Historické mapy v digitálním světě. Digitalizace mapových souborů ve Státním oblastním archivu v Třeboni

Mgr. Markéta Hrdličková / Státní oblastní archiv v Třeboni

Resumé: Článek představuje projekt digitalizace historických map ve Státním oblastním archivu v Třeboni na modelovém příkladu kartografického materiálu z fondu Velkostatek Třeboň.

Klíčová slova: historie, archivy, mapy, digitalizace, Třeboň

Summary: The article presents the project of digitizing of historical maps in the State Regional Archives in Třeboň on a model example of cartographic material from the fund of "Velkostatek Třeboň".

Keywords: history, archives, maps, digitizing, Třeboň

Státní oblastní archiv v Třeboni představuje jeden ze sedmi státních oblastních archivů ve struktuře archivů České republiky. Nachází se v autentických renesančních prostorech třeboňského zámku. Historicky velice cenné prameny jsou zde uloženy od doby posledních Rožmberků z přelomu 16. a 17. století. Státní oblastní archiv v Třeboni je centrálním pracovištěm pro oblast jižních Čech. Patří k němu tři oddělení v Českém Krumlově, Českých Budějovicích a Jindřichově Hradci a dále síť sedmi státních okresních archivů v bývalých okresních městech Jihočeského kraje.

Státní oblastní archiv v Třeboni disponuje mimořádně bohatým a pozoruhodným sbírkovým fondem. Přímo v areálu třeboňského zámku je uloženo na 500 archivních fondů o rozsahu přibližně 12,5 km archiválií.

Na podzim roku 2007 zveřejnil Státní oblastní archiv v Třeboni vlastní digitální archiv (http://digi.ceskearchivy.cz/), v České republice tehdy ojedinělou internetovou aplikaci, která se v průběhu následujících let stala velmi úspěšnou a mimořádně oblíbenou. Hlavním cílem Státního oblastního archivu v Třeboni bylo zpřístupnit badatelské veřejnosti ty archivní fondy, které byly nejčastěji předkládány ke studiu. Největší zájem projevovali badatelé o genealogické prameny, proto byl jako první digitalizován fond Sbírka matrik Jihočeského kraje. Poté následovaly obecní a školní kroniky, soupisy poddaných a sčítací operáty ze sčítání lidu z let 1850-1921. V dalších letech bude následovat digitalizace urbářů a pozemkových knih.

Vedle digitalizačních prací týkajících se výše zmíněného archivního materiálu probíhá rovněž digitalizace mapových souborů uložených ve sbírkovém fondu Státního oblastního archivu v Třeboni. Jedná se o pilotní projekt¹ digitalizace map uskutečňovaný ve spolupráci s Výzkumným ústavem geodetickým, topografickým a kartografickým (VÚGTK AV ČR) ve Zdibech. Jako první se začal digitalizovat badateli hojně využívaný kartografický archivní materiál fondu Velkostatek Třeboň. Tento fond o rozsahu takřka 930 bm patří k nejrozsáhlejším a zároveň nejvyužívanějším fondům třeboňského archivu. Je mimořádný zejména díky svým pramenům. Nalezneme v něm cenné doklady k majetkovým poměrům a vývoji hospodářské správy panství, ale také zásadní prameny ke studiu dějin zemědělství, lesnictví, dolování, sklářství stejně jako místopisu, demografickému vývoji a prakticky všem stránkám každodenního života minulých staletí. Neméně hodnotný je již zmiňovaný kartografický materiál tohoto fondu zachycující vyobrazení jihočeské krajiny a její proměny na bývalém třeboňském panství od 17. do 20. století.

Obr. č. 1 Mapa rybníků na panství Chlum u Třeboně patřícího do majetku Krajířů z Krajku z první poloviny 16. století (Fond Velkostatek Třeboň, SOA Třeboň)

Digitalizace historických map a technických výkresů z fondu Velkostatek Třeboň se začala realizovat v roce 2012 a v současnosti je dostupná na http://digi.ceskearchivy.cz/DA?lang=cs&menu=0&doctree=1mat. V průběhu roku 2012 došlo v několika etapách k vyzvednutí kartografického materiálu z původního depozitárního uložení a postupnému navezení celkem 4358 historických map a technických výkresů na pracoviště VÚGTK AV ČR ve Zdibech, kde probíhá jejich snímkování na velkoformátových skenerech vysoké kvality.

Historické mapy z fondu Velkostatek Třeboň se vyznačují originálním způsobem uložení datujícím se do přelomu 18. a 19. století. Celkem 722 nejcennějších historických map z tzv. Starého oddělení, které obsahuje nejstarší mapy nacházející se ve Státním oblastním archivu v Třeboni, je dodnes uloženo v původních obalech. Jedná se o papírové tubusy různých délek podle rozměru příslušných map, které jsou umístěné v originálních dřevěných skříních. Toto prostorově náročné řešení uložení map bylo již v 18. století zvoleno právě z důvodu velkých rozměrů jednotlivých map. Papírové mapy jsou stočeny a volně uloženy do tubusu. Řada papírových map je ještě podlepena plátnem a opatřena tkalouny ke stažení. Tento způsob uložení souvisel s nároky tzv. velké schwarzenberské archivní reformy, která probíhala na schwarzenberských panstvích na přelomu 18. a 19. století a měla prostřednictvím nového způsobu uspořádání zpřístupnit archiválie zejména pro správní potřeby. Spolu s tím duchovní otcové této reformy Martin Forch a Karel Jakub Battista věnovali pozornost také způsobu, jakým měly být archiválie ukládány. Požadovali suché a klenuté místnosti zabezpečené železnými dveřmi a zamřížovanými okny, a rovněž rozebíratelné skříně, které by bylo možné v případě ohrožení s archiváliemi odnést do bezpečí. Tyto podmínky splňuje depozitární uložení map dodnes. V místnostech je stabilní klimatické prostředí z hlediska teploty a vlhkosti. Prostor má i netradiční světelné podmínky. Archiválie jsou uloženy ve tmě. Přímé světlo je zasahuje pouze při odstínění oken, která jsou jinak celoročně zatažena. V depozitárních prostorech není umělé osvětlení ani trvale zavedena elektřina.

Vedle již zmíněných nejstarších historických map obsahuje soubor množství katastrálních, hospodářských a porostních map² a dále všechny technické výkresy z tzv. Nového oddělení³. Tento kartografický materiál je uchováván standardně v kartonových deskách a je následně uložen v mapových skříních.

Nejstarší mapy fondu Velkostatek Třeboň pocházejí z období 16. a 17. století. Jsou to většinou česky psané rukopisné, částečně kolorované mapy často od anonymních autorů. Stěžejním úkolem těchto nejstarších map a vyobrazení bylo zmapování jednotlivých pozemků na panstvích a jejich hranic, vodních toků, rybníků, rybničních soustav a zachycení dlouholeté historie jihočeských rybníků vůbec. Tyto nejstarší exempláře map jsou velmi vzácné a jedinečné. Významně doplňují daleko bohatší korespondenci slavných budovatelů vodních děl na Třeboňsku, dochovanou ve fondech Státního oblastního archivu v Třeboni.

Mapa č. 2 Mapa rybniční soustavy na třeboňském panství z roku 1779 (Fond Velkostatek Třeboň, SOA Třeboň)

Převážná část map a technických výkresů tohoto souboru vznikla z činnosti geometrů a stavitelů, kteří koncem 18. a v první čtvrtině 19. století zmapovali veškerý majetek třeboňského panství, jeho hranice, lesní revíry a velkolepé odvodňovací i meliorační projekty rozsáhlých rašelinišť v jižní části třeboňského panství. Tyto zaměřovací mapy, k jejichž autorům patřili zejména Matyáš Leština a jeho synové⁴, často obsahují originální, většinou německy psaný rukopisný kolorovaný geometrický plán podlepený plátnem. Na něj obvykle navazuje druhé či další vyhotovení téhož plánu obdobného vzhledu i provedení. Celý soubor pak doplňuje záměrná mapa, tzv. brouillon. Jedná se o koncept mapy, rukopisný tužkový náčrt obsahu budoucí mapy, zpravidla méně přesný nebo méně podrobný.

Obr. č. 3 Geometrický plán lesa a přilehlých činžovních pozemků v lokalitě Kolence na třeboňském panství z roku 1803 (Fond Velkostatek Třeboň, SOA Třeboň)

Ačkoliv byl zmiňovaný kartografický materiál původně vytvořen především pro účely evidence majetku, vyznačuje se vedle svého praktického významu i vysokou umělecko-historickou hodnotou. Některé mapy jsou vyzdobeny dobovými kresbami, zejména romantickými přírodními motivy na parergách nebo v kartuších. Řadu z nich zdobí cenné historické veduty, jiné zachycují vyobrazení zeměměřického či rybářského náčiní. Zvláštností některých map je to, že jsou orientovány obráceným směrem, než je dnes obvyklé, tedy k jihu. Nejstarší dvě mapy zachycující rybniční soustavy jsou orientovány dokonce k východu.

Záměrem popisovaného digitalizačního projektu Státního oblastního archivu v Třeboni je nabídnout badatelům široké spektrum obrazového archivního materiálu v průřezu několika staletí. Naším cílem je prostřednictvím digitálního archivu prezentovat veřejnosti kartografický materiál uložený na několika pracovištích třeboňského archivu. Vedle fondu Velkostatek Třeboň se dočkal digitalizace také archivní obrazový materiál z fondu Schwarzenberský lesní úřad Domoušice. V budoucnu plánujeme zpřístupňovat mapové soubory z dalších badatelsky cenných a často využívaných fondů. Naší prioritou přitom bude digitalizovat mapy daného archivního souboru komplexně v celistvé řadě všech dochovaných exemplářů s důrazem na maximální využití vypovídací hodnoty jednotlivých map.

Po digitalizaci je každý snímek opatřený podrobným popisem, pro který byla zavedena jednotná metodika vycházející z praxe a dostupných norem (http://www.vugtk.cz). Unikátním propojením s aplikací Zeměpisný rejstřík se ke snímkům průběžně pořizují soupisy veškerých lokalit uváděných na digitalizovaných mapách. S jejich pomocí bude možné v budoucnu identifikovat lokality přímo na konkrétních snímcích.

Obr. č. 4 Plán města Třeboň z roku 1699 (Fond Velkostatek Třeboň, SOA Třeboň)

Digitalizace představuje důležitý faktor v ochraně archiválií. Významně omezuje manipulaci s archivním materiálem, v tomto případě s mapovými soubory, a předchází tak různým rizikům poškození, jež představuje zejména opakované rolování, natržení či lámání. Digitální archiv Státního oblastního archivu v Třeboni tak svým tradičně komfortním a přehledným prostředím jistě uspokojí mnohé zájemce o historickou kartografii. Nabízí bezplatné prohlížení exemplářů z vybraných jihočeských a severočeských oblastí při dostačujícím rozlišení 300dpi u jednotlivých snímků.

Poznámky

1 Jedná se o spolupráci mezi archivem a VÚGTK AV ČR. Ten tím naplňuje vlastní projekt v rámci NAKI nazvaný "Kartografické zdroje jako kulturní dědictví – výzkum nových metodik a technologií digitalizace, zpřístupnění a využití starých map, plánů, atlasů a globů".

2 Porostní mapa představuje typ lesní mapy, která zobrazuje jednotlivá polesí nebo lesní revíry.

3 Nové oddělení obsahuje mapy a technické výkresy z rozmezí 1850 až 1950.

4 Matyáš Leština (1761-1841), byl významným schwarzenberským knížecím geometrem a inženýrem. Na konci 18. a v první čtvrtině 19. století patřil k vůdčím osobnostem vyměřovacích a mapovacích prací na třeboňském panství. Ze svých čtyř synů, zejména z nejstaršího Václava, si vychoval schopné nástupce.

Literatura

ROUBÍK, F. Soupis map českých zemí. Svazek 1, 2. Praha, 1952.

ČECHOVÁ, G. Archivní zpracování map a plánů. Archivní časopis, 1959, s. 132–144.

Terminologický slovník zeměměřictví a katastru nemovitostí [on-line]. Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický – Terminologická komise Českého úřadu zeměměřictví a katastru, © 2005–2013 [cit. 2. 1. 2013]. Dostupný z http://www.vugtk.cz.

CITACE:
Hrdličková, Markéta. Historické mapy v digitálním světě. Digitalizace mapových souborů ve Státním oblastním archivu v Třeboni. Knihovna plus [online]. 2013, č. 1 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus131/hrdlic.htm>. ISSN 1801-5948.