Knihovna plus

2014, číslo 2

KRČÁL, Martin a Zuzana TEPLÍKOVÁ. Naučte (se) citovat

KRČÁL, Martin a Zuzana TEPLÍKOVÁ. Naučte (se) citovat. Blansko: Citace.com, 2014. ISBN 978-80-260-6074-1.

Naučte se citovat - obálka Citování nejrůznějších dokumentů je činnost, jíž se věnují nejenom knihovníci, vědci, ale také studenti (především vysokoškolští), a promítá se pochopitelně i do řady dalších profesí a oblastí. Je proto velmi přínosné, že Martin Krčál a Zuzana Teplíková připravili titul, který o problematice citování pojednává komplexně a může uspokojit požadavky rozličných skupin čtenářů. Na s. 7 je ostatně uvedeno, že kniha je určena pro učitele, studenty, knihovníky a případně další zájemce.

Obsah knihy vhodným způsobem propojuje několik rovin, z nichž můžeme na citování pohlížet. Nepřekvapí, že tyto roviny korespondují s odborným profilem obou autorů. Martin Krčál je odborné knihovnické veřejnosti znám především jako provozovatel generátoru Citace.com, zároveň působí jako odborný asistent Kabinetu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Zuzana Teplíková je lektorkou angličtiny a kromě pedagogického vzdělání na Masarykově univerzitě získala i vzdělání v oboru Informační studia a knihovnictví. Ostatně původním základem publikace Naučte (se) citovat je právě magisterská diplomová práce Zuzany Teplíkové^¹.

Kniha Naučte (se) citovat je složena ze šesti hlavních částí, které jsou nazvány Problematika citací a plagiátorství, Citování dle normy ČSN ISO 690, Jak si zjednodušit citování, Výuka citací, Vzdělávací aktivity s citační problematikou a Tipy na výuku od knihovníků – lektorů.

První část přehledně shrnuje důvody, proč je třeba citovat, podrobně se věnuje problematice plagiátorství a jeho jednotlivým druhům (v knize je zmíněno celkem sedm druhů plagiátorství, a to klonování, kopírování, drobné úpravy, jeden zdroj, spojování textů, necitování v textu, citování bez uvozovek a kurzivy, vylepšování literatury a nedohledatelný zdroj), způsobům citování pomocí citátu i parafráze a citačním stylům (ty jsou rozčleněny do tří skupin, a to na styly univerzální, styly oborové a styly časopisů).

Druhá část se již zabývá citováním podle normy ČSN ISO 690 z roku 2011^², a to jak možnými způsoby citování v textu, tak tvorbou úplných záznamů citovaných dokumentů. Pokud jde o citování v textu, jsou uvedeny všechny tři možnosti, s nimiž ČSN ISO 690 počítá, tj. citování pomocí jména a data, pomocí průběžných poznámek a konečně pomocí čísel. Tvorba úplných záznamů citovaných dokumentů je nejprve přiblížena obecně, poté jsou popsány základní údaje uváděné v záznamech a na závěr (podotkněme, že ten je ovšem nejrozsáhlejší složkou této části knihy) je podrobně popsáno, jak citovat jednotlivé druhy (resp. typy) dokumentů. Konkrétně se jedná o monografie, periodika, články, sborníky, příspěvky ve sborníku, akademické práce, legislativu, kartografické materiály, normy a standardy, firemní publikace, nepublikované dokumenty, obrázky a fotografie, webová sídla, webové stránky, příspěvky na webu, příspěvky na blogu, videa, prezentace, e-maily, zaznamenané rozhovory, pořady v televizi nebo rozhlasu, části pořadů v televizi nebo rozhlasu a filmy a seriály (navíc jsou – byť okrajově – zmíněna ústní sdělení). Použitá typologie dokumentů není zcela totožná s typologií, která je uplatněna v ČSN ISO 690, nicméně není to na škodu věci. Naopak to například umožňuje zařadit i některé typy dokumentů, kterým se zmiňovaná norma jmenovitě nevěnuje (mezi ně patří – použijeme-li terminologii recenzované knihy – legislativa nebo akademické práce).

Třetí část přibližuje různé softwarové nástroje usnadňující citování. Tyto nástroje jsou rozděleny do tří skupin, jimiž jsou generátory citací, citační manažery a další nástroje. Žádný z nástrojů však není představen podrobněji (nebudeme-li za podrobnější představení považovat vloženou grafickou reklamu na službu Citace PRO); ostatně třetí část je svým rozsahem pěti stran (nepočítáme-li první list s číselným označením a názvem části) nejkratší částí celé knihy.

Čtvrtá část je zaměřena na výuku citování. Je v ní představeno dvanáct didaktických principů, konkrétně: princip cílevědomosti, systematičnosti, aktivnosti, názornosti, uvědomělosti, trvalosti, přiměřenosti, emocionálnosti, vědeckosti, individuálního přístupu, zpětné vazby a partnerského přístupu k účastníkům. Je nastíněno možné uplatnění těchto principů ve výuce citování. Dále jsou představeny didaktické formy a metody a jsou zdůrazněny ty z nich, které při výuce citování hrají nejdůležitější úlohu, tj. přednáška, seminář, diskuze, samostatná práce účastníka, výuka ve dvojicích a ve skupině, práce s textem, případové studie (metody), e-learning a online nástroje a workshop.

V páté části jsou podrobně popsány různé aktivity, které je možné realizovat při výuce citování. Těmito aktivitami jsou například Hra s citacemi, Poskládej a poznej, Bibliografická stanoviště, Cixeso (citační pexeso), Aktuální kauzy plagiátorství nebo Příteli, poraď mi.

V šesté části jsou zachyceny zkušenosti vybraných knihovníků, kteří se výuce citování věnují v praxi (převážně vysokých škol). Ty jsou vhodným doplňkem předcházejících dvou částí knihy.

Po šesté části již následují stručný závěr a použitá literatura, která čítá celkem 38 položek.

Užitečným zdrojem konkrétních příkladů realizací vzdělávacích aktivit charakterizovaných v páté části knihy je příloha č. 1. Příloha č. 2 pak doplňuje šestou část knihy; tato příloha obsahuje dokonce i ukázku komiksu využívaného k oživení výuky. Přílohy celkem zaujímají 44 – bohužel však nečíslovaných – stran.

Pokud se týká termínů bibliografické citace a odkazy (viz mimo jiné s. 30), jsou použity v souladu s ČSN ISO 690^³. Anglická verze normy^⁴ však pracuje s termíny bibliographic references a citations, z čehož lze vyvodit, že příhodnější by bylo české ekvivalenty vzájemně zaměnit (pokud bychom z praktických důvodů nezvolili dvojici záznam a citace, jako je to učiněno v této recenzi).

Významným plusem knihy je skutečnost, že je obohacena o řadu příkladů, které názorně ilustrují jednotlivé teoretické jevy. Přínosné jsou například konkrétní ukázky různých druhů plagiátorství a příklady zahraničních nástrojů pro odhalování plagiátů v první části (doplňme, že zmíněn je samozřejmě i antiplagiátorský systém vyvinutý Masarykovou univerzitou, který je využíván portálem Thesis.cz a je též využitelný prostřednictvím systému Odevzdej.cz). Ve druhé části jsou pak uvedeny desítky příkladů záznamů různých typů dokumentů, v části třetí příklady softwarových nástrojů využitelných pro automatizaci práce s citovanými dokumenty a v páté části (včetně přílohy č. 1) příklady vzdělávacích aktivit.

Kladně lze hodnotit také skutečnost, že v textu (konkrétně na s. 30) je naznačeno, že u výkladů (interpretací) různých citačních stylů se vyplatí věnovat pozornost kvalitě daného výkladu, přičemž je vždy doporučováno studium původního dokumentu pojednávajícího o daném citačním stylu. Toto doporučení lze pochopitelně vztáhnout i na hodnocenou knihu, neboť se v podstatě jedná také o výklad citační normy (citačního stylu) ČSN ISO 690.

Pozitivní je jistě i fakt, že v knize (na s. 30) nechybí (byť okrajová) zmínka o tom, že dokumenty pojednávající o citačních stylech mají mnohdy širší záběr a pojednávají o tvorbě odborného textu celkově. Tím je naznačena nezanedbatelná odlišnost těchto příruček od ČSN ISO 690 a v souvislosti s tím i od ISO 690. Znamená to, že v případě využití této citační normy (ať již v původní anglické verzi nebo v překladu do češtiny) je při tvorbě odborného textu třeba vycházet i z dalších zdrojů. Může se jednat kupříkladu o další normy, v českém prostředí například o ČSN 01 6910^⁵, zejména o její první obecnější polovinu (druhá se již konkrétně zaměřuje na obchodní korespondenci). Toto jisté nepohodlí, tj. nutnost při psaní odborných textů využívat více zdrojů, může být i jednou z příčin skutečnosti, že citační norma je ve skutečnosti relativně málo využívána na úkor vlastních stylů či pravidel jednotlivých časopisů, vydavatelů apod.

Užitečná je i online prezentace knihy^⁶, která obsahuje i ukázky z knihy a elektronické verze dokumentů k výukovým aktivitám.

Celkový kladný dojem z publikace bohužel kazí řada dílčích formálních nedostatků.

V některých záznamech jsou drobné chyby, které by za jiných okolností byly prakticky zanedbatelné, avšak s ohledem na tematické zaměření knihy to možné není.

Například na s. 39 je v záznamu knihy Na mušce president od Iana R. Brooche za názvem uveden rok 2003, tudíž by rok dále v záznamu neměl být znovu opakován; v tomto případě ovšem rok uveden je, navíc jiný (konkrétně 2004). Podotkněme, že podle bibliografického záznamu knihy v bázi NKC provozované Národní knihovnou České republiky^⁷ se jako správný rok jeví rok 2004.

Na s. 134 pak není v příkladu textu na proužku 3 výraz "Ministerstvo vnitra České republiky" uveden kurzívou, přestože se jedná o název dokumentu, konkrétně webového sídla zmíněného ministerstva.

V příloze č. 1 je na první (nečíslované) straně uvedeno ISBN, jehož posledním znakem je znak "x", přestože v ISBN by na této pozici správně měl být znak "X". Na čtvrté (nečíslované) straně chybí v záznamu online článku tečka za výrazem "cit". Na třetí stránce věnované aktivitě Příteli, poraď není v záznamu ukázky z filmu výraz YouTube uveden kurzívou, ač by tomu tak být mělo.

Drobné chyby jsou i v některých textech doprovázejících konkrétní záznamy či jejich obecné podoby. Například na s. 45 se tvrdí, že "[n]ázev a svazek se oddělují tečkou", bylo by však správnější uvést, že kromě tečky je mezi názvem a svazkem ještě mezera. Na s. 61 je pak řečeno, že – je-li to možné – má se v případě norem nebo standardů před název vkládat označení dané normy nebo daného standardu. V doprovodných příkladech je však označení norem zapsáno běžným písmem (tento způsob lze pokládat za vhodnější, je ostatně využíván například právě i v samotných normách). Na s. 63 se v záznamu interního dokumentu z Úřadu práce Brno vyskytuje chyba v označení typu dokumentu (o deklarovanou výroční zprávu se zjevně nejedná).

Některá dílčí tvrzení se vztahují pouze k některým z oblastí, ve kterých může být kniha využita, resp. jsou pravdivá pouze zčásti. Diskutabilní je kupříkladu obecná platnost tvrzení, že "každý text by měl být svým způsobem nový a přinášet původní poznatky a nové pohledy na danou problematiku" (viz s. 26). Tvrzení je jistě pravdivé například v případě vědeckých článků, ovšem například od referátů připravovaných žáky středních škol obvykle původní poznatky a nové pohledy na danou problematiku vyžadovány nebudou.

Některé anglické výrazy v textu nejsou přeloženy nebo nejsou stylisticky vhodně použity. Například místo "APA style" by bylo jistě vhodnější uvádět "styl APA" a místo nadpisu "Author-date system (harvardský systém)" na s. 37 by mohl být uveden například nadpis "Forma jméno-datum (harvardský systém)", který vychází z překladu normy ISO 690 do češtiny^⁸.

Jak již bylo poznamenáno výše, kniha je dílem dvou autorů. Text by proto působil jednotněji, pokud by před první osobou jednotného čísla upřednostnit neutrální trpný rod.

Tyto dílčí nedostatky by jistě bylo možné odstranit, pokud by kniha před vydáním prošla jazykovou korekturou, popř. i dalšími redakčními úpravami.

V knize se ovšem vyskytují i některá tvrzení a doporučení, o kterých je nutné polemizovat.

Například na s. 29 je uvedeno, že "[k]aždý citát musí být dán do uvozovek a zvýrazněn kurzívou", přestože často (a možná i obvykleji) bývá volen pouze jeden způsob zvýrazňování, konkrétně pak uvozovky. Dokladem budiž i například ukázka z knihy Jiřiny Klenkové věnované logopedii, která je uvedena v příloze č. 1 v části věnované aktivitě Práce s textem, kde jsou citáty vyznačeny uvozovkami, nikoliv již kurzivou. Uvozovky jsou upřednostňovány i v příručce pojednávající o stylu Chicago^⁹ či v příručce vztahující se ke stylu APA^¹⁰.

V pasáži věnované citování pomocí poznámek pod čarou je na s. 40 napsáno, že postačuje, aby byla v poznámce pod čarou uvedena pouze zkrácená citace s tím, že úplné údaje jsou dostupné v soupisu použité literatury. Podle normy ČSN ISO 690^¹¹ ovšem citování pomocí průběžných poznámek předpokládá, že číslo v textu čtenáře odkazuje na poznámku pod čarou obsahující úplný záznam dokumentu (zkrácení je možné až v případě, že je opakovaně citován týž dokument). Nepočítá se s tím, že by byl v dokumentu uveden ještě samostatný seznam použitých dokumentů.

Z obecné podoby záznamu monografie a z konkrétních záznamů na s. 49 až 50 vyplývá, že u monografií, jsou-li citovány jako celek, je třeba uvádět počet stran. Podle aktuálního vydání ČSN ISO 690 se ale v tomto případě počet stran neuvádí (byť na druhou stranu je pravda, že norma umožňuje přidání dalších informací na jakémkoliv nejvhodnějším místě^¹²).

U problematiky vztahující se ke stranám a stránkování ještě zůstaneme. V knize totiž nejsou konzistentně uváděny rozsahy stran, např. na s. 53 se v záznamech článků z tištěných časopisů vyskytuje jak spojovník, který je z obou stran obklopen mezerami ("341 - 388"), tak spojovník bez mezer ("173-178"). Celkově se zdá, že v knize převažuje varianta s mezerami. Doplňme, že přímo v ČSN ISO 690^¹³ je uváděn spojovník bez mezer; podle ČSN 01 6910^¹⁴ by měla ovšem být upřednostněna pomlčka bez mezer.

Pokud se týká způsobu uvádění DOI (viz např. příklad záznamu elektronické knihy v databázi na s. 51 či příklad záznamu článku z online časopisu na s. 54), bylo by vhodnější neuvádět pouze DOI v původním tvaru, ale vycházet přímo z doporučení sdružení CrossRef, tj. jedné z nejvýznamnějších registračních agentur systému DOI, která již od roku 2011^¹⁵ doporučuje uvádět DOI v podobě URL (viz i aktuální pokyny pro zobrazování DOI^¹⁶).

V knize také chybí vyjádření k různým podobám ISBN (viz např. záznam tištěného sborníku s jedním editorem na s. 55, kde se vyskytuje ISBN se spojovníky mezi jednotlivými bloky údajů, versus následující záznam sborníku s více editory – v recenzované knize mimochodem chybně autory –, kde je ISBN zapsáno bez spojovníku i mezer), bylo by dobré i doporučení, jak v takových případech prakticky postupovat.

Celkově je možné konstatovat, že kniha je psána srozumitelně a čtivě. Za méně srozumitelný lze pokládat snad pouze výraz "číslo edice" (viz mimo jiné s. 49), který sice přesně odráží český překlad ISO 690^¹⁷, nicméně z hlediska srozumitelnosti by pravděpodobně bylo vhodnější použít výraz "číslo svazku v rámci edice". Jistý prostor k vylepšení by skýtaly i výrazy "primární odpovědnost webu", "primární odpovědnost webové stránky" (viz s. 66 atd.) a "primární odpovědnost části" (viz s. 73). Čtenář by jistě lépe pochopil, oč se jedná, pokud by byly použity výrazy "primární odpovědnost za web", "primární odpovědnost za webové stránky" a "primární odpovědnost za část".

Lze doufat, že kniha si najde cestu ke svým čtenářům i přes svou poměrně vysokou cenu (podle prodejce se pohybuje zhruba od 350 Kč až do téměř 500 Kč) a horší dostupnost titulu v běžných knihkupectvích (včetně řetězců).

Hodnotíme-li knihu jako celek, lze říci, že představuje užitečného pomocníka jak například pro knihovníky, kteří připravují lekce citování, tak pro vysokoškolské studenty píšící nejrůznější kvalifikační i jiné práce.

PhDr. Linda Jansová, Ph.d.

Poznámky

1 TEPLÍKOVÁ, Zuzana. Možnosti výuky citací [online]. Brno, 2013 [cit. 2014-08-15]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Martin Krčál. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/79784/ff_m/.

2 ČSN ISO 690. Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. Praha: ÚNMZ, březen 2011.

3 ČSN ISO 690. Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. Praha: ÚNMZ, březen 2011.

4 ISO 690. Information and documentation – Guidelines for bibliographic references and citations to information resources. 3rd ed. Geneva: ISO, 2010-06-15.

5 ČSN 011 6910. Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory. Praha: ÚNMZ, červenec 2014.

6 TEPLÍKOVÁ, Zuzana a Martin KRČÁL. Naučte (se) citovat [online]. Blansko: Citace.com, [2014] [cit. 2014-08-15]. Dostupné z: http://kniha.citace.com/

7 Národní knihovna České republiky. NKC - Online katalog Národní knihovny ČR [online]. Praha, c2009 [cit. 2014-08-15]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/cze/nkc

8 ČSN ISO 690. Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. Praha: ÚNMZ, březen 2011, s. 27.

9 The Chicago manual of style. 16th ed. Chicago: The University of Chicago Press, c2010, s. 630-631. ISBN 978-0-226-10420-1.

10 Publication manual of the American Psychological Association. 6th ed. Washington (DC, USA): American Psychological Association, 2010, s. 170–171. ISBN 978-1-4338-0561-5.

11 ČSN ISO 690. Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. Praha: ÚNMZ, březen 2011, s. 28.

12 ČSN ISO 690. Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. Praha: ÚNMZ, březen 2011, s. 29.

13 ČSN ISO 690. Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. Praha: ÚNMZ, březen 2011, s.19 a s. 34–35.

14 ČSN 011 6910. Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory. Praha: ÚNMZ, červenec 2014, s. 16.

15 TOLWINSKA, Anna. News Release: CrossRef Revises DOI Display Guidelines. In: CrossRef Blog [online]. August 2, 2011 4:56 PM [cit. 2014-08-15]. Dostupné z: http://www.crossref.org/crweblog/2011/08/news_release_crossref_revises_.html.

16 CrossRef DOI Display Guidelines [online]. PILA, c2013, Updated March 21, 2013 [cit. 2014-08-15]. Dostupné z: http://www.crossref.org/02publishers/doi_display_guidelines.html.

17 ČSN ISO 690. Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. Praha: ÚNMZ, březen 2011, s. 19.

Seznam použité literatury

CrossRef DOI Display Guidelines [online]. PILA, c2013, Updated March 21, 2013 [cit. 2014-08-15]. Dostupné z: http://www.crossref.org/02publishers/doi_display_guidelines.html

ČSN 011 6910. Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory. Praha: ÚNMZ, červenec 2014.

ČSN ISO 690. Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů. Praha: ÚNMZ, březen 2011.

ISO 690. Information and documentation – Guidelines for bibliographic references and citations to information resources. 3rd ed. Geneva: ISO, 2010-06-15.

Národní knihovna České republiky. NKC - Online katalog Národní knihovny ČR [online]. Praha, c2009 [cit. 2014-08-15]. Dostupné z:http://aleph.nkp.cz/cze/nkc

Publication manual of the American Psychological Association. 6th ed. Washington (DC, USA): American Psychological Association, 2010. ISBN 978-1-4338-0561-5.

The Chicago manual of style. 16th ed. Chicago: The University of Chicago Press, c2010. ISBN 978-0-226-10420-1.

TEPLÍKOVÁ, Zuzana a Martin KRČÁL. Naučte (se) citovat [online]. Blansko: Citace.com, [2014] [cit. 2014-08-15]. Dostupné z: http://kniha.citace.com/

TEPLÍKOVÁ, Zuzana. Možnosti výuky citací [online]. Brno, 2013 [cit. 2014-08-15]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Martin Krčál. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/79784/ff_m/

TOLWINSKA, Anna. News Release: CrossRef Revises DOI Display Guidelines. In: CrossRef Blog [online]. August 2, 2011 4:56 PM [cit. 2014-08-15]. Dostupné z: http://www.crossref.org/crweblog/2011/08/news_release_crossref_revises_.html

CITACE:
Jansová, Linda. KRČÁL, Martin a Zuzana TEPLÍKOVÁ. Naučte (se) citovat. Knihovna plus [online]. 2014, č. 2 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus142/jansova.htm>. ISSN 1801-5948.