Měření hodnoty služeb poskytovaných veřejnou knihovnou [Jan Stejskal, Simona Pichová]

Doc. Ing. Jan Stejskal, Ph.D., Ing. Simona Pichová / Fakulta ekonomicko-správní, Univerzita Pardubice

Efektivnost je v současné době velmi diskutovaným pojmem. Týká se i institucí a organizací veřejného sektoru, do kterého bezesporu patří také veřejné knihovny. Příspěvek se zabývá představením výsledků výzkumného úkolu zaměřeného na vytvoření metodiky hodnoty služeb poskytovaných veřejnou knihovnou. Cílem příspěvku je představit alespoň rámcově metodiku výpočtu míry efektivnosti veřejné knihovny, zdůraznit postupy ocenění výstupů veřejné knihovny a uvést míry efektivnosti, které byly zjištěny jako výsledky aplikace na případové studii. Jde o publikování dílčích závěrů výzkumného projektu, který nemá v ČR doposud obdoby.

Klíčová slova: knihovny, měření, veřejné služby, analýzy, hodnocení

Effectiveness is currently widely discussed concept. This also holds true for institutions and organizations of the public sector – and public libraries are undoubtedly part of it. This paper presents results of the research project which was aimed at developing a methodology for public library services measurement. The text describes general features of the effectiveness measurement, the evaluation process of the public library outcomes and the degrees of effectiveness which have been identified during the case study. This research project has been the first of this type carried out in the Czech Republic.

Úvod

Efektivnost je v současné době velmi často diskutovaným pojmem a čím dál více se týká i veřejného sektoru. Teorie veřejného sektoru jasně uvádí, že veřejný sektor zcela přirozeně tenduje k neefektivnosti (Syrečková, Malý, 1998). To však neznamená, že by neměly být hledány další cesty, jak onu "přirozenou míru neefektivnosti" co nejvíce snížit. V současné době existuje již mnoho příkladů, které dokazují, že takové cesty existují a že nové postupy, aplikované ve zcela nových odvětvích veřejného sektoru, opravdu umožňují daleko efektivněji využít veřejné prostředky.

Při analyzování efektivnosti veřejných služeb je třeba se vypořádat s mnoha problémy. Jeden z největších vyplývá z charakteru veřejných služeb, respektive jejich nehmotné podoby, obtížné postižitelnosti běžnými postupy a metodami. K těmto problémům patří i složitá měřitelnost a ocenění výstupů. To vše je třeba vnímat v kontextu veřejného sektoru, tedy té části hospodářství, kde neplatí tržní zákonitosti, chybí jinde běžně se vyskytující ceny a samočinné tržní mechanismy.

Mnohé zahraniční zkušenosti a studie ukazují, že existují vhodné postupy, díky nimž je možné definovat výstup veřejné služby a také ocenit jeho užitečnost pro uživatele – občana. Jednotlivé metodologie a metody však není možné jednoduše převzít a začít je aplikovat v české praxi. Je to dáno rozdílnostmi ve společenském uspořádání, ekonomické úrovni, ale i ve vnímání významnosti některých veřejných služeb pro obyvatele či komunity. Z tohoto důvodu je nutné existující postupy uzpůsobit pro české prostředí a ověřit jejich použitelnost.

To bylo cílem výzkumného projektu, který zadalo a finančně podpořilo Ministerstvo kultury ČR v letech 2011–2013. Cílem projektu "Metodika měření hodnoty služeb knihoven" bylo zpracovat praktickou metodiku, která umožní veřejným knihovnám analyzovat jejich efektivnost, resp. napomůže určit efektivnost i jednotlivých dílčích služeb. Takové informace totiž mohou přispět ke kvalitnějšímu řízení knihovny jako instituce, pomoci zaměřit se na zlepšení služeb, které nejsou čtenáři vnímány jako užitečné, anebo využít výsledků výzkumu jako významného informačního zdroje pro marketingové účely knihovny.

Cílem tohoto příspěvku je představit alespoň rámcově metodiku výpočtu míry efektivnosti veřejné knihovny, zdůraznit postupy oceňování výstupů veřejné knihovny a uvést výsledky míry efektivnosti, které byly zjištěny jako výsledky aplikace na případové studii. Zdrojem pro zpracování tohoto příspěvku je závěrečná zpráva projektu a monografie Stejskal et al. (2013).

1 Metodika měření hodnoty výstupů knihovny

V souladu s praktickými zkušenostmi ze zahraničí, kde jsou výpočty měr efektivnosti knihoven běžně prováděny (např. Pung et al. 2004; Kamer, 2005; Griffiths et al. 2006; Chung, 2008; Duncan, 2008; Hider 2008a, 2008b; Kim, 2011), byl definován metodický postup využitelný v českém prostředí. Všechny postupy hodnocení efektivnosti vždy vycházejí z poměřování nákladů s užitky (benefity), resp. analyzují jednu z uvedených složek anebo ji dále používají k dílčím interpretacím.

Analýzu efektivnosti knihovny výrazně ovlivňuje zejména její charakter (zda jde o knihovnu tzv. základní či vědeckou, akademickou nebo jinak specializovanou). To značně ovlivňuje jednotlivé procesy, zejména ten proces, při němž je zjišťována hodnota výstupů. Výzkumem bylo prokázáno, že na vnímanou hodnotu služeb nemá zásadní vliv geografická poloha, demografické či ekonomické ukazatele daného místa.

Obecný postup analýzy efektivnosti základní knihovny byl v rámci zmíněného projektu ověřován a má do jisté míry obecnou platnost. Omezením mohou být specifika jednotlivých knihoven, která si vynutí určité modifikace ze strany uživatelů této metodiky.

Rozhodnutí o provedení analýzy je zásadním rozhodnutím celého procesu. Impuls k němu může dát jak samotný management (například ředitel knihovny), ale také donátor (např. zastupitelstvo nebo starosta, hejtman). Lze očekávat, že samotná analýza bude vyžadovat zapojení několika pracovníků knihovny, zejména z ekonomického úseku, ale také zapojení samotného vedení knihovny. Je nezbytné, aby rozhodnutí o provedení analýzy bylo vnímáno samotným managementem, respektive dalšími pracovníky knihovny jako potřebné a prospěšné. To napomůže k objektivnějším výstupům analýzy. Za nezbytný je také považován soulad očekávání s možnostmi analýzy. Analýza i při nejlepší vůli a kvalitě zpracování může poskytnout pouze přibližný výsledek. Ten je možné vnímat jako tzv. dolní hranici, nad kterou se pohybuje skutečný výsledek. Toto omezení vyplývá jednoznačně z využitých dílčích analytických metod – využívá se zejména přístupu označovaného jako WTP (willingness to pay)^¹.

Dalším nezbytným krokem je kontrola existence vstupních dat, resp. splnění předpokladů pro úspěšnou analýzu. Analýza bude vyžadovat (v závislosti na požadovaném stupni podrobnosti) podrobné údaje o:

Racionálně zpracovaná struktura služeb – výstupů knihovny je jedním ze zásadních předpokladů pro úspěšnou analýzu a její použitelný výsledek. Jedná se o to, aby management knihovny definoval jednotlivé druhy služeb, které poskytuje. Musí se však jednat o úplné a disjunktní (navzájem se vylučující, neslučitelné) pokrytí všech služeb veřejné knihovny (neboli vytvořit takové třídění služeb, aby každá služba patřila do právě jedné kategorie).

Po rozhodnutí o struktuře služeb je třeba provést ohodnocení služeb knihovny. To je možné v praxi provést dvěma způsoby. První (vhodnější pro malé nespecializované knihovny) spočívá ve využití výzkumem již zjištěných hodnot, respektive jednotlivých typových služeb (uvedeny v monografii Stejskal et al., 2013, s. 96 a násl. a níže uvedené tabulce 1). Výzkumem bylo ověřeno na několika různých veřejných knihovnách, že vnímané hodnoty nejsou příliš odlišné a proto je lze přiměřeně využít. Druhým způsobem je provedení vlastního empirického šetření zaměřeného na ohodnocení konkrétně poskytovaných služeb dané knihovny.

Předposledním krokem je rozbor nákladů knihovny tak, aby bylo možné zjistit, jaké náklady jsou nezbytné k zajištění příslušného spektra (rozsahu) knihovních služeb. Výsledkem takového rozboru jsou například informace o nákladech na jednotlivé druhy poskytovaných služeb (nebo na jednotku služby), hodnota přímých mezd pracovníků podílejících se na jednotlivých službách, objem režijních mezd a dalších nákladů rozpočítaný podle vhodné rozvrhové základny atd.

Posledním krokem je výpočet výsledku analýzy efektivnosti. Zde je možné se často setkat s tzv. celkovým výsledkem, tedy výpočtem B/C (benefits/costs – benefity/náklady) či ROI (return-on-investment)^² dané knihovny. Zde je třeba upozornit na nízkou vypovídací schopnost takového výsledku, resp. jeho nepřesnost. Pro účely analýzy efektivnosti je třeba se více zabývat poměry B/C u jednotlivých dílčích služeb, resp. skupin služeb. Tyto výsledky již mohou poskytnout managementu knihovny odpovědi na položené dotazy. Součástí tohoto kroku však musí být i slovní interpretace, ve které autor výpočtu uvede omezení, resp. určí vypovídací schopnost celkového výsledku (dílčích výsledků).

2 Ohodnocování přínosů veřejné knihovny

Již bylo zmíněno, že celé hodnocení efektivnosti či ROI knihovny je v praxi ztíženo velmi obtížnou definicí výstupů (benefitů) veřejných knihoven a ještě obtížnějším subjektivním ohodnocením užitečnosti takového výstupu.

Během řešení citovaného výzkumného projektu však bylo zjištěno, že existuje několik různých taxonomií služeb veřejných knihoven (Pillerová (2007); Vavříková (2009); MK ČR (2011) a Vodičková (2013)). Typologie knihovnicko-informačních služeb, tak jak je většinou uváděna v literatuře, resp., jak je vyučována v rámci oborového školství, není pro specifické účely měření návratnosti investic dobře využitelná. Důvodem je obtížná sledovatelnost jednotlivých druhů služeb odrážejících se v chování uživatelů knihoven. Ze stejného důvodu není možné použít kategorie Standardů VKIS či velmi hrubý výčet služeb v Knihovním zákonu (zákon č. 257/2001 Sb.).

Z uvedených důvodů byla definována taxonomie knihovnicko-informačních služeb nespecializované knihovny nově (Stejskal et al., 2013, s. 92). Tato definice rovněž počítá s případným dalším analytickým členěním, stejně tak jako se syntetickým seskupováním služeb do vhodných celků, pro potřeby konkrétních výpočtů míry efektivnosti jak celé knihovny, tak jejích jednotlivých služeb. V rámci stručného rozsahu knihovnických služeb jsou poskytovány tyto služby:

I zde je třeba připomenout, že v praxi je nutné zohlednit specifické služby (jako například aktivity pro děti a mládež, důchodce, různá vzdělávací pásma nebo poskytování služeb zadaných zřizovateli atd.), které jsou poskytovány veřejnou knihovnou, a podle jejich rozsahu či významu je zařadit do některé z uvedených kategorií nebo jim vyhradit novou položku.

Dalším krokem při ohodnocování výstupů knihoven je určení měrné jednotky – objemu jednotlivých druhů služeb. Jde o počet měrných jednotek za 1 rok (v případě, že se analýza efektivnosti provádí za rok). Tabulka 1 uvádí přehled zdrojů informací, které mohou být v praxi využity a také ocenění jednotky zjištěné výzkumem.

Druh služby	Měrná jednotka	Zdroj informací	Kč/1 kn. j.
Půjčení knihy, časopisu, CD mimo knihovnu vyhledaných bez pomoci knihovníka	výpůjčka (vypůjčení jedné knihovní jednotky, dále jen "kn. j.")	celkový počet absenčních primárních výpůjček podle statistiky po odečtení těch, které byly uskutečněny za pomoci knihovníka (viz následující řádek)	66,45
Půjčení knihy, časopisu, CD mimo knihovnu vyhledaných s pomocí knihovníka, příp. doručených ze skladu	výpůjčka (vypůjčení 1 kn. j.)	část z celkového počtu absenčních primárních výpůjček určená odborným odhadem	66,45
Četba knihy, novin či časopisů, studium dokumentů apod. v knihovně – vyhledaných samostatně	výpůjčka (vypůjčení 1 kn. j.)	stanoveno odborným odhadem	5,51
Četba knihy, novin či časopisů, studium dokumentů apod. v knihovně – vyhledaných s pomocí knihovníka	výpůjčka (vypůjčení 1 kn. j.)	počet výdejů ze skladu, které se nestaly posléze absenční výpůjčkou (odhad na podkladě statistik), a dále odborným odhadem stanovený počet prezenčních výpůjček z volného výběru s asistencí knihovníka	8,44
Kopírování nebo tisk dokumentů (samoobslužný či s pomocí knihovníka)	počet stran	zodpovězeno dle přesných statistických údajů – evidence tržeb (jde o placenou službu s cenou za tisk jedné strany formátu A4)	3,05
Vyhledávání v katalogu na počítačích v knihovně (Koniáš)	počet vstupů	zodpovězeno dle přesných statistických údajů – výkaz Kult 1201 (kolonka 0504 = Informace o počtu vstupů do elektronického katalogu)	1,94
Využití počítačů v knihovně pro přístup na internet, nebo pro kancelářské aplikace, úpravu multimediálních souborů apod.	počet vstupů	zodpovězeno dle přesných statistických údajů – výkaz Kult 1201 (kolonka 0205 = návštěvníci využívající internet v knihovně);	17,36
Účast na vzdělávacím či kulturním programu v knihovně nebo na programu pořádaném knihovnou mimo prostory knihovny	počet návštěv	zodpovězeno dle přesných statistických údajů – výkaz Kult 1201 (kolonky 0206 = návštěvníci kulturních akcí; a 0207 = návštěvníci vzdělávacích akcí)	53,02
Pobyt v knihovně pro osobní relaxaci a odpočinek, studium jiných dokumentů než materiálů knihovny nebo setkání a povídání se známými apod.	počet návštěv	stanoveno odborným odhadem	5,83

Tabulka 1 Zdroje informací pro určení objemu vybraných výstupů veřejné knihovny
Zdroj: vlastní výzkum

K informacím v tabulce 1 je třeba připojit ještě několik metodologických poznámek. První se týká hodnoty jednotlivých absenčních výpůjček. Výzkumem bylo prokázáno, že běžné výzkumné šetření zjišťující ochotu čtenářů zaplatit za vypůjčení knihy neposkytuje údaj vypovídající o reálné hodnotě výpůjčky (mediánová hodnota vyplývající z odpovědí několika stovek respondentů byla 10 Kč/kn. j.). V praxi je tedy nezbytné využít zvláštního výzkumného šetření zaměřeného výhradně na výpůjčky. Tak je možné výrazně zpřesnit vnímanou hodnotu všech vypůjčených titulů knihovny a odstranit tak nebezpečí skrývající se v průměrných či mediánových hodnotách.

Vnímané hodnoty výpůjčky 1 kn. j. daného žánru jsou uvedeny v tabulce 2.

Obor/žánr knihy	Kč/1 kn. j.
Ekonomické vědy, obchod	85,2
Filozofie a náboženství	87,0
Fyzika a příbuzné vědy	94,9
Geografie, geologie, vědy o Zemi	76,3
Historie a pomocné historické vědy, biografické studie	86,3
Hudba	67,2
Lékařství	70,0
Politické vědy (politologie, politika, veřejná správa)	73,8
Právo	110,5
Psychologie	86,1
Sociologie	102,5
Beletrie – bájeslovná literatura	108,3
Beletrie – detektivní literatura	43,7
Beletrie – dobrodružná literatura	58,6
Beletrie – fantastická literatura	76,0
Beletrie – historická literatura	52,0
Beletrie – humoristická literatura	40,4
Beletrie – memoárová literatura	63,2
Beletrie – psychologická literatura	108,1
DRAMA	124,7
POEZIE	90,8

Tabulka 2 Ocenění jedné knihovní jednotky ve vybraném žánru
Zdroj: Vlastní zpracování

Při stanovování průměrné hodnoty výpůjčky bylo třeba zohlednit i různý objem titulů, jejichž hodnotu respondenti stanovili v šetření. Průměrná hodnota bez ohledu na žánr vychází 66 Kč (66,45 Kč).

Druhá poznámka se týká ocenění doprovodných kulturních či vzdělávacích služeb. Vzhledem k výrazné heterogenitě služeb a velmi odlišné kvalitě je hodnota vnímaná a interpretovaná čtenářem velmi nepřesná a dá se využít pouze orientačně. Pro ověření ocenění je možné využít i vyhledání tzv. ocenění tržního substitutu (vyhledání podobné služby, která je nabízena široké veřejnosti za běžnou úplatu). Ten se u kulturních a vzdělávacích pořadů dá snadno určit v každé lokalitě a bude daleko přesněji určovat ochotu lidí zaplatit za danou službu. Ve výzkumném šetření byl proveden průzkum takových tržních substitutů a byla zjištěna průměrná vážená hodnota pro ocenění vstupu jednoho návštěvníka ve výši 156 Kč.

Třetí poznámka se týká určení hodnoty pobytu v knihovně. Jde o čas strávený v knihovně navíc nad čas nezbytný pro vyřízení výpůjček a dalších výše zmíněných služeb knihovny. Hodnota této služby se určí jako vnímaná hodnota jedné návštěvy zjištěná průzkumem, která je násobena počtem návštěv čtenáře. Počet návštěv je stanoven jako součet počtu návštěv statisticky evidovaných (použitím čtenářského průkazu), počtu návštěv statisticky podchycených částečně (evidenční branky/brány) nebo počtu návštěv určeným odborným odhadem v případě, že není k dispozici jiná hodnota.

Závěrem této podkapitoly je třeba doplnit, že hodnoty v tabulkách 1 a 2 byly zjištěny na základě přístupu WTP (ochota lidí platit) a jde tedy zcela jistě o podhodnocené údaje. Je třeba je vnímat jako spodní mez intervalu, ve kterém se bude pohybovat reálná a správná vnímaná hodnota služby. Horní mezí intervalu může být hodnota zjištěná přístupem WTA^³ (willingness to accept compensation – ochota lidí přijímat kompenzaci).

Již dříve bylo konstatováno, že výstupem z analýzy efektivnosti veřejné knihovny mohou být především tyto ukazatele:

V rámci výzkumného projektu bylo analyzováno několik veřejných knihoven. Jako pilotní byla použita Městská knihovna v Praze, která byla i nositelem výzkumného projektu. Jednotlivé etapy metodiky pro měření hodnoty výstupů veřejných knihoven byly ověřeny v praxi a byly vypočteny i míry efektivnosti.

Z pilotní aplikace popisované metodiky (přístup WTP) vyplývají tyto výsledky:

Nejvyšší míra efektivnosti (2,18) byla zaznamenána u absenčních výpůjček bez asistence. Naopak nejmenší míra byla vypočtena u prezenčního vypůjčování s asistencí knihovníka a informačních či rešeršních služeb. Ta tvoří jen 0,12.

Zajímavým výstupem je pak i podíl nákladů připadajících u pilotní knihovny na jednotlivé dílčí služby. Největší podíl ročních nákladů připadá na výpůjční služby. Oba typy absenčních výpůjček tvoří 70,23 % nákladů, z toho absenční výpůjčky bez asistence tvoří 46,62 % nákladů. Prezenční vypůjčování tvoří dalších 14,09 % nákladů. Celkem jde téměř o 85 % veškerých ročních nákladů na existenci knihovny.

Další dílčí služby generují v porovnání s absenčními výpůjčkami marginální výše nákladů. Mezi ně patří například kulturní a vzdělávací služby s necelými 5 % nákladů a digitální online služby a pobytové služby shodně s téměř 3 %.

Závěr

Provedeným výzkumným šetřením bylo prokázáno, že i v oblasti služeb poskytovaných veřejnými knihovnami je možné využít moderních analytických postupů, které umožní určit míru efektivnosti, respektive spočítat míru návratnosti vložených veřejných prostředků.

Výzkum dále prokázal, že objektivně existující překážky v měření a oceňování výstupů veřejných knihoven mohou být efektivně překonány a postupy využity v praxi.

Výsledky uvedených metod a postupů budou vždy závislé na kvalitě primárních vstupních dat, jež jsou vždy interpretovány na základě individuálních preferencí jednotlivých spotřebitelů dané služby – čtenářů či návštěvníků knihovny. Určitým omezením je většinou pouze orientační charakter výsledků, který musí být zohledněn při použití výsledků v praxi.

Závěrem je třeba připomenout, že nově vytvořená metodika, zčásti popisovaná i v tomto příspěvku, je detailně popsána v publikaci Řehák et al. (2013). Publikace obsahuje velmi podrobné návody a vysvětlení, jak zpracovat analýzu efektivnosti v konkrétní knihovně. Vzhledem ke složitosti a výrazné nákladnosti samotné realizace v praxi je možné doporučit vytvořený softwarový nástroj (v MS Excel) a podrobný průvodce (dostupný na http://www.mlp.cz/cz/o-knihovne/knihovna-v-cislech/roi/).

Těm, kteří se o měření efektivnosti zajímají detailně, je určena vědecká monografie Stejskal et al. (2013), ve které jsou uvedeny velmi podrobná zdůvodnění a detaily navržené metodiky.

Tento příspěvek vznikl jako výsledek realizace výzkumného projektu č. j. 163/MK-S 4743/2013 OULK "Metodika měření hodnoty služeb knihoven" – III. etapy, který byl financován Ministerstvem kultury ČR.

1 Přístup označovaný jako WTP (z angl. willingness to pay) využívá zjišťování názoru respondenta ohledně jeho ochoty zaplatit za užívání služby. Bylo prokázáno mnoha studiemi, že lidé na otázky týkající se vlastní ochoty zaplatit za nějakou službu neposkytují objektivně správnou odpověď. Vychází to ze zcela přirozené lidské "neochoty" platit. Hodnota zjištěná tímto přístupem je obvykle považována za spodní mez intervalu, v němž se nachází hodnota objektivně správná.

2 ROI je zkratka (z angl. return-on-investment) označující hodnotu, která vypovídá o vracející se hodnotě, jež připadá na 1 jednotku příjmu.

3 Přístup nazývaný WTA (z angl. willingness to accept compensation) využívá zjišťování názoru respondenta ohledně jeho ochoty přijmout kompenzaci (úplatu) za to, že nebude moci spotřebovávat danou službu – například za to, že si nebude smět vypůjčovat knihy v knihovně.

Poměr mezi WTA a WTP je předmětem mnoha šetření, neboť jeho odhalením by bylo možné ušetřit knihovnám mnoho času. V provedeném výzkumu bylo zjištěno, že WTA je 6,3 krát větší než WTP. Tento poměr je o něco vyšší než u srovnatelných výsledků z předchozích studií. Konkrétně, v případě St. Louis Public Library byl poměr WTA/WTP přibližně 4,5 (Holt et al., 1999), u norských veřejných knihoven 5,0 (Aabo, 2005) a v případě Britské knihovny 4,9 (Pung et al., 2004). Orientačně je tedy pro ověření možné využít koeficientu pohybující se v intervalu mezi 5,0 a 6,0.

Aabø, S. Are public libraries worth their price?: A contingent valuation study of Norwegian public libraries. New Library World, 106(11), 2005a, pp. 487–495. ISSN 0307-4803

CHUNG, H. K. The contingent valuation method in public libraries. Journal of Librarianship and Information Science, 40(2), 71−80. 2008. ISSN 0961-0006

DUNCAN, R. Best bang for the buck: The economic benefits of Sunshine Coast libraries, Queensland. Australasian Public Libraries and Information Services, 21(4), 140−153. 2008. ISSN 1030-5033

GRIFFITHS, J. M., D. W. KING, a S. E. AERNI. Taxpayer return-on-investment (ROI) in Pennsylvania public libraries. Chapel Hill: University of North Carolina, 2006.

HIDER, P. How much are technical services worth? Using the contingent valuation method to estimate the added value of collection management and access. Library Resources & Technical Services, 52, 2008a, pp. 254−262. ISSN 0024-2527

HIDER, P. Using the contingent valuation method for dollar valuations of library services. Library Quarterly, 78, 2008b, pp. 437−458.ISSN 0024-2519

HOLT, G. E., D. ELLIOT, a A. MOORE. Placing a Value on Public Library Services. Public Libraries, 38, 1999, pp. 98–108. ISSN 0163-5506.

KAMER, P. M. Placing an economic value on the services of public libraries in Suffolk County, New York. Bellport, NY: Suffolk Cooperative Library System, 2005.

KIM, G. A critical review of valuation studies to identify frameworks in library services. Library & Information Science Research, 33(2), p. 112–119. 2011. ISSN 0740-8188

PILLEROVÁ, V. Standardy veřejných knihovnických a informačních služeb (VKIS): nástroj pro jejich vyhodnocování. Knihovna plus [online]. 2007, č. 1–2 [cit. 2013-05-06]. Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus71/piller.htm>. ISSN 1801-5948.

PUNG, C., A. CLARKE, a L. PATTEN. Measuring the economic impact of the British Library. New Review of Academic Librarianship, 10(1), 2004, pp. 79−102. ISSN 1361-4533

ŘEHÁK, T. et al. Neocenitelné služby knihoven a jak je ocenit. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2013. 107 s. ISBN 978-80-7478-413-2

STEJSKAL, J. et al. Měření hodnoty veřejných služeb (na příkladu veřejných knihoven). 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2013. 206 s. ISBN 978-80-7478-412-5

STRECKOVÁ, Y. a I. MALÝ. Veřejná ekonomie pro školu i praxi. 1.vyd. Praha: Computer Press, 1998. 214 s. ISBN 80-7226-112-6

VAVŘÍKOVÁ, L. Světové informační služby. Praha, 2009. Projekt. CZ.1.07/2.2.00/07.0284. Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví.

VODIČKOVÁ, H. Nástin druhové klasifikace knihovnicko-informačních služeb. Knihovna plus [online]. 2009, č. 2 [cit. 2013-05-06]. Dostupný z: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus92/vodic.htm>. ISSN 1801-5948.

Kontakt:
doc. Ing. Jan Stejskal, Ph.D.
Ing. Simona Pichová
Univerzita Pardubice
Fakulta ekonomicko-správní
Ústav ekonomických věd
jan.stejskal@upce.cz

CITACE:
Stejskal, Jan; Pichová, Simona. Měření hodnoty služeb poskytovaných veřejnou knihovnou. Knihovna plus [online]. 2014, č. 2 . Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovnaplus142/stejskal.htm>. ISSN 1801-5948.