|obsah| |index autorů | | index názvů | | index témat | | archiv |
Knihovna plus
2013, číslo 1
Mgr. Šimon Vích / Centrum pro regionální rozvoj ČR
Resumé:
V příspěvku jsou prezentovány výsledky empirického výzkumu, který byl cílený na žadatele o finanční příspěvek z programu Veřejné informační služby knihoven (VISK). Příspěvek přináší návrhy pro optimalizaci tohoto programu, popisuje vytvořenou SWOT analýzu a nabízí také další náměty pro zkoumání.
Summary:
The article presents results of empirical survey among the applicants for funding from the grant programme "Public Information Services Of Libraries". The author also suggests some ways how to optimize the programme, describes the results of the SWOT analysis of the programme and offers several topics for further surveys.
Klíčová slova: dotační programy, granty, hodnotící komise, projektové žádosti, Veřejné informační služby knihoven, výzkum
Keywords: grant programmes, evaluation committees, project applications, Public Information Services of Libraries, survey
Program Veřejné informační služby knihoven (VISK) funguje v České republice od roku 2000 a zaštiťuje jej Ministerstvo kultury ČR. Program VISK je rozdělený do devíti podprogramů1, které se snaží zvláště o zlepšení kooperace knihoven na poli získávání, zpracovávání a sdílení informačních zdrojů, zpřístupnění knihovních katalogů v prostředí Internetu a zavedení Internetu do všech veřejných knihoven. Realizací programu VISK se naplňují priority a cíle stanovené v dokumentech "Státní kulturní politika na léta 2009 – 2014" a "Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 – 2015 včetně internetizace knihoven".
V tomto příspěvku je představen výzkum, který byl realizovaný v rámci mé magisterské diplomové práce a který byl zaměřený na úspěšné a neúspěšné žadatele programu VISK. V úvodu příspěvku je nastíněna zvolená metodologie výzkumu, je zmíněn cíl výzkumu, výzkumné otázky a metoda sběru dat. Druhá část je věnována výsledkům výzkumu. Další pasáž popisuje vytvořenou SWOT analýzu, která vychází z výsledků výzkumu. Čtvrtá část nabízí návrhy vhodné pro optimalizaci programu VISK. Tyto návrhy se dotýkají převážně procesu podávání projektových žádostí, činnosti hodnotících komisí a poskytování informací. Závěr příspěvku obsahuje další možné směry bádání v této problematice.
Cílem empirického výzkumu bylo vyhodnocení dosavadního využívání programu VISK úspěšnými i neúspěšnými žadateli o dotaci. Hlavní výzkumná otázka zněla: Jaké okolnosti mají vliv na program VISK podle oslovených žadatelů o dotaci? Vedlejší výzkumné otázky se zabývaly procesem podávání žádostí, činností členů hodnotících komisí a úrovní poskytovaných informací o programu VISK.
Stanovené hypotézy souvisely s vedlejšími výzkumnými otázkami. Níže uvádím jejich znění, pro účely tohoto příspěvku se jimi však nebudu detailněji zabývat:
- pohled respondentů na proces podávání žádostí je ovlivněn typem jejich instituce, celkovou výší schváleného finančního příspěvku a tím, z jakých konkrétních podprogramů má požadovaná dotace pocházet.
- pohled respondentů na činnosti členů hodnotících komisí je ovlivněn pozicemi, na nichž v instituci působí.
- pohled respondentů na úroveň poskytovaných informací (na kvalitu těchto informací, spokojenost s odpověďmi na dotazy atd.) poskytovaných informací o programu VISK je ovlivněn rolemi, které respondenti v projektech zastávají.
Pro výběr výzkumného vzorku byla předem stanovena dvě kritéria. Muselo se jednat o instituci, která alespoň jednou žádala (úspěšně či neúspěšně) o finanční příspěvek z programu VISK a to v průběhu posledních tří let (tj. v letech 2009 až 2011). Na základě těchto kritérií byl stanoven výzkumný vzorek 846 institucí, z nichž všechny byly osloveny s výzvou k zapojení se do výzkumu.
K získání dat byla použita metoda dotazníkového šetření (příloha uvedena za článkem). Dotazník byl umístěn v prostředí Internetu a respondenti byli k jeho vyplnění vyzýváni e-mailem. S dotazníkem, který čítal celkově 23 otázek, bylo možné pracovat od 23. listopadu 2011 do 23. prosince 2011.
Do výzkumu se zapojilo 252 institucí, návratnost dotazníků činila tedy 29,8 %. Výzkumu se účastnily instituce, které hodlaly čerpat finanční prostředky napříč všemi podprogramy VISK, přičemž nejvíce byl zastoupen VISK 3 (61 % institucí. Celkové zastoupení jednotlivých podprogramů prezentuje graf č. 1.
Graf 1 (zastoupené podprogramy)
Nejčastějším důvodem podávání žádostí o finanční příspěvek bylo rozšíření stávajících služeb institucí (48 % odpovědí respondentů zapojených do výzkumu. Zdroj finančních prostředků byl až druhým nejdůležitějším důvodem (33 %). 17 % respondentů uvádělo jako důvod "zahájení nových činností", např. dalšími institucemi-knihovnami. Mezi zbylými 2 % odpovědí se vyskytovalo nařízení ze strany zřizovatele, záchrana ohrožených dokumentů či změna knihovního systému.
V následujících dvou grafech jsou prezentovány silné (graf č. 2) a slabé (graf č. 3) stránky programu VISK podle vyjádření respondentů. S odpověďmi se dále pracuje v kapitole 3 (SWOT analýza).
Graf 2 (silné stránky)
Graf 3 (slabé stránky)
70 % respondentů bylo zcela či částečně spokojeno s dobou trvání lhůty pro podávání projektových žádostí – výzev (tj. s dobou od 31. října kalendářního roku, jenž předchází rozpočtovému roku, v němž má být dotace poskytnuta, do 10. ledna kalendářního roku, v němž má být dotace poskytnuta). Částečně či zcela nedostatečnou dobu trvání lhůty shledávalo dohromady 16 % respondentů. 13 % dotázaných nemělo v tomto případě vyhraněný názor. 1 % respondentů tuto otázku nehodnotilo.
S propagováním jednotlivých výzev pro podávání projektových žádostí bylo zcela či částečně spokojeno 61 % dotázaných. 26 % respondentů nezodpovědělo tuto otázku ani kladně ani záporně a 1 % ji nehodnotilo. Zbylých 12 % nebylo o dostatečné propagaci nových výzev přesvědčeno. Při detailnějším zkoumání vyšlo najevo, že většina z těchto 12 % se zapojila do podprogramu VISK 3 a že se jednalo spíše o menší instituce, na které by bylo vhodné se v budoucnu více zaměřit.
Mezi nejvíce nejednoznačné a diskutabilní části projektové žádosti patřila zvláště charakteristika výstupů projektu (20 % respondentů) a obecný popis realizace projektu (19 % respondentů). Respondenti v této souvislosti zmiňovali také stanovení cílů projektu (14 % z nich), komentář k rozpočtu projektu (13 %) a samotné sestavování rozpočtu (11 %). Celkový přehled viz graf č. 4.
Graf 4 (problematické oblasti projektové žádosti)
V případě, kdy instituce zapojené do programu VISK spolupracovaly při přípravě projektové žádosti s jinými subjekty, byly těmito subjekty nejčastěji orgány místní samosprávy (47,5 % odpovědí respondentů). S dodavatelskými firmami spolupracovalo 26,5 % dotázaných. Ke spolupráci s neziskovými organizacemi se přihlásilo 16 % respondentů a s jinými knihovnami 10 % respondentů. Žádná dotázaná instituce vůbec nebo spíše nespolupracovala například s vysokoškolskými studenty. Na toto by bylo možné a vhodné se v budoucnu cíleně zaměřit.
O vyváženosti složení hodnotících komisí bylo přesvědčeno 39 % dotázaných. Oproti tomu pouhých 7 % tento názor nezastávalo. Neutrálně odpovědělo 10 % dotázaných. Otázku, jejímž cílem bylo zjistit, zda může docházet ke zvýhodňování či naopak diskriminování některých uchazečů či některých projektů, však nehodnotilo nebo nechtělo hodnotit 44 % dotazovaných
29 % respondentů bylo zcela přesvědčeno, že zástupci hodnotících komisí mají dostatečné odborné znalosti. Částečně přesvědčeno o tomto bylo dalších 30 % respondentů. 35 % dotázaných se rozhodlo neodpovídat na tuto otázku. Zbylých 6 % dotázaných volilo neutrální odpověď.
V jedné z otázek měli dotazovaní možnost vybírat a uvádět požadavky, kterými by měl podle nich disponovat každý člen hodnotící komise. Výsledky uvádí následující graf č. 5.
Graf 5 (požadavky na komisi)
Periodicita návštěv webových stránek programu VISK (http://visk.nkp.cz/) byla dle účastníků výzkumu převážně čtvrtletní (37 %) a půlroční (36,5 %). Jenom 12 % dotázaných navštěvuje tyto stránky jedenkrát za měsíc a 5,5 % respondentů tyto stránky nenavštěvuje vůbec. Dalších 9 % respondentů si stránky programu otevře dle svých vlastních potřeb (tj. zvláště v době výzvy, tvorby projektů, vyhlášení a hodnocení projektů). Nejčastější důvody, proč účastníci výzkumu navštěvují tyto stránky, jsou uvedeny v grafu č. 6.
Graf 6 (důvody navštěvování stránek)
Výzkum ukázal, jaké silné a slabé stránky programu VISK oslovení žadatelé o dotaci identifikují. Tyto silné a slabé stránky jsou ve vytvořené SWOT analýze, která je jednou z nejvyužívanějších analytických metod, seřazeny od nejdůležitějších po méně důležité. Dále byly formulovány možné příležitosti a hrozby programu VISK, které jsou ve SWOT analýze opět seřazeny dle jejich důležitosti. Tato důležitost byla v případě příležitostí stanovena předpokládanou úrovní přínosu a u hrozeb předpokládanou úrovní rizika. Výslednou matici SWOT prezentuje tabulka č. 1.
Tab 1 (SWOT analýza)
V tabulkách č. 2 až 5 uvádím vybrané kombinace v rámci jednotlivých strategií, které lze z matice SWOT vyvodit, a to včetně jejich popisu.
Tab 2 (strategie využití)
Tab 3 (strategie hledání)
Tab 4 (strategie konfrontace)
Tab 5 (strategie vyhýbání)
Na jednotlivé návrhy možných změn programu VISK, které vycházejí především z výsledků výzkumu a z provedené SWOT analýzy, lze nahlížet z různých úhlů pohledu. U projektových žádostí (přihlašovacích formulářů) by bylo vhodné provést změny, které by je učinily přehlednějšími. Některé instituce vzhledem ke stávající podobě těchto formulářů neplánují podání dalších projektů. Mezi nejdiskutabilnější části projektové žádosti, na které by bylo dobré se zaměřit, patřila charakteristika výstupů projektu a obecný popis realizace projektu.
Z výsledků výzkumu vyšlo najevo, že by bylo na místě zamyslet se nad zlepšením propagace nových výzev u institucí, které mohou žádat o finanční příspěvek z podprogramu VISK 3 (Informační centra veřejných knihoven), jelikož tyto instituce nebyly o dostatečné propagaci výzev nejvíce přesvědčeny. Nabízí se včasné informování o chystaném zveřejnění výzvy či zintenzivnění vzájemné komunikace. Mezi menšími institucemi a poskytovatelem dotace.
Menší instituce mají možnost se pokusit o navázání spolupráce při přípravě projektové žádosti s vysokoškolskými studenty, kteří se v dané problematice orientují. Bylo totiž potvrzeno, že na spolupráci s externími subjekty (např. s vysokými školami) při přípravě projektové žádosti má podle respondentů vliv typ jejich instituce. Kromě peněžité odměny pro studenty se nabízí i možnost udělování kreditů v rámci vysokoškolského studia. V tomto kontextu by tedy mohla být navázána užší spolupráce s vysokými školami
U jiných dotačních programů (např. Integrovaný operační program, Regionální operační program, Operační program Životního prostředí) se v případě, že projektová žádost není kompletní, častokrát uplatňuje možnost doplnění této žádosti. Lhůta pro doplnění činí až 15 pracovních dní od potvrzení přijetí výzvy k doplnění. Až poté bývá prováděno formální hodnocení žádosti. Při tomto způsobu hodnocení bývají žádosti z dalšího procesu vyřazovány v případě, kdy žadatel o dotaci udělá v žádosti tři a více formálních chyb. Opravitelné jsou pouze dvě formální chyby. Při zavedení tohoto pravidla (tj. vyřazení žádosti) i do procesu hodnocení žádostí podávaných v rámci programu VISK by jistě došlo ke zvýšení úrovně předkládaných žádostí, neboť samotní žadatelé by na jejich přípravu byli nuceni klást větší důraz.
V případě zavedení tohoto pravidla by bylo však bezpodmínečně nutné stanovit, co je míněno formálním nedostatkem a co je už závažná chyba. Formálním nedostatkem by mohlo být například neočíslování příloh či chybějící kopie přílohy. Závažnou chybou by poté byla chybějící celá příloha, nedostatečně podrobný nebo špatně vyplněný rozpočet a nevyplněné či jen částečně vyplněné povinné přílohy.
Dalším návrhem je stanovení jasných kritérií (včetně míry jejich důležitosti), podle kterých by probíhalo hodnocení předložených projektových žádostí. Žádosti by mohly být hodnoceny podle předem určených obecných kritérií (ta by byla společná pro všechny podprogramy VISK), a dále podle kritérií specifických (ta by byla stanovena dle potřeb jednotlivých podprogramů VISK).
Lze také doporučit, aby výběr členů komise pro posuzování předložených projektových žádostí splňoval požadavek co možná největší celkové vyváženosti. V tomto případě by se neměly opomenout oborové, žánrové, teritoriální, genderové a věkové aspekty.
V rámci optimalizace programu VISK je vhodné se zaměřit též na webové stránky tohoto programu (http://visk.nkp.cz/). Návrhy na zlepšení obsahu webových stránek vycházejí z výsledků výzkumu a ze samotného seznámení se se stránkami jiných dotačních programů. Mezi skutečnosti, jejichž absence byla samotnými účastníky výzkumu pociťována jako nejzávažnější, patřila funkce vyhledávání, sekce "často kladené otázky" a sekce "úspěšné projekty". Další vhodné náležitosti (včetně porovnání s jinými vybranými dotačními programy) uvádí tabulka č. 6.
Tab 6 (náležitosti webů)
Stojí za zvážení, zda se nepokusit o rozšíření tematických okruhů programu VISK (tj. zřízení nového podprogramu). Některé oslovené instituce neuvažují o podání dalších projektů z důvodu, že tyto projekty nelze zařadit do žádného ze současných podprogramů. Tematické rozšíření může také zabránit možnému odlivu kvalifikovaných pracovníků do jiné (komerční) sféry.
Důležité je cíleně se zaměřit na propagaci programu VISK a na samotné realizované projekty. Dostatečná propagace úspěšných projektů může pozitivně ovlivnit celkový pohled na program VISK i předkládání dalších zajímavých projektů.
Za zamyšlení stojí, zda nerozšířit okruh činností a produktů, které v současné době nelze z programu VISK financovat, a to v souladu s potřebami institucí. Toto účastníci výzkumu označili jako největší slabinu programu VISK.
Námětem k diskusi může být i apel ve věci prodloužení doby realizace projektů (tj. zrušení časového omezení na jeden rok). V případě změny politického smýšlení, změny legislativy nebo nestability příslušného resortu může mít v porovnání s jinými dotačními programy jednoroční omezení negativní následky.
V souvislosti s realizovaným výzkumem vyšlo najevo několik oblastí, které by bylo vhodné v budoucnosti podrobit dalšímu detailnějšímu bádání. Proto navrhuji:
- realizovat šetření, jehož respondenty budou členové
hodnotících komisí jednotlivých podprogramů VISK s cílem
definovat kritéria pro hodnocení předložených projektových žádostí;
- realizovat dotazníkové šetření, které bude zaměřeno na zástupce poskytovatele dotace programu VISK (tj. na zástupce Ministerstva kultury ČR) s cílem navrhnout legislativní změny týkající se programu VISK (např. zrušení časového omezení na jeden rok);
- realizovat šetření, jehož cílem bude zjistit silné a slabé stránky programu VISK podle mínění garantů jednotlivých podprogramů VISK (zde se nabízí kvalitativní výzkum);
- cíleně se zaměřit na propagaci programu VISK, která v současné době prakticky zcela chybí (zde by cílovou skupinou mohli být všichni aktéři – tj. úspěšní i potenciální realizátoři projektů, odborná i laická veřejnost, členové hodnotících komisí);
- provést komparaci programu VISK s obdobným dotačním programem v zahraničí.
Má-li být program VISK i v budoucnu úspěšný, musí umět správně reagovat na stále se měnící potřeby knihoven, musí tyto potřeby velmi dobře znát a dlouhodobě je sledovat. Také je důležité monitorovat konkurenční dotační prostředí. Příspěvek nabízí konkrétní možná řešení, která mohou dopomoci ke zkvalitnění programu a ke zvýšení spokojenosti všech subjektů v něm zainteresovaných. Autor doufá, že výsledky realizovaného výzkumu přispějí k dalšímu rozvoji programu VISK a že uvedené návrhy i myšlenky budou v budoucnu dále rozvíjeny. Příspěvek může být podkladem pro kvalitní naplňování základního cíle programu VISK, tj. pro inovaci veřejných informačních služeb knihoven České republiky.
Dotazníkové šetření ke stažení ve formátech - PDF, DOC
Poznámky
1 Program VISK je tvořen následujícími podprogramy: VISK 1 – Koordinační centrum programu VISK, VISK 2 – Mimoškolní vzdělávání knihovníků, VISK 3 – Informační centra veřejných knihoven, VISK 4 – Digitální knihovna a archiv pro informační služby knihoven, VISK 5 – Národní program retrospektivní konverze katalogů knihoven v ČR, VISK 6 – Národní program Memoriae Mundi Series Bohemica, VISK 7 – Národní program Kramerius, VISK 8 (linie A) – Zajištění dostupnosti informačních zdrojů formou multilicencí, VISK 8 (linie B) – Zpřístupnění informačních zdrojů prostřednictvím Jednotné informační brány a VISK 9 – Rozvoj Souborného katalogu CASLIN a souboru národních autorit. Více o jednotlivých podprogramech viz webové stránky programu: http://visk.nkp.cz/
Literatura
ČESKO. Nařízení vlády č. 235 ze dne ze dne 25. května 2005, kterým se mění nařízení vlády č. 288/2002 Sb., kterým se stanoví pravidla poskytování dotací na podporu knihoven. In: Sbírka zákonů České republiky. 2005, částka 87, s. 4791. Dostupné také z: http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/2005/sb087-05.pdf. ISSN 1211-1244.
GRASSEOVÁ, Monika et al. Analýza podniku v rukou manažera: 33 nejpoužívanějších metod strategického řízení. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2621-9.
PUNCH, Keith F. Úspěšný návrh výzkumu. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-468-7.
VÍCH, Šimon. Transformace programu Veřejné informační služby knihoven: inspirace ve strukturálních fondech Evropské unie. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet informačních studií a knihovnictví, 2012. 148 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Vít Richter. Dostupné také z: http://is.muni.cz/th/128473/ff_m/Magisterska_diplomova_prace.pdf.
VISK: Cíle programu [online]. 2012 [cit. 2012-10-07]. Dostupné z: http://visk.nkp.cz/VISKcile.htm
CITACE:
Vích, Šimon. Optimalizace programu VISK: výzkum mezi úspěšnými a neúspěšnými žadateli.
Knihovna plus [online]. 2013, č. 1 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus131/vich.htm>. ISSN 1801-5948.
| nahoru | |obsah| | archiv | | domů |
| index autorů | | index názvů | | index témat |