak obdobím uvolnění vhodným k realizaci zájmů, na které jedincům dříve nezbýval čas. Současná poměrně pestrá nabídka volnočasových a vzdělávacích aktivit pro lidi v postproduktivním věku je cílovou skupinou přijímána kladně a svědčí o tom, že o činnosti tohoto rázu mají senioři zájem. Souběžně s pořádáním vzdělávacích aktivit pro seniory je nutné zvyšovat povědomí o potřebnosti celoživotního vzdělávání u všech věkových skupin obyvatelstva. Důležitá je však angažovanost seniorů i v jiných oblastech, např. participace na dění společnosti také ve vyšším věku může dát seniorům pocit důležitosti a potřebnosti, který mohli ztratit s odchodem do důchodu.
S postupným pronikáním informačních a komunikačních technologií do všech oblastí lidského života se stále nezmenšuje skupina znevýhodněných lidí, kteří mají k ICT ztížený přístup, ať už z jakýchkoliv důvodů. Jednou z nich je i skupina seniorů. Přitom zajištění dostupnosti Internetu všem bez rozdílu vytváří podmínky pro ekonomický a sociální rozvoj dané země. V blízké budoucnosti tedy bude nutné dát seniorům příležitost začlenit se do informační společnosti a zároveň organizovat podpůrné programy a projekty, jež by toto začleňování usnadňovaly. V souvislosti se zvyšováním podílu starších lidí v populaci by pak měly být nabízeny služby a produkty vyhovující specifickým nárokům a preferencím seniorů, např. v odvětví ICT je již dnes zřejmá naléhavá potřeba přizpůsobování designu a uživatelského rozhraní potřebám starších lidí.
Internet se v budoucnu pravděpodobně bude stále více přizpůsobovat seniorům, a to jak nabídkou služeb, tak obsahem a ergonomií. Než se tak stane, je nezbytné, abychom seniorům jejich situaci ulehčovali, např. formou bezplatných počítačových kurzů, zvýhodněnými sazbami za připojení k Internetu, v podobě speciálních akcí v knihovnách, veřejných a neziskových organizacích apod. Neboť, jak zmínila jedna respondentka našeho průzkumu, dovednost ovládat počítač a Internet jí mimo jiné dává příležitost k diskusím s vlastními dětmi a vnoučaty. Nepřímo jsou tak upevňovány mezigenerační vztahy a solidarita, které budou v naší společnosti stále vzácnější.
Použité zdroje:
Český statistický úřad. 2008. Internet a jeho používání jednotlivci : 2. čtvrtletí 2008 [online]. Praha : ČSÚ, c2009. Aktualizováno dne 10. 10. 2008 [cit. 2008-12-01]. Dostupný z WWW: <http://www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/internet_a_jeho_pouzivani_jednotlivci_2_ctvrtleti_2008/>. Data aktuální k 7/2011
Český statistický úřad. 2009b. Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci v roce 2008 [online]. Praha : ČSÚ,
c2009. Zveřejněno dne 13. 2. 2009. Aktualizováno dne 26. 2. 2009 [cit. 2009-03-05]. Použití Internetu jednotlivci. 2 s. Dostupný z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/550031AA2B/$File/970108k-CZ_II.4.pdf/>.
Data aktuální k 7/2011
Český statistický úřad. 2009c. Zaostřeno na ženy a muže [online]. Praha : ČSÚ, c2009. Zveřejněno dne 30. 1. 2009. Aktualizováno dne 28. 1. 2009 [cit.
2009-02-03]. 9. Informační technologie. Dostupný z WWW: <http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/publ/1413-08-2008/>.
Data aktuální k 7/2011
Form of education of adult people at older age : Universities of the Third Age [online]. České Budějovice : Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2007 [cit. 2009-03-01]. 17 s. Dostupný z WWW: <http://www.elill.net/pdf/budejovice_report_elill_questionaire.pdf/>.
HIETALUOMA, Anneli. 1998. Adding Life to Years in UTA-Activities. European Network Bulletin [online]. 1998, n. 1 [cit. 2009-02-12]. Dostupný z WWW: <http://www.uni-ulm.de/LiLL/5.0/E/bull2_frames.html/>.
Informační společnost v číslech : Česká republika a svět [online]. 2009. Praha : Český statistický úřad, c2009. Aktualizováno dne 30. 3. 2009 [cit.
2009-04-04]. 82 s. Dostupný z WWW: <http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/informacni_spolecnost_v_cislech_2009/>.
Data aktuální k 7/2011
Komise evropských společenství. 2006. Demografická budoucnost Evropy : učiňme z problému výhodu [online]. Brusel : Komise evropských společenství, 2006, 12. 10. 2006 [cit. 2009-02-10]. Sdělení komise, KOM(2006) 571 v konečném znění. 18 s. Dostupný z WWW: <http://ec.europa.eu/employment_social/news/2006/oct/demography_cs.pdf/>.
OINAS-KUKKONEN, Harri; HAKALA, Kaarina. 2006. Internet Services for the underprivileged : Computer courses for the elderly and unemployed at a residents´meeting room. In SUOMI, Reima et al. (eds.). Project E-Society : Building Bricks : 6th IFIP International Conference on e-Commerce, e-Business, and e-Government (13th 2006), October 11-13, 2006, Turku, Finland. Boston : Springer, 2006, s. 324-336. ISBN 10: 0-387-39226-2.
Statistics Finland. 2008. Number of Internet users up from the year before [online]. Helsinki : Statistics Finland, 2008. Published and last updated
25.8.2008 [cit. 2008-12-10]. Survey on ICT usage in households and by individuals 2008. Dostupný z WWW: <http://tilastokeskus.fi/til/sutivi/2008/sutivi_2008_2008-08-25_tie_001_en.html/>.
Data aktuální k 7/2011
CITACE:
Kamrádková, Kateřina. Průzkum práce seniorů s počítačem a Internetem.
Knihovna plus [online]. 2011, č. 2 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus102/kamrad.htm>.
ISSN 1801-5948.
| nahoru | |obsah| | archiv | | domů |
| index autorů | | index názvů | | index témat |