Knihovnické právo I.

Elektronické poskytování hudebních děl prostřednictvím knihoven

V polském knihovnickém časopisu "Bibliotekarz" se pozornost často věnuje knihovnické legislativě. Například informacím a analýzám stavu práva polských knihoven se věnovalo číslo dvanáct v roce 2011 a čtvrté číslo v roce 212.i

Zaměřme se na první článek věnovaný právnímu řešení elektronického poskytování hudebních děl zájemcům (návštěvníkům či klientům knihoven) prostřednictvím knihoven. Jde o poměrně důležitou službu knihoven, která podléhá autorskému právu. Díla mohou být buďto přímo autorskoprávně chráněna nebo se může jednat o díla, ke kterým příslušná majetková autorská práva, respektive práva související s právem autorským, dosud nevypršela. Jak se tedy chovat k hudebním nahrávkám, které na základě požadavků uživatelů knihovny zprostředkovávají elektronickou cestou?

Je potřeba rozlišovat mezi zpřístupňováním hudebních děl prostřednictvím internetu (šíření, vystavování) a jejich rozmnožováním uživateli při jejich stahování (download). Jakékoli zpřístupnění hudebního díla prostřednictvím internetu je užitím autorského díla jeho sdělováním veřejnosti podle § 18 odst. 1 či § 18 odst. 2 autorského zákona (zákon č.121/2000 Sb. Autorského zákona). K takovému zpřístupnění musí autor nebo jiná oprávněná osoba udělit souhlas, tzv. autorskoprávní licenci. Bez souhlasu, licence, jde o neoprávněný zásah do práva autorského ze strany uživatele. Neoprávněný uživatel pak může čelit důsledkům z toho plynoucím podle práva autorského, občanského, správního či dokonce trestního. Z pohledu práva, pokud si knihovna nevyžádá souhlas k užití, se takovémuto důsledku rovněž vystavuje.

Využívání hudebních děl nevzbuzuje pochybnost ve dvou případech:

1) Pokud se posílané materiály využívají všeobecně jako díla, která nejsou chráněna autorským zákonem, tedy v případě, že jde o akta technická (normativní) nebo úřední dokumenty (viz § 4 příslušného zákona);

2) vypršel-li čas ochrany autorských majetkových práv, čili tato práva již nemají platnost (je to shodné s čl. 36 zákona o právech autorských i příbuzných), a to po uplynutí 70 let od doby úmrtí autora (tvůrce užitého hudebního díla). V tom případě jde o volné dílo.

Hudební dílo chráněné majetkovým právem, chceme-li jej zveřejnit a jakkoli s ním dále nakládat, musí být vždy opatřeno licencí. Podle článku 50, odstavce 3, zákona o právu autorském a právech příbuzných, je umožněno využití hudebního díla pro publikační účely – tedy tak, aby bylo každému zájemci přístupné, i když je i nadále chráněné právem dědičným. K uložení do sítě Internetu se rovněž vždy musí stanovit způsob, jakým lze dílo využít.

Dosavadní právní řešení tedy zaručuje knihovní zpřístupnění či umožnění dostupnosti (dle zákona o právu autorském a právech příbuzných) pro badatelské záměry s ohledem na uživatele informačního systému, který jej využije na terminálu (počítači) ve studovně v samotné knihovně.

Knihovna, která disponuje elektronickými sbírkami, může takovéto dokumenty umístit do své vnitřní sítě a díky tomu má čtenář/uživatel možnost se s dokumentem elektronickou cestou seznámit (není míněno rozesílání autorských děl chráněných majetkovými právy prostřednictvím internetu na osobní adresu uživatele). V tomto případě podléhá tato služba veřejných knihoven autorskému právu a jeho respektování.

PhDr.Vincenc Streit, Ph.D.

Poznámky:

i GOLAR, RAFAL. Prawo biblioteczne : Elektroniczne przesylanie utwórow przez biblioteki. [Knihovnické právo : Elektronické poskytování hudebních děl prostřednictvím knihoven.] Bibliotekarz. 2011, č. 12, s. 31-32. ISSN 0208-4333.

CIECHORSKI, JAN. Prawo biblioteczne : Laczenie bibliotek publicznych z bibliotekami szkolnymi. [Knihovnické právo : Sloučení veřejných knihoven se školními knihovnami.] Bibliotekarz. 2012, č. 4, s. 24-27. ISSN 0208-4333.

CITACE:
Streit, Vincenc. Knihovnické právo I. Knihovna plus [online]. 2012, č. 2 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus122/streit1.htm>. ISSN 1801-5948.