Knihovna plus

2014, číslo 1

Modernizace veřejných knihoven na Ukrajině

Myroslava Kutsyn / Studentka - Informační studia a knihovnictví, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno

Resumé:

Článek popisuje systém knihoven na Ukrajině, seznamuje s informační politikou Ukrajiny a přináší přehled strategických programových dokumentů pro oblast knihovnictví a veřejného přístupu k informacím. Zaměřuje se na stav informačních technologií ve veřejných knihovnách a stručně popisuje mezinárodní program Bibliomist, díky kterému se veřejné knihovny na Ukrajině modernizují.

Klíčová slova: Ukrajina, veřejné knihovny, služby knihoven, informační politika Ukrajiny, strategické dokumenty, Bibliomist

Summary:

The article describes the system of libraries in the Ukraine. It also deals with the information policy of the country and brings the overview of strategic documents in this field. Further the text contains an overall description of the funding programme called "Bibliomist” which provides financial sources for the modernization of public libraries in the country.

Keywords: the Ukraine, public libraries, library services, information policy of the Ukraine, strategic documents, Bibliomist

ÚVOD

Přístup k informacím je jedním z předpokladů pro vývoj informační společnosti. Role knihoven, které jsou tradičně vnímány jako informační a kulturní instituce, je v tomto směru mimořádná. S rozvojem informačních a komunikačních technologií (ICT) knihovny poskytují také přístup k informacím na internetu. Nezbytným předpokladem k zajištění přístupu k tomuto druhu informací, jsou odpovídající technologie a připojení počítače k internetu. V České republice přístup k informacím na internetu knihovny poskytují v rámci ustanovení zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb, ve znění zákona č.1/2005 Sb., týkajícího se poskytování služby dle § 4, odst. 1, písm. d) knihovního zákona¹. Na Ukrajině fungování veřejných knihoven definuje Zákon Ukrajiny o knihovnách a managementu knihoven² účinný od 27. ledna 1995. Avšak v zákoně není ani zmínka o tom, že by knihovny měly umožňovat přístup k informacím na internetu, jinými slovy zákon knihovnám tuto povinnost neukládá. Ačkoliv Ukrajina za posledních dvacet let od vyhlášení své nezávislosti³ učinila významné kroky směrem k hospodářskému, sociálnímu a kulturnímu rozvoji, velká část knihoven zůstává na okraji zájmu vlády. Jsou minimálně financovány a nacházejí se v zanedbaném stavu – důsledkem čehož miliony lidí nemají přístup k informacím. "Místo toho, aby zajišťovaly informační potřeby společnosti a snažily se tyto potřeby uspokojovat, knihovny pouze hromadí zastaralé knihy a knihovník je mechanicky vydává"⁴. Tématem tohoto příspěvku je stav knihoven a knihovnictví na Ukrajině.

SYSTÉM KNIHOVEN A INFORMAČNÍ INSTITUCE NA UKRAJINĚ

Síť knihoven na Ukrajině je rozdělena na knihovny celostátního významu – národní, státní, dále knihovny republikové, krajské, městské, okresní, obecní a vesnické⁵. Podle zaměření se knihovny dále dělí na veřejné (včetně specializovaných knihoven pro děti, mládež a osoby s fyzickými omezeními) a speciální (Akademie věd, výzkumné a vědecké instituce, vzdělávací instituce a organizace).⁶ Podle statistických údajů ze sborníku Knihovny na Ukrajině v číslech⁷ fungovalo na Ukrajině v roce 2011 celkem 37 286 knihoven, z nichž 18 080 spadá pod Ministerstvo kultury Ukrajiny a poskytuje své služby 1 441 500 uživatelům (k datu 1. ledna 2012).

Národní knihovny Ukrajiny

"Národní knihovna je kulturní, vzdělávací, vědecká a informační veřejná instituce. Vykonává funkce výzkumné, metodické a koordinační v oblasti knihovnictví, bibliografie; podílí se na rozvoji veřejné politiky v oblasti knihoven a knihovnictví. Národní knihovna je knihovnou celostátního významu, která poskytuje knihovnickou, informační a bibliografickou službu uživatelům a plní funkci výzkumného, metodického a organizačního centra knihoven.^"⁸ Takto definuje národní knihovnu Zákon Ukrajiny o knihovnách a managementu knihoven účinný od 27. ledna 1995. Funkci informačního, metodického a poradenského centra pro všechny veřejné knihovny na Ukrajině plní Národní parlamentní knihovna Ukrajiny. Národní knihovny mají právo na povinný výtisk.

V tuto chvíli Ukrajina eviduje osm⁹ knihoven, jež mají status "národní":

Národní parlamentní knihovna Ukrajiny¹⁰
Ukrajinská národní knihovna V. I. Vernadského¹¹
Ukrajinská národní knihovna pro děti¹²
Ukrajinská národní vědecká lékařská knihovna¹³
Ukrajinská národní historická knihovna¹⁴
Národní vědecká knihovna M. Gorkého v Oděse¹⁵
Národní vědecká zemědělská knihovna Akademie zemědělských věd¹⁶
Národní vědecká knihovna V. Stefanyka ve Lvově¹⁷.

Dlužno dodat, že v kontextu knihoven na Ukrajině se slovo "národní" netýká funkcí, které vyplývají z poslání národních knihoven, ale ze statusu, který přiděluje knihovně stát.¹⁸^a¹⁹ Fakt, že na Ukrajině není žádná knihovna²⁰, která by plnila funkce národní knihovny²¹ v tom smyslu, v jakém jsou funkce národních knihoven ve světě obecně chápány, mi také potvrdila ředitelka knihovny z Národní univerzity Kyjevo-Mohyljanská akademie Tetjana Jarošenko. Funkce, které by měla plnit "národní knihovna", jak se to děje například v Národní knihovně České republiky, jsou na Ukrajině rozděleny mezi více knihoven a tzv. Knižní komoru (palatu).

Centralizovaný systém knihoven Ukrajiny (CSK)

Veřejné, speciální a specializované knihovny se mohou sjednocovat do centralizovaného systému knihoven (dále CSK)²². Metodickým a regionálním centrem CSK je jako samostatný právnický subjekt krajská knihovna.²³ CSK tvoří knihovny v rámci administrativního správního celku (okresu, případně města, pokud město má minimálně 7 až 8 knihoven). Do CSK spadají:

ústřední okresní knihovny (ÚOK),
pobočky ÚOK (obecní, vesnické),
ústřední městské knihovny (min. 7 až 8 knihoven),
okresní městské knihovny pro děti (okresní, případně městská knihovna pro děti a knihovna umístěná v rámci územního správního celku).

CSK je administrativně podřízena Odboru kultury²⁴ v rámci systému samosprávy, v tomto případě Okresnímu úřadu. Ústřední okresní knihovna CSK je hlavní knihovnou v rámci okresu. Plní funkci metodického centra pro své pobočky, koordinuje činnost a zajišťuje spolupráci knihoven v rámci CSK. Ústřední okresní knihovna zajišťuje akvizici a centrální evidenci všech fondů svých poboček, vytváří souborný katalog. Knihovna se skládá z několika oddělení – např. oddělení akvizice a zpracování, oddělení služeb, metodického oddělení.

Knihovny CSK jsou zřizovány a spravovány okresním úřadem, financování CSK je zajištěno z rozpočtu okresního úřadu; CSK vystupuje v roli právnické osoby s vlastním kulatým razítkem.

Zároveň na Ukrajině existuje jistý podíl knihoven, které v 90. letech na základě vlastního rozhodnutí vystoupily z CSK a které jsou financovány z rozpočtu obecního (případně městského) úřadu.²⁵ V souvislosti se schválením Zákona o vládní regionální politice²⁶ byl v některých oblastech Ukrajiny zahájen proces decentralizace – to znamená, že některé obecní úřady v souladu s právními předpisy chtěly hospodařit s vlastním rozpočtem včetně knihoven. Zřizovatelem obecních (vesnických) knihoven se tak stala obec, nicméně ústřední okresní knihovna stále zůstává metodickým centrem pro výše uvedenou kategorii knihoven.²⁷

Ukrajinská knižní komora Ivana Fedorova

Knižní komora Ivana Fedorova²⁸ (dále KPIF) je státní vědeckou institucí v oblasti publikování a informační činnosti. Knižní komora podporuje rozvoj národní kultury, vědy, vzdělávání, vydavatelské činnosti, vytváří databáze bibliografických informací, archivuje tištěnou produkci, provádí výzkumy v oblasti bibliologie a bibliografie. Rovněž je ukrajinským vrcholným orgánem či agenturou přidělující ISBN a ISMN.²⁹

Ukrajinské knihovnické spolky

Na rozdíl od Asociace knihoven Ukrajiny³⁰ vykazuje viditelné výsledky a činnost Ukrajinská knihovnická asociace (Ukrainian Library Association, dále UKA),³¹ která byla založena v roce 1995. Hlavním posláním UKA je posilovat a podporovat vývoj knihoven a profese knihovníka, dále se snaží zajistit práva uživatelů na poskytování informačních, knihovnických a bibliografických služeb. UKA organizuje soutěže, konference i školení na aktuální téma. Asociace se skládá z 10 sekcí:

sekce ředitelů krajských vědeckých knihoven,
sekce vysokoškolských (univerzitních) knihoven,
studentská sekce,
sekce pracovníků speciálních knihoven,
sekce pracovníků veřejných knihoven,
sekce prosazování a obhajování zájmů knihoven (advocacy),
sekce Služby knihoven se zaměřením na uživatele se zdravotním postižením,
mládežnická sekce,
pracovní skupina pro etiku,
pracovní skupina pro e-knihy.³²

UKA je členem International Federation of Library Associations (dále IFLA). V roce 2010 UKA obdržela grant od IFLA, aby se mohla zúčastnit programu Vytváření silných knihovnických asociací (BSLA)³³, který se realizoval za podpory Billa a Melindy Gatesových.³⁴ BSLA je komplexní program, který nabízí strategický a koordinovaný přístup k budování kapacit a udržitelnosti knihoven a sdružení, v jehož rámci jsou pořádány mimo jiné různé semináře. V roce 2012 UKA natočila krátké video, kde informuje o svých výsledcích.³⁵

Strategické programové dokumenty a informační politika Ukrajiny

V posledních dvaceti letech Ukrajina přijala řadu dokumentů, které měly přispět k rozvoji vědy, vzdělání a informatizace společnosti:

Zákon o národním programu informatizace (National Programme of Informatization)³⁶,
Zákon o svobodném přístupu k informacím³⁷,
Zákon o hlavních zásadách vývoje informační společnosti na Ukrajině v letech 2007–2015 (The Law of Ukraine On the principles of Developing Information Society in Ukraine in 2007–2015)³⁸.

Jednou z hlavních priorit Zákona o nejdůležitějších zásadách vývoje informační společnosti na Ukrajině v letech 2007–2015 byla snaha vybudovat:

informační společnost otevřenou a orientovanou na lidi, v níž by každý vytvářel a akumuloval informace a znalosti,
otevřený přístup k informacím, používat je a obměňovat tak, aby každý mohl realizovat svůj vlastní potenciál, a tím zvýšit osobní a společenský rozvoj a kvalitu života.

Dále byla schválena řada strategických dokumentů zaměřujících se na rozvoj informační infrastruktury, zejména v oblasti knihovnictví:

1992 – Koncepce rozvoje knihoven (knihovnictví) na Ukrajině
199[5?] – Strategicky plán informatizace knihoven na Ukrajině do roku 2005 (Libraries Informatization Strategy in Ukraine by 2005, Book Chamber of Ukraine, Kiev, Ukraine)
2003 – Národní doktrína rozvoje knihovnictví a informačních služeb na Ukrajině
Strategický plán informatizace knihoven na Ukrajině do roku 2005
2004 – Státní program vývoje činnosti Národní knihovny Ukrajiny V. I. Vernadského v letech 2005–2010.
2005 – Koncepce rozvoje zemědělských knihoven na Ukrajině

Klíčovými body všech strategických dokumentů byla informatizace, zavádění nových ICT, uchovávání fondů, zajištění technického zázemí knihoven či zvýšení prestiže knihoven. Strategické kroky byly učiněny, ovšem klíčové cíle nebyly naplněny. Například O. Voskobojnikova-Guzeva ve svém článku Modernizační strategie vývoje tuzemské knihovnicko-informační sféry³⁹ upozorňuje, že formování celostátních informačních zdrojů (infrastruktury) by mělo byt započato v první řadě v knihovnách, přičemž tento bod (autorka tím míní, že knihovny byly zcela opomíjeny) nebyl začleněn do Národního programu informatizace. Dále poukazuje na to, že je potřeba vytvořit moderní celostátní strategii v oblasti knihoven a informačního sektoru. Ředitel Národní vědecké zemědělské knihovny Ukrajinské národní akademie zemědělských věd Viktor Verhunov ve svém článku Knihovny na Ukrajině potřebují operativní zásah⁴⁰ konstatuje fakt, že stav knihoven na Ukrajině je mizerný. Doplňování fondů, zvýšení kvalifikace personálu knihoven a zavádění nových technologií považuje za klíčové problémy, které je potřeba operativně řešit. Chybějící důstojné financování knihoven vyplývá z absolutního nezájmu státu. I přesto, že existuje skoro osmdesát různých normativních dokumentů v oblasti knihovnictví, velmi často odporují jeden druhému. Koordinační činnost knihoven je roztříštěna mezi téměř dvacet systémů a oddělení. Není jasno v tom, kdo plní hlavní funkci koordinátora. S ohledem na výše uvedené vzniká potřeba vytvořit Národní agenturu pro knihovny⁴¹, která by spadala přímo pod ministerstvo kultury nebo ministerstvo školství s ohledem na to, že knihovna plní funkci vzdělávací a další úkoly celostátního charakteru.

Co se týká novějších strategických dokumentů, v prosinci 2009 vláda schválila Koncepci národního kulturního programu Knihovna XXI⁴². 14. srpna 2011 vláda Ukrajiny vydala rozhodnutí č. 956 o schválení tohoto státního národně-kulturního programu a zmínila v něm tyto hlavní cíle:

digitalizace dokumentů,
vytvoření jednotné informační infrastruktury, která by zahrnovala všechny paměťové instituce,
zajištění odpovídající odborné úrovně zaměstnanců těchto institucí, které používají moderní informační technologie, s cílem poskytovat přístup ke sbírkovým fondům,
zajištění přístupu k internetu ve veřejných knihovnách prostřednictvím jednotného webového portálu KNIHOVNA XXI a jejich vybavení potřebnými technologiemi,
vytvoření podmínek pro přístup ke všem elektronickým zdrojům pro uživatele v celé Ukrajině.

V prosinci 2012 Ukrajinská knihovnická asociace vypracovala projekt Koncepce knihoven do roku 2020⁴³, avšak tento dokument nebyl vládou schválen⁴⁴.

Výzkum – Veřejné knihovny na Ukrajině jako místo umožňující přístup k informačním technologiím a internetu pro občany

V roce 2008 Ukrajinská knihovnická asociace provedla výzkum Veřejné knihovny na Ukrajině jako místo umožňující přístup k informačním technologiím a internetu pro občany.⁴⁵ Výzkumu se zúčastnilo 17 763 veřejných knihoven, jejichž fondy celkově čítají 2 781 763 000 výtisků. Celkový počet uživatelů veřejných knihoven přesahoval 16 000 000, což představovalo 33,5 % populace Ukrajiny.

Výsledky výzkumu ukázaly následující skutečnosti:

Pouze 46 knihoven z celkového počtu 17 763 dotazovaných knihoven pracovalo 56 a více hodin týdně, převážná část knihoven (68 %) pracovala 24–28 hodin týdně. Celkový počet počítačů ve veřejných knihovnách byl 5 386; průměrný počet počítačů na knihovnu v zemi pak 0,3 %. Všechny veřejné knihovny měly celkem 26 počítačů pro zrakově postižené. 355 knihoven (2 %) aktivně využívalo službu e-mail a 139 knihoven (0,8 %) mělo své webové stránky. Lokální počítačové sítě mělo pouze 200 knihoven, připojení k internetu mělo 567 (necelá 3 % z celkového počtu knihoven). Přístup k internetu uživatelům poskytovalo 449 knihoven (2,5 % z celkového počtu). Celkový počet počítačů s přístupem k internetu pro uživatele byl 1411, tedy na 100 veřejných knihoven připadalo pouze 8 pracovních míst. Pouze 21 % knihoven (z celkového počtu knihoven připojených k internetu) mělo připojení s rychlostí 512 kbit/s; 10 % knihoven (z celkového počtu knihoven připojených k internetu) mělo připojení s rychlostí větší než 1024 kbit/s. Elektrickou síť (zásuvku) splňující nezbytné požadavky pro výpočetní technologie mělo pouze 526 knihoven. Celkový počet knihovníků na Ukrajině byl 35 299, z nichž 78 % pracovalo na plný úvazek. V knihovnách pracovalo 21 % knihovníků ve věku do 35 let, 62 % od 35 do 55 let a 17 % knihovníků bylo starších 55 let. 67 % z nich mělo knihovnické vzdělání, z toho 44 % úspěšně absolvovalo bakalářské studium. 23 % dosáhlo úplného vysokoškolského vzdělání v oboru a na druhou stranu 33 % knihovníků nemělo knihovnické vzdělání vůbec. S moderními technologiemi umělo pracovat pouze 20 % knihovníků. Každoročně svou kvalifikaci zvyšovalo přibližně 25 % knihovníků. Pouze 0,5 % knihoven disponovalo v rámci své struktury oddělením automatizace a necelá 2 % knihoven měla zaměstnance, který měl na starosti ICT⁴⁶ (tab. 1).

17 763 počet knihoven, které se zúčastnily výzkumu	Počet knihoven připojených k internetu		567 (3 %)
	Počet knihoven s lokální počítačovou sítí		200 (1 %)
	Počet knihoven s rychlostí připojení 1024 kbit/s		57 (0,3 %)
	Počet knihoven s rychlostí připojení 512kbit/s		119 (0,7 %)
	Počet knihoven poskytujících uživatelům služby internetu		449 (2,5 %)
	Počet knihoven využívajících službu e-mail		355 (2 %)
	Počet knihoven s vlastní webovou stránkou		139 (0,8 %)
	Počet knihoven s oddělením automatizace		89 (0,5 %)

5 386 počet počítačů v zúčastněných knihovnách	Počet počítačů vyhrazených pro uživatele		1 754 (36 %)
	Počet počítačů vyhrazených pro uživatele s přístupem k internetu		1 411 (26 %)
			26 (0,5 %)

35 299 počet pracovníků zúčastněných knihoven	do 35 let		7 413 (21 %)
	35-55 let		21 885 (62 %)
	55 let a výše		6 001 (17 %)
	Počet knihovníků s knihovnickým vzděláním		23 650 (67 %)
	střední škola		7 804 (22 %)
	bakalářský stupeň		10 406 (29 %)
	magisterský stupeň		5 440 (15 %)
	Počet knihovníků, kteří každoročně zvyšují svou kvalifikaci		8 824 (25 %)
	Počet knihovníků, kteří uměli pracovat s počítačem		7 060 (20 %)
	Počet knihovníků, kteří měli na starosti ICT		706 (2 %)

2 781 763 000 počet výtisků ve fondech všech zúčastněných knihoven		>16 000 000 počet uživatelů veřejných knihoven

Tabulka : Výsledky výzkumu Veřejné knihovny na Ukrajině jako místa umožňující přístup k informačním technologiím a internetu pro občany z roku 2008 - Zdroj: Výsledky výzkumu (vlastní zpracování)

Z výše uvedených výsledků výzkumu vyplývá, že většina knihoven na Ukrajině nebyla technologicky vybavena, neměla připojení k internetu, neuskutečňovala rovný přístup k informacím, a tudíž neuspokojovala informační potřeby společnosti. Pracovníkům knihoven chyběly dostatečné znalosti těchto technologií. Bez těchto klíčových aspektů knihovny nemohly rozšiřovat své služby, uskutečňovat nová poslání a naplňovat očekávání svých uživatelů.

Bibliomist

V rámci iniciativy Globální knihovny (Global Libraries)⁴⁷ vznikl na Ukrajině program Bibliomist⁴⁸, jehož prostřednictvím se modernizují veřejné knihovny.⁴⁹ "Program financuje nadace Billa a Melindy Gatesových, která v rámci své Globální knihovní iniciativy financuje poskytování počítačů a připojení na internet ve veřejných knihovnách v řadě rozvojových zemí"⁵⁰, kde většina lidí nemá přístup k internetu. Cílem této iniciativy je podporovat a umožnit volný přístup k internetu veřejnosti na celém světě za účelem překonání digitální a informační propasti.

Mezinárodní výzkumný a výměnný výbor (Civil Society, Education and Media Development, IREX)⁵¹ ve spolupráci s Agenturou Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj (United States Agency for International Development, USAID)⁵², Ministerstvem kultury a turismu Ukrajiny⁵³ a UKA prostřednictvím programu Bibliomist přispívá k rozvoji moderního systému veřejných knihoven na Ukrajině.⁵⁴ Za zmínku stojí fakt, že v rámci iniciativy vznikla řada podobných programů v Litvě, Lotyšsku, Rumunsku (Biblionet), Polsku, Bulharsku, Vietnamu a Moldávii (Novateca).

Iniciativa se primárně zaměřuje na zpřístupňování technologií v knihovnách (Technology Access in Libraries), vzdělávaní a inovace (Research and Innovation), školení a vedení lidí (Training and Leadership) a prosazování a obhajování zájmů knihoven u orgánů státní správy a jejich představitelů a u veřejnosti (Policy and Advocacy).⁵⁵

Závěr

Knihovna je informačním a kulturním centrem, které shromažďuje a poskytuje všechny druhy informací široké veřejnosti. Rozvoj informačních a komunikačních technologií zcela mění způsob shromažďování a poskytování informací. Aby knihovny mohly plnit tuto důležitou funkci, musí držet krok se světovým standardem zavádění informačních a komunikačních technologií.

Proces informatizace knihoven ve vyspělých demokratických zemích byl mnohem rychlejší než v zemích bývalého východního bloku. Zatímco knihovny ve vyspělých zemích jsou plně vybaveny moderními technologiemi, knihovny na Ukrajině jsou v zanedbaném stavu. V roce 2011 své služby uživatelům poskytovalo 18 080 veřejných knihoven. V roce 2008 Ukrajinská knihovnická asociace provedla výzkum Veřejné knihovny na Ukrajině jako místa umožňující přístup k informačním technologiím a internetu pro občany. I přesto, že proces informatizace byl započat, výsledky výzkumu byly alarmující. Výzkumu se zúčastnilo 17 763 knihoven. Bylo zjištěno, že se v knihovnách celkově nachází 5386 počítačů, z toho 1754 počítačů pro uživatele. Z celkového počtu knihoven připojených k internetu (567) pouze 449 přístup k internetu skutečně poskytovalo. Z celkového počtu počítačů (5386) pouze 1411 umožňovalo přístup k internetu pro uživatele. 139 knihoven mělo své webové stránky, 355 knihoven mělo e-mailovou adresu.

Od roku 1992 bylo vypracováno několik strategických dokumentů určujících směr a rozvoj knihoven: Koncepce rozvoje knihoven (knihovnictví) na Ukrajině (1992), Zákon o národním programu informatizace (1998), Národní doktrína rozvoje knihovnictví a informačních služeb na Ukrajině (2003), avšak z výše uvedeného textu je patrné, že tyto vize zůstaly pouze na papíře, neboť většina knihoven byla modernizována z "cizích" zdrojů, tedy zvenčí.

V roce 2009 v rámci iniciativy Globální knihovny vznikl na Ukrajině program Bibliomist. Mezinárodní výzkumný a výměnný výbor se ve spolupráci s Agenturou Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj, Ministerstvem kultury a turismu Ukrajiny a Ukrajinskou knihovnickou asociací prostřednictvím programu Bibliomist snaží transformovat a modernizovat veřejné knihovny na Ukrajině. Cílem této iniciativy je podporovat volný přístup k počítačům a internetu na celém světě a překonávat digitální propast.

Poznámky

1 http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm

2 Verchovna Rada Ukrajiny. Zakon Ukrajiny – Pro biblioteky i bibliotečnu spravu vid 27. 01. 1995. [online]. [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://zakon2.rada.gov.ua/laws/show/32/95-%D0%B2%D1%80.

3 Verchovna Rada Ukrajiny. Postanova Verchovnoji Rady Ukrajinskoji RSR Pro prohološennja nezaležnosti Ukrajiny – Akt prohološennja nezaložnosti Ukrajiny Pro prohološennja nezaležnosti Ukrajiny. [online]. 24. srpna 1991 [cit. 2013-10-08]. Dostupné z: http://gska2.rada.gov.ua/site/postanova/akt_nz.htm.

4 E-mailová korespondence s Matějem Novákem [online], 13. 11. 2012, mnovak@irex.org.

5 Obecní a vesnické knihovny liší se pouze názvem odvozeným od názvu obec anebo vesnice. Obecní a vesnické knihovny jsou pouze pobočkami okresních knihoven.

6 Verchovna Rada Ukrajiny. Zakon Ukrajiny – Pro biblioteky i bibliotečnu spravu vid 27. 01. 1995. [online]. [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://zakon2.rada.gov.ua/laws/show/32/95-%D0%B2%D1%80

8 Verchovna Rada Ukrajiny. Zakon Ukrajiny – Pro biblioteky i bibliotečnu spravu vid 27. 01. 1995. [online]. [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://zakon2.rada.gov.ua/laws/show/32/95-%D0%B2%D1%80.

9 Dovidnyk: adresy, telefony, internet, elektronna pošta providnych bibliotek Ukrajiny [on-line]. [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://profy.nplu.org/file/adr_13.pdf.

10 http://nplu.org/

11 http://www.nbuv.gov.ua

12 http://www.chl.kiev.ua

13 http://www.library.gov.ua

14 http://www.nibu.kiev.ua

15 http://www.odnb.odessa.ua

16 http://www.dnsgb.kiev.ua

17 http://www.lsl.lviv.ua

18 Písemná komunikace s Valentynou Paškovou na www.facebook.com.

19 Filoložka a překladatelka z ukrajinštiny Mgr. Rita Kindlerová v e-mailové komunikaci tento jev popisuje takto: "Jde o jakýsi vnějškový patriotismus, který se bohužel projevuje především v povrchních věcech, ale že by se nějaká univerzita či knihovna stala "více národní" tím, že dostane do názvu toto slovo, to určitě ne. A že by z toho plynula nějaká práce navíc (ISBN, povinný výtisk, u nás je např. Knihovnický institut etc.), to rozhodně nehrozí.”

20 Písemná komunikace s Tetjanou Jarošenko na www.facebook.com.

21 Ústřední veřejná a univerzální knihovna země (státu) zpravidla dotovaná ze státního rozpočtu, zodpovědná za získávání, zpracování, evidenci, konzervaci a zpřístupňování národního (státního) dokumentového fondu, popř. také za rozvoj národního knihovního systému. SODOMKOVÁ, Jana. Národní knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2013-10-17]]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/5R8B2CJLYJEMUGFN6Y8VT7AFJELC1RC9VJ3B7V8SMXBY7Q4NG4-44552?func=full-set-set&set_number=013703&set_entry=000002&format=999.

22 Centralizovana bibliotečna systema (Central Library System)

23 Ukrajina. Nakaz pro zatverdžennja položennja pro centralizovanu bibliotečnu systemu. In: Ministerstvo kuľtury Ukrajiny. 2001. [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://zakon4.rada.gov.ua/laws/show/z1034-01.

24 viddil kultury

25 Písemná komunikace s Gannou Čerevko na www.odnoklassniki.ru.

26 Více viz ZELINKOVÁ, Jana. ANALÝZA ROZVOJOVÉ REGIONÁLNÍ POLITIKY UKRAJINY [online]. Brno, 2012 [cit. 2013-06-09]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, Studijní obor: Regionální rozvoj a správa. Vedoucí práce Vladimír Žítek. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/109359/esf_m/?lang=en.

27 Písemná komunikace s Olegem Sotskovem na www.facebook.com.

28 Ivan Fedorov Book Chamber of Ukraine

29 Knyžkova palata Ukrajiny [online]. c2013 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.ukrbook.net/.

30 Asociacija bibliotek Ukrajiny [online]. [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.nbuv.gov.ua/abu/.

31 Ukrajinska bibliotečna asociacija [online]. c2013 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://ula.org.ua/.

32 Sekciji, kruhli stoly. Ukrajinska bibliotečna asociacija [online]. c2013 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://ula.org.ua/index.php?id=56&L=0.

33 Building Strong Library Associations

34 Programy, projekty. Ukrajinska bibliotečna asociacija [online]. c2013 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://ula.org.ua/index.php?id=55.

35 Ukrajinska bibliotečna asociacija. Zdobutky. In: Youtube [online]. 28. 09. 2012 [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=xgsnFfFbsTc&feature=player_embedded. Kanál uživatele UBA Ukajinska bibliotečna asociacija.

36 Normatyvni akty Ukrajiny v bibliotečnij i sumižnych haluzjach: Zakon Ukrajiny – Pro nacionaľnu prohramu informatyzaciji vid 4. ljutoho 1998 roku N 74/98-ВР. In: Nacionaľna biblioteka Ukrajiny imeni V. I. Vernads´koho, Kyjiv [online]. [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://archive.nbuv.gov.ua/law/98_inf.html.

37 Normatyvni akty Ukrajiny v bibliotečnij i sumižnych haluzjach: Zakon Ukrajiny – Pro informaciju vid 2. žovtnja 1992 roku N 2657-XII. In: Nacionaľna biblioteka Ukrajiny imeni V. I. Vernads´koho, Kyjiv [online]. [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://archive.nbuv.gov.ua/law/92_inf.html.

38 Normatyvni akty Ukrajiny v bibliotečnij i sumižnych haluzjach: Zakon Ukrajiny – Pro osnovni zasady rozvytku informacijnoho suspiľstva na 2007-2015 roku vid 9. 1. 2007 N 537-V. In: Nacionaľna biblioteka Ukrajiny imeni V. I. Vernads´koho, Kyjiv [online]. [cit. 2013-05-18]. Dostupné z http://archive.nbuv.gov.ua/law/07_isu.html.

39 VOSKOBOJNIKOVA-GUZEVA, O. Modernizacijna stratehija rozvytku vitčyznjanoji bibliotečno-informacijnoji sfery. Bibliotečnyj visnyk: naukovo-teoretyčnych ta praktyčnyj žurnal. 2012, 5. [cit. 2013-03-20]. ISSN 1029-7200. Dostupné z: http://archive.nbuv.gov.ua/portal/soc_gum/bib_visnyk/2012-5/02.pdf.

40 VERHUNOV, Viktor. Bibliotečna sprava v Ukrajini potrebuje operatyvnoho vtručannja. Svit: nauka, osvita, technika, prohres. 2011, č. 41–42 (673—674) listopad, s. 3. [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: https://intranet.nas.gov.ua/svit/newspapers/Documents/Sv4142_11.pdf.

41 Nacionaľna ahencija z pytaň bibliotek ta bibliotečnoji spravy

42 Biblioteka ХХІ

43 Koncepcija rozvytku bibliotečnoji spravy Ukrajiny: projekt [online]. 05. 12. 2012 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://ula.org.ua/fileadmin/uba_documents/doc_for_news/Koncepcija_rozvitku_bibliotek_2012.doc.

44 Autorka si dovolila konstatovat tento fakt na základě interview s manažerem programu Bibliomist Matějem Novákem.

45 Publični biblioteky Ukrajiny jak misce dostupu hromadjan do informacijnych technolohij ta Internetu.

46 Publični biblioteky Ukrajiny jak misce dostupu hromadjan do informacijnych technolohij ta Internetu: materialy doslidžennja. UBA, 2008. ISBN 966-8063-X-70. Částečně dostupné z:http://ula.org.ua/fileadmin/uba_documents/others_documents/doc_for_doc/Internet_Research_Results__Handout__Ukr.doc.

47 Global Libraries: Strategy Overview. Bill & Melinda Gates Foundation [online]. © 1999–2013 [cit. 2013-07-27]. Dostupné z: http://www.gatesfoundation.org/What-We-Do/Global-Development/Global-Libraries#OurStrategy.

48 Doslovně lze přeložit jako "Most mezi knihovnami”.

49 Projects: Bibliomist – Global Libraries Ukraine. IREX – Civil Society, Education and Media Development [online]. [cit. 2013-01-29]. Dostupné z: http://www.irex.org/project/bibliomist-global-libraries-ukraine.

50 Zápis z 20. jednání sekce SDRUK pro regionální funkce [online]. Praha: SDRUK, 2. 11. 2012. Dostupný z: http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/2012/Zapis_2_11_2012.pdf.

51 IREX – CIVIL SOCIETY, Education and Media Developmen. IREX – Civil Society, Education and Media Developmen [online]. 2005 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.irex.org/

52 U. S. AGENCY FOR INTERNATIONAL DEVELOPMENT. U. S. Agency for International Development [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.usaid.gov/.

53 MINISTERSTVO KUĽTURY UKRAJINY. Ministerstvo kuľtury Ukrajiny.[online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://mincult.kmu.gov.ua/mincult/uk/index.

54 Bibliomist – Global Libraries Ukraine. IREX – CIVIL SOCIETY, Education and Media Development. [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.irex.org/project/bibliomist-global-libraries-ukraine.

Literatura:

Asociacija bibliotek Ukrajiny [online]. [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.nbuv.gov.ua/abu/.

Bibliomist – Global Libraries Ukraine. IREX – CIVIL SOCIETY, Education and Media Development. [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.irex.org/project/bibliomist-global-libraries-ukraine.

Česká republika. Zákon 257/2001 Sb. ze dne 29. června 2001 o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů České republiky. Dostupné z: http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=03_Leg/01_LegPod/Zakon257.htm&PHPSESSID=e9b47af2d6240fde79ce0481f4e59a09.

Dovidnyk: adresy, telefony, internet, elektronna pošta providnych bibliotek Ukrajiny [on-line]. [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://profy.nplu.org/file/adr_13.pdf.

Global Libraries: Strategy Overview. Bill & Melinda Gates Foundation [online]. © 1999–2013 [cit. 2013-07-27]. Dostupné z: http://www.gatesfoundation.org/What-We-Do/Global-Development/Global-Libraries#OurStrategy.

IREX – CIVIL SOCIETY, Education and Media Developmen. IREX - Civil Society, Education and Media Developmen [online]. 2005 [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.irex.org/.

Knyžkova palata Ukrajiny [online]. c2013 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://www.ukrbook.net/.

Koncepcija rozvytku bibliotečnoji spravy Ukrajiny: projekt [online]. 05.12.2012 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://ula.org.ua/fileadmin/uba_documents/doc_for_news/Koncepcija_rozvitku_bibliotek_2012.doc.

MINISTERSTVO KUĽTURY UKRAJINY. Ministerstvo kuľtury Ukrajiny.[online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://mincult.kmu.gov.ua/mincult/uk/index.

Normatyvni akty Ukrajiny v bibliotečnij i sumižnych haluzjach: Zakon Ukrajiny – Pro nacionaľnu prohramu informatyzaciji vid 4. ljutoho 1998 roku N 74/98-ВР. In: Nacionaľna biblioteka Ukrajiny imeni V. I. Vernads´koho, Kyjiv [online]. [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://archive.nbuv.gov.ua/law/98_inf.html.

Normatyvni akty Ukrajiny v bibliotečnij i sumižnych haluzjach: Zakon Ukrajiny – Pro informaciju vid 2. žovtnja 1992 roku N 2657-XII. In: Nacionaľna biblioteka Ukrajiny imeni V. I. Vernads´koho, Kyjiv [online]. [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://archive.nbuv.gov.ua/law/92_inf.html.

Normatyvni akty Ukrajiny v bibliotečnij i sumižnych haluzjach: Zakon Ukrajiny – Pro osvnovni zasady rozvytku informacijnoho suspiľstva na 2007-2015 roky vid 9. 1. 2007 N 537-V. In: Nacionaľna biblioteka Ukrajiny imeni V. I. Vernads´koho, Kyjiv [online]. [cit. 2013-05-18]. Dostupné z http://archive.nbuv.gov.ua/law/07_isu.html.

Programy, projekty. Ukrajinska bibliotečna asociacija [online]. c2013 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://ula.org.ua/index.php?id=55.

Projects: Bibliomist – Global Libraries Ukraine. IREX – Civil Society, Education and Media Development [online]. [cit. 2013-01-29]. Dostupné z: http://www.irex.org/project/bibliomist-global-libraries-ukraine.

Publični biblioteky Ukrajiny jak misce dostupu hromadjan do informacijnych technolohij ta Internetu: materialy doslidžennja. UBA, 2008. ISBN 966-8063-X-70. Částečně dostupné z: http://ula.org.ua/fileadmin/uba_documents/others_documents/doc_for_doc/Internet_Research_Results__Handout__Ukr.doc.

Sekciji, kruhli stoly. Ukajinska bibliotečna asociacija [online]. c2013 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://ula.org.ua/index.php?id=56&L=0.

SODOMKOVÁ, Jana. Národní knihovna. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha: Národní knihovna ČR, 2003–[cit. 2013-10-17]]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/5R8B2CJLYJEMUGFN6Y8VT7AFJELC1RC9VJ3B7V8SMXBY7Q4NG4-44552?func=full-set-set&set_number=013703&set_entry=000002&format=999.

U. S. AGENCY FOR INTERNATIONAL DEVELOPMENT. U. S. Agency for International Development [online]. [cit. 2013-05-19]. Dostupné z: http://www.usaid.gov/.

Ukrajina. Nakaz pro zatverdžennja položennja pro centralizovanu bibliotečnu systemu. In: Ministerstvo kuľtury Ukrajiny. 2001. [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://zakon4.rada.gov.ua/laws/show/z1034-01.

Ukrajinska bibliotečna asociacija [online]. c2013 [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://ula.org.ua/.

Ukrajinska bibliotečna asociacija. Zdobutky. In: Youtube [online]. 28. 09. 2012 [cit. 2013-05-23]. Dostupné z: http://www.youtube.com/watch?v=xgsnFfFbsTc&feature=player_embedded. Kanál uživatele UBA Ukajinska bibliotečna asociacija.

VERHUNOV, Viktor. Bibliotečna sprava v Ukrajini potrebuje operatyvnoho vtručannja. Svit: nauka, osvita, technika, prohres. 2011, č. 41–42 (673—674) listopad, s. 3. [cit. 2013-03-25]. Dostupné z: https://intranet.nas.gov.ua/svit/newspapers/Documents/Sv4142_11.pdf.

Verchovna Rada Ukrajiny. Postanova Verchovnoji Rady Ukrajinskoji RSR Pro prohološennja nezaležnosti Ukrajiny - Akt progološennja nezaložnosti Ukrajiny Pro prohološennja nezaležnosti Ukrajiny. [online]. 24. srpna 1991 [cit. 2013-10-08].

Dostupné z: http://gska2.rada.gov.ua/site/postanova/akt_nz.htm.

Verchovna Rada Ukrajiny. Zakon Ukrajiny – Pro biblioteky i bibliotečnu spravu vid 27. 01. 1995. [online]. [cit. 2013-05-18]. Dostupné z: http://zakon2.rada.gov.ua/laws/show/32/95-%D0%B2%D1%80.

VOSKOBOJNIKOVA-GUZEVA, O. Modernizacijna stratehija rozvytku vitčyznjanoji bibliotečno-informacijnoji sfery. Bibliotečnyj visnyk: naukovo-teoretyčnyj a praktyčnyj žurnal. 2012, č. 5. [cit. 2013-03-20]. ISSN 1029-7200. Dostupné z: http://archive.nbuv.gov.ua/portal/soc_gum/bib_visnyk/2012-5/02.pdf.

Zápis z 20. jednání sekce SDRUK pro regionální funkce [online]. Praha: SDRUK, 2. 11. 2012. Dostupný z: http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/2012/Zapis_2_11_2012.pdf.

ZELINKOVÁ, Jana. Analýza rozvoje regionální politiky Ukrajiny [online]. Brno, 2012 [cit. 2013-06-09]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Ekonomicko-správní fakulta, Studijní obor: Regionální rozvoj a správa. Vedoucí práce Vladimír Žítek. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/109359/esf_m/?lang=en.

CITACE:
Kutsyn, Myroslava. Modernizace veřejných knihoven na Ukrajině. Knihovna plus [online]. 2014, č. 1 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus141/kutsyn.htm>. ISSN 1801-5948.