|obsah| |index autorů | | index názvů | | index témat | | archiv |
Knihovna plus
2012, číslo 1
Suzann Holland, Amanda Verploeg
V současném ekonomickém klimatu se prakticky žádný úřad vlády, magistrátu nebo obce nevyhne finančním těžkostem. Knihovny ve všech státech USA pociťují problémy a jsou často nuceny redukovat otevírací dobu, pořádaní akcí, nákup zdrojů nebo dokonce i personální zajištění. Nyní, více než kdy jindy, se lidé obracejí na knihovny se žádostmi o služby, jako je například nákup dokumentů nebo přístup k internetu. Škrty ve financování ve spojení se vzrůstajícím počtem uživatelů mnoho knihoven v USA velice oslabily.
Podle posledního čísla magazínu Time, 63 % z přibližně 1.000 dotazovaných obyvatel snížilo výdaje na zábavu z ekonomických důvodů. Vnímání veřejné knihovny se mění a posunuje: část obyvatel (jedná se o situaci v USA - pozn. překladatele) ji již nechápe jako zdroj informací, ale jako zdroj zábavy, což vede občany k pojímání knihovny jako postradatelného zdroje. Zatímco mnoho uživatelů knihovny a personál mají knihovnu za instituci, která hraje důležitou roli v obci, mnoho ne-uživatelů knihovny a představitelů obce nemusí skutečnou hodnotu veřejné knihovny chápat.
Autorky článku "No easy targets : Six libraries in the economy dark days" zveřejnily ve čtvrtém čísle časopisu Public Libraries 2009 poznatky z rozhovorů s několika vedoucími pracovníky veřejných knihoven různě velkých správních celků po celé zemi o těžkostech, kterým čelí, a způsobech vyrovnávání se s nimi v lokalitách Columbia ve státě Connecticut (Saxton B. Little Free Library – Veřejná knihovna Saxton B. Little), Oskaloosa ve státě Iowa (Oskallosa Public Library – Veřejná knihovna Oskaloosa), Washoe (Washoe County Library System – Krajský systém knihoven Washoe), Phoenix ve státě Arizona (Phoenix Public Library – Veřejná knihovna Phoenix), Chicago (Oak Lawn Public Library – Veřejná knihovna Oak Lawn) a Brooklyn (Brooklyn Public Library – Veřejná knihovna Brooklyn) s populacemi od 5.000 do 2,5 milionu občanů.
Článek se v první části zabývá shrnutím nejdůležitějších zjištění z rozhovorů s ředitelkami a řediteli výše zmíněných institucí a v dalších kapitolách se zaměřuje na některé důležité skutečnosti, které se v oblasti veřejných knihoven objevují právě v souvislosti s nevlídnou ekonomickou situací. Celá stať nakonec přináší závěry a jako přílohu nejčastěji kladené otázky v souvislosti s omezováním rozpočtu ve veřejné knihovně ve Phoenixu.
I když celá stať vychází ze severoamerické reality a pracuje s daty z roku 2008, domníváme se, že zjištění a názory v ní otištěné mohou mít pro naše knihovníky určitou hodnotu srovnávací nebo perspektivně i metodickou.
Pokud jde o využívání služeb knihoven, autorky článku podávají velmi zevrubnou informaci o paradoxní situaci, která v souvislosti s ekonomickým kolapsem nastává, a uvádějí zajímavé skutečnosti.
Zatímco knihovny v celých Státech pociťují účinky snížení rozpočtu u položek týkajících se zdrojů, akcí a personálu, stále více lidí se obrací na knihovny pro uspokojení svých požadavků souvisejících se zábavou i ostatními potřebami. Mezi ně patří také vyhledávání dokumentů v knihovně, jež se vztahují k pracovním příležitostem, které se také promítlo do výpůjček. Ve veřejné knihovně Boulder (Colorado) se půjčování těchto publikací zvýšilo v roce 2008 přibližně o 14 %. Knihovna v Arlington Heights také zaznamenala zvýšený zájem uživatelů z řad bezdomovců, kteří zde trávili dlouhé hodiny vyhledáváním pracovních příležitostí.
Více lidí se také obrací na knihovny jako na náhradní instituce, když nemohou uspokojit své potřeby zábavního charakteru a zaplatit půjčovné například za filmy ve videopůjčovnách nebo za hudební nosiče. Snížení rozpočtu pro účely zábavy může být pro některé rodiny snadnější záležitostí, když vědí, že jim knihovna může poskytnout nejnovější filmy nebo nejpopulárnější CD. Ale se zvýšenou měrou využití dochází také ke zvýšené potřebě nákladů na aktualizace, náhrady a eventuálně opravy. Pro knihovny tedy může být obtížnější udržet sbírku dokumentů na stejné úrovni atraktivity.
Úřad pro veřejné informace Americké asociace knihoven (ALA) informoval, že od září 2008 má odhadem 68 % obyvatel USA čtenářský průkaz, což je asi o 5 % vyšší počet než v roce 2006. Zmíněný úřad také uvedl, že nejbližší veřejnou knihovnu v místě svého bydliště navštívilo v průběhu roku 2008 76 % Američanů. Ve srovnání s rokem 2006 je to o 10 % návštěv knihovny více. Úřad také zveřejnil, že v nedávném průzkumu 92 % obyvatel USA uvedlo, že jejich knihovna je velmi důležitý zdroj informací v obci.
Vzhledem k tomuto vzrůstu návštěv a výpůjček knihovny bojují o to, aby mohly sloužit svým obcím pokud možno tím nejlepším způsobem. Většina personálu je samozřejmě potěšena zvýšením počtu uživatelů. Konec konců proto knihovny jsou, aby byly využívány. Avšak musejí vzít na vědomí útlum ekonomiky, omezování pracovních příležitostí a zápas o vztahy s veřejností, způsobený znepokojením uživatelů i personálu. Přibývá lidí, kteří přicházejí do knihovny už na pokraji psychického zhroucení. Stačí malé zklamání nebo nesplněný požadavek ze strany knihovny, který může způsobit pokles nálady nebo změnu postoje k životu.
Obecně řečeno, zločinnost roste tím víc, čím jsou drsnější ekonomické podmínky. Zvyšování využití služeb knihoven a stres ústí v mnoha knihovnách v přijímání opatření, která zajistí, aby se uživatelé i personál cítili bezpečně. Ve veřejné knihovně v Oskaloose (stát Iowa) např. zaujala policie aktivní postoj k zajištění bezpečnosti: poskytla školení personálu knihovny a policisté pravidelně procházejí budovou. Doufá se, že jejich přítomnost a připravenost k odpovědi na případné problémy odradí lidi od krádeží a obtěžování zaměstnanců i uživatelů. Podle New York Times knihovny po celé zemi čelí zvýšeným obavám o bezpečnost a některé mohou pociťovat potřebu posílení opatření na zajištění bezpečnosti zaměstnanců i uživatelů, ale nemají peníze na jejich zajištění. (Průměrné náklady na neozbrojeného člena bezpečnostní služby činí 26.000 dolarů. Mnoho knihoven nemá finanční prostředky na zaplacení stávajícího personálu, natož pak na výdaje navíc na bezpečnostní službu).
Doufejme, že velká většina knihoven bude schopna udržovat žádoucí úroveň sbírek, personálního zajištění a technického vybavení do doby, než se financování zlepší. Zajímavé bude pozorovat, zda uživatelé, kteří pro sebe objevili důležitost veřejných knihoven ve svém okolí, budou pokračovat ve využívání jejich služeb i po té, až se znovu postaví na nohy.
Podle autorek většina dotazovaných vedoucích pracovníků považuje za velmi těžké učinit správná rozhodnutí, která by se co nejméně dotkla obsluhované veřejnosti.
Když není žádná jiná možnost na výběr než škrty a omezování, jak tato obtížná rozhodnutí činit? Někteří vedoucí pracovníci spoléhají bezvýhradně na statistiky a docházejí k vysoce vědeckým rozhodnutím. Jiní pracují metodou co nejodpovědnějšího výběru alternativy, která co nejméně poškodí personál i uživatele.
U velké většiny rozpočtů knihoven se snižování obrací směrem k redukcím platů a s nimi spojených odměn a propouštění personálu. Nicméně pokud nemá knihovna přebytek pracovníků, což si většina zřizovatelů a manažerů knihoven dovede jen těžko představit, úbytek personálu znamená zhoršení služeb. Další výsledky zhoršující situaci obsluhované populace přináší omezování otevírací doby; omezení počtu pracovníků také způsobuje delší čekací doby a podobně.
Ředitelka Veřejné knihovny v Brooklynu soudí, že udržení stavu personálu bylo pro knihovnu klíčovou záležitostí. Vedení systému knihoven ve městě uznává, že s tím jde ruku v ruce udržení vysokého standardu služeb. "Redukcí čerpání finančních prostředků na nepodstatné záležitosti, neobsazováním volných míst a zrušením nedělních služeb jsme byli schopni zabezpečit fiskální rok 2009 a zachránit šestidenní poskytování služeb v našich šedesáti knihovnách," uvedla v interview ředitelka Mack-Harvinová.
Personál Veřejné knihovny ve městě Phoenix věděl, že otevírací hodiny musí být redukovány a vedení chtělo rozhodnout co nekvalifikovaněji. Byly zpracovány studie zaměřené na využití zařízení, aby se mohly vypracovat modely provozu pro pobočky v každé lokalitě. Výsledné údaje poskytly informace o počtu lidí vstupujících do budovy hodinu po hodině, den po dni a interval, kdy se realizuje nejvíce a nejméně výpůjček. Konečným cílem bylo snížit počet otevíracích hodin, ale tak, aby knihovny byly dostupné uživatelům v době nejhustšího provozu. Ředitel knihovny zjistil, že doba od 11 do 19 hodin je klíčová, ale stabilní ranní provoz naznačoval, že časnější hodiny jsou pro veřejnost stejně tak potřebné. K problematice otevírací doby říká: "Máme teď otevřeno v pondělí, ve středu a v pátek od 11 do 19 hodin; od 9 do 17 pak v úterý, ve čtvrtek a v sobotu. Téměř stejnému počtu zákazníků slouží o 30 % méně personálu. Statistiky návštěvnosti systému pro interval jedné hodiny ukazují, že knihovna je navštěvovanější než dříve."
Při provádění radikálních škrtů v Systému knihoven ve Washoe zvážil ředitel tamní knihovny několik faktorů. První na jejich seznamu byl dopad na veřejnost. Při zavírání pobočky nebo omezování otevíracích hodin bylo velmi důležité geografické hledisko. Vzdálenost mezi pobočkami a otevírací hodiny v každé lokalitě byly pečlivě studovány. Pokud jde o snižování počtu zaměstnanců, byly brány v úvahu kvalifikační předpoklady. Naštěstí podmínky nabídnuté odpovědným regionálním úřadem v souvislosti s odchodem do důchodu měly vliv na snížení počtu pracovníků, kteří museli z knihovny odejít. Další řešení problémů se snížením finančních prostředků ředitelka komplexu knihoven viděla v dostupnosti financování zvnějšku, aby se pomohlo knihovně s hrazením kolísavých výdajů. Finanční prostředky z grantů, darů a od podpůrných organizací jsou teď součástí plánu na podporu rozpočtových položek, jako je např. nákup dokumentů do knihovny.
Pokud jde o menší instituce v určité lokalitě, bylo rozhodování jednodušší. Jsou tvořeny jednou osobou, zdravým rozumem a důvěryhodnými instinkty. Otázka zněla: "Jak budeme sloužit většímu počtu uživatelů s méně penězi?" Ve Veřejné knihovně Saxton B. Little, která působí v malém obvodu města Columbia ve státě Connecticut, ředitelka hovořila o "sumě a spektru uživatelů, kteří využívají dokumenty nebo služby. Zdravý rozum nám velí zrušit to, co je málo využíváno, ale při tom vysoce nákladné na úkor toho co je vysoce využíváno, ale při nízkých výdajích."
Je zajímavé, že žádný z ředitelů výše uvedených knihoven nezmínil to obávané třípísmenné slovo fee (poplatek). Je-li zde tlak na to, abychom vymýtili slovo bezplatný z našich knihoven, manažeři těchto zařízení se mu nepoddávají. Představa, že by se nejchudší čtenáři a uživatelé nejdůležitějších služeb (jako je meziknihovní služba) vyloučili z jejich využívání, je pro ně celkem dostatečným důvodem.
Bohužel redukce, které knihovny musejí udělat, nejsou v celé zemi rovnoměrné. Knihovny musejí hodnotit potřeby komunit, kterým slouží, stejně tak jako jejich poslání ve službách veřejnosti. Například v jedné knihovně může být dosti vzácné využívání kursů zaměřených na vyhledávání pracovních příležitostí, zatímco v jiném obvodu jsou tyto kursy potřebné a tudíž hojně navštěvovány.
Mnoho knihoven je nuceno omezovat pořádání různých akcí, které následně mohou zvýšit počet nových uživatelů přicházejících do knihovny. Knihovny musejí permanentně zkoumat statistiky výpůjček, záznamy o využívání zařízení a úspěšné počiny, aby mohly v úplnosti zvážit, která omezení a oběti jsou nutné. V článku jsou uváděny následující příklady přístupů k prioritám:
Ve Veřejné knihovně Saxton B. Little v Columbii (město ve státě Connecticut, obsluhovaná populace 5.000 obyvatel) zkoumali, které akce jsou nejpotřebnější a nejužitečnější. Pokusili se také udržet programy a služby, jež pokrývají nejširší spektrum potřeb. Přijetím tohoto přístupu bude knihovna, jak její ředitelka doufá, schopna snížit náklady aniž by byla nucena zrušit nejdůležitější služby, které uživatelům poskytuje.
Veřejná knihovna v Oskaloose (stát Iowa, obsluhovaná populace 11.000 obyvatel) mohla využít zbývající finanční prostředky získané navíc k pokrytí rozpočtového roku 2009-2010. Byla vytvořena komise pro efektivitu provozu, složená z členů knihovní rady a personálu knihovny, aby zhodnotila, zda každodenní výdaje knihovny jsou využívány co možná nejefektivnějším způsobem.
Ředitel celého komplexu knihoven uvedl, že Krajský systém knihoven ve Washoe (stát Nevada, obsluhovaná populace 420.000 obyvatel) nepoužil žádné zvláštní metody při redukcích finančních prostředků, ale spíše se snažil plnit zásady strategického plánu vyvážených ukazatelů výkonů zařízení při rozhodování o plánu akcí. Ředitel také uvedl, že plán bude v budoucnu pravděpodobně modifikován s ohledem na odpovídající finanční a lidské zdroje.
Veřejná knihovna ve Phoenixu (stát Arizona, obsluhovaná populace 1,5 mil. obyvatel) přihlížela k prioritám a cílům a rozhodla o snižování finančních prostředků, které by se pokoušelo vyhnout se službám pro děti předškolního věku a programům gramotnosti pro děti v útlém věku (došlo nakonec k redukci počtu akcí pro děti předškolního věku). Knihovna také musela upravit provozní hodiny pro veřejnost. K dosažení efektivní a z hlediska managementu zvladatelné činnosti, řídící pracovníci připravili vzorová schémata organizační struktury pro pobočky různé velikosti, aby navrhované personální zajištění bylo dostatečné.
Finanční tým Veřejné knihovny v Brooklynu (obsluhovaná populace 2,5 mil. obyvatel) zpracoval více variant modelu rozpočtu s možnými škrty a několika pravděpodobnými situacemi. Po všestranném zhodnocení tým rozhodl, že nejvíce peněz by ušetřilo omezení otevíracích hodin v neděli.
Každá z těchto knihoven se pokusila přihlédnout ke všem možným omezením a zvážit oběti, které by byla ochotna přinést, aby zajistila poskytování nejlepších služeb obvodu obsluhované populace a nemusela se uchýlit k zavírání dveří veřejnosti. V zásadě se všeobecně doufá v to, že většina knihoven vyčerpá všechny dostupné způsoby šetření finančních prostředků, než bude nucena skutečně snížit stav pracovníků.
Závěrem ke kapitole o prioritách autorky poznamenávají: "I když doufáme, že by většina lidí v určitém obvodu obsluhované populace nerada přicházela k zavřeným dveřím knihovny, existují jedinci, kteří volají po jejich zrušení. Notoricky známý úvodník z března 2008 v The Gainesville Sun vyvolal silnou negativní reakci mezi knihovníky. Jeho autor, Georg Elmore, v něm tvrdí, že knihovníci jsou v podstatě neužiteční, a kdyby knihovna v jeho čtvrti byla zrušena, ušetřilo by se zhruba 5 % na dani z majetku. Elmore dále prohlašoval, že internet a Google knihovny nahradily a že se v knihovnách žádný seriózní výzkum jejich fondů neprovádí. To by naznačovalo, že Elmore není uživatelem knihovny. Kdyby navštěvoval místní knihovnu, vsadíme se, že by našel spoustu informací, zábavy a dalších služeb, o kterých nikdy nevěděl, že jsou mu k dispozici. Také to naznačuje, že Elmore zapomněl, že mnoho lidí v zápětí po ztrátě zaměstnání, spoléhá na bezplatné služby knihoven při hledání práce nebo rozvíjení nových užitečných dovedností. Bohužel mnohé z těchto bezplatných služeb, které jsou tak prospěšné obyvatelům, resp. populaci, která si nemůže dovolit přístup k internetu nebo ostatní "přepych", je rušeno a může to znamenat odstřižení našich věrných uživatelů od mnoha příležitosti. Je to opravdu ironická situace. Zatímco potřeba a poptávka po službách knihoven vzrůstá, ty jsou nuceny omezovat služby, redukovat otevírací hodiny, počet zaměstnanců nebo dokonce zavírat dveře před uživateli i personálem."
Pouze jedna z knihoven charakterizovaných v tomto článku využila přímého angažmá veřejnosti při rozhodování o redukcích. Ředitel Krajského systému knihoven ve Washoe zde popsal úsilí vedení o to, aby byl vyslyšen hlas "lidu", resp. veřejnosti, takto: "Před aktuálním kolem redukcí pořádáme řadu setkání na radnicích v působištích různých poboček, abychom obhajovali různé myšlenky k rozpočtu, vyslechli, které služby jsou podle veřejnosti nejdůležitější a potřebné je udržet, a také zjistili, které dny a hodiny by měly být naše pobočky otevřeny, aby naše služby veřejnosti byly co nejlepší. Pro ty uživatele, kteří nejsou schopni navštívit naše setkání na radnicích a podělit se s námi o nápady a návrhy je stále k dispozici jiná možnost: systém knihoven poskytuje speciální tiskopisy ke shromáždění názorů uživatelů a tedy zajištění jejich vstupu do systému. Uživatelé jsou také vyzýváni, aby předkládali své komentáře na webové stránce knihovny."
Pro knihovnu ve Phoenixu jsou podpůrné skupiny chápány jako cílové skupiny zvláštního typu. Jsou obvykle důvěrně seznámeny se širokým sortimentem služeb. Během nejaktuálnějšího kola škrtů a redukcí byla jejich reakce vyžadována. Byl také zjištěn druhotný užitek z dotazování podpůrných skupin na jejich názory – báze, na které podpůrné skupiny pracují, má jasně princip obhajoby zájmů knihovny. Žádáme-li tyto skupiny o pomoc, naskýtá se vynikající příležitost pro vzdělávání těchto "advokátů knihovny".
Vstup veřejnosti může být naprosto náhodný a malého rozsahu. Strategie Veřejné knihovny Saxton B. Little v Columbii pro výběr periodik, jejichž subskripci lze přerušit, ukazuje, že neformální výměna komunikace může přinést vysoce relevantní informace. U těch novin a časopisů, které připadají v úvahu pro zrušení odběru, publikuje personál poznámky a upozornění na zveřejněné informace pro uživatele, kteří je čtou.
Ředitelka Veřejné knihovny ve Phoenixu k celé záležitosti poznamenala: "Vedení se vrátilo ke strategickému plánu jako vodítku pro to, které služby nejlépe plnily poslání a cíle knihovny. Ačkoliv pouze nepřímo, pokud jde o nějaké omezování služeb, uživatelé přece jen trochu do strategického plánu vstupovali", řekla Garvey. Za předpokladu, že knihovna má současnou strategii, resp. její plán částečně nebo úplně postavený na zpětné vazbě, je tento nástroj využíván a uživatelé mají svůj hlas.
Pokud jde o zaměstnance v "přední linii", jsou přímo tam, kde lze "měřit tep" uživatelské základny. Zaměstnanci, kteří jsou na těchto místech, jsou s uživateli každý den. Slyší poznámky pronášené veřejností bez obalu, vědí, které potřeby jsou uspokojovány a které uživatele je třeba oslovit. Vedení Veřejné knihovny v Brooklynu využilo přímého styku těchto pracovníků s uživateli při rozhodování o redukcích. Ředitelka zařízení uvedla: "Všechny změny byly pečlivě prodiskutovány s naší správní radou a výkonným managementem s důrazem na názory personálu, který přímo slouží veřejnosti."
Pro malé populace v Oskaloose a Columbii byla otázka vyhledávání přímého vstupu veřejnosti spíše akademická. S omezenějším spektrem služeb, nižším stavem zaměstnanců a omezenými finančními prostředky k rozšíření, byl výběr redukcí zřejmý. V knihovnách sloužícím malým komunitám je personál pro řízení představován často pouze vedoucím knihovny. Vedoucí knihoven v malých obvodech obsluhované populace mají častěji příležitost pracovat přímo s veřejnosti a tedy bez prostředníka.
Rozruch související s omezením služeb se obvykle po budově rychle rozšíří. Dobrá informovanost personálu knihovny v okamžiku, kdy se informace objeví, je důležitá pro morálku zaměstnanců a usnadní i jednání s uživateli v dalším průběhu redukcí. Někteří vedoucí pracovníci mohou soudit, že potvrzení nebo popření řešení v diskusích je zbytečné, nic méně každý zaměstnanec od funkcí spojených s údržbou až po katalogizátory by měl dostat tutéž informaci. Redukce služeb nebo stavu pracovníků má vliv na každého: je třeba věnovat čas tomu, aby všichni stáli na stejné straně.
Jakmile jsou rozhodnutí oficiální, jak oznámit veřejnosti, že knihovna se připravuje k omezení služeb? V současném ekonomickém klimatu není tato informace překvapující. Ředitel Krajského systému knihoven ve Washoe Maurins řekl: "Pokusili jsme se dodržet objektivní tón konstatováním omezení vyjádřených v dolarových částkách, představ a koncepcí, jež jsme zvážili, a možných dopadů na veřejnost. Ředitelka Veřejné knihovny Saxton B. Little, která působí v malém obvodu města Columbia ve státě Connecticut, Epsteinová souhlasila: "Byla jsem velmi upřímná. Náš rozpočet byl redukován, naše výdaje se zvýšily, museli jsme učinit obtížná rozhodnutí. Pokoušíme se, aby se redukce minimálně dotkly veřejnosti." S upřímnosti se scénář píše sám. Ředitelka Veřejné knihovny v Brooklynu poznamenala: "Byli jsme upřímní, při rušení nedělních služeb, v nichž byl veškerý personál placen za přesčasy. Byl to pro nás nejrychlejší způsob, jak dosáhnout nezbytných úspor a udržení šestidenního týdne služeb v celé čtvrti.
Výstupy místních médií jsou důležitým nástrojem pro informování veřejnosti. Oznámení jsou veřejnosti brzy k dispozici, často projde zjištění nadcházejících změn snadněji a redukuje se nebezpečí hněvu a šoku. Ředitelka Veřejné knihovny v Brooklynu musela uvědomit obrovskou uživatelskou základnu. "Byli jsme zklamáni tak jako veřejnost, když jsme museli omezit naše otevírací hodiny. U 2,5 milionu lidí žijících v Brooklynu jsme se rozhodli pro přístup zaručující široký dosah, který byl nejlepším způsobem jak zprávu rozšířit. V prosinci jsme zalarmovali média prostřednictvím tiskové zprávy, že nedělní služby budou zrušeny během několika týdnů," řekla. Navíc k tomuto oznámení uživatelům v tisku vystavil personál plakáty v budovách knihoven systému a oznámil celou záležitost na webové stránce.
Ředitelka veřejné knihovny ve Phoenixu byla opatrná při zvažování potřeb specifických podskupin lidí, které by mohly být ovlivněny změnami v knihovně. Informační letáky byly rozdávány lidem při vstupu do knihovny, takže se děti neočekávaně nepletly. Také byla upozorněna policie a místní školy. Je však třeba uvědomit nejen uživatele, ale také organizace, které běžně upozorňují veřejnost na knihovny a okruh jejich služeb.
Několik knihoven využilo ke komunikaci této zprávy speciálních účelových prostředků v rámci knihovny, aby ušetřilo čas personálu a zaměstnanci nemuseli odpovídat na tytéž otázky opakovaně. Ve Veřejné knihovně ve Phoenixu byl v den hlasování městské rady zveřejněn zvláštní plán komunikace s veřejností. Obsahoval působivou škálu metod rozšiřování informací. Pracovníci knihovny distribuovali leták "často kladených otázek" v rámci budovy a v elektronické verzi jej zveřejnili na webové stránce systému knihoven s podrobnými informacemi o redukcích v rozpočtu a důvodech, které k tomu vedly.
Tým vedení veřejné knihovny v Brooklynu využívá medií nejen ke zveřejňování škrtů a redukcí ve službách knihovny, ale také ke zveřejnění nově definovaného zaměření. Navzdory omezeným otevíracím hodinám, ředitelka rychle definuje, nač se knihovna stále musí zaměřovat a co musí stále nabízet a ukazuje na její pozitivní přínos k situaci. "Uživatelé mohou na naší webové stránce stále provádět mnoho operací: rezervovat knihy, prodlužovat výpůjčky dokumentů, získat zdarma pomoc při zpracovávání domácích úkolů a stahovat elektronické publikace," říká Maurins (ředitel Krajského systému ve Washoe), který dále uvedl, že: "zatímco tiskové zprávy systémů knihoven přinášejí znepokojující zprávy o masivních škrtech a redukcích, nejdůležitější vzkaz pro veřejnost je, že se stále snažíme poskytovat pokud možno nejlepší služby, ať máme k dispozici objem finančních prostředků jakýkoliv." Casey (ředitel Veřejné knihovny v Oak Lawn) zdůrazňuje důležitost obrovského pozitivního úsilí institucí, které pracují s veřejností, poskytujících lokálním médiím a obyvatelům oznámení o nových zdrojích a pořádaných akcích.
Ze všech interview s řediteli knihoven lze odvodit, že reakce veřejnosti byla jednomyslná-porozumění. Poněvadž uživatelé trpí důsledky ekonomického úpadku, chápou, že stanovování priorit, které nastává, jde ruku v ruce s omezováním činnosti. Nelze však říci, že přijímají změny s nonšalancí. Jeden z ředitelů např. uvedl, že: "uživatelé musejí čekat, než se dostanou k využití počítače tři až čtyři hodiny. Chápou to a nezlobí se. Ale úroveň frustrace je vysoká."
Nejsou uživatelé chápaví až příliš? Ředitel Maurins popisuje malou skupinku ve Washoe County, která "krčí rameny a myslí si, že o tolik zase nejde nebo že by knihovny měly být zavřeny úplně." Zhoršuje tato apatie veřejnosti celý problém?
Mnoho uživatelů Veřejné knihovny ve městě Oskaloosa (stát Iowa) pocítilo drsnou redukci nákupu dokumentů. Hrstka z nich se ke změnám hlasitě vyslovila. U většiny se však zdá, že jen krčí rameny. Ačkoliv v knihovně sloužící populaci s více než 10 tisíci obyvateli výpůjčky prudce stoupají, zdá se, že jen velmi málo uživatelů by bylo ochotno podniknout kroky k veřejné podpoře knihovny u místních úřadů. Lidé vyjadřují své zklamání a nespokojenost, když jsou v knihovně, ale nikdy by neuvažovali o setkání na úrovni městské rady nebo inspektorů vyšších správních jednotek na vlastní pěst. Světlé výjimky však existují. V některých obcích uživatelé skutečně pracují na zlepšení situace. Mack-Harvinová hovoří o kampani kolem Veřejné knihovny v Brooklynu – "Podporujte plné regály naší knihovny". "Požádali jsme veřejnost, aby řekla, co může udělat a jak může pomoci, aby regály knihovny zůstaly plné, resp. dále se plnily, v této ekonomicky náročné době Za bezmála 30 dní této tříměsíční iniciativy jsme dosáhli 150.000 pokrytí částky 300.000 dolarů, kterou jsme potřebovali a obdrželi stovky korespondenčních lístků adresovaných voleným funkcionářům v Brooklynu, které žádaly, aby rozpočet knihovny byl uveden do původního stavu," uvedla ředitelka.
Není podezřele časté, že když je třeba provést nějaké škrty, knihovny jsou první na řadě? Je obtížné statisticky prokázat, že je tomu skutečně tak. Jeden z respondentů výše uváděného průzkumu uváděl příklad z veřejného školství. Mnoho okresů v celé zemi snižovalo stavy odborných pracovníků v knihovnách nebo je úplně zavřelo; navzdory všem statistikám, které prokazují, že výkonnost akademických pracovišť neexistencí knihoven trpí.
Jsou redukce ve veřejných knihovnách pro obecní samosprávy snadnější? Jeden z ředitelů soudí, že ano, a jasně naznačuje, které jsou to ty "děti, jež jsou v přízni." O situaci říká: "Bohužel myslím, že je to pravda. V regionu Washoe byly knihovny hozeny do jednoho pytle s parky a zařazeny do nejnižší úrovně prioritních služeb, což znamená, že tyto instituce patří mezi největší "hity" pokud jde o redukci rozpočtů. Služby knihoven jsou velmi vysoce hodnoceny v průzkumech občanů prováděných v regionu a náš systém knihoven byl schopen obstát ve dvou tajných hlasováních v roce 1994, na jejichž základě došlo k poskytnutí příjmů z dluhopisů a daní a mohli jsme přistoupit k rozšíření činnosti. V průzkumech však ochota občanů podpořit knihovny prostřednictvím normálního provozního rozpočtu ve srovnání s ostatními resorty (např. Úřadem šerifa) "neboduje". Bezpečnost, zdravotnictví a sociální služby jsou nejvýše v seznamu základních potřeb každého občana. To vyvolává politickou tendenci minimalizovat snižování výdajů v oblastech jako je veřejná bezpečnost, zdravotnictví a sociální služby, zatímco ve službách, které mají slabší společenský mandát, pokud jde o postoje občanů (jako jsou služby knihoven), se snižují náklady ve větší míře. Dokud společnost jako celek neocení celoživotní vzdělávání adekvátně ve srovnání s ostatními potřebami jako je přežití nebo bezpečnost, bude obtížné učinit případ knihoven a škol tak závažným, jak si zaslouží, a zajistit těmto institucím stejné finanční prostředky (nebo dokonce vyšší) jako mají organizace v oblasti výkonu práva nebo veřejného zdraví."
Víme, že knihovny jsou často podhodnocovány a nedostatečně financovány. Ale mají tato tvrzení opravdu význam, když nemůžeme hovořit o době, kdy nebyly pravdivé?
Základní skupina hlasitých obhájců knihoven může úplně změnit prostředí, ve kterém se snižování finančních prostředků v knihovnách koná. Statistiky a příklady potřebnosti služeb knihovny jsou hrdě zdůrazňovány a nabízeny vedením knihoven. Kritická podpora od těch, kteří nejsou zaměstnanci knihovny, může mít dokonce větší váhu a jistě shromáždit více pozornosti. Jeden z ředitelů vidí tyto záležitosti takto: "Pomáhá, máme-li respektované a vlivné členy správních rad a zastupitelů, kteří lobují za zájmy knihovny u svých kolegů v obecním zastupitelstvu a na venkově pak podporu představovanou energickými a vynalézavými "Přáteli knihovny".
Některé knihovny čelí problému, který je vlastní veřejným knihovnám v chudších obcích – jejich kmenovými uživateli nejsou ti, kteří ovládají celou komunitu, ale často ti, kteří nevlastní žádný majetek a nemají žádnou autoritu, a ti, kteří nejvíce potřebují a využívají veřejnou knihovnu, jsou částí populace, která má malý politický vliv. Zdá se, že mnoho lidí podporuje myšlenku veřejné knihovny, ale veřejná podpora těchto institucí je na seznamu jejich priorit velmi nízko.
Při absenci organizované podpory je výchova a vzdělávání uživatelské základny klíčovou záležitostí. Knihovna Veřejné knihovny ve Phoenixu a regionu Washoe poskytovaly užitečné informace vycházející z faktů pomáhajících uživatelům porozumět otázkám rozpočtu a dovědět se, kdo ze zastupitelů může nespokojeným uživatelům podat informace o škrtech v knihovnách. Vedení knihoven poznamenává, že původně bylo zrušení otevírací doby v neděli výsledkem prudkého snížení rozpočtové částky městskou radou, ale na základě reakcí veřejnosti během veřejného slyšení tento orgán toto své rozhodnutí přehodnotil. Výsledkem bylo, že nedělní provozní doba byla částečně vrácena do původního stavu v téměř polovině městských poboček.
Ředitelé zkoumaných knihoven se shodli na tom, že knihovna si prostě nemůže dovolit být nejsnadnějším cílem finančních redukcí. Je podle nich jak na personálu knihovny, tak na městském úřadu, aby dokázaly hodnotu knihovny řádně komunikovat. Snižování nákladů v jejich vyjádřeních ubližuje celé veřejnosti, ať už jde o snižování počtu knih, které nakupujeme, nebo o rozhodování neobsadit volná místa v odděleních, která pomáhají dětem, které se učí číst. Jsou-li zasaženy naše rozpočty, jsou zasaženi naši zákazníci.
Před internetovým boomem devadesátých let minulého století a okamžitým přístupem ke zdánlivě nekonečným kvantům informací byla knihovna jedním ze základních veřejných informačních zdrojů. Nyní mnoho veřejných knihoven plní informační funkci v menší míře a vystupují více jako středisko zábavy. Říká se, že knihovníci jsou předchůdci Googlu – je to tvrzení v zásadě velmi pravdivé. Ještě před patnácti lety byla knihovna pro veřejnost základním vyhledávacím portálem.
Tam se pravděpodobně zrodila myšlenka, že knihovna je nudná a prašná budova. Knihovny však nejsou imunní vůči sociálním a kulturním změnám. Aby přežily, musely změnit svůj postoj k veřejným službám. Někteří vedoucí pracovníci knihoven věří, že nejdůležitějším faktorem zajišťujícím budoucí rozvoj veřejných knihoven a jejich akceptací (společností) je jejich ochota vložit čas, talent a potřebné peníze k udržení kroku s technickými inovacemi a trendy, které ovládají zájem veřejnosti.
Všemi těmi redukcemi v nedávné době může být mnoho správců či vedoucích pracovníků knihoven zastrašeno a obávat se, zda si mohou dovolit či nikoliv držet krok se současnými změnami v oblasti technologie nebo dokonce zda udrží zařízení, vybavení a zdroje na stávající úrovni. Granty, které některé knihovny dostávají od nadace Billa a Melindy Gatesových jsou jistě užitečné, ale nemohou pokrýt všechny potřebné modernizace.
Bez ohledu na to v čem věříme, že tkví primární role veřejné knihovny, nemůžeme popřít, že věci se mění. Konečně i ředitelé těchto jasně profilovaných knihoven vidí sice změny, ale soudí, že jádro zůstává stejné – vzhled knihoven se mění, formy nosičů jistě také, ale funkce a role nikoliv.
Knihovny by neměly váhat při prosazování a realizaci technických a technologických změn. Knihovna se nemusí vzdávat svého původního poslání a přizpůsobovat se vzrůstající touze a potřebě nových technologických forem a médií. Na poslání knihovny je základní uspokojování informačních a technologických potřeby uživatelské komunity.
Mnoho knihoven dokonce využívá sociálních sítí k bezplatné reklamě. Profily na stránkách sociálních sítí jako je např. MySpace, Facebook a Twitter nejsou žádnou vzácností. Některé knihovny, jako například veřejná knihovna v Denveru, vytvořily stránky věnované dospívající mládeži. Do blogů mohou posílat záznamy o budoucích akcích a další informace uživatelům z řad dospívající mládeže. Veřejná knihovna v Birmingamu na Aljašce má také My Space stránku, kam "teens" posílají kalendáře akcí a videa. Michael Porter z Webjunction a David Lee King z veřejné knihovny Topeka a Shawnee nabízejí následující seznam možného využití účtu na Twitteru:
Mnoha knihovnám, kterým snižování rozpočtů způsobilo těžkosti a které mohou využít zdroje jako např. MySpace,Facebook neblo Twitter k bezplatné reklamě, to může ušetřit nějaké peníze rezervované pro tradiční reklamu a možná rozšířit uživatelskou základnu. Mnoho webových stran vám umožní vyhledat uživatele ve vašem okolí, což vám pomůže oslovit občany obce.
Přístup k internetu, i když je životně důležitý, není však rozhodujícím faktorem, který zvýšil aktuální přístup k využívání veřejných knihoven. Mnoho lidí si už nemůže dovolit návštěvu kina, placené půjčování DVD, nákup CD nebo předplatné kabelové televize. Veřejná knihovna svým způsobem působí jako mediální výstup. To je veliká změna oproti situaci před několika lety, kdy bylo mnoho knihoven chápáno čistě jako vzdělávací zdroj.
Změny v metodách poskytování informací vedly také ke změnám v dovednostech personálu knihoven. Zatímco někteří pracovníci knihoven odkazovali uživatele spíše k tištěným zdrojům, růst jednoduchých služeb jak je např. Google, činí službu uživateli mnohem rychlejší. Se vstupem mladší generace personálu knihoven na scénu se metody poskytování služeb mění. Čerstvý absolvent vysoké školy v knihovně využívá vyhledávače, Wikipedii nebo online adresáře spíše než tradiční tištěné zdroje, které byly primární a jediné pro generaci starší.
Veřejná knihovna byla a vždycky bude organickou strukturou. Aby co nejlépe sloužila veřejnosti, musí vedoucí pracovníci preferovat využívání technologií a tím se snažit o nalézání nových a vzrušujících způsobů plnění klasických funkcí.
V již zmíněném článku v Time byla respondentům průzkumu položena otázka: "Jak dlouho bude podle vašeho odhadu trvat, než se ekonomika začne zotavovat?" 12 % respondentů řeklo, že to bude 6 měsíců, 26 % pak uvedlo 1 rok, 24 % 2 roky, 9 % pak 3 roky, 11 % napsalo více než 3 roky, 14 % chápe současný stav ekonomiky jako začátek dlouhodobého poklesu a plných 56 % respondentů soudí, že Amerika má před sebou nejlepší dny.
Přes neutěšenou situaci knihovny, jejichž charakteristiky zde byly prezentovány, mají jednoho společného jmenovatele – optimismus vedoucích pracovníků vzhledem k nadcházejícímu období.
V závěrech autorky článku píší: "Knihovny měly vždycky zvláštní schopnost, jak se vyrovnat s rozpočty a vystačit s málem. Současná ekonomická krize, zcela určitě obtížná, není však tím nejhorším, co knihovny snášejí. Jako v minulosti jsme postoupili vpřed a učinili nesnadná a často krutá rozhodnutí, která musela přijít. Když trpí knihovny, trpí i veřejnost.
Ačkoliv důraz v rozhovorech uskutečněných pro účely tohoto článku byl kladen na obtížné ekonomické podmínky a z nich vyplývající redukce služeb, každý z oslovených řídících pracovníků představených knihoven hovořil o naději. Spíše než aby se soustředili na to, co se ztratilo, volili vedoucí pracovníci výše uvedených knihoven pohled na mnoho způsobů, kterými knihovny mohou pokračovat v co možná nejlepším uspokojování potřeb.
Se snižováním finančních prostředků se poskytování těchto služeb stává problematickým, ale stále nutnějším. Uživatelé potřebují teď knihovny více než kdy jindy, aby jim pomohly při vyhledávání pracovních příležitostí, rozvoji kvalifikace, uspokojování potřeb souvisejících se zábavou nebo jen k udržování normality v této chaotické době. Nezbytné redukce finančních prostředků se často příšerně těžce provádějí, ale knihovny v celých Spojených státech využívají této příležitosti k hodnocení potřeb uživatelských komunit a stávají se potřebnějšími pro občany. Snad jsou dobrou zprávou tato cenná poučení. Naši věrní uživatelé chtějí vidět své knihovny podporované a úspěšné. Mnohé jsou ochotny podstoupit i iniciativy zaměřené na získání finančních prostředků a rozšíření povědomí veřejnosti o svých službách a místních zařízeních. Podpora v ostatních sférách veřejného života možná není tak hlasitá, ale intenzívní loajalitu mnoha lidí vůči svým knihovnám je třeba chválit. Bez našich uživatelů, ať už jde o kteroukoliv demografickou kategorii, by knihovny v celé zemi přestaly existovat.
Knihovny všech velikostí čelí podobným výzvám. Kombinovaným úsilím oddaného personálu a uživatelů budeme pracovat na tom, aby se služby mohly zase poskytovat v plném rozsahu a aby se staly životaschopnějšími než kdykoliv předtím."
Přeložil PhDr. Miroslav Ressler
Literatura
HOLLAND, Suzann; VERPLOEG, Amanda. No easy targets : Six libraries in the economy dark days. Public Libraries. 2009, vol. 48, no. 6, s. 27-28.
CITACE:
Holland, Suzann; Verploeg, Amanda; Ressler, Miroslav. Veřejné
knihovny USA v době ekonomické krize.
Knihovna plus [online]. 2012, č. 1 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus121/holland.htm>.
ISSN 1801-5948.
| nahoru | |obsah| | archiv | | domů |
| index autorů | | index názvů | | index témat |