|obsah| |index autorů | | index názvů | | index témat | | archiv |
Knihovna plus
2013, číslo 1
Bc. Světlana Hrabinová, PhDr. Jindra Planková, Ph.D. / Filozoficko-přírodovědná fakulta, Slezská univerzita v Opavě
Resumé:
Článek se zabývá tematikou otevřených dat v oblasti knihovnictví, a to především otevřenými bibliografickými daty, která jsou nejvýraznějšími představiteli dat knihoven. Data knihoven zahrnují řadu entit, od záznamů v katalozích, dat v tezaurech a heslářích, až po encyklopedická data. Avšak bibliografická data jsou zřejmě nejlépe vnímatelná a schopná pokrýt nejširší množství dat.
Klíčová slova:
otevřená data, bibliografická data, licence
Summary:
The article deals with problematic issues of open data in librarianship, namely open bibliographic data which are the most representative data from libraries. Library data can include a range of entities, from records in catalogues, data in thesauri and registers to encyclopaedic data. However, bibliographic data are probably the most perceivable and capable to cover the largest amount of data.
Keywords:
open data, bibliographic data, licenses
Stále častěji se v souvislosti s knihovnami začíná objevovat výraz "open", který značí otevřenost. Již dříve se knihovny skloňovaly ve spojení s "open access", čili s umožněním otevřeného přístupu ke svým sbírkám (Danowski, 2010). I na základě této iniciativy se značně rozšiřuje okruh dokumentů, které jsou volně přístupné. Jedná se především o volně dostupné elektronické časopisy, výukové materiály či preprinty publikovaných vědeckých článků.
Přesto se ale můžeme setkat s dokumenty, které dosud volně přístupné nejsou a z důvodů licenčních ujednání ani volně dostupné nebudou. Nicméně, volně zpřístupněné bibliografické údaje mohou přinést velké množství potřebných údajů k takovýmto materiálům.
Pokud hovoříme o myšlence (a také o hnutí, které tuto myšlenku podporuje) "open" či "otevřenosti", musíme zmínit významného aktéra tohoto trendu, a to nezávislou mezinárodní organizaci Open Knowledge Foundation. Byla založena v roce 2004 s jasným cílem "podporovat (a chránit) otevřené znalosti v přesvědčení, že čím více bude otevřených přístupů v produkci a distribuci znalostí, tím větší budou sociální a komerční výhody" (Murray-Rust, 2008, str. 61). Organizace je pak tvůrcem řady nástrojů, projektů a organizátorem různých komunit zaměřujících se na otevřené znalosti. Spojení "open knowledge" (otevřené znalosti), které je ukryté v názvu organizace, v sobě zahrnuje jakoukoliv formu znalosti, jedná se o jakýkoliv obsah (např. knihy, hudba), data (např. historická, vědecká, bibliografická) či informace z veřejné správy a administrativy (Open Knowledge Foundation, 2012a).
Z důvodu toho, že otevřené znalosti pokrývají také oblast dat, článek poskytuje informace o definici otevřených znalostí. Definice je jedním z výsledných produktů a dalo by se říci i jedním ze samostatných projektů organizace Open Knowledge Foundation a obsahuje základní terminologii a samotnou definici týkající se otevřených znalostí. Definice otevřených znalostí je dostupná v originální anglické verzi. Zároveň jsou ale dobrovolníky (z řad odborníků, ale i nadšenců v této oblasti), postupně vytvářeny překlady do jednotlivých jazyků[1]. Smyslem definice je stanovit principy, podle nichž by bylo možné definovat a vymezit pojem otevřenost. Dílo je podle této otevřené, pokud splňuje následujících jedenáct podmínek (Open Knowledge Foundation, 2012a):
1. Dostupnost – požadavek na úplnost díla, přiměřenou cenu (ne vyšší než přiměřené náklady na výrobu jeho kopií), dostupnost na Internetu a v neposlední řadě důraz také na vhodnou a upravitelnou formu díla. Jedná se o tzv. "sociální otevřenost" – máte nejen možnost získat dílo, ale dostanete ho.
2. Redistribuce – licence nesmí nikoho omezovat při distribuování díla a zároveň nesmí za distribuci vyžadovat autorský honorář či jiný poplatek.
3. Opětovné užití – licence musí umožnit úpravu díla a jeho užití v dalších dílech, zároveň je důležité, aby tato další díla mohla být distribuována za podmínek, za kterých bylo distribuováno i originální dílo.
4. Neexistence technologických omezení – čtvrtá podmínka klade důraz na formát distribuovaného díla. To musí být v takovém formátu, aby nevznikaly žádné technické překážky při práci s dílem. Doporučují se používat otevřené datové formáty s veřejně a volně dostupnou specifikací.
5. Uvedení autora – v licenci může být vyžadováno (jako podmínka pro další distribuci díla) uvedení autora nebo tvůrců díla.
6. Integrita – dalším požadavkem v licenci může být požadavek na přiřazení jiného názvu nebo označení jiné verze u upraveného díla, než mělo dílo původní.
7. Zákaz diskriminace osob a skupin – licence nesmí v žádném případě diskriminovat žádnou osobu či skupinu osob.
8. Zákaz diskriminace oblasti použití – velmi důležitý požadavek týkající se zákazu omezování oblasti použití. Jedná se například o omezení, že dílo nesmí být použito v oblasti výzkumu či obchodu a podnikání. Organizace Open Knowledge Foundation klade velký důraz na to, aby se autoři právě z těchto oblastí zapojovali do její komunity, jelikož s sebou mohou přinést velmi důležitá data, nikoli aby z této komunity byli vylučováni.
9. Šíření licence – práva spojená s dílem se musí vztahovat na všechny strany, pro které je práce určena, a to bez nutnosti další dodatečné licence.
10. Licence nesmí být specifická pro soubor – práva k práci by neměla záviset na tom, zda je práce součástí určitého souboru či balíčku. Pokud je dílo získáno ze souboru či balíčku a je distribuováno v souladu s licenčními podmínkami, všechny strany pracující s takovýmto dílem by měly mít stejná práva jako strany uvedené v originálním původním souboru.
11. Licence nesmí omezovat distribuci dalších prací – poslední požadavek uvádí, že licence nesmí klást žádná omezení na ostatní díla, která jsou distribuována (resp. zpřístupňovaná) spolu s licencovaným dílem. Jako příklad může posloužit ustanovení, že licence nesmí vyžadovat, aby všechna díla uložená na stejném médiu byla vydána pod otevřenou licencí.
Aby bylo možné zajistit právní stránku vystavování otevřených dat v prostředí Internetu, existuje celá řada licencí k tomu určených. Jedním z největších aktérů v tomto směru je organizace Creative Commons, která vytváří licence rozšiřující copyrightovou ochranu. Ovšem musíme podotknout, že právě v důsledku toho, že tyto licence úzce souvisí s copyrightem a autorským zákonem, jejich užití se z velké části vztahuje na tvůrčí práci, nebo také na výsledný tvůrčí obsah. Užití ale není vhodné pro databáze ani data, která nemusí splňovat právě onen požadavek na tvůrčí činnost (Miller et al., 2008). Zároveň je důležité si uvědomit, že každá z licencí nemusí být použitelná ve všech zemích světa. Z toho důvodu jsme pro výběr licence stanovili dvě skutečnosti, které je důležité si před použitím licence ověřit:
Jako průvodce může sloužit návod pro licencování otevřených dat, který vytvořila Open Knowledge Foundation. Vysvětluje problematiku právní ochrany v zemích Evropské unie, Austrálie, USA a Kanady (Open Knowledge Foundation, 2012b). Open Knowledge Foundation také udržuje aktuální seznam existujících licencí, které třídí do následujících kategorií (Open Knowledge Foundation, 2012c):
Pro vystavování otevřených dat, resp. otevřených bibliografických dat, je tedy v současné době možné vybírat ze čtyř následujících licencí:
Open Data Commons Public Domain Dedication and Licence (PDDL)[2] je výsledkem činnosti společnosti Talis a organizace Creative Commons, které zkombinovaly nápady z licence Talis Platform Licence a použily je pro projekt Creative Commons nazvaný Science Commons (Miller et al., 2008). PDDL licence umožňuje svobodně sdílet, upravovat a užívat dílo k jakémukoliv účelu, a to bez omezení. Je určena pro databáze, nebo jejich obsah, kterým jsou data (Murray-Rust, 2008).
Open Data Commons Attribution Licence[3] je primárně určena pro data, datasety a databáze. Jak je již z názvu patrné, vyžaduje uvedení původní licence. Zejména při použití či úpravě databáze nebo při použití pouze části databáze, je nutné ponechat všechny informace o původní databázi a její licenci. Na základě toho je pak možné databázi upravovat a šířit, či využít část jejích dat pro vlastní práci (Korn a Oppenheim, 2011). Vzhledem k tomu, že licence splňuje podmínky OKFN pro otevřené znalosti, je umožněno i komerční užití.
Open Data Commons Open Database Licence (ODbL)[4] umožňuje opět volné užití, úpravu a šíření databáze či její části. Podobně jako předchozí licence vyžaduje při využívání a úpravě takto označené databáze ponechat veškerou dokumentaci a odkazy k původní databázi. Zároveň požaduje zachování stejné licence, tedy ODbL, při distribuování modifikované databáze nebo nové databáze vytvořené z původní databáze označené licencí ODbL (Korn a Oppenheim 2011).
Creative Commons CCZero[5] je licence organizace Creative Commons s názvem CCZero (někdy také označována jako CC0). Touto licencí jsou označena díla, u kterých se jejich autor vzdal svých práv a na dílo se tak nevztahují žádná právní omezení (Murray-Rust, 2008). Lze ji aplikovat na obsah, data, datasety i databáze (Korn a Oppenheim, 2011). Jedná se tedy o nástroj pro vzdání se práv, kdy se z díla stává volné dílo (tzv. "public domain waiver").
Jak již bylo zmíněno, otevřené znalosti ve významu, jak jej chápe organizace Open Knowledge Foundation, v sobě zahrnují také data. Pod daty si v tomto kontextu lze představit geografické údaje získané z databází, pro oblast státní správy se může jednat o údaje o obyvatelstvu. Významná jsou také data, která vznikla při vědeckém výzkumu a obsahují jedinečné a nové údaje. Předmětem článku jsou ale otevřená bibliografická data, která lze do tohoto kontextu také zahrnout.
Zdrojem pro získávání bibliografických údajů a následnou tvorbu bibliografických dat jsou bibliografické záznamy. Bibliografický záznam kromě základních údajů (obsažených především v bibliografickém popisu[6]), které mají za úkol identifikovat, ale také lokalizovat zdroj, může obsahovat také druhotné údaje. Mezi druhotné (sekundární) údaje se řadí identifikátory typu ISBN, informace o právech spojených s dílem, relevantní odkazy na další zdroje, nebo běžně používaná klíčová slova, předmětová hesla či klasifikační znak (Open Bibliographic Data Working Group of the OKFN, 2011).
Tato charakteristika bibliografických údajů byla určena spíše pro tradiční tištěné dokumenty. Jedná-li se o zdroje dostupné v prostředí Internetu, identifikaci zajišťují jednotný popis zdroje (URI – Uniform Resource Identifier), všeobecně známý jednotný lokátor zdroje (URL, Uniform Resource Locator) pak poskytuje adresu těchto zdrojů (Open Bibliographic Data Working Group of the OKFN 2011). URI tedy identifikují, oproti tomu URL lokalizují zdroj. V tomto případě musí být součástí bibliografických dat i všechny URI identifikátory a URL adresy.
Aby bylo možné bibliografická data považovat za otevřená, musí splňovat následující dvě podmínky (Open Knowledge Foundation, 2012d):
Výzvy ke zpřístupňování otevřených dat knihovnami
Jak uvádí Raymond Bérard (2011), výzvy ke zpřístupňování otevřených dat knihovnami jsou komerčního, ideologického a politického charakteru:
Pracovní skupina Open Bibliographic Data a její činnost
Ačkoliv již v roce 2008 vzniká beta verze databáze pro otevřená bibliografická data Biblios (Gray, 2008), za zlomový rok ve vývoji a směrování tvorby otevřených bibliografických dat považujeme rok 2010. Na začátku tohoto roku oznámila knihovna Evropského střediska pro nukleární výzkum CERN[7], že vystaví své záznamy a kompletní katalog jako otevřená data pod licencí značící volné dílo (Bérard, 2011). Knihovnu CERN pak vblízké době následovaly univerzitní knihovna v Gentu a digitální knihovna Europeana, které tak zapříčinily vznik pracovní skupiny Open Bibliographic Data v březnu roku 2010 (Gray, 2010). Pracovní skupina Open Bibliographic Data vznikla v rámci organizace Open Knowledge Foundation a je stále aktivní. Podílí se na řadě projektů s tematikou otevřených bibliografických dat, např. Bibliographica, JISC OpenBib, BibServer, OpenBiblio Software, Lobid.org či Public Domain Works[8].
Při svém vzniku si pracovní skupina Open Bibliographic Data stanovila tři stěžejní cíle své činnosti (Gray, 2010):
Skupina Open Bibliographic Data pak v roce 2011 zveřejnila čtyři principy[9] pro tvorbu otevřených bibliografických dat. Těmito principy by se měl řídit každý, kdo má zájem podílet se na tvorbě takovýchto dat.
První princip apeluje na licenční ujednání. Kdykoliv jsou bibliografická data nebo sbírky bibliografických dat publikovány, je naprosto zásadní uvádět spolu s nimi zcela jednoznačná licenční (právní) ujednání, která by měla vyjadřovat a popisovat představy producentů dat o užití a další distribuci těchto dat, a to na úrovni jednotlivých záznamů, celého souboru dat nebo jeho částí. Toto právní ujednání by mělo být přesné, výstižné a mělo by odpovídat uznatelné podobě licence nebo volného díla (Open Bibliographic Data Working Group of the OKFN, 2011).
Typem licencí se zabývá princip druhý. Při tvorbě otevřených bibliografických dat je třeba použít takové licence, které jsou určeny pro data. Řada běžně používaných licencí, jako jsou licence Creative Commons (kromě licence CCZero) nebo GNU Free Documentation Licence, se nevztahuje na data a nejsou tak použitelná pro nakládání s bibliografickými daty (Open Bibliographic Data Working Group of the OKFN, 2011). Seznam vhodných licencí udržuje OKFN, licence byly stručně charakterizovány v předchozím textu.
Podle třetího principu by neměla být použita taková licenční ujednání, která podle definice otevřených znalostí nesplňují některou z jedenácti podmínek, zejména podmínku o vytváření odvozených děl určitými skupinami lidí a podmínku o zákazu omezování komerčního užití (Open Bibliographic Data Working Group of the OKFN, 2011). Takové licence brání efektivnímu používání dat a jejich rozšiřování vzhledem k tomu, že komerční služby mohou datům poskytnout určitou přidanou hodnotu.
Poslední princip doporučuje, pokud to ovšem právní systém dovoluje, vystavit bibliografická data (nebo jejich soubory) explicitně jako volné dílo. K tomu slouží licence PDDL nebo Creative Commons Zero. Mělo by se tak stát zejména v případech, kdy je vytváření takových dat financováno z veřejných prostředků (Open Bibliographic Data Working Group of the OKFN, 2011). Zajistí se tak co největší otevřenost díla a jeho šíření.
Sbírka datových souborů Bibliographic Data
Výsledkem činnosti skupiny Open Bibliographic Data je sbírka datasetů s názvem Bibliographic Data, která je součástí katalogu Data Hub[10].
Dataset, v českém prostředí se také můžeme setkat s ekvivalentem datová sada či sbírka datových souborů, je organizovanou množinou dat, která by měla představovat největší jednotku datové paměti. Datasety jsou sbírky dat, které jsou uspořádány podle určitých pravidel a pomocí dostupných metod k nim lze přistupovat a získávat jejich data (Celbová, 2003).
Datové soubory vystavené v katalogu Data Hub pod označením Bibliographic Data jsou výsledkem dodržování zmíněných principů pro tvorbu otevřených bibliografických dat. Katalog Data Hub je součástí katalogizačního softwaru CKAN (Comprehensive Knowledge Archive Network). CKAN je pak původním softwarem již zmiňované organizace Open Knowledge Foundation (Open Knowledge Foundation, c2012a).
Každý datový soubor umístěný v katalogu Data Hub zde má uveden název, popis a užitečné informace, mezi které patří informace o formátech, ve kterých je dataset přístupný, o vlastníkovi datového souboru a o licenci, pod kterou je dataset zpřístupněn. Samotný katalog Data Hub obsahuje několik skupin datových souborů, do jedné z těch větších skupin pak řadíme sbírku datových souborů Bibliographic Data.
Tato skupina obsahuje data z knihoven a jim podobných institucí. V době tvorby článku skupina obsahovala 88 datových souborů. Ačkoliv by podle stanovených principů pro tvorbu otevřených bibliografických dat měla být licence u těchto souborů jasně stanovena a určena, setkáme se zde s výjimečnými případy, kdy licence jasně určena není a uživatel ji musí dohledávat, aby zjistil, za jakých podmínek může data dále šířit a užívat. Tuto skutečnost tvůrci katalogu Data Hub a určení administrátoři skupiny ověřují a postupně aktualizují, z tohoto důvodu se může často stát, že statistika uvádí jiný počet datových souborů, než ve skutečnosti v katalogu najdeme. Pro určení počtu datasetů jsme tedy vycházeli ze skutečně dostupných primárních datových souborů.
Přestože nemáme přístup ke kompletním statistikám, můžeme u skupiny Open Bibliographic Data pozorovat, že se rozvíjí a datasetů přibývá. Oproti dubnu 2012 (Hrabinová, 2012), kdy skupina čítala 70 datasetů, tak přibylo 18 datových souborů.
Vrámci této skupiny můžeme nalézt datové soubory obsahující data např. z tezauru AGROVOC, databáze biblios.net, projektu Open Library, ale i zmíněné datové soubory univerzitní knihovny v Gentu či knihovny CERN. V katalogu si můžeme všimnout ještě jedné důležité věci. U každého datového souboru je možné vyhledat, do jakých skupin katalogu patří. Např. u českého PSH (Polytematického strukturovaného hesláře) zjistíme, že je součástí jak skupiny Bibliographic Data, tak také skupin Library Linked Data a Linking Open Data Cloud (Open Knowledge Foundation, c2012b). Domníváme se, že data uvedená ve skupině Bibliographic Data by měla být primárně otevřená. Ovšem některé datové soubory mohou být mezi sebou propojeny a mohou být součástí jiných projektů, což je velmi důležitý fakt a ověřili jsme si jej na příkladu PSH.
Setkáváme se tak se slovním spojením linked open data, které značí otevřená data vydaná pod otevřenou licencí. Tato data jsou ale zároveň mezi sebou také propojená a mohou tak vytvářet celou síť propojených dat. Na základě principů otevřených znalostí lze tedy usoudit, že otevřená data jsou právě ta data, u kterých licence umožňuje jejich volné použití, znovupoužití a distribuovatelnost (Open Knowledge Foundation, 2012a). Zde navazujeme na ideologickou výzvu zpřístupňování otevřených dat. Pokud se knihovny zapojí do vytváření a publikování otevřených dat, mohou tak ukázat cestu jiným knihovnám a na základě budoucí spolupráce mohou vznikat celé sbírky propojených datových souborů tak, jak se o to snaží uvedené skupiny Library Linked Data či Linking Open Data Cloud.
Přínosy konceptu otevřených dat pro data knihoven a překážky v jeho použití
Aplikace konceptu "open" na data knihoven může s sebou přinést značné výhody, zejména pak volné a opětovné užití dat za jakýmkoliv účelem a jakoukoliv osobou. Volně zpřístupněné bibliografické údaje mohou přinést velké množství potřebných informací ke zdrojům, které volně přístupné nejsou. Knihovny a ostatní knihovnické instituce pak spolu mohou lépe komunikovat, sdílet své poznatky a vytvářet záznamy, vzájemně se podílet na jejich úpravách a aktualizacích.
Velkým přínosem vystavení otevřených dat je také skutečnost, že na základě získaných dat je možné provádět testování (např. pomocí vizualizací), a tím odhalit potenciální chyby v datech.
Pokud se knihovny zároveň rozhodnou zapojit do sémantického webu tím, že začnou využívat a dodržovat principy pro tvorbu propojených dat (linked data)[11], mohou svá data takto zařadit mezi ostatní data dostupná na Internetu a tím umožnit jejich indexování a objevování pomocí internetových vyhledávačů, které je budou moci zařazovat do výsledků svých hledání, nebo na ně odkazovat a tím danou knihovnu či instituci zviditelnit. To propojí knihovny s oblastí výzkumu, kdy studenti, učitelé, ostatní knihovníci a další lidé budou moci odkudkoliv a kdykoliv snadno objevovat a přistupovat k potřebným datům (JISC, c2012).
Největšími překážkami jsou dosud právní aspekty zveřejnění otevřených knihovních dat. Přestože knihovny vystavují a produkují bibliografické záznamy, často se stává, že ne všechny bibliografické záznamy ve svých katalozích vytvořily právě ony. Velkou část záznamů většina knihoven stahuje z externích zdrojů, jako jsou zejména národní knihovny či souborné katalogy. Jak už bylo naznačeno dříve, sporná je otázka copyrightu, který chrání intelektuální vlastnictví. Bibliografický záznam, který obsahuje jednotlivá pole vyplněná standardizovanou cestou, kde se vlastně kreativita během katalogizace zakazuje a ani neočekává, by tedy pod ochranu copyrightu spadat neměl. Pokud ovšem knihovny poskytují celý soubor bibliografických záznamů, které jsou jedinečným způsobem vybrány a zorganizovány, pak se na ně ochrana autorského zákona vztahovat může. V některých případech může být také obsah databáze chráněn autorským právem, kdy jeho producent může prokázat, že investoval značné prostředky k vytvoření a udržování databáze (finanční, technické a lidské zdroje). V tomto případě autorské právo zvýhodňuje producenta. Například bibliografická databáze WorldCat je chráněna producentským zákonem (Bérard, 2011).
Článek si klade za cíl seznámit čtenáře s problematikou otevřených dat, a to především otevřených dat v prostředí knihoven. Otevřená bibliografická data a knihovny samotné jsou zde také v závěru uvedeny do souvislosti se sémantickým webem a propojenými daty (linked data), která jsou nástrojem k dosažení vize sémantického webu.
Dá se předpokládat, že knihovny budou svou přítomnost v budoucnu přesouvat na web více, než tomu bylo doposud. Článek popisuje výhody publikování otevřených bibliografických dat, od možnosti spolupráce s ostatními knihovnami, až po zapojení se do prostředí "běžného" webu. Domníváme se ale, že ne všechny knihovny budou touto možností osloveny. Pro knihovny by to znamenalo ustoupení od zavedených standardů, musely by také vyřešit otázku týkající se formátů pro svá otevřená data. Knihovnické standardy a formáty jsou propracované, avšak využitelné pouze v prostředí knihovnictví a k práci s nimi je potřeba speciálního programu. Pokud by knihovny chtěly vystavit svá data jako otevřená, resp. je propojit s ostatními daty, musely by najít formát, který je široce použitelný. Z tohoto důvodu si myslíme, že ne všechny knihovny budou mít technické prostředky a personální obsazení pro uskutečnění této myšlenky.
Důležitá bude především komunikace a sdílení poznatků mezi knihovnami pomocí konferencí, seminářů či školení. Tímto způsobem lze předávat zkušenosti a přesvědčit i ostatní knihovny, že otevřená data a jejich propojení a zapojení do sémantického webu má pro ně význam. Knihovny nemohou očekávat, že "nástroje na míru" pro jejich data budou běžně dostupné, pokud samy nebudou ochotné poskytnout alespoň malé množství skutečných dat k otestování. Na druhou stranu experti a instituce působící v sémantickém webu nemohou očekávat poptávku ze strany knihoven a knihovníků po svých nástrojích, pokud s nimi nebudou chtít komunikovat.
Poznámky
[1] Český překlad vznikl na základě bakalářské práce jedné z autorek článku, Světlany Hrabinové, a je dostupný na webových stránkách http://opendefinition.org/okd/czech/ (cit. 2012-10-17)
[2] Pro více informací je celý text licence PDDL k dispozici na internetové stránce: http://www.opendatacommons.org/odc-public-domain-dedication-and-licence/ (cit. 2012-10-17)
[3] Pro více informací je celý text licence Open Data Commons Attribution Licence k dispozici na internetové stránce: http://opendatacommons.org/licenses/by/1.0/ (cit. 2012-10-17)
[4] Pro více informací je celý text licence ODbL k dispozici na internetové stránce: http://opendatacommons.org/licenses/odbl/ (cit. 2012-10-17)
[5] Pro více informací je celý text licence CCZero kdispozici na internetové stránce: http://creativecommons.org/publicdomain/zero/1.0/legalcode (cit. 2012-10-17)
[6] Bibliografický popis obsahuje "soubor popisných údajů v bibliografickém záznamu, zaznamenávajících a identifikujících bibliografický zdroj" (Vodičková 2003).
[7] Kompletní soubor záznamů naleznete v katalogu Data Hub na internetové adrese http://thedatahub.org/dataset/cern-library-bibliographic-data (cit. 2012-10-17). Balíček je zde vystaven pod otevřenými licencemi PDDL a CCZero (charakteristika licencí je vysvětlena výše). Knihovna data také uvolnila pro web vpodobě XML (součást projektu Open Library). Pro přístup prostřednictvím protokolu Z39.50 lze využít projekt http://biblios.net/ (cit. 2012-10-17).
[8] Více o samotných projektech na stránce http://openbiblio.net/p/ (cit. 2012-10-17)
[9] Český překlad principů pro otevřená bibliografická data vypracoval Jindřich Mynarz.
[10] Katalog je dostupný na internetové adrese http://thedatahub.org/ (cit. 2012-10-17)
[11] Více se o principech a modelu linked data můžete dočíst v článku Jindřicha Mynarze a Jana Zemánka "Úvod k linked data", který je dostupný na internetové adrese: http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus101/myna.htm (cit. 2012-10-17)
Literatura:
BÉRARD, Raymond, 2011. Free Library Data?. Liber quarterly [online]. Vol. 20, Issue 3/4, s. 321-331 [cit. 2012-08-20]. ISSN 1435-5205. Dostupné z: <http://liber.library.uu.nl/index.php/lq/article/view/7997>
Celbová, Ludmila, 2003-. datová sada. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR [cit. 2012-09-29]. Dostupné z: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000522&local_base=KTD>
DANOWSKI, Patrick, 2010. Step one: blow up the silo! – Open bibliographic data, the first step towards Linked Open Data. In: World Library and Information Congress: 76th IFLA General Conference and Assembly: Open access to knowledge - promoting sustainable progress, Gothenburg, Sweden, 10.–15 August 2010 [online]. [cit.2012-08-15]. Dostupnéz: <http://conference.ifla.org/past/ifla76/149-danowski-en.pdf>
GRAY, Jonathan, 2008. Biblios – "world’s largest database" of open bibliographic data goes beta!. In: Open Knowledge Foundation Blog [online]. 2 December [cit. 2012-09-06]. Dostupné z: <http://blog.okfn.org/2008/12/02/biblios-worlds-largest-database-of-open-bibliographic-data-goes-beta/>
GRAY, Jonathan, 2010. New working group on open bibliographic data!. In: Open Knowledge Foundation Blog [online]. 2 March [cit. 2012-08-06]. Dostupné z: <http://blog.okfn.org/2010/03/03/new-working-group-on-open-bibliographic-data/>
HRABINOVÁ, Světlana, 2012. Linked Open Data a jejich uplatnění voblasti knihovnictví. Opava. Bakalářská práce. Slezská univerzita v Opavě. Filozoficko-přírodovědecká fakulta v Opavě. Ústav informatiky. Vedoucí práce Jindra PLANKOVÁ.
JISC, [c2012]. Why do it?. Open Bibliographic Data Guide [online]. [cit. 2012-09-06]. Dostupné z: <http://obd.jisc.ac.uk/why>
KORN, Naomi a Charles OPPENHEIM, 2011. Licensing Open Data: a practical guide. Version2.0. Dostupnéz: <http://discovery.ac.uk/files/pdf/Licensing_Open_Data_A_Practical_Guide.pdf>
MURRAY-RUST, Peter, 2008. OpenData in Science. Serials Review, vol. 34, issue 1,s.52–64. Dostupné ze ScienceDirect: <http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S009879130800004X>
OPEN BIBLIOGRAPHIC DATA WORKING GROUP OF THE OPEN KNOWLEDGE FOUNDATION, [2011]. Principles on Open Bibliographic Data. Open bibliography and Open Bibliographic Data [online]. [cit. 2012-09-27]. Dostupné z: <http://openbiblio.net/principles/>
OPEN KNOWLEDGE FOUNDATION, [2012a]. Open Definition. Open Definition [online]. [cit. 2012-09-24]. Dostupné z: <http://opendefinition.org/okd/>
OPEN KNOWLEDGE FOUNDATION, [2012b]. Guide to Open Data Licensing. Guide to Open Data Licensing [online]. [cit. 2012-09-24]. Dostupné z: <http://opendefinition.org/guide/data/>
OPEN KNOWLEDGE FOUNDATION, [2012c]. Conformant Licenses. Open Definition [online]. [cit. 2012-09-24]. Dostupné z: <http://opendefinition.org/licenses/>
OPEN KNOWLEDGE FOUNDATION, [2012d]. Open Bibliographic Data. Open Definition [online]. [cit.2012-09-27].Dostupnéz: <http://opendefinition.org/bibliographic/>
OPEN KNOWLEDGE FOUNDATION, c2012a. About the Data Hub. The Data Hub: the easy way to get, use and share data [online]. [cit. 2012-09-15]. Dostupné z: <http://thedatahub.org/about>
OPEN KNOWLEDGE FOUNDATION, c2012b. Polythematic Structured Subject Heading System. The Data Hub: the easy way to get, use and share data [online]. [cit. 2012-09-15]. Dostupné z: <http://thedatahub.org/dataset/psh-subject-headings>
Vodičková, Hana, 2003-. bibliografický popis. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR [cit. 2012-08-07]. Dostupné z: <http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001237&local_base=KTD>
CITACE:
Hrabinová, SvětlanaPlanková, Jindra. Úvod k Open Bibliographic Data aneb i knihovny mají svá skrytá místa!
Knihovna plus [online]. 2013, č. 1 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus131/hrabin.htm>.
ISSN 1801-5948.
| nahoru | |obsah| | archiv | | domů |
| index autorů | | index názvů | | index témat |