Knihovna plus

2014, číslo 2

Nizozemské knihovny očima cizince

Mgr. Renáta Salátová / Knihovnický institut Národní knihovny České republiky

Resumé: Příspěvek vychází z poznatků získaných autorkou při studijní cestě po nizozemských knihovnách. Autorka navštívila několik knihoven a dvě organizace starající se o knihovny. Popisuje stručně činnost těchto institucí, jejich historii, i čím jsou tyto organizace výjimečné.

Klíčová slova: Nizozemsko, veřejné knihovny, univerzitní knihovny, národní knihovny, služby knihoven, fondy knihoven, organizace pro technickou podporu knihoven

Summary: The article is based on information gained by the author during her stay in the Netherlands where she visited several libraries and two organisations which provide services for the libraries. The text describes briefly activities of these institutions, their history and the exceptional features of their work.

Keywords: the Netherlands, public libraries, university libraries, national libraries, library services, library collections, organisations for the technical support of libraries

ÚVOD

Nizozemsko jsem si pro svoji studijní cestu nevybrala náhodou. Před realizací cesty jsem si pročetla příspěvky^¹, které doposud vyšly o nizozemských knihovnách a knihovnictví v českých knihovnických periodikách, a oslovila lidi, kteří již v nizozemských knihovnách byli. Mohu říci, že ač jsem tento příspěvek sepisovala po dvou měsících od návratu, zážitky pro mne byly tak silné, že mi nečinilo problém vybavit si podrobnosti. Před cestou mi bylo doporučeno oslovit paní doktorkou Marian Koren z federace knihovnických organizací FOBID (koren@debibliotheken.nl), která mi zaslala formulář, kde jsem přesně vyplnila, co chci vidět, v jakém jazyce komunikuji a co má být přínosem mojí cesty. I když jsme na plánování měly málo času, nakonec vše skončilo na výbornou.

1 Universiteit Leiden Bibliotheken (The University Library in Leiden) (http://www.bibliotheek.leidenuniv.nl/)

Navštívila jsem nejstarší univerzitní knihovnu v Nizozemsku, založenou roku 1575 (foto 1). Provázel mne pan James ter Beek. Jsou zde největší sbírky knihovních fondů (kdyby se daly všechny knihy do řady, vytvořily by řadu z Leidenu až do Amsterodamu), největší sbírka rukopisů, map, atlasů apod. Po přihlášení mohou knihovnu navštěvovat studenti, vyučující z univerzity i široká veřejnost. V současnosti ji tvoří šest knihoven jednotlivých ústavů a jedna centrální knihovna, jsou řízeny společným management v čele s ředitelem (což se jednotlivým ústavům samozřejmě nelíbí, ale je to levnější).

Systém výpůjček: objednávají se prostřednictvím online katalogu. Ráno po příchodu do knihovny čtenář načte kód, objeví se například B420, knihy má pak uloženy ve schránce B420 (viz foto 2) bez ohledu na čas a otevírací dobu. Jsou zde selfcheky.

Univerzita má kolem 25 000 studentů. Studenti musejí povinně absolvovat e-learningové kurzy, seznamují se tak s knihovnou, jak vyhledávat apod. Vyučující si studenty po absolvování kurzů mohou přezkoušet. Dříve byly individuální kurzy v jednotlivých knihovnách ústavů. Dnes se tak děje jen v centrální knihovně (po přidružení dalších knihoven ústavů k centrální knihovně to bylo velmi složité). Knihovna je upravena, poslední úpravy byly provedeny v únoru 2014 (viz foto 3 - 5). Budou následovat další úpravy, z důvodů potřeby umístit další fondy přicházející například ze zrušených knihoven jednotlivých univerzitních ústavů (foto 10). V knihovně pracuje 150 zaměstnanců na plný úvazek.

Knihovně činí problém prostor se skleněnou střechou, rozdíly teplot jsou značné (24 st. nahoře a 14 st. dole).

Knihovníci v Nizozemsku obecně těžko shánějí práci. V knihovnictví je jiný způsob vzdělávání než u nás, v rámci studia také mají praxi. Jsou také hodnoceni tabulkově dle let, vzdělání, pozice. Rozpočty jsou v poslední době bohužel kráceny a knihovny zavírány.

V oddělení rukopisů je nutno objednat knihy předem, při studiu je nutno je ukládat na polštář (viz foto 6).

Vyučující má připravenu literaturu pro svůj předmět na jeden semestr v knihovně (viz foto 7) a studenti si ji tak mohou prostudovat přímo v knihovně.

Výpůjčky jsou na tři týdny, po dvou týdnech je zasláno upozornění. Zpozdné je vysoké – 5 euro za jednu knihu (více na http://www.library.leiden.edu/borrowing-membership/borrowing-membership/borrowing.html).

V knihovně jsou zařízeny studovny pro „ranní ptáčata“, dále skupinové studovny. Disponují fondem 1000.000 e-knih. 60 míst na internet, v celé budově je wifi a další místa ke studiu.

Samozřejmě funguje meziknihovní výpůjční služba, včetně mezinárodní.

Knihy jsou řazeny dle signatur. Ty jsou konstruovány s ohledem na přidružení fondů dalších ústavů k centrální knihovně. Nápomocné jsou vozíky na třídění/automat na třídění (viz foto 8 - 9).

2 Koninklijke Bibliotheek (National Library of the Nederlands) (http://www.kb.nl/en)

Nizozemská národní knihovna (fot 12 – logo knihovny). Snadno se k ní lze dostat z nádraží, pomocí směrovek (viz foto 11). Již ne tak snadno se ale můžete dostat do ní. Je nutná registrace, i když jdete na předem ohlášenou návštěvu.

Knihovna má velmi podobné funkce jako Národní knihovna ČR a je hlavně vědeckou institucí. Její interiéry jsou podobné interiérům historické budovy české Národní knihovny (foto 13-17). Pořádají se zde výstavy i výstavky novinek přístupné pro čtenáře. Internet zde není přístupný zdarma. Provázela mne paní redaktorka Jenny Mateboer, s kterou jsme debatovaly o ediční činnosti obou národních knihoven.

3 De Bibliotheek Rotterdam (Rotterdam library) (http://www.bibliotheek.rotterdam.nl/)

Tuto knihovnu (foto 22) jsem navštívila o víkendu a měla jsem výborného průvodce v osobě Jana-Reného Gerritse. Knihovna má 15 poboček po celém městě (v minulosti jich bylo 25). Snadno se k ní dostaneme cestou z nádraží. Ročně ji navštíví 2,7 milionu návštěvníků, má 100 000 zapsaných čtenářů, z toho 53 000 čtenářů do 18 let. V práci knihovnicím pomáhá také tento automat na třídění literatury (viz foto 23-24), kterým prochází veškerý vrácený fond.

Knihovníci navštěvují školy (200 základních škol, kde je 40 000 žáků ve věku 4-12 let). Naopak žáci chodí 1x za týden, minimálně však 1x za měsíc do knihovny. Knihovna a její pobočky spolupracují nejen se školami, ale i s úřady, velkými firmami, dalšími velkými knihovnami apod. Její aktivity se řídí heslem: volný přístup k informacím, znalostem, kultuře a literatuře, chceme hrát svoji roli ve společnosti a dostat se do povědomí kritickou a aktivní cestou. K tomu mimo jiné slouží výstavy, divadlo, autorské čtení, literární festivaly apod.

Tato knihovna disponuje největší sbírkou not v Nizozemí. I z toho důvodu je centrálou pro hudební knihovny.

V této budově je knihovna umístěna od roku 1983 (viz foto 18, 21). Otevírací doba je i v neděli. V knihovně pracovalo 215 zaměstnanců, nyní pouhých 80, nemají dobrovolníky. Do knihovny může člověk volně kvůli internetu a kopírování, výpůjčky knih domů se musí přihlásit. Mimochodem odkaz na knihovnu je i na webových stránkách města: http://en.rotterdam.info/visitors/places-to-go/attractions/211/bibliotheek-rotterdam/.

4 Bibliotheek Voorschoten- Wassenaar (http://www.obvw.nl/)

Knihovna v centru města s logem (viz foto 50) je prakticky nepřehlédnutelná. Jelikož jsem bydlela v Nordvijk an der Zee, jela jsem do Wassenaaru na kole.

Knihovna má dvě pracoviště. Fond čítá celkem 60 000 svazků, je zde zařízen koutek s interaktivním prostředím (viz foto 25) pro děti. Literatura (viz foto 26) je v angličtině, holandštině, španělštině a francouzštině. Na jednom podlaží, resp. v jednom jediném místě je literatura pro dospělé, pro děti, audio oddělení, video oddělení, periodika. V promítacím sále pro více než 60 lidí se každou sobotu a neděli promítají filmy pro děti i dospělé. S organizací pomáhají dobrovolníci (jak mi bylo řečeno). Do této knihovny jsem přijela nepozvána a neměla jsem ani domluvenou schůzku předem. Hned se mi jedna paní knihovnice začala věnovat a představovat mi tuto krásnou knihovnu a její interiéry (foto 27-28). Je to také místnost pro studenty či skupiny lidí, kteří chtějí studovat. Mimoto se zde pořádají výstavy (foto 29-30). Je úžasné, kolik toho tato malá knihovna stačí zorganizovat.

5 Universiteitsbibliotheek Utrecht (Utrecht university Library) (http://www.uu.nl/university/Library/EN/Pages/default.aspx)

Do této knihovny jsem si udělala svoji vlastní exkurzi v sobotu. Někdy nechávám ráda na sebe působit prostředí neznámé knihovny. Univerzitní knihovna (viz foto 31) je dál od vlakového nádraží. Do všech prostor (viz foto 32-37) jsem se dostala jako řadový uživatel, není nutná registrace. Knihovna byla plná pilně studujících lidí. Na mne tato knihovna udělala dojem moderní instituce umístěné ve staré budově, která si zachovává svoje kouzlo či svého „génia loci“.

6 Bibliotheek den Haag (The Hague Public Library) (http://www.bibliotheekdenhaag.nl/english.html)

Na začátku jsem měla rozhovor s panem ředitelem Charlesem Noordamem, poté následovala prohlídka knihovny. Knihovna (foto 38) má 20 poboček (12 poboček + 6 malých poboček), jednu centrálu, která je poblíž vlakového nádraží v Haagu. Fond má 1 000 000 knihovních jednotek. V roce 2010 byli nuceni zavřít 6 poboček. Vstup do knihovny je volný. Knihovníci a uživatelé mají problémy a alkoholiky, narkomany. Kolekce knih jim připravuje organizace NBD Biblion. Aktivity jsou například jazykové – vyučují holandštinu, počítačovou gramotnost, komunikační, čtenářské dovednosti, psaní. Pořádají zde výstavy (v době mé návštěvy probíhala výstava připomínající Annu Frankovou (fot 39)), literární programy (např. zvou nejznámější holandské spisovatele i debutanty, nové autory, zahraniční autory). Mají vzdělávací přednášky, akce pro staré lidi (např. procvičování paměti). Značný fond (65 000 jednotek) CD-ROM. Uživatelé mohou také vyzkoušet hru na klavír (fot 40-41).

7 Openbare Amsterodam Bibliotheek (The Amsterodam Public Library) (http://www.oba.nl/)

Rozhovor s panem ředitelem Hansem van Velzenem. Mají jednoho redaktora na ½ úvazku. Vydávají letáky s informacemi o kulturním dění. Dávají o sobě vědět prostřednictvím letáků (vydávají měsíční informační leták), veřejné dopravy, rádia (přímo v knihovně). Mají 25 poboček, 800 000 zapsaných uživatelů (80 % uživatelů je do 18-ti let), což je přibližně 25 % obyvatel Amsterodamu. Návštěvnost je až 5000 uživatelů za všední den, 6000-7000 za víkendové dny. Otvírací doba je sedm dní v týdnu, od 10 do 22 hodin (zaměstnanci pracují na tři směny). Nepracují zde dobrovolníci. Fond čítá 500 000 dokumentů. Multikulturní centrum slouží mimo jiné pro adaptaci cizinců na holandské prostředí. 25 % tištěné produkce je také přístupno jako e-knihy. Veškerý fond knihovny je v různých jazycích. V posledních letech byla změněna politika knihovny (pokud chcete žít v Holandsku, musíte se naučit holandsky). Knihovna pomáhá při složení zkoušky kvůli občanství. Organizace NBD Biblion dodává knihovně kolekce knih (včetně obalů, katalogizace apod.) - stačí knihy postavit do regálů.

Z terasy knihovny, která je volně otevřena uživatelům, je krásný výhled na Amsterodam (foto 42). V přízemí mohou vystavovat začínající umělci (foto 43), vlastně přímo v centru Amsterodamu. Pro děti je v přízemí připraveno zvláštní oddělení (foto 44-45), je zde možnost hlídání. V celé knihovně (6 pater) je bezbariérový přístup. Uživatelé si mohou půjčit veškerý fond. Pokud chtějí pracovat na internetu, musí se přihlásit a internet zaplatit.

Ale je zde možnost přehrání si desek, CD-ROM, komponovat vlastní hudbu a poté si ji zkusit. Nově se zkoušejí dotykové obrazovky informující například o klasické literatuře (např. Anna Karenina). Mimo to jsou zde stanice na vyhledávání online katalogu knihovny (fot 46).

Všechny knihy jsou opatřeny kódy, které jim přidělila organizace NBI Bibliotheek. Každé pondělí ráno se dělá kontrola abecedy pomocí čteček. Personál knihovny má k dispozici vozíky, do kterých se v každém patře odkládá literatura. Z vozíku jdou knihy na pás a tam se dle kódu přeloží do správného vozíku a vyjedou na konkrétním patře. Knihovníci je pak ručně zakládají (foto 47).

Amsterodam je multikulturní město a tak na mne zapůsobila i tato knihovna. Otevřený prostor (ovšem jestliže chcete mít soukromí, stačí spustit závěsy – foto 48), kde každý najde to, co hledá. Prostě si myslím, že tato knihovna plní dobře svoji roli.

Obr. 1 Budova univerzitní knihovny v Leidenu (archiv autorky)

Obr. 2 schránky na ukládání knih (archiv autorky)

Obr. 3 Interiéry knihovny (archiv autorky)

Obr. 4 Interiéry budovy (archiv autorky)

Obr. 5 Interiéry budovy

Obr. 6 Oddělení rukopisů (archiv autorky)

Obr. 7 - Povinná literatura pro studenty (archiv autorky)

Obr. 8 Automat na třídění knihy (archiv autorky)

Obr. 9 Automat na třídění knihy (archiv autorky)

Obr. 10 Fond map ze zrušené knihovny (archiv autorky)

Obr. 11 Směrovka k Národní knihovně (archiv autorky)

Obr. 12 Logo Národní knihovny (archiv autorky)

Obr. 13 Interiéry NK (archiv autorky)

Obr. 14 Interiéry NK (archiv autorky)

Obr. 15 Interiéry NK (archiv autorky)

Obr. 16 Cedulka upozorňující na klid v knihovně (archiv autorky)

Obr. 17 Studovna periodiky (archiv autorky)

Obr. 18 Interiéry knihovny v Rotterdamu (archiv autorky)

Obr. 19 Interiéry knihovny v Rotterdamu (archiv autorky)

Obr. 20 Interiéry knihovny v Rotterdamu (archiv autorky)

Obr. 21 Interiéry knihovny v Rotterdamu (archiv autorky)

Obr. 22 - Knihovna v Rotterdamu (archiv autorky)

Obr. 22 Knihovna v Rotterdamu (archiv autorky)

Obr. 23 Automat na třídění knih (archiv autorky)

Obr. 24 Automat na třídění knihy (archiv autorky)

Obr. 25 Interaktviní koutek pro děti (archiv autorky)

Obr. 26 Knihovní fond (archiv autorky)

Obr. 27 Příruční knihovna a studovna (archiv autorky)

Obr. 28 Příruční knihovna a studovna (archiv autorky)

Obr. 29 Výstavy v knihovně (archiv autorky)

Obr. 30 Výstavy v knihovně (archiv autorky)

Obr. 31 Univerzitní knihovna v Utrechtu (archiv autorky)

Obr. 32 Interiéry univerzitní knihovna (archiv autorky)

Obr. 33 Interiéry univerzitní knihovna (archiv autorky)

Obr. 34 Interiéry univerzitní knihovna (archiv autorky)

Obr. 35 Interiéry univerzitní knihovna (archiv autorky)

Obr. 36 Interiéry univerzitní knihovna (archiv autorky)

Obr. 37 Interiéry univerzitní knihovna (archiv autorky)

Obr. 38 Logo veřejné knihovny v Haagu (archiv autorky)

Obr. 39 Výstava Anny Frankové (archiv autorky)

Obr. 40 Interiéry knihovny v Haagu (archiv autorky)

Obr. 41 Interiéry knihovny v Haagu (archiv autorky)

Obr. 42 Výhled na přístav v Amsterodamu

Obr. 43 Výstavní prostory v knihovně (archiv autorky)

Obr. 44 Interiéry v knihovně Amsterodam (archiv autorky)

Obr. 45 Interiéry v knihovně v Amsterodamu (archiv autorky)

Obr. 46 Počítačové stanice v knihovně (archiv autorky)

Obr. 47 Automat na třídění knih (archiv autorky)

Obr. 48 Tichá zóna v knihovně (archiv autorky)

Poznámky:

1 Houšková, Zlata. Nizozemské superknihovny. Bulletin SKIP, 2008, 17(4), s. 30-32. ISSN 1210-0927. Dostupné také z: http://bulletin.skipcr.cz/bulletin/Bull08_430.htm#ti.

Literatura:

Vaněk, Aleš. Nizozemské knihovnictví. Nederlandse Bibliotheekwetenschappen. Bulletin SKIP, 2004, 13(zvláštní číslo), s. 1-[24]. ISSN 1210-0927. Dostupné také z: http://bulletin.skipcr.cz/bulletin/Bulletin.htm.
Lonská, Pavlína. Na cestě po Nizozemsku - co mi otevřelo oči = On the road along the Netherlands - my eye opened. Knihovny současnosti 2013: sborník z 21. konference, konané ve dnech 10.-12. září 2013 v areálu Univerzity Palackého v Olomouci. Ostrava: Sdružení knihoven ČR, 2013. s. 51-57. ISBN 978-80-86249-68-1. Dostupné také z: http://www.sdruk.cz/data/xinha/sdruk/ks2013/Sbornik2013.pdf.
Lonská, Pavlína. Prezentace knihovních služeb veřejnosti: marketing veřejných knihoven v Nizozemsku. Knihovna plus [online], 2013, 9(2) [cit. 2014-08-26]. ISSN 1801-5948. Dostupné z: http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus132/lonska.htm.

CITACE:
Salátová, Renáta. Nizozemské knihovny očima cizince. Knihovna plus [online]. 2014, č. 2 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus142/salat.htm>. ISSN 1801-5948.