Dánský model? Pohled na dánský knihovní zákon

Porovnání dánské knihovnické legislativy s odpovídajícími iniciativy v Německu

MAYR, Peter. Vorbild Dänemark? – Ein Blick auf das dänische Bibliotheksgesetz : Vergleich des dänischen Bibliotheksgesetzes mit entsprechenden Initiativen in Deutschland. Bibliotheksdienst. 2012, vol. 46, no. 2, p. 102-120. ISSN 0006-1972.

Jedná se o zajímavý a zdařilý příspěvek věnovaný platné knihovnické legislativě v Dánsku a v Německé spolkové republice. Peter Mayer využil vhodné zdroje informací ohledně historie, znění, funkce, vývoje i významu knihovnické legislativy. Autor též zvolil vhodný postup v podobě porovnání situace v oblasti knihovnické legislativy v Dánsku, které je považováno za mateřský stát pro vznik knihovnické legislativy, s Německem – konkrétně se zemí spolkového německého státu - Thüringen (Duryňsko). Důležitým byl rok 2007, kdy bylo Dánsko pozváno na Lipský knihovnický kongres, a následně počalo nejlépe uskutečněný výzkum zaměřený na knihovnickou legislativu v tomto státě. Roku 2007, na podnět Spolku německých knihoven, došlo k založení strategické koncepce "Knihovna roku 2007". Tato aktivita zásadově vycházela z velké energické modernizace; značnou důležitost měla i národní informační strategie.

V roce 2011 byl zveřejněn výsledek dánského výzkumu knihovnického systému. Získané výsledky tohoto náročného průzkumu svědčily o tom, že Spolková republika Německo ještě nedosáhla, z hlediska knihovnické legislativy, úrovně Dánska. Postupně se setkáváme s vývojem zákonodárství – knihovnické legislativy. Publikační činnost se také zaměřila na právo - v r. 1983 se odborník Vodaska zaměřil na dánský knihovnický zákon a jeho analýzu. Podívejme se na jeho názory.

Vznik prvního knihovnického zákona, v r. 1920, a následující období podnítilo u německých knihovníků aktivitu a podpořilo tvůrčí fantazii týkající se obsahu knihovnického zákona, který by představoval pracovně tvůrčí přínos i pro německé knihovny. Bylo možné vyslovit určité názory a zaujmout potřebná stanoviska. Tato změna byla také podporována prostřednictvím německé menšiny žijící v jižním Dánsku. Především byla podporována úprava uspořádání dánského regulačního řízení této právní problematiky a zjištění a porovnání stanovisek ostatních zúčastněných. Svaz německých knihoven – Nordschleswig – vše organizačně zaštítil. Tamější "Německá knihovnická centrála" přispěla překladem dánského knihovnického zákona r. 2000 do německého jazyka.

Autor analyzoval jednak dánskou knihovnickou legislativu v podobě dosud platného a progresivního knihovnického zákona, který je vlastně průkopnickým právním opatřením nejen v Dánsku, ale i v současném evropském knihovnictví, ale zároveň se zaměřil na knihovnický zákon platný v Duryňsku.

Nelze celkově analyzovat zmíněný zákon. Jistě se však zcela pozitivně projevuje, že dánský knihovnický zákon vznikl v podstatě v době, kdy byla v Československu přijata zákonná norma č. 430/1919 Sb. zákon o veřejných knihovnách obecních (v r. 1919). Ve znění dánského zákona se uplatňuje vznik knihoven, jejich typy a poskytované služby veřejnosti.

Pochopitelně nelze uvádět všechny paragrafy dánského knihovnického zákona, proto se dále budeme věnovat pouze několika zásadním paragrafům. Pro zjednodušení budou používány zkratky: pro dánský zákon označení "DänBibGL, pro německý zákon "ThürBibRGV".

V dánském knihovnickém zákoně jsou úkoly komunálních subjektů jako nosičů těchto práv a povinností jasně definovány. Zaměřují se na právní povinnosti knihoven, funkce knihoven, práva samotných veřejných obecních knihoven různých typů i na finanční otázky. Stranou nezůstávají ani práva a povinnosti uživatelů služeb knihoven s přihlédnutím k internetu, digitalizace fondů knihoven, působnost dobrovolníků v knihovnách aj. Podívejme se na některé paragrafy těchto zákonných norem. Důležitým faktorem pro činnost knihoven v návaznosti na knihovnický zákon je také nezávisle pojatý text zákona, trvale funkční, bez uplatnění kritérií morálních, ideologických a náboženských. Zaměříme na jeho textovou podstatu (viz § 3 DänBibG), kde stanovuje, které obce jsou povinné založit knihovny a rovněž jsou zavázány zabezpečit jejich provoz. Požadavky na vedení knihoven jsou podrobně definovány. Uvedeny jsou i určité služby poskytované či zprostředkované knihovnami obyvatelstvu, konkretizováno je poskytování služeb skupinám uživatelů aj. Uveden je i každý typ knihovny, kterou mohou zájemci navštívit a využít jejich služeb; tyto povinnosti jsou závazně stanoveny a formulovány.

V duryňském (Thüringenském) knihovnickém zákoně (který nabyl platnosti v r. 2008) je pouze v § 5 odst. 1 ThürBibG řádně stanoveno financování prostřednictvím rámcového činitele - nosiče těchto práv. V odst. 2, týkajícím se výkonnosti stanovené příslušnému státu, kde je zákon funkční, je uveden požadavek, jak řešit komplexní-sdružovací postup těchto aktivit v rámci samotného státu. Podobné řešení nalezneme i v dánském zákoně, a to v § 8 DänBibG. Dánsko se v podstatě zavazuje dodržování požadavku "Spolupráce v rámci knihovnického funkčního základu".

Další důležitá část zákona se zaměřuje na typy (druhy) knihoven (viz § 2 ThürBibG), který se věnuje určité jednotné typizaci knihovnické podstaty jako základu činnosti jednotlivých knihoven. Mimo zemské knihovny jde i o vědecké a veřejné knihovny, také úřední a školní knihovny; výčet typů završují ostatních druhy knihoven. V § 4 ThürBibG (viz záhlaví paragrafu) je uplatněno "Kulturní dědictví" - jde o několik knihoven s historickými fondy. Jako nejlepší příklad slouží knihovna Anny Amálie ve Výmaru. V dánském zákoně existuje mezi státními knihovnami určitý spojovací systém, jakýsi svorník, s komunálními knihovnami. Všimněme si i § č. 13: mimo centrálních knihoven jsou v této části zákona uvedeny ještě státní knihovny s cílem vytvářet a přispět k využívání vzdělávací přípravy, spolupracovat nebo být součástí odborných ústavů a využít samotné knihovny k výzkumu. Zajímavé také jsou § 16-18, které jsou obsahově zaměřeny na regiony, kde působily německé knihovny. A § 21 řešil problém poplatku za upomínku uživateli výpůjčních služeb knihovny. Tuto část uzavřeme nejzásadnějším § 31 DänBibG – jedná se o povinnost knihoven vytvářet potřebné dokumenty.

Poslední novela dánského knihovnického zákona byla přijata v roce 2000. V Německu se uskutečnila novelizace této zákonné normy v r. 2011.

Vraťme se zpět k počátku právního rozvoje ve skandinávském prostředí v roce 1920. Během následujících deseti let vznikly tři knihovnické zákony: vedle Dánska ve Finsku v roce 1928, o dva roky později (1930) i ve Švédsku. Tento rozvoj byl pečlivě sledován v Německu. V roce 1932 vyšla písemná zpráva Erwina Ackermanna "Skandinávská knihovnická podstata". Jednalo se o přehled lidových knihoven v Dánsku, Finsku, Norsku a Švédsku. Vzorem právních řešení týkajících se knihovnictví byla bezpochyby Velká Británie se svoji legislativou z r. 1850 a nově vzniklé Československo s lidovou osvětou a zákonnou normou přijatou v r. 1919. První skandinávské projevy knihovnické legislativy byly označeny jako "Prémiové zákony". V Dánsku byl knihovnický zákon podroben státnímu dozoru a kontrole, což mělo podpořit centrální knihovny a státní příspěvky. Dánsko svůj první knihovnický zákon novelizovalo po 44 letech, v r. 1964 – novela se týkala zejména veřejných knihoven a povinností obcí.

Do jaké míry bude tento rozvoj využit a jaké důsledky bude později mít pro knihovnickou legislativu, se zatím dá jen předpokládat. Jedním z negativních vlivů je celková ekonomická krize, která knihovnám brání v jejich rozvoji.

Autor velice přínosně čerpal z různých zdrojů, které podávají informace a svědectví o současném stavu knihovnické legislativy a o její perspektivě v nejbližších letech. Mimo již uvedených údajů je nutné respektovat, že současné dánské knihovny zaujímají funkci "hybridních knihoven", což se projevuje u veřejných knihoven v podobě jakéhosi informačního přechodu od klasické podoby služeb k internetovým technologiím. Novým těžištěm jsou elektronická média, které s sebo přinášejí obavy z deformace dosavadních knihovních fondů.

PhDr. Vincenc Streit, Ph.D.

CITACE:
Streit, Vincenc. Dánský model? Pohled na dánský knihovní zákon. Knihovna plus [online]. 2012, č. 2 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus122/streit3.htm>. ISSN 1801-5948.